číslo jednací: 17027/2021/510/MKo
spisová značka: S0102/2021/VZ

• Instance: I.
• Věc: Služby servisní podpory
• Účastníci:
  1. Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
  2. SeproNET s.r.o.
  3. Microshop, s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 28. 7. 2021
• Související rozhodnutí: 17027/2021/510/MKo; R0096/2021/VZ

Spisová značka:  ÚOHS-S0102/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-17027/2021/510/MKo

Brno 21.05.2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 3. 2021 na návrh ze dne 10. 3. 2021, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., IČO 68378092, se sídlem Letenská 123/4, 118 00 Praha - Malá Strana, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 16. 3. 2021 zastoupen Mgr. Tomášem Biemem, advokátem ev. č. ČAK 15040, Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 04677111, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha - Libeň,
• navrhovatel – SeproNET s.r.o., IČO 24313360, se sídlem K Březinám 197, 252 26 Třebotov,
• vybraný dodavatel – Microshop, s.r.o., IČO 26165031, se sídlem Pod Marjánkou 1448/4, 169 00 Praha - Břevnov, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 30. 3. 2021 zastoupen JUDr. Robertem Falbrem, ev. č. ČAK 11907, se sídlem Kopeckého 1326/47, 169 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Služby servisní podpory“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 10. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-034819 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 9. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 197-476288,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – SeproNET s.r.o., IČO 24313360, se sídlem K Březinám 197, 252 26 Třebotov – ze dne 10. 3. 2021 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., IČO 68378092, se sídlem Letenská 123/4, 118 00 Praha - Malá Strana, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 16. 3. 2021 zastoupen Mgr. Tomášem Biemem, advokátem ev. č. ČAK 15040, Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 04677111, se sídlem V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha - Libeň (dále jen „zadavatel“) – podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil otevřené řízení na veřejnou zakázku „Služby servisní podpory“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 8. 10. 2020 pod ev. č. zakázky Z2020-034819 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 9. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 197-476288 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky podle bodu 1.2 zadávací dokumentace ze dne 5. 10. 2020 (dále jen „zadávací dokumentace“) je poskytování servisních služeb ze strany dodavatele pro zadavatele, tyto služby jsou blíže definovány v Příloze č. 1 „Popis poskytovaných služeb“ Přílohy č. 2 „Servisní smlouva“ zadávací dokumentace (dále jen „Servisní smlouva“). Zadavatel po dodavateli na základě jím poskytovaných služeb požaduje primárně (i) správu a servis jeho infrastruktury jako je mimo jiné správa serverů, (ii) správu komunikační infrastruktury, (iii) zálohování a obnova dat, (iv) řešení bezpečnostních incidentů a (v) jiné služby se správou infrastruktury související. Předmět plnění veřejné zakázky je dále konkrétněji rozveden v Servisní smlouvě a Příloze č. 2 „Popis IT infrastruktury“ Servisní smlouvy.

3.             Podle bodu 1.5 zadávací dokumentace je předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovena na 6 400 000 Kč bez DPH.

4.             V bodu 2.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 11. 11. 2020 do 10:00 hodin.

5.             Dle „Protokolu o otevírání nabídek“ ze dne 11. 11. 2020 zadavatel obdržel nabídky od 5 dodavatelů, mj. od navrhovatele – SeproNET s.r.o., IČO 24313360, se sídlem K Březinám 197, 252 26 Třebotov (dále jen „navrhovatel“) a vybraného dodavatele – Microshop, s.r.o., IČO 26165031, se sídlem Pod Marjánkou 1448/4, 169 00 Praha - Břevnov, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 30. 3. 2021 zastoupen JUDr. Robertem Falbrem, ev. č. ČAK 11907, se sídlem Kopeckého 1326/47, 169 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).

6.             Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel rozhodl o výběru vybraného dodavatele rozhodnutím o výběru dodavatele ze dne 29. 1. 2021 (dále jen „rozhodnutí o výběru“), přičemž dne 1. 2. 2021 odeslal prostřednictvím elektronického nástroje účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru dodavatele ze dne 29. 1. 2021 (dále jen „oznámení o výběru“).

7.             Dle dokumentace o zadávacím řízení byly zadavateli dne 16. 2. 2021 prostřednictvím elektronického nástroje doručeny námitky navrhovatele ze dne 15. 2. 2021 (dále jen „námitky“).

8.             Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 1. 3. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

9.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval vyřízení svých námitek za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 11. 3. 2021 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 11. 3. 2021.

10.         Navrhovatel návrhem brojí primárně proti oznámení o výběru a úkonům zadavatele týkajícím se posouzení nabídky vybraného dodavatele, dále brojí proti rozhodnutí o námitkách, ve kterém zadavatel údajně nedostatečně vypořádal všechny skutečnosti v námitkách uvedené.

II.             PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11.         Úřad obdržel předmětný návrh dne 11. 3. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 11. 3. 2021.

12.         Účastníci správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

13.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-09255/2021/
512/ŠMr ze dne 15. 3. 2021, který byl téhož dne doručen účastníkům zadávacího řízení.

14.         Dne 22. 3. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 22. 3. 2021 a část dokumentace o zadávacím řízení.

15.         Usnesením č. j. ÚOHS-10349/2021/512/ŠMr ze dne 24. 3. 2021 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu, a to doložení stejnopisu návrhu pro zadavatele a dokladu, ze kterého je patrno, kdy stejnopis návrhu zadavatel od navrhovatele obdržel.

16.         Dne 24. 3. 2021 navrhovatel doručil dokumenty požadované Úřadem usnesením č. j. ÚOHS-10349/2021/512/ŠMr ze dne 24. 3. 2021.

17.         Úřad dne 30. 3. 2021 vydal usnesení č. j. ÚOHS-10470/2021/512/ŠMr z téhož dne, kterým zadavateli určil dodatečnou lhůtu pěti dnů k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení. Toto usnesení bylo zadavateli doručeno dne 30. 3. 2021.

18.         Dne 30. 3. 2021 Úřad obdržel prostřednictvím datové schránky kompletní dokumentaci o zadávacím řízení.

19.         Vybraný dodavatel se k obsahu návrhu vyjádřil dne 30. 3. 2021.

20.         Usnesením č. j. ÚOHS-11164/2021/512/ŠMr ze dne 31. 3. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

21.         Usnesením č. j. ÚOHS-12770/2021/512/ŠMr ze dne 16. 4. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dané usnesení bylo zadavateli a navrhovateli doručeno dne 16. 4. 2021 a vybranému dodavateli dne 19. 4. 2021.

22.         Dne 20. 4. 2021 Úřad obdržel přípis zadavatele, ve kterém mj. žádá o prodloužení lhůty stanovené usnesením č. j. ÚOHS-12770/2021/512/ŠMr ze dne 16. 4. 2021, a to „na lhůtu 3 dnů ode dne doručení spisového materiálu do datové schránky právního zástupce“.

23.         Usnesením č. j. ÚOHS-13482/2021/512/ŠMr ze dne 21. 4. 2021 Úřad přistoupil k prodloužení lhůty stanovené usnesením č. j. ÚOHS-12770/2021/512/ŠMr ze dne 16. 4. 2021, a to do 27. 4. 2021.

24.         Dne 21. 4. 2021 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí.

25.         Dne 27. 4. 2021 Úřad obdržel od navrhovatele přípis, ve kterém se vyjadřuje k podkladům rozhodnutí.

26.         Ve stanovené lhůtě pro vyjádření k podkladům rozhodnutí se vybraný dodavatel nevyjádřil.

27.         Rozhodnutím Úřadu č. j. ÚOHS-14315/2021/500/AIv ze dne 28. 4. 2021 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

28.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků správního řízení a na základě vlastních zjištění konstatuje, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a proto rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu.

29.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K postavení zadavatele

30.         Pro řádné prošetření případu považuje Úřad za vhodné identifikovat kategorii zadavatele veřejné zakázky.

31.         Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona je veřejným zadavatelem jiná právnická osoba, pokud

1.      byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a

2.      jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.

32.         Úřad doplňuje, že k tomu, aby bylo možné konkrétní právnickou osobu považovat za veřejného zadavatele ve smyslu § 4 odst. 1 zákona, musí být obě výše popsané podmínky splněny kumulativně.

33.         Podle § 3 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 341/2005 Sb.“) je veřejná výzkumná instituce zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatelem.

34.         Podle § 4 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb. veřejná výzkumná instituce vzniká dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucí.

35.         Zadavatel, tj. Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., byl zřízen dne 28. 6. 2006, kdy byla vydána zřizovací listina, a vznikl dne 1. 1. 2007, kdy byl zapsán do rejstříku veřejných výzkumných institucí. Zřizovatelem zadavatele je Akademie věd České republiky, IČO 60165171, se sídlem Národní 1009/3, 110 00 Praha - Staré Město.

36.         Podle § 2 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb. je veřejná výzkumná instituce právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací. Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství.

37.         Podle Článku III. odst. 2) zřizovací listiny (dostupná na https://rvvi.msmt.cz/detail.php?ic
=68378092) vykonává zadavatel mj. vědecký výzkum v oblasti českého národního jazyka, jeho současného stavu a historického vývoje a jeho vztahu k jiným jazykům.

38.         Úřad konstatuje, že potřeby veřejného zájmu jsou takové potřeby, jejichž uspokojování slouží širšímu okruhu subjektů a bezpochyby k nim náleží i potřeby vztahující se ke sféře vědeckého výzkumu národního jazyka. Jestliže veřejná výzkumná instituce svou činností, resp. poskytováním svých služeb, směřuje k uspokojení potřeb společnosti v oblasti národního jazyka, nemůže být sporu o tom, že je zakládána za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, neboť poskytování této služby je jedním ze základních předpokladů hospodářského, politického i společenského rozvoje společnosti. Vzhledem k uvedenému Úřad uzavírá, že zadavatel byl založen za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (a sice za účelem poskytování terciálních služeb), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu.

39.         Podle § 16 odst. 1 zákona č. 341/2005 Sb. jsou orgány veřejné výzkumné instituce

a) ředitel,

b) rada instituce,

c) dozorčí rada.

40.         Podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 341/2005 Sb. je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituce ředitel, kterého podle § 17 odst. 2 zákona č. 341/2005 Sb. jmenuje zřizovatel na návrh rady instituce předložený na základě výběrového řízení.

41.         Podle § 19 odst. 4 zákona č. 341/2005 Sb. členy dozorčí rady včetně jejího předsedy a místopředsedy, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, jmenuje a odvolává zřizovatel tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména zástupci zřizovatelů, popřípadě zaměstnanci veřejné výzkumné instituce.

42.         Z uvedeného vyplývá, že veřejný zadavatel [v daném případě Akademie věd České republiky, jakožto zřizovatel zadavatele, která je prokazatelně veřejným zadavatelem ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona, neboť se jedná o organizační složku státu – viz § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů] jmenuje více než polovinu členů v jejím statutárním orgánu (jmenuje ředitele) a dozorčím orgánu (jmenuje členy dozorčí rady).

43.         Z výše uvedených zjištění je zřejmé, že zadavatel je právnickou osobou, která byla zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (vědecká a výzkumná činnost), které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu [srov. § 4 odst. 1 písm. e) bod 1. zákona], a ve které jiný zadavatel volí více než polovinu členů v jejím statutárním orgánu [srov. § 4 odst. 1 písm. e) bod 2. zákona].

44.         Zadavatel je tak v případě zadávání předmětné veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona, pročež se na něj vztahují ustanovení zákona. Uvedené ostatně Úřad považuje za nesporné už jen s ohledem na skutečnost, že toto není zadavatelem nikterak rozporováno.

Relevantní ustanovení zákona

45.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

46.         Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

47.         Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

48.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

49.         Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek, nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

50.         Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

51.         Podle § 50 zákona všem účastníkům zadávacího řízení zadavatel odešle oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru, není-li dále stanoveno jinak.

52.         Podle § 73 odst. 2 zákona v nadlimitním režimu zadavatel

a)      musí s výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 a

b)      může požadovat prokázání profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2.

53.         Podle § 73 odst. 2 zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání

a)      ekonomické kvalifikace podle § 78 nebo

b)      technické kvalifikace podle § 79.

54.         Podle § 77 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může požadovat, aby dodavatel předložil doklad, že je odborně způsobilý nebo disponuje osobou, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky odborná způsobilost jinými právními předpisy vyžadována.

55.         Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

56.         Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

57.         Podle § 83 odst. 1 věta první zákona dodavatel může prokázat určitou část ekonomické kvalifikace, technické kvalifikace nebo profesní způsobilosti s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 požadované zadavatelem prostřednictvím jiných osob.

58.         Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

59.         Podle § 113 odst. 2 zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci stanovit

a)      cenu nebo náklady, které bude považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebo

b)      způsob určení mimořádně nízké nabídkové ceny.

60.         Podle § 113 odst. 3 zákona v případě podle odstavce 2 není vyloučeno, aby zadavatel posoudil nabídkovou cenu nebo náklady jako mimořádně nízkou nabídkovou cenu i v jiných případech, než jsou uvedeny v odstavci 2 písm. a) nebo b).

61.         Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)      při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)      neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

62.         Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)      ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b)      použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)      originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

63.         Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)      nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b)      nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)      neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

64.         Podle § 119 odst. 2 zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a)      identifikaci zadávacího řízení,

b)      fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c)      seznam hodnocených nabídek a

d)      popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1.      hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2.      popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3.      popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4.      výsledek hodnocení nabídek.

65.         Podle § 123 zákona zadavatel odešle bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

a)      zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b)      výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1.      seznam dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazoval kvalifikaci, a

2.      u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3.      seznam dokladů nebo vzorků, jejichž předložení je podmínkou uzavření smlouvy, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 odst. 1 písm. a),

4.      výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 odst. 1 písm. b).

66.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

67.         Podle § 242 odst. 2 zákona platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

68.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

69.         Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

70.         Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

71.         Podle bodu 3.4.1 zadávací dokumentace: „Profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona ve vztahu k České republice prokáže dodavatel předložením:

a)      výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné odborné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje,

b)      osvědčení pro stupeň odborné způsobilosti v elektrotechnice dle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektronice, ve znění pozdějších předpisů.“

72.         Podle bodu 3.5.2 zadávací dokumentace: „Splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona prokáže dodavatel, který předloží seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli). Dodavatel prokáže splnění tohoto kvalifikačního předpokladu předložením jmenného seznamu členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na poskytování Servisních služeb (včetně uvedení informace, zda se jedná o zaměstnance dodavatel nebo působící jako poddodavatel/ zaměstnanec poddodavatele).

Dodavatel musí mít pro zajištění klíčových rolí při plnění veřejné zakázky k dispozici realizační tým složený ze 2 osob zastávajících pozici technického pracovníka.

Splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona prokáže dodavatel, který předloží doklad o dosaženém maturitním vzdělání fyzických osob, které budou služby poskytovat, konkrétně technických pracovníků, uvedených dle bodu 3.5.2 zadávací dokumentace. Požadovaný doklad o dosaženém vzdělání (maturitní vysvědčení) předloží dodavatel každého jednotlivého člena týmu v prosté kopii jako přílohu životopisu. Dodavatel u každé osoby uvedené v seznamu dle bodu 3.5.2 zadávací dokumentace doloží strukturovaný profesní životopis obsahující alespoň následující údaje:

·         jméno a příjmení člena týmu,

·         pracovně právní vztah k dodavateli,

·         přehled profesní praxe vztahující se k předmětu plnění veřejné zakázky.

Pokud jde o zkušenost s obdobnou zakázkou či projektem jako je předmět plnění, tj. Servisní služby, požaduje zadavatel, aby dodavatel v rámci profesního životopisu uvedl název objednatele, název zakázky či projektu a stručný popis zakázky či projektu, dále pozici člena týmu při realizaci zakázky či projektu a telefonní či e-mailový kontakt na odpovědnou osobu objednatele, kterou je možné za účelem ověření reference kontaktovat.

Požadavky na vzdělání a odbornou kvalifikaci pro jednotlivé členy realizačního týmu:

Technický pracovník:

• má minimálně 5 let praxe v oblasti poskytování služeb informačních technologií,
• prokáže požadované minimální vzdělání předložením maturitního vysvědčení,
• má zkušenosti (i) při uplatňování záručních a pozáručních oprav hardware (serverů, aktivních prvků sítě, koncových stanic, periferií), (ii) s konfigurací fyzických i virtuálních serverů, sítí a koncových stanic, (iii) se zálohováním systémů a aplikací,
• disponuje znalostí prostředí IT infrastruktury, která je rámcově srovnatelná s infrastrukturou blíže popsanou v příloze č. 2 Servisní smlouvy (tedy přílohy č. 5 zadávací dokumentace, tedy znalostí

(i)            virtualizačních platforem (min. dvou z vyjmenovaných platforem: VMware, Microsoft Hyper-V, Oracle VM VirtualBox),

(ii)          databází (min. dvou z vyjmenovaných: Oracle, My SQL, MS SQL),

(iii)        tvorby skriptů (min. dvou z vyjmenovaných: PowerShell, unix shell, MS-DOS),

(iv)        operačních systémů (min. čtyř z vyjmenovaných: Windows Server 2012, Windows Server 2016, Windows Server 2019, Madriva Linux, Cent OS, Ubuntu),

(v)          nástrojů (min. dvou z vyjmenovaných: Veeam, PowerShell, BASH).

V životopise bude výslovně uvedeno, jakým způsobem získal příslušný pracovník výše uvedené znalosti, tedy, zdali tomu bylo např. na základě praxe (bude uvedena příslušná zakázka, s kontaktními údaji na zákazníka za účelem ověření takovéto praxe ze strany zadavatele), absolvováním školení (bude blíže popsáno a doloženo) či získáním certifikátu prokazujícího požadovanou znalost.

• má schopnost řídit technické zajištění bezpečnosti ICT zadavatele,
• má zkušenosti s min. 6 činnostmi (dílčími službami) podobnými Servisním službám (v rozsahu definovaném v č- 3.5.1. výše této zadávací dokumentace), které dodavatel prokáže předložením referenčních zakázek, na jejich realizaci se technický pracovník podílel,
• má komunikační schopnosti a schopnost provádět odborné konzultace při plánování technického zázemí.“

73.         Podle bodu 5.4 zadávací dokumentace „(d)odavatelé jsou povinni zpracovat nabídkovou cenu ve formě vyplnění zadavatelem závazně stanovené struktuře nabídkové ceny (dále rovněž jen »Formulář«), která tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace. Zadavatel nepřipouští nacenění příslušné služby položkou částky 0,- Kč.“

74.         Podle odst. 2.2 Servisní smlouvy: „Předmětem Smlouvy je závazek Poskytovatele poskytovat Objednateli Servisní služby dle přílohy č. 1 této Smlouvy s tím, že tyto Servisní služby se dělí na paušální Servisní služby a ad hoc Servisní služby.“

75.         Podle odst. 4.1 Servisní smlouvy: „Cena za paušální Servisní služby (…) se stanovuje dohodou Stran formou měsíční pevné částky ve výši součtu cen za jednotlivé paušální Servisní služby, které jsou v daném kalendářním roce aktivované:

4.1.1        za službu »Dohled nad prostředím« (…)

4.1.2        za službu »Správa serverů« (…)

4.1.3        za službu »Správa komunikační (síťové) infrastruktury« (…)

4.1.4        za službu »Zálohování a obnova dat po havárii« (…)

4.1.5        za službu »Řešení bezpečnosti, certifikáty a licence« (…)

4.1.6        za službu »Podpora koncových uživatelů« (…)

4.1.7        za službu »Zastupování Objednatele ve věcech technických« (…)

Objednatel požaduje a Poskytovatel s jeho požadavkem souhlasí, že zajistí v rámci každého pracovního dne od 9:00 hod do 17:00 hod svého odborně znalého pracovníka na jednom z pražských pracovišť Objednatele dle čl. 3.2.1 až 3.2.3 Smlouvy, pokud se Poskytovatel s Objednatelem nedohodnou, že v konkrétním termínu bude daný pracovník Poskytovatele působit na brněnském pracovišti Objednatele dle čl. 3.2.4 anebo na Objednatelem stanoveném místě. Pracovník Poskytovatele musí být schopen odborně řešit na požadované úrovni kvalifikace, resp. plnit Servisní služby. Pracovníkem Poskytovatele dle tohoto článku se má na mysli pouze osoba jmenovitě určená v příloze č. 3 této Smlouvy. Změna osob uvedených v příloze č. 3 této Smlouvy podléhá souhlasu osoby oprávněné ve věcech technických nebo smluvních za Objednatele.“

76.         Podle odst. 4.2 Servisní smlouvy: „Cena za níže uvedené ad hoc Servisní služby dle Servisní smlouvy se stanovuje dohodou Stran jako součin skutečně odpracovaných a akceptovaných člověkohodin služeb a hodinové sazby za poskytnuté služby (…)“.

77.         Příloha č. 4 „Struktura nabídkové ceny“ zadávací dokumentace (dále jen „Příloha č. 4“) stanovuje strukturu nabídkové ceny následovně:

„a) Měsíční paušál za poskytované paušální servisní služby

Služba	Cena bez DPH	Cena s DPH
1. Dohled nad prostředím 1.1. Datová centra 1.2. Patrové rozvodnice 1.3. Přívodní silová kabeláž	0,00 Kč	0,00 Kč
2. Správa serverů 2.1. Fyzické servery a disková pole 2.2. Virtualizační platformy a servery 2.3. Operační systémy, databáze 2.4. Aplikace provozované na serverech	0,00 Kč	0,00 Kč
3. Správa komunikační (síťové) infrastruktury 3.1. Schwitche/print-servery 3.2. UTP kabeláž, optika, patchcordy 3.3. Pobočkové firewally, VPN	0,00 Kč	0,00 Kč
4. Zálohování a obnova dat po havárii 4.1. Zálohování serverů 4.2. Obnova systémů po havárii 4.3. Zálohování aplikací 4.4. Obnova aplikací ze zálohovaných dat	0,00 Kč	0,00 Kč
5. Řešení bezpečnostních incidentů, certifikáty a využití SW licencí 5.1. Antivirová ochrana 5.2. Spamové filtry 5.3. Síťové útoky 5.4. Správa certifikátů 5.5. Správa licencí, periodický audit SW 5.6.Správa identit	0,00 Kč	0,00 Kč
6. Podpora koncových uživatelů 6.1. Servis-desk 6.2. Provozní aplikace 6.3. PC a periférie	0,00 Kč	0,00 Kč
7. Zastupování objednatele ve věcech technických 7.1. Poskytování informací pro žádosti o účelové prostředky 7.2.Jednání s dodavateli HW a SW technologií 7.3.Zastupování při koordinaci s vědeckými infrastrukturami	0,00 Kč	0,00 Kč
CELKEM za paušálně poskytované služby za měsíc (cenacelkem za měsíc)	0,00 Kč	0,00 Kč
CELKEM za paušálně poskytované služby za 48 měsíc (cenacelkem za 48 měsíců)	0,00 Kč	0,00 Kč

b) Sazba za hodinu u ad hoc servisních služeb

Služba	Cena bez DPH	Cena s DPH	Ceny za 48 měsíců u ad hoc servisních služeb (při předpokládaném ročním objemu ad hoc služeb v rozsahu 320 hodin s rozlišením 160 hod na službu poradenství a 160 hod na službu tvorba skriptů) Cena bez DPH	Ceny za 48 měsíců u ad hoc servisních služeb (při předpokládaném ročním objemu ad hoc služeb v rozsahu 320 hodin s rozlišením 160 hod na službu poradenství a 160 hod na službu tvorba skriptů) Cena s DPH
8. Technické poradenství, konzultace (cenaporadenství)	0,00 Kč	0,00 Kč
9. Tvorba skriptů, úprava aplikací (cenatvorba) 9.1. Tvorba obslužných skriptů 9.2. Tvorba podpůrných aplikací	0,00 Kč	0,00 Kč“

78.         Dne 10. 11. 2020 zadavatel jmenoval komisi pro otevírání nabídek a dále komisi pro posouzení a hodnocení nabídek (dále jen „komise“).

79.         Dne 11. 11. 2020 zadavatel obdržel nabídku vybraného dodavatele, v níž mj. uvádí: „Dodavatel tímto předkládá nabídku (…) a současně prohlašuje, že (…) nemá v úmyslu plnit žádnou část veřejné zakázky prostřednictvím poddodavatele (…).“ Součástí nabídky je mj. Osvědčení ev. č. 12775/5/18/R-EZ-E2A k činnosti provádění revizí vyhrazených elektrických zařízení vystavené pro p. Michala Hamzu ze dne 15. 2. 2018, vč. přílohy (dále jen „Osvědčení“); seznam techniků podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona a Příloha č. 4, v níž mj. uvádí tuto strukturu nabídkové ceny: „CELKEM za paušálně poskytované služby za měsíc (cena_{celkem za měsíc}) 92 000,00 Kč bez DPH, (…) Technické poradentství (cena_{poradentství}) 450,00 Kč bez DPH (…) Tvorba skriptů, úprava aplikací (cena_tvorba) 450,00 Kč bez DPH“.

80.         Podle protokolu z jednání komise ze dne 30. 11. 2020 předložil nejvýhodnější nabídku vybraný dodavatel a jako druhá v pořadí se umístila nabídka společnosti – Servodata a.s., IČO 25112775, se sídlem Karolinská 661/4, 186 00 Praha - Karlín (dále jen „Servodata a.s.“).

81.         Dne 3. 12. 2020 zadavatel odeslal vybranému dodavateli výzvu k doplnění nabídky ze dne 1. 12. 2020 (dále jen „první výzva zadavatele“), ve které uvedl: „V čl. 3.5.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil dodavatelům povinnost předložit ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) zákona seznam techniků, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (…) Ačkoliv dodavatel předložil požadovaný seznam techniků, jehož oba členové po věcné stránce splňují všechny zadávací dokumentací stanovené požadavky, součástí dotčeného seznamu nebyla uvedena informace, zda se jedná o zaměstnance dodavatele nebo osobu působící jako poddodavatel / zaměstnanec poddodavatele. (...) Zadavatel proto tímto s odkazem na ustanovení § 46 odst. 1 zákona vyzývá dodavatele, aby v tomto ohledu svou nabídku doplnil a předložil seznam techniků vyhovující zadávacím podmínkám.“

82.         Dne 8. 12. 2020 zadavatel obdržel objasnění nabídky z téhož dne (dále jen „objasnění ze dne 8. 12. 2020“), ve kterém vybraný dodavatel uvedl, že „není jasné, jaké údaje požadujete v rámci předloženého seznamu techniků doplnit. Pokud se jedná pouze o zkopírování údaje o zaměstnaneckém poměru obou techniků, který jsme uvedli ve strukturovaných životopisech, poté toto naleznete v příloze tohoto Objasnění.“

83.         Podle protokolu z jednání komise ze dne 15. 12. 2020 (dále jen „protokol ze dne 15. 12. 2020“) „(k)omise identifikovala možnou existenci MNNC, a to především ve vztahu k ceně ad hoc servisní služby »Tvorba skriptů, úprava aplikací«, neboť nabídková cena předložená dodavatelem Microshop, s.r.o. k této části služeb se pohybuje v cenové odchylce vůči nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení. Komise nad zákonný požadavek stanovený v § 113 odst. 4 zákona doporučila Zadavateli ověřit u dodavatele Microshop, s.r.o. především následující údaje:

a.      písemné zdůvodnění nabízené ceny ve vztahu k předmětné shora uvedené položce s předložením relevantního zdůvodnění identifikované MNNC (…);

b.      uvedení počtu zaměstnanců a jejich vytížení v hodinách vždy za jeden měsíc poskytování ad hoc služby uvažované při stanovení hodinové sazby za službu »Tvorba skriptů, úprava aplikací«.“

84.         Dne 17. 12. 2020 zadavatel odeslal vybranému dodavateli žádost o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny z téhož dne (dále jen „druhá výzva zadavatele“), ve které uvedl: „V rámci posuzování nabídek uchazečů hodnoticí komise identifikovala možnou existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, a to především ve vztahu k ceně ad hoc servisní služby »Tvorba skriptů, úprava aplikací«, neboť Vámi předložená nabídková cena k této části služeb se pohybuje v cenové odchylce vůči nabídkovým cenám ostatních uchazečů.

V rámci ověření údajů uvedených v nabídce žádáme o:

1)      písemné zdůvodnění Vámi nabídnuté ceny ve vztahu k předmětné shora uvedené položce s předložením relevantního zdůvodnění k identifikované mimořádně nízké nabídkové ceně; dodavatel je povinen sdělit a příp. doložit rozhodné okolnosti;

2)      uvedení počtu zaměstnanců a jejich vytížení v hodinách vždy za jeden měsíc poskytování této ad hoc služby uvažované při stanovení hodinové sazby za službu »Tvorba skriptů, úprava aplikací«.

V souladu s ustanovením § 113 odst. 4 zákona potvrďte ve svém zdůvodnění nabídkové ceny, že jako dodavatel: (…)“

85.         Dne 22. 12. 2020 zadavatel obdržel zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny z téhož dne (dále jen „objasnění ze dne 22. 12. 2020“), v němž vybraný dodavatel uvedl: „Výše hodinové sazby 450, Kč bez DPH se běžně pohybuje těsně nad úrovní našich nákladů. Pro tento projekt alokovaným zaměstnancům platíme měsíční fixní plat s tím, že mají určitou volnou (dosud nenaplněnou) pracovní kapacitu. Náklady na tyto zaměstnance jsou již zaplacené z jiných projektů, takže každý dodatečný výnos, získaný kapitalizací jejich práce, je pro nás ziskem. Z tohoto důvodu jsme schopni nabídnout hodinovou sazbu, která by normálně přibližně korespondovala se mzdovými náklady bez zisku, kdybychom museli kvůli tomu najímat další zaměstnance. Naší konkurenční výhodou je, že máme takové projekty, díky kterým máme náklady na zde alokované zaměstnance již plně pokryté.

Za 1 rok očekáváte 320 hodin: 160 hodin skripty + 160 hodin poradenství. My máme pro tyto ad hoc služby (skripty a poradenství) kapacitu 2 alokovaných pracovníků, v současnosti s volnou kapacitou každý min. 40 hodin měsíčně, tj. 80 hodin měsíčně za 2 pracovníky, tj. 960 hodin ročně, tj. 3840 hodin za období 4 let. Vzhledem k očekávanému požadovanému objemu 320 hodin ročně, tj. 1280 hodin za období 4 let, máme 3x více volné kapacity, než by bylo dle zadávacích podmínek potřeba.

V souladu s § 113 odst. 4 ZZVZ dále čestně prohlašujeme, že:

a) při plnění veřejné zakázky zajistíme dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky,

b) jsme neobdrželi neoprávněnou veřejnou podporu.“

86.         Podle protokolu z jednání komise ze dne 4. 1. 2021 (dále jen „protokol ze dne 4. 1. 2021“) si zadavatel „z důvodu opatrnosti nechal ohledně odpovědi dodavatele Microshop, s.r.o. ve věci MNNC, vypracovat stanovisko společnosti Per Partes Consulting, s.r.o., IČO 26236745, se sídlem Bohunická 478/47a, Horní Heršpice, 619 00 Brno (…) Komise se rozhodla uznat uvedené písemné zdůvodnění MNNC navíc s přihlédnutím k odbornému názoru Per Partes Consulting, s.r.o. vyhovujícím zadávacím podmínkám, shledala tak indikovanou MNNC za dostatečně odůvodněnou.“

87.         Přílohu č. 3 protokolu ze dne 4. 1. 2021 tvoří „Posouzení odpovědi uchazeče Microshop, s.r.o. ze dne 22. 12. 2020“ ze dne 4. 1. 2021 vypracované společností Per Partes Consulting, s.r.o., IČO 26236745, se sídlem Bohunická 478/47a, 619 00 Brno - Horní Heršpice (dále jen „Per Partes Consulting, s.r.o.“), ve kterém je mj. uvedeno: „Z dílčích analýz a posouzení cen ze dvou hledisek:

A. Posouzení nabídkové hodinové sazby 450,- Kč bez DPH vůči cenám obvyklým

B. Posouzení konkrétních důvodů uchazeče k nabídce sazby ve výši 450,- Kč bez DPH

jsme dospěli k názoru, že hodinová sazba ve výši 450,- Kč bez DPH za provádění ad hoc servisních služeb v oblasti tvorby skriptů a technického poradenství, nabídnutá uchazečem Microshop, s.r.o. ve veřejné zakázce Služby servisní podpory, je reálná pro plnění zakázky v konkrétních podmínkách uchazeče uvedených jím v rámci zdůvodnění nabídkové ceny dne 22. 12. 2020. Neshledáváme proto důvody k označení nabídnuté ceny za cenu mimořádně nízkou, tedy dle našeho posouzení se nejedná o cenu, za kterou by uchazeč neměl být schopen zakázku realizovat.“

88.         Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 25. 1. 2021 (dále jen „zpráva o posouzení nabídek“), konkrétně v bodu 5.7.2., je uvedeno: „Komise v tomto bodě považovala za nutné důsledně prověřit vztah Michala Hamzy, pro nějž je předmětné osvědčení vystaveno, k dodavateli Microshop, s.r.o. komise tedy provedla vlastní analýzu a nahlédla do veřejné části živnostenského rejstříku, kde (…) nalezla zápis Michala Hamzy coby odpovědný zástupce za živnostenské oprávnění č. 2 (Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení) pro zmíněný podnikatelský subjekt. (…) Dodavatel Microshop, s.r.o. nad to sám v samém úvodu své nabídky prohlásil, že nemá v úmyslu plnit žádnou část veřejné zakázky prostřednictvím dodavatele. Jelikož osoba, pro níž bylo vystaveno osvědčení, kterým dodavatel Microshop, s.r.o. dokládá splnění profesní kvalifikace ve smyslu § 77 zákona, (i) je vedená ve veřejné části živnostenského rejstříku jako odpovědný zástupce dodavatele Microshop, s.r.o., který dle znění § 11 odst. 1 živnostenského zákona (ii) musí být ve smluvním vztahu k podnikateli (v tomto případě dodavateli Microshop, s.r.o.), což komise považuje za dostatečný důkaz, že dodavatel Microshop, s.r.o. s osobou, jíž bylo vystaveno osvědčení, disponuje do té míry, aby byl mocen předložit pro ni vystavené osvědčení s účinky prokázání splnění profesní kvalifikace, (iii) osoba Michala Hamzy není v žádném dostupném veřejném seznamu uvedena jako samostatně podnikající subjekt a (iv) k tomu sám dodavatel Microshop, s.r.o. prohlašuje, že k plnění veřejné zakázky poddodavatele nevyužije a dle rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže není zadavatel povinen předjímat, že dodavatel předkládá v rámci nabídky klamavé informace, bylo dle názoru komise dostatečně prokázáno, že Michal Hamza je zaměstnancem dodavatele Microshop, s.r.o., ačkoliv toto nebylo v předložené nabídce výslovně uvedeno. Vzhledem k uvedenému byla profesní kvalifikace dodavatele Microshop, s.r.o. komisí uznána za splněnou z hlediska obsahové správnosti.“

89.         V bodu 5.11. až 5.16. zprávy o posouzení nabídek zadavatel uvedl: „Komise identifikovala možnou existenci MNNC, a to především ve vztahu k ceně ad hoc servisní služby »Tvorba skriptů, úprava aplikací«, neboť nabídková cena (…) k této části služeb se pohybuje v cenové odchylce vůči nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení. (…) Zadavatel si z důvodu opatrnosti nechal ohledně odpovědi dodavatele Microshop, s.r.o. ve věci MNNC, vypracovat stanovisko od společnosti Per Partes Consulting, s.r.o. (…) Komise se shodla uznat uvedené písemné zdůvodnění MNNC navíc s přihlédnutím k odbornému názoru Per Partes Consulting, s.r.o. vyhovujícím zadávacím podmínkám, shledala tak identifikovanou MNNC za dostatečně odůvodněnou.“

90.         Zadavatel dne 29. 1. 2021 rozhodl rozhodnutím o výběru, že vybraný dodavatel „splnil veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení dle zákona i zadávací dokumentace a že jím nabízené služby odpovídají veškerým požadavkům Zadavatele.“

91.         Dne 1. 2. 2021 zadavatel odeslal účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém sdělil: „Z výsledků hodnocení nabídek tak vyplynulo, že ekonomicky nejvýhodnější nabídku předložil dodavatel Microshop, s.r.o. Zadavatel dále provedl posouzení nabídky dodavatele Microshop, s.r.o. a shledal, že dodavatel Microshop, s.r.o. splnil veškeré podmínky účasti v zadávacím řízení dle zákona i zadávací dokumentace a že jím nabízené služby odpovídají veškerým požadavkům Zadavatele.“ Přílohou oznámení o výběru zadavatel učinil zprávu o hodnocení nabídek ze dne 25. 1. 2021 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“), v níž shrnul průběh zadávacího řízení a vyhodnocení nabídek, a dále výsledek posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele, v němž shrnul splnění základní, profesní a technické způsobilosti vybraným dodavatelem, a uvedl: „Profesní způsobilost (…) osvědčení pro stupeň odborné způsobilosti v elektrotechnice ev. č: 12775/5/18/R-EZ-E2A (v konverzi ze dne 22.1.2021) Profesní kvalifikační předpoklady byly splněny. (…) Technické kvalifikační předpoklady dle čl. 3.5.2 zadávací dokumentace. Seznam techniků včetně pozice a pracovně-právních vztahů součástí nabídky. Technický pracovník (…) splnil technické předpoklady předložením strukturovaného životopisu a dokladem o dosaženém vysokoškolském vzdělání ze dne 28.1.2005 (v konverzi z 22.1.2021), zaměstnanecký poměr: (...) Technický pracovník (…) splnil technické předpoklady předložením strukturovaného životopisu a dokladem o dosaženém vysokoškolském vzdělání ze dne 6.6.2000 (v konverzi z 18.1.2021), zaměstnanecký poměr: (...) Technické kvalifikační předpoklady byly splněny.“

92.         Zadavateli byly dne 16. 2. 2021 prostřednictvím elektronického nástroje doručeny námitky navrhovatele. Navrhovatel v nich namítá, že zadavatel nedostatečně posoudil existenci mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) v nabídce vybraného dodavatele a v nabídce Servodata a.s., přičemž předkládá argumenty, z jakého důvodu je dle něj měsíční paušál za poskytované paušální servisní služby (dále jen „dílčí cena za paušální služby“) stanovený vybraným dodavatelem MNNC. V další části námitek navrhovatel brojí proti postupu zadavatele v rámci posouzení profesní způsobilosti a technické kvalifikace vybraným dodavatelem, když tvrdí, že členové realizačního týmu vybraného dodavatele nevlastní osvědčení pro stupeň odborné způsobilosti v elektrotechnice dle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektronice, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „osvědčení odborné způsobilosti“).

93.         Rozhodnutím o námitkách zadavatel dne 1. 3. 2021 námitky navrhovatele odmítl.

94.         K údajnému nesprávnému prověření MNNC zadavatel v rozhodnutí o námitkách popsal svůj postup v rámci předmětného zadávacího řízení ve vztahu k prověření MNNC podle § 113 zákona u vybraného dodavatele, v rámci kterého „komise identifikovala možnou existenci MNNC a to ve vztahu k ceně ad hoc servisní služby »Tvorba skriptů, úprava aplikací«, neboť nabídková cena se pohybovala v odchylce vůči cenám ostatních uchazečů.“ Dále zadavatel uvedl, že „(a)čkoliv Stěžovatel napadá primárně nabídkovou cenu vybraného dodavatele společnosti Microshop primárně ve vztahu k měsíčnímu paušálu, lze s ohledem na uvedené (zejména k otázce zaručené mzdy) de minor ad maiorum konstatovat, že MNNC není dána ani v případě sazeb za ad hoc servisní služby ve výši 450 Kč bez DPH/hod. (….) Nadto Zadavatel MNNC neindikoval ve vztahu k měsíčnímu paušálu, ale toliko ve vztahu k hodinové sazbě ad hoc poskytovaných služeb 450 Kč/hod, kterou nakonec shledal přijatelnou a vybraným dodavatelem společností Microshop řádně vysvětlenou. Z hlediska § 113 ZZVZ je totiž předmětem prověřování MNNC ujištění Zadavatele o schopnosti vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku, nikoliv detailní analýza dodavatelova interního účetnictví a provozních nákladů.“

95.         K údajnému nesplnění prokázání kvalifikace vybraným dodavatelem, resp. k tvrzení navrhovatele, že „zadavatel nese plnou odpovědnost za jednoznačnost zadávacích podmínek“, zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl: „Co se týče Stěžovatelem rozporované nesrozumitelnosti Zadávací dokumentace, na jejímž základě požaduje zrušení zadávacího řízení, pak tato námitka je procesně nepřípustnou. Podle § 242 odst. 1 ZZVZ musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem. Jelikož byla Zadávací dokumentace včetně příloh zveřejněna na profilu Zadavatele (platforma www.tenderarena-cz) dne 9. 10. 2020 a následně Vysvětlení Zadávací dokumentace č. 1 dne 16. 10. 2020 a Vysvětlení Zadávací dokumentace č. 2 dne 26. 10. 2020, uplynula lhůta pro podání námitek Stěžovatele vůči Zadávací dokumentaci nejpozději v úterý dne 10. 11. 2020, budeme-li její počátek počítat od zveřejnění Vysvětlení Zadávací dokumentace č. 2 dne 26. 10. 2020. Zadavatel se proto touto dílčí námitkou nemohl věcně zabývat a Stěžovatel nemá právo na její vypořádání. Lze však přesto alespoň pro pořádek stručně poznamenat, že v čl. 3.5.2 Zadávací dokumentace je jednoznačně uvedeno, že realizační tým dodavatele musí tvořit přesně dva techničtí pracovníci a z doručených nabídek vyplývá, že ani jeden uchazeč nedoložil nabídku obsahující toliko jediného technického pracovníka. Ba naopak, někteří uchazeči dokonce nabídli technických pracovníků více.“

Právní posouzení

K tvrzení navrhovatele o údajně nedostatečném odůvodnění rozhodnutí o námitkách

96.         Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 16. 2. 2021 prostřednictvím elektronického nástroje námitky navrhovatele (viz bod 92. odůvodnění tohoto rozhodnutí), které v souladu s § 245 odst. 1 zákona dne 1. 3. 2021 odmítl (viz body 93. až 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

97.         S ohledem na tvrzení navrhovatele uvedená v bodech 5.6, 5.17 a 7.17 návrhu, že „dostatečné nevypořádání se s námitkami zakládá nepřezkoumatelnost postupu zadavatele, a jako takové je v rozporu s příslušnými ustanoveními ZZVZ. (…) vypořádání Námitek je zcela nedostatečné. (…) Navrhovatel tedy konstatuje, že s ohledem na nesprávné právní vyhodnocení Námitky se ve smyslu čl. 2.41. Rozhodnutí o námitkách zadavatel s příslušnou námitkou nevypořádal a v tomto ohledu tedy nesplnil svoji povinnost dle ZZVZ.“, přistoupil Úřad nejprve k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona, tedy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v námitkách tvrzeným a zda je tak rozhodnutí o námitkách přezkoumatelné.

98.         Úřad v této souvislosti dodává, že navrhovatel rozhodnutí o námitkách označil za nedostatečné, avšak jeho zrušení v návrhu nepožaduje, když primárně navrhuje, aby bylo Úřadem zrušeno oznámení o výběru, resp. úkony zadavatele předcházející rozhodnutí o výběru, nikoliv rozhodnutí o námitkách. Úřad má tedy za to, že navrhovatel požaduje, aby se zabýval primárně meritorním přezkumem.

99.         V obecné rovině Úřad uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

100.     Úřad v této souvislosti dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/
323/VVá ze dne 17. 1. 2020, v němž mj. uvedl: „Není možné a především není účelné vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jehoúmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy, že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými podáními, na jejichž každou větu by bylo nutné podrobně odpovídat. Takový postup by byl absurdní, zneužitelný a byl by v rozporu jak se smyslem institutu námitek, tak se zásadami zadávání veřejných zakázek.“

101.     K v návrhu uvedenému tvrzení navrhovatele, že vypořádání námitky týkající se údajného nesprávného prověření MNNC u vybraného dodavatele v rozhodnutí o námitkách považuje za nedostatečné, Úřad uvádí, že zadavatel danou námitku vypořádal v bodech 2.3. až 2.42. rozhodnutí o námitkách (ve stručnosti viz bod 94. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdy podrobně a srozumitelně popisuje svůj postup při posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele, přičemž v rámci své argumentace mj. zdůrazňuje, že „MNNC neindikoval ve vztahu k měsíčnímu paušálu, ale toliko ve vztahu k hodinové sazbě ad hoc poskytovaných služeb 450 Kč/hod“. Úřad porovnal obsah dotčené námitky s rozhodnutím zadavatele o této námitce a na základě zjištěného konstatuje, že se zadavatel k dané námitce vyjádřil v celkovém kontextu dostatečně podrobně a srozumitelně, tedy tak, aby byl dodržen smysl rozhodnutí o námitkách, jak jej vyjádřil ve výše citovaném rozhodnutí předseda Úřadu. Z rozhodnutí o námitkách totiž vyplývá, že navrhovatel obdržel podrobnou a srozumitelnou odpověď na otázku, proč zadavatel odmítá jeho námitku týkající se údajného nesprávného prověření MNNC u vybraného dodavatele, když zadavatel považuje za stěžejní, že navrhovatelem namítanou cenu za paušální služby neshledal mimořádně nízkou. Dle Úřadu je tudíž zcela zřejmé, z jakého důvodu zadavatel v této námitce navrhovateli nevyhověl.

102.     Obdobně Úřad shledal, že se nelze ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že se zadavatel nevypořádal s jeho argumentem, že „zadavatel nese plnou odpovědnost za jednoznačnost zadávacích podmínek“. Úřad k tomu akcentuje, že tento argument je součástí námitky, v níž navrhovatel brojí proti údajnému nesplnění prokázání kvalifikace vybraným dodavatelem. V rozhodnutí o námitkách zadavatel k této námitce mj. argumentuje, že podle bodu 3.4 zadávací dokumentace „se požadavek na příslušné osvědčení pro »stupeň odborné způsobilosti v elektrotechnice« ve smyslu vyhlášky č. 50/1978 Sb. vztahuje na dodavatele jakožto na právnickou osobu, zatímco požadavek na jednotlivé členy realizačního týmu (technické pracovníky) stanovuje čl. 3.5.2 zadávací dokumentace, kde již není stanoven požadavek, že osvědčením ve smyslu vyhlášky č. 5/1978 Sb. musí disponovat i jednotliví techničtí pracovníci přímo podílející se na realizaci veřejné zakázky. Stěžejní je, že touto odbornou kvalifikací disponuje dodavatel (…)“. K polemice navrhovatele ohledně „jednoznačnost[i] zadávacích podmínek“ se pak zadavatel vyjádřil s tím, že tuto odmítájako procesně nepřípustnou, jelikož nebyla podána ve lhůtě pro podání námitek stanovené v § 242 zákona (podrobně viz bod 95. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad porovnal obsah dotčené námitky s dotčeným odůvodněním zadavatele v rozhodnutí námitkách a na základě zjištěného konstatuje, že se zadavatel k dané námitce vyjádřil v celkovém kontextu dostatečně podrobně a srozumitelně, tedy tak, aby byl dodržen smysl rozhodnutí o námitkách, jak jej vyjádřil ve výše citovaném rozhodnutí předseda Úřadu. Z rozhodnutí o námitkách totiž vyplývá, že navrhovatel obdržel podrobnou a srozumitelnou odpověď na otázku, proč zadavatel odmítá jeho námitku týkající se nesplnění prokázání kvalifikace vybraným dodavatelem, tj. v celkovém kontextu rozhodnutí o námitkách navrhovatel obdržel odpovědi na všechna jeho tvrzení uvedená k této námitce.

103.     Úřad seznal, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách komplexně věnoval námitkám navrhovatele směřujícím proti výběru dodavatele, když s odkazem na zadávací dokumentaci a svůj postup v rámci zadávacího řízení, uvedl v rozhodnutí o námitkách ucelený argumentační rámec, kterým reagoval na argumentaci navrhovatele obsaženou v námitkách, když podrobně a srozumitelně vyjádřil a odůvodnil svůj postoj vůči tvrzením navrhovatele, na základě kterého se následně mohl navrhovatel kvalifikovaně rozhodnout, jaký bude jeho další postup. Jelikož se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou navrhovatelem uváděných námitek, plní tak rozhodnutí o námitkách svůj účel (viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j.ÚOHS-01903/2020/323/VVá ze dne 17. 1. 2020). Úvahy zadavatele v rozhodnutí o námitkách, které jej vedly k odmítnutí námitek navrhovatele, jsou dle Úřadu tedy zpětně přezkoumatelné. Na základě uvedeného, tak Úřad nemůže souhlasit s tvrzením navrhovatele, že „vypořádání Námitek je zcela nedostatečné“.

104.     S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že v šetřeném případě došlo ze strany zadavatele k vypořádání námitek v souladu se zákonem, pročež neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.

K údajnému nesprávnému prověření MNNC

105.     V šetřeném případě se navrhovatel na základě návrhu domáhá zrušení rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru mj. z důvodu posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele a Servodata a.s. z hlediska MNNC údajně v rozporu se zákonem. Úřad tedy v další části odůvodnění tohoto rozhodnutí přistoupí k posouzení tvrzení navrhovatele uvedených v návrhu, podle kterých se navrhovatel domnívá, že zadavatel „nedostatečně posoudil existenci mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného účastníka a druhého účastníka v pořadí“, a to z důvodu, že jsou hluboko pod úrovní předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jsou extrémně nízké oproti ostatním nabídkovým cenám, přičemž „(z)ákladním rozdílovým hlediskem, které způsobilo tak výrazný cenový propad“, je dle navrhovatele výše dílčí ceny za paušální služby v nabídce vybraného dodavatele a nabídce Servodata a.s.

106.     Úřad k institutu MNNC předně v obecné rovině uvádí, že § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje MNNC jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Smyslem právní úpravy týkající se MNNC je identifikovat nabídky, které vzbuzují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem tedy chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem zadávacího řízení, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za takovou nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně, včas či za stanovených podmínek. Nereálně stanovená nabídková cena by mohla být rovněž důvodem pro pozdější požadavky daného účastníka zadávacího řízení na navyšování původní nabídkové ceny. Otázkou účelu institutu MNNC se rovněž zabýval Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) ve svém rozsudku sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017, v němž mj. uvedl následující: „Smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je chránit zadavatele před situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede nereálnou cenu, za níž není možné z objektivních důvodů realizovat plnění veřejné zakázky, která by vedla například k nedokončení, nekvalitnímu splnění, případně nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny. Citované ustanovení má také bránit uchazečům v nabízení objektivně nereálné nabídkové ceny s cílem získat »konkurenční výhodu« oproti ostatním uchazečům a zvítězit tak v zadávacím řízení.“[1]

107.     Úřad ve stručnosti v souvislosti s problematikou posouzení MNNC odkazuje také na komentářovou literaturu[2], ve které je mj. uvedeno: „Posouzení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny je obligatorní úkon zadavatele v rámci každého zadávacího řízení. Volbu okamžiku, ve kterém zadavatel toto posouzení nabídkových cen v průběhu zadávacího řízení učiní, jakož i rozhodnutí o tom, ve vztahu ke kterým účastníkům řízení přezkoumání nabídkové ceny provede, ponechává ZVZ do značné míry na úvaze zadavatele. ZVZ v tomto směru zadavateli stanoví pouze následující limity. Posouzení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny je třeba provést vždy alespoň ve vztahu k vybranému dodavateli, a to nejpozději před odesláním oznámení o výběru dodavatele.“ Dále je zde uvedeno: „V případě, že zadavatel v zadávacím řízení mimořádně nízkou nabídkovou cenu neidentifikuje a účastníka nevyzve k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, platí obecně, že není povinen tento svůj postup v dokumentaci o zadávacím řízení blíže zdůvodňovat.“. Dále je uvedeno: „Podle § 48 odst. 4 je však pouze právem, nikoli povinností zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení, přestože mimořádně nízkou nabídkovou cenu nezdůvodnil. Nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tedy zřejmě nebrání v další účasti dotčeného účastníka v zadávacím řízení.“  

108.     Úřad dále uvádí, že institut MNNC plní v zákonem vymezených případech rovněž funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory (§ 113 odst. 4 zákona). V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu MNNC v takovém případě nadále do značné míry omezena.

109.     K samotnému procesu posouzení MNNC Úřad akcentuje, že zadavatel je podle § 113 odst. 1 zákona povinen před odesláním oznámení o výběru dodavatele posoudit, zda nabídková cena není ve vztahu k předmětu veřejné zakázky MNNC. V případě, že zadavatel vyhodnotí nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, příp. získá-li podezření o přítomnosti MNNC, pak je jeho povinností postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od tohoto účastníka zadávacího řízení písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, které musí obsahovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj., že účastník zadávacího řízení zajistí při plnění veřejné zakázky dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky (dále také „dodržení právních předpisů“), a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena je mimořádně nízká vlivem nedodržování právních předpisů, nebo že daný účastník zadávacího řízení obdržel neoprávněnou veřejnou podporu, případně jeho písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, stíhá zadavatele povinnost podle § 113 odst. 6 zákona takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. V ostatních případech je však podle § 48 odst. 4 zákona zcela na uvážení zadavatele, zda v zadávacím řízení ponechá účastníka zadávacího řízení, jehož nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky posoudil jako mimořádně nízkou, který např. nedostatečně zdůvodnil svou MNNC. Zadavatel však v takovýchto případech musí mít vždy potvrzeny skutečnosti vyžadované § 113 odst. 4 zákona. V této souvislosti je však třeba zmínit, že s tímto oprávněním zadavatele je bezprostředně spjato riziko, že za určitých okolností může být např. ohroženo řádné plnění veřejné zakázky. Nicméně vyhodnocení míry tohoto rizika náleží jen a pouze zadavateli.

110.     K obdobným závěrům pak dospěl i Krajský soud v Brně, který v rozsudku č. j. 62 Af 78/2016-383 ze dne 4. 11. 2016 k institutu MNNC uvádí mj. následující: „je pravdou, že právní úprava na věc aplikovatelná (§ 77 ZVZ) ukládala zadavateli (hodnotící komisi) v případě zjištění mimořádné nabídkové ceny, aby si vyžádal zdůvodnění a pro případ nezdůvodnění či neopodstatněného zdůvodnění uchazeče povinně vyloučil, nyní účinná právní úprava (byť účinná až od 1. 10. 2016, tedy poté, co rozhodoval žalovaný), tj. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, obsahuje v § 48 odst. 4 konstrukci, podle níž v případě nezdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel účastníka zadávacího řízení může vyloučit (tedy nemusí) – tuto povinnost má pouze ve výjimečných případech, jak na ně pamatuje § 113 odst. 6 tohoto zákona. I z toho zdejší soud nutně dovozuje posun ve vnímání institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v tom směru, že nově je upřednostňována odpovědnost samotného zadavatele za uzavření smlouvy za podmínek pro něj »podezřele výhodných« před nezměnitelným následkem spočívajícím v nemožnosti takovou smlouvu uzavřít; to ve výsledku také může směřovat k výkladu, podle něhož institut mimořádně nízké nabídkové ceny tu přestává být institutem chránícím rovným dílem zadavatele i ostatní dodavatele (resp. zajištění korektní soutěže mezi dodavateli), nýbrž spíše zadavatele, na něhož se pak zároveň klade vyšší odpovědnost při rozhodování o tom, zda se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu jedná a jak při zjištění (nezdůvodněné) mimořádně nízké ceny postupovat.“[3]

111.     Úřad ze zadávací dokumentace seznal, že zadavatel stanovil strukturu nabídkové ceny jako dílčí cenu za paušální služby, sazbu za hodinu u ad hoc servisních služeb – poradenství a sazbu za hodinu u ad hoc servisních služeb – tvorba (dále jen „dílčí cena za ad hoc služby“, podrobně viz bod 77. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

112.     Dále Úřad konstatuje, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, že by zadavatel stanovil podle § 113 odst. 2 zákona cenu nebo náklady, které bude považovat ze MNNC, nebo způsob určení MNNC.

113.     Úřad z nabídky vybraného dodavatele zjistil, že tento nabídl dílčí cenu za paušální služby ve výši 92 000 Kč bez DPH, sazbu za hodinu u ad hoc servisních služeb – poradenství ve výši 450 Kč bez DPH a dílčí cenu za ad hoc služby ve výši 450 Kč bez DPH.

114.     Z předložené dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že rozhodnutí o výběru, resp. oznámení o výběru (viz body 90. a 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí), předcházelo posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele z hlediska MNNC zadavatelem, což vyplývá z protokolu ze dne 15. 12. 2020, druhé výzvy zadavatele, objasnění ze dne 22. 12. 2020, protokolu ze dne 4. 1. 2021 a zprávy o posouzení nabídek (viz body 83. až 89. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

115.     Z výše uvedených skutkových zjištění vyplývá, že se zadavatel, resp. komise, posouzením MNNC v souladu s § 113 odst. 1 zákona u vybraného dodavatele před odesláním oznámení o výběru zabývala, neboť z protokolu ze dne 15. 12. 2020 je patrné, že „(k)omise identifikovala možnou existenci MNNC, a to především ve vztahu k ceně ad hoc servisní služby »Tvorba skriptů, úprava aplikací«“. Z protokolu ze dne 15. 12. 2020 je tedy zřejmé, že zadavatel identifikoval jako MNNC dílčí cenovou položku v nabídce vybraného dodavatele a byl tak následně v souladu s § 113 odst. 4 zákona povinen u této dílčí cenové položky, tj. dílčí ceny za ad hoc služby, požádat vybraného dodavatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC a dále požádat, aby vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti uvedené v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, což učinil druhou výzvou zadavatele.

116.     K tomu Úřad doplňuje, že se vybraný dodavatel ve svém objasnění ze dne 22. 12. 2020 vyjádřil k dílčí ceně za ad hoc služby, kterou zadavatel identifikoval jako mimořádně nízkou, a uvedl interní ekonomické aspekty stanovení této dílčí cenové položky a dále potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a současně, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu (podrobně viz bod 85. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

117.     Po posouzení MNNC u vybraného dodavatele v souladu s § 113 odst. 1 zákona zadavatel, resp. komise, podle protokolu ze dne 4. 1. 2021 shledal na základě objasnění ze dne 22. 12. 2020 identifikovanou MNNC, tedy dílčí cenu za ad hoc služby, za dostatečně odůvodněnou (podrobně viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

118.     Úřad dále uvádí, že z návrhu jednoznačně vyplývá, že navrhovatel spatřuje MNNC v dílčí ceně za paušální služby vybraného dodavatele a s ohledem na toto své tvrzení v návrhu argumentuje. K tomu Úřad předně konstatuje, že z druhé výzvy zadavatele ani z jiné části dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by zadavatel identifikoval dílčí cenu za paušální služby vybraného dodavatele jako mimořádně nízkou. Jelikož je ze zjištěných skutečností zřejmé, že zadavatel, resp. komise, v rámci posouzení MNNC nedospěl k závěru, že by bylo možno dílčí cenu za paušální služby stanovenou vybraným dodavatelem označit jako mimořádně nízkou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) zákona ve spojení s § 113 zákona, jak činí ve své argumentaci navrhovatel, seznal Úřad, že zadavatel nebyl následně povinen postupovat podle § 113 odst. 4 zákona, tzn., neměl povinnost požádat vybraného dodavatele o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC u dílčí ceny za paušální služby a neměl tedy ani povinnost požadovat, aby vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti uvedené v § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona ve vztahu k dílčí ceně za paušální služby. Podpůrně Úřad v této souvislosti odkazuje na rozsudek NSS sp. zn. 5 As 180/2016 ze dne 14. 9. 2017, kde je mj. uvedeno: „Je přitom třeba opětovně zdůraznit, že žádost hodnotící komise o písemné zdůvodnění nabídkové ceny uchazečem je v § 77 odst. 1 věta druhá ZVZ vázána právě na závěr hodnotící komise o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny.“[4], dle kterého tak zadavatel měl žádat o zdůvodnění způsobu stanovení MNNC podle § 113 odst. 4 zákona vybraného dodavatele pouze ve vazbě na dílčí cenu za ad hoc služby, jelikož u ní získal pochybnost, že je zákonem „definovanou“ MNNC. Po aplikaci postupu podle předmětného ustanovení zákona pak zadavatel u dílčí ceny za ad hoc služby dospěl k závěru, že se v šetřeném případě jedná o zdůvodněnou MNNC.

119.     Úřad opakovaně konstatuje, že institut MNNC je ve smyslu zákona nástrojem ochrany samotného zadavatele a je tedy pouze na něm, jakým způsobem nabídkovou cenu vybraného dodavatele ve vztahu k tomuto institutu posoudí. V této souvislosti je nutné si také uvědomit, v jaké rovině je posouzení nabídek (včetně posouzení MNNC) ze strany Úřadu posuzováno, neboť Úřad nemá pravomoc vstupovat do myšlenkových procesů komise, nýbrž má pouze možnost přezkoumat, zda posouzení proběhlo v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami.

120.     S přihlédnutím ke shora učiněným závěrům lze dovodit, že pokud zadavatel, resp. komise, v posuzovaném případě provedl posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC před odesláním oznámení o výběru, přičemž Úřad se v předchozí části odůvodnění tohoto rozhodnutí vyjádřil k postupu zadavatele a seznal, že zadavatel v protokolu ze dne 15. 12. 2020 neoznačil dílčí cenu za paušální služby jako mimořádně nízkou, nýbrž jako mimořádně nízkou označil dílčí cenu za ad hoc služby stanovenou vybraným dodavatelem, kterou následně v protokolu ze dne 4. 1. 2021 shledal za „dostatečně odůvodněnou“, pak Úřad nemůže obecně vstupovat do úvah komise a tyto nahrazovat, tj. Úřadu nepřísluší posuzovat odborné otázky související s procesem posouzení nabídek (včetně posouzení MNNC). Úřad v této souvislosti doplňuje, že je to právě zadavatel, kdo nese odpovědnost a musí zvážit všechna rizika spojená s případnou existencí MNNC u vybraného dodavatele.

121.     Úřad dále opakovaně sděluje k samotnému procesu posouzení MNNC (viz bod 109. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zákon pracuje s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení za situace, kdy je v jeho nabídce obsažena MNNC, a to v § 113 odst. 6 zákona, který ukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze tehdy, pokud z jím poskytnutého objasnění MNNC vyplývá, že (a) jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušovaní povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, čili mj. z důvodu nedodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky; (b) jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen prokázat, že tato byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; (c) neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

122.     V této souvislosti tedy Úřad prověřil argumentaci navrhovatele uvedenou v námitkách a návrhu ve vztahu k obligatorním důvodům pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení stanoveným v § 113 odst. 6 zákona a seznal, že navrhovatel tímto směrem neargumentuje, tzn., že navrhovatel v námitkách ani návrhu netvrdí, že by vybraný dodavatel naplnil některý z důvodů, pro které by zadavateli vznikla povinnost vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit. Dále Úřad z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z objasnění ze dne 22. 12. 2020 a protokolu ze dne 4. 1. 2021, seznal, že zadavatel, resp. komise, nekonstatoval ve vztahu k identifikované MMNC u dílčí ceny za ad hoc služby naplnění některého z důvodů podle § 113 odst. 6 písm. a), b) a c) zákona. Úřad dále uvádí, že zadavatel v protokolu ze dne 4. 1. 2021 shledal indikovanou MNNC u dílčí ceny za ad hoc služby za dostatečně odůvodněnou, tudíž nebyl naplněn ani fakultativní důvod pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 4 zákona, jelikož nenastala skutečnost, že by vybraný dodavatel zadavatelem identifikovanou MNNC u dílčí ceny za ad hoc služby nezdůvodnil. Úřad s ohledem na uvedené tudíž odmítá tvrzení navrhovatele, že zadavatel „porušil svou povinnost, když přijal nabídku vybraného účastníka (a nevyloučil ji pro mimořádně nízkou nabídkovou cenu)“.

123.     K argumentaci navrhovatele, v níž uvádí, že nabídková cena vybraného dodavatele je „hluboko pod úrovní předpokládané hodnoty veřejné zakázky (…) extrémně nízká i oproti ostatním nabídkám podaným v zadávacím řízení“, Úřad podotýká, že v kontextu § 28 odst. 1 písm. o) zákona se nabídková cena z hlediska MNNC neposuzuje ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky a nabídkovým cenám (dílčím cenovým položkám) ostatních účastníků zadávacího řízení, nýbrž ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Rozdíl mezi nabídkovou cenou a předpokládanou hodnotou veřejné zakázky či rozdíl mezi jednotlivými nabídkovými cenami účastníků zadávacího řízení slouží při identifikaci MNNC pouze jako určité vodítko, tudíž z těchto skutečností nelze a priori vyvozovat existenci MNNC. Pokud by Úřad přesto citovanou argumentaci navrhovatele přijal, pak musí konstatovat, že v ní nelze seznat ani jeden z obligatorních důvodů stanovených § 113 odst. 6 zákona, pro které by byl zadavatel povinen vyloučit vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení.

124.     Navrhovatel též odmítá argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách týkající se stanoviska společnosti Per Partes Consulting, s.r.o. oslovenou zadavatelem v rámci posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele „vzhledem k tomu, že tato společnost posuzovala zcela jinou část nabídkové ceny“. K tomu Úřad uvádí, že z protokolu ze dne 4. 1. 2021 seznal, že zadavatel z důvodu opatrnosti oslovil společnost Per Partes Consulting, s.r.o. k posouzení jím identifikované MNNC, když dílčí cenu za ad hoc služby stanovenou vybraným dodavatelem označil za mimořádně nízkou, přičemž na tom Úřad neshledává nic nezákonného, když zákon striktně neuvádí postup posouzení MNNC ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele. Úřad na tomto místě opakovaně podotýká, že zadavatel identifikoval MNNC ve vztahu k dílčí ceně za ad hoc služby nikoliv ve vztahu k dílčí ceně za paušální služby, jak tvrdí v návrhu navrhovatel, tudíž logicky požadoval analýzu a stanovisko společnosti Per Partes Consulting, s.r.o. ve vztahu k této dílčí nabídkové ceně. Úřad v této souvislosti připomíná, že zadavatel, resp. komise, v protokolu ze dne 4. 1. 2021 shledala indikovanou MNNC za dostatečně odůvodněnou, a to na základě objasnění ze dne 22. 12. 2020 a s přihlédnutím právě k stanovisku Per Partes Consulting, s.r.o., přičemž, jak již bylo uvedeno výše, Úřadu nepřísluší posuzovat odborné otázky související s procesem posouzení nabídek (včetně posouzení MNNC). Úřad tedy konstatuje, že stanovisko Per Partes Consulting, s.r.o. bylo podpůrným argumentem zadavatele pro konstatování, že identifikovaná MNNC je dostatečně odůvodněná, jelikož odůvodnění MNNC posuzoval primárně na základě objasnění ze dne 22. 12. 2020. Úřad tudíž polemiku navrhovatele nad stanoviskem společnosti Per Partes Consulting, s.r.o. odmítá jako nedůvodnou. Úřad k tomu uzavírá, že ze zákona vyplývá, že zadavatel může, tj. není povinen, vyloučit vybraného dodavatele, pokud jeho nabídka obsahuje MNNC, která jím nebyla zdůvodněna (srov. § 48 odst. 4 zákona), což však na základě shora uvedeného není zde šetřený případ, stejně tak, jak již bylo Úřadem vyvozeno výše, v šetřeném případě nedošlo k naplnění obligatorních důvodů pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení (srov. § 113 odst. 6 zákona).

125.     Úřad odmítá jako bezpředmětnou další argumentaci navrhovatele uvedenou v části „Zcela nepřípustné vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny“ návrhu, v níž polemizuje nad věcným obsahem objasnění ze dne 22. 12. 2020. V této souvislosti Úřad uvádí, že § 113 odst. 5 zákona uvádí pouze demonstrativní výčet důvodů, kterými může účastník zadávacího řízení odůvodnit MNNC, což znamená, že účastník zadávacího řízení při odůvodnění své MNNC může vycházet z uvedeného ustanovení zákona, avšak MNNC může odůvodnit i jinými skutečnostmi, které nespadají do žádné z kategorií v zákoně uvedených. I k této argumentaci navrhovatele Úřad opakovaně připomíná, že v šetřeném případě dovodil, že nebyl naplněn ani fakultativní důvod pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 4 zákona, jelikož nenastala skutečnost, že by vybraný dodavatel zadavatelem identifikovanou MNNC nezdůvodnil.

126.     S ohledem na výše uvedené tedy Úřad uvádí, že z § 48 odst. 4 zákona vyplývá, že zadavatel nemá povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud jeho nabídka obsahuje MNNC, která nebyla účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna. Úřad k tomu podotýká, že ze skutkových zjištění shora uvedených seznal, že zadavatel identifikovanou MNNC u dílčí ceny za ad hoc služby označil za vybraným dodavatelem dostatečně odůvodněnou, pročež v šetřeném případě nenastala ani potenciální možnost vyloučení vybraného dodavatele stanovená § 48 odst. 4 zákona. V šetřeném případě dále nedošlo k naplnění ani jednoho z důvodů uvedených v § 113 odst. 6 zákona, pro který by měl zadavatel obligatorní povinnost vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit, když argumentace navrhovatele uvedená v námitkách a návrhu proti obligatorním důvodům pro vyloučení vybraného dodavatele nesměřovala a ani zadavatel nekonstatoval ve vztahu k identifikované MMNC naplnění některého z důvodů podle § 113 odst. 6 písm. a), b) a c) zákona.

127.     Ve vztahu k další argumentaci navrhovatele uvedené v části IV. návrhu, že „příslušná informace o existenci výzvy k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny absentuje ve všech navrhovateli doručených dokumentech (…) v tomto úkonu navrhovatel spatřoval porušení ustanovení § 6 ZZVZ, konkrétně zásady transparentnosti“, Úřad uvádí, že zákon zadavateli výslovně neukládá zaznamenat posouzení MNNC v konkrétním dokumentu, nicméně s ohledem na dodržení zásady transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona je nutné posouzení MNNC „někde“ zaznamenat tak, aby bylo zřejmé, že zadavatel posouzení MNNC řádně provedl a s jakým výsledkem. V tomto ohledu tedy Úřad posoudil obsah dokumentace o zadávacím řízení a uvádí, že zadavatel zaznamenal svůj postup ve vztahu k posouzení MNNC podle § 113 zákona v dokumentaci o zadávacím řízení, a to konkrétně v protokolu ze dne 15. 12. 2020, druhé výzvě zadavatele, objasnění ze dne 22. 12. 2020, protokolu ze dne 4. 1. 2021 a ve zprávě o posouzení nabídek. Dle Úřadu tedy zadavatel postupoval v souladu se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, když posouzení MNNC vč. jeho výsledku učinil součástí dokumentace o zadávacím řízení, jelikož takový postup zadavatele při posouzení MNNC je zpětně přezkoumatelný a tedy i transparentní.

128.     Úřad tedy s ohledem na v předchozím odstavci uvedené konstatuje, že nelze souhlasit s navrhovatelem, že došlo k porušení zásady transparentnosti stanovené § 6 odst. 1 zákona tím, že v dokumentech doručených navrhovateli zadavatel neuvedl skutečnosti týkající se posouzení MNNC u vybraného dodavatele a uvedenou argumentaci navrhovatele tudíž odmítá.

129.     Pro úplnost Úřad uvádí, že z důvodu procesní ekonomie považoval za neúčelné zabývat se argumentací navrhovatele, v níž namítá nedostatečné posouzení MNNC u „druhého účastníka v pořadí“, tj. společnosti Servodata a.s., jelikož zadavatel nebyl povinen tuto nabídku posuzovat ve smyslu MNNC (srov. § 39 odst. 4 zákona), když jako ekonomicky nejvýhodnější byla vybrána nabídka vybraného dodavatele, přičemž, jak již bylo Úřadem vyvozeno výše, u vybraného dodavatele nebyly shledány důvody pro jeho vyloučení. Úřad v této souvislosti podotýká, že případné posouzení nabídky Servodata a.s. ve smyslu MNNC by žádným způsobem neovlivnilo výběr dodavatele.

130.     S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti (viz body 105. až 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad k navrhovatelem namítanému údajnému nesprávnému prověření MNNC u vybraného dodavatele konstatuje, že v zadavatelově postupu neshledal rozpor se zákonem, čímž nebyly naplněny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele a jsou tedy dány důvody pro zamítnutí této části návrhu podle § 265 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

K údajnému nesplnění prokázání kvalifikace vybraným dodavatelem

131.     V šetřeném případě se navrhovatel návrhem domáhá zrušení rozhodnutí o výběru a oznámení o výběru také z důvodu posouzení profesní způsobilosti a technické kvalifikace vybraného dodavatele zadavatelem údajně v rozporu se zákonem, konkrétně s § 73 a násl. zákona a § 83 zákona. Úřad v další části odůvodnění tohoto rozhodnutí přistoupí k posouzení tvrzení navrhovatele uvedeného v návrhu, a to „(n)avrhovatel tedy vznesl námitku ke způsobu posouzení profesní způsobilosti, a to na základě absence nezpochybnitelné vazby mezi předmětným držitelem osvědčení a členy týmu vybraného účastníka“.

132.     Úřad v rámci obecných východisek uvádí, že zadávacími podmínkami jsou podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení a účasti v zadávacím řízení. V rámci zadávacích podmínek je zadavatel povinen popsat podmínky účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky, vč. podmínek kvalifikace. Dále je obecně třeba ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitují a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení, např. v podobě kritérií profesní způsobilosti a technické kvalifikace a jejich prokázání, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními. Stejně tak je zadavatel povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatelům však není upírána možnost stanovit kritéria profesní způsobilosti a  technické kvalifikace a jejich prokázání podle svých potřeb. Kritéria profesní způsobilosti a technické kvalifikace a jejich prokázání ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.

133.     Úřad ze zadávací dokumentace seznal, že zadavatel požaduje v bodu 3.4.1 zadávací dokumentace v rámci profesní způsobilosti předložení osvědčení odborné způsobilosti a v bodu 3.5.2 zadávací dokumentace v rámci technické kvalifikace předložení „jmenného seznamu členů realizačního týmu, kteří se budou podílet na poskytování Servisních služeb (včetně uvedení informace, zda se jedná o zaměstnance dodavatele nebo osobu působící jako poddodavatel / zaměstnanec poddodavatele“, přičemž dále specifikuje požadavky na vzdělání a odbornou kvalifikaci pro jednotlivé členy realizačního týmu (podrobně viz body 71. a 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

134.     Úřad z nabídky vybraného dodavatele seznal, že vybraný dodavatel v rámci profesní způsobilosti předložil Osvědčení a v rámci technické kvalifikace seznam techniků, který objasněním ze dne 8. 12. 2020 doplnil o informaci, že oba zde uvedení technici jsou zaměstnanci vybraného dodavatele. Z dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z nabídky vybraného dodavatele, objasnění ze dne 8. 12. 2020 a zprávy o posouzení nabídek, pak vyplývá, že oba technici a držitel Osvědčení jsou v zaměstnaneckém poměru u vybraného dodavatele (viz body 79., 82. a 88. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

135.     Úřad na základě shora uvedeného uzavírá, že v šetřeném případě vybraný dodavatel neprokazoval profesní způsobilost ani technickou kvalifikaci prostřednictvím jiných osob, tudíž nebyl povinen postupovat podle § 83 zákona. Úřad tudíž odmítá tvrzení navrhovatele, že došlo „k porušení povinností zadavatele dle § 83 (…)“,jako nedůvodné.  

136.     K tvrzení navrhovatele, že „má důvodnou pochybnost o tom, že kterýkoli z těchto pracovníků [členů realizačního týmu] je držitelem osvědčení [osvědčení odborné způsobilosti] (…) Navrhovatel tedy vznesl námitku ke způsobu posouzení profesní způsobilosti, a to na základě absence nezpochybnitelné vazby mezi předmětným držitelem osvědčení a členy týmu vybraného účastníka (…) Ve smyslu kombinace uvedených kvalifikačních podmínek tedy odborně způsobilá osoba (držitel osvědčení) musí být jednoznačně členem týmu vybraného účastníka“, Úřad konstatuje, že z obsahu bodů 3.4.1 a 3.5.2 zadávací dokumentace nelze jakkoli dovodit, že zadavatel požaduje, aby technici byli držiteli osvědčení odborné způsobilosti, neboť tuto skutečnost zadavatel v bodu 3.5.2 zadávací dokumentace týkající se prokázání technické kvalifikace výslovně neuvedl. Požadavek na předložení osvědčení odborné způsobilosti zadavatel výslovně uvedl pouze v rámci prokázání profesní způsobilosti, jež je upravena v bodu 3.4.1 zadávací dokumentace. Úřad konstatuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci nikterak nepodmínil prokázání technické kvalifikace techniků prokázáním profesní způsobilosti dle 3.4.1 písm. b) zadávací dokumentace, jak se snaží ve své argumentaci tvrdit navrhovatel. Úřad má tedy za to, že nelze shledat porušení podmínek zadávacího řízení (resp. zákona, jak tvrdí navrhovatel) v případě, kdy vybraný dodavatel prokázal technickou kvalifikaci zaměstnanci (techniky), kteří nejsou držiteli osvědčení odborné způsobilosti, jelikož tento „způsob“ prokázání profesní způsobilosti a technické kvalifikace znění zadávací dokumentace nezapovídá (podrobně viz body 71. a 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

137.     K tvrzení navrhovatele, že členové realizačního týmu musí vlastnit osvědčení odborné způsobilosti, jelikož „předmětné osvědčení je zcela nezbytné pro vykonávání servisních zásahů na zařízeních (…), které jsou instalovány v serverovně »Letenská« a »Valentincká«“, a že „(t)ato skutečnost sice není výslovně zmíněna v technické kvalifikaci směrem k požadavkům na jednotlivé členy týmu, ale vzhledem k jejímu uvedení v profesní způsobilosti v kombinaci s ustanovením čl. 4.1 Servisní smlouvy je jednoznačné, že příslušný člen týmu dané osvědčení mít musí.“, Úřad předně opakovaně uvádí, že zadavatel v rámci technické kvalifikace uvedené v bodu 3.5.2 zadávací dokumentace nepožadoval, aby technický pracovník disponoval osvědčením o odborné způsobilosti, což ostatně potvrzuje v návrhu i samotný navrhovatel. Dále Úřad již nad rámec právě uvedených skutečností podotýká, že podle odst. 4.1 Servisní smlouvy technik vybraného dodavatele „musí být schopen odborně řešit na požadované úrovni kvalifikace, resp. plnit Servisní služby.“, současně však zadavatel v uvedeném odstavci Servisní smlouvy stanovil, že „(z)měna osob uvedených v příloze č. 3 této Smlouvy [seznam techniků] podléhá souhlasu osoby oprávněné ve věcech technických nebo smluvních za Objednatele.“ Pokud by tedy Úřad připustil tvrzení navrhovatele, že jím uvedená činnost může být vykonávána pouze osobou vlastnící osvědčení odborné způsobilosti, pak s ohledem na citovaný odst. 4.1 Servisní smlouvy, nelze než konstatovat, že v případě, kdy osvědčení odborné způsobilosti nevlastní ani jeden z techniků vybraného dodavatele, nic nebrání tomu, aby v případě potřeby realizace navrhovatelem uvedené činnosti vybraný dodavatel požádal o změnu osoby uvedené v seznamu techniků, a to o osobu vlastnící Osvědčení. Podpůrně Úřad na tomto místě doplňuje, že zadavatel ve svém vyjádření ze dne 22. 3. 2021 k této argumentaci navrhovatele mj. uvedl: „V každodenní praxi totiž osvědčení o kvalifikaci k výkonu činnosti v oblasti elektrotechniky, tzv. »padesátku«, není pro správu serverů potřeba, neboť pracovníci činí úkony povahy »informatické«, nikoliv »elektrikářské«. Nedochází k tomu, že by jakkoliv osobně manipulovali s elektroinstalací či elektrickými zařízeními, která jsou »pod proudem«. V právě projednávaném případě se s ohledem na shora uvedený obsah požadovaných ICT služeb zjevně počítá s tím, že pracovníci dodavatele budou schopni takovéto situace toliko rozpoznat a v případě potřeby k řešení problému přivolat elektrikáře. Proto standardně ne každý správce serveru osobně disponuje osvědčení dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. (…) Zadavatel jej od pracovníků realizačního týmu dodavatele nepožadoval.“ Úřad má tedy za to, že ani tato argumentace navrhovatele není důvodná.

138.     Navrhovatel též namítá, že zadavatel neučinil součástí oznámení o výběru skutečnosti stanovené § 123 písm. b) bod 2. zákona. Úřad na tomto místě sděluje, že zadavatel v oznámení o výběru, konkrétně v jeho příloze výsledek posouzení podmínek účasti vybraného dodavatele, uvedl skutečnosti podle § 123 písm. b) zákona, když u požadované profesní způsobilosti uvedl Osvědčení a u požadované technické kvalifikace uvedl mj. údaje rozhodné pro prokázání splnění této kvalifikace týkající se členů realizačního týmu vybraného dodavatele (podrobně viz bod 91. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle Úřadu tak zadavatel v šetřeném případě dostál své zákonné povinnosti stanovené mu § 123 písm. b) bod 2. zákona, pročež námitku navrhovatele odmítá jako nedůvodnou.

139.     S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti (viz body 131. až 138. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad k navrhovatelem namítanému nesplnění prokázání kvalifikace vybraným dodavatelem konstatuje, že v zadavatelově postupu neshledal rozpor se zákonem, čímž nebyly naplněny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele a jsou tedy dány důvody pro zamítnutí této části návrhu podle § 265 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

JUDr. Eva Kubišová

místopředsedkyně

Obdrží

1. Mgr. Tomáš Biem, advokát Biem&Schýbal, advokátní kancelář, s.r.o., V Holešovičkách 94/41, 182 00 Praha - Libeň

2. SeproNET s.r.o., K Březinám 197, 252 26 Třebotov

3. JUDr. Robert Falbr, Kopeckého 1326/47, 169 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn. Úřadu: Úřad podotýká, že i přesto, že se jedná o závěry ve vztahu k předchozí právní úpravě, tedy zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou v tomto rozsahu aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě, tedy zákonu.

[2] Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017.

[3] Pozn. Úřadu: Úřad podotýká, že i přesto, že se jedná o závěry ve vztahu k předchozí právní úpravě, tedy zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou v tomto rozsahu aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě, tedy zákonu.

[4] Pozn. Úřadu: Úřad podotýká, že i přesto, že se jedná o závěry ve vztahu k předchozí právní úpravě, tedy zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou v tomto rozsahu aplikovatelné i ve vztahu k současné právní úpravě, tedy zákonu.