číslo jednací: 33371/2021/162/BVí
spisová značka: R0117/2021/VZ

Instance II.
Věc Dočasné zajištění podpory OKaplikací
Účastníci
  1. Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí
  2. DXC Technology Czech Republic s.r.o.
  3. OKsystem a.s.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
Rok 2021
Datum nabytí právní moci 12. 10. 2021
Související rozhodnutí 23145/2021/500/AIv
33371/2021/162/BVí
Dokumenty file icon 2021_R0117.pdf 336 KB

Spisová značka:  ÚOHS-R0117/2021/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-33371/2021/162/BVí                                                                                     

 

 

 

 

Brno 5. 10. 2021

 

                               

 

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 19. 7. 2021, doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 20. 7. 2021, jejž podal navrhovatel –

 

  • DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4,

 

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-23145/2021/500/AIv ze dne 13. 7. 2021, vydanému ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0081/2021/VZ, jehož dalšími účastníky jsou –

 

  • zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 a

 

  • OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 11. 3. 2021 JUDr. Danielem Chamrádem, ev. č. ČAK 04825, IČO 12627453, advokátem ve sdružení ADVOKATNÍ KANCELÁŘ CHAMRÁD - LAUŠMANOVÁ, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9,

 

kteří dne 22. 2. 2021 uzavřeli smlouvu s názvem „Smlouva o dočasném zajištění podpory OKaplikací“, číslo smlouvy SML/2021/00059, na plnění předmětu veřejné zakázky s názvem „Dočasné zajištění podpory OKaplikací“, která byla zadávána v jednacím řízení bez uveřejnění na základě výzvy k podání nabídky ze dne 22. 2. 2021,

 

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů v souladu s § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:

 

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0081/2021/VZ č. j. ÚOHS-23145/2021/500/AIv ze dne 13. 7. 2021

 

p o t v r z u j i

 

a podaný rozklad

 

z a m í t á m.

 

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] zahájil dne 22. 2. 2021 odesláním výzvy k podání nabídky z téhož dne jednací řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky s názvem „Dočasné zajištění podpory OKaplikací“ (dále jen „JŘBU II“ nebo „veřejná zakázka“). K podání nabídky zadavatel vyzval dodavatele OKsystem a.s., IČO 27373665, se sídlem Na Pankráci 1690/125, 140 21 Praha 4, ve správním řízení zastoupeného na základě plné moci ze dne 11. 3. 2021 JUDr. Danielem Chamrádem, ev. č. ČAK 04825, IČO 12627453, advokátem ve sdružení ADVOKATNÍ KANCELÁŘ CHAMRÁD - LAUŠMANOVÁ, se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9 (dále jen „dodavatel OKsystem a.s.“ nebo „vybraný dodavatel“). Z výzvy k podání nabídky vyplývá, že zadavatel zahájil jednací řízení bez uveřejnění s odkazem na § 63 odst. 5 zákona.

2.             Realizaci JŘBU II předcházelo zahájení otevřeného zadávacího řízení pro nadlimitní veřejnou zakázku s názvem „Podpora, nutný rozvoj a ukončení OKaplikací rezortu MPSV“ (dále jen „otevřené zadávací řízení“) dne 16. 9. 2020,[2] přičemž smlouva uzavřená v tomto zadávacím řízení měla být smlouvou věcně a časově navazující na stávající smlouvu s názvem „SMLOUVA O ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB PODPORY PROVOZU A ROZVOJE OKAPLIKACÍ PRO MPSV“, která byla mezi zadavatelem a dodavatelem OKsystem a.s. uzavřena dne 22. 12. 2016 (dále jen „stávající smlouva“). K ukončení stávající smlouvy ve znění jejích dodatků mělo dojít dne 24. 2. 2021. Vzhledem k mnoha žádostem o vysvětlení zadávací dokumentace a námitkám proti zadávací dokumentaci zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek v otevřeném zadávacím řízení do 8. 1. 2021. Protože byl ve věci otevřeného řízení podán návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu, což zadavateli znemožnilo uzavřít smlouvu věcně a časově navazující na stávající smlouvu, a současně, s ohledem na nezajištěnou externí podporu provozu OKaplikací, zahájil zadavatel dne 27. 1. 2021 jednací řízení bez uveřejnění pro veřejnou zakázku s názvem „Zajištění služeb podpory provozu, nutného rozvoje a ukončení OKaplikací“ prostřednictvím výzvy adresované dodavateli OKsystem a.s. (dále jen „JŘBU I“). Rovněž v průběhu JŘBU I zadavatel obdržel námitky, které odmítl, avšak s ohledem na jejich odmítnutí nebyl vzhledem k blokační lhůtě podle § 246 zákona oprávněn uzavřít v JŘBU I smlouvu. Z důvodu trvající akutní potřeby zajistit podporu provozu OKaplikací a nemožnosti zajistit tuto jiným způsobem, zadavatel nakonec dne 22. 2. 2021 zahájil JŘBU II. Téhož dne uzavřel zadavatel s dodavatelem OKsystem a.s. na plnění předmětu veřejné zakázky smlouvu s názvem „Smlouva o dočasném zajištění podpory OKaplikací“, číslo smlouvy SML/2021/00059 (dále jen „krátkodobá smlouva“)[3].

3.             Vzhledem k tomu, že dodavatel DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) měl za to, že zadavatel uzavřel s dodavatelem OKsystem a.s. krátkodobou smlouvu v jednacím řízení bez uveřejnění, aniž by byly naplněny zákonem stanovené podmínky, podal dne 1. 3. 2021 návrh na uložení zákazu plnění smlouvy (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který je v souladu s § 248 odst. 1 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem (dále jen „Úřad“).

II.             Napadené rozhodnutí

4.             Dne 13. 7. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0081/2021/VZ č. j. ÚOHS-23145/2021/500/AIv (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž v souladu s § 265 písm. a) zákona rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

III.           Rozklad navrhovatele

5.             Proti napadenému rozhodnutí podal navrhovatel rozklad, který byl Úřadu doručen
dne 20. 7. 2021. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 13. 7. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

6.             Z rozkladu vyplývá přesvědčení navrhovatele o tom, že Úřad posoudil nesprávně otázku naplnění důvodů vedení jednacího řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 5 zákona. Zejména se dle navrhovatele jedná o splnění zákonné podmínky, dle které nesmí zadavatel stav krajní naléhavosti způsobit sám, přičemž tento stav nemohl ani předvídat. Navrhovatel také upozorňuje na požadavek přísně restriktivního výkladu této podmínky.

7.             Dále navrhovatel poukazuje na skutečnost, že důkazní břemeno ohledně plnění podmínek realizace jednacího řízení bez uveřejnění leží dle jeho názoru plně na zadavateli.

8.             Navrhovatel ve svém rozkladu odkazuje na rozmanitou judikaturu správních soudů, přičemž uzavírá, že pokud Úřad na východiska institutu jednacího řízení bez uveřejnění v napadeném rozhodnutí správně poukázal, nakonec je neaplikoval správně.

9.             Za zásadní spornou otázku považuje navrhovatel okolnosti vyhotovování a předávání relevantní dokumentace ze strany dodavatele OKsystem a.s. zadavateli, což je dle jeho názoru otázka odborná, která přesahuje možnosti právního posouzení ze strany Úřadu. Ze souvisejících okolností dle navrhovatele vyplývá, že zapříčiněním zadavatele došlo k prodlevám, které nakonec vyústily ve stav krajní naléhavosti na straně zadavatele.

10.         Navrhovatel ve svém rozkladu označuje konkrétní body napadeného rozhodnutí, s nimiž nesouhlasí, mimo jiné i bod 143 napadeného rozhodnutí, v němž Úřad pojednává o nehospodárnosti a nelogičnosti uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s jiným dodavatelem než s dodavatelem OKsystem a.s.

Závěr rozkladu

11.         Závěrem rozkladu navrhovatel předsedovi Úřadu navrhuje, aby výrok napadeného rozhodnutí změnil tak, že zadavateli uloží opatření k nápravě dle ustanovení § 264 odst. 1 zákona, spočívající v zákazu plnění krátkodobé smlouvy.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

12.         Zadavatel se k rozkladu navrhovatele vyjádřil přípisem ze dne 4. 8. 2021, v němž uvedl své přesvědčení o správnosti napadeného rozhodnutí. Zadavatel trvá na správnosti svých postupů při zadávání veřejné zakázky, neboť provoz OKaplikací byl po řádném skončení stávající smlouvy schopen zajistit pouze stávající poskytovatel – dodavatel OKsystem a.s., přičemž v dané chvíli neexistovala jiná reálná alternativa, než zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, která by mohla nezbytné potřeby zadavatele v souvislosti s fungováním OKaplikací zajistit.

13.         Zadavatel dále rozporuje jednotlivé rozkladové námitky navrhovatele s tím, že v návaznosti na veškeré argumenty napadeného rozhodnutí platí, že podmínky pro zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění na základě § 63 odst. 5 zákona byly dle jeho názoru naplněny a z jeho strany také dostatečně prokázány.

14.         Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu podaný rozklad zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

IV.          Řízení o rozkladu

15.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup dle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 téhož právního předpisu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

16.         Dne 26. 8. 2021 obdržel Úřad přípis navrhovatele, jehož obsahem je doplnění jeho rozkladu ze dne 19. 7. 2021. Navrhovatel v něm poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 199/2021-71 ze dne 17. 8. 2021 (dále jen „rozsudek 7 As 199/2021“)a s jeho závěry konfrontuje některé body napadeného rozhodnutí. I tento rozsudek má dle názoru navrhovatele podporovat jeho tvrzení o tom, že zadavatel způsobil stav krajní naléhavosti sám, a tudíž nemůže být tato podmínka realizace jednacího řízení bez uveřejnění splněna.

17.         Toto doplnění rozkladu včetně jeho přílohy bylo ostatním účastníkům správního řízení zasláno na vědomí a současně, za účelem zajištění dodržení lhůty pro vydání rozhodnutí o rozkladu dle § 90 odst. 6 a § 71 správního řádu, jim byla prostřednictvím usnesení sp. zn. ÚOHS-R0117/2021/VZ č. j. ÚOHS-29326/2021/162/BVí ze dne 6. 9. 2021 stanovena lhůta pěti dní k podání případného vyjádření k doplnění rozkladu.

18.         Zadavatel se k doplnění rozkladu vyjádřil přípisem ze dne 13. 9. 2021, ve kterém setrvává na svém názoru, že podmínky pro realizaci JŘBU II dle § 63 odst. 5 zákona naplnil a rovněž prokázal.

19.         K doplnění rozkladu se vyjádřil rovněž vybraný dodavatel svým přípisem ze dne 14. 9. 2021. Ve vztahu k navrhovatelem zmiňovanému rozsudku 7 As 199/2021 poukázal na skutečnost, že procesním důsledkem vydání toho judikátu není takový stav, jak dle jeho názoru navrhovatel ve svém doplnění rozkladu předjímá. Dále vybraný dodavatel uvádí konkrétní souvislosti nyní šetřené věci se správním řízením vedeným Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0166/2020/VZ a vyjadřuje se rovněž ke sporné otázce vlivu jednání zadavatele na vznik situace krajní naléhavosti ve smyslu § 63 odst. 5 zákona.

Stanovisko předsedy Úřadu

20.         Po projednání věci rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu,
a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které předcházelo jeho vydání, s právními předpisy, jakož i jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu, a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.

21.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je shora uvedeno, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a podaný rozklad zamítnut.

V.            K námitkám rozkladu

22.         Na úvod této části rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu uvádí, že se plně ztotožňuje s precizním odůvodněním napadeného rozhodnutí a v nezbytných podrobnostech odkazuje na Úřadem zpracovaný přehled souslednosti jednotlivých kroků zadavatele při pořizování dokumentace systému OKaplikací, který Úřad v napadeném rozhodnutí provedl, zejména pak na bod 96 napadeného rozhodnutí.

23.         Navrhovatel ve svém rozkladu napadá správnost posouzení šetřené věci ze strany Úřadu zejména v souvislosti s otázkou, zda zadavatel stav krajní naléhavosti ve smyslu § 63 odst. 5 zákona sám způsobil. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na konkrétní závěry relevantní judikatury s tím, že Úřad jejich východiska na šetřený případ neaplikoval správně. S takovým argumentem zadavatele však není možné souhlasit. 

24.         Pokud navrhovatel ve svém rozkladu cituje z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 A 145/2018 – 64 ze dne 29. 6. 2020 (dále jen „rozsudek 30 A 145/2018“), nejedná se o odkazy, které by podporovaly rozkladovou argumentaci.  Ve vztahu k nyní šetřené věci jsou podstatné ty části odůvodnění rozsudku 30 A 145/2018, které se vztahují k otázce aktivity zadavatele město Český Těšín za účelem předcházení vzniku krajně naléhavého stavu. Krajský soud v Brně v dotčeném rozsudku vymezil základní teze obezřetného postupu zadavatele snažícího se vzniku krajně naléhavé situace předcházet tím, že ještě před zahájením zadávacího řízení počítá s nikoliv zcela bezproblémovým průběhem a k zákonem stanoveným minimálním lhůtám připočítá i čas, který si vyžádají nejrůznější zdržení.

25.         Postupům zadavatele nyní šetřené věci ve světle těchto tezí nelze ničeho vytknout, neboť, jak bude pospáno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu, zadavatel zahájil přípravy otevřeného zadávacího řízení s dostatečným předstihem a rovněž zahájení samotného otevřeného zadávacího řízení cca 160 dní před skončením účinnosti stávající smlouvy lze v celém kontextu šetřeného případu pokládat za dostatečné.

26.         Také skutkový stav nyní šetřeného případu a věci rozhodnuté rozsudkem 30 A 145/2018 je zcela odlišný. V případě města Český Těšín (zadavatel a žalobce ve věci 30 A 145/2018) se jednalo o užší zadávací řízení pro veřejnou zakázku na služby, jejichž poskytování na základě dotčené stávající smlouvy mělo být ukončeno za 69 dní od zahájení tohoto užšího řízení. Zadavatel město Český Těšín byl tedy v jiném postavení než zadavatel v případě nyní řešené věci, který zahájil otevřené zadávací řízení cca 160 dní před skončením účinnosti stávající smlouvy. Ještě výrazněji je však tato odlišnost patrná v celém kontextu šetřeného případu, z něhož je zřejmé, že zadavatel realizoval úkony a postupy, které nakonec vyústily v provedení JŘBU II ještě mnohem dříve – v širších souvislostech již v roce 2014 (blíže srov. bod 27 tohoto rozhodnutí o rozkladu), resp. v roce 2017, kdy zadavatel stávajícímu dodavateli zadal požadavek na vypracování dokumentace, kterou by případně mohl využít pro případ potřeby zajištění další podpory a provozu OKaplikací poskytovatelem odlišným od poskytovatele stávajícího (blíže srov. body 17 a násl. sdělení zadavatele ze dne 21. 4. 2021).

27.         V roce 2014 zadavatel za účelem nahrazení stávajícího systému OKaplikací (zjednodušeně řečeno se jedná o informační systém zajišťující zejména provádění agendy zaměstnanosti a vyplácení sociálních dávek, spadající do kritické informační infrastruktury České republiky) systémy novými, postupně zahájil tři otevřená zadávací řízení:

a)      dne 29. 9. 2014 zadavatel odeslal k uveřejnění formulář ev. č. 7401011098312 týkající se oznámení předběžných informací k veřejné zakázce s názvem „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – Integrovaná podpůrná a provozní data“, přičemž dne 17. 12. 2014 zadavatel zahájil otevřené zadávací řízení na pořízení dodávek, které tvořily předmět této veřejné zakázky (formulář ev. č. 7402011098312). Oznámení o zadání této veřejné zakázky bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 9. 10. 2015 pod ev. č. 498312 (dále jen „zadávací řízení JIS“), dále

b)      dne 29. 9. 2014 zadavatel odeslal k uveřejnění formulář ev. č. 7401011098309 týkající se oznámení předběžných informací k veřejné zakázce s názvem „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS ZAMĚSTNANOST“, přičemž dne 21. 11. 2014 zadavatel zahájil otevřené zadávací řízení na pořízení dodávek, které tvořily předmět této veřejné zakázky, prostřednictvím odeslání formuláře oznámení o zakázce, který byl uveřejněn pod ev. č. 7402011098309. Formulář oznámení o zadání této veřejné zakázky byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 5. 1. 2016 pod ev. č. 7603011098309 (dále jen „zadávací řízení IS ZAM“), a dále

c)      dne 29. 9. 2014 zadavatel odeslal k uveřejnění formulář ev. č. 7401011098313 týkající se oznámení předběžných informací k veřejné zakázce s názvem „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY“, přičemž dne 10. 12. 2014 zadavatel zahájil otevřené zadávací řízení na pořízení dodávek, které tvořily předmět této veřejné zakázky pomocí odeslání formuláře oznámení o zakázce, který byl uveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. 7402011098313. Formulář oznámení o výsledku zadávacího řízení byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 15. 11. 2016 pod ev. č. F2016-003947 (dále jen „zadávací řízení IS DAV“).

28.         Na posledně jmenované zadávací řízení, potom navazuje zahájení otevřeného zadávacího řízení pro veřejnou zakázku s názvem „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí – IS SOCIÁLNÍ DÁVKY II.“ dne 12. 12. 2017 (dále jen „IS DAV II“),[4] neboť od smlouvy uzavřené na plnění předmětu IS DAV zadavatel odstoupil. Vzhledem k tomu, že v průběhu zadávacího řízení IS DAV II došlo k průtahům (blíže srov. bod 130 napadeného rozhodnutí), přičemž bylo zřejmé, že účinnost stávající smlouvy skončí zřejmě dříve, než se toto zadávací řízení zadavateli podaří ukončit podpisem smlouvy na plnění této veřejné zakázky, zadavatel realizoval otevřené zadávací řízení a další kroky zadavatele, které jsou popsány v bodě 2 tohoto rozhodnutí o rozkladu.[5]

29.         Lze rozumět důvodům, proč navrhovatel vztahuje závěry rozsudku 30 A 145/2018 až na fázi realizace otevřeného zadávacího řízení, nicméně v šetřeném případě je nezbytné chápat i širší kontext objasňující posloupnost jednotlivých úkonů zadavatele. Zejména se jedná o skutečnost, že prvotní snahou zadavatele bylo nahradit systém OKapliakcí systémy novými. Až poté, co bylo zřejmé, že do konce účinnosti stávající smlouvy (ve znění předmětného dodatku) nebudou tyto nové systémy uvedeny do provozu, zadavatel přistoupil k přípravě otevřeného zadávacího řízení. V tomto kontextu tedy otevřené zadávací řízení představuje jakési „nouzové řešení“ nastalé situace, které nebylo původně vůbec plánováno, a pokud zadavatel započal s přípravou nezbytné dokumentace tohoto zadávacího řízení již v roce 2017, není zde důvod pro závěr o jakémkoli zanedbání, resp. nedostatečném zohlednění možných průtahů otevřeného zadávacího řízení. V tomto smyslu je tedy možné uzavřít, že zadavatel svými postupy naplnil základní východiska odůvodnění rozsudku 30 A 145/2018, tzn. že přípravy na zahájení otevřeného zadávacího řízení byly ze strany zadavatele zahájeny v dostatečném časovém předstihu tak, aby se zadavatel nedostal do časové tísně. Pokud k této časové tísni nakonec skutečně došlo, nebylo to vinou ani z důvodu zanedbání ze strany zadavatele, jak je popsáno dále v tomto rozhodnutí o rozkladu.

30.         Vzhledem k tomu, že zákon ve svém § 241 připouští právo podat námitku proti jakémukoli úkonu[6] zadavatele souvisejícímu se zadáváním veřejné zakázky, přičemž každé odmítnutí námitek ze strany zadavatele zakládá právo na podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem dle § 249 a násl. zákona, jehož výsledek může být dále napaden rozkladem ve smyslu § 152 správního řádu, na který navazuje rozhodnutí o rozkladu opět podléhající přezkumu ve správním soudnictví, vedl by výklad navrhovatele, ohledně povinnosti zadavatele zohlednit možné budoucí průtahy v zadávacím řízení k neudržitelnému závěru, že každé otevřené zadávací řízení musí být zahajováno v předstihu několika let před plánovanou realizací veřejné zakázky.

31.         Nelze se tedy ztotožnit s rozkladovou námitkou navrhovatele, že by Úřad v napadeném rozhodnutí východiska rozsudku Krajského soudu v Brně 30 A 145/2018 nesprávně aplikoval. Naopak, předseda Úřadu dává v této souvislosti za pravdu napadenému rozhodnutí, dle něhož „judikované závěry nelze vykládat tak, že by bylo lze po zadavatelích požadovat, aby předvídali takové ‚zdržení‘, jako se tomu stalo ve zde posuzovaném případě, kdy došlo ke kumulaci řady postupně vedených řízení u Úřadu“ (blíže srov. bod 131 napadeného rozhodnutí).

32.         Zároveň nelze s navrhovatelem souhlasit v tom, že by Úřad postupoval nesprávně v případě posouzení unesení důkazního břemene zadavatelem v tom smyslu, jak navrhovatel naznačuje ve svém rozkladu pomocí citace částí rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 292/2017-34 ze dne 28. 3. 2018. Závěr ohledně neunesení důkazního břemene ze strany zadavatele totiž přichází v úvahu toliko v situaci, kdy zadavatel na podporu svých tvrzení ohledně naplnění podmínek opravňujících jej k použití jednacího řízení bez uveřejnění neoznačí žádné konkrétní relevantní důkazy anebo kdy se tvrzení zadavatele ohledně splnění podmínek pro jednací řízení bez uveřejnění provedením důkazů nepotvrdí (blíže srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 34/2018-267 ze dne 5. 8. 2021[7]).

33.         K takové situaci však v šetřeném případě nedošlo, o čemž svědčí četná vyjádření zadavatele, poskytnutá Úřadu v průběhu správního řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí, která společně s jejich přílohami tvoří podklady napadeného rozhodnutí. Na základě takto zadavatelem tvrzených a dokládaných skutečností mohl jak Úřad, tak i jeho předseda, zjistit stav šetřené věci tak, aby o něm nepanovaly důvodné pochybnosti, jak to vyžaduje zásada materiální pravdy vyjádřená v § 3 správního řádu. Z napadeného rozhodnutí přehledným, srozumitelným a jednoznačným způsobem vyplývá, jaké skutečnosti a úkony zadavatele týkající se JŘBU II, jakož i zadávacích řízení, která jeho realizaci předcházela, byly pro posouzení věci ze strany Úřadu relevantní. V tomto posouzení nejsou žádná „slabá místa“ či mezery, které by měly být důsledkem neunesení důkazního břemene ze strany zadavatele. Se související rozkladovou argumentací zadavatele tedy není možné souhlasit.

34.         Další okruh rozkladových námitek se týká průběhu pořizování dokumentace OKaplikací před zahájením otevřeného zadávacího řízení. Je možné souhlasit s názorem navrhovatele, že doba, kterou zadavatel společně se stávajícím dodavatelem strávili nad jejím vyhotovováním, připomínkováním, opravováním, schvalováním a finalizací, a která činila prakticky tři roky, je mimořádně dlouhá. Neznamená to však, že by automaticky bylo možno klást zadavateli za vinu vznik krajně naléhavé okolnosti jakožto podmínky pro realizaci JŘBU II ve smyslu § 63 odst. 5 zákona, jak činí navrhovatel ve svém rozkladu. Je totiž nezbytné zkoumat konkrétní kroky, které zadavatel v průběhu této doby činil, zda sám k získání potřebné dokumentace aktivně směřoval či zda spíše stagnoval. Současně není možné pohlížet na šetřenou věc tak, jako by pořízení nových informačních systémů představovalo jedinou agendu zadavatele. Ačkoli se mohlo jednat o jeho prioritu, nelze očekávat, že se jejím řešením bude zadavatel zabývat s maximálním nasazením tak, aby vždy činil všechny kroky ihned a aniž by pokračoval v řešení svých dalších povinností. Z tohoto důvodu je zřejmé, že určité prodlevy při řešení zadání a připomínek ze strany zadavatele v průběhu procesu pořizování dokumentace vznikaly, nicméně z pohledu Úřadu, resp. jeho předsedy, se nejedná o vybočení z běžné pracovní náplně dotčených zaměstnanců zadavatele, které by ve svém důsledku představovalo liknavost či zanedbání povinností na straně zadavatele.

35.         Ani s námitkou, že zadavatel při pořizování dokumentace formuloval své požadavky směrem k dodavateli OKsystem a.s. vágně a nedostatečně, což mělo zapříčinit průtahy v tomto procesu, není možné souhlasit. Stanovil-li zadavatel své požadavky ve změnových listech obecně, ještě to neznamená, že dodavatel OKsystem a.s. tyto pokyny nemohl pochopit a že by nutně potřeboval ze strany zadavatele další vyjasnění, resp. na základě těchto pokynů by nemohl realizovat své plnění správně, což by způsobilo další průtahy v tomto procesu. Navrhovatel tak dovozuje souvislosti, které v šetřeném případě nemusely nutně nastat.

36.         Rovněž námitku navrhovatele ohledně stanovení termínu dodání dokumentace ze strany dodavatele OKsystem a.s. je třeba odmítnout. Závěru Úřadu, uvedenému v bodě 139 napadeného rozhodnutí není možné cokoli vytknout, neboť akceptací termínu dodání požadované dokumentace navrženého dodavatelem OKsystem a.s. fakticky došlo ke stanovení tohoto termínu zadavatelem. Je pak bezpředmětné, zda návrh termínu provedl sám zadavatel nebo dodavatel OKsystem a.s., podstatné je, že zadavatel se svým projevem vůle na určení termínu podílel (přijal návrh), přičemž s ohledem na dotčenou agendu nebyl ze strany Úřadu ani jeho předsedy shledán jako nepřiměřený.

37.         Dále je třeba zohlednit, že zadavatel s úkony nezbytnými k zajištění potřebných služeb v rámci otevřeného zadávacího řízení započal až v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že nový systém poptávaný v rámci zadávacího řízení IS DAV II nebude zajištěn včas, přičemž ani tu část systému OKaplikací zajišťující chod agendy zaměstnanosti nelze nahradit novým informačním systémem IS ZAM, a zároveň již nebude možné využít smluvní opci nebo sjednat nový dodatek ke stávající smlouvě ve znění všech dodatků. Zadavatel se tedy průběžně a po celou dobu snažil zajistit provoz OKaplikací a zároveň naplnit svůj původní cíl – přejít na nové systémy. 

38.         Po podrobném prostudování podkladů předložených ze strany zadavatele je možné uzavřít, že zadavatel po celou tuto dobu aktivně činil vše pro to, aby měl potřebnou dokumentaci k dispozici a mohl zahájit otevřené zadávací řízení. Úřad v rámci napadeného rozhodnutí přehledně shrnuje jednotlivé významné kroky zadavatele v uvedeném období a dostatečně se zabývá i jejich posouzením, stejně jako odůvodněním svého názoru k jednotlivým krokům.

39.         Oproti názoru navrhovatele není možné na postup pořizování dokumentace nahlížet pouze optikou dneška. Zadavatel v době jejího pořizování nemohl s jistotou předvídat, že bude průběžně docházet ke stále dalším průtahům v zadávacím řízení IS DAV II v konečné délce několika let, ani k tomu, že nakonec bude nezbytné zahájit otevřené zadávací řízení. Původní snahou zadavatele, nacházející odraz v realizaci zadávacích řízení (uvedených v bodě 27 tohoto rozhodnutí o rozkladu), totiž byl přechod na zcela nový informační systém. Až v důsledku neúspěchu zadavatele v této oblasti následně vznikla potřeba prodloužení stávající smlouvy, resp. realizace zadávacího řízení IS DAV II, která se neobvykle prodloužila, což nakonec vyústilo v zahájení otevřeného zadávacího řízení, které však také neskončilo uzavřením smlouvy na poptávané dodávky a služby. Realizace JŘBU II se tedy v takové situaci opravdu jeví jako jediné možné řešení situace – krajně naléhavé okolnosti, spočívající v ukončení podpory OKaplikací ke dni 24. 2. 2021. Zahájení JŘBU II předcházelo JŘBU I, nicméně pro nyní šetřenou věc je toto v pořadí první jednací řízení bez uveřejnění nepodstatné, neboť je předmětem jiného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0089/2021/VZ.

40.         Proces vyhotovování dokumentace OKaplikací tedy nemá takovou váhu, jakou mu přisuzuje navrhovatel, neboť ve chvíli, kdy s ním zadavatel započal, nemohl předvídat, že přechod na nové informační systémy se vyvine tak, že ani v roce 2020 (tedy v době vzniku nutnosti zahájit otevřené řízení), resp. 2021 (v době skončení účinnosti stávající smlouvy), nebude ukončen. Aniž by předseda Úřadu hodlal tuto problematiku jakkoli zlehčovat, neztotožňuje se s tvrzením navrhovatele, že by se mělo jednat o natolik odbornou otázku, která by přesahovala možnosti zaměstnanců Úřadu. Navrhovatel totiž neoznačuje žádný konkrétní časový úsek mezi určitými kroky v postupu zadavatele, který by byl dle názoru navrhovatele nepřiměřeně dlouhý ve vztahu k činnosti, již v něm zadavatel prováděl. Kdyby to navrhovatel učinil (označil by konkrétní činnost, kterou zadavatel v konkrétním časovém úseku činil), musel by se Úřad patrně zabývat odbornou otázkou, zda bylo možno namítanou činnost stihnout podstatným způsobem rychleji. To nicméně navrhovatel neučinil. Navrhovatel tedy Úřadu k posouzení nevymezil žádnou konkrétní odbornou otázku, pro kterou by musel Úřad opatřit další důkazy (odborné stanovisko, znalecký posudek apod.).

41.         Z tohoto důvodu je předseda Úřadu přesvědčen, že zadavatel v době pořizování dokumentace postupoval s péčí řádného hospodáře, kdy mezi jednotlivými fázemi vyhotovování, kontroly, připomínkování a dopracovávání dokumentace nenastaly takové prostoje, které by byly odrazem tvrzeného laxního přístupu ze strany zadavatele, nýbrž představují standardní dobu potřebnou na prostudování předložených materiálů, jejich připomínkování a vypořádání takových připomínek. Znovu je třeba zopakovat, že od zadavatele není možné očekávat, že vždy okamžitě bude řešit pouze jednu konkrétní agendu a další své aktivity za tímto účelem utlumí. Takto nelze zadavateli vytýkat ani skutečnost, že vůči stávajícímu dodavateli neuplatnil smluvní sankce, neboť v dané době se ve vzájemných vztazích zadavatele a dodavatele nemusely tyto nástroje jevit jako účinné či potřebné. Podstatné je pouze to, že dokumentaci nezbytnou pro realizaci otevřeného řízení zadavatel pořizoval v dostatečném předstihu a bez zásadních průtahů a otevřené zadávací řízení zahájil v nejkratším možném termínu po jejím získání.

42.         Předseda Úřadu dále uvádí, že zadavatel k zahájení JŘBU II přistoupil až poté, co všechny shora popsané postupy, představující oproti institutu jednacího řízení bez uveřejnění dle § 63 a násl. zákona standardní otevřený způsob pořízení poptávaného plnění, nevedly ke zdárnému konci, tedy k zajištění chodu agend zadavatele, které tvoří součást kritické informační infrastruktury České republiky, pomocí nových informačních systémů, nebo alespoň prostřednictvím dodavatele vybraného na základě otevřeného zadávacího řízení k zajištění podpory provozu OKaplikací, dokud nebudou tyto nové systémy fungovat.

43.         Ačkoli Úřad, jakož i jeho předseda dlouhodobě zastávají striktní přístup k použití jednacího řízení bez uveřejnění, napadené rozhodnutí z rozhodovací praxe Úřadu nijak nevybočuje. V šetřeném případě totiž došlo ke kombinaci několika faktorů, které by samy o sobě možná k odůvodnění použití postupů dle striktního výkladu § 63 a násl. zákona nepostačovaly, nicméně právě jejich současné vzájemné působení představuje naplnění podmínek dle § 63 odst. 5 zákona.  V tomto smyslu je třeba chápat i závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 34/2018-267 ze dne 5. 8. 2021 o tom, že ani určité okolnosti, byť zadavatelem nezaviněné a fakticky neumožňující mu zadat veřejnou zakázku v otevřeném řízení, nemohou samy o sobě legitimizovat zadání veřejné zakázky prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění, neboť pro zákonnost takového postupu je nutné naplnit některý ze zákonných důvodů pro realizaci jednacího řízení bez uveřejnění.

44.         Celý kontext posuzované věci je zásadní z toho hlediska, že zadavatel původně usiloval o pořízení požadovaných dodávek a služeb v otevřených řízeních (blíže srov. bod 27 tohoto rozhodnutí o rozkladu). V důsledku dalších okolností, které nemohl předvídat a rovněž je ani nezpůsobil (k této otázce viz dále), nastalo takové prodlení, které vyústilo v realizaci JŘBU II. Předseda Úřadu tedy neshledal, že by zadavatel od počátku směřoval k tomu, aby mohl nakonec využít institut jednacího řízení bez uveřejnění, a tedy „obejít“ otevřenou soutěž relevantních dodavatelů, ale právě naopak - z celého průběhu období 2014-2021 je zcela jasná snaha o pořízení nových informačních systémů cestou otevřeného zadávacího řízení. Současně, jak je uvedeno shora, nebyla shledána ani taková laxnost v jednání zadavatele, jejímž důsledkem by byla nemožnost zahájit otevřené zadávací řízení včas (aby nemuselo být zahájeno JŘBU I ani JŘBU II).

45.         Jak bylo vyloženo výše, otevřené zadávací řízení bylo zahájeno v dostatečném předstihu před ukončením stávající smlouvy. Vzhledem k tomu, že zadavatel s nutností realizovat toto zadávací řízení zprvu vůbec nepočítal (neboť nebylo možné rozumně předpokládat, že zadávací řízení IS DAV II zahájené koncem roku 2017 nebude ani v roce 2021 ukončeno), nelze mu nyní vytýkat způsob, jakým přistoupil k pořizování dokumentace pro toto otevřené zadávací řízení. Z tohoto důvodu je třeba související argumentaci navrhovatele odmítnout.

46.         Co se týče otázky, zda zadavatel mohl vznik krajně naléhavé situace předvídat, platí následující. Blížící se ukončení podpory informačních systémů zajišťujících fungování výplat sociálních dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti nelze za nepředvídatelnou krajně naléhavou situaci pokládat, neboť zadavatel si musel být vědom toho, kdy tato situace nastane. Obdobný výklad zastává Úřad i jeho předseda již dlouhodobě, blíže srov. např. bod 35 rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0181/2020/VZ č. j. ÚOHS-32860/2020/322/DJa ze dne 9. 11. 2020 (ačkoli se jedná o problematiku dle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, koncepce tzv. mimořádné okolnosti je obdobná jako u nepředvídatelné krajně naléhavé situace ve smyslu § 63 odst. 5 zákona).

47.         Skutečnosti, že zadavatel o blížícím se konci stávající smlouvy musel vědět, odpovídá jeho několikaletá snaha o náhradu těchto systémů, resp. o zajištění jejich podpory na nezbytně nutnou dobu, dokud nebudou nové systémy fungovat. Zadavatel si však nemohl být vědom toho, že tyto snahy budou po tak dlouhou dobu neúspěšné a že ani zadávací řízení IS DAV II, jakož že ani otevřené zadávací řízení tuto krajně naléhavou situaci nevyřeší. V průběhu realizace dotčených zadávacích řízení totiž nastaly okolnosti, které byly na jeho vůli nezávislé (podávání námitek a návrhů dle § 250 zákona). Jak je popsáno v tomto rozhodnutí o rozkladu, právě složitá situace, v níž se zadavatel při pořizování nových informačních systémů ocitl díky problémům v rámci plnění IS DAV I, celkově vyostřené situaci mezi účastníky zadávacího řízení IS DAV II, jakož i několikanásobné korekci jeho rozhodnutí ze strany Úřadu i správních soudů, představuje onu nepředvídatelnou okolnost, která, pokud by nenastala, nemuselo k realizaci JŘBU II vůbec dojít.

48.         V závěru svého rozkladu navrhovatel rozporuje bod 143 napadeného rozhodnutí. V tomto bodě Úřad reagoval na tvrzení navrhovatele o tom, že plnění tvořící předmět veřejné zakázky zadávané v JŘBU II mohl poskytovat i jiný, než stávající dodavatel. Ohledně skutečnosti, že se jedná o okolnost rozhodnou pro odůvodnění nezbytnosti realizovat jednací řízení bez uveřejnění dle § 63 odst. 3 písm. b) zákona, a tedy okolnost pro nyní šetřenou věc irelevantní, předseda Úřadu uvádí následující objasnění.

49.         V situaci, v jaké se nacházel zadavatel nyní šetřené veřejné zakázky, by byl jakýkoli jiný postup, než realizace JŘBU II nelogický, neboť, jak ostatně vyplývá z preambule smlouvy uzavřené na plnění veřejné zakázky zadávané v JŘBU II, platí, že zadavatel ji uzavřel za účelem zajistit podporu pro zajištění provozu OKaplikací pouze po dobu trvání potenciálního zákazu uzavřít smlouvu na původní veřejnou zakázku v důsledku podaných námitek a na ně navazujících procesních kroků, popřípadě do chvíle, než bude podporu provozu OKaplikací moci zajistit na základě smlouvy uzavřené v otevřeném zadávacím řízení. Také z názvu této smlouvy vyplývá její krátkodobý charakter. Zároveň zadavatel v návrhu servisní smlouvy, který tvořil přílohu zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném zadávacím řízení, koncipoval fázi převzetí stávajícího systému OKaplikací[8] tak, že může skončit až 6 měsíců ode dne účinnosti této servisní smlouvy (blíže srov. Příloha č. 10 návrhu servisní smlouvy tvořícího přílohu zadávací dokumentace otevřeného zadávacího řízení).

50.         Pokud je tedy jen pro fázi převzetí systému ze strany nového dodavatele nezbytné počítat s dobou až šesti měsíců, jeví se jako zcela nelogické, aby v průběhu účinnosti krátkodobé smlouvy uzavřené na nezbytně nutnou dobu (než bude možné uzavřít smlouvu v JŘBU I, resp. v otevřeném zadávacím řízení) zadavatel vynakládal prostředky na to, aby se určitý dodavatel připravoval na převzetí systému, pokud fakticky může být uzavřena smlouva s dodavatelem zcela jiným. S takto Úřadem pojatou nehospodárností je možné se plně ztotožnit.

51.         Navrhovatel dále ve svém doplnění rozkladu poukazuje na rozsudek 7 As 199/2021. Závěry tohoto judikátu ovšem nelze pokládat za relevantní pro nyní šetřenou věc.

52.         V prvé řadě tento rozsudek řeší pouze jeden dílčí úkon zadavatele (vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení IS DAV II) tvořící součást komplexního procesu pořizování nových informačních systémů. Jako takový není tento rozsudek s to založit legitimní očekávání navrhovatele, že kdyby zadavatel býval postupoval správně a své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení IS DAV II býval transparentně odůvodnil (neboť to je skutečnost, kterou rozsudek 7 As 199/2021 zadavateli vytkl), byl by zadavatel býval mohl plnění předmětu veřejné zakázky IS DAV II zahájit již v roce 2019, jak navrhovatel ve svém doplnění rozkladu tvrdí. Zcela nesprávně pak navrhovatel v doplnění rozkladu (str. 4, bod IV.) dovozuje, že by k jeho vyloučení nedošlo – tato skutečnost z dotčeného rozsudku nevyplývá.  Soud totiž neuzavřel, že by dotčené rozhodnutí o vyloučení navrhovatele po pečlivějším odůvodnění plně v souladu se zásadou transparentnosti nemohlo obstát.

53.         Dále není možné souhlasit se související námitkou navrhovatele, že důvodem všech správních řízení vedených ve věci zadávacího řízení IS DAV II byla setrvalá snaha zadavatele vyloučit navrhovatele z dotčeného zadávacího řízení. Např. správní řízení zahájené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0106/2019/VZ bylo zahájeno na návrh dodavatele OKsystem a.s., požadující zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nabídky podané právě navrhovatelem. Ačkoli je tato otázka pro nyní šetřený případ nerelevantní, byl to právě navrhovatel, kterého zadavatel v zadávacím řízení IS DAV II původně vybral (blíže srov. původní rozhodnutí zadavatele o výběru nabídky navrhovatele ze dne 18. 12. 2018). Předseda Úřadu tedy neshledává tvrzenou „setrvalou snahu zadavatele“ o vyloučení navrhovatele z účasti v dotčeném zadávacím řízení. 

54.         Dále se s navrhovatelem nelze ztotožnit ani tehdy, pokud tvrdí, že v rozsudku 7 As 199/2021 má být uvedeno, že „zadavatel při posouzení MNNC nabídkové ceny Rozvoje Navrhovatele při tomto posouzení nedodržel fair podmínky a postupoval neobjektivně a v rozporu se zásadou transparentnosti“. Z dotčeného rozsudku Nejvyššího správního soudu totiž vyplývá „pouze“ to, že postup zadavatele v souvislosti s posouzením nabídkové ceny navrhovatele z hlediska toho, zda se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, nebyl dostatečně transparentní ve smyslu § 6 zákona. Není tedy pravdou, že by Nejvyšší správní soud uzavřel, že se zadavatel dopustil pochybení, pokud nabídkovou cenu navrhovatele shledal mimořádně nízkou, resp. že by zadavatel při posouzení nabídkové ceny navrhovatele nebyl objektivní, jak tvrdí navrhovatel. Jednalo by se totiž o protichůdné závěry, neboť pokud je určité rozhodnutí zadavatele netransparentní ve smyslu jeho nepřezkoumatelnosti, tzn. pokud z něj relevantně nevyplývaly důvody rozhodnutí zadavatele (závěr o tom, že nabídková cena navrhovatele je mimořádně nízká), není možné ani učinit závěr o tom, zda postup zadavatele byl, či nebyl správný.

55.         Předseda Úřadu tedy neshledává oporu pro závěr navrhovatele uvedený v jeho doplnění rozkladu o tom, že zadavatel již dávno mohl zahájit plnění IS DAV II, pokud by snad postupoval „správně“. Dosud nebylo autoritativně rozhodnuto o tom, zda napadené postupy zadavatele související s posouzením nabídkových cen byly v souladu se zákonem, či nikoli. Jakékoli závěry o „bezdůvodném napadání soutěže“ uplatňované navrhovatelem či zadavatelem jsou tedy bezpředmětné. V této souvislosti je třeba akcentovat skutečnost, že uplatňování práv účastníků zadávacího řízení na podání námitek či návrhů na zahájení správního řízení před Úřadem takové bezdůvodné napadání soutěže nemůže obecně představovat.

56.         Jestliže tedy navrhovatel v doplnění rozkladu tvrdí, že „pokud by zadavatel postupoval v souladu se zásadou transparentnosti dle ustanovení § 6 odst. 1 ZZVZ, pak by k vyloučení Navrhovatele ze zadávacího řízení na IS DAV II nedošlo“, není možné s ním souhlasit. Jak je uvedeno shora, dosud nedošlo k rozhodnutí Úřadu, resp. správního soudu, o tom, že se zadavatel dopustil porušení zákona tím, že navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil. Rovněž tento závěr nijak nevyplývá ani z rozsudku 7 As 199/2021. Skutečnost, že Nejvyšší správní soud shledal v postupech zadavatele rozpor se zásadou transparentnosti totiž neznamená, že k vyloučení navrhovatele nemělo dojít, jinými slovy, že důvod pro jeho vyloučení, spočívající v případné existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v jeho nabídce, není dán.

57.         Nezákonný postup zadavatele spočívající v netransparentnosti jeho rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení IS DAV II neznamená, že by vznik krajně naléhavé okolnosti (blížící se ukončení podpory OKaplikací) zadavatel způsobil. Stejně jako účastníci zadávacího řízení mohou uplatňovat svá práva na podání námitek či návrhů ve smyslu zákona, a tato skutečnost jim zásadně není přičítána jako bezdůvodné zdržování průběhu zadávacího řízení, tak i zadavatel je povinen upravovat svůj postup v zadávacím řízení v reakci na takové námitky či rozhodnutí Úřadu o takových návrzích.

58.         S argumentací navrhovatele, uvedenou v jeho doplnění rozkladu, se tedy není možné ztotožnit.

59.         Závěrem předseda Úřadu uvádí, že šetřená věc představuje hraniční případ, kdy proti sobě stojí na jedné straně zdokumentovaná snaha zadavatele o pořízení nových systémů, které by pro něj nepředstavovaly naprostou závislost na jediném dodavateli a na straně druhé poměrně dlouhá doba, po kterou se tyto snahy zadavatele nepodařilo zrealizovat a hledání „nouzových řešení“. Tato druhá strana se může v očích dodavatelů, kteří nejsou svázáni postupy a procesy ve státní správě, zdát neúměrně dlouhá, nicméně z celého průběhu předmětného období nevyplývá, že by pravým úmyslem zadavatele bylo obejít otevřenou soutěž a realizovat méně transparentní jednací řízení bez uveřejnění. Stejně tak nelze uzavřít, že zadavatel zanedbal své povinnosti při přípravě otevřeného zadávacího řízení. V situaci, v jaké se nakonec zadavatel při pořizování nových informačních systémů ocitl, představuje již JŘBU II jen poslední možnost, jak zajistit podporu stávajících OKapliakcí.

60.         S argumentací navrhovatele tedy nelze souhlasit, neboť nebylo prokázáno, že by zadavatel vznik krajně naléhavé okolnosti v šetřeném případě způsobil sám, resp. že by jej předvídal v tom smyslu, jak navrhovatel tvrdí. Napadené rozhodnutí je konzistentní a přezkoumatelně odůvodněné. Z tohoto důvodu přistoupil předseda Úřadu k zamítnutí rozkladu navrhovatele a k potvrzení napadeného rozhodnutí.

 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

 

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

 

 

 

Obdrží:

1.             DXC Technology Czech Republic s.r.o., Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4

2.             Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2

3.             JUDr. Daniel Chamrád, advokát ve sdružení ADVOKATNÍ KANCELÁŘ CHAMRÁD - LAUŠMANOVÁ, K Hutím 665/5, 198 00 Praha 9

 

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se o jeho znění účinné ke dni zahájení zadávacího řízení dle § 67 odst. 1 zákona.

[2] Formulář oznámení o zahájení otevřeného zadávacího řízení byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 21. 9. 2020 pod ev. č. F2020-032736.

[3] V podrobnostech předseda Úřadu odkazuje na napadené rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0081/2021/VZ č. j. ÚOHS-23145/2021/500/AIv ze dne 13. 7. 2021, v němž jsou tyto okolnosti detailně popsány.

[4] Formulář oznámení o zahájení tohoto zadávacího řízení byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 15. 12. 2017 pod ev. č. F2017-035127.

[5] Blíže srov. bod 129 napadeného rozhodnutí, v němž je vývoj smluvních vztahů zadavatele a stávajícího dodavatele, jakož i další skutečnosti předcházející realizaci JŘBU II, precizně shrnut.

[6] Ve smyslu § 241 odst. 3 zákona je omezen pouze okruh stěžovatelů určitých námitek tak, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

[7] Ačkoli se tento rozsudek vztahuje k zadávacímu řízení realizovanému dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je možné jeho závěry aplikovat i na nyní šetřenou věc, neboť východiska institutu jednacího řízení bez uveřejnění se nezměnila.

[8] V souladu s čl. 4.3 servisní smlouvy je účelem služby převzetí systému OKaplikací „zejména předání znalostí Poskytovateli a praktické seznámení se Poskytovatele s podmínkami poskytování Služeb“.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.gov.cz