číslo jednací: 03559/2021/162/DJa
spisová značka: R0050/2018

• Instance: II.
• Věc: Pronájem a provozování vodohospodářské infrastruktury
• Účastníci:
  1. obec Řitka
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno
• Rok: 2018
• Datum nabytí právní moci: 8. 4. 2021

Spisová značka:  ÚOHS-R0050/2018/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-03559/2021/162/DJa

Brno 08. 04. 2021

V řízení o rozkladu ze dne 21. 3. 2018 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným – 

• obec Řitka, IČO 00241644, se sídlem Na návsi 54, 252 03 Řitka, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 12. 9. 2017 JUDr. Pavlem Brachem, advokátem, IČO 62894773, se sídlem Klapálkova 3132/4, 149 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0136/2017/VZ-07442/2018/511/ŠNo ze dne 9. 3. 2018, vydanému ve správním řízení vedeném ve věci možného spáchání přestupku podle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, při výběru koncesionáře pro uzavření koncesní smlouvy na koncesi s názvem „Pronájem a provozování vodohospodářské infrastruktury“, která byla uzavřena mezi obviněným a koncesionářem – Středočeská vodovodní a kanalizační s.r.o., IČO 26731240, se sídlem Krátká 187, 252 03 Řitka – dne 26. 11. 2015,

jsem podle dle § 24f písm. f) zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 6 písm. a) a s § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S0136/2017/VZ-07442/2018/511/ŠNo ze dne 9. 3. 2018,

r u š í m

a správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0136/2017/VZ ve věci možného spáchání přestupku podle § 27 odst. 1 písm. a) zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, kterého se měl obviněný – obec Řitka, IČO 00241644, se sídlem Na návsi 54, 252 03 Řitka – dopustit tím, že nedodržel postup stanovený v § 5 odst. 1 citovaného zákona, neboť nevybral koncesionáře pro uzavření koncesní smlouvy s názvem „Pronájem a provozování vodohospodářské infrastruktury“, která byla uzavřena mezi obviněným a koncesionářem – Středočeská vodovodní a kanalizační s.r.o., IČO 26731240, se sídlem Krátká 187, 252 03 Řitka – dne 26. 11. 2015, v koncesním řízení, ačkoliv předpokládaný příjem koncesionáře nečinil méně než 20 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky,

z a s t a v u j i,

neboť dle § 24f písm. f) zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 27 téhož zákona.

Odůvodnění

I.               Výběrové řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Zadavatel – obec Řitka, IČO 00241644, se sídlem Na návsi 54, 252 03 Řitka (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) – odeslal dne 5. 8. 2015 výzvu ze dne 13. 7. 2015 k podání nabídky (dále jen „výzva“) do výběrového řízení na uzavření koncesní smlouvy na koncesi s názvem „Pronájem a provozování vodohospodářské infrastruktury“ (dále jen „výběrové řízení“).

2. V bodu 2. výzvy „Druh zakázky“ je uvedeno, že se jedná o „výběrové řízení veřejné zakázky zadávané formoukoncesního řízení malého rozsahu zadávané mimo režim zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“) a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“).“

3. V bodu 3. výzvy „Předmět zakázky (koncese)“ je vymezen předmět výběrového řízení jako „výběr provozovatele, který zajistí provozování vodohospodářského majetku (vodohospodářské služby na základě provozní smlouvy) ve smyslu zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, tj. zajištění provozuschopnosti vodohospodářského majetku (dále též ,VH majetkuʼ), zásobování obyvatelstva pitnou vodou, odvádění odpadních vod od odběratelů a zajištění jejich čištění, to vše v celodenním nepřetržitém provozu, a dále poskytne související služby specifikované v provozní smlouvě (...) Provozovatel má v souladu se smlouvou v průběhu doby provozování právo na uhrazení vodného a stočného od odběratelů a povinnost platit vlastníkovi nájemné. Vlastník se tímto zavazuje, že převede na provozovatele určitá, v provozní smlouvě uvedená, práva a umožní mu pobírat za poskytování vodohospodářských služeb vodné a stočné od odběratelů.“

4. V bodu 3. výzvy je dále uvedeno, že: „Předpokládaná hodnota zakázky (tj. příjem koncesionáře z vodného a stočného) činí 3 016 020,- Kč bez DPH za jeden kalendářní rok. Za 6 let plnění činí 18 096 120,- Kč bez DPH.“

5. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 8. 9. 2015 vyplývá, že žádná nabídka nebyla z výběrového řízení vyřazena, přičemž jako nejvhodnější nabídka podle výše nabídkové ceny byla hodnotící komisí vyhodnocena nabídka společnosti Středočeská vodovodní a kanalizační s.r.o., IČO 26731240, se sídlem Krátká 187, 252 03 Řitka (dále jen „koncesionář“).

6. Dne 26. 11. 2015 uzavřel zadavatel s koncesionářem „Smlouvu o nájmu a provozování vodovodů a kanalizací“, resp. koncesní smlouvu na „Pronájem a provozování vodohospodářské infrastruktury“ (dále jen „koncesní smlouva“). Podle čl. 2 „DEFINICE“ koncesní smlouvy je dnem zahájení provozu vodovodů a kanalizací 5. 1. 2016 a podle čl. 21 „UZAVŘENÍ A ÚČINNOST SMLOUVY A DOBA JEJÍHO TRVÁNÍ“ je provozování sjednáno do 31. 12. 2021.

7. Dne 8. 3. 2017 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle ustanovení § 24 zákona č. 139/2006, o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“),[1] k dohledu nad dodržováním koncesního zákona, obdržel podnět ze dne 7. 3. 2017 k přezkoumání postupu zadavatele v souvislosti s uzavřením koncesní smlouvy.

8. Dne 12. 4. 2017 zahájil Úřad z moci úřední správní řízení vedené pod sp. zn. S0136/2017/VZ ve věci možného spáchání přestupku zadavatelem, neboť získal pochybnost o tom, zda se zadavatel dopustil přestupku dle § 27 odst. 1 písm. a) koncesního zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 5 odst. 1 koncesního zákona pro uzavření koncesní smlouvy v koncesním řízení, i když předpokládaný příjem koncesionáře činil 20 539 404, 44 Kč bez DPH.

9. Dne 14. 6. 2017 vydal Úřad po posouzení všech rozhodných skutečností rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0136/2017/VZ-17911/2017/511/ŠKm (dále jen „původní rozhodnutí“). Výrokem původního rozhodnutí Úřad rozhodl o zastavení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0136/2017/VZ ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. a) koncesního zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 27 koncesního zákona.

10. Úřad v původním rozhodnutí zadavateli vytknul, že při výpočtu celkového předpokládaného příjmu koncesionáře nezohlednil všechny relevantní údaje, které mu byly v době výpočtu známy, neboť nezohlednil připojení obce Řitka na vodovodní přivaděč, které způsobí růst ceny pro vodné a bude mít tak vliv na celkový předpokládaný příjem koncesionáře. Při výpočtu předpokládaného celkového příjmu koncesionáře zadavatel kalkuloval pouze s cenou pro vodné ve výši 33,90 Kč za 1 m3, která platila pro rok 2014, kdy obec Řitka brala vodu z vrtu. Úřad však dospěl k závěru, že i pokud by zadavatel plánované připojení obce Řitka na vodovodní přivaděč zohlednil a při výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře by vycházel z dostupných relevantních údajů, za které lze v šetřeném případě považovat prognózu cen pro vodné v nabídce dodavatele – společnosti Vodovody a kanalizace Beroun, a.s., IČO 46356975, se sídlem Mostníkovská 255, 266 01 Beroun (dále jen „VAK Beroun“), jenž vyhrál koncesní řízení na vodovodní přivaděč, ke které měl zadavatel jako člen svazku obcí VOK Mníšek pod Brdy, IČO 62932195, se sídlem Dobříšská 56, 252 10 Mníšek pod Brdy (dále jen „svazek obcí“) přístup, celkový předpokládaný příjem koncesionáře podle § 4 koncesního zákona by činil 19 338 074,08 Kč bez DPH, tj. méně než zákonný limit 20 000 000 Kč bez DPH.

11. S ohledem na to, že proti původnímu rozhodnutí nepodal zadavatel rozklad, nabylo původní rozhodnutí dne 30. 6. 2017 právní moci.

II.             Přezkumné řízení vedené předsedou Úřadu

12. Dne 27. 7. 2017 obdržel Úřad přípis nazvaný jako „Vyjádření k rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0136/2017/VZ-17911/2017/511/ŠKm“ (dále jen „podnět“), který posoudil podle jeho obsahu a dospěl k závěru, že se jedná o podnět k zahájení přezkumného řízení podle § 42 ve spojení s § 94 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). V podnětu podatel uvedl, že Úřad při výpočtu předpokládané hodnoty koncesní smlouvy nesprávně počítal s předpokládaným odběrem vody v objemu 43 794 m3 za kalendářní rok, což je v rozporu s textem zadávací dokumentace, kde je na str. 5 v bodě 9 odst. 2 uvedeno, že „zadavatel dále předpokládá navyšování počtu odběratelů vody o 10 domácností ročně“. K tomu podatel podnětu uvedl, že úměrně k navyšování o 10 domácností ročně by se měnil objem odebrané vody, přičemž po dosazení do tabulky na straně 30 původního rozhodnutí by předpokládaná hodnota za celou dobu trvání koncesní smlouvy převyšovala částku 20 000 000 Kč. Došlo by tedy k překročení limitu stanoveného zákonem pro koncesi malého rozsahu. Podatel podnětu dále uvedl, že nepovažuje za relevantní, aby Úřad při kalkulaci předpokládané hodnoty počítal s nulovým ziskem koncesionáře, neboť každý komerční provozovatel sleduje získáním koncese primárně zisk.

13. Jelikož předseda Úřadu na základě spisového materiálu shledal, že byly splněny podmínky pro posouzení věci v přezkumném řízení, postoupil předmětný spis v souladu s § 152 odst. 3 správního řádu rozkladové komisi k posouzení.

14. Dne 4. 9. 2017 vydal předseda Úřadu v přezkumném řízení rozhodnutí č. j. ÚOHS-V0161/2017/VZ-25662/2017/322/KBe (dále jako „zrušující rozhodnutí“), kterým zrušil původní rozhodnutí a vrátil věc k novému projednání Úřadu.

15. V odůvodnění zrušujícího rozhodnutí předseda Úřadu konstatoval, že Úřadem zjištěný skutkový stav nemůže obstát, když Úřad při svém výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře nezohlednil předpoklad stanovený zadavatelem ve výzvě ohledně navyšování počtu odběratelů vody o 10 domácnosti ročně. Proto předseda Úřadu zrušujícím rozhodnutím zavázal Úřad, aby v novém projednání předmětné věci učinil součástí svých úvah skutečnost, že zadavatel dle výzvy předpokládal navyšování počtu odběratelů vody o 10 domácností ročně a odůvodnil, jaký má tato skutečnost vliv na závěr Úřadu o postupu zadavatele v souladu či v rozporu se zákonem. Úřad se dále měl v novém rozhodnutí věci vypořádat se všemi skutečnostmi namítanými v podaném podnětu a v tomto ohledu učinit potřebná skutková zjištění.

16. Zrušující rozhodnutí bylo následně k rozkladu potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 6. 11. 2017 č. j. ÚOHS-R0151/2017/VZ-32472/2017/322/JSu.

III.           Napadené rozhodnutí

17. Dne 9. 3. 2018 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0136/2017/VZ-07442/2018/511/ŠNo (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým výrokem I. rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku podle § 27 odst. 1 písm. a) koncesního zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 5 odst. 1 koncesního zákona, neboť nevybral koncesionáře pro uzavření koncesní smlouvy v koncesním řízení, ačkoliv předpokládaný příjem koncesionáře nečinil méně než 20 000 000 Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný dne 26. 11. 2015 uzavřel s koncesionářem koncesní smlouvu.

18. Výrokem II. napadeného rozhodnutí Úřad uložil obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. napadeného rozhodnutí podle § 27 odst. 2 písm. a) koncesního zákona, pokutu ve výši 100 000 Kč.

19. Výrokem III. napadeného rozhodnutí Úřad uložil obviněnému uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

20. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že obviněný je při výpočtu předpokládaného celkového příjmu koncesionáře podle § 4 koncesního zákona a § 2 vyhlášky č. 217/2006 Sb., kterou se provádí koncesní zákon (dále jen „vyhláška“), povinen sečíst veškeré předpokládané příjmy koncesionáře z realizace předmětu koncesní smlouvy v jednotlivých letech po dobu předpokládané platnosti koncesní smlouvy a kalkulovat se všemi známými potenciálními možnostmi a se všemi známými faktory, které mohou předpokládaný příjem koncesionáře ovlivnit, a které tedy musí být v rámci takového výpočtu reflektovány. Úřad dospěl k závěru, že pokud by obviněný při svém výpočtu příjmu koncesionáře zohlednil cenovou prognózu vodného z nabídky VAK Beroun a taktéž navyšování počtu odběratelů o 10 domácnosti ročně, tak by výsledný výpočet předpokládaného příjmu koncesionáře byl vyšší než 20 000 000 Kč bez DPH, tedy nejednalo by se o koncesi malého rozsahu. Úřad dospěl k závěru, že v šetřeném případě obviněný při stanovení předpokládaného příjmu koncesionáře ve smyslu § 4 koncesního zákona nepostupoval v souladu s koncesním zákonem, když při výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře nezohlednil veškeré předpoklady, které mu byly před uzavřením koncesní smlouvy známy, a předpokládaný příjem koncesionáře tak nestanovil na podkladě dostatečně kvalifikovaných odhadů a průzkumů. Obviněný tak porušil postup předepsaný § 5 odst. 1 koncesního zákona, neboť nevybral koncesionáře pro uzavření koncesní smlouvy v koncesním řízení, přestože zjištěná hodnota předpokládaného příjmu koncesionáře není nižší než 20 000 000 Kč bez DPH. Ke vlivu na výběr Úřad uvedl, že pokud by obviněný postupoval v souladu s § 5 odst. 1 koncesního zákona, tj. vybral by koncesionáře pro uzavření koncesní smlouvy v koncesním řízení, nelze vyloučit, že by obdržel nabídky také od jiných dodavatelů, kteří by mohli předložit ekonomicky výhodnější nabídky než koncesionář. Uvedený nezákonný postup obviněného tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.

IV.          Rozklad obviněného

21. Dne 21. 3. 2018 obdržel Úřad rozklad obviněného z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 9. 3. 2018. Obviněný podal rozklad v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

22. Obviněný namítá nezákonnost obsahu napadeného rozhodnutí, stejně jako zjevnou věcnou nesprávnost. Obviněný nesouhlasí s vypočtenou částkou Úřadem, jež je rozhodující pro předpokládaný příjem koncesionáře, tedy rozhodující pro to, zda měl obviněný zadat koncesi jako koncesi malého rozsahu, či postupovat v koncesním řízení dle koncesního zákona. Dle názoru obviněného Úřad zvolil nesprávný postup, pokud po výběru koncesionáře vycházel z údajů, které v době výběru koncesionáře nebyly, a ani nemohly být známy. Obviněný uvádí, že v době, kdy byla uzavřena koncesní smlouva (ke dni 26. 11. 2015), vycházel z údajů pro výpočet přepokládané hodnoty, které prokazatelně znal a objektivně znát mohl. Obviněný před a v průběhu výběrového řízení vycházel z ceny vody ve výši 2 Kč bez DPH za 1m³. Následně dne 2. 3. 2016 svazek obcí zaslal obviněnému zápis ze schůze Rady svazku obcí ze dne 2. 3. 2016, dle kterého zvýšil, dle obviněného zcela nečekaně, cenu vody o 20,23 Kč bez DPH za 1 m³. Pokud Úřad v napadeném rozhodnutí uvádí, že obviněný měl znát cenu vody již v průběhu výběrového řízení, pak nechť k tomu předloží odpovídající argumentaci a provede takový důkaz potvrzující skutečnost, že obviněný musel vědět o výši 22,23 Kč bez DPH za 1 m³ před uzavřením koncesní smlouvy.

23. K tomu obviněný sděluje, že výše uvedené skutečnosti, jsou opakovanými skutečnostmi ve vyjádření obviněného ze dne 24. 4. 2017 k původnímu rozhodnutí, které jsou ve správním spisu zřejmě nepovšimnuté, a z toho důvodu je obviněný opakuje v řízení o rozkladu. Pro úplnost obviněný uvádí, že svazek obcí (výlučný dodavatel vody pro obviněného) zřejmě věděl, komu bude zadaná veřejná zakázka na vodovodní přivaděč až po uzavření koncesní smlouvy mezi obviněným a koncesionářem, tedy i z časového hlediska obviněný vycházel z údajů daných v době výběrového řízení pro výběr koncesionáře při uzavření koncesní smlouvy. Dále obviněný uvádí, že nemá prakticky jinou šanci, jak pro své občany odebírat vody za nižší cenu, neboť vodu může brát jen od svazku obcí. Obviněný má za to, že svazek obcí si kdykoliv může změnit cenu vody, což je dle obviněného zneužití hospodářského postavení na trhu.

24. Dále obviněný nesouhlasí s bodem 49. odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť dle názoru obviněného nemohl být pro výběrové řízení relevantní údaj o počtu odběrných míst a domácností, jak je v tomto bodě uvedeno. Obviněný se domnívá, že přesný počet domácností nelze empiricky ověřit. I kdyby obviněný disponoval přesným počtem domácností v době výběrového řízení, pak by takový údaj nebyl relevantní, neboť rozhodné pro výběrové řízení bylo konkrétní odběrné místo, a to pro dodavatele vody je vždy jen příslušný vodoměr na zápatí příslušného domu.

25. Dále obviněný nesouhlasí s bodem 118. odůvodnění napadeného rozhodnutí, neboť má za to, že Úřad postupoval nesprávně, když používal údaje od VAK Beroun, tedy společnosti, která ve výběrovém řízení nebyla úspěšná.

26. Obviněný nesouhlasí ani se závěrem Úřadu, že bylo ve věci třeba zohlednit i předpoklad obviněného při výčtu předpokládaného příjmu koncesionáře ohledně navyšování počtu odběratelů o 10 domácností ročně. Obviněný má za to, že se jedná o skutečnost, která může a nemusí nastat, a proto nelze dojít k závěru, že jen prostá možnost, že se uvedeným způsobem bude zvyšovat předpokládaný příjem koncesionáře, určuje to, zda obviněný spáchal přestupek, či nikoli.

27. Obviněný je toho názoru, že Úřad neaplikoval správně zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), když uzavřel, že obviněný koncesní zákon porušil. Obviněný má za to, že došlo dle § 30 písm. a) zákona o přestupcích k promlčení přestupku, a to dne 26. 11. 2016, tedy rok po uzavření koncesní smlouvy. Správní řízení bylo zahájeno až dne 11. 4. 2017. Obvinění se domnívá, že ustanovení § 270 a násl. zákona č. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) se neaplikuje, neboť v daném případě je zákon o přestupcích nejpříznivější k otázce zániku odpovědnosti obviněného.

28. Závěrem rozkladu obviněný namítá porušení jeho práva na spravedlivý proces, neboť podáním ze dne 15. 11. 2017 žádal o nařízení ústního jednání a Úřad o tomto návrhu nerozhodl ve smyslu § 80 odst. 2 zákona o přestupcích.

Závěr rozkladu

29. Obviněný žádá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil, eventuálně aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.

V.            Původní rozhodnutí předsedy Úřadu

30. Dne 4. 6. 2018 vydal předseda Úřadu rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0050/2018/VZ-16351/2018/322/DJa (dále jen „původnírozhodnutí předsedy Úřadu“), kterým napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl. Předseda Úřadu se ztotožnil se závěry Úřadu učiněnými v napadeném rozhodnutí, že obviněný měl zohlednit do předpokládaného příjmu koncesionáře některé informace po zahájení výběrového řízení ještě před uzavřením koncesní smlouvy. Obviněný měl tedy do úvah o předpokládaném příjmu koncesionáře zahrnout navyšováním ceny vodného a stočného o 1 Kč ročně, údaje z nabídky VAK Beroun o prognóze ceny vody a předpokládaný nárůst domácnosti o 10 ročně. Předseda Úřadu dospěl ke stejnému závěru jako Úřad, že předpokládaný příjem koncesionáře by po zohlednění výše uvedených údajů činil 20 463 037,67 Kč bez DPH, tedy že předpokládaný příjem koncesionáře by byl vyšší než 20 mil. Kč. Dle předsedy Úřadu obviněný nebyl oprávněn postupovat dle § 5 odst. 2 koncesního zákona.

31. K uložení pokuty předseda Úřadu mimo jiné uvedl, že vzhledem k tomu, že Úřad mohl za spáchaný přestupek obviněnému uložit pokutu až do výše 1 133 500 Kč, Úřad uložil pokutu jen ve výši 100 000 Kč, což vyjádřeno v procentech představuje pouhých cca 9 % z maximální možné pokuty, nejedná se tak o pokutu v nepřiměřené výši. Dle předsedy Úřadu tak Úřad s ohledem na § 27 odst. 1 písm. a) koncesního zákona ve spojení s § 27 odst. 2 písm. a) koncesního zákona stanovil výši pokuty zcela v souladu se zákonem.

VI.          Soudní přezkum původního rozhodnutí předsedy Úřadu

32. Proti původnímu rozhodnutí předsedy Úřadu podal zadavatel žalobu, kterou se domáhal zrušení původního rozhodnutí předsedy Úřadu a vrácení předmětné věci k dalšímu řízení.

33. Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) v dané věci vydal dne 3. 12. 2020 rozsudek č. j. 30 Af 72/2018 - 148 (dále jen „rozsudek KS“), jímž rozhodl o zrušení původního rozhodnutí předsedy Úřadu a vrácení věci Úřadu zpět k dalšímu řízení, stejně jako o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci (tj. zadavateli) náhradu nákladů řízení, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku KS.

34. Krajský soud v odůvodnění rozsudku KS nejprve provedl výklad § 4 koncesního zákona, ze kterého dle krajského soudu jednoznačně vyplývá závěr, že předpokládaný příjem koncesionáře se zjišťuje před zahájením koncesního řízení a ani vyhláška na tomto závěru nemůže nic změnit. Dle krajského soudu zákonodárce v koncesním zákoně neukládal zadavateli povinnost provádět nový výpočet předpokládaného příjmu koncesionáře na základě nových informací zjištěných či dokonce vzniklých až po zahájení koncesního řízení. Ze zákona tak nelze vyčíst povinnost zadavatelů si průběžně a aktivně během koncesního řízení vyhledávat informace, které by mohly ovlivnit výpočet předpokládaného příjmu koncesionáře. Podle krajského soudu tak není přípustné aplikovat koncesní zákon tak přísným způsobem a v daném případě tak nebylo možné trestat obviněného za to, že do předpokládaného příjmu koncesionáře nezahrnul zvýšení ceny vody vyplývající z koncesního řízení na provozování vodovodního přivaděče, k němuž došlo až po zahájení výběrového řízení. Dle krajského soudu nelze po zadavatelích požadovat „detektivní práci“ spočívající v průběžném sledování všech zdrojů informací, jež by mohly mít na výpočet předpokládaného příjmu koncesionáře hypotetický vliv. Krajský soud uznal, že obviněný měl k dispozici řadu indicií, z nichž vyplývalo, že v souvislosti s napojením na vodovodní přivaděč dojde ke zvýšení ceny vody. Obviněný však měl za to, že dle neoficiálních informací se měla voda zdražit nanejvýš o 11 Kč, přičemž při takovém zdražení by hodnota zakázky byla pod 20 mil. Kč. Dle krajského soudu je požadavek Úřadu, aby se obviněný domáhal po svazku obcí, jehož byl členem, přístupu k informacím o nabízených cenách, vyplývajících z otevírání obálek s nabídkami, učiněných v koncesním řízení na provozování vodovodního přivaděče, přehnaný, neboť šlo o „nehotové“ informace.

35. Krajský soud je však naproti tomu toho názoru, že obviněný měl zohlednit předpokládané zvýšení počtu domácnosti o 10 ročně do předpokládaného příjmu koncesionáře, neboť zvýšení počtu domácností odebírajících vodu si stanovil obviněný sám, a to ještě před zahájením výběrového řízení.

36. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud zavázal předsedu Úřadu výše uvedeným právním názorem a  požadoval, aby předseda Úřadu zjistil, zda by příjem koncesionáře překročil rozsah 20 mil. jen na základě navyšování počtu domácností. Na základě tohoto výpočtu pak předseda Úřadu má posoudit, zda se obviněný skutečně dopustil přestupku, či nikoli.

37. K otázce promlčení přestupku krajský soud uvedl, že promlčecí lhůty byly dodrženy, neboť přestupek měl být spáchán dne 26. 11. 2015, přičemž správní řízení o přestupku zahájil dne 12. 4. 2017 (tj. do tří let) a pravomocně je skončil doručením napadeného rozhodnutí dne 4. 6. 2018 (tj. do pěti let). Krajský soud upozornil předsedu Úřadu, aby bral ohled na promlčecí lhůty a vydal pravomocné rozhodnutí do 5 let od spáchání přestupku, přičemž během soudního řízení tyto lhůty ve smyslu § 41 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, neběžely.

VII.        Další řízení o rozkladu

38. Po vrácení správního spisu krajským soudem Úřadu pokračuje předseda Úřadu v řízení o rozkladu proti napadenému rozhodnutí.

39. Pokračování v řízení bylo obviněnému oznámeno přípisem ze dne 16. 3. 2021 č. j. ÚOHS-09428/2021/162/PJe.

Stanovisko předsedy Úřadu

40. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v celém rozsahu a vázán právním názorem krajského soudu dospěl předseda Úřadu k následujícímu závěru.

41. Úřad tím, že ve výroku I. napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 27 odst. 1 písm. a) koncesního zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 5 odst. 1 koncesního zákona, neboť nevybral koncesionáře pro uzavření koncesní smlouvy v koncesním řízení, ačkoliv předpokládaný příjem koncesionáře nečinil méně než 20 mil. Kč bez DPH, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný dne 26. 11. 2015 uzavřel s vybraným koncesionářem koncesní smlouvu, nerozhodl v souladu se zákonem. Výpočet předpokládaného příjmu koncesionáře byl revidován a ve světle právního názoru krajského soudu v otázce, co lze do předpokládaného příjmu započítat a co nikoliv, bylo nutno uzavřít, že předpokládaný příjem koncesionáře částku 20 mil. Kč v tomto případě nepřesáhl. S ohledem na to nezbylo než zrušit výrok I. napadeného rozhodnutí, kterým bylo vysloveno, že se obviněný přestupku dopustil, dále bylo třeba zrušit i výroky II. a III. napadeného rozhodnutí, kterými byl uložen správní trest a povinnost k úhradě nákladů řízení, jako výroky navazující.

42. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a správní řízení zastavil.

VIII.      K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení

43. Klíčovým pro posouzení zákonnosti a správnosti napadeného rozhodnutí je přezkum postupu Úřadu v případě stanovení předpokládaného příjmu koncesionáře. Podle krajského soudu v šetřeném případě Úřad přistupoval přísně k výkladu § 4 koncesního zákona v návaznosti na § 2 vyhlášky, když učinil závěr, že obviněný je povinen zhodnotit veškeré možné předpokládané příjmy koncesionáře, a to nejen před zahájením výběrového řízení, ale s ohledem na jemu dostupné informace i v průběhu výběrového řízení, a to až do uzavření koncesní smlouvy. V souladu s právním názorem krajského soudu předseda Úřadu uvádí, že výklad provedený Úřadem nemá v tehdejší právní úpravě oporu, neboť dle § 4 koncesního zákona je zadavatel povinen před zahájením koncesního řízení zjistit předpokládanou hodnotu předmětu koncesní smlouvy a předpokládaný příjem koncesionáře, který vyplývá z realizace koncesní smlouvy. Zákonodárce neukládá zadavateli povinnost provádět nový výpočet předpokládaného příjmu koncesionáře na základě nově zjištěných či vzniklých skutečností (informací) až po zahájení koncesního řízení. Úřad tak neměl svým výkladem koncesního zákona dotvářet povinnost obviněného si takové informace průběžně a aktivně během koncesního (zde výběrového) řízení vyhledávat.

44. S výše uvedeným pak souvisí nesprávný závěr Úřadu, že obviněný měl zohlednit do předpokládaného příjmu koncesionáře cenu vody po připojení vodovodního přivaděče. Obviněný měl před zahájením výběrového řízení informace o plánu vybudování vodovodního přivaděče pro zásobení Mnišského regionu a připojení obviněného na tento vodovodní přivaděč a rovněž o prognóze ceny vody, za kterou bude provozovatel vodohospodářské infrastruktury v obci Řitka vodu od provozovatele vodovodní přípojky nakupovat. Obviněný však nemohl vědět o navýšení nákladů provozovatele vodohospodářské infrastruktury v obci Řitka, neboť otevírání obálek s nabídkami pro koncesní řízení na provozování vodovodního přivaděče proběhlo dne 19. 8. 2015, tedy až po zahájení výběrového řízení na provozování vodohospodářské infrastruktury v obci Řitka, kdežto výzva, na základě níž bylo zahájeno výběrové řízení, byla odeslána již dne 5. 8. 2015. Koncese malého rozsahu pak byla ukončena podpisem smlouvy dne 26. 11. 2015, tři dny po té, co byla koncese na vodovodní přivaděč zadána (23. 11. 2015). Jelikož z § 4 koncesního zákona nevyplývá povinnost zadavatelům, aby v průběhu výběrového řízení zohledňovali později vzniklé informace, nemůže ani Úřad požadovat po obviněném, aby průběžně kontroloval stav koncesního řízení na provoz vodovodního přivaděče. Lze tak konstatovat, že obviněný nepostupoval v rozporu se zákonem, když nezohlednil údaje z nabídky VAK Beroun na vodovodní přivaděč.

45. Úřad tak nepostupoval v souladu se zákonem, když do svého výpočtu zahrnul údaje z nabídky vítězného dodavatele v koncesním řízení na provozování vodovodního přivaděče. Naproti tomu dle krajského soudu Úřad postupoval správně, když do výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře zahrnul nárůst počtu domácnosti, neboť tento údaj obviněný sám předpokládal, a tedy měl o něm vědomost již před zahájením výběrového řízení. Z tohoto důvodu předseda Úřadu v dalších odstavcích tohoto rozhodnutí provede nový výpočet předpokládaného příjmu koncesionáře.

Přepočet předpokládaného příjmu koncesionáře

46. Předseda Úřadu je toho názoru, že Úřad postupoval správně při výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře, když, stejně jako obviněný, vycházel z dokumentu „Celkové vyúčtování všech položek výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné“ za kalendářní rok 2014, příjemce vodného a stočného VAK Beroun. Z předmětného dokumentu Úřad správně zjistil, že obviněný pro každý rok předpokládané platnosti koncesní smlouvy použil cenu pro vodné ve výši 33,90 Kč a cenu pro stočné ve výši 33,90 Kč.

47. Dále předseda Úřadu zjistil, stejně jako Úřad, že již při prvotním výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře s navyšováním ceny vodného a stočného o 1 Kč ročně obviněný nepočítal, ovšem dle předsedy Úřadu s tímto počítat měl. Dodavatelé měli podle bodu 9. výzvy „Požadavky na zpracování nabídkové ceny“ při výpočtu (kalkulaci) nabídkové ceny, tj. výše nájemného, počítat s navyšováním vodného a stočného o 1 Kč za rok. Je tak logické a správné, aby byl tento předpoklad použit i pro výpočet předpokládaného příjmu koncesionáře, neboť jde o údaj, který byl obviněnému znám. Jelikož obviněný již v době tvorby podmínek pro výběrové řízení kalkuloval s každoročním navyšováním ceny pro vodné a stočné o 1 Kč, byl tak povinen ho zohlednit i při výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře. Jak již bylo výše uvedeno, dle § 4 koncesního zákona je zadavatel povinen předpokládaný příjem koncesionáře zjistit před zahájením koncesního řízení, a jelikož tento údaj nevznikl později a obviněný si ho sám stanovil, byl povinen tento údaj zohlednit do výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře. V následujících tabulkách je pro přehlednost uveden výpočet předpokládaného příjmu koncesionáře s navýšením ceny o 1 Kč pro vodné a stočné.

Předpokládaný příjem koncesionáře - bez navýšení ceny o 1 Kč ročně

Podle skutečnosti 2014
vodné dle 2014			Celkem	stočné dle 2014		Celkem	vodné + stočné
rok	objem (m3)	cena (Kč/m3)		objem (m3)	cena (Kč/m3)
2016	43 794	33,90	1 484 616,60	45 174	33,90	1 531 398,60	3 016 015,20
2017	43 794	33,90	1 484 616,60	45 174	33,90	1 531 398,60	3 016 015,20
2018	43 794	33,90	1 484 616,60	45 174	33,90	1 531 398,60	3 016 015,20
2019	43 794	33,90	1 484 616,60	45 174	33,90	1 531 398,60	3 016 015,20
2020	43 794	33,90	1 484 616,60	45 174	33,90	1 531 398,60	3 016 015,20
2021	43 794	33,90	1 484 616,60	45 174	33,90	1 531 398,60	3 016 015,20
CELKEM			8 907 699,60			9 188 391,60	18 096 091,20

Předpokládaný příjem koncesionáře dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 217/2006 Sb.
rok	příjem dle skutečnosti	koeficient	předpokládaný příjem
1	3 016 015	0,9709	2 928 249
2	3 016 015	0,9426	2 842 896
3	3 016 015	0,9151	2 759 956
4	3 016 015	0,8885	2 679 730
5	3 016 015	0,8626	2 601 615
6	3 016 015	0,8375	2 525 913
16 388 358

Předpokládaný příjem koncesionáře - s navyšováním ceny o 1 Kč ročně

Podle skutečnosti 2014
vodné dle 2014			Celkem	stočné dle 2014		Celkem	vodné + stočné
rok	objem (m3)	cena (Kč/m3)		objem (m3)	cena (Kč/m3)
2016	43 794	33,90	1 484 616,60	45 174	33,90	1 531 398,60	3 016 015,20
2017	43 794	34,90	1 528 410,60	45 174	34,90	1 576 572,60	3 104 983,20
2018	43 794	35,90	1 572 204,60	45 174	35,90	1 621 746,60	3 193 951,20
2019	43 794	36,90	1 615 998,60	45 174	36,90	1 666 920,60	3 282 919,20
2020	43 794	37,90	1 659 792,60	45 174	37,90	1712 094,60	3 371 887,20
2021	43 794	38,90	1 703 586,60	45 174	38,90	1 757 268,60	3 460 855,20
CELKEM			9 564 609,60			9 866 001,60	19 430 611,20

Předpokládaná příjem koncesionáře dle přílohy č. 1 vyhlášky č. 217/2006 Sb.
rok	příjem dle skutečnosti	koeficient	předpokládaný příjem
1	3 016 015	0,9709	2 928 249
2	3 104 983	0,9426	2 926 757
3	3 193 951	0,9151	2 922 785
4	3 282 919	0,8885	2 916 874
5	3 371 887	0,8626	2 908 590
6	3 460 855	0,8375	2 898 466
17 501 721

48. Z výpočtů poskytnutých obviněným a z vyúčtování položek pro vodné a stočné 2014 (viz bod 90. odůvodnění napadeného rozhodnutí) lze dovodit, že údaj 43 794 představuje množství pitné vody fakturované za rok 2014 (rozuměj množství vody dodané konečným spotřebitelům v obci Řitka, za kterou budou provozovateli vodohospodářské infrastruktury v obci Řitka platit) v m³ a údaj 45 174 představuje množství vody odpadní odváděné, fakturované za rok 2014 (rozuměj množství vody předané provozovateli, kterou předávají obyvatelé obce Řitka) v m³. Toto množství vody obviněný použil pro výpočet předpokládaného celkového příjmu koncesionáře. V prvním případě byla pro každý rok předpokládané platnosti koncesní smlouvy použita cena vodného 33,90 Kč za 1 m³ a cena stočného 33,90 Kč za 1 m³, kdy obviněný vynásobil množství pitné vody fakturované za rok 2014 v m³ (tedy 43 794 m³) cenou pro vodné ve výši 33,90 Kč a množství odváděné odpadní vody fakturované za rok 2014 v m³ (tedy 45 174 m³) cenou pro stočné ve výši 33,90 Kč. Ve druhém případě byly ceny vodného a stočného za 1 m³ každý rok platnosti koncesní smlouvy navyšovány o 1 Kč ročně za 1 m³, kdy princip výpočtu zůstal zachován. Tímto násobením množství fakturované vody (pitné a odváděné odpadní) s cenou pro vodné a stočné obviněný dle jeho vyjádření vypočítal předpokládaný celkový příjem koncesionáře, který činí 16 338 358 Kč bez DPH v případě, kdy obviněný nekalkuluje s navyšováním ceny pro vodné a stočné o 1 Kč ročně. Při započtení navýšení ceny pro vodné a stočné o 1 Kč ročně činí předpokládaný příjem koncesionáře 17 501 721 Kč bez DPH.

49. K tomuto výpočtu pak je třeba dále připočítat předpoklad navyšování počtu odběratelů vody v obci Řitka o 10 domácností ročně, což ostatně aproboval i krajský soud. Navyšování počtu odběratelů vody by bezesporu mělo vliv na množství vody převzaté (pitné) i předané (odpadní). Úřad se správně zabýval tím, jak ovlivní růst počtu odběratelů pitné vody o 10 domácností ročně množství dodané pitné vody (tj. spotřebu pitné vody) v jednotlivých letech trvání koncesní smlouvy.

50. Z vyjádření VAK Beroun ze dne 8. 12. 2017 (viz bod 51. odůvodnění napadeného rozhodnutí) vyplývá, že ke dni 31. 12. 2014 (ke dni vyúčtování vodného a stočného za rok 2014, ze kterého obviněný při výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře vycházel) evidoval VAK Beroun v obci Řitka celkem 352 odběrných míst připojených na vodovod. Úřad k počtu domácností uvedených ve vyjádření VAK Beroun přičetl i počet domácností zařazených v bytových družstvech/společenstvích, které uvedl Vak Beroun ve svém vyjádření (viz body 58. – 65. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Celkový počet domácností připojených v obci Řitka na vodovod je tak 421 domácností.

51. Z vyúčtování položek pro vodné a stočné 2014 vyplývá, že domácnostem bylo za rok 2014 dodáno 0,038053 mil. m³ pitné vody. Úřad zjistil, že k 31. 12. 2014 bylo připojeno na vodovod obce Řitka 421 domácností. Z toho vyplývá, že jedné domácnosti bylo za rok 2014 průměrně dodáno 90,3872 m³ pitné vody. Pokud se má po dobu trvání koncesní smlouvy zvyšovat počet odběratelů pitné vody o 10 domácností ročně a průměrně je jedné domácnosti ročně dodáno 90,3872 m³ pitné vody, pak se množství fakturované pitné vody dodané domácnostem každý rok platnosti koncesní smlouvy zvýší o 903,872 m³ (tj. 0,000903872 mil. m³). Koncesní smlouva byla podepsána dne 26. 11. 2015, plnění z koncesní smlouvy započalo dne 5. 1. 2016 (viz bod 8. odůvodnění napadeného rozhodnutí). Pro první rok platnosti koncesní smlouvy (rok 2016) Úřad stanovil předpokládanou spotřebu pitné vody domácností v takové výši, která odpovídala skutečné spotřebě pitné vody domácností vyplývající z celkového vyúčtování vodného a stočného 2014, tj. 0,038053 mil. m³, neboť jak obviněný, tak i Úřad při výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře vycházeli z celkového vyúčtování vodného a stočného 2014. V dalších letech se pro potřeby výpočtu již spotřeba pitné vody domácností dle předpokladu obviněného ve výzvě, na základě níž bylo zahájeno výběrové řízení (navyšování počtu odběratelů o 10 domácností ročně), zvyšovala o výše vypočítaných 903,872 m³ (tj. 0,000903872 mil. m³). Předpokládaná platnost koncesní smlouvy je 6 let. Celkové množství pitné vody fakturované domácnostem v jednotlivých letech trvání koncesní smlouvy je při zohlednění navýšení o 10 domácností ročně uvedeno v následující tabulce:

rok	Množství vody pitné – domácnosti (v mil. m³)
2016	0,038053
2017	0,038957
2018	0,039861
2019	0,040765
2020	0,041668
2021	0,042572

52. V následující tabulce je pak znázorněno, jak bude při předpokladu růstu počtu odběratelů pitné vody v obci Řitka o 10 domácností ročně růst celková spotřeba pitné vody (tj. spotřeba za domácnosti i jiné odběratele) v obci Řitka.

rok	Voda pitná fakturovaná celkem (v mil. m3)
	- z toho domácnosti
2016	0,043794
	0,038053
2017	0,044698
	0,038957
2018	0,045602
	0,039861
2019	0,046506
	0,040765
2020	0,047409
	0,041668
2021	0,048313
	0,042572

53. Po výpočtu množství pitné vody fakturované v jednotlivých letech trvání koncesní smlouvy při zohlednění navyšování počtu odběratelů vody o 10 domácností má předseda Úřadu za to, že se Úřad správně zabýval i vlivem navyšování počtu domácností na množství vody odpadní.

54. Z vyjádření VAK Beroun ze dne 8. 12. 2017 (viz bod 51. odůvodnění napadeného rozhodnutí) vyplývá, že ke dni 31. 12. 2014 evidoval VAK Beroun v obci Řitka celkem 340 odběrných míst připojených na kanalizaci. I zde Úřad připočetl počet domácností zařazených v bytových družstvech/společenstvích a následně zjistil, že celkový počet domácností připojených na kanalizaci obce Řitka je 411.

55. Z vyúčtování položek pro vodné a stočné 2014 vyplývá, že domácnostem bylo za rok 2014 odvedeno 0,039635 mil. m³ pitné vody. Na základě vyjádření VAK Beroun, bytových družstev a společenství vlastníků v obci Řitka Úřad zjistil, že k 31. 12. 2014 bylo připojeno na kanalizaci obce Řitka 411 domácností. Z toho vyplývá, že jedné domácnosti bylo za rok 2014 průměrně odvedeno 96,4355 m³ odpadní vody. Pokud se má po dobu trvání koncesní smlouvy zvyšovat počet odběratelů odpadní vody o 10 domácností ročně a průměrně je jedné domácnosti ročně odvedeno 96,4355 m³ odpadní vody, pak se množství fakturované odpadní vody odvedené domácnostem každý rok platnosti koncesní smlouvy zvýší o 964,355 m³ (tj. 0,000964355 mil. m³). Stejně jako v případě pitné vody Úřad vypočítal celkové množství fakturované odpadní vody odvedené v jednotlivých letech trvání koncesní smlouvy (2016 – 2021), kdy pro první rok platnosti koncesní smlouvy Úřad stanovil předpokládané množství odpadní vody domácností v takové výši, která odpovídala skutečnému množství odpadní vody z celkového vyúčtování vodného a stočného 2014, tj. 0,039635 mil. m³ a v dalších letech trvání koncesní smlouvy Úřad navyšoval (v důsledku každoročního růstu počtu odběratelů odpadní vody o 10 domácností) množství odpadní vody o 964,355 m³ (tj. 0,000964355 mil. m³). Celkové množství fakturované odpadní vody odvedené domácnostem v jednotlivých letech trvání koncesní smlouvy je uvedeno v následující tabulce:

rok	Množství vody odpadní – domácnosti (v mil. m3)
2016	0,039635
2017	0,040599
2018	0,041564
2019	0,042528
2020	0,043492
2021	0,044457

56. V následující tabulce je pak znázorněno, jak bude při předpokladu růstu počtu odběratelů odpadní vody v obci Řitka o 10 domácností ročně růst celkové množství odpadní vody v obci Řitka.

rok	Voda odpadní fakturovaná celkem (v mil. m3)
	- z toho domácnosti
2016	0,045174
	0,039635
2017	0,046138
	0,040599
2018	0,047103
	0,041564
2019	0,048067
	0,042528
2020	0,049031
	0,043492
2021	0,049996
	0,044457

57. Po zjištění, jaký vliv bude mít navyšování počtu odběratelů o 10 domácností ročně na množství fakturované pitné vody a na množství fakturované odpadní vody, předseda Úřadu dále přistoupil k výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře a k posouzení, zda by při zohlednění předpokladu navyšování počtu odběratelů vody v obci Řitka o 10 domácností ročně, přesáhl tento příjem koncesionáře zákonný limit 20 000 000 Kč bez DPH.

	VODNÉ			STOČNĚ			CELKEM
rok	spotřeba v m3	cena v Kč/m3	příjem za vodné v Kč	spotřeba v m3	cena v Kč/m3	příjem za stočné v Kč	PŘÍJEM CELKEM v Kč	koeficient	PŘEDPOKLÁDANÝ PŘÍJEM KONCESIONÁŘE v Kč
2016	43 794	33,9 Kč	1 484 616,6 Kč	45 174	33,9Kč	1 531 398,6 Kč	3 016015,2 Kč	0,9709	2 928 249,158 Kč
2017	44 698	34,9 Kč	1 559 960,2 Kč	46 138	34,9 Kč	1 610 216,2 Kč	3 170176,4 Kč	0,9426	2 988 208,275 Kč
2018	45 602	35,9 Kč	1 637 111,8 Kč	47 103	35,9 Kč	1 690 997,7 Kč	3 328 109,5 Kč	0,9151	3 045 553,003 Kč
2019	46 506	36,9 Kč	1 716 071,4 Kč	48 067	36,9 Kč	1 773 672,3 Kč	3 489743,7 Kč	0,8885	3 100637,277 Kč
2020	47 409	37,9Kč	1 796 801,1 Kč	49 031	37,9Kč	1 858 274,9 Kč	3 655 076 Kč	0,8626	3 152 868,558 Kč
2021	48 313	38,9 Kč	1 879 375,7Kč	49 996	38,9 Kč	1 944 844,4 Kč	3 824 220,1Kč	0,8375	3 202 784,334 Kč
CELKEM 18 418 300,6 Kč

58. Z výše uvedeného propočtu předsedy Úřadu vyplývá, že pokud by obviněný zohlednil do výpočtu předpokládaného příjmu koncesionáře údaj o navýšení ceny ročně o 1 Kč pro vodné a stočné a dále by zohlednil i svůj předpoklad navyšování počtu odběratelů vody o 10 domácností ročně, předpokládaný příjem koncesionáře by činil 18 418 300,6 Kč bez DPH, a tedy by byl předpokládaný příjem koncesionáře nižší než 20 000 000 Kč. Obviněný tedy nespáchal projednávaný přestupek, neboť s ohledem na výši předpokládaného příjmu koncesionáře nemusel postupovat podle části druhé koncesního zákona.

59. Jelikož nedošlo k porušení právní povinnosti dle § 5 odst. 1 koncesního zákona, nedošlo ani k naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 27 odst. 1 písm. a) koncesního zákona, a nebyly tudíž ani zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 27 koncesního zákona. Výrok I. napadeného rozhodnutí byl proto vydán v rozporu se zákonem a je proto třeba jej zrušit.

60. Vzhledem k tomu, že byl zrušen výrok I. napadeného rozhodnutí, je nutno spolu s ním zrušit i výroky II. a III. napadeného rozhodnutí, jakožto výroky navazující, neboť výroky o pokutě a náhradě nákladů řízení jsou podmíněny předchozím závěrem o tom, že se obviněný dopustil přestupku. Předseda Úřadu tak výroky II. a III. napadeného rozhodnutí ruší z důvodu jejich vazby na zrušený výrok I.

K zastavení správního řízení

61. Podmínkou pro uložení sankce je spáchání přestupku, tedy postupu, který naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku (srov. § 27 koncesního zákona). Jak bylo uvedeno výše, k naplnění všech znaků přestupku v daném případě nedošlo, proto není dán důvod pro uložení sankce.

62. S ohledem na výše uvedené předseda Úřadu přistoupil v souladu s § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu ke zrušení napadeného rozhodnutí pro nesoulad se zákonem a k zastavení správního řízení vedeného o přestupku, neboť ve věci nejsou dány důvody pro uložení sankce, a nastala tak situace předpokládaná ustanovením § 24f písm. f) koncesního zákona.

63. Vzhledem k tomu, že je napadené rozhodnutí rušeno, správní řízení je zastavováno, a je tak vyhověno návrhu zadavatele vznesenému v rozkladu, je neúčelné a rozporné se zásadou hospodárnosti řízení zabývat se dalšími námitkami rozkladu, neboť posouzení jejich důvodnosti by již nemohlo znamenat změnu ve výroku tohoto rozhodnutí.

IX.           Závěr

64. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v rozporu s právními předpisy, předseda Úřadu s ohledem na závazný právní názor rozsudku krajského soudu v otázce, které příjmy lze započítat do předpokládaného příjmu koncesionáře, dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení, neboť ve věci nejsou dány důvody pro uložení sankce, tedy nastala situace předvídaná ustanovením § 24f písm. f) koncesního zákona. Vzhledem k výše uvedenému předseda Úřadu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s  § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

JUDr. Pavel Brach, advokát, Klapálkova 3132/4, 149 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1]Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na koncesní zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného koncesního řízení ve smyslu ustanovení § 6 koncesního zákona, podle tohoto znění se posuzují úkony zadavatele a uchazečů v koncesním řízení. Zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek se nepoužije s ohledem na ustanovení § 273 odst. 2 tohoto zákona.