číslo jednací: 36565/2021/161/ČBř
spisová značka: R0158/2021/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Dodávky řezného a upínacího nářadí, ostření, včetně servisu a dalšího, souvisejícího plnění |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 15. 11. 2021 |
| Související rozhodnutí | 32573/2021/500/AIv 36565/2021/161/ČBř |
| Dokumenty |  2021_R0158.pdf 259 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0158/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-36565/2021/161/ČBř
|
|
Brno 15. 11. 2021
|
V řízení o rozkladu ze dne 30. 9. 2021, který byl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže doručen dne 1. 10. 2021, který podal navrhovatel -
- TGS nástroje-stroje-technologické služby spol. s r.o., IČO 64833500, sídlem Plzeňská 610, 338 05 Mýto,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0385/2021/VZ, č. j. ÚOHS-32573/2021/500/Alv ze dne 24. 9. 2021, kterým bylo zastaveno správní řízení vedené ve věci přezkoumání úkonů zadavatele -
- VOP CZ, s.p., IČO 00000493, sídlem Dukelská 102, 742 42 Šenov u Nového Jičína,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávky řezného a upínacího nářadí, ostření, včetně servisu a dalšího, souvisejícího plnění“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 7. 2021 a uveřejněno ve Věštníku veřejných zakázek dne 16. 7. 2021 pod ev. č. Z2021-024990, ve znění opravy uveřejněné dne 19. 7. 2021, jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0385/2021/VZ, č. j. ÚOHS-32573/2021/500/Alv, ze dne 24. 9. 2021
potvrzuji
a podaný rozklad
zamítám.
Odůvodnění
I. Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, obdržel dne 6. 9. 2021 návrh navrhovatele – TGS nástroje-stroje-technologické služby spol. s r.o., IČO 64833500, sídlem Plzeňská 610, 338 05 Mýto (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – VOP CZ s. p., IČO 00000493, sídlem Dukelská 102, 742 42 Šenov u Nového Jičína (dále jen „zadavatel“) učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávky řezného a upínacího nářadí, ostření včetně servisu a dalšího, souvisejícího plnění“ zadané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 7. 2021 a uveřejněno ve Věštníku veřejných zakázek dne 16. 7. 2021 pod ev. č. Z2021-024990, ve znění opravy uveřejněné dne 19. 7. 2021 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem 6. 9. 2021, kdy Úřad obdržel návrh, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
3. Navrhovatel v podaném návrhu tvrdil, že zadavatel nedůvodně a diskriminačně požaduje prokázání kvalifikace v podobě specialisty informačních technologií na program „TPV 2000“. Tímto mělo být zadavatelem porušeno ustanovení § 6 odst. 2 zákona. Navrhovatel zároveň namítal, že v situaci, kdy zadavatel dodatečně uvedl, že tento požadavek může být splněn subdodavatelsky, pak měl zadavatel postupovat podle ustanovení § 99 zákona a prodloužit lhůtu k podání nabídek. Dále navrhovatel namítá nedostatečně určité vymezení vzneseného požadavku, když nebylo specifikováno, zda se v jedná o program „TPV 2000“ či o program „TPV 2000 plus“. Dále navrhovatel namítá, že zadavatelem stanovená kritéria pro hodnocení vypracování návrhu nových technologií mají být zcela neurčitá. Navrhovatel rovněž vznáší námitku, že zadavatel měl porušit ustanovení § 89 zákona, když určité technické podmínky stanovil odkazem na konkrétní výrobek, aniž by byly naplněny podmínky, při nichž by tento postup byl přípustný. Navrhovatel se domáhá zrušení zadávacího řízení.
II. Napadené usnesení
4. Dne 24. 9. 2021 vydal Úřad usnesení sp. zn. ÚOHS-S0385/2021/VZ, č. j. ÚOHS-32573/2021/500/Alv (dále jen „napadené usnesení“), kterým rozhodl o zastavení správního řízení podle § 257 písm. a) zákona, když k návrhu nebyl připojen doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 zákona.
5. V odůvodnění napadeného usnesení Úřad uvedl, že součástí navrhovatelem podaného návrhu nebyl doklad o složení kauce, který je podle ustanovení § 251 odst. 1 zákona náležitostí návrhu. Vzhledem k této skutečnosti Úřad usnesením č. j. ÚOHS-30814/2021/535/JCh ze dne 9. 9. 2021, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, stanovil navrhovateli lhůtu v délce tří dnů k odstranění tohoto nedostatku, tj. k zaslání dokladu o složení kauce. Stanovená lhůta pak uplynula dne 13. 9. 2021, přičemž navrhovatel doklad o složení kauce Úřadu nezaslal. Teprve dne 16. 9. 2021, tedy po uplynutí dodatečně stanovené lhůty, byl Úřadu doručen doklad o složení kauce. Navrhovatel zároveň ve svém podání požádal o prodloužení stanovené lhůty podle ustanovení § 39 odst. 2 správního řádu, přičemž tato lhůta již uplynula a její prodloužení tak nebylo možné. Byly tak naplněny podmínky pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. a) zákona.
III. Rozklad navrhovatele
6. Dne 1. 10. 2021 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 30. 9. 2021. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo navrhovateli doručeno dne 24. 9. 2021, rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
7. V podaném rozkladu navrhovatel namítá, že byť součástí jeho návrhu ze dne 6. 9. 2021 nebyl doklad o složení kauce, tak samotná kauce byla složena, když příslušný převod peněžních prostředků na bankovní účet Úřadu provedl téhož dne.
8. Navrhovatel dále namítá, že délka lhůty, která mu byla Úřadem pro zaslání dokladu o složení kauce stanovena, tj. tři dny, byla nestandardně krátká a nepřiměřená úkonu, který v ní měl být učiněn. Navrhovatel vyslovuje názor, že lhůta měla být stanovena v délce patnácti dní.
Závěr rozkladu
9. Navrhovatel požaduje zrušení napadeného usnesení a prominutí zmeškání úkonu zaslání dokladu o složení kauce podle ustanovení § 41 správního řádu.
IV. Řízení o rozkladu
10. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
11. Dne 8. 10. 2021 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu. Ve vyjádření zadavatel konstatuje, že navrhovatel podal doklad o složení kauce podle ustanovení § 255 odst. 1 zákona opožděně, přičemž lhůta, která mu pro tento úkon byla Úřadem stanovena, byla ve své délce zcela přiměřená a standardní. Zadavatel pak neshledává žádný důvod, který by odůvodnil prominutí zmeškané lhůty podle ustanovení § 41 správního řádu. S ohledem na uvedené zadavatel závěrem navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele zamítl.
Stanovisko předsedy Úřadu
12. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného usnesení v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat následující závěr.
13. Úřad tím, že napadeným usnesením rozhodl tak, že zastavil správní řízení, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které bylo přistoupeno k potvrzení napadeného usnesení a k zamítnutí rozkladu.
V. K námitkám rozkladu
Obecně
14. Náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele upravuje
§ 251 odst. 1 zákona tak, že návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle
§ 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
15. V případě, že návrhu chybí kterákoliv náležitost podle § 251 odst. 1 zákona, pak je třeba takový návrh považovat za vadný. Z hlediska toho, o jaký nedostatek se ale jedná, může Úřad postupovat dvěma možnými způsoby. V případě, že se jedná o neodstranitelný nedostatek, Úřad může toliko zahájené správní řízení zastavit, neboť zde není dán prostor pro nápravu takového nedostatku ze strany navrhovatele. V případě, že se jedná o vadu odstranitelnou, Úřad musí v souladu s § 37 odst. 3 správního řádu v návaznosti na § 45 odst. 2 správního řádu vyzvat navrhovatele k odstranění vad návrhu, poskytnout mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučit jej o následcích jejich neodstranění. Při rozlišení, zda se jedná o nedostatek odstranitelný nebo neodstranitelný, je třeba vycházet ze znění příslušných ustanovení zákona.
16. Podle § 257 písm. a) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrh neobsahuje obecné náležitosti podání stanovené správním řádem nebo označení zadavatele nebo v něm není uvedeno, čeho se navrhovatel domáhá, nebo k návrhu není připojen doklad o složení kauce ve výši podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a navrhovatel tyto nedostatky návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem neodstranil.
17. Z výše uvedeného tak vyplývá, že nepřipojení dokladu o složení kauce k návrhu představuje vadu návrhu, nicméně vadu, kterou je možné v Úřadem stanovené lhůtě odstranit. Neodstranění této vady ve stanovené lhůtě, pak má za následek zastavení správního řízení.
K námitce faktického složení kauce navrhovatelem
18. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že samotnou kauci, kterou byl povinen podle ustanovení § 255 odst. 1 zákona složit, skutečně složil, a to dne 6. 9. 2021, tj. v den podání návrhu.
19. K tomuto lze uvést následující. V prvé řadě je nutné konstatovat, že samotné složení kauce navrhovatelem není nijak zpochybňováno. Nicméně složení kauce nebylo důvodem pro zastavení správního řízení napadeným usnesením, když toto bylo zastaveno podle ustanovení § 257 písm. a) zákona. Podle uvedeného ustanovení Úřad zastaví správní řízení mj. v situaci, kdy navrhovatel nepřipojí k návrhu doklad o složení kauce a tento nedostatek v Úřadem stanovené lhůtě neodstraní. Právě tato situace pak nastala, když navrhovatel nepřiložil doklad o složení kauce k návrhu podanému dne 6. 9. 2021 a Úřadu jej nedoručil ani ve lhůtě, která mu byla k učinění tohoto úkonu stanovena usnesením ze dne 9. 9. 2021.
20. Zároveň je zde nutné poznamenat, že samotné složení kauce podle ustanovení § 255 odst. 1 a odst. 2 zákona je pouze jednou z podmínek, které musí být v souvislosti s podáním návrhu splněny. Primární podmínkou je přitom podání samotného návrhu podle ustanovení § 251 odst. 1 zákona, tedy včetně dokladu o složení kauce, přičemž tuto podmínku navrhovatel nenaplnil.
21. Jak vyplývá z výše uvedeného, Úřad postupoval v souladu se zákonem, přičemž podle ustanovení § 251 odst. 1 zákona ve spojení s ustanovením § 257 písm. a) zákona ani nemohl postupovat jinak, když správní řízení napadeným usnesením zastavil poté, co navrhovatel ani v Úřadem stanovené lhůtě neodstranil nedostatek návrhu. Skutečnost, že samotnou kauci navrhovatel složil, pak v takové situaci na postup Úřadu v této věci nemůže mít žádný vliv. Navrhovatelova námitka, že samotnou kauci složil, je tak s ohledem na výše uvedené nedůvodná.
K námitkám ohledně délky Úřadem stanovené lhůty
22. Navrhovatel namítá, že Úřadem stanovená lhůta byla nestandardně krátká. Navrhovatel toto své tvrzení dále nijak nezdůvodňuje např. odkazem na právní předpis, rozhodovací praxi Úřadu či soudů, ze kterých by vyplývalo, že by lhůta v délce tří dnů byla ve své délce odlišná od lhůt, které jsou Úřadem stanovovány v obdobných případech. Úřad zde poukazuje na skutečnost, že je ve svém postupu vázán základními zásadami postupu správních orgánů, mj. zásadou legitimního očekávání vyjádřenou v § 2 odst. 4 správního řádu, podle které správní orgán dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Tato zásada se uplatní i v procesním postupu správního orgánu, a tudíž se jí při svém postupu Úřad řídil i v této věci, když stanovil lhůtu v délce, která odpovídá jeho praxi v obdobných případech.
23. Námitka navrhovatele ohledně nestandardní délky lhůty, která byla Úřadem stanovena, je tudíž nedůvodná.
24. Navrhovatel dále namítá, že lhůta, která byla stanovena usnesením Úřadu ze dne 9. 9. 2021, byla svojí délkou nepřiměřená úkonu, který měl navrhovatel učinit. Navrhovatel vyslovuje názor, že lhůta měla být stanovena v délce nikoliv tří, ale patnácti dní.
25. K této navrhovatelově námitce lze uvést následující. Podle ustanovení § 39 odst. 1 správního řádu určí správní orgán účastníkovi řízení přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Pro stanovení přiměřené lhůty správním orgánem je rozhodný charakter a náročnost úkonu, který má být v této lhůtě učiněn. Ke kritériím uplatňovaným při stanovení lhůty se vyjadřuje komentářová literatura takto: „Otázkou přiměřenosti lhůty určené k provedení úkonu se zabýval např. Krajský soud v Plzni, který ve svém rozsudku 57 A 12/2010 uvedl: „Pro délku lhůty stanovené správním orgánem k provedení úkonu (§ 39 odst. 1 SpŘ) má zásadní význam povaha a rozsah úkonu, který je na účastníkovi řízení správním orgánem požadován. Otázka přiměřenosti lhůty je věcí volného uvážení správního orgánu, které je limitováno zákonnými požadavky věty druhé § 39 odst. 1 SpŘ (nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků). Obecně lze za přiměřenou považovat pouze takovou lhůtu, ve které je s přihlédnutím ke všem okolnostem (např. obsažnosti, odborné náročnosti, vázanosti na určitý proces apod.) reálné procesní úkon náležitě provést.“ (viz Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D.: Správní řád. Komentář. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 254).
26. Pro přiměřenost stanovené lhůty je tak rozhodující, jaký úkon v ní měl navrhovatel provést. V tomto případě se jednalo o zaslání dokladu o složení kauce. Úkon tak fakticky spočíval v tom, že si navrhovatel opatří doklad potvrzující složení kauce (potvrzení o transakci, výpis z bankovního účtu) a ten v elektronické podobě zašle Úřadu. Zde je třeba poznamenat, že toto měl navrhovatel primárně učinit již při samotném podání návrhu dne 6. 9. 2021. Vzhledem k tomu, že kauce byla v tento den skutečně navrhovatelem složena, pak nejsou pochyby, že dokladem prokazujícím její složení mohl již v tomto termínu disponovat. Jediným úkonem, který tak navrhovateli zbývalo fakticky učinit, bylo pouze zaslání tohoto dokladu Úřadu. Sám navrhovatel potvrzuje minimální náročnost tohoto úkonu, když nezaslání dokladu o složení kauce ve svém rozkladu označuje jako „zcela formální vadu návrhu“.
27. Z výše uvedeného tak vyplývá, že úkon, který měl být navrhovatelem ve stanovené lhůtě učiněn, byl v zásadě pouze formálním administrativním úkonem, pro jehož uskutečnění byla Úřadem stanovená lhůta v délce tří dní zcela postačující. Navrhovatelova námitka o nepřiměřenosti stanovené lhůty je tak nedůvodná.
28. Závěrem je pak nutno poznamenat, že usnesení, kterým Úřad stanovil lhůtu pro zaslání dokladu o složení kauce, bylo navrhovateli doručeno dne 9. 9. 2021. Konec lhůty v délce tří dnů tak připadl na 12. 9. 2021, tj. na neděli. Podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. c) správního řádu, tak byl posledním dnem lhůty nebližší příští pracovní den – pondělí 13. 9. 2021. Navrhovatel doklad o složení kauce doložil až dne 16. 9. 2021, z dokladu je patrno, že byl vygenerován dne 15. 9. 2021 v 21:42 hod.
K navrhovatelově žádosti o navrácení lhůty v předešlý stav
29. Navrhovatel v podaném rozkladu žádá o prominutí zmeškané lhůty ve smyslu § 41 správního řádu. K tomuto lze uvést následující.
30. Ustanovení § 41 správního řádu, na které odkazuje navrhovatel, upravuje institut navrácení lhůty v předešlý stav, který umožňuje účastníku správního řízení požádat o prominutí zmeškání úkonu, který měl být učiněn v již uplynulé lhůtě. Základní podmínkou umožňující prominutí zmeškané lhůty pak upravuje § 41 odst. 4 správního řádu, podle kterého správní orgán zmeškaný úkon promine pouze v případě, kdy podatel prokáže, že překážkou, pro kterou úkon neučinil, byly závažné důvody, které nenastaly jeho zaviněním. K povaze závažných důvodů se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 7 Azs 13/2015 ze dne 17. 2. 2015, v němž uvedl, že „[z]ávažné důvody, které představují překážku, jež bránila účastníkovi řízení učinit zmeškaný úkon, musí být objektivní povahy, přičemž závažnost těchto důvodů se posuzuje vždy podle okolností konkrétního případu“.
31. Navrhovatel ovšem žádné důvody, které by představovaly překážku, pro kterou nemohl ve stanovené lhůtě učinit úkon, neuvádí. V rozkladu pouze odkazuje na svoji předcházející argumentaci, která byla vypořádána výše a u které je zjevné, že se o žádnou překážku, která by navrhovateli bránila učinit příslušný úkon, nejedná. Domnívám se, že pokud bylo v navrhovatelových možnostech podat samotný návrh a složit příslušnou kauci, pak bylo v jeho možnostech i zaslání dokladu o složení kauce.
32. Navrhovatelova žádost o prominutí zmeškání úkonu podle ustanovení § 41 správního řádu je tak nedůvodná, když navrhovatel neuvádí jakýkoliv relevantní důvod pro postup podle tohoto ustanovení.
Shrnutí
33. Výše uvedené lze shrnout následovně. Navrhovatel podal návrh na zahájení správního řízení ve věci přezkumu postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Navrhovatelem podaný návrh přitom nesplňoval zákonem stanovené náležitosti, když jeho součástí nebyl doklad o složení kauce. U této vady podání zákon připouští její odstranění na výzvu Úřadu. Úřad tedy postupoval tak, že usnesením stanovil navrhovateli lhůtu pro napravení této vady podání – zaslání dokladu o složení kauce. Je nutno zdůraznit v zásadě formální a nijak náročný charakter úkonu, který měl navrhovatel ve stanovené lhůtě učinit. Navrhovatel ve stanovené lhůtě doklad o složení kauce Úřadu nezaslal. Zaslal jej teprve po uplynutí stanovené lhůty. Byly tak naplněny předpoklady pro zastavení správního řízení, což Úřad napadeným usnesením učinil.
34. Navrhovatelem v rozkladu vznesené námitky pak byly vyhodnoceny jako nedůvodné, když stanovená lhůta byla ve své délce zcela přiměřená úkonu, který měl být učiněn. Skutečnost, že samotná kauce byla navrhovatelem složena, je v tomto případě irelevantní. Závěrem pak navrhovatel požadoval tzv. navrácení v předešlý stav, tedy prominutí zmeškání úkonu, aniž by toto zmeškání jakkoliv relevantně zdůvodnil.
35. Závěrem lze tedy shrnout, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, když zastavil správní řízení podle § 257 písm. a) zákona, neboť k návrhu nebyl připojen doklad o složení kauce a navrhovatel tento nedostatek ani v Úřadem stanovené lhůtě neodstranil.
36. Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu byla přezkoumána i zákonnost napadeného usnesení, jeho věcná správnost v rozsahu vznesených námitek a současně byla přezkoumána i zákonnost postupu Úřadu, přičemž napadené usnesení bylo shledáno zákonným a věcně správným. Předseda Úřadu přitom dospěl k závěru, že Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval a dostatečně odůvodnil jejich použití.
VI. Závěr
37. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, lze dospět k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. TGS nástroje-stroje-technologické služby spol. s r.o., Plzeňská 610, 338 05 Mýto
2. VOP CZ, s. p., Dukelská 102, 742 42 Šenov u Nového Jičína
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 56 zákona.