číslo jednací: 34899/2021/500/AIv
spisová značka: S0199/2021/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Poskytování energetických služeb metodou EPC v objektu Krajského úřadu Středočeského kraje |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 11. 11. 2021 |
| Dokumenty |  2021_S0199.pdf 427 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0199/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-34899/2021/500/AIv |
|
Brno 15. 10. 2021 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 31. 5. 2021 na návrh ze dne 28. 5. 2021, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5,
- navrhovatel – Veolia Energie ČR, a.s., IČO 45193410, se sídlem 28. října 3337/7, 702 00 Ostrava,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Poskytování energetických služeb metodou EPC v objektu Krajského úřadu Středočeského kraje“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 4. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 27. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-014327 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 084-199042,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – postupoval při zadávání veřejné zakázky „Poskytování energetických služeb metodou EPC v objektu Krajského úřadu Středočeského kraje“ v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 4. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 27. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-014327 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 084-199042, v rozporu s pravidlem stanoveným v § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když rozhodnutím ze dne 21. 4. 2021 vyloučil navrhovatele – Veolia Energie ČR, a.s., IČO 45193410, se sídlem 28. října 3337/7, 702 00 Ostrava – z účasti v zadávacím řízení s odůvodněním, že uvedený navrhovatel počítal při výpočtu úspory s účinností plynových kotlů ve výši 85 %, přestože zadávací dokumentace jejich účinnost uvádí ve výši 88-90 % ročně, ačkoliv navrhovatel vycházel ve výpočtu úspory z účinnosti ve výši 85 % ve vztahu k (celé) kotelně, přičemž ze zadavatelem uváděné účinnosti plynových kotlů ve výši 88-90 % vycházel právě při výpočtu účinnosti (celé) kotelny, tedy v zadavatelem tvrzeném směru neporušil požadavky zadávací dokumentace, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí citovaného zadavatele ze dne 21. 4. 2021 o vyloučení navrhovatele – Veolia Energie ČR, a.s., IČO 45193410, se sídlem 28. října 3337/7, 702 00 Ostrava – ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Poskytování energetických služeb metodou EPC v objektu Krajského úřadu Středočeského kraje“ zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 4. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 27. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-014327 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 084-199042.
III.
Zadavateli – Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0199/2021/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Veolia Energie ČR, a.s., IČO 45193410, se sídlem 28. října 3337/7, 702 00 Ostrava – ze dne 28. 5. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Poskytování energetických služeb metodou EPC v objektu Krajského úřadu Středočeského kraje“ zadávanou v jednacím řízení s uveřejněním, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 4. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 27. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-014327 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 084-199042.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky, se zadavateli – Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 24. 4. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním za účelem zadání veřejné zakázky „Poskytování energetických služeb metodou EPC v objektu Krajského úřadu Středočeského kraje“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 4. 2020 pod ev. č. Z2020-014327 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 29. 4. 2020 pod ev. č. 2020/S 084-199042 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. V bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno, že se jedná o veřejnou zakázku na služby, přičemž z bodu II.2.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že „[p]ředmětem této zakázky je poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem (úspory provozních nákladů souvisejících s užitím energií) pro objekt Krajského úřadu Středočeského kraje.“.
3. Zadavatel stanovil v bodu II.2.6) oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 17 124 000,- Kč bez DPH.
4. Zadavatel v bodu IV.1.1) oznámení o zahájení zadávacího řízení dále určil, že veřejná zakázka bude zadávána v jednacím řízení s uveřejněním, přičemž v bodu IV.2.2) oznámení o zahájení zadávacího řízení stanovil lhůtu pro podání nabídek, a to do 27. 5. 2020 do 10:00 hod., přičemž v dokumentu „TERMÍN PRO PODÁNÍ NABÍDEK“ zadavatel stanovil lhůtu pro podání finálních nabídek do 15. 3. 2021 do 10:00 hod.
5. Rozhodnutím ze dne 21. 4. 2021, které bylo navrhovateli doručeno dne 22. 4. 2021 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), zadavatel vyloučil dodavatele – Veolia energie ČR, a.s., IČO 45193410, se sídlem 28. října 3337/7, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“) – z účasti v zadávacím řízení.
6. Dne 5. 5. 2021 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky ze dne 4. 5. 2021 (dále jen „námitky“) proti rozhodnutí o vyloučení.
7. Zadavatel rozhodnutím ze dne 20. 5. 2021, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), podané námitky odmítl.
8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 31. 5. 2021 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
9. Navrhovatel v úvodu návrhu předesílá, že považuje rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách za nepřezkoumatelné, neboť se v jeho rámci zadavatel nevypořádal se všemi namítanými skutečnostmi. Navrhovatel uvádí, že v námitkách uvedl skutečnosti, na základě kterých považuje rozhodnutí o vyloučení za nesprávné, avšak zadavatel všechny navrhovatelem tvrzené skutečnosti zamítl. Navrhovatel uvádí, že v námitkách poukazoval zejména na skutečnost, že z žádného dokumentu tvořícího zadávací podmínky nevyplývá závaznost informace týkající se účinnosti kotlů pohybující se mezi 88 – 90 %. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách podle navrhovatele spočívá v tvrzení zadavatele, že účinnost kotlů byla stanovena jako referenční hodnota, kterou byl navrhovatel povinen respektovat. K tomu navrhovatel uvádí, že tuto hodnotu při svých výpočtech respektoval, v souvislosti s čímž odkazuje na bod 19 námitek. Navrhovatel uvádí, že v jeho finální nabídce uváděných 85 % je uvažováno jako účinnost celého zdroje tepla, což podle něj není v rozporu se zadávacími podmínkami, a že zadavatelem uváděná průměrná roční účinnost kotlů v rozmezí 88 – 90 % nemůže zároveň znamenat stejně vysokou účinnost celého zdroje tepla, což je podle něj technicky zcela nepochybné. Těmito námitkami se podle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách vůbec nezabýval, přičemž ani technicky nedoložil, že účinnost kotle znamená v jeho prostředí stejně vysokou účinnost zdroje tepla jako takového. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na technicky nesprávné a neodůvodněné zaměňování sousloví „účinnost kotle“ a „účinnost zdroje“ v rámci rozhodnutí o námitkách, přičemž dodává, že zadávací dokumentace neobsahuje výslovný výklad těchto sousloví. Pro úplnost navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách vypořádává argument týkající se opatření „Výměna zdroje tepla“. Takový argument však navrhovatel ve svých námitkách neuváděl. Navrhovatel shrnuje, že považuje rozhodnutí o námitkách za učiněné v rozporu s § 245 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 zákona, neboť není dostatečně odůvodněno, zadavatel se v něm nevypořádává se všemi námitkami a současně tvrzení zadavatele nemají oporu v zadávacích podmínkách.
10. V další části návrhu navrhovatel namítá nejasnost zadávacích podmínek ve vztahu k účinnosti kotlů a účinnosti zdroje tepla, když uvádí, že účinnost kotlů není (a ani nemůže být) shodná s účinností zdroje tepla jako takového. Dále navrhovatel namítá, že účinnost kotlů nebyla v zadávacích podmínkách definována jako závazný parametr, neboť pro to, aby mohla být účinnost kotlů definována jako nepřekročitelný požadavek, neposkytl zadavatel relevantní technická data, na jejichž základě by bylo možné počítat s účinností kotlů jako se závazným parametrem. Navrhovatel uvádí, že tuto skutečnost byl schopen identifikovat až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, resp. až v okamžiku doručení rozhodnutí o námitkách, neboť do té doby zadavatel nedefinoval požadavek týkající se účinnosti kotlů jako závazný. V návaznosti na shora uvedené navrhovatel uvádí, že uvedení obecné a nejasné zadávací podmínky týkající se účinnosti kotlů a požadavku na její respektování při přípravě nabídky vylučuje možnost podání vzájemně porovnatelných nabídek a jejich objektivní a transparentní hodnocení. Současně navrhovatel uvádí, že pokud zadavatel definuje účinnost kotlů či zdroje tepla intervalem, který má být referenční hodnotou, na základě které by měli dodavatelé předkládat své nabídky, povede tento postup k tomu, že dodavatelé mohou z daného intervalu použít nekonečně mnoho variant referenčních hodnot. Referenční hodnoty tak mohou být u různých dodavatelů odlišné, v důsledku čehož budou jednotlivé nabídky neporovnatelné. Takto stanovené zadávací podmínky považuje navrhovatel za rozporné s § 36 odst. 1 a 3 zákona a § 6 zákona. Navrhovatel dodává, že tento rozpor identifikoval až po doručení rozhodnutí o námitkách.
11. Navrhovatel se dále vyjadřuje k účinnosti kotlů jako nezávaznému technickému parametru, když uvádí, že z popisu uvedeného v čl. 4. „VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU“, odst. 4.3 „HOSPODAŘENÍ S TEPLEM“, bodu 4.3.1 „Efektivnost zdroje tepla“, technické části zadávací dokumentace nevyplývá, že by hodnota průměrné roční účinnosti kotlů byla závazná, zejména když je v tomtéž článku technické části zadávací dokumentace uvedeno, že jsou kotle mírně předimenzované. K tomu navrhovatel dodává, že účinnost kotlů není v zadávací dokumentaci nikterak doložena relevantními výpočty či vstupními hodnotami výpočtu účinnosti. S ohledem na shora uvedené má navrhovatel za to, že průměrnou roční účinnost kotlů nelze považovat za nepřekročitelný a referenční parametr. Současně navrhovatel uvádí, že se neztotožňuje s odůvodněním zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách týkajícím se účinnosti kotlů a neměnnosti tepelných ztrát po jejich výměně. Pro úplnost navrhovatel uvádí, že v objasnění své nabídky uvedl, že kalkuluje s účinností zdroje tepla jako takového, nikoliv pouze s účinností kotlů, přičemž takový postup zadavatel v rámci zadávacích podmínek nevyloučil. Navrhovatel shrnuje, že údaje o účinnosti kotlů považuje od počátku zadávacího řízení za informativní, přičemž informativní charakter těchto údajů podle něj vyplývá z logického i gramatického výkladu slovního spojení „průměrná roční účinnost se pohybuje mezi 88 – 90 %“ a rovněž z absence vstupních informací, na základě kterých zadavatel tuto účinnost kalkuluje. Pro úplnost navrhovatel dodává, že skutečnost, že jsou na kotlích komponenty, které není třeba díky jejich dobrému technickému stavu vyměnit, neznamená, že tyto komponenty nemají vliv na celkovou účinnost zdroje tepla. Pokud mají stávající kotle účinnost 88 – 90 %, nemůže být účinnost celého zdroje tepla totožná, neboť ke ztrátám dochází přímo na těchto komponentech. Zadavatel tak podle navrhovatele v rozporu s technickým zadáním zaměňuje účinnost kotlů a účinnost zdroje tepla jako takového, přičemž výklad zadavatele týkající se účinnosti kotlů a účinnosti zdroje tepla uvedený v rozhodnutí o námitkách považuje navrhovatel za věcně nesprávný, technicky neodůvodnitelný a účelový. Závěrem navrhovatel namítá, že zadavatel v rozporu s technickou částí jeho finální nabídky dovozuje zejména ve vztahu k odůvodnění jeho kalkulace účinnosti zdroje tepla závěry, které z nabídky nevyplývají.
12. Navrhovatel se dále podrobněji vyjadřuje k neporovnatelnosti nabídek, když uvádí, že v čl. 4. „VYHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO STAVU“, odst. 4.3 „HOSPODAŘENÍ S TEPLEM“, bodu 4.3.1 „Efektivnost zdroje tepla“, technické části zadávací dokumentace je uvedena průměrná roční účinnost kotlů 88 – 90 %, která podle něj nemůže být referenční hodnotou, neboť se nejedná o jednoznačně určenou hodnotu. K tomu navrhovatel dodává, že porovnatelnost nabídek by nebyla zajištěna ani v případě, kdyby všichni dodavatelé použili hodnoty ze zadávací dokumentace, neboť každý dodavatel mohl pro svůj výpočet hodnot použít nekonečně mnoho variant z intervalu 88 – 90 %. Navrhovatel má za to, že pokud zadavatel zamýšlel hodnotu účinnosti kotlů jako hodnotu referenční, měl v zadávací dokumentaci uvést jedno číslo vyjádřené v procentech, a toto pak označit za referenční hodnotu pro výpočet úspor. Porovnatelnost nabídek by podle navrhovatele nebyla zajištěna ani pokud by přistoupil na tvrzení zadavatele, tj. že účinnost kotlů v intervalu 88 – 90 % je pro podání nabídky závazná, neboť každá nabídka může být v daném intervalu kalkulována s jinou výchozí hodnotou účinnosti.
13. V souvislosti s neporovnatelností nabídek a současně s tvrzením zadavatele, že z údajů uvedených v zadávací dokumentaci je zřejmé, že cílem opatření „Teplota vnitřního prostředí“ je spíše dosažení proporcionálního přerozdělení teplot v rámci objektu, než dosažení absolutní úspory, přičemž dodavatelům byla oznámena informace, že při realizaci projektu musí být dodržen požadavek na teplotu vnitřního prostředí na úrovni 22 °C, navrhovatel dále uvádí, že technický předpis ČSN EN 12831 předepisuje teplotu vnitřního prostředí pro kanceláře 20 °C, což podle něj výrazně omezuje potenciál dosažení absolutní úspory. K uvedenému navrhovatel dodává, že v bodě 3.2.2.3 technické části zadávací dokumentace nejsou uvedeny informace, které by měly být omezující ve smyslu potenciálu dosažení úspor, přičemž zadavatelem poskytované informace o stávajících teplotách
14. Je povinností zadavatele nastavit zadávací podmínky tak, aby byly pro každého z potenciálních dodavatelů jasné, srozumitelné a jednoznačné. Navrhovatel trvá na tom, že zadávací dokumentace neuvádí „účinnost zdroje“, ale „účinnost kotlů“ a tyto parametry nelze zaměňovat. Účinnost kotlů navrhovatel zcela zjevně zohlednil ve své finální nabídce. Zadavatel rovněž nepožadoval, aby účastníci doložili své technické nabídky exaktními výpočty.
15. Navrhovatel k finální nabídce uvádí, že zadavatel neomezil účastníky v tom, aby ve finálních nabídkách kalkulovali jinou či vyšší (i oproti předběžným nabídkám) míru úspor. Navrhovatel konstatuje, že ve finální nabídce i v odpovědi na výzvu podle § 46 odst.1 zákona zadavateli jasně popsal návrh svého technického řešení, který respektuje požadavky zadávací dokumentace a zákona.
16. Navrhovatel konstatuje, že výpočtem provedeným v rozhodnutí o námitkách zadavatel naráží na problematičnost vlastního zadání, neboť uvažuje pouze s referenční hodnotou účinnosti ve výši 88 % nikoliv 88 % až 90 %. Z uvedeného důvodu je zadání zadavatele nejasné a nesrozumitelné a je možné je vykládat různými způsoby. Pro úplnost navrhovatel dodává, že zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně neuvedl, zda mají účastníci pro výpočty použít hodnoty z intervalu účinnosti kotlů v celých procentech, anebo mohou použít jakýkoliv údaj z tohoto intervalu. Je tedy zjevné, že zadavatelem tvrzená závaznost tohoto požadavku není a ani nebyla dána, a nelze tedy ani po navrhovateli spravedlivě požadovat, aby fyzikálně přesně doložil respektování tohoto požadavku ve své finální nabídce.
17. V návaznosti na shora uvedené navrhovatel konstatuje, že vůči němu zadavatel postupoval v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Současně navrhovatel konstatuje, že zadavatel ve vztahu k jeho nabídce tvrdí, že zadávací dokumentace obsahuje závazné podmínky, které však z logického ani gramatického výkladu zadávací dokumentace nevyplývají, což v důsledku vedlo k jeho vyloučení ze zadávacího řízení.
18. Shora uvedenou argumentaci navrhovatel považuje za shrnutí svých námitek, příp. za vyjádření se ke skutečnostem uváděným zadavatelem v rozhodnutí o námitkách. V případě, že Úřad shledá některé navrhovatelem uváděné skutečnosti za nové, tzn. neuvedené v námitkách, žádá navrhovatel, aby tato část návrhu byla považována za podnět k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední.
19. Závěrem navrhovatel konstatuje, že vady zadávacího řízení lze zhojit jen zrušením rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení a všech souvisejících či navazujících úkonů zadavatele a provedením nového posouzení a hodnocení nabídek.
20. S ohledem na uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil úkon zadavatele spočívající v jeho vyloučení ze zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
21. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 31. 5. 2021, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavateli byl stejnopis návrhu doručen stejného dne.
22. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
23. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-18428/2021/531/MKe ze dne 2. 6. 2021.
24. Dne 10. 6. 2021 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.
Vyjádření zadavatele k návrhu
25. Zadavatel úvodem rozporuje bod č. 7 návrhu, kde navrhovatel tvrdí, že podal návrh v zákonné lhůtě, když zadavatel zaslal rozhodnutí o námitkách dne 20. 5. 2021 a návrh byl doručen dne 31. 5. 2021.
26. Zadavatel dále uvádí, že jestliže navrhovatel v návrhu tvrdí, že z žádného dokumentu tvořícího zadávací podmínky nevyplývá závaznost informace o průměrné účinnosti kotlů mezi 88-90 %, jedná se o popření samotného procesu výběru dodavatelů. Pokud účastníci nebudou respektovat zadávací podmínky s odůvodněním, že nevěděli, jestli je ta či ona podmínka závazná, započne ve výběru dodavatelů panovat značná anarchie. Jestliže je v zadávací dokumentaci uveden výchozí stav, je zřejmé, že všichni účastníci se musí popsaným výchozím stavem řídit a zohlednit údaje do kalkulace úspor, tedy i průměrnou účinností zdroje tepla ve výši 88-90 %.
27. Zadavatel dodává, že nemá povinnost zdůvodňovat stanovení hodnot výchozích údajů, ale také se nezbavuje odpovědnosti v případě nesprávně uvedených údajů výchozího stavu, když v bodě 5.4 smlouvy o energetických službách stanovuje postup pro případ chybných údajů o skutečném stavu.
28. Zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že „zdrojem tepla pro vytápění a přípravu TV jsou tři nízkoteplotní plynové kotle“. Účinnost kotlů je proto ve smyslu zadávací dokumentace taktéž účinností zdroje tepla. Toto akceptoval i účastník v příloze č. 1 smlouvy o energetických službách. Navrhovatel proto nemůže argumentovat, že zdroj tepla je celá kotelna s periferiemi. Zadávací dokumentace stanovila průměrnou účinnost zdroje tepla (tří plynových kotlů) na úrovni 88-90 %. Pro potřeby ověřitelnosti účinnosti zdroje tepla byl součástí zadávací dokumentace doklad o měření emisí, ze kterého lze zjistit aktuální účinnost jednotlivých kotlových jednotek.
29. Výchozí stav uvedený v zadávací dokumentaci je dle zadavatele klíčový pro samotný návrh řešení projektu, stanovení úspor energií a vyhodnocování garantovaných úspor po dobu trvání smluvního stavu. Zadavatelé před vypsáním těchto druhů veřejných zakázek vytváří tzv. analýzy skutečného stavu, které jsou součástí zadávací dokumentace a stávají se součástí smluvních podmínek.
30. Je lhostejno, zda zadavatel definoval průměrnou účinnost v intervalu 88-90 %, neboť je zcela vyloučené, aby účastník na základě žádosti podle § 46 zákona uvedl, že úspory na teple byly přepočteny přes předpokládanou účinnost stávajícího zdroje 85 %.
31. Podle zadavatele je účinnost celého soustrojí kotelny ovlivněna pouze účinností měněných kotlů, neboť zbytek strojovny zůstává v původní podobě, která je dostatečná pro bezproblémový chod a jejíž obměna nepřináší efekt snížení spotřeby. Zadavatel uvedl údaj o průměrné roční účinnosti proto, aby všichni účastníci stavěli své nabídky na stejném základě a byly tak porovnatelné. Pokud se účastník drží rámce stanoveného zadavatelem, je nabídka porovnatelná, neboť vyhovuje požadavkům uvedeným v zadávací dokumentaci.
32. Zadavatel upozorňuje, že pro výpočet úspor energií neexistuje žádná legislativní metodika či zákonem definovaný proces. Výpočet úspor je vlastní know-how navrhovatele a jiní účastníci mají své metody. Z výpočtu, který poskytl navrhovatel, plyne, že uvažoval s účinností na stávajícím zdroji ve výši 85 %.
33. Zadavatel nepožadoval v žádosti o objasnění exaktní fyzikální výpočty, ale způsob stanovení úspor na dílčích opatřeních, které byly diametrálně odlišné od předchozích předběžných nabídek, přičemž vyplynulo, že údaj o účinnosti stávajícího zdroje je v rozporu se zadávací dokumentací. Zadavatel neomezil účastníky v tom, aby ve finálních nabídkách kalkulovali s jinou mírou úspor, ale omezil je tak, aby podávali své nabídky se strukturou opatření, kterou uvedli ve 3. předběžné nabídce.
Další průběh správního řízení
34. Usnesením č. j. ÚOHS-22591/2021/523/MKe ze dne 7. 7. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony – a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
35. Usnesením č. j. ÚOHS-22645/2021/523/MKe ze dne 8. 7. 2021 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k podání písemného sdělení, jakým způsobem navrhovatel dospěl v rámci objasnění své nabídky na plnění šetřené veřejné zakázky k závěru, že účinnost stávajícího zdroje tepla (kotelny) u zadavatele má být 85 %, tj. jaké podklady, informace a vstupní data použil k výpočtu účinnosti stávajícího zdroje tepla (kotelny), a jaké konkrétní skutečnosti vzal v souvislosti s předmětným výpočtem do úvahy, a to včetně laicky pochopitelného odůvodnění tohoto postupu, resp. výpočtu, a k doložení této skutečnosti relevantními materiály.
36. Sdělením ze dne 12. 7. 2021, které bylo Úřadu doručeno dne 13. 7. 2021 navrhovatel reagoval na výše citované usnesení.
Sdělení navrhovatele ze dne 12. 7. 2021
37. Navrhovatel zopakoval předchozí tvrzení týkající se intervalu účinnosti kotlů 88-90 %. Jelikož na výstupu z kotlů není vyrobené teplo měřeno, není dle něj možné z technického hlediska stanovit přesnou hodnotu účinnosti kotlů. Hodnotu účinnosti kotlů proto navrhovatel považuje toliko za doplňující informaci k upřesnění stavu stávajících kotlů, nikoliv za údaj, který je jasně daný a empiricky změřitelný. Pro dosažení maximálně přesného výpočtu úspor navrhovatel údaj o účinnosti kotlů využil k určení teoretické účinnosti celého zdroje určené na základě fyzikálních výpočtů. Navrhovatel považoval za vhodné zohlednit ztráty rozvodů v kotelně a určit tak účinnost celého zdroje, nikoliv pouze kotlů.
38. Z předložených výpočtů dále vyplývá, že navrhovatel při výpočtu využil zadavatelem stanovenou účinnost kotlů na spodní hranici, přičemž dále použil výpočty pro určení roční tepelné ztráty technologie v kotelně, z čehož následně dospěl ke korekci účinnosti kotelny na účinnost zdroje. Účinnost zdroje tepla (celé kotelny) navrhovatel vypočítal jako 85 %.
39. Vzorce předložené navrhovatelem jsou následující:
- Určení množství vyrobeného tepla na základě spotřeby zemního plynu pro ústřední topení a teplou vodu
- Určení tepelné ztráty technologie kotelny
- Korekce účinnosti kotelny na účinnost zdroje
40. Podle navrhovatele je dle jeho výpočtů patrné, že uvažoval správně, když účinnost kotlů nepovažoval automaticky za účinnost celého tepelného zdroje a účinnost zdroje spočítal na základě dostupných údajů a zkušeností z ostatních provozů. Proto bylo možné použít pro výpočet referenčních spotřeb tepla hodnotu účinnosti zdroje 85 % a zároveň naplnit požadavek zadavatele na účinnost kotlů 88 %.
Další průběh správního řízení
41. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-23981/2021/500/AIv ze dne 16. 7. 2021 Úřad podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil z moci úřední předběžné opatření, jímž zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
42. Usnesením č. j. ÚOHS-24968/2021/523/MŽi ze dne 23. 7. 2021 Úřad přerušil správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0199/2021/VZ s cílem získat odborné stanovisko, příp. znalecký posudek za účelem posouzení způsobu výpočtu účinnosti stávajícího zdroje tepla (kotelny) předloženého navrhovatelem, který má dle něj vycházet z údaje o účinnosti kotlů stanoveného zadavatelem v zadávací dokumentaci.
43. Dne 6. 8. 2021 Úřad požádal prostřednictvím přípisu č. j. ÚOHS-26759/2021/523/MKe tři subjekty
- Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, IČO 00216305, Antonínská 548/1, 602 00 Brno (dále jen „VUT“),
- České vysoké učení technické v Praze, Fakulta elektrotechnická, IČO 68407700, Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ČVUT FE“),
- Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky, IČO 61989100, 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava – Poruba (dále jen „VŠB“)
o písemné sdělení následujících informací:
- „zda lze dotyčným dodavatelem[1] předložený výpočet účinnosti zdroje tepla považovat za korektní, tj. zda lze tímto výpočtem skutečně provést korekci účinnosti kotlů na účinnost zdroje tepla (kotelny)“ (dále jen „otázka č. 1“),
- „zda lze pro účely výpočtu energetické úspory počítat s účinností zdroje tepla (kotelny) jako celku, a nikoliv s účinností samotného kotle, resp. kotlů“ (dále jen „otázka č. 2“),
- „zda je z odborného hlediska rozdíl v pojmech ‚kotel‘, ‚kotelna‘ a ‚zdroj tepla‘, tj. zda každý z těchto pojmů představuje jiné technické zařízení, a pokud ano, tak o jejich laický popis, příp. o sdělení, zda lze uvedené pojmy libovolně zaměňovat“ (dále jen „otázka č. 3“).
44. Dne 11. 8. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření ČVUT FE ze dne 10. 8. 2021. ČVUT FE sdělila, že odborně příslušným v této věci je Ústav energetiky Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze, konkrétně [JMÉNO A PŘÍJMENÍ].
45. Dne 12. 8. 2021 Úřad přípisem č. j. ÚOHS-27440/2021/523/MKe zaslal stejné dotazy [JMÉNO A PŘÍJMENÍ] z Ústavu energetiky Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen „[JMÉNO A PŘÍJMENÍ]“).
46. Dne 12. 8. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření VŠB z téhož dne. Z tohoto dokumentu se podává:
»Jak vyplývá i z textu žádosti, rovnocennými pojmy jsou „Zdroj tepla“ a „Kotelna“, protože zdrojem tepla pro vytápění objektu a přípravu teplé vody (TV) je technologický celek, tedy „Kotelna“, ne pouze samotné plynové kotly. V plynovém kotli dochází k přeměně primární energie zemního plynu na teplo s účinností, kterou zadavatel na základě dlouhodobých měření udává v rozmezí 88-90 %. Zdrojem tepla je ale „Kotelna“, ve které dochází k dalším přídavným tepelným ztrátám v rozvodech (potrubní síti), takže celková účinnost musí být o tyto ztráty nižší. Lze tak logicky počítat s účinností „Kotelny“ jako celku při výpočtech energetických úspor.“
„Pokud vyjdu z předpokladu, že Zadavatel v zadávací dokumentaci udává účinnosti 88-90 % pouze samotných plynových kotlů, což z předloženého textu jednoznačně vyplývá, je postup výpočtu Navrhovatele správný. Co se týče konkrétní jím získané hodnoty celkové účinnosti Kotelny 85 %, tak ta je z hlediska vstupních hodnot ovlivněna 2 veličinami, a to a) ‚spalným teplem‘, b) ‚celkovou tepelnou ztrátou technologie v kotelně‘.
a) Jako „Spalné teplo“ použil Navrhovatel hodnotu 1,109. Konkrétní hodnota závisí na lokalitě a období, dodavatel zemního plynu ji zveřejňuje, Navrhovatelem použitá hodnota je hodnotou typickou. Tento koeficient musí být ve výpočtu použitý, protože použité nízkoteplotní kotle nemohou teplo obsažené ve spalinách využít, to umožňují až kotle kondenzační.
b) ‚Celkovou tepelnou ztrátu technologie v kotelně‘ Navrhovatel vypočetl tak, že odhadl délku potrubí (200 m) a na základě zkušeností stanovil jejich měrnou tepelnou ztrátu (50 W/m délky). Postup výpočtu je správný.
Z předchozích výpočtů je pak možné provést výpočet celkové účinnosti Kotelny (Zdroje tepla). Postup i vypočtená hodnota jsou správné.«
47. Dne 12. 8. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření VUT z téhož dne. K otázce č. 1 VUT uvedlo „ANO“ a dále sdělilo: „Dodavatel by měl doložit, jak získal hodnotu dělitele 1,109, uvedené vzorce nejsou vždy uvedeny matematicky korektně, ale vlastní logika výpočtu je správná.“
K otázce č. 2 VUT uvedlo: „ANO – je to principiálně korektnější postup než uvažovat jen kotel. Diskutabilní může být pouze správnost odhadu délky potrubí 200 m a odhad měrné tepelné ztráty potrubí 50 W/m.“
K otázce č. 3 VUT uvedlo: „Mezi pojmy kotel, kotelna a zdroj tepla je rozdíl. Zaměňovat lze dle okolností pouze kotel – zdroj tepla, kotelna – zdroj tepla. Při použití pojmu zdroj tepla, by mělo být z kontextu vždy jasné, zda je uvažován kotel nebo kotelna.
Kotel – je strojní zařízení pro uvolnění energie paliva a ohřev vody.
Kotelna – je stavební objekt včetně strojního vybavení (kotlů, potrubí, výměníků tepla, …) využívaný pro výrobu tepelné energie.
Zdroje tepla – může být dle kontextu kotel nebo kotelna.“
48. Dne 17. 8. 2021 bylo Úřadu doručeno vyjádření [JMÉNO A PŘÍJMENÍ] ze dne 16. 8. 2021. [JMÉNO A PŘÍJMENÍ] nejdříve odpověděl na otázku č. 3, přičemž potvrdil závěry z vyjádření VUT. K otázce č. 2 [JMÉNO A PŘÍJMENÍ] uvedl: „Z výše uvedeného je patrné, že účinnost kotle lze vnímat jako účinnost výroby užitečného tepla, zatímco účinnost kotelny jako účinnost dodávky tepla ze zdroje do tepelné sítě (tzv. na patě zdroje).
Uvedená úsporná opatření se týkají úprav teploty vnitřního prostředí a regulace podružných topných R/S, tedy strany spotřeby dodávaného tepla. Z tohoto pohledu je možné vyjádření úspory paliva spotřebovaného na dodávku tepla pomocí účinnosti kotelny považovat za metodicky správné.“
K otázce č. 1 [JMÉNO A PŘÍJMENÍ] uvedl:
„1) Určení množství vyrobeného tepla na základě spotřeby zemního plynu pro ÚT (ústřední topení a TV (teplou vodu).
Výpočet i výsledek lze považovat za korektní
2) Určení tepelné ztráty technologie kotelny (…)
Výpočet je proveden metodicky správně. Výsledek vychází z odhadu délky potrubí v kotelně a jeho tepelné ztráty s odkazem na zkušenost Navrhovatele. Správnost výsledku nelze bez bližších informací o provedení potrubí v kotelně ověřit. Vypočtená hodnota na úrovni 3,4 % vyrobeného tepla se zdá být nepřiměřeně vysoká.
3) Korekce účinnosti kotelny na účinnost zdroje (pozn.: zde zřejmě zdroj = kotelna)
Výpočet není proveden metodicky správně. Ve výpočtu je ztotožněna velikost tepelné ztráty přestupem tepla z teplého povrchu zařízení kotelny do jejího prostoru Qz a tepelné ztráty kotelny prostupem tepla jejím pláštěm do okolí Qk – viz obr. 2, které nemusí být identické. V extrémním případě, pokud by byla kotelna uvnitř vytápěné budovy, by ztráta Qk mohla být považována za nulovou, neboť teplo procházející pláštěm kotelny by bylo zachyceno v budově a nezvyšovalo by její celkovou vnější energetickou spotřebu.“
49. Přípisem č. j. ÚOHS-29796/2021/523/MKe ze dne 3. 9. 2021 Úřad účastníkům zadávacího řízení oznámil pokračování správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0199/2021/VZ, jelikož dne 17. 8. 2021 odpadla překážka, pro kterou bylo správní řízení přerušeno.
50. Usnesením č. j. ÚOHS-32667/2021/523/MKe ze dne 24. 9. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Usnesením č. j. ÚOHS-33221/2021/523/MKe ze dne 1. 10. 2021 Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, na žádost zadavatele prodloužil. Navrhovatel se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí
51. Zadavatel se k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-32667/2021/523/MKe ze dne 24. 9. 2021 vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 7. 10. 2021, jež Úřad obdržel téhož dne, přičemž konstatuje následující.
52. Zadavatel předesílá, že nerozporuje odborná vyjádření, která Úřad obdržel od VUT, VŠB a [JMÉNO A PŘÍJMENÍ], současně však upozorňuje, že je třeba vnímat kontext zadávacího řízení, zadávací dokumentace a podstaty EPC projektu. Zadavatel připomíná předmět zadávacího řízení, cíl opatření „Výměna zdroje tepla“ a předmět veřejné zakázky, kterým nebyla výměna, rekonstrukce ani modernizace kotelny, ale pouze výměna kotlů.
53. Zadavatel uvádí, že obsah dokumentů veřejné zakázky vždy hovoří o výměně zdroje tepla, v souvislosti s čímž odkazuje na dokument „PROJEKTOVÁ STUDIE STAVEBNÍHO ZÁMĚRU metodou dodávky DESIGN & BUILD“ v němž je uvedeno, že „[n]ově budou osazeny plynové kondenzační kotle o celkovém výkonu 1 800 kW.“, přičemž dodává, že i nabídka navrhovatele hovoří pouze o výměně kotlových jednotek. Pokud je tedy předmětem veřejné zakázky výměna zdroje tepla (kotlů), pak podle zadavatele musí být při výpočtu energetických úspor zohledněna pouze účinnost měněných kotlů. V dalším zadavatel opakuje svou argumentaci uvedenou v návrhu týkající se účinnosti kotlů a soustrojí kotelny a tepelných ztrát.
54. Zadavatel se dále vyjadřuje k výpočtům navrhovatele, kterými měl prokázat, jakým způsobem dospěl k závěru, že účinnost zdroje tepla (kotelny) je 85 %, v souvislosti s nimiž uvádí, že souhlasí s tím, že výpočty navrhovatele jsou principiálně správně. Současně však zadavatel předpokládá, že navrhovatel navolil kombinaci uplatněných proměnných tak, aby výsledkem byla navrhovatelem deklarovaná účinnost kotelny.
55. Závěrem zadavatel konstatuje, že ačkoliv souhlasí se závěry vyplývajícími z odborných vyjádření, nelze nevěnovat pozornost proměnným, které navrhovatel uplatnil ve svém výpočtu účinnosti zdroje tepla (kotelny) a které zadavatel považuje za chybné, neprůkazné a spekulativní, a kontextu a rámci výpočtu úspor energie. Zadavatel dále shrnuje svou argumentaci ve vztahu k celkové účinnosti kotelny, přičemž uzavírá, že jedinou proměnnou, která v kotelně ovlivňuje účinnost, jsou kotle, jejichž vstupní parametry a výchozí stav byl zadán. Nic dalšího nemá podle zadavatele na účinnost zdroje tepla vliv, neboť v kotelně vše ostatní zůstává beze změny.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
56. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
57. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
58. Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako
a) podmínky kvalifikace,
b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
59. Podle § 37 odst. 2 zákona zadavatel může stanovit požadavky na obsah, formu nebo způsob podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.
60. Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.
61. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
62. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
63. Podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.
64. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
65. V čl. 3.2.2.3 „Vytápění“ dokumentu Technická část zadávací dokumentace pro projekt energetických úspor v objektu Krajského úřadu Středočeského kraje (dále jen „technická část zadávací dokumentace“) je pod podnadpisem „Zdroj vytápění, otopná soustava, regulace“ mj. uvedeno:
„Zdrojem tepla pro vytápění a přípravu TV jsou tři nízkoteplotní plynové kotle Viessmann Weishaupt Vitoplex 300 o celkovém jmenovitém tepelném výkonu 2 465 kW. Stávající kotelna je v provozu od roku 2006, kdy nahradila zastaralou kotelnu ČKD DUKLA - kotle KDVE. Kotle jsou osazeny automatickými plynovými hořáky Weishaupt, jejich výkon je plynule řízen v rozsahu 20 - 100% spojitým regulátorem v závislosti na teplotě výstupní vody z kotle. Teplota topné vody do systému je max. 90/70 °C.
Kotle K1 a K2 jsou koncipovány primárně pro vytápění celého areálu, kotel K3 je pouze pro přípravu TV v letním období, kdy jsou kotle K1 a K2 odstaveny z provozu. V zimním období jsou zdrojem tepla pro přípravu TV kotle K1 a K2 napojené přes by-pas na rozdělovači kotlového okruhu. Kotel K3 je také propojen z hlavním rozdělovačem/sběračem, protože zásobuje větev pro přípravu TV v garážích, VZT kotelny (předehřev spalovacého vzduchu).“
66. V čl. 4.3.1 „Efektivnost zdroje tepla“ technické části zadávací dokumentace je uvedeno:
„Stávající plynové kotle jsou v dobrém technickém stavu. Je na nich prováděn pravidelný servis, revize a údržba, jakož i měření emisí.
Průměrná roční účinnost se pohybuje mezi 88 – 90%“
67. V dokumentu Návrh smlouvy o energetických službách určených veřejnému zadavateli, který tvoří součást finální nabídky navrhovatele, navrhovatel v Příloze č. 2 „Popis základních opatření“ u položky „Centrální kotelna“ zařazené pod „Opatření č. 1“ mj. uvádí: „V samotném zdroji je uvažováno pouze s výměnou zdrojové části, tj. kotlů a jejich napojení na zbylé části systému (systém ÚT, příprava TV, odkouření do komína, napojení na vodu a přívod ZP). Zbytek strojovny, tj. expanzní systém, úpravna vody, R/S, příprava TV atd. zůstává v původní podobě, která je dostatečná pro bezproblémový chod a jejíž obměna nepřináší efekt snížení spotřeby.“
68. Ve výzvě k objasnění podle § 46 zákona ze dne 23. 3. 2021 (dále jen „výzva zadavatele“) adresované navrhovateli zadavatel uvedl:
„V návaznosti na usnesení komise pro posouzení a hodnocení nabídek dle § 39 Zákona jmenované zadavatelem pro výše uvedenou veřejnou zakázku Vás prosíme o:
Doložení podrobného výpočtu úspory na těchto opatřeních:
• Teplota vnitřního prostředí
• Regulace podružných topných R/S
Výše uvedené odůvodnění musí být opatřeno komentářem (minimálně popisu použitých veličin, uvedením jejich hodnot) a popisu logiky výpočtu.
Z popisu a výpočtu musí být zcela zjevné a nepochybné jakým způsobem dospěl účastník k energetickým úsporám na výše uvedených opatřeních.“
69. Ve své odpovědi ze dne 26. 3. 2021 (dále jen „objasnění nabídky“) na výzvu zadavatele navrhovatel uvedl mj.:
„Pro konkrétní výpočet úspor v obou případech byla jako základ zvolena spotřeba ÚT po zateplení, tzn. 7.846 GJ.
U řízení teploty vnitřního prostředí pomocí IRC systému byla zvolena úspora na úrovni 15% a pro úsporu díky regulaci podružných topných R/S byla zvolena úspora ve výši 12%.
Tj. konkrétně:
Teplota vnitřního prostředí: 7.846 GJ x 15% = 1.177 GJ
Regulace podružných topných R/S: 7.846 GJ x 12% = 942 GJ
Oboje úspory na teple byly poté přepočteny přes předpokládanou účinnost stávajícího zdroje 85% na konečnou spotřebu ZP.
Tj. konkrétně:
Teplota vnitřního prostředí: 1.177 GJ / 85% x (1+0,109) / 3,6 = 427 MWh ZP
Regulace podružných topných R/S: 942 GJ / 85% x (1+0,109) / 3,6 = 341 MWh ZP“.
70. V rozhodnutí o vyloučení je mj. uvedeno, že: „(…) účastník ve své odpovědi uvedl:
….že počítá s předpokládanou účinnost stávajícího zdroje 85 %...
Zadavatel stanovil v zadávací dokumentaci k výše uvedené veřejné zakázce tyto podmínky. V dokumentu Technická část zadávací dokumentace pro projekt energetických úspor v objektu Krajského úřadu Středočeského kraje, který byl zveřejněn pod názvem 01_Analýza_KÚ SČK pro ZD.pdf, zadavatel uvedl, cituji:
‚Stávající plynové kotle jsou v dobrém technickém stavu. Je na nich prováděn pravidelný servis, revize a údržba, jakož i měření emisí. Průměrná roční účinnost se pohybuje mez 88-90 %.‘ Výše uvedený údaj je zásadní, neboť představuje referenční hodnotu, od které se následně počítá úspora nových kotlů s vyšší účinností.
Pokud by zadavatel nevyloučil nabídku výše uvedeného účastníka, dopustil by se porušení zákazu diskriminace.“
K výroku I. tohoto rozhodnutí
71. Jak vyplývá z bodu 66 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl údaj o účinnosti plynových kotlů dosahující 88-90 %. Jedná se o hodnotu, ze které měli účastníci vycházet pro účely výpočtu úspor. Tyto úspory poté zadavateli předkládali v rámci nabídky. Součástí nabídky nebyly samotné výpočty, kterými dodavatelé k výsledným úsporám dospěli. Zadavatel při posuzování finálních nabídek dodavatelů zjistil, že se navrhovatelem deklarované úspory oproti třetí předběžné nabídce značně zvýšily, proto jej výzvou zadavatele vyzval k doložení výpočtů předmětných úspor. Navrhovatel tyto výpočty objasněním nabídky doložil. Z objasnění nabídky je zřejmé, že navrhovatel počítal s účinností stávajícího zdroje 85 %. Protože měl zadavatel za to, že navrhovatel počítal s jinou účinností, než uváděla zadávací dokumentace, rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.
72. Úřad předně uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení mj. konstatuje, že pokud navrhovatel v objasnění nabídky uvedl, že si zvolil úsporu ve výši 15 %, resp. 12 %, nejedná se o řádné odůvodnění dosažení úspor, které požadoval v rámci výzvy zadavatele, a dále že navrhovatel v objasnění nabídky uvedl, že počítá s předpokládanou účinností stávajícího zdroje tepla 85 %, čímž podle zadavatele postupoval v rozporu se zadávacími podmínkami, neboť při výpočtu energetických úspor nevycházel z referenčního údaje o účinnosti plynových kotlů uvedeného v zadávacích podmínkách. Ačkoliv by ze shora uvedeného bylo lze nabýt dojmu, že zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil ze dvou samostatných důvodů, dospěl Úřad s ohledem na skutečnost, že zadavatel v úvodu rozhodnutí o vyloučení výslovně zmiňuje pouze § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a současně s ohledem na textaci použitou v rozhodnutí o vyloučení, kdy zadavatel v souvislosti s objasněním nabídky, které nepovažuje za řádné, uvádí, že od tohoto „prohřešku“ navrhovatele „odhlíží“[2], k závěru, že zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil pouze z jednoho důvodu, a to z důvodu dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, tedy z důvodu nesplnění zadávacích podmínek. Tomuto závěru ostatně obsahově odpovídá i rozhodnutí o námitkách, v jehož úvodu zadavatel uvádí, že navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil z důvodu nerespektování zadávacích podmínek, přičemž žádný další důvod vyloučení nezmiňuje. Pro úplnost Úřad uvádí, že v rozhodnutí o vyloučení i v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k objasnění nabídky, které zadavatel nepovažuje za řádné, absentuje podrobnější odůvodnění. Lze tedy konstatovat, že rovněž z přístupu zadavatele i navrhovatele shodně vyplývá, že důvod pro vyloučení je toliko jeden.
73. V daném případě je tedy nutné posoudit, zda byl zadavatel oprávněn vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku podle § 48 odst. 2 písm. a) s odůvodněním, že navrhovatel porušil zadávací podmínky, když při výpočtu energetických úspor nevycházel z referenčního údaje o účinnosti plynových kotlů, ale z údaje jiného, který zadavatel v zadávacích podmínkách neuváděl. Stěžejní otázkou tak je, zda navrhovatel ze zadavatelem stanoveného údaje skutečně nevycházel.
74. Předně Úřad považuje za vhodné postavit na jisto, že pojem „zdroj tepla“ může zahrnovat podle situace jak samotné plynové kotle, tak kotelnu jako stavební objekt včetně strojního vybavení (tedy včetně kotlů). Tento závěr Úřadu potvrdily subjekty, kterých se za účelem zjištění mimo jiné této informace dotázal (k tomu viz bod 46 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z rozhodnutí o vyloučení, rozhodnutí o námitkách a vyjádření zadavatele k návrhu je zřejmé, že zadavatel za zdroj tepla považuje plynové kotle. Z argumentace předložené navrhovatelem naopak to, že zdrojem tepla rozumí kotelnu, respektive za zdroj tepla nepovažuje pouze plynové kotle. Ve svých námitkách k tomu uvedl, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení „mimo jiné dospěl k nesprávnému závěru, a to, že Stěžovatel předpokládá účinnost plynových kotlů 85 %. Stěžovatelem uvedených 85 % se váže k účinnosti stávajícího zdroje jako takového, nikoli pouze k účinnosti plynových kotlů. Tato informace je v Objasnění zcela zřejmá a nemohla uvést Zadavatele v jakékoliv pochybnosti. Stěžovatel kalkuloval s účinností celého procesu až po výstup z kotelny, v průběhu kterého dochází k tepelným ztrátám na rozvodech, armaturách a dalších zařízeních. Účinnost celého procesu tak musí být pochopitelně nižší, než účinnost samotných plynových kotlů. (…)“.
75. Zadavatel cituje navrhovatele, konkrétně dokument Návrh smlouvy o energetických službách určených veřejnému zadavateli, který v Příloze č. 2 „Popis základních opatření“ u položky „Centrální kotelna“ uvádí: „V samotném zdroji je uvažováno pouze s výměnou zdrojové části, tj. kotlů a jejich napojení na zbylé části systému (…). Zbytek strojovny, (…) zůstává v původní podobě, která je dostatečná pro bezproblémový chod a jejíž obměna nepřináší efekt snížení spotřeby“ (viz k tomu bod 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Z toho zadavatel v rozhodnutí o námitkách usuzuje, že „účinnost celého soustrojí kotelny (jak uvádí Stěžovatel) musí být ovlivněna pouze a právě jen účinností měněných kotlů.“
76. Je však nutné souhlasit s navrhovatelem, konkrétně s bodem 37 návrhu, kde navrhovatel mimo jiné uvádí, že „skutečnost, že na kotlích jsou v tuto chvíli komponenty, které není třeba díky dobrému technickému stavu vyměnit, neznamená, že tyto komponenty nemají vliv na celkovou účinnost zdroje. Pokud mají stávající kotle účinnost 88 % až 90 %, pak účinnost celého zdroje už z povahy věci nemůže být 88 % až 90 %, protože dochází ke ztrátám přímo na těchto komponentech.“ To potvrdila jak VŠB [„Zdrojem tepla je ale ‚Kotelna‘, ve které dochází k dalším přídavným tepelným ztrátám v rozvodech (potrubní sítí), takže celková účinnost musí být o tyto ztráty nižší. Lze tak logicky počítat s účinností ‚Kotelny‘ jako celku při výpočtech energetických úspor.“], tak VUT (na otázku č. 2 odpověděla, že se jedná o principiálně korektnější postup, než uvažovat jen kotel) i [JMÉNO A PŘÍJMENÍ] („Uvedená úsporná opatření se týkají úprav teploty vnitřního prostředí a regulace podružných topných R/S, tedy strany spotřeby dodávaného tepla. Z tohoto pohledu je možné vyjádření úspory paliva spotřebovaného na dodávku tepla pomocí účinnosti kotelny považovat za metodicky správné.“). Úřad proto konstatuje, že výpočet úspor může vycházet i z údaje o účinnosti zdroje tepla – kotelny, neboť takový postup je v souladu se standardy daného oboru. Nadto je na místě podotknout, že ani ze samotné textace zadávací dokumentace jednoznačně nevyplývá, že by pojem „zdroj“, resp. „zdroj tepla“ byl v rámci zadávacích podmínek používán výlučně v souvislosti s plynovými kotly, tj. ve významu užším, než je jeho běžné použití (viz např. čl. 3.2.2.3 „Vytápění“ technické části zadávací dokumentace, kde zadavatel sice uvádí, že zdrojem tepla pro vytápění jsou plynové kotle, ale hned v následující větě dodává, že stávající kotelna nahradila „zastaralou kotelnu ČKD DUKLA - kotle KDVE“). Zúžení běžného významu konkrétního pojmu (kterým by zadavatel dal najevo, jak uvedený pojem chápe) by pak bylo vhodné uvést např. v přehledu pojmů použitých v rámci zadávacích podmínek, tento však v šetřeném případě zadávací dokumentace neobsahuje.
77. Zadavatel v zadávací dokumentaci neurčil konkrétní způsob výpočtu (matematický vzorec či operaci reflektující konkrétní jím předložené údaje), kterým se dodavatelé měli při stanovení nabízených úspor řídit. To potvrzuje i jeho vyjádření k návrhu, jak je uvedeno v bodě 33 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Bylo tedy na dodavatelích, aby využili svoji odbornost, zkušenosti a know-how k tomu, aby podali nejvhodnější nabídku – v tomto konkrétním případě, aby si sami spočítali, jakou úsporu jsou schopni s ohledem na své interní výpočty nabídnout a garantovat. Navrhovatel proto pro účely výpočtu využil nejen účinnost plynových kotlů, ale také účinnost kotelny jako celku, kterou si vypočítal na základě odborných znalostí a kvalifikovaného odhadu. To Úřad zjistil ze sdělení navrhovatele předloženého v návaznosti na usnesení Úřadu (viz bod 37 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Lze předpokládat, že obdobně mohli postupovat i jiní dodavatelé, stejně jako lze předpokládat, že další dodavatelé zvolili jiný způsob výpočtu úspor. Výpočet úspor, resp. způsob výpočtu úspor nebyl zadavatelem v zadávací dokumentaci stanoven, proto se v případě výpočtu předloženého navrhovatelem, kdy si tento vypočetl účinnost zdroje (kotelny) a následně s vypočtenou hodnotou pracoval při dalších výpočtech (které následně předložil zadavateli) nejedná o postup v rozporu se zadávacími podmínkami.
78. Úřad dále zkoumal i korektnost výpočtů, které předložil navrhovatel v návaznosti na usnesení Úřadu, tj. výpočtů, na základě kterých byla stanovena předpokládanou účinnost stávajícího zdroje a které vycházely ze zadavatelem stanovené průměrné roční účinnosti stávajících plynových kotlů. Korektnost výpočtů navrhovatele potvrdily odborné subjekty, kterých se Úřad dotázal. VŠB uvedla: »Zdrojem tepla je ale „Kotelna“, ve které dochází k dalším přídavným tepelným ztrátám v rozvodech (potrubní síti), takže celková účinnost musí být o tyto ztráty nižší. Lze tak logicky počítat s účinností „Kotelny“ jako celku při výpočtech energetických úspor. (…) Pokud vyjdu z předpokladu, že Zadavatel v zadávací dokumentaci udává účinnosti 88-90 % pouze samotných plynových kotlů, což z předloženého textu jednoznačně vyplývá, je postup výpočtu Navrhovatele správný.« Obdobné závěry učinilo i VUT a postup navrhovatele při výpočtu úspor fakticky nerozporoval ani [JMÉNO A PŘÍJMENÍ] z Českého vysokého učení technického v Praze (ten pouze upozornil na možný rozdíl tepelné ztráty přestupem tepla z teplého povrchu zařízení kotelny do jejího prostoru a tepelné ztráty kotelny prostupem tepla jejím pláštěm do okolí).
79. Úřad na tomto místě dodává, že zadavatel byl oprávněn požadovat doložení výpočtů úspor, pokud měl za to, že úspora uváděná v nabídce navrhovatelem je příliš velká. Navrhovatel měl v návaznosti na to povinnost (pokud nechtěl být vyloučen pro neobjasnění nabídky) výpočet doložit. Navrhovatel výpočet doložil s dodatečnou informací o účinnosti stávajícího zdroje tepla, kterou zadavatel považoval za rozpornou se zadávacími podmínkami, a proto navrhovatele vyloučil. Dalším objasněním však zadavatel mohl jednoduše zjistit, že navrhovatel nepostupoval v rozporu se zadávacími podmínkami, ale pojmem „zdroj“, případně „zdroj tepla“ označoval kotelnu, nikoliv plynové kotle. To však neznamenalo, že by s údajem o účinnosti plynových kotlů nepočítal. Zadavatel tak mohl další výzvou podle § 46 zákona odstranit nejasnost (v tomto případě fakticky odlišný výklad pojmu „zdroj tepla“) a předejít tak vyloučení navrhovatele, které v tomto případě nebylo zákonným. Již z podaných námitek muselo být zadavateli zřejmé, že spíše než porušení zadávacích podmínek je problémem mezi zadavatelem a navrhovatelem výklad pojmu „zdroj tepla“.
80. Pokud tedy zadavatel vyloučil navrhovatele kvůli tomu, že navrhovatel údajně nepostupoval při výpočtu v souladu se zadávacími podmínkami, je nutné rozhodnutí o vyloučení označit jako nezákonné, když z nabídky navrhovatele ani z objasnění nabídky nevyplývá, že by byl výpočet úspor učiněn v rozporu se zadávacími podmínkami. Nebyl proto naplněn důvod podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, kterým zadavatel rozhodnutí o vyloučení zaštítil. Úřad jakkoliv nepředjímá další vývoj zadávacího řízení a postup zadavatele, přičemž nikterak nepopírá právo zadavatele přistoupit k prověření výpočtů předložených navrhovatelem, jestliže mu v souvislosti s nimi vyvstává jakákoliv pochybnost. Předmětem správního řízení je pouze přezkoumání zákonnosti rozhodnutí o vyloučení; to Úřad shledává nezákonným, a proto jej i ruší. Úřad ani zadavateli nehovoří do obsahu zadávací dokumentace. Pokud však zadávací podmínky nezakazovaly práci jak s užším obsahem pojmu „zdroj tepla“ (plynové kotle), tak i s jeho širší variantou (kotelna) pro účely výpočtu úspor a podání nabídky, nemůže být navrhovatel vyloučen pro to, že tak učinil.
81. Úřad považuje rovněž za vhodné dodat, že navrhovatel mohl již v objasnění nabídky zadavatele předložit celý výpočet úspory v takových podrobnostech, které následně předložil i na výzvu Úřadu v rámci správního řízení. V takovém případě by mohlo být zadavateli spíše zřejmé, že navrhovatel nepostupoval v rozporu s předloženými referenčními hodnotami o účinnosti plynových kotlů, ale tento údaj pro účely úplnosti nabídky a svých výpočtů doplnil předpokládaným údajem o účinnosti kotelny. Stejnou možnost měl navrhovatel v námitkách.
82. V souvislosti s námitkou navrhovatele týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách Úřad uvádí, že ačkoli ustanovení § 245 odst. 1 zákona na zadavatele klade povinnost vyjádřit se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich uvedených, není pro splnění tohoto požadavku nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 55/2018-63 ze dne 9. 9. 2020). V návaznosti na shora uvedené Úřad uvádí, že přezkoumal rozhodnutí o námitkách, přičemž dospěl k závěru, že se v jeho rámci zadavatel vyjádřil ke všem navrhovatelem namítaným skutečnostem v dostatečné míře podrobnosti tak, aby bylo z rozhodnutí o námitkách patrné, jaké důvody vedly zadavatele k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, resp. k odmítnutí jeho námitek. Zadavatel se tak v rámci rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou navrhovatelem uváděných námitek a rozhodnutí o námitkách tak plní svůj účel, jelikož navrhovateli poskytuje možnost dostatečně se seznámit se stanoviskem a odůvodněním zadavatele, případně se následně vyjádřit k argumentaci zadavatele v rámci návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad se tak neztotožňuje s tvrzením navrhovatele o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách.
83. Nad rámec výše uvedeného se Úřad vyjadřuje k námitce opožděného podání návrhu, kterou vznesl zadavatel. Úřad odkazuje na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 17/2001 ze dne 23. 5. 2002, jenž v návaznosti na usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 365/97 uvádí, že v případě, kdy aplikovaný právní předpis neobsahuje speciální úpravu počítání času, je třeba za stavu, kdy konec lhůty připadl na sobotu, neděli či den pracovního klidu, vycházet z obecného pravidla počítání času, které platí jak pro lhůty hmotněprávní, tak pro lhůty procesněprávní, totiž z pravidla, že posledním dnem lhůty se stává nejbližší následující pracovní den.
84. Úřad dále odkazuje na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu, ze které rovněž vyplývá, že pokud dojde k situaci, kdy konec desetidenní lhůty pro doručení návrhu Úřadu a stejnopisu návrhu zadavateli podle § 251 odst. 2 zákona připadl na sobotu, neděli nebo svátek, uplyne lhůta nejbližší následující pracovní den. Tento závěr byl Úřadem vysloven opakovaně, např. v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0553/2016/VZ-35816/2016/541/MSc ze dne 25. 8. 2016. Vzhledem k tomu, že navrhovateli bylo rozhodnutí o námitkách doručeno dne 20. 5. 2021, je návrh doručený Úřadu dne 31. 5. 2021 podaný ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
85. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
86. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť zadavatel v důsledku svého nesprávného postupu vyloučil navrhovatele z důvodu, pro který nebyly splněny zákonné podmínky. Úřad shledává, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť pokud by navrhovatel nebyl z účasti v zadávacím řízení zadavatelem vyloučen, mohl by se stát vybraným dodavatelem.
87. Pokud jde o třetí podmínku, Úřad uvádí, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.
88. Při rozhodování podle § 263 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání. Úřad po prošetření skutečností uvedených v návrhu zjistil, že nezákonného postupu se zadavatel dopustil při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Ve vztahu k výše uvedenému Úřad posuzoval, jaké nápravné opatření bude dostačující k odstranění nezákonného postupu zadavatele a dospěl k závěru, že je třeba zrušit úkony zadavatele související s vyloučením navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, tj. rozhodnutí o vyloučení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť – jak bylo dovozeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí – důvody vyloučení navrhovatele nemohou obstát. Pro úplnost Úřad uvádí, že je na zadavateli, aby zvážil případné zrušení dalších (již učiněných) souvisejících úkonů, resp. aby zvážil další postup v zadávacím řízení v duchu zajištění zákonnosti jeho průběhu.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu
89. Podle ustanovení § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
90. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uložení nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
91. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – povinnost uhradit náklady řízení
92. Podle ustanovení § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.
93. Podle § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, činí paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, 30 000 Kč
94. Vzhledem k tomu, že Úřad výrokem II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
95. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000199.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Středočeský kraj, Zborovská 81/11, 150 00 Praha 5
2. Veolia Energie ČR, a.s., 28. října 3337/7, 702 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Tj. navrhovatelem – pozn. Úřadu
[2] V rozhodnutí o vyloučení konkrétně uvádí: „Odhlédneme-li však od empirických zkušeností, které účastník nabyl až při zpracování finální nabídky (předchozí předběžné nabídky účastníka garantují mnohem menší garantovanou úsporu, kterou zadavatel nerozporoval, neboť byla srovnatelná s jinými účastníky), účastník ve své odpovědi uvedl: ….že počítá s předpokládanou účinnost stávajícího zdroje 85 %...“
