číslo jednací: 29849/2021/510/MKo
spisová značka: S0380/2021/VZ

Instance I.
Věc Rekonstrukce obecního bytu a šaten
Účastníci
  1. obec Skomelno
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 14. 9. 2021
Dokumenty file icon 2021_S0380.pdf 233 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0380/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-29849/2021/510/MKo

 

Brno 03.09.2021

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

  • obec Skomelno, IČO 00573906, se sídlem Skomelno 94, 338 28 Skomelno,

v souvislosti s uveřejněním „SMLOUVY O DÍLO“ uzavřené dne 2. 1. 2020 s vybraným dodavatelem Miroslav Němec, IČO 13868161, se sídlem Kozojedy 91, 331 41 Kralovice, a uzavřením dodatku č. 1 ze dne 26. 2. 2020 k předmětné smlouvě na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce obecního bytu a šaten“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný obec Skomelno, IČO 00573906, se sídlem Skomelno 94, 338 28 Skomelno – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že „SMLOUVU O DÍLO“ na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce obecního bytu a šaten“, kterou uzavřel dne 2. 1. 2020 s vybraným dodavatelem Miroslav Němec, IČO 13868161, se sídlem Kozojedy 91, 331 41 Kralovice, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 17. 1. 2020, přičemž předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 11. 3. 2021.

II.

Obviněný obec Skomelno, IČO 00573906, se sídlem Skomelno 94, 338 28 Skomelno – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 26. 2. 2020 ke „SMLOUVĚ O DÍLO“ s vybraným dodavatelem – Miroslav Němec, IČO 13868161, se sídlem Kozojedy 91, 331 41 Kralovice – na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Rekonstrukce obecního bytu a šaten“ nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 12. 3. 2020, přičemž předmětný dodatek obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 11. 3. 2021.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Skomelno, IČO 00573906, se sídlem Skomelno 94, 338 28 Skomelno – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 5 500 Kč (pět tisíc pět set korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Skomelno, IČO 00573906, se sídlem Skomelno 94, 338 28 Skomelno (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 2. 1. 2020 „SMLOUVU O DÍLO“ (dále též „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Miroslav Němec, IČO 13868161, se sídlem Kozojedy 91, 331 41 Kralovice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Rekonstrukce obecního bytu a šaten“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Dne 26. 2. 2020 byl mezi těmito smluvními stranami uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě (dále též „dodatek ke smlouvě“).

2.      Z profilu zadavatele[1] vyplývá, že obviněný uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku ze dne 2. 1. 2020 na profilu zadavatele dne 11. 3. 2021. Dodatek ke smlouvě, kterým došlo ke změně celkové ceny plnění, zadavatel na svém profilu uveřejnil rovněž dne 11. 3. 2021.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 16. 6. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

4.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. a II. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

5.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.       smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.       smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.       smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

6.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

7.             Obviněný uzavřel dne 2. 1. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky malého rozsahu „Rekonstrukce obecního bytu a šaten“. Dne 26. 2. 2020 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek ke smlouvě.

8.             Podle článku 6.1 smlouvy činila celková cena plnění 1 045 639 Kč včetně DPH. Dodatkem ke smlouvě byla celková cena plnění zvýšena (tzv. vícepráce) o částku 95 963 Kč včetně DPH.  

9.             Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 11. 3. 2021 a dodatek ke smlouvě byl uveřejněn rovněž dne 11. 3. 2021.

Právní posouzení

10.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

11.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

12.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 17. 1. 2020, přičemž předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 11. 3. 2021. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

13.         Na základě výše uvedeného považuje Úřad dále za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku ke smlouvě nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek ke smlouvě neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 12. 3. 2020, přičemž předmětný dodatek obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 11. 3. 2021. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

14.         Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 citovaného ustanovení zákona.

15.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil dvou přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu a následně i dodatek ke smlouvě ve lhůtě do 15 dnů od uzavření předmětné smlouvy, resp. dodatku ke smlouvě. Obviněný uveřejnil na profilu zadavatele smlouvu i dodatek ke smlouvě až dne 11. 3. 2021, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

16.         Vzhledem ke zjištěným přestupkům Úřad přistoupil k uložení pokuty.

17.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

18.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

19.         V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona a zákona o přestupcích Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 18. 1. 2020, resp. dne 13. 3. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy a dodatku ke smlouvě na profilu zadavatele. Správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

20.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

21.         V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

22.         Úřad konstatuje, že s ohledem na společenskou škodlivost, která je mimo jiné vyjádřena také výší trestní sazby za předmětné přestupky, bude dle zásady absorpce dále posuzovat pouze nejzávažnější přestupek, přičemž v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).

23.         Ve výrocích I. a II. Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy ze dne 2. 1. 2020 a dodatku ke smlouvě ze dne 26. 2. 2020 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovanou smlouvu ani dodatek ke smlouvě neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 17. 1. 2020, resp. dne 12. 3. 2020, přičemž předmětnou smlouvu včetně dodatku ke smlouvě uveřejnil až dne 11. 3. 2021. Za tyto přestupky lze dle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.

24.  Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu ani dodatek na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 17. 1. 2020, resp. dne 12. 3. 2020, ale uveřejnil je na profilu zadavatele až dne 11. 3. 2021. Smlouva je uzavřena na předmět plnění předmětné veřejné zakázky, kterým je dle čl. 2. „Předmět smlouvy“ smlouvy provedení stavebních prací spojených s rekonstrukcí obecního bytu a šaten. Dle čl. 6.1. „Cena díla“ smlouvy činí cena předmětu veřejné zakázky 1 045 639 Kč včetně DPH.

25.         Předmětem dodatku ke smlouvě byla změna, resp. zvýšení celkové ceny plnění o částku 95 963 Kč včetně DPH. Dodatkem ke smlouvě tedy došlo k navýšení celkové ceny plnění o tzv. vícepráce, a to na výslednou částku 1 141 602 Kč včetně DPH. V návaznosti na právě uvedené tak Úřad konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť jej s ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje za závažnější a současně uzavření samotné smlouvy časově a věcně předchází uzavření dodatku.

26.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

27.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

28.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

29.         Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

30.         Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě výší peněžitého závazku v uzavřené smlouvě ve znění dodatku ke smlouvě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž cena činí 1 141 602 Kč včetně DPH. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu, Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.

31.         Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování dodatku ke smlouvě, konstatovaného ve výroku II. tohoto příkazu.

32.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

33.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021 (dostupného z https://www.obec-skomelno.cz/urad/uredni-deska/rozpocet-obce/schvaleny-rozpocet-na-rok-2021-546.html) vyplývá, že obviněný v roce 2021 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 2 338 000 Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou). Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto územního samosprávného celku v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2.

34.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

35.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupků přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku III. tohoto příkazu.

36.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

 

 

v z. Mgr. Michal Kobza

ředitel Odboru veřejných zakázek I

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Obec Skomelno, Skomelno 94, 338 28 Skomelno

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
ilustrace
cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz
cs | en