číslo jednací: 26126/2021/163/PBl
spisová značka: R0105/2021
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rámcová dohoda na zajištění náhradní autobusové dopravy na trati č. 220 v úseku Benešov u Prahy – Tábor |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 9. 8. 2021 |
| Související rozhodnutí | 26126/2021/163/PBl 19693/2021/500/AIv |
| Dokumenty |  2021_R0105.pdf 364 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0105/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-26126/2021/163/PBl
|
|
Brno 06.08.2021
|
V řízení o rozkladu ze dne 29. 6. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne navrhovatelem –
- NorthBus s.r.o., IČO 06665004, se sídlem Na Rovinkách 211, 513 01 Semily – Podmoklice,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0116/2021/VZ, č. j. ÚOHS-19693/2021/500/AIv ze dne 14. 6. 2021, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 25. 3. 2021 na návrh navrhovatele z téhož dne, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha – Nové Město, za niž je na základě pověření č. 6038 ze dne 6. 11. 2012 oprávněna jednat zaměstnankyně Mgr. Eva Povalová,
učiněných v otevřeném řízení na uzavření rámcové dohody s názvem „Rámcová dohoda na zajištění náhradní autobusové dopravy na trati č. 220 v úseku Benešov u Prahy – Tábor“, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 1. 2021 a uveřejněno dne 1. 2. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-003833 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 27. 1. 2021 a uveřejněno dne 1. 2. 2021 pod č. 2021/S 021-051219,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské sp. zn. ÚOHS-S0116/2021/VZ, č. j. ÚOHS-19693/2021/500/AIv ze dne 14. 6. 2021
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení realizované zadavatelem
1. Společnost České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha – Nové Město, (dále jen „zadavatel“) zahájila podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)[1] otevřené řízení na uzavření rámcové dohody s názvem „Rámcová dohoda na zajištění náhradní autobusové dopravy na trati č. 220 v úseku Benešov u Prahy – Tábor“, jehož oznámení bylo do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 27. 1. 2021 a uveřejněno dne 1. 2. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-003833 a do Úředního věstníku Evropské unie bylo odesláno dne 27. 1. 2021 a uveřejněno dne 1. 2. 2021 pod č. 2021/S 021-051219, (dále jen „rámcová dohoda“).
2. Předmětem rámcové dohody je zabezpečení náhradní autobusové dopravy (dále jen „NAD“) za dočasně přerušenou nebo omezenou veřejnou drážní osobní dopravu v úseku Benešov u Prahy – Tábor.
3. Podle čl. XIV, bodu 2 vzoru rámcové dohody, který je přílohou č. 1 zadávací dokumentace (dále jen „vzorová rámcová dohoda“), se rámcová dohoda sjednává na dobu určitou, a to na dobu 30 měsíců od podpisu rámcové dohody, anebo do doby poskytnutí celkového plnění ve výši 146 955 000 Kč bez DPH dle rámcové dohody, podle toho která z těchto skutečností nastane dříve.
4. Dne 2. 3. 2021 byly zadavateli doručeny námitky společnosti NorthBus s.r.o., IČO 06665004, se sídlem Na Rovinkách 211, 513 01 Semily – Podmoklice, (dále jen „navrhovatel“) z téhož dne proti zadávacím podmínkám zadávacího řízení (dále jen „námitky“). Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 12. 3. 2021 odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
II. Správní řízení vedené Úřadem
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný k výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek a zvláštními postupy podle § 248 ZZVZ, obdržel dne 25. 3. 2021 návrh navrhovatele z téhož dne podle § 250 odst. 1 ZZVZ proti zadávacím podmínkám zadávacího řízení a proti rozhodnutí o námitkách (dále jen „návrh“).
6. Dnem, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 ZZVZ ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0116/2021/VZ, jehož účastníky jsou podle § 256 ZZVZ zadavatel a navrhovatel (dále jen „správní řízení“).
III. Napadené rozhodnutí Úřadu ze dne 14. 6. 2021
7. Dne 14. 6. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0116/2021/VZ, č. j. ÚOHS-19693/2021/500/AIv (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl návrh navrhovatele, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
8. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí k části návrhu týkající se nejednoznačného údaje o době trvání rámcové dohody mimo jiné konstatoval, že základní logickou dedukcí ze skutečnosti, že totožná informace (30 měsíců) je uvedena na třech místech zadávacích podmínek a odlišná (36 měsíců) na jednom místě, lze mít za to, že správným údajem o délce trvání rámcové dohody je doba 30 měsíců. Dle Úřadu se ze strany zadavatele jednalo o chybu v psaní, která je jednoduše vysvětlitelná. Úřad rovněž uvedl, že každá formulační nepřesnost nezakládá netransparentnost postupu zadavatele. V šetřené věci ani nelze mít za to, že by chybně uvedený údaj mohl mít vliv na „lukrativnost“ rámcové dohody, nemožnost stanovení nabídkové ceny či neporovnatelnost nabídek, jak tvrdil navrhovatel. Úřad uzavřel, že v namítaném postupu zadavatele není možné shledat porušení zásady transparentnosti.
9. K části návrhu týkající se tvrzené diskriminace dopravců, kteří před zahájením zadávacího řízení neposkytovali služby veřejné silniční dopravy v rámci systému Pražské integrované dopravy (dále jen „PID“), Úřad mimo jiné uvedl, že požadavek zadavatele týkající se předložení seznamu 6 nízkopodlažních autobusů registrovaných a certifikovaných v PID má souvislost s plněním rámcové dohody, protože NAD, jejíž poskytování je předmětem rámcové dohody, má být zajišťována na úseku trati, která je součástí PID. Povinnost splnění Standardů kvality PID, Autobusy PID (dále jen „Standardy kvality PID – autobusy“) vyplývá ze „Smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících k zajištění dopravní obslužnosti Středočeského kraje veřejnou drážní osobní dopravou“ č. S-4318/DOP/2019 ze dne 3. 10. 2019 (dále jen „smlouva ze dne 3. 10. 2019“) uzavřené mezi zadavatelem a Středočeským krajem, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, (dále jen „Středočeský kraj“). Standardy kvality PID – autobusy, které obsahují návod, jak příslušným požadavkům vyhovět, byly součástí zadávací dokumentace jako příloha č. 6 vzorové rámcové dohody. Úřad dospěl k závěru, že schválení a certifikování vozidla PID časovou náročností nepřesahovalo lhůtu pro podání nabídek, což vyplynulo z e-mailové komunikace mezi zadavatelem a Regionálním organizátorem pražské integrované dopravy (ROPID), IČO 60437359, se sídlem Rytířská 406/10, 110 00 Praha – Staré Město, (dále jen „ROPID“) a rovněž ze sdělení účastníka zadávacího řízení Pavla Dvořáka, IČO 01476076, se sídlem Na Výsluní 387, 391 56 Tábor – Měšice, (dále jen „Pavel Dvořák“). Dle Úřadu tak účast v zadávacím řízení nebyla otevřena pouze dopravcům, kteří již v PID působili, ale dodavatelé si mohli o registraci/certifikaci PID požádat i v průběhu lhůty pro podání nabídek. Úřad uzavřel, že neshledal, že by požadavek na certifikaci/autorizaci PID byl v rozporu s § 36 odst. 1 ZZVZ, tedy že by některým dodavatelům bezdůvodně zajišťoval konkurenční výhodu či vytvářel bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, ani ho neshledal nepřiměřeným, diskriminačním či porušujícím zásadu rovného zacházení podle § 6 ZZVZ.
10. K poslední části návrhu, v níž navrhovatel tvrdil, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal část jeho námitek, Úřad mimo jiné uvedl, že se zadavatel sice výslovně nevyjádřil k námitce, že zadávací dokumentace neobsahuje informace o tom, na jakém místě, u jakého subjektu a jakým způsobem lze certifikaci vozidla pro provoz v PID získat a v jaké lhůtě, nicméně z kontextu obsahu rozhodnutí o námitkách je zřejmá argumentace a důvody, které ho vedly k odmítnutí námitek navrhovatele.
IV. Rozklad navrhovatele ze dne 29. 6. 2021
11. Dne 29. 6. 2021 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne proti napadenému rozhodnutí (dále jen „rozklad“). Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 14. 6. 2021. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl na úterý 29. 6. 2021. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.
12. Navrhovatel v rozkladu uvádí, že se neztotožňuje se závěrem Úřadu, že údaj o trvání rámcové dohody v délce 36 měsíců uvedený v zadávací dokumentaci je zjevně nesprávný a správný je údaj 30 měsíců uvedený ve vzorové rámcové dohodě, ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud zadávací dokumentace obsahuje vzájemně rozporné údaje, pak jde dle navrhovatele o závažné pochybení zadavatele spočívající v nejednoznačnosti zadávacích podmínek, jehož následky musí jít k jeho tíži. Uvedení údajů 30 měsíců a 36 měsíců nelze dle navrhovatele pokládat za výsledek chyby v psaní, resp. zjevnou nesprávnost, u které by byl ihned zřejmý správný údaj, resp. nelze určit, jaká hodnota je správná. Oba údaje jsou srozumitelné a se stejnou mírou pravděpodobnosti mohl být správný kterýkoliv z nich. Navrhovatel v této souvislosti nesouhlasí s Úřadem v tom, že délka trvání rámcové dohody prakticky nemá význam, protože nezakládá nárok na poptávku plnění ze strany zadavatele a může být ukončena i dříve. Dle navrhovatele však i zdánlivě marginální rozdíl v nacenění, k němuž mohlo dojít v důsledku potenciálně delšího období trvání rámcové dohody, mohl být rozhodující pro její získání. Napadené rozhodnutí popírá dle navrhovatele dřívější rozhodovací praxi Úřadu promítnutou v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0398/2017/VZ-35022/2017/522/KČe ze dne 28. 11. 2017, která zdůrazňuje nutnost klást na zadavatele obdobně přísné nároky v souvislosti s tvorbou zadávací dokumentace, jaké jsou kladeny na dodavatele při tvorbě nabídek.
13. Ke způsobu, jakým Úřad vypořádal část návrhu, v níž navrhovatel namítal, že zadavatel svými požadavky na prokázání technické kvalifikace spočívající v předložení seznamu 6 nízkopodlažních autobusů registrovaných a certifikovaných pro provoz v systému PID diskriminoval dopravce, kteří neposkytovali služby v rámci systému PID, navrhovatel předně uvádí, že si Úřad neobstaral dostatek podkladů k rozhodnutí o této návrhové námitce. Úřad navzdory jeho návrhu na doplnění podkladů řízení nezjišťoval, zda účastník zadávacího řízení Pavel Dvořák splnil podmínky zadávacího řízení. Účast Pavla Dvořáka v zadávacím řízení není dle navrhovatele sama o sobě důkazem, že se ho mohli zúčastnit i dodavatelé nezapojení do PID. Dle navrhovatele není jisté, zda by nabídka tohoto dodavatele mohla alespoň potenciálně v zadávacím řízení uspět, neboť Úřad neověřil, zda Pavel Dvořák ve lhůtě pro podání nabídek vozidla skutečně úspěšně dovybavil.
14. Navrhovatel dále nesouhlasí se závěrem Úřadu, že je obsah zadávací dokumentace ohledně informací o schvalování vozidel pro provoz v PID dostatečný, neboť dodavatelé měli možnost ohledně požadavků a stanovených procesů kontaktovat třetí osobu – kontaktní osobu ROPID. Navrhovatel podotýká, že jestliže bylo třeba kontaktovat třetí osobu odlišnou od zadavatele za účelem vysvětlení zadávacích podmínek, pak to svědčí o jejich neúplnosti. Vysvětlování nebo upřesňování zadávací dokumentace třetí osobou, aniž by bylo zveřejněno na profilu zadavatele, je dle navrhovatele porušením zásady transparentnosti a rovného zacházení.
15. Navrhovatel taktéž namítá, že Úřad z podkladů rozhodnutí nesprávně zjistil, že požadavek zadavatele týkající se předložení seznamu 6 nízkopodlažních autobusů registrovaných a certifikovaných pro provoz v systému PID má souvislost s plněním rámcové dohody, protože NAD má být poskytována na úseku trati, na níž platí Standardy kvality PID, Vlaky PID (dále jen „Standardy kvality PID – vlaky“). Dle navrhovatele však tyto standardy kvality nepožadují, aby NAD byla zajišťována vozidly splňujícími takové požadavky, jaké stanovil zadavatel. Ve vztahu k NAD jsou požadavky mírnější, což dle navrhovatele vyplývá z dokumentu „Výklad Standardů kvality PID – Autobusy PID pro potřeby zajištění náhradní autobusové dopravy“ ze dne 5. 6. 2020 (dále jen „Výklad Standardů kvality PID – autobusy“) zpracovaného zástupcem ROPID a subjektu Integrovaná doprava Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 05792291, se sídlem Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 – Karlín, (dále jen „IDSK“), podle něhož nemá být u autobusů NAD požadováno splnění bodů 4.3.3.1, 4.3.3.3, 4.3.4.6 a 4.3.5.2 Standardů kvality PID – autobusy.
16. Navrhovatel namítá, že je dále nesprávné skutkové zjištění Úřadu, že schválení a certifikování vozidla pro provoz v systému PID nepřesahuje časovou náročností lhůtu pro podání nabídek. Úřad dle navrhovatele zcela pominul situaci navrhovatele a jiných dodavatelů nezapojených do PID, kteří vozidla s veškerými požadovanými prvky (zejména vizuální styl) nemají, protože v rámci PID nepůsobí, a proto musí vozidla na splnění veškerých standardů kvality požadovaných zadavatelem nejdříve připravit.
17. Navrhovatel rovněž nesouhlasí se závěrem Úřadu, že rozhodnutí o námitkách není nepřezkoumatelné, když z jeho kontextu je podle Úřadu zřejmá argumentace a důvody zadavatele, které vedly k odmítnutí námitky navrhovatele, že se z dokumentů poskytnutých zadavatelem v rámci zadávací dokumentace nepodávají dostatečné podrobnosti o získání certifikace vozidla pro provoz v systému PID. Dle navrhovatele musí být důvody vedoucí k odmítnutí námitek z rozhodnutí o námitkách jednoznačně zřejmé a dostatečně podrobné a nestačí, aby plynuly z kontextu obsahu rozhodnutí.
18. Navrhovatel nadto uvádí, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevyjádřil k námitce, že lhůtu pro podání nabídek nepřizpůsobil časové náročnosti certifikačního procesu. V této souvislosti navrhovatel nesouhlasí s Úřadem v tom, že zadavateli nelze přičítat k tíži, že mu případně nejsou známy informace o lhůtě ani podrobném postupu při certifikaci vozidel pro provoz v PID. Dle navrhovatele je naopak povinností zadavatele stanovit zadávací podmínky s přihlédnutím ke všem okolnostem relevantním pro hospodářskou soutěž, aby vyhověl požadavku na přiměřenost zadávacích podmínek plynoucímu z § 6 odst. 1 ZZVZ a zákazu dle § 36 odst. 1 ZZVZ stanovit zadávací podmínky tak, že by bezdůvodně omezovaly hospodářskou soutěž.
Závěr rozkladu
19. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.
Vyjádření zadavatele ze dne 12. 7. 2021 k rozkladu
20. Zadavatel ve vyjádření ze dne 12. 7. 2021 k rozkladu konstatuje, že se v plném rozsahu ztotožňuje s posouzením věci Úřadem v napadeném rozhodnutí. K námitce navrhovatele, že zadávací dokumentace obsahuje nejednoznačný údaj o době trvání rámcové dohody, zadavatel uvádí, že z kontextu celé zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá, že správným údajem je doba 30 měsíců. Dle zadavatele je zřejmé, že správný údaj je ten, který se promítá celou zadávací dokumentací ve všech jejích částech, pouze s výjimkou jediného místa, kde je uvedena hodnota chybná. Šlo tak určit, která z uvedených hodnot doby trvání rámcové dohody je správná, jak dovodil i Úřad v napadeném rozhodnutí. Zadavatel rovněž podotýká, že sama skutečnost, že zadávací dokumentace obsahuje vzájemně rozporné údaje, nezpůsobuje automaticky porušení ZZVZ zadavatelem. Naopak, každou případnou rozpornost údajů je nutno zohlednit ve vztahu ke konkrétnímu případu.
21. K tvrzené diskriminaci dopravců, kteří neposkytovali služby v rámci systému PID, zadavatel konstatuje, že zadávací podmínky promítaly objektivní a přiměřené potřeby a požadavky zadavatele, které žádného z dodavatelů neznevýhodňovaly a v případě zájmu dodavatele (včetně navrhovatele) umožňovaly podání řádné nabídky. Navrhovatel, stejně jako jakýkoli jiný dodavatel, měl možnost se obrátit s požadavkem na sdělení podrobností ohledně schválení vozidel pro PID na kontaktní osobu ROPID. Dle zadavatele se jednalo o zcela legitimní postup, když takto v zadávací dokumentaci jednoznačně a transparentně odkázal na subjekt, v jehož gesci je tato činnost. Takový postup byl jediný možný, neboť zadavatel sám není subjektem, který by byl oprávněn schvalovat vozidla pro PID. Zadavatel tím, že dodavatele odkázal na kontaktní osobu ROPID, neporušil ZZVZ ani žádnou z jeho zásad.
22. Zadavatel rovněž uvádí, že z Výkladu Standardů kvality PID – autobusy nevyplývá, že by splnění bodů 4.3.3.1, 4.3.3.3, 4.3.4.6 a 4.3.5.2 Standardů kvality PID – autobusy nebylo u autobusů NAD objednatelem (tj. Středočeským krajem) požadováno. Výklad Standardů kvality PID – autobusy pouze upřesňuje některé zmíněné body. Zadavatel připomíná, že v případě, že by jakémukoli dodavateli nebyla jakákoli zadávací podmínka či požadavek na autobus zřejmá, měl možnost podat žádost o vysvětlení zadávací dokumentace či kontaktovat kontaktní osobu ROPID, jak zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci. Nic z toho však navrhovatel neučinil.
23. K námitce navrhovatele, že zadavatel nevyřídil část jeho námitek, zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že se v rozhodnutí o námitkách vypořádal se všemi jeho argumenty.
24. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu potvrdil.
V. Řízení o rozkladu
25. Úřad po doručení rozkladu neshledal důvody pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 téhož zákona předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
26. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
27. Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu se ZZVZ a správním řádem.
28. Odůvodnění napadeného rozhodnutí je srozumitelné a je z něj patrné, jakými skutečnostmi a úvahami se Úřad při rozhodování věci řídil. Odůvodnění napadeného rozhodnutí dále doplňuji prostřednictvím odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu. V této souvislosti odkazuji na konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), podle níž rozhodnutí prvního stupně a rozhodnutí o odvolání (rozkladu) podaném proti takovému rozhodnutí tvoří jeden celek (srov. rozsudky NSS č. j. 5 Afs 16/2003-56, č. j. 9 As 64/2007-98, č. j. 2 Afs 132/2009-275, č. j. 4 Ads 114/2011-105, č. j. 6 Ads 134/2012-47, č. j. 6 As 161/2013-25 nebo č. j. 4 As 207/2020-40).
29. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí a zamítnutí rozkladu.
VI. K námitkám rozkladu
K jednoznačnosti doby trvání rámcové dohody
30. V oznámení o zahájení zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek i v Úředním věstníku Evropské unie byla uvedena doba trvání rámcové dohody v délce 30 měsíců. Stejná doba byla uvedena i ve vzorové rámcové dohodě (viz bod 3 tohoto rozhodnutí). V čl. 5.2 zadávací dokumentace bylo naopak stanoveno, že doba trvání rámcové dohody činí 36 měsíců od jejího podpisu (nebo do doby poskytnutí celkového plnění dle výše uvedené v rámcové dohodě, podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve).
31. Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že zadavatel tím, jak v zadávacím řízení stanovil dobu trvání rámcové dohody, neporušil zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 ZZVZ. Navrhovatel se s tímto závěrem neztotožňuje a v rozkladu namítá, že předmětný rozpor zadávacích podmínek představuje závažné pochybení zadavatele (blíže viz bod 12 tohoto rozhodnutí). K tomu uvádím následující.
32. Předně je třeba říci, že v posuzovaném případě nemůže být sporu o tom, že zadávací dokumentace [v širším slova smyslu, viz definice v § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ] obsahuje rozdílné údaje o době trvání rámcové dohody. Vzhledem k tomu bylo třeba vyřešit otázku, zda tato nedokonalost zadávacích podmínek představuje porušení zásady transparentnosti stanovené v § 6 odst. 1 ZZVZ ve spojení s § 36 odst. 3 ZZVZ, podle něhož „zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele“.
33. V této souvislosti je vhodné obecně poukázat na to, že každý (i sebemenší) nedostatek zadávacích podmínek automaticky neznamená porušení ZZVZ, a potažmo povinnost Úřadu uložit zadavateli podle § 263 odst. 3 ZZVZ nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení (obdobně viz bod 72 napadeného rozhodnutí, podle něhož každá formulační nepřesnost nezakládá netransparentnost postupu zadavatele). Posouzení toho, zda chyba, kterou zadavatel učinil v zadávací dokumentaci, představuje porušení ZZVZ, bude zejména záviset na charakteru předmětné chyby a míře jejího dopadu na účast dodavatelů v konkrétním zadávacím řízení, anebo jeho výsledek.
34. Úřad v bodě 71 napadeného rozhodnutí uvedl, že vzhledem k tomu, že na třech místech zadávací dokumentace [ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ] – tj. v oznámení o zahájení zadávacího řízení uveřejněném ve Věstníku veřejných zakázek, obdobném formuláři uveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie a vzorové rámcové dohodě – byla uvedena doba trvání rámcové dohody v délce 30 měsíců, zatímco doba v délce 36 měsíců byla uvedena pouze v čl. 5.2 zadávací dokumentace, základní logickou dedukcí lze mít za to, že správným údajem o délce trvání rámcové dohody byla doba 30 měsíců.
35. I já jsem toho názoru, že tato skutečnost (3 totožné údaje vs. 1 odlišný údaj) musela v očích dodavatelů nasvědčovat tomu, že bylo pravděpodobné, že správným údajem byla doba 30 měsíců, a nikoliv 36 měsíců. Neztotožňuji se proto s rozkladovou námitkou navrhovatele, že se stejnou mírou pravděpodobnosti mohl být správný kterýkoliv z těchto údajů.
36. V této souvislosti dále upozorňuji na znění čl. 10.2 zadávací dokumentace, podle něhož „[ú]častník je povinen ve své nabídce předložit návrh rámcové dohody včetně všech jejích příloh, který musí zcela odpovídat vzorové rámcové dohodě dle přílohy č. 1 této ZD“. Dodavatelé tedy byli povinni v rámci své nabídky předložit podepsaný návrh rámcové dohody zcela v souladu s jejím vzorem (tj. nezávisle na znění čl. 5.2 zadávací dokumentace), přičemž vzorová rámcová dohoda obsahovala údaj 30 měsíců.
37. Vzhledem k uvedenému se domnívám, že dodavatelé (včetně navrhovatele) neměli v zásadě důvod pochybovat o době trvání uzavírané rámcové dohody – z kontextu zadávací dokumentace (3 totožné údaje vs. 1 odlišný údaj) a čl. 10.2 zadávací dokumentace vyplývalo, že se bude jednat o dobu 30 měsíců.
38. Pokud navrhovatel měl i přesto pochybnosti o délce trvání rámcové dohody, mohl a měl využít práva vymezeného v § 98 odst. 3 ZZVZ a požádat zadavatele o vysvětlení zadávací dokumentace. Případně mohl podat podle § 241 odst. 2 písm. a) ZZVZ námitky proti zadávacím podmínkám, a to s dostatečným předstihem, neboť šlo o snadno odhalitelnou chybu nevyžadující složité posouzení.
39. Navrhovatel však zadavatele o vysvětlení žádné zadávací podmínky nikdy nepožádal a námitky proti zadávacím podmínkám podal až dne 2. 3. 2021 v 8:44:42 hod, tj. cca 1 hodinu a 15 min hod před koncem lhůty pro podání nabídek, která skončila dne 2. 3. 2021 v 10:00 hod. Navrhovatel tak fakticky nedal zadavateli šanci, aby mu ještě před koncem lhůty pro podání nabídek předmětnou zadávací podmínku vysvětlil a čl. 5.2 zadávací dokumentace opravil.
40. Postup, který navrhovatel v zadávacím řízení zvolil, vzbuzuje pochybnosti o jeho pravých úmyslech – zda brojil proti zadávacím podmínkám, protože se chtěl zadávacího řízení zúčastnit a podat nabídku, anebo tak činil z jiného důvodu. Dodavatelé, kteří mají skutečný zájem na získání veřejné zakázky nebo rámcové dohody, dají jistě přednost s dostatečným předstihem podané žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, před námitkami podanými těsně před koncem lhůty pro podání nabídek.
41. Ve shodě s nedávným rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0021/2021/VZ, č. j. ÚOHS-05155/2021/163/VVá ze dne 18. 3. 2021 podotýkám, že tvorba zadávacích podmínek není jednoduchým úkolem, a proto je k jejich znění potřeba přistupovat s určitou mírou racionality a případná problematická ustanovení se snažit překlenout rozumným výkladem a za použití institutu vysvětlení zadávací dokumentace.
42. Při posouzení toho, zda zadavatel uvedením rozdílných údajů o době trvání rámcové dohody neporušil § 6 odst. 1 ZZVZ ve spojení s § 36 odst. 3 ZZVZ, jsem dále přihlédl (obdobně jako Úřad v bodě 73 napadeného rozhodnutí) k charakteru této zadávací podmínky. Z následujících důvodů jsem přitom dospěl k závěru, že shledaný rozpor zadávacích podmínek nemohl negativně ovlivnit účast dodavatelů v zadávacím řízení, ani jeho výsledek.
43. Předně je to z toho důvodu, že se jednalo o dobu trvání rámcové dohody, kterou podle § 131 odst. 1 ZZVZ mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají „pouze“ rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění budoucí veřejné zakázky. Rozdílné údaje se tedy netýkaly termínu plnění konkrétní veřejné zakázky (např. případná nejistota dodavatelů ohledně doby, za kterou by byli povinni dokončit a předat veřejnou zakázku na stavební práce, by byla zásadním nedostatkem zadávacích podmínek).
44. Úřad v této souvislosti správně uvedl v bodě 73 napadeného rozhodnutí, že zadavateli z uzavřené rámcové dohody nevzniká závazek odebrat jakékoliv plnění, ten vzniká až na základě konkrétních smluv uzavřených na jejím základě. Tedy dodavatel, který je smluvní stranou rámcové dohody, nemá jistotu, v jakém rozsahu budou na jejím základě konkrétní veřejné zakázky skutečně zadány a plněny. Pokud by zadavatel v šetřeném případě stanovil dobu trvání rámcové dohody v délce 36 měsíců, automaticky by to neznamenalo, že by objednával NAD po celou tuto dobu (např. posledních 6 měsíců by od vybraného dodavatele nemusel odebrat žádné služby).
45. V posuzovaném případě byla navíc doba trvání rámcové dohody určená v měsících relativizována tím, že se podle čl. XIV, bodu 2 vzorové rámcové dohody rámcová dohoda sjednává na dobu určitou, a to na dobu 30 měsíců od podpisu rámcové dohody, anebo do doby poskytnutí celkového plnění ve výši 146 955 000 Kč bez DPH dle rámcové dohody, podle toho, která z těchto skutečností nastane dříve. Vzhledem k tomuto ustanovení vzorové rámcové dohody, ale i čl. 5.2 zadávací dokumentace (blíže viz bod 30 tohoto rozhodnutí), se dodavatelé nemohli při rozhodování o tom, zda se zúčastní zadávacího řízení, striktně spoléhat na dobu trvání rámcové dohody určenou v měsících.
46. Doba trvání rámcové dohody v měsících ani neměla žádný vliv na způsob stanovení nabídkové ceny. Tu byli dodavatelé povinni zpracovat v souladu s čl. 7 zadávací dokumentace podle předpokládaného dopravního výkonu uvedeného v čl. 3 a 7 zadávací dokumentace (blíže viz body 67 a 68 napadeného rozhodnutí), tedy nezávisle na době trvání rámcové dohody v měsících.
47. Navrhovatel sice v rozkladu tvrdí, že i zdánlivě marginální rozdíl v nacenění, k němuž mohlo dojít v důsledku potenciálně delšího období trvání rámcové dohody, mohl být rozhodující pro získání veřejné zakázky (resp. rámcové dohody), nijak však toto své tvrzení nekonkretizoval (např. cenovou kalkulací), přestože z čl. 7 zadávací dokumentace (resp. bodu 73 napadeného rozhodnutí) vyplývá opak.
48. K odkazu navrhovatele na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0398/2017/VZ-35022/2017/522/KČe ze dne 28. 11. 2017 uvádím, že se ztotožňuji s tím, co již v této souvislosti uvedl Úřad v bodě 75 napadeného rozhodnutí, že se v předmětném případě jednalo o skutkově jinou situaci než v nyní šetřené věci.
Dílčí shrnutí
49. K navrhovatelem namítané době trvání rámcové dohody lze tedy shrnout, že vzhledem k tomu, že na 3 místech zadávací dokumentace [ve smyslu § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ] byl uveden údaj 30 měsíců, zatímco údaj 36 měsíců byl uveden pouze na jednom jejím místě a vzhledem ke znění čl. 10.2 zadávací dokumentace museli dodavatelé počítat s tím, že rámcová dohoda bude uzavřena na 30 měsíců. Posuzovaná zadávací podmínka je navíc takového charakteru, že zjištěný rozpor v údajích neměl dle mého názoru potenciál negativně ovlivnit účast dodavatelů v zadávacím řízení, anebo jeho výsledek, a proto zadavatel v tomto konkrétním případě neporušil § 6 odst. 1 ZZVZ ve spojení s § 36 odst. 3 ZZVZ. Úřad tedy ohledně této části návrhu rozhodl správně, když zadavateli neuložil podle § 263 odst. 3 ZZVZ nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení, ale podle § 265 písm. a) ZZVZ ho zamítl, a proto jsem napadené rozhodnutí v této části potvrdil a naopak námitky rozkladu shrnuté v bodě 12 tohoto rozhodnutí jako nedůvodné zamítl.
K tvrzené diskriminaci dopravců, kteří před zahájením zadávacího řízení neposkytovali služby veřejné silniční dopravy v rámci systému Pražské integrované dopravy („PID“)
50. Navrhovatel v návrhu namítal, že zadavatel kritériem technické kvalifikace stanoveným v čl. 6.4 zadávací dokumentace spočívajícím v požadavku na doložení přehledu o tom, že dodavatel má k dispozici minimálně 6 nízkopodlažních autobusů registrovaných a certifikovaných pro provoz v systému PID (blíže viz bod 87 napadeného rozhodnutí), porušil zásadu zákazu diskriminace vymezenou v § 6 odst. 2 ZZVZ ve spojení s § 36 odst. 1 ZZVZ, podle něhož „zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže“.
51. Jak zadavatel sdělil navrhovateli v rozhodnutí o námitkách a Úřad ověřil v rámci správního řízení, ze smlouvy ze dne 3. 10. 2019 uzavřené mezi zadavatelem jako dopravcem a Středočeským krajem jako objednatelem vyplývá, že zadavatel je povinen provozovat veřejnou drážní osobní dopravu (vlakové linky) mimo jiné na úseku trati, na níž má být podle rámcové dohody provozována NAD. Z uvedené smlouvy rovněž vyplývá, že tato trať č. 220 v úseku Benešov u Prahy – Tábor je součástí PID, na níž platí Standardy kvality PID – vlaky. Z čl. 4.1.9.2 Standardů kvality PID – vlaky nazvaného „Náhradní autobusová doprava“ vyplývá závazek zadavatele při plánovaných výlukách poskytovat NAD autobusy, které splňují Standardy kvality PID – autobusy.
52. Požadavek zadavatele v zadávacím řízení, aby měl dodavatel k dispozici autobusy registrované a certifikované pro provoz v systému PID, jež splňují Standardy kvality PID – autobusy, tedy vyplývá z jeho závazku vůči Středočeskému kraji (rovněž viz bod 102 napadeného rozhodnutí). Důvodem tohoto požadavku Středočeského kraje je, aby byla zajištěna jednotná minimální úroveň autobusů a jejich vybavení tak, aby nebyl systém PID zavedením NAD narušen, a aby byla zachována kvalita přepravy a informovanosti cestujících běžná na spojích systému PID. Zadavatel přitom tento požadavek stanovil pouze ve vztahu k 6 vozidlům z minimálního počtu 39 vozidel (resp. 34 autobusů), jejichž přehled měli dodavatelé v rámci prokazování technické kvalifikace doložit (rovněž viz bod 103 napadeného rozhodnutí).
53. K rozkladové námitce navrhovatele, že Standardy kvality PID – vlaky nepožadují, aby byla NAD zajišťována vozidly splňujícími takové požadavky, jaké stanovil zadavatel, což má vyplývat z Výkladu Standardů kvality PID – autobusy, podle něhož není dle navrhovatele u autobusů NAD Středočeským krajem požadováno splnění bodů 4.3.3.1, 4.3.3.3, 4.3.4.6 a 4.3.5.2 Standardů kvality PID – autobusy, ve shodě s Úřadem (viz bod 111 napadeného rozhodnutí) uvádím, že z Výkladu Standardů kvality PID – autobusy nic takového nevyplývá. Výklad Standardů kvality PID – autobusy pouze uvedené body Standardů kvality PID – autobusy ve vztahu k NAD vysvětluje a upřesňuje, neuvádí však, že by tyto body nebyly vyžadovány (srov. bod 94 napadeného rozhodnutí).
54. Vzhledem k uvedenému požadavek zadavatele, že dodavatelé musí mít k dispozici autobusy registrované a certifikované pro provoz v systému PID, jež splňují Standardy kvality PID – autobusy, nelze považovat za nedůvodný, neboť jak Úřad správně uvedl v bodě 102 napadeného rozhodnutí, má souvislost s plněním rámcové dohody.
55. Jak rovněž správně uvedl Úřad v bodě 104 napadeného rozhodnutí, součástí zadávací dokumentace byly jako příloha č. 6 vzorové rámcové dohody Standardy kvality PID – autobusy, které obsahovaly v bodě 3.6 základní návod, jak autorizovat vozidla pro provoz v PID (blíže viz bod 88 napadeného rozhodnutí). Na str. 3 Standardů kvality PID – autobusy je dále uveden seznam navazujících dokumentů spolu s odkazem na internetovou stránku, kde jsou tyto dokumenty umístěny (pid.cz/standardy-kvality) a e-mail na kontaktní osobu ROPID (garant.bus@ropid.cz).
56. Z námitek navrhovatele ze dne 2. 3. 2021 vyplývá, že navrhovatel měl uvedené informace k dispozici, když na str. 4 námitek citoval z bodu 3.6 Standardů kvality PID – autobusy a rovněž odkázal na navazující dokumenty. Jedním z dokumentů uveřejněných na uvedené webové stránce byl i Výklad Standardů kvality PID – autobusy, odkud si jej navrhovatel dle svých slov stáhnul pro potřeby podání návrhu (viz str. 10 návrhu). Obdobně se navrhovatel mohl dostat i k dalším dokumentům. Navrhovatel měl tedy k potřebným informacím přístup (včetně
e-mailu na kontaktní osobu ROPID), tento však podle všeho nevyužil. A to na rozdíl od dalšího účastníka zadávacího řízení Pavla Dvořáka, který proces certifikace pro provoz v systému PID dle svého tvrzení úspěšně absolvoval.
57. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že v posuzovaném případě postup certifikace autobusů pro provoz v systému PID není zadávací podmínkou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) ZZVZ – tj. podmínkou průběhu zadávacího řízení či podmínkou účasti v zadávacím řízení atp. Tou byl „pouze“ požadavek zadavatele na technickou kvalifikaci spočívající v doložení přehledu o tom, že dodavatel má k dispozici minimálně 6 nízkopodlažních autobusů registrovaných a certifikovaných pro provoz v systému PID. Vzhledem k tomu se domnívám, že zadavatel nebyl povinen poskytnout dodavatelům v zadávací dokumentaci více informací ohledně certifikace autobusů pro provoz v systému PID. Jak poznamenal Úřad v bodě 104 napadeného rozhodnutí, pokud by Úřad přistoupil na výklad navrhovatele, byl by zadavatel ad absurdum povinen dodavatelům sdělovat, v jaké lhůtě a kde mohou řidiči autobusů získat řidičské oprávnění atp.
58. Vzhledem k uvedenému shledávám nedůvodnou rozkladovou námitku navrhovatele, že zadavatel upřesňováním a vysvětlováním zadávací dokumentace třetí osobou (tj. kontaktní osobou ROPID) porušil zásadu transparentnosti a rovného zacházení. Kontaktní osoba ROPID v tomto konkrétním případě neměla upřesňovat zadávací podmínky, ale podat další případné informace o postupu certifikace autobusů.
59. Nad rámec toho dále podotýkám, že v případě, že navrhovateli nebyl jakýkoliv požadavek související se Standardy kvality PID – autobusy a certifikací autobusů zřejmý, měl možnost kontaktovat nejen zástupce ROPID, ale rovněž mohl požádat zadavatele o vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 odst. 3 ZZVZ. Navrhovatel žádnou z těchto možností nevyužil, místo toho 1 hod a 15 min před koncem lhůty pro podání nabídek podal námitky proti zadávacím podmínkám, tedy v době, kdy již zadavatel neměl možnost ve lhůtě pro podání nabídek fakticky zareagovat. Vzhledem k těmto skutečnostem vyvstává pochybnost o tom, zda měl navrhovatel skutečný zájem na získání rámcové dohody (rovněž viz body 39 a 40 tohoto rozhodnutí).
60. Taktéž uvádím, že Úřadem bylo zjištěno, že bylo reálné, aby dodavatelé ve lhůtě pro podání nabídek stihli dovybavit a upravit autobusy v souladu s požadavky PID a tyto posléze nechali certifikovat. Zadavatel zahájil zadávací řízení uveřejněním ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 1. 2021. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 2. 3. 2021 v 10:00 hodin, a tedy činila 33 dnů a 10 hodin od zahájení zadávacího řízení. Oba formuláře byly v uvedených věstnících uveřejněny dne 1. 2. 2021, fakticky tedy dodavatelé měli na přípravu nabídky 28 dnů a 10 hodin.
61. Ze sdělení účastníka zadávacího řízení Pavla Dvořáka ze dne 9. 5. 2021 (rovněž viz bod 97 napadeného rozhodnutí) vyplývá, že čas potřebný na dovybavení autobusů činil 14-20 dní a doba objednání na certifikaci vozidla činila 24-48 hodin. Z e-mailové komunikace mezi zadavatelem a zástupcem ROPID, resp. z e-mailu zástupce ROPID ze dne 23. 4. 2021 vyplývá, že doba objednání na certifikaci vozidla činí obvykle 3-5 pracovních dní. Ze sdělení Pavla Dvořáka ze dne 9. 5. 2021 i e-mailu zástupce ROPID ze dne 23. 4. 2021 dále vyplývá, že samotná certifikace vozidla trvá přibližně 30 minut.
62. Z právě uvedeného je patrné, že lhůta pro podání nabídek byla z tohoto pohledu hraniční, úpravu a certifikaci autobusů však bylo možné v jejím průběhu stihnout. O tom svědčí i sdělení Pavla Dvořáka ze dne 9. 5. 2021 a skutečnost, že tento dodavatel podal nabídku do zadávacího řízení, přestože před jeho zahájením nedisponoval, stejně jako navrhovatel, autobusy splňujícími Standardy kvality PID – autobusy. V návaznosti na to shledávám rozkladovou námitku navrhovatele, že je nesprávné skutkové zjištění Úřadu, že schválení a certifikování vozidla pro provoz v systému PID nepřesahuje časovou náročností lhůtu pro podání nabídek, jako nedůvodnou.
63. Ztotožňuji se však s tvrzením navrhovatele, že není správné konstatování Úřadu v bodě 124 napadeného rozhodnutí, že nelze zadavateli přičítat k tíži, že mu případně nejsou známy informace o lhůtě ani podrobném postupu při autorizaci/certifikaci vozidel pro provoz v PID, protože zadavatel není subjektem, který o autorizaci/certifikaci rozhoduje. Jak navrhovatel správně uvádí v rozkladu, povinností zadavatele je stanovit zadávací podmínky s přihlédnutím ke všem okolnostem relevantním pro hospodářskou soutěž, aby vyhověl požadavku na přiměřenost zadávacích podmínek plynoucímu z § 6 odst. 1 ZZVZ a zákazu dle § 36 odst. 1 ZZVZ.
64. V šetřeném případě však bylo Úřadem zjištěno, že bylo možné ve lhůtě pro podání nabídek autobusy upravit a certifikovat pro provoz v systému PID v souladu s požadavky zadavatele, a proto není rozhodné, zda zadavatel tuto zadávací podmínku a délku lhůty pro podání nabídek stanovil s dostatečnou znalostí věci. Z vyjádření zadavatele k návrhu však vyplývá, že si byl příslušných lhůt vědom (blíže viz bod 34 napadeného rozhodnutí). Přestože tedy výše uvedené konstatování Úřadu není správné, na posouzení věci to vzhledem ke skutkovým zjištěním nic nemění.
65. K rozkladové námitce navrhovatele, že Úřad navzdory jeho návrhu na doplnění podkladů rozhodnutí nezjišťoval, zda účastník zadávacího řízení Pavel Dvořák splnil zadávací podmínky, uvádím následující.
66. Jak vyplývá z bodů 95-97 napadeného rozhodnutí, Úřad se v průběhu šetření věci mimo jiné obrátil na dodavatele, kteří v zadávacím řízení podali nabídku, s žádostí o součinnost týkající se certifikace autobusů pro provoz v systému PID. Jedním z těchto dodavatelů byl Pavel Dvořák, který Úřad informoval sdělením ze dne 9. 5. 2021, že autobusy vybavené PID výbavou neměl, a proto je musel dovybavit a certifikovat, aby mohl následně podat nabídku do zadávacího řízení. Úřad sdělení Pavla Dvořáka použil jako jeden z podkladů napadeného rozhodnutí. Informace od Pavla Dvořáka přitom korespondují s vyjádřením zadavatele a dalším podkladem rozhodnutí – e-mailovým sdělením zástupce ROPID ze dne 23. 4. 2021.
67. Obecně je třeba uvést, že účastníci správního řízení mají právo zpochybňovat podklady rozhodnutí, musí tak však činit konkrétním způsobem. Navrhovatel ale vznášel a vznáší vůči sdělení Pavla Dvořáka pouze ničím nepodložené pochybnosti a domněnky, že Pavel Dvořák možná vozidla úspěšně nedovybavil. Ze sdělení Pavla Dvořáka ze dne 9. 5. 2021 ale vyplývá, že certifikaci autobusů získal, o čemž nemá Úřad důvod pochybovat, když ani navrhovatel neuvedl, kolik dle jeho zjištění činila potřebná doba na úpravu a certifikaci autobusů v souladu s požadavky zadavatele, natož aby předložil jakékoliv důkazy, že se jednalo o dobu jinou, než uvedl Pavel Dvořák. Navrhovatel rovněž nepřišel s žádnými konkrétními tvrzeními či důkazy o nákladech na zpracování nabídky.
68. Tedy vzhledem k tomu, že Úřad považoval zjištěné informace ohledně doby potřebné pro úpravu a certifikaci vozidel v souladu s požadavky zadavatele pro posouzení věci za dostatečné (viz bod 116 napadeného rozhodnutí) a navrhovatel žádným konkrétním tvrzením tato zjištění Úřadu účinně nezpochybnil, nebyl důvod proto, aby Úřad dále doplňoval podklady rozhodnutí dalšími dotazy na Pavla Dvořáka či zadavatele a ověřoval tak, zda stav věci zjistil bez důvodných pochybností. Námitku navrhovatele shrnutou v bodě 65 tohoto rozhodnutí proto shledávám nedůvodnou.
Dílčí shrnutí
69. K namítanému diskriminačnímu charakteru části kritéria technické kvalifikace na závěr podotýkám, že pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které jsou shledány vůči vybranému dodavateli jako důvodné, automaticky to neznamená, že je důvodné mít stejné nároky vůči všem potenciálním dodavatelům již ve fázi podávání nabídek. Převedeno na šetřený případ to znamená, že oprávněný požadavek zadavatele na to, aby měl vybraný dodavatel v rámci plnění rámcové dohody k dispozici 6 nízkopodlažních autobusů registrovaných a certifikovaných pro provoz v systému PID, automaticky neznamená, že zadavatel mohl stejné požadovat již v rámci prokazování technické kvalifikace po všech účastnících zadávacího řízení nezávisle na tom, jestli s nimi nakonec bude uzavřena rámcová dohoda. V šetřeném případě je přitom zřejmé, že by pro dodavatele, kteří v době zahájení zadávacího řízení nedisponovali 6 nízkopodlažními autobusy registrovanými a certifikovanými pro provoz v systému PID, jistě bylo lepší (méně omezující), kdyby zadavatel nepožadoval doložení přehledu o těchto autobusech již ve fázi podávání nabídek, ale pouze od vybraného dodavatele např. jako další podmínku pro uzavření smlouvy ve smyslu § 104 písm. a) ZZVZ.
70. Navrhovatelem ale nebyly v návrhu tvrzeny a doloženy takové konkrétní skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že by předmětná zadávací podmínka zpřísňovala požadavky na technickou kvalifikaci natolik, že by se zadávacího řízení mohli zúčastnit pouze dodavatelé, kteří před jeho zahájením disponovali minimálně 6 nízkopodlažními autobusy registrovanými a certifikovanými pro provoz v systému PID, a/nebo že by tato zadávací podmínka byla v rozporu se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace stanovenými v § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ. Z návrhu se ani nepodává, že by navrhovatel vynaložil úsilí na splnění této zadávací podmínky, a že by neuspěl – nedokázal včas zajistit úpravu autobusů, získat certifikaci, anebo že by náklady s tím spojené byly vzhledem k velikosti veřejné zakázky neúnosné či nepřiměřené (navrhovatel ani žádnou výši nákladů neuvedl).
71. Naopak Úřad zjistil, že se jednalo o důvodný požadavek vycházející ze smlouvy ze dne 3. 10. 2019 uzavřené mezi zadavatelem jako dopravcem a Středočeským krajem jako objednatelem. Úřadem bylo rovněž ověřeno, že v zadávací dokumentaci byly obsaženy základní informace o způsobu certifikace autobusů včetně seznamu a webového odkazu na navazující dokumenty a kontaktu na ROPID. Úřadem bylo dále zjištěno, že i když se jednalo o hraniční lhůty, v průběhu lhůty pro podání nabídek bylo možné stihnout autobusy dovybavit a certifikovat v souladu se Standardy kvality PID – autobusy požadovanými zadavatelem. V této souvislosti je rozhodné, že navrhovatel žádné relevantní důkazy nepředložil a Úřadem obstarané informace a podklady rozhodnutí účinně nezpochybnil – netvrdil a neprokázal konkrétní dobu potřebnou pro úpravu vozidel a jejich certifikaci, která by se lišila od zjištění Úřadu (viz předchozí odstavec tohoto rozhodnutí).
72. K přiměřenosti požadavku zadavatele, aby dodavatelé v rámci technické kvalifikace doložili přehled o tom, že mají k dispozici minimálně 6 nízkopodlažních autobusů registrovaných a certifikovaných pro provoz v systému PID, je dále třeba uvést, že zadavatel tento požadavek stanovil pouze ve vztahu k 6 vozidlům z minimálního počtu 39 vozidel (resp. 34 autobusů), jejichž přehled měli dodavatelé předložit v nabídce. Rovněž je třeba upozornit na to, že předmětné kritérium kvalifikace se vztahuje k rámcové dohodě, jejíž celkové plnění může činit až 146 955 000 Kč bez DPH, rozsahem se tedy může jednat o významnou veřejnou zakázku. Ani tyto aspekty nesvědčí o tom, že by šetřená zadávací podmínka byla excesivní a nepřiměřená.
73. Lze tedy uzavřít, že v šetřeném případě nebylo navrhovatelem prokázáno, ani Úřadem zjištěno, že by nabídku do zadávacího řízení nemohli podat dodavatelé, kteří před jeho zahájením nedisponovali 6 nízkopodlažními autobusy registrovanými a certifikovanými pro provoz v systému PID. Z ničeho ani nevyplývá, že by toto kritérium kvalifikace bylo vzhledem k předmětu rámcové dohody natolik omezující, že by bylo v rozporu s § 36 odst. 1 ZZVZ a zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace zakotvenými v § 6 odst. 1 a 2 ZZVZ. Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl ke stejnému závěru, a proto jsem ho v této části potvrdil, a naopak námitky rozkladu shrnuté v bodech 13-16 tohoto rozhodnutí jako nedůvodné zamítl.
K tvrzené nepřezkoumatelnosti části rozhodnutí o námitkách
74. Navrhovatel rovněž nesouhlasí se závěrem Úřadu, že rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách není nepřezkoumatelné. Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal jeho námitku, že se z dokumentů poskytnutých zadavatelem nepodávají podrobnosti o získání certifikace vozidla pro provoz v systému PID, a námitku, že zadavatel nepřizpůsobil lhůtu pro podání nabídek časové náročnosti certifikačního procesu.
75. K tomu uvádím, že zadavatel námitku navrhovatele, že v zadávací dokumentaci chybí informace o tom, jak získat certifikaci pro provoz systému PID, pochopil tak, že navrhovatel přehlédl Standardy kvality PID – autobusy, nebo zpochybňuje jejich kompletnost, a proto zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že tento dokument byl v kompletní verzi součástí zadávací dokumentace jako příloha č. 6 vzorové rámcové dohody a byl uveřejněn na profilu zadavatele. Zadavatel tak navrhovatele odkázal na dokument, kde byly uvedeny požadované informace, resp. způsob, jak je získat (odkaz na webové stránky PID a kontaktní e-mail ROPID – blíže viz bod 55 tohoto rozhodnutí), což lze považovat za dostatečnou reakci na námitku navrhovatele (obdobně viz body 123 a 124 napadeného rozhodnutí).
76. K argumentu navrhovatele, že zadavatel lhůtu pro podání nabídek nepřizpůsobil časové náročnosti certifikačního procesu, uvádím, že navrhovatel na str. 4 námitek konkrétně uvedl, že „má za důvodnou domněnku, že samotné schválení a certifikování vozidla pro PID časovou náročností přesahuje lhůtu pro podání nabídek, nehledě na časovou a finanční náročnost uvedení vozidel do takového stavu, aby splňovaly podmínky vyplývající ze Standardů PID uváděné zadavatelem, pokud jde o stanovený jednotící vizuál vozidel a navázání na dopravní systémy PID“.
77. Zadavatel se jistě mohl vyjádřit i k této domněnce navrhovatele, pokud to však neučinil, nelze to považovat za porušení povinnosti stanovené v § 245 odst. 1 ZZVZ vyjádřit se podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Je to z toho důvodu, že se nejednalo o samostatnou námitku (skutečnost ve smyslu § 245 odst. 1 ZZVZ), ale nekonkrétní dovětek (spekulaci) vztahující se k předchozí námitce, že se ze zadávací dokumentace nepodává, na jakém místě, u jakého subjektu a jakým způsobem lze certifikaci vozidla pro provoz v PID získat a v jaké lhůtě. Navíc, pokud navrhovatel nevěděl, v jaké lhůtě lze certifikaci vozidla pro provoz v PID získat, nemohl ani namítat její nepřiměřenost. Rovněž podotýkám, že ze zjištění Úřadu vyplývá, že tato domněnka navrhovatele nebyla správná (blíže viz body 60-62 tohoto rozhodnutí).
78. Vzhledem k uvedenému souhlasím s Úřadem v tom, že rozhodnutí o námitkách není ve smyslu § 263 odst. 5 ZZVZ nepřezkoumatelné, a proto rozklad nepovažuji ani v této části za důvodný.
VII. Závěr
79. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu jsem napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. České dráhy, a.s., Mgr. Eva Povalová, Ludvíka Svobody 1222/12, 110 00 Praha – Nové Město
2. NorthBus s.r.o., Na Rovinkách 211, 513 01 Semily – Podmoklice
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn.: Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na ZZVZ, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody.