číslo jednací: 27916/2021/500/AIv
spisová značka: S0348/2021/VZ

• Instance: I.
• Věc: Náhradní výsadba zeleně v oblasti Kutná Hora a Benešov
• Účastníci:
  1. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb.
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 27. 8. 2021

Spisová značka:  ÚOHS-S0348/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-27916/2021/500/AIv

Brno 17.08.2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jehož se dopustil

• obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha,

v souvislosti s realizací veřejných zakázek

• „Náhradní výsadba zeleně v oblasti Kutná Hora“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 4. 5. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 7. 6. 2016 uzavřena s dodavatelem – KNAP HOLDING, SE, IČO 29142954, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (v době podání nabídky se sídlem Saturnova 1199/5, 104 00 Praha) – smlouva o poskytování služeb č. 209/KSÚS/2016,
• „Náhradní výsadba zeleně v oblasti Benešov“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 16. 6. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu a na kterou byla dne 18. 8. 2016 uzavřena s dodavatelem – Malvasier, s.r.o., IČO 02073579, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice – smlouva o poskytování služeb č. 216/KSÚS/2016,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 citovaného zákona, když rozdělil předmět veřejné zakázky vymezený

• smlouvou o poskytování služeb č. 209/KSÚS/2016 uzavřenou dne 7. 6. 2016 s dodavatelem KNAP HOLDING, SE, IČO 29142954, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (v době podání nabídky se sídlem Saturnova 1199/5, 104 00 Praha), na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Náhradní výsadba v oblasti Kutná Hora“

a

• smlouvou o poskytování služeb č. 216/KSÚS/2016 uzavřenou dne 18. 8. 2016 s dodavatelem Malvasier, s.r.o., IČO 02073579, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice, na plnění veřejné zakázky „Náhradní výsadba zeleně v oblasti Benešov“

tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty dané veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 citovaného zákona, tedy když předmět plnění poptal mimo zadávací řízení jako 2 veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nezadal jej v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle § 21 citovaného zákona, přičemž uvedený postup jmenovaného obviněného mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a jmenovaný obviněný uzavřel na předmět uvedené veřejné zakázky výše specifikované smlouvy.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 7. 6. 2016 s dodavatelem – KNAP HOLDING, SE, IČO 29142954, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (v době podání nabídky se sídlem Saturnova 1199/5, 104 00 Praha) (dále jen „vybraný dodavatel pro VZ č. 1“) – na předmět plnění veřejné zakázky „Náhradní výsadba zeleně v oblasti Kutná Hora“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 4. 5. 2016 (dále jen „veřejná zakázka č. 1“ či „VZ č. 1“), smlouvu o poskytování služeb č. 209/KSÚS/2016 (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku č. 1“ či „smlouva na VZ č. 1“).

2.             Obviněný dále dne 18. 8. 2016 uzavřel s dodavatelem – Malvasier, s.r.o., IČO 02073579, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (dále jen „vybraný dodavatel pro VZ č. 2“) – na předmět plnění veřejné zakázky „Náhradní výsadba zeleně v oblasti Benešov“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 16. 6. 2016 (dále jen „veřejná zakázka č. 2“ či „VZ č. 2“), smlouvu o poskytování služeb č. 216/KSÚS/2016 (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku č. 2“ či „smlouva na VZ č. 2“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), obdržel dne 2. 1. 2021 podnět týkající se možného nezákonného dělení veřejných zakázek zadavatele na veřejné zakázky malého rozsahu zadávané v období let 2014 až 2016. Mezi těmito veřejnými zakázkami byly mj. výše specifikované veřejné zakázky č. 1 a č. 2 týkající se realizace náhradní výsadby zeleně v průběhu let 2016 a 2017.

4.             Přípisem č. j. ÚOHS-05059/2021/544/EPr ze dne 9. 2. 2021 požádal Úřad obviněného o zaslání kompletní dokumentace pořízené v souvislosti s výběrem dodavatele předmětných veřejných zakázek na realizaci náhradní výsadby zeleně v průběhu let 2016 a 2017, a současně o vyjádření, z jakých důvodů nezadával předmět plnění výše uvedených veřejných zakázek v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v režimu zákona.

Vyjádření obviněného ze dne 17. 2. 2021

5.             Dne 19. 2. 2021 obdržel Úřad od obviněného přípis s názvem „Zaslání vyjádření a dokumentace související s veřejnými zakázkami“ ze dne 17. 2. 2021 (dále jen „vyjádření ze dne 17. 2. 2021“), v němž obviněný mimo jiné uvedl, že „Technologie výsadby stromů je striktně podřízena podmínkám, daných orgány ochrany životního prostředí a předpisy Politiky jakosti pozemních komunikací MD ČR, konkrétně TP 99. Navíc změnou legislativních podmínek byla výrazným způsobem posílena pravomoc orgánů životního prostředí a nový zákonný rámec umožnil těmto orgánům nově ukládat silničnímu správci tzv. náhradní výsadbu (v rozporu se zák. 13/1997 Sb. O pozemních komunikacích v platném znění) a svá rozhodnutí také podmiňuje termínově. Tyto orgány zásadně neberou v potaz ani podmínky silničního správce, ve kterých mohou zeleň doplňovat a stanovují náhradní výsadbu i tam, kde je to v rozporu např. s Občanských zákoníkem (např. výsadba na cizích pozemcích apod.).“.

6.             Dále obviněný ve vyjádření ze dne 17. 2. 2021 uvádí, že „v tomto případě hrála roli skutečnost, že obě lokality spolu nijak nesouvisí.“, a dále dodává, že „jako jediný vysadil více stromů, než bylo ze všech možných důvodů odstraněno a tento výsledek považujeme za přínos pro tvorbu a ochranu krajiny a zlepšování vodohospodářské situace v ČR.“.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

7.             Přípisem č. j. ÚOHS-08830/2021/544/EPr ze dne 10. 3. 2021 požádal Úřad obviněného v návaznosti na vyjádření ze dne 17. 2. 2021 mimo jiné o doložení konkrétních podkladů (rozhodnutí) orgánů ochrany životního prostředí, z nichž vycházel při přípravě a následném zadání šetřených veřejných zakázek a které dle jeho názoru dokládají potřebu rozdělení předmětného plnění na 2 samostatné veřejné zakázky malého rozsahu.

Vyjádření obviněného ze dne 17. 3. 2021

8.             Dne 17. 3. 2021 obdržel Úřad od obviněného přípis s názvem „Zaslání doplnění informací a dokumentů“ z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 17. 3. 2021“), v němž obviněný mimo jiné uvedl, že „Zakázky byly vyvolány rozhodnutími orgánů ochrany životního prostředí v různém čase a také byly v různém čase připravovány. Nebyly iniciovány vnitřní potřebou KSUS.“.

9.             Dále obviněný ve vyjádření ze dne 17. 3. 2021 uvádí, že „Zakázky nejsou lokalizovány ve stejném území, přírodní a půdní podmínky jsou rozličné a z toho vyvozujeme i rozličný přístup, přičemž dodavatelé při sjednocení požadavku logicky nutně zvolí dražší položky prací, které zahrnou rozličnost území a podmínek a v konečném důsledku by byla zakázka dražší. Realizací jedné zakázky by dále narostly přepravní náklady s ohledem na velikost kraje. Roli při zadávání zakázek hraje i územní příprava, která s růstem velikost zakázky nabývá na složitosti a podmínky orgánů ochrany přírody by tak nemusely být splněny.“.

10.         Obviněný ve vyjádření ze dne 17. 3. 2021 dále konstatuje, že „V úvahu je třeba vzít také rozlohu Středočeského kraje, který je největší z celé ČR s výměrou téměř 11 000 km2 (v porovnání se sousedními kraji KV 3 300 km2, Ústecký 5 300 km2, Liberecký 3 200 km2), z čehož plyne, že rozloha jedné oblasti je téměř totožná se sousedními kraji.“.

11.         K požadavku Úřadu na předložení rozhodnutí orgánů ochrany životního prostředí (viz bod 13. odůvodnění tohoto příkazu) obviněný uvádí, že tento nelze splnit, jelikož „výkon orgánu ochrany přírody přísluší jednotlivým obcím, které samostatně vydávají rozhodnutí o odstranění stromů pro svá území a pravidelně je doplňují o požadavky na zmírnění ekologické újmy formou náhradní výsadby. V řadě případů nelze jejich požadavky splnit pro nevypořádané majetkoprávní vztahy a náhradní výsadba je realizována na pozemcích ve vlastnictví kraje v jiných katastrálních územích.“.

12.         Dále obviněný ve vyjádření ze dne 17. 3. 2021 uvádí, že „Důležitou roli v řešení zakázek hraje rovněž čas, ve kterém musí být výsadba provedena, dodržení lhůt, vhodných k výsadbě a které vyhovují živému materiálu, současně je vhodnou dobou výsadby snižována nákladnost následné péče, která je pro zdárný vývoj sadebního materiálu velmi podstatná.“. Dále obviněný rovněž konstatuje, že „Lokalita výsadby je silně ovlivněna výběrem druhu dřevin (…) a zjevně jiné jsou např. podmínky v okolí Miličína ve srovnání s Polabím, totéž lze říci o Kladensku a Rakovnicku a Mladoboleslavsku a Kokořínsku.“.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

13.         Přípisem č. j. ÚOHS-11446/2021/544/EPr ze dne 1. 4. 2021 požádal Úřad obviněného v návaznosti na vyjádření ze dne 17. 3. 2021, v němž obviněný uvedl, že „Zakázky byly vyvolány rozhodnutími orgánů ochrany životního prostředí (…)“, a zároveň, že „Požadavek na předložení rozhodnutí orgánů ochrany přírody na jednotlivé akce nelze splnit (…)“ o sdělení, kdy a jakým způsobem se tedy o výše specifikovaných rozhodnutích orgánů ochrany životního prostředí dozvěděl a z jakých jiných konkrétních podkladů tedy vycházel při přípravě a následném zadání šetřených veřejných zakázek včetně doložení předmětných podkladů, které dle jeho názoru dokládají potřebu rozdělení předmětného plnění na 2 samostatné veřejné zakázky malého rozsahu.

Vyjádření obviněného ze dne 14. 4. 2021

14.         Dne 14. 4. 2021 obdržel Úřad od obviněného přípis s názvem „Doplnění informací a zaslání dokumentů“ z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 14. 4. 2021“), v němž obviněný uvádí, že „Rozhodnutí o nařízení náhradní výsadby jsou omezena na působnost obcí, obdrží je žadatel o kácení, kterým je obvykle dodavatel těchto prací. Nařízené počty výsadby získávají pracovníci Provozního úseku od těchto dodavatelů, konkrétně cestmistři, kteří odpovídají za svěřený úsek v rozsahu cca 250 – 300 km silniční sítě.“, k čemuž obviněný dále dodává, že „Tyto požadavky jsou shromážděny za roky 2014 až 2016, samostatná evidence těchto podmínek není vedena a požadavky byly soustředěny při poradách provozních pracovníků jednotlivých oblastí. Takto soustředěné potřeby byly rozděleny do položek, oceněny podle OTSKP a po této úpravě se staly podkladem pro zadání zakázky.“.

15.         Dále obviněný ve vyjádření ze dne 14. 4. 2021 uvádí, že „Potřeba rozdělení vyplývá z územního členění kraje, vlastnických poměrů (pozemky) a nezbytnosti zapojení většího počtu pracovníků do kontroly prováděných prací (při zohlednění výkonu občasného stavebního dozoru).“.

16.         K časovému hledisku šetřených veřejných zakázek obviněný konstatuje, že „(…) musí zohlednit vhodnost termínu výsadby, hnízdění ptactva a další hlediska, která značně omezují termínové možnosti. Dodržení lhůt, vhodných k výsadbě a které vyhovují živému materiálu, současně je s vhodnou dobou výsadby snižována nákladnost následné péče, která je pro zdárný vývoj sadebního materiálu velmi podstatná a předchází škodám. Plnění jednotlivých rozhodnutí orgánů ochrany přírody by postup náhradní výsadby zcela atomizovaly a situace by se stala zcela nepřehlednou.“. Dále obviněný uvádí, že „Zakázky nejsou lokalizovány ve stejném území, přírodní a půdní podmínky jsou rozličné a z toho vyvozujeme i rozličný přístup, přičemž dodavatelé při sjednocení požadavku logicky nutně zvolí dražší položky prací, které zahrnou rozličnost území a podmínek a v konečném důsledku by byla zakázka dražší. Realizací jedné zakázky by dále narostly přepravní náklady s ohledem na velikost kraje.“.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

17.         Podle § 90 odst. 1 věty prvé zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem.

18.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

19.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K aplikaci právní úpravy

20.         Podle § 274 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) se podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje v řízeních o přezkoumání úkonů zadavatele a řízení o správních deliktech zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže se týkají zadávání veřejných zakázek nebo rámcových smluv podle zákona č. 137/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

21.         Podle čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) platí, že se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější.

22.         Úřad uvádí, že byť byla výběrová řízení na předmětné veřejné zakázky obviněným realizována za účinnosti ZVZ a nyní účinný zákon ve svých přechodných ustanoveních mj. stanoví, že v řízeních o správních deliktech (přestupcích) zahájených Úřadem po dni nabytí účinnosti zákona se postupuje podle ZVZ, týkají-li se zadávání veřejných zakázek dle ZVZ, je Úřad povinen v souladu s čl. 40 odst. 6 větou druhou Listiny přihlédnout ve prospěch pachatele k pozdější příznivější právní úpravě, je-li taková, resp. musí alespoň zvážit, zda pozdější přijatá právní úprava příznivější není.

23.         Předtím, než Úřad přistoupí k posouzení, která právní úprava je pro obviněného příznivější, považuje za vhodné uvést, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, ode dne účinnosti zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Totéž pak platí i ve vztahu k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že tento příkaz je vydáván ve věci spáchání přestupku, je zadavatel označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele).

24.         K výše zmíněnému ústavnímu pravidlu zakotvenému v čl. 40 odst. 6 větě druhé Listiny Úřad uvádí, že dané pravidlo je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle judikatury vyšších soudů je v otázce použití pozdější právní úpravy příznivější pro pachatele přípustná analogie mezi soudním (trestněprávním) a správním trestáním.

25.         Předmětný příkaz je vydáván v souvislosti s postupem obviněného při uzavírání smluv na plnění veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2 týkajících se realizace náhradní výsadby zeleně v průběhu let 2016 a 2017. Přezkoumávané postupy byly realizovány za účinnosti ZVZ, který v § 13 odst. 3 stanoví, že zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ, přičemž porušení dané povinnosti je kvalifikováno jako přestupek dle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ.

26.         Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti ZZVZ, jenž staví na shodném přístupu k posuzování existence „jedné veřejné zakázky“ (dovozování konkrétních souvislostí mezi rozděleným plněním), a skrze ni i k zákonným povinnostem při stanovování předpokládané hodnoty celého poptávaného plnění (blíže viz § 18 ZZVZ). Uvedené dokazuje nejen kontinuita přístupu k těmto případům ze strany Úřadu, nýbrž stejný závěr akcentuje i důvodová zpráva k ZZVZ, která v této věci uvádí, že „[k]oncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek“. Aplikovatelnost dosavadní rozhodovací praxe je patrná také např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 141/2016-56 ze dne 5. 12. 2018.

27.         Jednání obviněného, který poruší povinnost dle § 2 odst. 3 ZZVZ ve spojení s § 18 odst. 2 ZZVZ, je tedy kvalifikováno jako přestupek i dle ZZVZ [§ 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ].

28.         Úřad uzavírá, že jednání spočívající v rozdělení jedné veřejné zakázky (kdy její jednota je dána věcnou, časovou a místní souvislostí předmětu plnění) takovým způsobem, že předpokládaná hodnota jednotlivých takto rozdělených veřejných zakázek klesne pod hodnoty, se kterými zákon spojuje povinnost uzavřít smlouvu na základě zákonem upraveného zadávacího řízení, v důsledku čehož zadavatel žádné takové zadávací řízení neprovede, naplňuje skutkovou podstatu přestupku jak dle ZVZ [§ 120 odst. 1 písm. a) ZVZ], tak dle ZZVZ [§ 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ].

29.         Úřad tak s ohledem na shora uvedené přistoupil k posouzení postupu obviněného dle ZVZ, neboť právní úprava dle ZZVZ není pro obviněného příznivější.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

30.         Podle § 2 odst. 2 písm. c) ZVZ je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek.

31.         Podle § 7 odst. 1 ZVZ je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Veřejná zakázka, kterou je zadavatel povinen zadat podle ZVZ, musí být realizována na základě písemné smlouvy.

32.         Podle § 10 odst. 1 ZVZ je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, která není veřejnou zakázkou na dodávky nebo veřejnou zakázkou na stavební práce.

33.         Podle § 12 odst. 2 ZVZ se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 ZVZ.

34.         Podle § 12 odst. 3 ZVZ se veřejnou zakázkou malého rozsahu rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty.

35.         Podle § 13 odst. 1 ZVZ se předpokládanou hodnotou veřejné zakázky pro účely ZVZ rozumí zadavatelem předpokládaná výše peněžitého závazku vyplývající z plnění veřejné zakázky, který je zadavatel povinen stanovit pro účely postupu v zadávacím řízení před jeho zahájením. Při stanovení předpokládané hodnoty je vždy rozhodná cena bez daně z přidané hodnoty.

36.         Podle § 13 odst. 3 ZVZ nesmí zadavatel rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ.

37.         Podle § 13 odst. 4 ZVZ, je-li veřejná zakázka rozdělena na části, je pro stanovení předpokládané hodnoty rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.

38.         Podle § 18 odst. 5 ZVZ zadavatel není povinen zadávat podle ZVZ veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6 ZVZ.

39.         Podle § 21 odst. 1 ZVZ jsou v ZVZ upraveny tyto druhy zadávacích řízení

a)      otevřené řízení (§ 27 ZVZ),

b)      užší řízení (§ 28 ZVZ),

c)      jednací řízení s uveřejněním (§ 29 ZVZ),

d)      jednací řízení bez uveřejnění (§ 34 ZVZ),

e)      soutěžní dialog (§ 35 ZVZ),

f)       zjednodušené podlimitní řízení (§ 38 ZVZ).

40.         Podle § 21 odst. 2 ZVZ zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 ZVZ rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění; otevřené řízení se nepoužije v případě veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti.

41.         Podle § 21 odst. 3 ZVZ veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít za podmínek stanovených v § 24 ZVZ soutěžní dialog a za podmínek podle § 25 ZVZ zjednodušené podlimitní řízení.

42.         Podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ se zadavatel dopustí přestupku (správního deliktu dle dřívější terminologie) tím, že nedodrží postup stanovený ZVZ pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.

43.         Podle § 120 odst. 2 písm. a) ZVZ se za přestupek (správní delikt dle dřívější terminologie) uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) ZVZ. 

Skutečnosti vyplývající z dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 1

44.         Dle bodu 2 „Předmět plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 ze dne 4. 5. 2016 (dále jen „výzva k podání nabídky na VZ č. 1“) je předmětem plnění veřejné zakázky č. 1 „(…) náhradní výsadba zeleně na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd na oblasti Kutná Hora. S ohledem na množství odstraněných jedinců a orgány životního prostředí nařízené náhradní výsadby překročily potřeby možností jednotlivých cestmistrovství zajišťovat toto doplnění vegetace prostřednictvím běžné údržby. V souladu s mapováním situace a možností využití silničních pomocných pozemků je současně s odvodněním řešeno doplnění 1353 ks jedinců s druhovou skladbou podle přiložené tabulky (Seznam sadbového materiálu). Veškeré provedené práce budou provedeny dle platných Standardů péče o krajinu SPPK A 02 001:2013 vydanou Agenturou ochrany přírody ČR a dalších platných zákonů a norem ČSN. Součástí je provedení všech prací, spojených s vlastní výsadbou, od úpravy kořenů materiálu po ukotvení a ochranu před okusem a loupáním. V ceně je zahrnuta následná péče, spočívající v 8X zalití a kontrole úvazků – podle počasí. Součástí je i náhradní výsadba uhynulých jedinců (12 měsíců po výsadbě).“. Klasifikace předmětu veřejné zakázky č. 1 byla dle CPV kódu 77300000-3 Zahradnické služby.

45.         Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 1 stanovil zadavatel v bodě 2 „Předmět plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 v celkové výši 1 995 675 Kč bez DPH, přičemž „Zadavatel uchazeče upozorňuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je současně maximální přípustnou (nepřekročitelnou) cenou za poptávané plnění“.

46.         V bodě 3 „Místo plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 zadavatel stanovil, že místem plnění veřejné zakázky č. 1 je „Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace.“.

47.         Dle bodu 5 „Termíny plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 plnění předmětu veřejné zakázky č. 1 proběhne „do 30. 11. 2016“, přičemž „Do 12 měsíců po výsadbě proběhne náhradní výsadba uhynulých jedinců.“.

48.         Dle bodu 11 „Lhůta a místo pro podání nabídek, otevírání obálek s nabídkami“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek „nejpozději do 16. 5. 2016 do 10:00 hodin.“.

49.         Z „Protokolu z otevírání obálek s nabídkami, posouzení kvalifikace uchazečů a hodnocení nabídek“ (dále jen „protokol z jednání komise pro VZ č. 1“) vyplývá, že obviněný obdržel na plnění veřejné zakázky č. 1 celkem pět nabídek, a to nabídku dodavatele KNAP HOLDING, SE, IČO 29142954, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (v době podání nabídky se sídlem Saturnova 1199/5, 104 00 Praha) (tj. vybraného dodavatele pro VZ č. 1), nabídku dodavatele 3K značky s.r.o., IČO 25056271, se sídlem Jiráskova 1519, 251 01 Říčany u Prahy, nabídku dodavatele Hubert Neumann, IČO 12529397, se sídlem Voděradská 614/1, 251 01 Říčany, nabídku dodavatele Pražská společnost s.r.o., IČO 25719572, se sídlem Na Harfě 203/1, 190 00 Praha a nabídku dodavatele FLORIMONT s.r.o., IČO 24207551, se sídlem Chvalova 1091/7, 130 00 Praha.

50.         Dne 7. 6. 2016 obviněný uzavřel na veřejnou zakázku č. 1 s vybraným dodavatelem na VZ č. 1 smlouvu na VZ č. 1, jejíž předmět byl v bodu 2.1. čl. 2 „Předmět Smlouvy“ smlouvy na VZ č. 1 vymezen následujícím způsobem: „Náhradní výsadba bude provedena na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd na oblasti Kutná Hora. S ohledem na množství odstraněných jedinců a orgány životního prostředí nařízené náhradní výsadby překročily potřeby možností jednotlivých cestmistrovství zajišťovat toto doplnění vegetace prostřednictvím běžné údržby. V souladu s mapováním situace a možnosti využití silničních pomocných pozemků je současně s odvodněním řešeno doplnění 1353 ks jedinců s druhovou skladbou podle přiložené tabulky (seznam sadbového materiálu). Veškeré provedené práce budou provedeny dle platných Standardů péče o krajinu SPPK A 002 001:2013 vydanou Agenturou ochrany přírody ČR a dalších platných zákonů a norem ČSN. Součástí je provedení všech prací, spojených s vlastní výsadbou, od úpravy kořenů materiálu po ukotvení a ochranu před okusem a loupáním, v ceně je zahrnuta a následná péče, spočívající v 8X zalití a kontrole úvazků – podle počasí. Součástí je i náhradní výsadba uhynulých jedinců (12 měsíců po výsadbě).“.

51.         Dle přílohy č. 3 „Seznam sadbového materiálu“ smlouvy na VZ č. 1 byly v rámci plnění předmětu veřejné zakázky č. 1 vysazeny následující druhy stromů: jabloň domácí, javor mléč, třešeň chrupka a slivoň švestka.

52.         V bodech 4.1. až 4.3 čl. 4 „Doba plnění“ smlouvy na VZ č. 1 je uvedeno, že „K zahájení plnění Služeb bude Poskytovatel vyzván Objednatelem elektronickou formou nebo písemně, a to na kontaktní údaje uvedené v této Smlouvě. Poskytovatel je povinen poskytovat Služby specifikované v Příloze č. 3 od data uvedeného ve výzvě podle čl. 4.1. Smlouvy (předpoklad 5/2016) do 30. 11. 2016 (dále jen „Doba plnění“). Poskytovatel je povinen provést části Služeb v následujících dobách, které počínají běžet od data uvedeného ve výzvě k zahájení poskytování dané části Služeb dle čl. 4.1 Smlouvy:

Popis části Služeb	Lhůta pro provedení částí Služeb
výsadba	Od zahájení do 30. 11. 2016
pěstební péče	Od zahájení do 30. 11. 2016
pěstební péče	30. 11. 2016 - 30. 11. 2017“

53.         Z bodu 5.1 čl. 5 „Cena za poskytování služeb“ smlouvy na VZ č. 1 vyplývá, že cena za poskytnutí služeb dle smlouvy na VZ č. 1 činí 1 829 256 Kč bez DPH, tj. 2 213 399,76 Kč včetně DPH.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 2

54.         V bodu 2 „Předmět plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 ze dne 16. 6. 2016 (dále jen „výzva k podání nabídky na VZ č. 2“) zadavatel k vymezení předmětu plnění veřejné zakázky č. 2 uvedl následující: „Náhradní výsadba bude provedena na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd na oblasti Kutná Hora. S ohledem na množství odstraněných jedinců a orgány životního prostředí nařízené náhradní výsadby překročily potřeby možností jednotlivých cestmistrovství zajišťovat toto doplnění vegetace prostřednictvím běžné údržby. V souladu s mapováním situace a možností využití silničních pomocných pozemků je současně s odvodněním řešeno doplnění 1353 ks jedinců s druhovou skladbou podle přiložené tabulky (seznam sadbového materiálu). Veškeré provedené práce budou provedeny dle platných Standardů péče o krajinu SPPK A 02 001:2013 vydanou Agenturou ochrany přírody ČR a dalších platných zákonů a norem ČSN. Součástí je provedení všech prací, spojených s vlastní výsadbou, od úpravy kořenů materiálu po ukotvení a ochranu před okusem a loupáním, v ceně je zahrnuta a následná péče, spočívající v 8X zalití a zalití a kontrole úvazků – podle počasí, součástí je i náhradní výsadba uhynulých jedinců (12 měsíců po výsadbě).“. Klasifikace předmětu veřejné zakázky č. 2 byla dle CPV kódu 77300000-3 Zahradnické služby.

55.         Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 2 stanovil zadavatel v bodě 2 „Předmět plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 v celkové výši 1 976 500 Kč bez DPH, přičemž „Zadavatel uchazeče upozorňuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je současně maximální přípustnou (nepřekročitelnou) cenou za poptávané plnění“.

56.         V bodě 3 „Místo plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 zadavatel stanovil, že místem plnění veřejné zakázky č. 2 je „Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace.“.

57.         Dle bodu 5 „Termíny plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 plnění předmětu veřejné zakázky č. 2 proběhne „do 30. 11. 2016“, přičemž „Do 12 měsíců po výsadbě proběhne náhradní výsadba uhynulých jedinců.“.

58.         Dle bodu 11 „Lhůta a místo pro podání nabídek, otevírání obálek s nabídkami“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek „nejpozději do 28. 6. 2016 do 10:00 hodin.“.

59.         Z „Protokolu z otevírání obálek s nabídkami, posouzení kvalifikace uchazečů a hodnocení nabídek“ (dále jen „protokol z jednání komise pro VZ č. 2“) vyplývá, že obviněný obdržel na plnění veřejné zakázky č. 2 celkem čtyři nabídky, a to nabídku dodavatele FLORIMONT s.r.o., IČO 24207551, se sídlem Chvalova 1091/7, 130 00 Praha, nabídku dodavatele Pražská společnost s.r.o., IČO 25719572, se sídlem Na Harfě 203/1, 190 00 Praha, nabídku dodavatele Glob Care s.r.o., IČO 65413806, se sídlem Mladíkov 526, 252 42 Jesenice a nabídku dodavatele Malvasier, s.r.o., IČO 02073579, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (tj. vybraného dodavatele pro VZ č. 2).

60.         Dne 18. 8. 2016 obviněný uzavřel na veřejnou zakázku č. 2 s vybraným dodavatelem na VZ č. 2 smlouvu na VZ č. 2, jejíž předmět byl v bodech 2.2 až 2.4. čl. 2 „Předmět Smlouvy“ smlouvy na VZ č. 2 vymezen následujícím způsobem: „Náhradní výsadba bude provedena na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd na oblasti Kutná Hora. S ohledem na množství odstraněných jedinců a orgány životního prostředí nařízené náhradní výsadby překročily potřeby možností jednotlivých cestmistrovství zajišťovat toto doplnění vegetace prostřednictvím běžné údržby. V souladu s mapováním situace a možnosti využití silničních pomocných pozemků je současně s odvodněním řešeno doplnění 1353 ks jedinců s druhovou skladbou podle přiložené tabulky (seznam sadbového materiálu). Veškeré provedené práce budou provedeny dle platných Standardů péče o krajinu SPPK A 002 001:2013 vydanou Agenturou ochrany přírody ČR a dalších platných zákonů a norem ČSN. Součástí je provedení všech prací, spojených s vlastní výsadbou, od úpravy kořenů materiálu po ukotvení a ochranu před okusem a loupáním, v ceně je zahrnuta a následná péče, spočívající v 8X zalití a zalití a kontrole úvazků – podle počasí, součástí je i náhradní výsadba uhynulých jedinců (12 měsíců po výsadbě).“.

61.         Dle přílohy č. 3 „Seznam sadbového materiálu“ smlouvy na VZ č. 2 byly v rámci plnění předmětu veřejné zakázky č. 2 vysazeny následující druhy stromů: javor mléč, slivoň švestka, jabloň domácí, třešeň chrupka, lípa srdčitá a dub letní.

62.         V bodech 4.1 až 4.3. čl. 4 „Doba plnění“ smlouvy na VZ č. 2 je uvedeno, že „K zahájení plnění Služeb bude Poskytovatel vyzván objednatelem elektronickou formou nebo písemně, a to na kontaktní údaje uvedené v této Smlouvě. Poskytovatel je povinen poskytovat Služby specifikované v Příloze č. 3 od data uvedeného ve výzvě podle čl. 4.1. Smlouvy (předpoklad 7/2016) do 30. 11. 2016 (dále jen „Doba plnění“). Poskytovatel je povinen provést části Služeb v následujících dobách, které počínají běžet od data uvedeného ve výzvě k zahájení poskytování dané části Služeb dle čl. 4.1 Smlouvy:

Popis části Služeb	Lhůta pro provedení částí Služeb
výsadba	Od zahájení do 30. 11. 2016
pěstební péče	Od zahájení do 30. 11. 2016
pěstební péče	30. 11. 2016 - 30. 11. 2017“

63.         Z bodu 5.1 čl. 5 „Cena za poskytování služeb“ smlouvy na VZ č. 2 vyplývá, že cena za poskytnutí služeb dle smlouvy na VZ č. 2 činí 1 817 040 Kč bez DPH, tj. 2 198 618,4 Kč včetně DPH.

Právní posouzení

64.         Úřad v obecné rovině uvádí, že hlavním účelem ZVZ je zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak ZVZ dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Zákonodárce tak v ustanovení § 21 odst. 2 a 3 ZVZ stanovil, že zadavatel, resp. veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít tam uvedené druhy zadávacích řízení. Úřad tedy uzavírá, že má-li být naplněn hlavní účel ZVZ, a sice zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle ustanovení § 21 odst. 2 a 3 ZVZ a – nestanoví-li ZVZ výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 18 ZVZ) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle výše citovaných ustanovení ZVZ, resp. dle ustanovení § 21 odst. 1 ZVZ, zásadně tedy řízení otevřené nebo užší (použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek pro takový postup).

65.         Jednou z prvotních fází zadávání veřejné zakázky, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést, je stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Přestože se jedná o stanovení hodnoty „předpokládané“, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek. Dělení předmětu veřejných zakázek jako takové je přípustné, přičemž institut rozdělení veřejné zakázky na jednotlivé části upravuje ustanovení § 98 ZVZ, který umožňuje v situacích, kdy to je z hlediska charakteru předmětu plnění vhodné, definovat rozdílné zadávací podmínky pro jednotlivé části zakázky včetně samotného vymezení jednotlivých předmětů plnění. Nepřípustným se však stává ve chvíli, kdy jeho prostřednictvím dojde ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v ZVZ a následné zařazení do jiné kategorie veřejných zakázek. Takový postup je protiprávní právě proto, že takovýmto umělým dělením se zadavatel může dostat do situace, kdy může při zadávání (právě díky snížené předpokládané hodnotě dosažené dělením zakázky) užívat méně přísných pravidel, tj. není povinen postupovat podle některých ustanovení ZVZ či není povinen podle ZVZ postupovat vůbec.

66.         Pro posouzení postupu zadavatele podle ZVZ je tedy rozhodující zejména celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky. Jestliže zadavatel hodlá předmět veřejné zakázky rozdělit a zadávat samostatně, musí dbát na omezení uvedené v § 13 odst. 3 ZVZ tak, že rozdělením předmětné veřejné zakázky nesmí přepokládaná hodnota poklesnout pod finanční limity stanovené v § 12 ZVZ. Smyslem citovaného ustanovení je zabránit umělému a účelovému snižování předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a zabránit tak zadavatelům vyhýbat se zákonným postupům pro zadání veřejné zakázky.

67.         K samotné problematice „dělení“ veřejných zakázek se v minulosti vyjádřil Krajský soud v Brně např. v rozsudku č. j. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013, v němž judikoval: „Postup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZVZ. (…) Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou. (…) O jedinou veřejnou zakázku podle (současného) ZVZ se tedy jedná tehdy, pokud plnění, jež v ní byla zahrnuta, jsou plněními svým charakterem vzájemně neodlišujícími se – stejného nebo srovnatelného druhu, tedy co do jejich skutečného obsahu totožnými, obdobnými. Tu lze využít prejudikatury Nejvyššího správního soudu, který ve věci sp. zn. 2 Afs 198/2006 (právě ve vztahu k § 67 odst. 1 prvního ZVZ) rozhodl, že zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání ‚…plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických…‘ (www.nssoud.cz). Z téhož pojetí pak vyšel Nejvyšší správní soud i ve svém pozdějším rozsudku ve věci sp. zn. 2 Afs 55/2010 (www.nssoud.cz), tu již k právě účinnému ZVZ. V tomto svém rozsudku Nejvyšší správní soud odkázal na svůj předchozí rozsudek, právě shora uvedený, a zobecnil, že pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (např. plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle ZVZ, není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“

68.         V kontextu výše uvedeného je Úřad v nyní šetřeném případě ve vztahu k uzavřeným smlouvám na plnění veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2 povinen posoudit, zda plnění poskytovaná na jejich základě spolu z hlediska věcného, časového a místního souvisí, respektive zda předměty plnění veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2 tvoří jeden funkční celek (v daném případě Úřad předesílá, že neshledal z podstaty poptávaného předmětu plnění smysl uvažovat též o hlediscích urbanistických či technologických).

K věcné souvislosti

69.         Co se týče věcné souvislosti, jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti (věcná souvislost tedy musí být přítomna vždy).

70.         V šetřeném případě Úřad ve vztahu k posouzení věcné souvislosti odkazuje zejména na vymezení předmětu poptávaného plnění v rámci jednotlivých zadávacích podmínek šetřených veřejných zakázek a smluv uzavřených na jednotlivá plnění předmětu veřejných zakázek, dle kterých byla předmětem plnění obou veřejných zakázek náhradní výsadba zeleně na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd, přičemž součástí předmětu plnění obou veřejných zakázek bylo rovněž provedení všech prací spojených s vlastní výsadbou, od úpravy kořenů materiálu po ukotvení a ochranu před okusem a loupáním, a dále následná péče spočívající v zalití, kontrole úvazků a náhradní výsadbě uhynulých jedinců (viz body 44., 50., 54. a 60. odůvodnění tohoto příkazu). Předmět plnění šetřených veřejných zakázek je pak v jednotlivých zadávacích podmínkách veřejných zakázek zařazen pod stejnou číselnou kvalifikaci dle společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV kód), a to pod CPV kód 77300000-3 Zahradnické služby.

71.         Požadavky zadavatele na předmět plnění obou veřejných zakázek se evidentně odvíjejí od účelu, který má být jejich prostřednictvím naplněn, což je v daném případě u obou veřejných zakázek doplnění chybějící vegetace na vybraných silničních úsecích. Podstata předmětu plnění (náhradní výsadba zeleně na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd za účelem doplnění chybějící vegetace na těchto úsecích) je tedy stejná.

72.         S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že v nyní šetřeném případě je dána věcná souvislost plnění.

K časové souvislosti

73.         Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění směrodatné především lhůty plnění dohodnuté na základě zadávacích podmínek a další časové souvislosti spojené s plněním či jednáním stran obecně, kdy klíčové jsou rovněž termíny uzavření smluv, včetně eventuálních dodatků. Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti přitom není nezbytné, aby se jednotlivé termíny (např. termíny uzavření smluv) shodovaly, neboť časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu, a to nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech též v rámci měsíců (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

74.         V nyní šetřené věci zadavatel stanovil pro veřejnou zakázku č. 1 i veřejnou zakázku č. 2 shodně termíny plnění, když v bodě 5. „Termíny plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 i výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 (stejně jako v čl. 4 smlouvy na VZ č. 1 a smlouvy na VZ č. 2) stanovil termín plnění od zahájení do dne 30. 11. 2016, přičemž do 12 měsíců po výsadbě proběhne náhradní výsadba uhynulých jedinců. V čl. 4 „Doba plnění“ smlouvy na VZ č. 1 a smlouvy na VZ č. 2 pak zadavatel shodně stanovil i termíny pro provedení jednotlivých částí poptávaných služeb, a to pro výsadbu od zahájení do 30. 11. 2016 a pro pěstební péči od 30. 11. 2016 do 30. 11. 2017 (viz body 47., 52., 57. a 62. odůvodnění tohoto příkazu). Kromě shodného termínu plnění je nepochybná též časová blízkost uzavření smluv, kdy smlouva na VZ č. 1 byla uzavřena dne 7. 6. 2016 a smlouva na VZ č. 2 dne 18. 8. 2016. Závěrem nelze odhlédnout ani od doby vyhotovení výzev k podání nabídek, kdy výzva k podání nabídky na VZ č. 1 byla vyhotovena dne 4. 5. 2016 a výzva k podání nabídky na VZ č. 2 dne 16. 6. 2016. S ohledem na právě uvedené má Úřad za prokázané, že kritérium časové souvislosti je u předmětných plnění jednoznačně patrné, tedy že daná plnění spolu z hlediska časového souvisí.

K místní souvislosti

75.         Úřad se dále v rámci posuzování, zda se v nyní šetřeném případě jedná o plnění, jež tvoří jeden funkční celek, zabýval místní souvislostí. Obecně Úřad uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence lze vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, např. také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuální objektivní překážky mezi místy, na nichž má plnění probíhat, aj., neboť, jak konstatoval již předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, místní souvislost neznamená totéž místo, nýbrž souvislost v prostoru, kdy intenzita místní souvislosti se může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, jež ji mohou ovlivnit. Lze současně souhlasit s tím, že aby mohla být místní souvislost vyloučena či výrazně oslabena, „musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována“.

76.         Z bodu 3. „Místo plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 a výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 vyplývá, že místem realizace poptávaných služeb spočívajících v náhradní výsadbě zeleně je Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, resp. z dalších relevantních skutečností vztahujících se k poptávanému předmětu plnění a z dokumentací k veřejné zakázce č. 1 a č. 2 vyplývá, že místem realizace poptávaného plnění spočívajícího v náhradní výsadbě zeleně jsou vybrané úseky silnic II. a III. tříd ve Středočeském kraji. Dotčená plnění jsou tudíž spjata výhradně s územně vymezeným prostorem Středočeského kraje a nachází se tak na území pod správou zadavatele.

77.         K výše uvedenému Úřad dodává, že v předmětném případě nejsou dány důvody shledávat případný problém z hlediska vzdáleností mezi jednotlivými místy plnění (vybranými úseky silnic II. a III. tříd), neboť služby spočívající v náhradní výsadbě zeleně na těchto vybraných úsecích samy o sobě předpokládají možnou nutnost vypořádat se s většími či menšími vzdálenostmi mezi dílčími místy plnění. Obviněného v této souvislosti nemůže případně překvapit vzhledem k jeho celkové územní působnosti ani nutnost koordinace služeb probíhajících na vícero místech ve stejný čas, byť by se mělo jednat o místa relativně více vzdálená, neboť se jedná o poměrně běžný jev spojený s výkonem dotčených činností.

78.         K tvrzením obviněného, že lokalita výsadby je významně ovlivněna výběrem druhu dřevin, resp. že jednotlivá území mají rozličné přírodní a půdní podmínky, což vyžaduje rozličný přístup dodavatelů, a dále že důležitým aspektem plnění je rovněž doba, ve které musí být výsadba provedena, zejména s odkazem na dodržení lhůt vhodných k výsadbě příslušných dřevin, Úřad konstatuje, že uvedeným tvrzením nesvědčí skutečnost, že z dokumentací k veřejné zakázce č. 1 a č. 2 vyplývá, že v rámci obou poptávaných plnění byly poptávány shodně javor mléč, slivoň švestka, jabloň domácí a třešeň chrupka, kdy v rámci plnění veřejné zakázky č. 2 byly dále vysazovány lípa srdčitá a dub letní (viz body 51. a 61. odůvodnění tohoto příkazu). Pro úplnost pak Úřad dodává, že ačkoliv uvedené skutečnosti dle Úřadu nezakládají oprávnění obviněného poptávat jednotlivá plnění samostatně v rámci jednotlivých veřejných zakázek malého rozsahu, resp. nejsou důvodem pro konstatování místní „nesouvislosti“ plnění, obviněnému nic nebránilo zadávat veřejnou zakázku jako jednu zakázku rozdělenou na části (např. dle jednotlivých oblastí), příp. mohl obviněný postupovat tak, že mohl realizovat předmětnou veřejnou zakázku na základě s dostatečným předstihem uzavřené rámcové smlouvy, která může být uzavřena s jedním či více uchazeči, a na jejím základě pak zadávat (dle aktuální potřeby) jednotlivé veřejné zakázky.

79.         S ohledem na výše uvedené Úřad nenabyl pochybnosti o tom, že v šetřeném případě je prokázána též místní souvislost plnění.

K funkční souvislosti

80.         Úřad se dále v rámci posuzování, zda se v nyní šetřeném případě jedná o plnění, jež tvoří jeden funkční celek, zabýval otázkou jejich funkční souvislosti. Obecně Úřad uvádí, že existence, či naopak absence, funkční souvislosti se dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je přitom pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné. Rovněž v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016 se uvádí, že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie.“.

81.         U šetřených veřejných zakázek lze přitom dovodit i funkční souvislost, která v daném případě úzce souvisí s věcnou souvislostí, neboť je dána již samotným charakterem poptávaného plnění (náhradní výsadby zeleně na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd), kdy účelem předmětných plnění je u VZ č. 1 i VZ č. 2 doplnění chybějící vegetace na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd.

82.         Pro úplnost pak Úřad konstatuje, že se v návaznosti na tvrzení zadavatele, že realizace VZ č. 1 a VZ č. 2 byla vyvolána rozhodnutími orgánů ochrany životního prostředí v různém čase a také byly v různém čase připravovány, zabýval rovněž tím, zda předmětná plnění nemohla představovat plnění „nepředvídatelná“ či „nárazová“. K tomu Úřad uvádí, že na základě opětovných žádostí Úřadu (viz body 7. a 13. odůvodnění tohoto příkazu) o sdělení informací, na základě jakých rozhodnutí orgánů ochrany přírody obviněný přistoupil k rozdělení předmětného plnění na 2 samostatné veřejné zakázky malého rozsahu, obviněný Úřadu sdělil, že „[n]ařízené počty výsadby získávají pracovníci Provozního úseku (…) Tyto požadavky jsou shromážděny za roky 2014 až 2016, samostatná evidence těchto podmínek není vedena a požadavky byly soustředěny při poradách provozních pracovníků jednotlivých oblastí. Takto soustředěné potřeby byly rozděleny do položek, oceněny podle OTSKP a po této úpravě se staly podkladem pro zadání zakázky.“ a že „Plnění jednotlivých rozhodnutí orgánů ochrany přírody by postup náhradní výsadby zcela atomizovaly a situace by se stala zcela nepřehlednou.“. Z právě uvedených vyjádření tedy Úřad dovozuje, že zadavatel po určité období shromažďoval jednotlivé požadavky orgánů ochrany přírody (které však již zadavatel dle provedeného šetření zřejmě nemá k dispozici) a teprve poté přistoupil k zadání jednotlivých šetřených veřejných zakázek, a tudíž již při poptávání plnění na VZ č. 1 si musel být vědom potřeby plnění, které je předmětem VZ č. 2. Úřad proto neshledal, že by se v daném případě jednalo o „nepředvídatelná“ plnění.

Závěry posouzení věci

83.         Na základě shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že předmětná plnění dle smlouvy na VZ č. 1 a smlouvy na VZ č. 2, spočívající v náhradní výsadbě zeleně na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd, byla zadána ve vzájemné časové souvislosti a při existenci funkčního celku. Předmětná plnění dle smlouvy na VZ č. 1 a smlouvy na VZ č. 2 tak tvoří jeden funkční celek, respektive jednu veřejnou zakázku.

84.         Úřad se tak dále zabýval otázkou, zda byl obviněný v případě předmětné veřejné zakázky povinen v její souvislosti postupovat v některém z v úvahu připadajících zadávacích řízení dle ZVZ. Při posouzení této skutečnosti je nezbytné s ohledem na § 13 ZVZ vycházet z předpokládaných hodnot veřejných zakázek. V této souvislosti Úřad uvádí, že ZVZ zadavatelům nezakazuje dělit předmět veřejné zakázky na části. Ustanovení § 13 ZVZ toto naopak umožňuje, nicméně předpokládaná hodnota musí být vždy dána součtem všech těchto od sebe oddělených částí.

85.         Dle bodu 2 „Předmět plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 a výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 činila předpokládaná hodnota jednotlivých plnění po součtu částku 3 972 175 Kč bez DPH. Dle § 12 odst. 3 ZVZ je veřejná zakázka na služby zakázkou malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota nedosáhne částky 2 000 000 Kč bez DPH. Pouze v takovém případě, v souladu s § 18 odst. 5 ZVZ, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení a je pouze povinen dodržovat zásady stanovené v § 6 ZVZ. V šetřeném případě však předpokládaná hodnota poptávaných plnění přesáhla limit stanovený ZVZ pro veřejnou zakázku malého rozsahu.

86.         Podle § 12 odst. 2 ZVZ se podlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 2 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a nedosáhne finančního limitu podle § 12 odst. 1 ZVZ.

87.         Podle § 12 odst. 1 věty první ZVZ se nadlimitní veřejnou zakázkou rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota podle § 13 ZVZ bez daně z přidané hodnoty dosáhne nejméně finančního limitu stanoveného prováděcím právním předpisem pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek, případně kategorie dodávek nebo služeb.

88.         Podle § 2 odst. 2 písm. b) bodu 1. nařízení vlády č. 77/2008 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách, o vymezení zboží pořizovaného Českou republikou – Ministerstvem obrany, pro které platí zvláštní finanční limit, a o přepočtech částek stanovených v zákoně o veřejných zakázkách v eurech na českou měnu, v rozhodném znění, činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby 5 706 000 Kč.

89.         S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že poptávaná plnění představují jedinou veřejnou zakázku, jejíž předpokládaná hodnota je představována částkou 3 972 175 Kč bez DPH, což v souladu s § 12 odst. 2 ZVZ odpovídá limitům podlimitní veřejné zakázky.

90.         Úřad tak uzavírá, že obviněný byl povinen požadovaná plnění zadávat buď jako jednu veřejnou zakázku, nebo jako veřejnou zakázku rozdělenou na části, u které by v souladu s § 13 odst. 4 ZVZ byla předpokládaná hodnota této rozdělené veřejné zakázky stanovena jako součet předpokládaných hodnot jejích částí (přičemž ve všech těchto případech by byl dále povinen postupovat v odpovídajícím druhu zadávacího řízení dle ZVZ).

91.         S ohledem na výše uvedené Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný nerozdělil předmětnou podlimitní veřejnou zakázku a postupoval by při jejím zadání v zákonem stanoveném režimu, mohl obdržet další (výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Obviněný se rozdělením podlimitní veřejné zakázky a zadáním jejích dílčí částí mimo zadávací řízení vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky dle ZVZ, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potencionálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv. Při využití postupu dle ZVZ by obviněný měl pro zadání podlimitní veřejné zakázky na výběr použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení definovaných ZVZ. Se zahájením těchto řízení je pak spojená mj. i uveřejňovací povinnost, a to v různých podobách od oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek v případě otevřeného řízení, až po zveřejnění výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele v případě zjednodušeného podlimitního řízení. V každém případě tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolené zadání mimo režim ZVZ.

92.         V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ tím, že nedodržel postup stanovený v ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ, když rozdělil předmět veřejné zakázky vymezený smlouvou na VZ č. 1 a smlouvou na VZ č. 2 tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty dané veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 12 odst. 2 ZVZ, tedy když předmět plnění poptal mimo zadávací řízení jako 2 veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nezadal jej v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle § 21 ZVZ, přičemž uvedený postup obviněného mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a obviněný uzavřel na předmět uvedené veřejné zakázky výše specifikované smlouvy.

93.         S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto příkazu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu ─ uložení pokuty

94.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ, jak bylo konstatováno výše.

95.         Ještě než Úřad přistoupil k uložení pokuty, zabýval se tím, zda v daném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.

96.         Úřad opakuje, že podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. S ohledem na právě uvedenou ústavní zásadu tak Úřad přistoupil též k ověření, zda právní úprava zániku odpovědnosti za přestupek z hlediska uplynutí promlčecí doby obsažená v pozdějších právních předpisech neobsahuje pro obviněného úpravu příznivější, než je stanovena v zákoně ve znění účinném v době, kdy byl nyní šetřený přestupek spáchán.

97.         Podle § 121 odst. 3 ZVZ (ve znění účinném v době spáchání přestupku) odpovědnost právnické osoby za přestupek (správní delikt dle dřívější terminologie) zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

98.         Podle § 270 odst. 5 ZZVZ, konkrétně ve znění účinném od 1. 7. 2017, činí promlčecí doba 5 let. Promlčecí doba se dle § 270 odst. 6 ZZVZ přerušuje a) oznámením o zahájení řízení o přestupku, b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, přičemž dle § 270 odst. 7 ZZVZ přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová. Dle § 270 odst. 8 ZZVZ byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

99.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

100.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pozdější právní úprava není v nyní šetřeném případě ve vztahu k uplynutí promlčecí doby pro obviněného příznivější, pročež Úřad posoudil v tomto smyslu zánik odpovědnosti za přestupek podle ZVZ účinného v době jeho spáchání.

101.     Ke spáchání přestupku podle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ došlo dne 18. 8. 2016, kdy zadavatel s vybraným dodavatelem pro VZ č. 2 uzavřel smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky č. 2 (tj. uzavřením pozdější smlouvy na plnění, jež tvoří jeden funkční celek a je předmětem veřejné zakázky). Úřad se o možném spáchání přestupku dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 2. 1. 2021. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu.

102.     Vzhledem k výše uvedenému dospěl Úřad k závěru, že k uplynutí zákonné lhůty pro zahájení řízení o přestupku tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla a promlčecí lhůta (a to jak objektivní, tak subjektivní) neuplynula.

103.     Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.

104.     Za přestupek dle § 120 odst. 1 písm. a) ZVZ se podle § 120 odst. 2 písm. a) ZVZ uloží pokuta do 10 % ceny zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. K tomu Úřad dodává, že právní úprava obsažená v ZZVZ není pro obviněného příznivější ani v tomto ohledu, neboť dle § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ lze obviněnému mj. za přestupek dle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ uložit pokutu ve shodné výši, tj. do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

105.     Při spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo k nezákonnému dělení veřejné zakázky na dvě samostatně poptávaná plnění, přičemž jejich společná hodnota (cena) tvoří částku 4 412 018,16 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty tak v nyní šetřeném případě činí 441 201,82 Kč.

106.     Dle § 121 odst. 2 věty prvé ZVZ se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu (přestupku), zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

107.     Co se týče posouzení závažnosti přestupku spáchaného dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné a nerušené hospodářské soutěži a rovněž i v hospodárném nakládání s veřejnými prostředky v rámci zadávání a realizace veřejných zakázek (ať již putativně, či reálně). Co do povahy ohrožení zájmu veřejnosti je dále třeba připomenout, že předmětný přestupek je „tradiční“ a stále se opakující a rozhodovací praxí je v různých obdobách řešen v široké míře. Vzhledem k výše uvedenému Úřad vyhodnocuje spáchaný přestupek jako přestupek s vysokou mírou závažnosti.

108.     Co se týče způsobu spáchání přestupku, Úřad neshledává žádné okolnosti (např. co do zjevného obcházení účelu zákona či fingování právních úkonů), které by mohly mít vliv na výši vyměřené pokuty.

109.     Pokud jde o následky spáchaného přestupku, Úřad uvádí, že postup obviněného omezil řádnou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými účastníky o veřejnou zakázku a nebyl tak naplněn základní cíl zákona. Obviněný tak zcela prokazatelně nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Nezákonným postupem obviněného došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. i k negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a tudíž že nedošlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

110.     Jako polehčující okolnost lze v daném případě zohlednit, že postup obviněného při poptávání šetřeného plnění nevedl k úplnému vyloučení hospodářské soutěže. Na základě výzev obviněného se jednotlivých „poptávkových řízení“ na šetřené plnění účastnilo vícero subjektů s různými nabídkami (jak vyplývá z protokolu z jednání komise pro VZ č. 1 a protokolu z jednání komise pro VZ č. 2), přičemž jednotlivé smlouvy na plnění veřejných zakázek byly rovněž uzavřeny s odlišnými dodavateli a obviněný tedy zajistil alespoň určitou míru hospodářské soutěže (i tak však nelze vyloučit, že při postupu souladném se zákonem mohla být její míra vyšší). Z obdržených dokladů tak vyplývá, že ze strany obviněného byl realizován alespoň určitý druh dílčích poptávkových řízení, byť mimo zákon, jež nesly znaky nasvědčující snaze učinit výběr dodavatele v rozsahu předem definovaných soutěžních podmínek.

111.     Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že „hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo“.

112.     Jak již bylo uvedeno výše, ke spáchání přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 18. 8. 2016, pročež Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty (ve smyslu jejího snížení), že od spáchání předmětného přestupku uplynulo již téměř 5 let.

113.     Úřad další polehčující či přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše ukládané pokuty, v šetřeném případě neshledal.

114.     Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu zřizovatele obviněného schváleného na rok 2021 vyplývá, že příspěvek zřizovatele (Středočeského kraje) obviněnému na rok 2021 činí celkem 1 457 702 000 Kč, pročež vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného, a v tomto smyslu za nespravedlivou.

115.     Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla obviněným pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

116.     Po zohlednění všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněnému uložil pokutu ve výši 30 000 Kč, která je na spodní hranici zákonné sazby, přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora zmíněné funkce právní odpovědnosti.

117.     Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl o sankci za porušení právní povinnosti tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

118.     Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ─ Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 81/11, 150 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy