číslo jednací: 33572/2021/500/AIv
spisová značka: S0440/2021/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Česká Kamenice - Dopravní automobil s požárním přívěsem pro hašení |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 15. 10. 2021 |
| Dokumenty |  2021_S0440.pdf 241 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0440/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-33572/2021/500/AIv |
|
Brno 5. 10. 2021 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- město Česká Kamenice, IČO 00261220, se sídlem Náměstí Míru 219, 407 21 Česká Kamenice,
v souvislosti s uveřejněním Kupní smlouvy uzavřené dne 20. 3. 2019 a Dodatku č. 1 k předmětné kupní smlouvě uzavřeného téhož dne s vybraným dodavatelem PROGRES SERVIS SIBIŘINA, spol. s.r.o., IČO 00549142, se sídlem Masojedy 59, 282 01 Masojedy, na realizaci veřejné zakázky „Česká Kamenice - Dopravní automobil s požárním přívěsem pro hašení“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – město Česká Kamenice, IČO 00261220, se sídlem Náměstí Míru 219, 407 21 Česká Kamenice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Kupní smlouvu na realizaci veřejné zakázky „Česká Kamenice - Dopravní automobil s požárním přívěsem pro hašení“, kterou uzavřel dne 20. 3. 2019 s vybraným dodavatelem PROGRES SERVIS SIBIŘINA, spol. s.r.o., IČO 00549142, se sídlem Masojedy 59, 282 01 Masojedy, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 4. 4. 2019, ale učinil tak až dne 8. 4. 2019.
II.
Obviněny – město Česká Kamenice, IČO 00261220, se sídlem Náměstí Míru 219, 407 21 Česká Kamenice - se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením Dodatku č. 1 ze dne 20. 3. 2019 ke Kupní smlouvě uzavřené téhož dne s vybraným dodavatelem – PROGRES SERVIS SIBIŘINA, spol. s.r.o., IČO 00549142, se sídlem Masojedy 59, 282 01 Masojedy – na realizaci veřejné zakázky „Česká Kamenice - Dopravní automobil s požárním přívěsem pro hašení“, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 4. 4. 2019, ale učinil tak až dne 8. 4. 2019.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – město Česká Kamenice, IČO 00261220, se sídlem Náměstí Míru 219, 407 21 Česká Kamenice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 3 000 Kč (tři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – město Česká Kamenice, IČO 00261220, se sídlem Náměstí Míru 219, 407 21 Česká Kamenice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 20. 3. 2019 Kupní smlouvu (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – PROGRES SERVIS SIBIŘINA, spol. s.r.o., IČO 00549142, se sídlem Masojedy 59, 282 01 Masojedy (dále jen „vybraný dodavatel“), na realizaci veřejné zakázky „Česká Kamenice - Dopravní automobil s požárním přívěsem pro hašení“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Dne 20. 3. 2019 byl mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem uzavřen ke smlouvě Dodatek č. 1 (dále jen „dodatek č.1“).
2. Z profilu zadavatele dostupného na internetové stránce https://www.vhodne-uverejneni.cz/index.php?m=xenorders&h=contractsregister&a=detail&contract=40736 vyplývá, že obviněný uveřejnil smlouvu na veřejnou zakázku ze dne 20. 3. 2019 na profilu zadavatele dne 8. 4. 2019. Dodatek č. 1, kterým došlo ke změně ustanovení smlouvy týkajících se bankovní záruky, zadavatel uveřejnil na svém profilu téhož dne.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 24. 8. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
4. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výrokům I. a II. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
5. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
6. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
7. Obviněný uzavřel dne 20. 3. 2019 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Téhož dne byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen také dodatek č. 1.
8. Podle bodu 2.1 smlouvy činí celková cena plnění 2 097 589, 00 Kč včetně DPH (1 733 544,- Kč bez DPH). Dodatkem č. 1 došlo následně ke změně čl. 9 smlouvy.
9. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva i dodatek č. 1 byly na profilu zadavatele uveřejněny dne 8. 4. 2019.
Právní posouzení
10. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
11. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
12. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 20. 3. 2019, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 4. 4. 2019. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 8. 4. 2019 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
13. Z výše uvedeného rovněž jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 20. 3. 2019, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 4. 4. 2019. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 do 15 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek č. 1 na profilu zadavatele uveřejnil až dne 8. 4. 2019 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. příkazu – uložení pokuty
14. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil dvou přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.
15. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
16. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
17. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. došlo shodně dne 9. 4. 2019, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy a dodatku č.1 na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
18. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již několikráte dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku sp. zn. 1 As 28/2009 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku sp. zn. 5 Afs 9/2008 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 27/2008 ze dne 16. 4. 2008 č. j.: ÚOHS-28947/2021/500/AIv 6 a sp. zn. 8 As 17/2007 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
19. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
20. Úřad konstatuje, že s ohledem na společenskou škodlivost, která je mimo jiné vyjádřena také výší trestní sazby za předmětné přestupky, bude dle zásady absorpce dále posuzovat pouze nejzávažnější přestupek, přičemž v souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).
21. V daném případě se obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za oba uvedené přestupky uložit jednotlivě pokutu do výše 1 000 000 Kč.
22. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. s II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu ani dodatek č. 1 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, ale učinil tak až dne 8. 4. 2019. Smlouva byla uzavřena na předmět plnění předmětné veřejné zakázky, kterým je dle bodu 1.1 smlouvy pořízení dopravního automobilu s požárním přívěsem pro hašení MB Sprinter 516 DA-L1Z. Podle bodu 2.1 smlouvy činí celková cena plnění 2 097 589, 00 Kč včetně DPH (1 733 544,- Kč bez DPH). Dodatkem č. 1 došlo toliko ke změně čl. 9 smlouvy, který se týká bankovní záruky. V návaznosti na právě uvedené tak Úřad konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť jej s ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje za nejzávažnější.
23. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
24. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
25. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
26. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
27. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
28. Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě výší peněžitého závazku v uzavřené smlouvě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž cena dle smlouvy činí 2 097 589 Kč včetně DPH (1 733 544,- Kč bez DPH). V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.
29. Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování dodatku č. 1, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
30. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021 (https://www.ceska-kamenice.cz/assets/File.ashx?id_org=2128&id_dokumenty=9942) vyplývá, že obviněný v roce 2021 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 125 939 300,00 Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou). Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto územního samosprávného celku v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2.
31. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
32. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
33. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
město Česká Kamenice, Náměstí Míru 219, 407 21 Česká Kamenice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy