číslo jednací: 29781/2021/161/HBa
spisová značka: R0114/2021/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Vypracování projektové dokumentace pro stavbu Městské polikliniky Neratovice |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí v části potvrzeno, v části změněno |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 6. 9. 2021 |
| Dokumenty |  2021_R0114.pdf 238 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0114/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-29781/2021/161/HBa
|
|
Brno 06.09.2021
|
V řízení o rozkladu ze dne 12. 7. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –
- město Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0180/2021/VZ, č. j. ÚOHS-21304/2021/510/MKo, vydanému ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek na vypracování projektové dokumentace pro stavbu Městské polikliniky Neratovice, na jejichž plnění byla uzavřena Smlouva o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 3. 7. 2020, a Smlouva o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020, se zhotovitelem Adam Rujbr Architects s. r. o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno,
jsem s přihlédnutím k návrhu a stanovisku rozkladové komise jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:
I.
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0180/2021/VZ, č. j. ÚOHS-21304/2021/510/MKo podle § 152 odst. 6 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 1 písm. c) téhož zákona ve výroku II
m ě n í m
tak, že tento výrok nově zní:
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I tohoto rozhodnutí se obviněnému – městu Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ukládá
pokuta ve výši 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
II.
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 24. 6. 2021, sp. zn. ÚOHS-S0180/2021/VZ, č. j. ÚOHS-21304/2021/510/MKo podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 a § 90 odst. 5 téhož zákona, ve výrocích I a III
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, včetně ukládání pokuty za jejich spáchání, zahájil příkazem ze dne 14. 5. 2017, č. j. ÚOHS-16132/2021/510/MKo řízení o přestupku. Dne 17. 5. 2021 byl příkaz doručen obviněnému městu Neratovice, IČO 00237108, se sídlem Kojetická 1028, 277 11 Neratovice, (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) a tímto dnem bylo dle ustanovení § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 46 odst. 1 a § 150 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku zahájeno.
2. Dle vydaného příkazu, proti němuž zadavatel podal řádně a včas odpor, měl postup zadavatele naplnit skutkovou podstatu přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a skutek měl spočívat v tom, zadavatel nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona tím, že mimo zadávací řízení zadal podlimitní veřejnou zakázku na služby, jejímž předmětem bylo
- dopracování studie a zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení a ke stavebnímu povolení pro stavbu Městské polikliniky Neratovice vyplývající ze Smlouvy o dílo č. 2019/0591 ze dne 21. 10. 2019, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 3. 7. 2020, která byla uzavřena s dodavatelem Adam Rujbr Architects s. r. o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno,
- a vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby pro stavbu Městské polikliniky Neratovice vyplývající ze Smlouvy o dílo č. 2020/0670 ze dne 15. 12. 2020, která byla uzavřena s dodavatelem Adam Rujbr Architects s. r. o., IČO 26920522, se sídlem Lidická 75, 602 00 Brno, (dále společně jen „veřejná zakázka”).
II. Napadené rozhodnutí
3. Dne 24. 6. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0180/2021/VZ, č. j. ÚOHS-21304/2021/510/MKo (dále též „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je dopracování studie a zpracování projektové dokumentace k územnímu řízení, ke stavebnímu povolení a k provedení stavby, zadal mimo zadávací řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel smlouvy.
4. Výrokem II Úřad za spáchání popsaného přestupku uložil obviněnému pokutu ve výši 240 000 Kč a výrokem III uložil obviněnému uhradit náklady přestupkového řízení v částce 1 000 Kč.
5. Napadené rozhodnutí Úřad odůvodnil tím, že předmět plnění veřejné zakázky spolu věcně, místně a funkčně souvisí, neboť se jedná o jedinou stavbu. K časové souvislosti Úřad uvedl, že ačkoliv byly smlouvy uzavřeny s odstupem více než roku, jejich plnění na sebe časově navazovalo. Zadavatel navíc začal poptávat plnění druhé smlouvy ještě předtím, než obdržel rozhodnutí o udělení dotace.
6. Výše sankce vychází z toho, že přestupek je závažný, neboť zasahuje soutěž o zakázku, následkem přestupku je vyloučení soutěže. Dle Úřadu zadavateli přitěžuje, že předem věděl, že součet plnění obou smluv přesáhne svou hodnotou hranici zakázky malého rozsahu. Jako polehčující okolnost vzal Úřad skutečnost, že obviněný ve výběru dodavatele oslovil dva nejlevnější dodavatele z původní zrušené veřejné zakázky. Horní hranice pokuty činila 505 659 Kč (10 % hodnoty veřejné zakázky). Výše pokuty byla stanovena i s přihlédnutím k rozpočtu obviněného za rok 2019 a ke schválenému rozpočtu na rok 2021, z něhož vyplývá, že zadavatel hospodaří s předpokládanými příjmy ve výši 431 913,7 tis. Kč.
III. Rozklad zadavatele
7. Napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno 25. 6. 2021 a zadavatel proti němu podal dne 12. 7. 2021 rozklad datovaný téhož dne. Rozklad je včasný.
8. Zadavatel v rozkladu napadá především posouzení toho, zda se měly veřejné zakázky zadávat v tzv. součtovém režimu, či nikoliv. Zadavatel nerozporuje funkční, věcnou a místní souvislost. Napadá však časovou souvislost zakázek. Dle zadavatele je mezi jednotlivými smlouvami větší časový odstup, každá smlouva byla uzavřena v jiném účetním období.
9. Navíc dle zadavatele časová souvislost veřejných zakázek nemůže být dána, neboť druhá zakázka (smlouva) byla přímo závislá na poskytnutí dotace. Až po získání dotace byla zadána. Bez dotace by nebylo možné druhou zakázku ani celou stavbu realizovat. Nelze tak dovozovat, že by na sebe obě zakázky navazovaly. Nejedná se proto o funkční celek v důsledku absence časové souvislosti ve smyslu § 18 odst. 2 zákona.
10. Zadavatel v rozkladu žádá snížení pokuty či upuštění od potrestání. Pokuta je dle jeho názoru nepřiměřeně vysoká. Její preventivní a represivní funkce navíc již byla splněna samým správním řízením, z něhož se zadavatel poučil. Nadto je zadavatel přesvědčen, že jednal v dobré víře a s péčí řádného hospodáře. Pokuta v polovině sazby není dle jeho názoru přiměřená.
Návrh rozkladu zadavatele
11. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil. V případě, že předseda Úřadu rozhodne tak, že rozhodnutí ve výroku I potvrdí, žádá zadavatel, aby předseda Úřadu rozhodl tak, že zadavatel není povinen hradit uloženou sankci a náklady se správním řízení spojené.
IV. Řízení o rozkladech
12. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup dle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 téhož právního předpisu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
13. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl podle § 98 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) přezkoumán soulad výroků napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále byla přezkoumána rovněž správnost napadeného rozhodnutí. S přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.
14. Úřad rozhodl správně a v souladu s právními předpisy, pokud zadavatele uznal vinným z přestupku vymezeného ve výroku I napadeného rozhodnutí. Po přezkoumání všech skutkových okolností daného případu však byl shledán důvod hodný zvláštního zřetele, pro který bylo přistoupeno ke snížení výše uložené pokuty. Za správné a zákonné lze napadené rozhodnutí považovat i ve výroku III. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které byla pokuta za spáchaný přestupek snížena, a rovněž také důvody, proč byl rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno co do výroku o vině a nákladech řízení.
V. K námitkám rozkladu zadavatele
15. Zadavatel v podaném rozkladu v zásadě opakuje argumenty, které již vznášel v řízení před Úřadem. Rozklad tak nepřináší novou argumentaci, na jejímž základě by bylo možno dospět k odlišnému závěru, než který vyslovil Úřad v napadeném rozhodnutí.
16. Jak vyplývá z obsahu správního spisu a jak je i popsáno v napadeném rozhodnutí, zadavatel měl původně v úmyslu zadat veřejnou zakázku na zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a provedení stavby pro projekt „Městské polikliniky Neratovice“, a to v režimu veřejné zakázky malého rozsahu. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 1,5 mil. Kč bez DPH. Předmětem plnění této veřejné zakázky mělo být vypracování architektonického návrhu a vizualizace objektu, zpracování projektové dokumentace pro sloučené územní řízení a stavební povolení, zajištění komplexních inženýrských služeb a zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby.
17. Na základě obdržených nabídek zadavatel zjistil, že nabídkové ceny předpokládanou hodnotu veřejné zakázky značně převyšují a o veřejnou zakázku malého rozsahu se tak nejedná. Poté zadavatel přistoupil k rozdělení předmětu plnění, a to na zpracování studie a projektové dokumentace k územnímu řízení a ke stavebnímu povolení a na vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Na oba okruhy dokumentace uzavřel samostatné smlouvy, což je mu nyní napadeným rozhodnutím vytýkáno.
18. Konkrétně zadavatel oslovil dva nejlevnější dodavatele. Následně uzavřel s jedním z těchto dodavatelů Smlouvu o dílo č. 2019/0591, dne 21. 10. 2019. Předmětem této smlouvy bylo vypracovat projektovou dokumentaci k územnímu řízení, včetně zajištění související inženýrské činnosti k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, a vypracovat projektovou dokumentaci pro stavební povolení včetně zajištění související inženýrské činnosti. Dodatkem č. 1 k této smlouvě, ze dne 3. 7. 2020 byl předmět smlouvy upraven v rámci dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístnění stavby a pro vydání stavebního povolení, který směřoval k dalším stavebním úpravám (přidání parkovacích stání, úprava čekáren apod.).
19. Následně Zadavatel uzavřel Smlouvu o dílo č. 2020/0670, ze dne 15. 12. 2020 se stejným dodavatelem. Předmětem této smlouvy bylo zpracovat dokumentaci pro provádění stavby nové Městské polikliniky v Neratovicích. Obě smlouvy byly uzavřeny bez zadávacího řízení (hodnota jednotlivých zakázek byla méně než 2 mil. Kč).
20. Zadavatel v rozkladu nerozporuje funkční, věcnou a místní souvislost předmětů obou veřejných zakázek. Obě zakázky mají obdobný předmět plnění, který na sebe navazuje, tvoří funkční celek, jímž je kompletní dokumentace nezbytná k výstavbě a zprovoznění městské polikliniky. O části napadeného rozhodnutí týkající se jiných než časových souvislostí předmětu plnění tak není sporu a na odůvodnění napadeného rozhodnutí tak v této části zcela odkazuji.
21. Zadavatel je však toho názoru, že mezi zakázkami není dána časová souvislost. Obě veřejné zakázky, respektive smlouvy na oba okruhy dokumentace byly uzavřeny s odstupem více než jednoho roku a v jiných účetních obdobích. Mimoto zadavatel neměl jistotu, že na stavbu polikliniky získá dotaci, tedy neměl ani jistotu, že bude třeba zpracovat dokumentaci, ohledně níž byla uzavřena druhá ze smluv.
22. Co se týká časové souvislosti obou veřejných zakázek, je třeba uvést, že každý případ je třeba posuzovat individuálně dle konkrétních skutkových okolností. Účetní období může být indikátorem časové souvislosti, nicméně skutečnost, že v posuzované věci zadavatel uzavřel dvě smlouvy v různých účetních obdobích, není zcela zjevně vždy relevantní, srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 13. 8. 2019 č. j. ÚOHS-R0103/2019/VZ-22346/2019/323/PBl : „Časová souvislost může v určitých případech činit i několik let, zejména pokud bude prokázáno, že zadavatel již v okamžiku zahájení první veřejné zakázky věděl či alespoň mohl důvodně předpokládat, že bude následně zadávat plnění (veřejnou zakázku), které s první veřejnou zakázkou tvoří jeden funkční celek.“
23. Časová souvislost plnění je pomocným indikátorem toho, že se jedná o jedinou veřejnou zakázku a rozhodující je, zda zadavatel – jako v posuzované věci – věděl či mohl předpokládat, že jím poptávané plnění bude vyžadovat plnění navazující. Zadavatel tedy věděl, že na plnění realizované na základě první z obou smluv bude navazovat plnění další, což je zřejmé i z toho, že se zadavatel původně pokoušel získat dodavatele obou plnění v původním jediném zadávacím řízení.
24. Jde-li o námitku, že vypracování druhého okruhu dokumentace bylo vázáno až na získání dotace, což je okolnost nejistá, ani té jsem nemohl přisvědčit. Situace byla nepochybně řešitelná v mezích zákona, ať už rozdělením zadávacího řízení na části, popř. odkládací podmínkou v jediné smlouvě na plnění veřejné zakázky atp. Získání dotace není navíc rozhodný faktor ve vztahu k režimu veřejné zakázky, viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2015, sp. zn. 7 As 187/2014, z něhož vyplývá, že „okolnosti úmyslu zadavatele či financování zakázky nemají vliv na posouzení stejnosti či srovnatelnosti předmětu plnění, neboť žádným způsobem nemění charakter tohoto plnění. (…) Pro úvahu, zda se jedná o zadání jedné veřejné zakázky, jsou relevantní pouze objektivně seznatelné vlastnosti předmětu plnění veřejných zakázek.“
25. K námitce týkající se možnosti zadat zpracování prováděcí dokumentace zhotoviteli stavby lze uvést následující. Úřad v napadeném rozhodnutí jasně konstatoval, že ze všech podkladů pro rozhodnutí vyplývá, že zadavatel již od počátku měl v úmyslu pořídit oba stupně projektové dokumentace od projektanta/architekta, nikoliv od zhotovitele stavby. Tuto myšlenku dále rozvádí v bodě 106 napadeného rozhodnutí, kde shrnuje patřičná skutková zjištění. Nelze tedy přisvědčit zadavateli, že by námitka možného postupu metodou design and build byla odmítnuta jenom proto, že ji zadavatel uvedl až v odporu proti příkazu. Naopak Úřad se touto námitkou zabýval věcně a na jeho závěry obsažené v bodě 89 a 106 napadeného rozhodnutí lze v plném rozsahu odkázat.
26. Po přezkoumání napadeného rozhodnutí z hlediska námitek rozkladu jsem tedy shledal, že výrok o vině zcela odpovídá zjištěnému skutkovému stavu. Obě veřejné zakázky jsou vzájemně věcně, funkčně, místně i časově související. Jejich předpokládaná hodnota tedy měla být sečtena a až v návaznosti na to měl být volen zadávací režim. Postup zadavatele, který předmět plnění rozdělil do dvou veřejných zakázek malého rozsahu a nezadal veřejnou zakázku dle § 2 odst. 3 zákona, naplňuje skutkovou podstatu přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
VI. Ke snížení pokuty
27. Úřad v napadeném rozhodnutí odůvodňuje výši uložené pokuty, zcela správně stanovuje z hodnoty veřejné zakázky sazbu pokuty, přestupek zadavatel hodnotí jako v podstatě nejzávažnější porušení zákona. Jako přitěžující okolnost hodnotí Úřad skutečnost, že zadavatel měl informaci o nabídkových cenách za kompletní projektovou dokumentaci, tedy bylo mu známo, že ve věci nejde o veřejnou zakázku malého rozsahu, přesto nepostupoval dle zákona. Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil, že zadavatel se se svým požadavkem na zpracování projektové dokumentace obrátil na subjekty, které nabídly nejnižší nabídkovou cenu v původním zadávacím řízení. Pokutu Úřad ukládá ve výši necelé poloviny zákonné sazby, což vzhledem k rozpočtu zadavatele nepředstavuje sankci likvidační.
28. Zadavatel v podaném rozkladu namítá, že ve svém jednání nebyl veden zlým úmyslem a nejednal v rozporu se zákonem vědomě. Současně zadavatel uvádí, že dodržel zásadu zachování hospodářské soutěže, když k podání nabídek vyzval dodavatele, kteří ve zrušeném zadávacím řízení nabídli nejnižší cenu. Obviněný rovněž uvádí, že si je vědom, že měl postupovat jinak, a již zahájení správního řízení vnímá jako vážnou situaci. Obviněný dále uvádí, že v budoucnu vyvine ještě větší úsilí, aby se podobné situace vyvaroval.
29. Při přezkoumání výše pokuty a jejího odůvodnění aprobuji postup Úřadu, jeho úvahy i výši pokuty jako správné a zákonné. Nicméně jsem nepřehlédl lítost obviněného nad vzniklou situací, kterou v rozkladu obsáhle vyjadřuje. Vzhledem k závažnosti jednání a vzhledem k tomu, že zadavatel si musel být vědom toho, že se nejedná o zakázku malého rozsahu a že zakázku nelze dělit tak, jak byla rozdělena, není na místě uložit sankci symbolickou či zcela upustit od potrestání, což ostatně zákon ani neumožňuje. Přesto však považuji za žádoucí ocenit vztah zadavatele ke spáchanému přestupku, a to ve smyslu jeho uznání a snahy po nápravě. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl snížit uloženou pokutu o 40 000 Kč na současných 200 000 Kč. Jsem přesvědčen, že i takto stanovená pokuta ještě plní svůj účel, neboť si zachovává preventivní i represivní funkci.
VII. Závěr
30. Po zvážení všech aspektů dané věci a rozkladových námitek zadavatele a na základě zjištění, že Úřad postupoval při rozhodnutí o návrhu v souladu se zákonem, zákonem o přestupcích a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro jinou změnu rozhodnutí, než je snížení uložené sankce.
31. V řešeném případě byl zadavatel trestán za přestupek spočívající v tom, že dílčí veřejné zakázky tvořící jedinou veřejnou zakázku nezadal v příslušném zákonném režimu. Při posouzení věci jsem shledal, že zadavatel odpovídá za přestupek spočívající v dělení zakázek, neboť rozdělený předmět veřejné zakázky spolu věcně, místně, funkčně i časově souvisí. Časovou souvislost nelze hodnotit úzce, např. pouze ve smyslu účetního období, nýbrž je třeba přihlédnout k širšímu kontextu věci. Přestože se zadavatel snažil o postup do jisté míry transparentní, jeho snaha nesnižuje škodlivost přestupku do té míry, že by nenaplnil materiální stránku přestupku. Co se týká sankce a její výše, shledal jsem, že sankce byla uložena zákonně. Zadavatel nicméně v rozkladu vyjadřuje nad svým pochybením lítost a rovněž deklaruje svou snahu se do budoucna vyvarovat jednání, které by bylo v rozporu se zákonem. Vzhledem k postoji zadavatele k jeho pochybení jsem rozhodl o snížení sankce tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
město Neratovice, Kojetická 1028, 277 11 Neratovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy