číslo jednací: 13475/2021/500/AIv
spisová značka: S0112/2021/VZ

• Instance: I.
• Věc: Wieserův dům v Terezíně - interiérové vybavení
• Účastníci:
  1. město Terezín
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 7. 5. 2021

Spisová značka:  ÚOHS-S0112/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-13475/2021/500/AIv

Brno 21.04.2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) citovaného zákona obviněným

• město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín,

v souvislosti se správním řízením vedeným Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0504/2020/VZ ve věci veřejné zakázky „Wieserův dům v Terezíně - interiérové vybavení“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020150, ve znění opravy uveřejněné dne 7. 7. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 114-276070, ve znění opravy uveřejněné dne 6. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 128-313334,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0504/2020/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu dne 27. 11. 2020 podaného navrhovatelem – KANONA a.s., IČO 04163664, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4 – ze dne 27. 11. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Wieserův dům v Terezíně - interiérové vybavení“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020150, ve znění opravy uveřejněné dne 7. 7. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 114-276070, ve znění opravy uveřejněné dne 6. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 128-313334, nedoručil své vyjádření k uvedenému návrhu, tj. nejpozději do dne 7. 12. 2020, ale učinil tak až dne 9. 12. 2020.

II.

Obviněný – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 citovaného zákona, když Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0504/2020/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu dne 27. 11. 2020 podaného navrhovatelem – KANONA a.s., IČO 04163664, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4 – ze dne 27. 11. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Wieserův dům v Terezíně - interiérové vybavení“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 10. 6. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020150, ve znění opravy uveřejněné dne 7. 7. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 114-276070, ve znění opravy uveřejněné dne 6. 7. 2020 pod ev. č. 2020/S 128-313334, tj. nejpozději dne 7. 12. 2020, nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku, ale učinil tak až dne 11. 12. 2020.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín – podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 10 000 Kč(deset tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

IV.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, seobviněnému – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín – uklá dá:

uhradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Obviněný – město Terezín, IČO 00264474, se sídlem nám. ČSA 179, 411 55 Terezín (dále jen „obviněný“ nebo rovněž i „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 6. 2020 pod ev. č. Z2020-020150, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 6. 2020 pod ev. č. 2020/S 114-276070, oznámení o zahájení otevřeného řízení veřejné zakázky „Wieserův dům v Terezíně - interiérové vybavení“ (dále jen „veřejná zakázka“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 10. 6. 2020 a tímto dnem bylo podle § 56 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku.

2. Z bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, přičemž z bodu II.2.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je zřejmé, že jejím předmětem je „dodávka a instalace interiérového vybavení v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami.“.

3. V bodu II.1.5) oznámení o zahájení zadávacího řízení obviněný stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 9 489 008,- Kč bez DPH.

4. V bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení obviněný v dalším určil, že veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, přičemž lhůtu pro podání nabídek stanovil v bodě IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení do 13. 7. 2020 do 10:00 hod., kterou následně prodloužil do 3. 8. 2020 do 10:00 hod.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 27. 11. 2020 návrh navrhovatele – KANONA a.s., IČO 04163664, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání předmětné veřejné zakázky.

6. Dne 27. 11. 2020, kdy Úřad návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Správní řízení bylo Úřadem zaevidováno pod sp. zn. ÚOHS-S0504/2020/VZ (dále jen „správní řízení“).

7. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-38704/2020/531/JHl ze dne 1. 12. 2020, který byl obviněnému dodán do datové schránky téhož dne. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad upozornil obviněného, že je dle § 252 odst. 1 zákona povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho obdržení a společně s tímto vyjádřením zaslat Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad dále mj. obviněného upozornil, že jeho vyjádření k obdrženému návrhu a další podání i zadávací dokumentaci vyjma její netextové části je podle § 252 odst. 3 zákona povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, a části dokumentace o zadávacím řízení neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace je podle ustanovení § 252 odst. 4 zákona povinen odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

8. Z dokladu o doručení stejnopisu návrhu navrhovatele předloženého obviněným vyplývá, že stejnopis návrhu byl do datové schránky obviněného dodán dne 27. 11. 2020. Tímto dnem tedy došlo k aktivaci povinnosti obviněného doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu a zaslat dokumentaci o zadávacím řízení.

9. Vyjádření k návrhu doručil obviněný Úřadu dne 9. 12. 2020 prostřednictvím datové schránky. Dne 10. 12. 2020 a 11. 12. 2020 Úřad od zadavatele obdržel prostřednictvím datové schránky část dokumentace o zadávacím řízení. Dne 11. 12. 2020 zadavatel odeslal Úřadu technický nosič dat – CD obsahující zbývající část dokumentace o zadávacím řízení, které Úřad obdržel dne 15. 12. 2020.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH

10. Úřad vydal dne 23. 3. 2021 příkaz č. j. ÚOHS-10214/2021/500/AIv (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) zákona (výroky I. a II. příkazu), a současně obviněnému uložil za spáchání těchto přestupků pokutu (výrok III. příkazu). Příkaz byl obviněnému doručen dne 23. 3. 2021 a tímto dnem bylo podle ustanovení § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 46 odst. 1 správního řádu a ustanovením § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední.

11. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

12. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 30. 3. 2021 odpor z téhož dne. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

13. Usnesením č. j. ÚOHS-11270/2021/531/JHl ze dne 31. 3. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

14. Usnesením č. j. ÚOHS-12085/2021/531/MHo ze dne 8. 4. 2021 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě stanovené citovaným usnesením nevyjádřil.

Obsah odporu ze dne 30. 3. 2021

15. V podaném odporu ze dne 30. 3. 2021 obviněný stručně uvádí, že považuje uloženou pokutu za nepřiměřenou k povaze přestupků, a to zejména s ohledem na krátkou dobu prodlení se zasláním dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele k návrhu a také s ohledem na důvody, které k tomuto prodlení vedly, a proto proti příkazu podává odpor. V dalším obviněný sděluje, že přijal opatření k zamezení dalších pochybení, konkrétně zavedl postup, kdy veškerým dokumentům z ISDS pracovnice spisové služby vždy vytiskne hlavičku ISDS zprávy („obálku“ datové zprávy, ze které jsou patrné datum a čas doručení dokumentu).

Vyjádření obviněného ze dne 7. 4. 2021

16. Obviněný se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-11270/2021/531/JHl ze dne 31. 3. 2021 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 7. 4. 2021, které Úřad obdržel téhož dne, přičemž sděluje následující.

17. Obviněný nikterak nerozporuje, že porušil ustanovení § 252 odst. 1 zákona. Obviněný sděluje, že plně rozumí argumentaci Úřadu o běhu lhůt a také o návaznosti běhu lhůt pro vydání rozhodnutí Úřadu na okamžik doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení. Obviněný však považuje mu uloženou pokutu za nepřiměřeně přísnou, a to s ohledem na závažnost porušení povinností ze strany obviněného, když oproti své zákonné povinnosti učinil své vyjádření Úřadu o dva dny později a v případě zaslání předmětné dokumentace byl v prodlení celkem o čtyři dny.

18. Obviněný uvádí, že předmětné prodlení bylo způsobeno administrativně chybným vyznačením data doručení návrhu navrhovatele a tím i následným chybným stanovením lhůty. Obviněný si je vědom toho, že tato skutečnost jej nezbavuje odpovědnosti za přestupek, avšak obviněný nikterak nechtěl způsobit průtahy ve správním řízení a ve vydání rozhodnutí. V dalším obviněný popisuje technické obtíže, které nastaly při odesílání dokumentace o zadávacím řízení, a uvádí, že vyvinul maximální úsilí, v kontextu s možnostmi (personálními a technickými), které měl, aby splnil své povinnosti. Obviněný uvedené skutečnosti považuje za okolnosti, které snižují závažnost spáchaných přestupků.

19. Obviněný sděluje, že je v tíživé finanční situaci plynoucí z obrovského majetku převzatého od Armády České republiky. Při realizaci projektů směřujících k záchraně objektů v městské památkové rezervaci bylo obviněným přistoupeno k financování projektů mj. z úvěrů, z tohoto důvodu je obviněný úvěrově zatížen a již další nemůže čerpat, přičemž tato skutečnost pro obviněného znamená, že každá částka, byť relativně nevýznamná, je důležitá pro zajištění služeb a potřeb občanů obviněným. Obviněný si je vědom, že uložená pokuta byla stanovena ve spodní hranici pokuty, která mu mohla být uložena, nicméně však vzhledem k závažnosti přestupků považuje takto uloženou pokutu za nepřiměřenou.

20. Závěrem svého vyjádření obviněný žádá Úřad, aby přehodnotil své rozhodnutí o výši pokuty, a tuto uložil v nižší výši, než učinil v příkazu.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

21. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí, za což mu byla uložena sankce – pokuta uvedená ve výroku III. tohoto rozhodnutí; veškeré podklady, z nichž při posouzení případu Úřad vycházel, jsou přitom obsaženy ve správním spise vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0112/2021/VZ. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

22. Podle § 211 odst. 1 zákona komunikace mezi zadavatelem a dodavateli v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté zákona probíhá písemně; není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, lze použít i ústní komunikaci, je-li obsah v dostatečné míře zdokumentován, zejména zápisy, zvukovými nahrávkami nebo souhrny hlavních prvků komunikace.

23. Podle § 211 odst. 6 zákona je, v rámci komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem, při komunikaci uskutečňované prostřednictvím datové schránky dokument doručen dodáním do datové schránky adresáta.

24. Podle § 216 odst. 1 zákona je zadavatel povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon, včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis lhůtu delší.

25. Podle § 216 odst. 2 zákona je zadavatel povinen pořizovat dokumentaci o zadávacím řízení takovým způsobem, aby byl schopen v případě potřeby doložit dokumentaci k aktuální fázi zadávacího řízení.

26. Podle § 252 odst. 1 zákona je zadavatel povinen doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení. Společně s tímto vyjádřením zašle Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh.

27. Podle § 252 odst. 2 zákona lhůta pro vydání rozhodnutí Úřadu počíná běžet od okamžiku doručení vyjádření zadavatele a dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh, popřípadě kopie smlouvy na veřejnou zakázku. Lhůta pro vydání rozhodnutí však nezačne běžet dříve, než dojde k doplnění obecných náležitostí návrhu, označení zadavatele v návrhu a uvedení v návrhu, čeho se navrhovatel domáhá.

28. Podle § 252 odst. 3 zákona vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu a další podání, zadávací dokumentaci vyjma netextové části zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh, je zadavatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Návrh a další podání je navrhovatel povinen odeslat Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Další účastníci řízení jsou povinni odeslat Úřadu svá podání výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

29. Podle § 252 odst. 4 zákona je zadavatel povinen části dokumentace o zadávacím řízení nebo soutěži o návrh neuvedené v § 252 odst. 3 zákona a netextovou část zadávací dokumentace nebo soutěže o návrh odeslat Úřadu v listinné podobě, prostřednictvím datové schránky nebo jako datovou zprávu podepsanou uznávaným elektronickým podpisem.

30. Podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 252 odst. 1, 3 nebo 4 zákona, § 254 odst. 5 nebo 6 zákona nebo § 258 odst. 1 zákona.

31. Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

K výrokům I. a II. tohoto rozhodnutí

32. Úřad nejprve obecně uvádí, že zákonodárce uložil zadavateli za situace, kdy je k Úřadu podán návrh (a v téže věci zadavateli stejnopis návrhu) na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, prostřednictvím ustanovení § 252 odst. 1 zákona dvě povinnosti. Prvně je zadavatel povinen doručit Úřadu ve lhůtě 10 dnů od obdržení návrhu své vyjádření k tomuto návrhu, za druhé je rovněž povinen společně s předmětným vyjádřením Úřadu zaslat i dokumentaci o zadávacím řízení. Nedoručení vyjádření zadavatele k návrhu přitom Úřadu značně ztěžuje výkon dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem, neboť v řízení chybí byť i jen základní stanovisko zadavatele ke skutečnostem uvedeným v návrhu. Úřad v návaznosti na to dále uvádí, že pokud se zadavatel k návrhu nevyjádří, ztěžuje tím nejen pozici Úřadu při přezkumu, ale způsobuje i průtahy ve správním řízení, neboť absence stanoviska zadavatele ke skutečnostem uvedeným v návrhu komplikuje Úřadu jako správnímu orgánu průběh zjištění skutkového stavu. Přitom je kladen důraz na co nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci, což je ostatně zřejmé i z konstrukce zákona a v něm stanovených lhůt. Poskytnutí vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu je tedy nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a vydání rozhodnutí Úřadem v zákonných lhůtách. Z téhož důvodu je tak povinnost k jeho doručení Úřadu zadavateli stanovena přímo zákonem, přičemž její nesplnění obviněným je kvalifikováno bez dalšího jako přestupek podle ust. § 268 odst. 1 písm. e) zákona. Obviněný výše uvedenou povinnost ve správním řízení nesplnil, přičemž podrobnosti jsou Úřadem popsány níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

33. Co se týče druhé povinnosti vyplývající zadavateli z ustanovení § 252 odst. 1 zákona – tj. společně s vyjádřením zadavatele k návrhu Úřadu zaslat i dokumentaci o zadávacím řízení – Úřad uvádí následující.

34. Obsah pojmu dokumentace o zadávacím řízení je přitom vymezen v ustanovení § 216 odst. 1 zákona a tvoří ji všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje zákon. Podle ust. § 216 odst. 2 zákona je pak zadavatel povinen pořizovat dokumentaci o zadávacím řízení takovým způsobem, aby byl schopen v případě potřeby doložit dokumentaci k aktuální fázi zadávacího řízení. Úřad zdůrazňuje, že dokumentace o zadávacím řízení tak, jak ji definuje § 216 zákona, je nezbytná pro řádný a objektivní přezkum postupu zadavatele.

35. Úřad je v rámci vedeného správního řízení povinen dokumentaci o zadávacím řízení přezkoumat, aby mohl o návrhu rozhodnout bez zbytečného odkladu. Je kladen důraz na to, aby bylo Úřadem rozhodnuto co nejrychleji, přičemž zadavatel je ve smyslu § 246 odst. 1 písm. d) zákona vázán tzv. blokační lhůtou po dobu 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad nejprve obecně uvádí, že jako kontrolnímu orgánu, který je podle § 248 zákona příslušný k dozoru mj. nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, mu nezaslání dokumentace o zadávacím řízení ve lhůtě stanovené zákonem podstatně ztěžuje, či zcela znemožňuje, provedení zákonem uloženého dozoru. Přitom je ve veřejném sektoru kladen enormní akcent na co nejrychlejší projednání a vydání rozhodnutí ve věci, což je ostatně zřejmé i z konstrukce zákona a v něm stanovených lhůt. Pouze na základě dokumentace o zadávacím řízení lze přitom ze strany Úřadu objektivně ověřit, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky dodržel pravidla stanovená zákonem. Poskytnutí zákonem stanovených dokumentů zadavatelem je tak nezbytným předpokladem pro řádný průběh správního řízení a jeho ukončení v zákonných lhůtách.

36. Úřad dále doplňuje, že právě vzhledem k zásadnímu významu dokumentace o zadávacím řízení pro přijetí závěru ze strany Úřadu a pro následné rozhodnutí o návrhu je povinnost zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení stejnopisu návrhu stanovena zadavateli přímo zákonem a z téhož důvodu je nesplnění této povinnosti zadavatelem kvalifikováno bez dalšího jako přestupek [§ 268 odst. 1 písm. e) zákona]. Obviněný však ani tuto povinnost ve správním řízení nesplnil, přičemž v podrobnostech Úřad uvádí následující.

37. Z oznámení o zahájení správního řízení č. j. ÚOHS-38704/2020/531/JHl ze dne 1. 12. 2020 vyplývá, že Úřad poučil obviněného o jeho zákonné povinnosti doručit Úřadu své vyjádření k obdrženému návrhu do 10 dnů od jeho doručení a společně s tímto vyjádřením zaslat dokumentaci o zadávacím řízení.

38. Z dodejky datové zprávy obsahující informaci o datu dodání stejnopisu návrhu navrhovatele prostřednictvím datové schránky obviněnému vyplývá, že obviněnému byl stejnopis návrhu navrhovatele prostřednictvím datové schránky dodán dne 27. 11. 2020, a téhož dne tedy podle § 211 odst. 6 zákona zároveň i doručen. Dnem následujícím po dni doručení stejnopisu návrhu, tj. dne 28. 11. 2020, obviněnému začala plynout lhůta 10 dnů stanovená v ustanovení § 252 odst. 1 zákona k doručení vyjádření k návrhu a zaslání dokumentace o zadávacím řízení. Zákonná desetidenní lhůta tak uplynula dne 7. 12. 2020 a obviněný měl povinnost doručit své vyjádření a zaslat dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu nejpozději tohoto dne. V zákonné lhůtě však obviněný své vyjádření k návrhu nedoručil a dokumentaci o zadávacím řízení nezaslal.

39. Dne 9. 12. 2020 zaslal obviněný Úřadu vyjádření k návrhu prostřednictvím datové schránky. Dne 10. 12. 2020 a 11. 12. 2020 zaslal obviněný Úřadu část dokumentace o zadávacím řízení prostřednictvím datové schránky, a dne 11. 12. 2020 dále zaslal obviněný Úřadu další část dokumentace o zadávacím řízení na technickém nosiči dat – CD.

40. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0504/2020/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu dne 27. 11. 2020 podaného navrhovatelem ze dne 27. 11. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, nedoručil své vyjádření k uvedenému návrhu, tj. nejpozději dne 7. 12. 2020, ale učinil tak až dne 9. 12. 2020. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

41. Současně Úřad vzhledem ke všemu výše uvedenému konstatuje, že se obviněný dopustil i dalšího přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, a to tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 252 odst. 1 zákona, když Úřadu v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0504/2020/VZ ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu dne 27. 11. 2020, podaného navrhovatelem ze dne 27. 11. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky, tj. nejpozději dne 7. 12. 2020, nezaslal dokumentaci o zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku, ale učinil tak až dne 11. 12. 2020. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Pro úplnost je možno doplnit, že ani sám obviněný nezpochybňuje, že k předmětným pochybením na jeho straně došlo.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

42. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

43. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje, a to oznámením o zahájení řízení přestupku.

44. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

45. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí došlo dne 8. 12. 2020, tedy den následující po dni, kdy obviněnému uplynula zákonná lhůta pro doručení vyjádření k návrhu a zaslání dokumentace o zadávacím řízení stanovená v ust. § 252 odst. 1 zákona. Řízení o přestupcích bylo zahájeno doručením příkazu. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro řízení tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

46. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

47. Podle § 268 odst. 2 písm. c) zákona platí, že za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona.

48. Úřad k tomuto uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, a je tedy nutné uložit dle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích pokutu podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, který posoudil jako nejzávažnější, a to s ohledem na skutečnost, že dokumentace o zadávacím řízení je zcela zásadní a jedinečný podklad pro přezkoumání postupu zadavatele v rámci správního řízení.

49. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

50. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

51. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit, nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také, jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

52. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 252 odst. 1 zákona, když obviněný nedodržel zákonnou lhůtu pro zaslání dokumentace o zadávacím řízení Úřadu stanovenou citovaným ustanovením zákona (zákonem chráněný zájem). Dokumentace o zadávacím řízení přitom představuje podkladový základ přezkumné činnosti Úřadu, bez něhož Úřad nemůže posoudit soulad postupu zadavatele se zákonem. Z tohoto důvodu zákonodárce stanovil zadavateli povinnost poskytnout Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení v přesně vymezené lhůtě, neboť bez splnění této povinnosti není možné naplnit požadavek kladený na efektivní a rychlou dozorovou činnost Úřadu v oblasti veřejných zakázek. Pokud tedy zadavatel tuto povinnost nedodrží, následkem je skutečnost, že Úřad má ztíženou možnost věc řádně posoudit a rozhodnout o návrhu v zákonných lhůtách tak, aby šetřenou věc co nejrychleji projednal a vydal rozhodnutí ve věci. Z tohoto hlediska nejde svým obecným charakterem o přestupek bagatelního charakteru, neboť nesplnění povinnosti zadavatelem dané v ustanovení § 252 odst. 1 zákona je bez dalšího kvalifikováno jako přestupek, přičemž podle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý.

53. Následkem nesplnění povinnosti podle § 252 odst. 1 zákona je tedy obecně omezení, resp. znemožnění přezkumu postupu zadavatele Úřadem v zákonných lhůtách. V šetřeném případě tedy Úřad v důsledku nesplnění povinnosti obviněného neměl v zákonné lhůtě k dispozici dokumentaci o zadávacím řízení, čímž byla narušena rychlost a efektivita přezkumu postupu obviněného (potažmo ověření podmínek pro podání návrhu) ze strany Úřadu v řízení sp. zn. ÚOHS-S0504/2020/VZ, který má i s ohledem na konstrukci „blokační doby“ podle § 246 odst. 1 písm. d) zákona, jejíž běh započíná doručením návrhu, jímž se řízení u Úřadu zahajuje, započít co nejrychleji.

54. Co se týče okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí spáchán, přihlédl Úřad jako k výrazně polehčující okolnosti ke skutečnosti, že obviněný dokumentaci o zadávacím řízení Úřadu, byť se zpožděním, zaslal, a to ještě v době před stanovením dodatečné lhůty pro doručení dokumentace podle § 263 odst. 4 zákona, a nerezignoval tak na povinnost stanovenou mu zákonem v ust. § 252 odst. 1 zákona, v důsledku čehož bylo řádné posouzení postupu zadavatele sice ztíženo, nikoli však zcela znemožněno (k čemuž by došlo v situaci, kdy by obviněný Úřadu dokumentaci nezaslal vůbec), neboť došlo pouze k částečnému omezení přezkumu zadávacího řízení v zákonem stanovených lhůtách. Délka prodlení se zasláním dokumentace o zadávacím řízení přitom činila u části dokumentace pouze 3 dny, u další části dokumentace pak 4 dny, čímž byl negativní dopad daného pochybení do značné míry limitován, což je okolností svědčící o tom, že se jedná o přestupek méně závažného charakteru, což vede k uložení pokuty spíše při dolní hranici její zákonné sazby.

55. V pozitivním smyslu tedy Úřad zohlednil, že dokumentaci o zadávacím řízení zadavatel zaslal bez předchozí ingerence Úřadu, aniž by jej k tomu Úřad musel vyzývat, a to pouze s minimálním (čtyřdenním) zpožděním, k čemuž mělo dojít v důsledku chybného výpočtu předmětné lhůty obviněným – obviněný uvedl, že vycházel z data doručení návrhu dne 30. 11. 2020 (tj. dne, kdy se přihlásil do systému datových schránek), a nikoli z data dodání do datové schránky (27. 11. 2020); zde však Úřad s odkazem na ust. § 211 odst. 6 zákona opakuje, že stejnopis návrhu navrhovatele byl obviněnému doručen dodáním do datové schránky obviněného. Úřad podotýká, že tuto polehčující okolnost vzal v potaz již při zvažování výše pokuty ukládané v příkazu, z tohoto důvodu pak neshledává argumentaci obviněného upozorňující na sníženou závažnost přestupků za důvod, který by měl vést Úřad nyní k uložení jiné výše pokuty, než jaká byla uložena v příkazu. Nicméně Úřad v dalším zohlednil, že obviněný se z daného pochybení poučil a přistoupil k přijetí opatření administrativního charakteru k zamezení obdobných pochybení do budoucna (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

56. Úřad jakožto přitěžující okolnost pak zohlednil skutečnost, že se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, kde obviněný za téměř totožných skutkových okolností, spočívajících v nedodržení zákonné lhůty pro předložení vyjádření zadavatele Úřadu, svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona, který ze své povahy rovněž podstatně ztěžuje posouzení v návrhu namítaných skutečností.

57. Další přitěžující ani polehčující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal. V návaznosti na výše uvedené Úřad však pro úplnost ověřil, zda v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s dalšími přestupky zadavatele. V tomto ohledu pak Úřad konstatuje, že zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.

58. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu obviněného pro rok 2021 (dostupného na internetové adrese http://www.mestoterezin.cz/index.asp) Úřad zjistil, že obviněný plánuje pro rok 2021 hospodařit s příjmy 64 105 000 Kč. Vzhledem k příjmové stránce obviněného nelze považovat výši udělené pokuty za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou), neboť představuje naprosto marginální částku ve srovnání s prostředky, se kterými obviněný hospodaří. Nicméně nově Úřad přihlédl též ke skutečnosti vyššího úvěrového zatížení obviněného, které má původ v převzetí správy majetku, tzn. které vychází z okolností, které nemohl obviněný zcela ovlivnit, které znamená, že pro rok 2021 má obviněný plánován schodek rozpočtu ve výši 15 milionů korun.

59. Při posuzování výše uložené pokuty Úřad vycházel rovněž z premisy, že pokuta uložená obviněnému má splňovat dvě základní funkce právní odpovědnosti, které nelze oddělit, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. V případě projednávaného přestupku Úřad s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu z vyložených důvodů upřednostnil význam funkce preventivní před funkcí represivní, aby za uvedené situace pokuta primárně vyjadřovala to, že zadavatel musí dostát zákonem stanoveným povinnostem, takže jde primárně o sankci, která má vést zadavatele k zamyšlení, aby se v budoucnu nerespektování normy vyvaroval, přičemž za jiných okolností by to mohlo mít zásadnější dopady do činnosti při přezkumu veřejné zakázky.

60. Pokud obviněný žádá, aby Úřad přehodnotil výši pokuty uloženou příkazem, a tuto uložil v nižší výši, konstatuje Úřad následující. Úřad uvádí, že je třeba mít na paměti, že uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku ve věci sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro obviněného likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Pakliže tedy Úřad uložil obviněnému pokutu v nižší výši, než byla uložena příkazem, současně doplňuje, že s přihlédnutím ke shora uvedenému nemůže být z pohledu Úřadu uložena pokuta pouze v symbolické výši, kdy nelze přehlížet to, že pokuta je ukládána výrazně u její spodní hranice.

61. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

62. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení náhrad nákladů řízení

63. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

64. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

65. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

66. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000,- Kč.

67. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právních povinností obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

68. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000112.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Markéta Dlouhá

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

město Terezín, nám. ČSA 179, 411 55 Terezín

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy