číslo jednací: 13450/2021/161/JSu
spisová značka: R0043/2021/VZ

• Instance: II.
• Věc: Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.
• Účastníci:
  1. Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace
  2. DATALAN, a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 27. 4. 2021

Spisová značka:  ÚOHS-R0043/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-13450/2021/161/JSu

Brno 26.04.2021

V řízení o rozkladu ze dne 19. 2. 2021 doručeného téhož dne Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže navrhovatelem –

• DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika,

podanému proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 4. 2. 2021, č. j. ÚOHS-04408/2021/500/AIv vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0525/2020/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele -

• Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupena dle plné moci udělené dne 23. 12. 2020 obchodní společností PECOSTA, a.s., IČO 09708464, se sídlem Nemocniční 987/12, 702 00 Ostrava,

učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 06-258808,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-04408/2021/500/AIv ze dne 4. 2. 2021, vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0525/2020/VZ

ruším

a věc

vracím

Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“^[1]), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle ustanovení § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 21. 12. 2020 návrh navrhovatele – DATALAN, a.s.,IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika,(dále jen „navrhovatel“) - z téhož dne, na přezkoumání úkonů zadavatele – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava, ve správním řízení zastoupeného dle plné moci udělené dne 23. 12. 2020 obchodní společností PECOSTA, a.s., IČO 09708464, se sídlem Nemocniční 987/12, 702 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávaní veřejné zakázky s názvem „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079- 189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 06-258808, (dále jako „veřejná zakázka“).

2. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele pod sp. zn. ÚOHS- S0525/2020/VZ (dále jako „správní řízení“).

II. Napadené rozhodnutí

3. Dne 4. 2. 2021 vydal Úřad ve správním řízení rozhodnutí č. j. ÚOHS-04408/2021/500/AIv (dále jen „napadené rozhodnutí“), kde výrokem I rozhodl tak, že podle § 265 písm. a) zákona se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

4. Úřad v napadeném rozhodnutí shledal, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku vyloučen oprávněně z důvodů nedoložení technické kvalifikace – referenční zakázky dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona. Předmětem hodnocení zadavatele a Úřadu pak bylo, zda referenční zakázka na informační systém zhotovovaný navrhovatelem splňuje požadavek zadavatele, kdy dle zadávací dokumentace se „nemocničním informačním systémem rozumí komplexní softwarové řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a to včetně systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice.“ (srov. odst. 2.6.1.1. „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 k zadávacím podmínkám“). Úřad přisvědčil zadavateli ve dvou zásadních otázkách hodnocení předložené referenční zakázky. Zaprvé Úřad potvrdil, že předložené reference se týkaly konglomerátu formálně jiných zdravotnických zařízení (subjektů) a tyto nelze považovat za jedno zdravotnické zařízení pro jejich samostatnost. Zadruhé Úřad konstatoval, že část zdravotnických zařízení, které ve svém souhrnu měly dle navrhovatele dokládat splnění referenční zakázky, disponuje ambulantními lůžky. Nejedná se tedy o nemocniční lůžka, na která zněl shora uvedený požadavek zadavatele na vymezení referenčních zakázek a která tedy zadavatel vyžadoval vzhledem ke svému charakteru.

III. Rozklad navrhovatele

5. Dne 19. 2. 2021 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 4. 2. 2021. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu navrhovatele

6. Navrhovatel nesouhlasí s napadeným rozhodnutím a považuje jej za nesprávné a nezákonné. Navrhovatel zprvu uvádí, že Úřad zcela opomněl hlavní smysl technické kvalifikace, a to tedy ověřit, zda je navrhovatel schopen plnit veřejnou zakázku či nikoliv. Navrhovatel k tomu tvrdí, že zjevně je schopen veřejnou zakázku plnit a předložená reference to dokládá.

7. Navrhovatel uvádí, že z pohledu nemocničního informačního systému (dále jako „NIS“) není rozhodné, zda je instalován v jednom či více zdravotnických zařízeních (či budovách), neboť se vždy funkčně jedná o tentýž systém. Výklad Úřadu pak navrhovatel považuje za přepjatě formalistický, ignorující účel technické kvalifikace. Navrhovatel k tomu zdůrazňuje, že jím doložené plnění NIS v rámci referenční zakázky se týká jediného, komplexního, centrálního NIS s jedinou databází a nikoliv dílčích, vzájemně oddělených NIS dle jednotlivých nemocnic a stacionářů, nadto byl systém plněn na poptávku jediného (zastřešujícího) objednatele.

8. Dle navrhovatele Úřad účelovým zužování kvalifikačního požadavku výkladem na „jedno“ zdravotnické zařízení vylučuje navrhovatele bez objektivních, funkčních důvodů, neboť pokud komplexní NIS z reference obhospodařoval alespoň 300 lůžek, je funkčně naprosto lhostejné, zda tato lůžka byla v jednom nebo ve více zařízeních, případně zda tato zařízení mají vlastní IČO, či nikoliv, a podobně.

9. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel nijak nedefinoval pojem „lůžko“ a je tedy nepřípustné tento požadavek vykládat tak, že se jedná pouze o určitý typ lůžek (tedy lůžka „ústavní“) a týmž výkladem vylučovat lůžka ambulantní. Dle navrhovatele je zdravotní péče poskytována jak na lůžkách ambulantních, tak „ústavních“ a neurčitý pojem lůžko, užitý zadavatelem v zadávací dokumentaci, nelze zpětně vykládat v neprospěch navrhovatele.

Závěr rozkladu navrhovatele

10. Navrhovatel navrhuje předsedovi Úřadu napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

11. Zadavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil na výzvu Úřadu svým nedatovaným podáním podepsaným dne 1. 3. 2021 a doručeným Úřadu téhož dne, a to ve lhůtě stanovené mu k tomu Úřadem (srov. usnesení Úřadu vydané ve správním řízení dne 22. 2. 2021 pod č. j. ÚOHS-06692/2021/532/VZi).

12. Zadavatel úvodem svého vyjádření upozorňuje na to, že navrhovatel vždy užívá pojmu „zdravotnický informační systém“, nikoliv „nemocniční informační systém“, se kterým operuje zadavatel již v zadávací dokumentaci. Zadavatel z toho dovozuje, že navrhovatel si není vědom rozdílnosti těchto pojmů a tedy nerozumí tomu, že jím doložený informační systém v rámci referenční zakázky neodpovídá požadavkům zadavatele. Zadavatel pak doloženými příklady ilustruje, že pojmy „zdravotnický informační systém“ a „nemocniční informační systém“ nejsou totožné a jsou užívány pro jiné systémy.

13. Dále zadavatel upozorňuje, že systémy dodané jednomu zdravotnickému zařízení o velikosti 300 lůžek a systémy dodané souboru zdravotnických zařízení, které dosahují počtu 300 lůžek až ve svém součtu, jsou obsahově jiné. Větší zdravotnické zařízení vykonává širší agendu (větší rozsah zdravotnické péče co do druhu/odbornosti), než jakou vykonává soubor menších zdravotnických zařízení, které každé samo o sobě typicky bude poskytovat pouze určité základní druhy péče a žádné z těchto zařízení pak zpravidla nebude poskytovat péči specializovanou, kterou poskytuje větší zdravotnické zařízení.

14. Dále zadavatel provádí srovnání názvů modulů informačního systému, který zadavatel požaduje dodat, se systémem dle referenční zakázky a z rozdílnosti názvů a rozdílnosti počtu modulů dovozuje nesouměřitelnost srovnávaných informačních systémů.

15. Dále se zadavatel věnuje jazykovému rozboru sporné zadávací podmínky technické kvalifikace a z formulace zadávací podmínky ilustruje, že užitím jednotného čísla pro zdravotnické zařízení měl skutečně na mysli doložení NIS v rámci jediného zdravotnického zařízení, nikoliv jejich souboru.

16. Dále zadavatel uvádí, že je odlišná péče poskytovaná ambulantně a péče poskytovaná hospitalizovaným pacientům, čemuž pak odpovídají i funkce informačního systému pro danou agendu a dané informační systémy jsou tedy odlišné. Systémy nemocniční (ne ambulantní) pracují s větším počtem dat – jsou robustnější.

17. Dále zadavatel poukazuje na to, že ambulantní péče není poskytována na lůžkách a tyto se tedy pro účely ambulantní péče vůbec neevidují, naopak se jedná o běžnou metriku měření velikosti zdravotnických zařízení jak v České republice, tak ve Slovenské republice. K tomu zadavatel dále uvádí, že počet lůžek je v zadávací dokumentaci pro dodávky nemocnicím zcela běžně používaný ukazatel (zadávací podmínka). Zadavatel uvádí i odkazy na konkrétní zadávací řízení a cituje i rozhodovací praxi Úřadu. Závěrem pak zadavatel poukazuje na to, že před podáním nabídek sporná zadávací podmínka nevzbuzovala žádné nejasnosti.

Závěr vyjádření zadavatele k rozkladu

18. Zadavatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

IV. Řízení o rozkladu

19. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

20. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení věci ve všech jejích vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, tu však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu přičemž jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.

21. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl nezákonně. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání.

V. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí

K recentní judikatuře a okolnostem věci obecně

22. V řízení před Úřadem vyplynulo, že navrhovatel prokazoval svou referenční zakázku dodáním zdravotnického informačního systému, který měl dodat pro Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej (dále jako „GRZVJS“) s tím, že daný informační systém nainstaloval v Nemocnici preobvinených a odsúdených a ÚVTOS Trenčín (189 lůžek) a stacionářích při ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou (46 lůžek), ÚVTOS a ÚVV Leopoldov (40 lůžek), ÚVTOS Košice-Šaca (34 lůžek), ÚVTOS pre mladistvých Sučany (15 lůžek). V řízení se dále Úřad zabýval danými počty lůžek a zjistil, že souhrnný počet lůžek v citovaných zařízeních (bez ohledu na vývoj počtu lůžek v průběhu času) vždy přesahoval 300, tedy hranici danou zadavatelem pro uznatelnost referenční zakázky.

23. Základním problémem této věci je provedení výkladu pojmu „zdravotnické zařízení“ dle zadávací dokumentace a vztažení referenční zakázky vzhledem k počtu lůžek.

24. Co se týče požadavku na počet lůžek, jsem zde nucen uvést recentní rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 37/2020 – 720 ze dne 27. 1. 2021 (dále jako „rozsudek PROSOFT“), ve kterém soud řešil otázku oprávněnosti zadávací podmínky spočívající právě v požadavku na počet 300 lůžek v rámci uznatelnosti referenční zakázky, byť z pohledu zákonnosti zadávací podmínky a nikoliv z pohledu posouzení konkrétní předložené reference. Soud pak v citovaném rozsudku dospěl k závěru, že je-li požadovaný nemocniční systém dostatečně popsán v zadávací dokumentaci, pak včlenění požadavku na počet lůžek odporuje zásadě přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona, neboť tento požadavek nemá žádnou vypovídací hodnotu o schopnosti dodavatelů plnit veřejnou zakázku. V podrobnostech se odkazuji na odstavce 57-61 citovaného rozsudku a tam soudem odkazovanou rozhodovací praxi Úřadu.

25. Jsem si vědom, že Úřad v přezkoumávaném správním řízení nehodnotil zákonnost a správnost zadávacích podmínek. Existuje-li však soudní judikatura a rozhodovací praxe Úřadu, která silně zpochybňuje zákonnost zadávací podmínky, jejíž výklad má být v tomto řízení proveden při posouzení postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, nelze tuto okolnost bez dalšího pominout. Tím více v případě, kdy argumentace účastníků řízení směřuje právě do smyslu a významu stanovení hranice 300 lůžek pro uznatelnost referenční zakázky a v kontrastu k tomu i vlastností NIS jako takového. Vzhledem k rozsudku PROSOFT se pak domnívám, že možnosti splnění zadávací podmínky dodání reference „…komplexní[ho] softwarové[ho] řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek,…“ musí být vykládány extenzivně.

26. Není-li možné v rámci nynějšího správního řízení (zahájeného k návrhu) přezkoumat zákonnost zadávací podmínky, je třeba jiným způsobem limitovat vliv takové potenciálně nezákonné zadávací podmínky na soutěž o danou veřejnou zakázku. Pokud by se dotčená zadávací podmínka stala předmětem námitek a návrhu směřujícím proti zadávací dokumentaci, přicházelo by v úvahu – v případě nezákonnosti takové zadávací podmínky – zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 263 odst. 3 zákona. Jelikož tato situace ale nenastala, lze se domnívat, že v tomto konkrétním případě není zrušení zadávacího řízení nezbytným nápravným opatřením, kterým by došlo ke zhojení případného nezákonného postupu zadavatele (je třeba pamatovat na to, že zrušení zadávacího řízení je nápravným opatřením z kategorie ultima ratio – srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2020, č. j. 29 Af 46/2019-56). V důsledku této případně nezákonně stanovené zadávací podmínky ale došlo k tomu, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen. Zadávací podmínky, které jsou stanoveny potenciálně nezákonně, by ale neměly mít takto citelný negativní dopad do právní sféry navrhovatele. Existuje-li tedy možnost, že výkladem dané zadávací podmínky bude řešený negativní dopad eliminován, je třeba ji za daných okolností využít.

27. Zdůrazňuji pak, že nyní projednávaná věc je svým charakterem výjimečná, neboť v průběhu správního řízení došlo k judikatornímu posunu, a to ve věci, jež se skutkově i právně významně podobá této věci (je řešena vypovídací hodnota hranice 300 lůžek pro vlastnosti NIS). Výše naznačenou argumentaci nelze vykládat tak, že Úřad nyní v plném rozsahu přezkoumá zákonnost sporné zadávací podmínky (což by byl nyní oprávněn učinit pouze v řízení zahájeném z moci úřední), neboť však i argumentace obou účastníků řízení směřuje právě k výkladu sporné zadávací podmínky, není možné bez dalšího opomenout její případné vady, z nichž zřejmě pramení zde projednávaný spor, jehož předmětem je v zásadě otázka, zda je navrhovatel schopen plnit veřejnou zakázku.

Ke kvalifikačním kritériím – počet lůžek

28. Zadavatel svůj požadavek na 300 lůžek v jediném zdravotnickém zařízení sám zdůvodňuje tak, že ve zdravotnickém zařízení o této velikosti je vykonáván různorodý počet zdravotnických úkonů (výkonů, zákroků) a tedy informační systém pro takovéto zařízení bude muset umět pracovat s různorodějšími agendami a tyto umět vykazovat, než kdyby se jednalo o součet dvou menších zařízení, která určité úkony provádět nebudou (vizte argumentaci a hypotetický příklad pod číslem 1) vyjádření zadavatele k rozkladu). K tomu lze ale kontrovat, že šlo-li zadavateli o určité agendy a úkony, měl je vyjmenovat. Lze si totiž také představit, že určitý typ nemocnice – dětská, úrazová, onkologická – sice bude svým rozsahem péče dalece přesahovat hranici 300 lůžek, vůbec však nebude vykonávat některé úkony (agendu), kterou vykonává „běžná“ nespecializovaná nemocnice. Nelze pak připustit, aby zadavatel hypoteticky namítal, že vzhledem k jeho vlastním činnostem a charakteru či pojmenování systému mělo být každému dodavateli zřejmé, že musí jako referenční zakázku předložit informační systém zpracovávající zadavatelem vykonávanou agendu a nikoliv kupříkladu pouze agendu dětské (ev. úrazové, atp.) nemocnice.

29. Nelze si také nevšimnout, že zadavatel věnoval v zadávací dokumentaci, konkrétně v příloze č. 1 zadávací dokumentace „Popis předmětu veřejné zakázky“ cca 70 stran textu vymezení vlastností požadovaného NIS a v menším rozsahu (cca 8 stran) popisu současného stavu svého současného NIS, následně se však omezil v zásadě na konstatování, že vlastnosti informačního systému dle referenční zakázky se mají posuzovat vzhledem k neurčitému pojmu „nemocniční informační systém“ – který není nijak přesně definován (je popsán jednou větou a požadavkem na 300 lůžek). To neznamená, že, zvláště není-li taková zadávací podmínka stanovena, musí informační systém dle předložené referenční zakázky zcela přesně odpovídat systému požadovanému či současnému. Srovnání systému dle referenční zakázky s kritérii na požadovaný (současný) systém je však jistě přesnějším a objektivnějším hodnocením toho, zda navrhovatel bude schopen plnit veřejnou zakázku, než obecné úvahy na téma, jaké rozdíly mohou hypoteticky nastat mezi NIS v nemocnici se 100 lůžky, 300 lůžky, 1000 lůžky nebo 299 lůžky.

30. Dále je nutno uvést, že sám objednatel sporné referenční zakázky uvedl, že se v jím provozovaných stacionářích nachází „lůžka“ na kterých jsou prováděny zdravotnické úkony. Tvrdí-li zadavatel, že ve stacionářích se lůžka neevidují a je zde poskytována jiná péče, než na lůžcích nemocničních a navzdory tomu sám objednatel referenční zakázky počty lůžek uvádí, nezbývá než zjistit, proč tak činí a zejména zjistit, jaká péče je ve stacionářích poskytována.

31. Je-li předmětem posouzení, zda předložená referenční zakázka vyhovuje požadavkům zadavatele, je třeba zjistit, zda agenda spravovaná informačním systémem v daných stacionářích odpovídá agendě, kterou má vykonávat (nebo vykonává) nyní zadavatel a pro jejíž správu poptává NIS. Pokud se agenda shoduje, není na místě mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními (nemocnicí a soustavou nemocnice a stacionářů) činit rozdíly pouze na základě formálního závěru, že „lůžka“ ve stacionářích jsou jinak formálně vykazována či metodologicky sčítána (sledována). Je-li tu taková věcná podobnost, i lůžka ve stacionářích je třeba akceptovat do plnění reference. Obdobně není nijak zřejmé, že zdravotnické zařízení s 300 lůžky bude poskytovat zadavatelem požadovaný rozsah služeb. Je kupříkladu možné si představit, že při větším počtu nemocnic v jednom městě bude i určitá nemocnice, byť třeba s kapacitou 500 lůžek, poskytovat péči pouze v několika základních oborech a pacienti se speciálními potřebami budou odesíláni do jiného zařízení se širokou škálou lékařských oborů, nebo naopak zařízení úzce specializovaných.

Ke kvalifikačním kritériím – požadavek na zdravotnické zařízení

32. Stejně tak nelze ryze formalisticky přistoupit k hodnocení pojmu zdravotnické zařízení užitému v jednotném čísle. Jak Úřad správně uvedl a akcentují to oba účastníci řízení, smyslem technické kvalifikace je ověřit schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Tvrdí-li tedy navrhovatel, že byť je jeho informační systém instalován ve formálně oddělených institucích, jedná se o jediný komplexní a vzájemně provázaný informační systém, je třeba tuto otázku vyhodnotit věcně, nikoliv pouze formálně konstatovat, že se jedná o odlišné subjekty (kvazisubjekty). Užiji-li příkladu naznačeného výše, i kdyby stát či soukromá osoba založily tři různá zdravotnická zařízení – obecnou nemocnici se 150 „lůžky“, úrazovou nemocnici s 50 „lůžky“ a dětskou nemocnici se 100 „lůžky“ – ve kterých by byl provozován jediný vzájemně provázaný NIS tvořící jeden celek, podmínka „zdravotnického zařízení s 300 lůžky“ by byla materiálně naplněna, i kdyby se třeba jednalo o samostatné právnické osoby.

33. Uzavírám tedy, že pro splnění podmínek technické kvalifikace v rámci referenční zakázky je klíčovou otázkou to, jak je NIS provozován při realizaci referenční zakázky, nikoliv právní forma zdravotnického zařízení/nemocnice, způsob jeho řízení, charakter jeho zřizovatele, formální vymezení pojmu „lůžko“ apod.

34. Z toho důvodu nevidím jako podstatné argumenty zadavatele týkající se nezaměnitelnosti pojmů „zdravotnický informační systém“ a „nemocniční informační systém“ a další ryze formalistickou argumentaci. Naprosto nevypovídající je například srovnání pouhých názvů modulů jednotlivých informačních systémů. Stejně tak není vzhledem k novému rozsudku PROSOFT nijak rozhodné, že v minulosti jiní zadavatelé užili obdobnou podmínku technické kvalifikace a jak ji Úřad hodnotil.

VI. Postup Úřadu v dalším řízení

35. V dalším řízení Úřad předně posoudí, zda zadavatelovo zdůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku může obstát ve světle výše uvedených závěrů o možnosti splnění kritérií technické kvalifikace předloženou referenční zakázkou, a to nikoliv pouze z pohledu formálního, ale i materiálního.

36. Bude-li Úřad nucen opětovně zkoumat uznatelnost předložené referenční zakázky, doplní provedené dokazování vhodně tak, aby zjistil, zda informační systém dle referenční zakázky odpovídá z věcného pohledu nemocničnímu informačnímu systému. Je třeba zejména posoudit, zda je dotčený systém dodaný zařízením GRZVJS skutečně provázán a jakou spravuje agendu a v jakém rozsahu. Úřad pak za tímto účelem zejména zjistí, jaký věcný význam má užití pojmu „lůžko“ ve vztahu ke stacionářům při ÚVTOS dotazem na GRZVJS a např. dotazem na zdravotní pojišťovny i GRZVJS pak ověří, jaká péče je zde poskytována a zhodnotí, zda se jedná o péči srovnatelnou s péčí, pro jejíž výkon požaduje zadavatel NIS (jde-li tedy v případě stacionářů materiálně o „lůžko“ ve smyslu zadávacích podmínek). S velkým zjednodušením pak závěrem shrnuji, že měl-li by být navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení pro nesplnění technické kvalifikace z důvodů nedostatečnosti předložené referenční zakázky, bude muset Úřad (potažmo zadavatel) konstatovat, že informačnímu systému dle referenční zakázky chybí zásadní funkce, které zadavatel požaduje při zhotovení nového NIS a jejichž schopnost plnění je bezpodmínečně nutné u navrhovatele ověřit, aby byly odstraněny pochybnosti o způsobilosti navrhovatele řádně plnit danou zakázku.

37. Na základě opětovného posouzení zadavatelova zdůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení Úřad vhodně doplní dokazování a na základě takto zjištěného skutkového stavu, o kterém nebudou důvodné pochybnosti, rozhodne o věci při aplikaci příslušných právních norem a své závěry řádně zanese do nového rozhodnutí ve věci.

VII. Závěr

38. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad ve chvíli, kdy rozhodl napadeným rozhodnutím, nepostupoval v souladu s právními předpisy, jsem dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání Úřadem, pročež jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1. PECOSTA, a.s, Nemocniční 987/12, 702 00 Ostrava

2. DATALAN, a.s., odštěpný závod, Na hlinách 1786/16, Kobylisy, 182 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 56 zákona v návaznosti na ustanovení § 273 zákona.