číslo jednací: 23492/2021/500/AIv
spisová značka: S0269/2021/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Projektová dokumentace - Kanalizace a ČOV Líšnice |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 23. 7. 2021 |
| Dokumenty |  2021_S0269.pdf 226 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0269/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-23492/2021/500/AIv |
|
Brno 13.07.2021 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Líšnice, IČO 00636002, se sídlem Líšnice 39, 789 85 Líšnice,
v souvislosti s uveřejněním smlouvy na veřejnou zakázku malého rozsahu „Projektová dokumentace - Kanalizace a ČOV Líšnice“ uzavřenou dne 17. 3. 2021 s dodavatelem – STAVING engineering s.r.o., IČO 25334107, se sídlem Bylinková 365/14, 783 01 Olomouc – Nemilany,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Líšnice, IČO 00636002, se sídlem Líšnice 39, 789 85 Líšnice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu uzavřenou dne 17. 3. 2021 na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Projektová dokumentace - Kanalizace a ČOV Líšnice“ s dodavatelem – STAVING engineering s.r.o., IČO 25334107, se sídlem Bylinková 365/14, 783 01 Olomouc – Nemilany – neuveřejnil podle ust. § 219 odst. 1 cit. zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 1. 4. 2021, ale učinil tak až dne 16. 6. 2021.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Líšnice, IČO 00636002, se sídlem Líšnice 39, 789 85 Líšnice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI UZAVŘENÍ SMLOUVY NA VEŘEJNOU ZAKÁZKU
1. Obviněný – obec Líšnice, IČO 00636002, se sídlem Líšnice 39, 789 85 Líšnice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 17. 3. 2021 na předmět plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Projektová dokumentace - Kanalizace a ČOV Líšnice“ (dále jen „veřejná zakázka“) smlouvu s dodavatelem STAVING engineering s.r.o., IČO 25334107, se sídlem Bylinková 365/14, 783 01 Olomouc – Nemilany (dále jen „vybraný dodavatel“).
2. Podle čl. V smlouvy činí cena předmětu veřejné zakázky částku 1 240 000 Kč bez DPH.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, obdržel dne 15. 6. 2021 podnět týkající se postupu zadavatele v souvislosti s uveřejněním smlouvy na předmětnou veřejnou zakázku, který byl zaevidován pod sp. zn. P0305/2021/VZ.
4. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci k předmětné veřejné zakázce a vyjádření k obsahu podnětu.
5. Dne 23. 6. 2021 obdržel Úřad vyjádření obviněného, k němuž obviněný přiložil printscreen profilu zadavatele prokazující uveřejnění uzavřené smlouvy dne 16. 6. 2021. V písemném vyjádření obviněný uvádí, že z jeho strany došlo při uveřejňování smlouvy na profilu k technickému pochybení, k čemuž doplňuje, že podle přiloženého prinscreenu vložil již dne 19. 3. 2021 smlouvu do systému k uveřejnění, avšak vlivem své nezkušenosti nedal pokyn k uveřejnění, což mělo za následek, že smlouva uveřejněna nebyla. Obviněný přitom zdůraznil, že se z jeho strany nejednalo o úmysl. Současně obviněný doplnil, že po zjištění uvedené skutečnosti z obsahu žádosti Úřadu uveřejnění smlouvy dokončil.
6. Obviněný nepopírá, že se při uveřejňování smlouvy na profilu přestupku dopustil, nicméně se domnívá, že jsou v předmětném případě dány polehčující okolnosti, kdy již dva dny po uzavření smlouvy činil úkony směřující k jejímu uveřejnění na profilu, a zjištěné porušení nedosahuje ani nepatrného stupně společenské nebezpečnosti.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.
8. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění.
9. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
10. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
11. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e),
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
12. Zadavatel se podle § 269 odst. 2 zákona dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
13. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
14. Podle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý.
K výroku I. tohoto příkazu
15. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Princip publicity zakotvený v ust. § 219 odst. 1 zákona u smluv včetně všech jejích změn a dodatků uzavřených na veřejnou zakázku má přitom sloužit široké veřejnosti, vedle přístupu k informacím o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu, či jeho časového počátku, především k seznámení se s obsahem uzavřené smlouvy (v tomto směru je nanejvýš důležitá možnost porovnávání souladu smluvního vztahu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky). Taková kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností je jednou ze základních součástí požadavku na transparentnost jednání zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek, která umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona. Povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona tak mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.
16. Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona (tj. pro uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku v souladu se zákonem) je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu smluvních ujednání stran smlouvy), včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy v délce 15 dnů od jejího uzavření. Postup uveřejňování smluv dle § 219 odst. 1 zákona je dále upraven vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné.
17. Úřad ke smlouvě uzavřené obviněným dne 17. 3. 2021 na plnění veřejné zakázky předně uvádí, že se na ni nevztahují zákonné výjimky z uveřejňovací povinnosti dle § 219 odst. 1 písm. a), b), c) ani d) zákona, jelikož
1. [s odkazem na ust. § 219 odst. 1 písm. a) zákona] hodnota předmětné smlouvy přesáhla částku 500 000 Kč bez DPH, když její hodnota činí částku 1 240 000 Kč bez DPH,
2. [s odkazem na ust. § 219 odst. 1 písm. b) zákona] obviněný v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou nepostupoval dle některé z výjimek uvedených v § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
3. [s odkazem na ust. § 219 odst. 1 písm. c) zákona] obviněný je územním samosprávným celkem, a nikoli zadavatelem, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, a
4. [s odkazem na ust. § 219 odst. 1 písm. c) zákona] se nejedná o smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu,
a proto byl obviněný v roli zadavatele povinen příslušnou smlouvu včetně jejích příloh, změn a dodatků uveřejnit na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření.
18. Z hlediska formální stránky přestupku je nutné naplnění skutkové podstaty dle § 269 odst. 2 zákona, na základě které se zadavatel dopustí přestupku tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
19. Jak vyplývá z ustanovení § 270 odst. 1 zákona, pakliže jednání zadavatele naplňuje formální stránku přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, má se za to, že je bez dalšího naplněna i materiální stránka (tj. společenská škodlivost) daného přestupku. Společenská škodlivost je tedy dána již naplněním skutkové podstaty přestupku.
20. Předmětné ustanovení zákona je třeba vykládat tak, že pokud jednání zadavatele naplňuje formální znaky skutkové podstaty některého z přestupků upravených zákonem, pak již není nutné posuzovat materiální stránku takového jednání, tzn. jeho společenskou škodlivost, jelikož v běžně se vyskytujících případech je materiální znak přestupku naplněn, neboť toto jednání zadavatele porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti, který je stanoven v zákoně a zákonem je i chráněn. Úřad se tedy při rozhodování o přestupku typicky nemusí zabývat tím, zda jednání zadavatele, které jinak naplňuje znaky skutkové podstaty přestupku uvedené v § 269 zákona, je společensky škodlivé či nikoliv, tj. zabývat se výslovně materiální stránkou přestupku – pokud ovšem není tato právní domněnka vyvrácena, tj. dokud nejsou ve správním řízení prokázány takové okolnosti, které zcela vylučují, že se jedná o přestupek. Úřad nicméně ke konstrukci vyvratitelné právní domněnky dodává, že dokud není ve správním řízení prokázán opak, platí automatická presumpce společenské škodlivosti přestupků uvedených v § 269 zákona.
21. Co se týče materiální stránky přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, resp. dovození společenské škodlivosti, Úřad dále uvádí, že je zřejmé, že napříč společností existuje významný veřejný zájem na kontrole postupu zadavatelů během procesu zadávání veřejných zakázek, neboť v rámci těchto procesů dochází k přerozdělování nemalých finančních částek z veřejných rozpočtů. Zákonodárce proto vtělil do zákona některé povinnosti pro zadavatele, které mají napomáhat především zajištění efektivní kontrolní činnosti ze strany široké veřejnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek, a bez jejichž splnění v zákonem k tomu určených lhůtách by tato forma kontroly, na níž je veřejný zájem, byla podstatně ztížena, v některých případech až znemožněna. Mezi tyto povinnosti lze zařadit mj. i povinnost stanovenou v ustanovení § 219 odst. 1 zákona, dle které je zadavatel povinen uveřejnit na svém profilu smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků. Je tedy zřejmé, že pozdní či zcela absentující uveřejněni smlouvy na veřejnou zakázku není zákonem akceptováno a je vnímáno jako nežádoucí chování zadavatele, kterého by se měl zadavatel vyvarovat – a to i s ohledem na skutečnost, že jednání zadavatele, kterým dojde ke zmeškání této lhůty, označuje zákon v § 269 odst. 2 jako přestupek.
22. Jak vyplývá z obsahu uzavřené smlouvy, uzavřel obviněný šetřenou smlouvu na veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem dne 17. 3. 2021. Obviněný byl tedy povinen uveřejnit předmětnou smlouvu na profilu zadavatele do 15 dnů od jejího uzavření. Podle § 605 odst. 1 občanského zákoníku uvedená lhůta počala běžet dnem následujícím po dni uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, z čehož plyne, že zadavatel měl povinnost uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu nejpozději ke dni 1. 4. 2021. Z údajů uvedených na profilu zadavatele však vyplývá, že smlouva byla uveřejněna na tomto profilu až dne 16. 6. 2021, přičemž zákonná lhůta 15 dnů od uzavření smlouvy, jak již Úřad uvedl, uplynula již dnem 1. 4. 2021. Z právě uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona týkající se uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od uzavření příslušné smlouvy.
23. K argumentu zadavatele, že jednal neúmyslně, Úřad podotýká, že odpovědnost za přestupek je odpovědností objektivní, tedy platí, že pokud osoba svým postupem naplnila znaky přestupku, odpovídá za škodlivý následek bez ohledu na zavinění či formu zavinění (jinými slovy to, zda byl nezákonný postup obviněného úmyslný či neúmyslný, nemá na vznik odpovědnosti za přestupek vliv).
24. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že smlouvu na plnění veřejné zakázky, kterou dne 17. 3. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem, neuveřejnil podle ustanovení § 219 odst. 1 zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 1. 4. 2021, ale učinil tak až dne 16. 6. 2021. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty
25. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 2 zákona.
26. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
27. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
28. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 2. 4. 2021, tedy den následující po dni, kdy marně uplynula lhůta k uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno doručením tohoto příkazu. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro řízení tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
29. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 269 odst. 2 zákona uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
30. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
31. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
32. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
33. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy. V této souvislosti Úřad v reakci na obsah vyjádření obviněného ze dne 23. 6. 2021 podotýká, že v pozitivní smyslu zohlednil i obviněným zmiňované zahájení kroků k uveřejnění uzavřené smlouvy, což i doložil, neboť je zjevné, že jeho úmyslem nebylo vyhnout se zákonné povinnosti v podobě uveřejnění předmětné smlouvy, avšak právě uvedené nemůže zcela zhojit nezákonnost postupu zadavatele.
34. Úřad dále v souvislosti s posouzením závažnosti spáchaného přestupku uvádí, že v daném případě se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu ve smyslu § 27 zákona, jejíž celková cena činí 1 240 000 Kč bez DPH. Jednalo se tedy o veřejnou zakázku malého objemu, přičemž s klesajícím objemem veřejné zakázky se snižuje i závažnost přestupku.
35. Co se týče následků spáchání přestupku, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku dle § 269 odst. 2 zákona vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky. Tento závěr se, jako jeden z faktorů, dále promítne do výše vyměřené pokuty.
36. Úřad také zohlednil ve prospěch obviněného skutečnost, že bezprostředně po obdržení žádosti o vyjádření k podnětu a dokumentaci o veřejné zakázce obviněný smlouvu (byť se zpožděním) na svém profilu zveřejnil, a nerezignoval tak na povinnost stanovenou mu zákonem v ust. § 219 odst. 1 zákona písm. a) zákona.
37. Úřad v pozitivním smyslu přihlédl také ke skutečnosti, že doba trvání neuveřejnění předmětné smlouvy po uplynutí zákonné lhůty pro její uveřejnění, a tedy délka absence možnosti zákonné kontroly ze strany veřejnosti, trvala pouze v řádu několika jednotek týdnů.
38. Žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.
39. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl k majetkovým poměrům obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Z rozpočtu obviněného na rok 2020 dostupného na internetové adrese www.obec-lisnice.cz/urad-obce/rozpocet/ vyplývá, že obviněný hospodařil v roce 2020 s příjmy ve výši 6 412 700 Kč a s výdaji z rozpočtu ve výši 7 380 552 Kč. Úřad konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že uložená výše pokuty je vůči ročním rozpočtovým příjmům na rok 2020 zanedbatelná, nelze stanovenou výši pokuty vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat v tomto smyslu za nespravedlivou, neboť představuje naprosto marginální částku ve srovnání s prostředky, se kterými obviněný hospodaří.
40. Při posuzování výše pokuty Úřad vycházel rovněž z premisy, že pokuta uložená obviněnému má splňovat dvě základní funkce právní odpovědnosti, které nelze oddělit, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. V případě projednávaného přestupku Úřad s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu z vyložených důvodů upřednostnil význam funkce preventivní před funkcí represivní, aby za uvedené situace pokuta primárně vyjadřovala to, že zadavatel musí dostát zákonem stanoveným povinnostem, takže jde primárně o sankci, která má vést zadavatele k zamyšlení, aby se v budoucnu nerespektování normy vystříhal, přičemž za jiných okolností by to mohlo mít zásadnější dopady do činnosti při přezkumu veřejné zakázky. Úřad má za to, že uložená výše pokuty je přiměřená následkům přestupku.
41. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
42. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele (obviněného).
Poučení
Proti tomuto příkazu je podle § 150 odst. 3 správního řádu možno podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Líšnice, Líšnice 39, 789 85 Líšnice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy