číslo jednací: 31481/2021/524/MOn
spisová značka: S0402/2021

• Instance: I.
• Věc: Rolba – na úpravu ledové plochy, Jindřichův Hradec
• Účastníci:
  1. Služby města Jindřichův Hradec, s. r. o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 24. 9. 2021

Spisová značka:  ÚOHS-S0402/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-31481/2021/524/MOn

Brno 15.09.2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona obviněným

• Služby města Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 26043335, se sídlem Jiráskovo předměstí 1007, 377 01 Jindřichův Hradec,

v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy zadavatele k veřejné zakázce „Rolba – na úpravu ledové plochy, Jindřichův Hradec“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2019 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod identifikátorem P19V00035040,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz

I.

Obviněný – Služby města Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 26043335, se sídlem Jiráskovo předměstí 1007, Jindřichův Hradec III, 377 01 Jindřichův Hradec – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce „Rolba – na úpravu ledové plochy, Jindřichův Hradec“, která byla zadávaná ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek ze dne 4. 12. 2019 uveřejněné na profilu zadavatele téhož dne pod identifikátorem P19V00035040, na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, když zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením kupní smlouvy s vybraným dodavatelem – TT Ice-snow s.r.o., IČO 07087039, se sídlem Křeslická 1507/2, 101 00 Praha 10 – dne 5. 2. 2020, a zákonná lhůta tak marně uplynula dne 18. 3. 2020, a písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 24. 6. 2021.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Služby města Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 26043335, se sídlem Jiráskovo předměstí 1007, 377 01 Jindřichův Hradec – ukládá podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,

pokuta ve výši 5 000,- Kč (pět tisíckorun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Obviněný – Služby města Jindřichův Hradec s.r.o., IČO 26043335, se sídlem Jiráskovo předměstí 1007, 377 01 Jindřichův Hradec (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 4. 12. 2019 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod identifikátorem P19V00035040 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rolba – na úpravu ledové plochy, Jindřichův Hradec“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Podle bodu 1) „Informace o druhu a předmětu veřejné zakázky“ Výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku ze dne 4. 12. 2019 je předmětem veřejné zakázky „dodávka 1ks rolby na úpravu ledové plochy“.

3.             Obviněný rozhodl, že ekonomicky nejvýhodnější nabídku na plnění veřejné zakázky podal vybraný dodavatel – TT Ice-snow s.r.o., IČO 07087039, se sídlem Křeslická 1507/2, 101 00 Praha 10 (dále jen „vybraný dodavatel“), což vyplývá z dokumentu „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 16. 1. 2020.

4.             Dne 5. 2. 2020 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na předmět veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle
§ 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 14. 6. 2021 podnět mimo jiné s žádostí o prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Stěžovatel Úřad také upozornil na absenci uveřejnění písemné zprávy podle § 217 odst. 5 zákona ve vztahu k veřejné zakázce na profilu zadavatele.

6.             Po přezkoumání předložených podkladů, jež jsou součástí spisu vedeného v této věci pod sp. zn. ÚOHS-S0402/2021/VZ, dospěl Úřad k závěru, že obviněný nepostupoval v souvislosti s uveřejněním písemné zprávy o zadávacím řízení na veřejnou zakázku v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

7.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), může správní orgán o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), může správní orgán příkaz vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

8.             Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

9.             Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

10.         Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 téhož ustanovení v případě zrušení zadávacího řízení.

11.         Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

Zjištěné skutečnosti

12.         Obviněný uzavřel dne 5. 2. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu na předmět veřejné zakázky.

13.         Z profilu zadavatele (dostupný z https://nen.nipez.cz/SeznamPlatnychProfiluZadavatelu
/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateliM-442680878/MultiprofilZakladniUdajeOZadavateli-442680878) vyplývá, že písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna dne 24. 6. 2021.

Právní posouzení

14.         Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem uvádí, že jsou jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti mají své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly. Účelem zákona – a ve svém důsledku i konkrétních zadávacích řízení – je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, čímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.

15.         Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby i subjekty stojící mimo zadávací řízení disponovaly informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení, což je podmíněno mj. i dodržováním zákonem definovaných uveřejňovacích povinností ze strany zadavatelů. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly hospodárného vynakládání veřejných prostředků (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejnosti. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku.

16.         Úřad uvádí, že z ustanovení § 217 odst. 5 zákona zcela jasně vyplývá povinnost obviněného uveřejnit na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele, a to ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadávací řízení šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 5. 2. 2020, tedy dnem, kdy obviněný s vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Obviněný tak byl povinen uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele nejpozději dne 18. 3. 2020.

17.         Úřad konstatuje, že na základě jím provedeného přezkumu zjistil, že na profilu zadavatele se nachází dokument označený jako „Písemná zpráva zadavatele“, přičemž na profilu zadavatele je rovněž uvedena informace, že tento dokument byl uveřejněn dne 24. 6. 2021. Z uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, a Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

18.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce na profilu zadavatele ve lhůtě 30 pracovních dnů ode dne ukončení zadávacího řízení, tedy do 18. 3. 2020, ale až dne 24. 6. 2021, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

19.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

20.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

21.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle 
§ 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 19. 3. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

22.         Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona lze za přestupek uložit pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.

23.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

24.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

25.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

26.         Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Neuveřejněním písemné zprávy včas pak došlo taktéž k znepřehlednění zadávacího řízení, neboť písemná zpráva má být souhrnným přehledem průběhu a ukončení zadávacího řízení; pokud tedy zadavatel předmětnou zprávu neuveřejní včas, pak se pro veřejnost i pro účastníky zadávacího řízení stává zadávací řízení méně přehledným a hůře kontrolovatelným, neboť písemná zpráva zadavatele je jedním ze základních dokumentů, které je zadavatel povinen v průběhu zadávacího řízení vypracovat, a obsahuje veškeré stěžejní informace o průběhu a ukončení zadávacího řízení.

27.         Úřad při posuzování výše pokuty přihlédl ke skutečnosti, že v šetřeném případě se nesplnění uveřejňovací povinnosti týká veřejné zakázky zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení, kdy hodnota veřejné zakázky činila 3 300 000,- Kč bez DPH. Jedná se tak o veřejnou zakázku relativně nižší hodnoty, kdy nesplnění uveřejňovací povinnosti dosahuje nižší intenzity škodlivosti, než v případě veřejných zakázek velkého finančního objemu, které jsou zadávány v režimu pro nadlimitní veřejné zakázky; lze totiž obecně konstatovat, že naléhavost kontroly vynakládání veřejných prostředků se vzrůstající hodnotou veřejné zakázky roste.

28.         Jako další polehčující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel své pochybení akceptoval a snažil se zmírnit jeho dopady. V této souvislosti Úřad uvádí, že zadavatel sice nezjednal nápravu při uveřejňování písemné zprávy z vlastní iniciativy, ale učinil tak neprodleně poté, co byl postupem Úřadu při šetření podnětu na předmětnou skutečnost upozorněn. Je zde tedy zjevná snaha zadavatele co nejrychleji odstranit protiprávní jednání, resp. napravit své opomenutí.

29.         Při úvaze o výši pokuty Úřad rovněž zohlednil tu skutečnost, že zadavatel v zákonné lhůtě uveřejnil smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky. Informace o výsledku zadávacího řízení tak byla veřejně dostupná, tudíž veřejná kontrola nebyla znemožněna, nýbrž toliko ztížena.

30.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

31.         Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž přihlédl k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť stanovená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pokuty, jež mají likvidační charakter a pokuty, které by mohly nepřiměřeným způsobem negativně ovlivnit činnost zadavatele.

32.         Úřad z poslední zveřejněné výroční zprávy (dostupná z https://www.smjh.cz/filemanager/files/901588.pdf) obviněného zjistil, že v roce 2019 dosáhl kladného provozního výsledku hospodaření ve výši 1.093 tis. Kč. Ze schváleného rozpočtu Města Jindřichův Hradec na rok 2021 (dostupný z https://www.jh.cz/filemanager/files/file.php?file=1124529&xuser=738465978099167850) jako jediného společníka obviněného lze navíc zjistit zvýšení dotací na jeho provoz. Úřad je proto toho názoru, že uložená pokuta nemůže nepřiměřeným způsobem negativně ovlivnit činnost zadavatele. Úřad konstatuje, že stanovenou pokutu nelze vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) do ekonomické situace obviněného, neboť jejím uložením není rozpočet obviněného zatížen takovým způsobem, který by de facto ochromil jeho činnost, naopak uložená pokuta je vzhledem k jeho rozpočtu marginální.

33.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

34.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupku přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku II. tohoto příkazu.

35.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení ve věci pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Služby města Jindřichův Hradec s.r.o., Jiráskovo předměstí 1007, Jindřichův Hradec III, 377 01

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy