číslo jednací: 37487/2021/163/MPe
spisová značka: R0156/2021

Instance	II.
Věc	Vybudování základní resortní infrastruktury eHealth – Informační a datové resortní rozhraní (IDRR)
Účastníci	Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR C SYSTEM CZ, a. s. NESS Czech, s. r. o. TESCO SW, a. s. IDRR – TECHNISERV IT a STAPRO TECHNISERV IT, spol. s r. o. STAPRO, s. r. o. Asseco Central Europe, a. s.
Typ správního řízení	Veřejná podpora
Výrok	rozklad zamítnut, napadené rozhodnutí ve výrocích I, II, IV, V, VI potvrzeno
Rok	2021
Datum nabytí právní moci	8. 12. 2021
Související rozhodnutí	31244/2021/510/MKo 37487/2021/163/MPe
Dokumenty	2021_R0156.pdf 527 KB

Spisová značka: ÚOHS-R0156/2021/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-37487/2021/163/MPe

Brno 8. 12. 2021

V řízení o rozkladu ze dne 27. 9. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne zadavatelem –

Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-31244/2021/510/MKo ze dne 14. 9. 2021 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0169/2021/VZ zahájeném na návrh navrhovatele –

C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 4. 9. 2020 Mgr. et Mgr. Adamem Sokolem, advokátem, ev. č. ČAK 18172, IČO 74579886, KLIMUS & PARTNERS s.r.o., IČO 03373444, se sídlem Vídeňská 188/119d, 619 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „Vybudování základní resortní infrastruktury eHealth – Informační a datové resortní rozhraní (IDRR)“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 11. 12. 2019 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 16. 12. 2019 pod ev. č. Z2019-044193, ve znění oprav uveřejněných dne 16. 1. 2020, dne 23. 1. 2020 a dne 24. 2. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 12. 2019 pod ev. č. 2019/S 242-595063, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 16. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 011-022436, dne 23. 1. 2020 pod ev. č. 2020/S 016-034684 a dne 25. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 039-093155, za účasti vybraných dodavatelů –

NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4,
TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc a MERIT GROUP a.s., IČO 64609995, se sídlem Březinova 136/7, 779 00 Olomouc, kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 6. 4. 2020 smlouvu o spolupráci,
společnost „IDRR – TECHNISERV IT a STAPRO“, jež tvoří subjekty TECHNISERV IT, spol. s r.o., IČO 26298953, se sídlem Traťová 574/1, 619 00 Brno a STAPRO s. r. o., IČO 13583531, se sídlem Pernštýnské náměstí 51, 530 02 Pardubice, které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 6. 4. 2020 smlouvu o sdružení do společnosti, a
Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-31244/2021/510/MKo ze dne 14. 9. 2021 vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0169/2021/VZ ve výrocích I, II, IV, V, VI

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1. Dne 16. 12. 2019 uveřejnil zadavatel – Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, IČO 00023833, se sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2, (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2019-044193, a v Úředním věstníku Evropské unie téhož dne pod ev. č. 2019/S 242-595063, oznámení o zahájení otevřeného řízení za účelem uzavření rámcové dohody „Vybudování základní resortní infrastruktury eHealth – Informační a datové resortní rozhraní (IDRR)“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“ nebo „rámcová dohoda“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo zadavatelem do Věstníku veřejných zakázek odesláno dne 11. 12. 2019 a tímto dnem bylo podle § 56 odst. 1 zákona zahájeno předmětné zadávací řízení.

2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení „poskytování plnění spočívajícího ve zhotovení návrhu a realizaci dle návrhu, ověření, nasazení a rozvoji resortních komponent Elektronického zdravotnictví a v provedení veškerých souvisejících činností. Na předmět plnění bude požadována rozšířená záruka, která bude spočívat v péči o dílo a jeho provozuschopnost a použitelnost po dobu záruční doby. Předmět plnění této veřejné zakázky tedy spočívá v poskytnutí plnění zejména v následujících oblastech: a) Vytvoření Prováděcího projektu b) Realizace vlastních řešení založených na Prováděcím projektu - Realizace dle Prováděcího projektu - Testování a nasazení - Dokumentace c) Rozšířená záruka d) Technická podpora a provozní rozvoj“.

3. Dne 17. 8. 2020 vypracovala hodnoticí komise Zápis o posouzení a hodnocení nabídek (dále jako „zápis o posouzení a hodnocení nabídek“). Závěry v tomto zápisu uvedené zadavatel přijal dne 19. 8. 2020 a téhož dne rozhodl o výběru dodavatelů na plnění rámcové dohody, přičemž šlo o následující dodavatele:

NESS Czech s.r.o., IČO 45786259, se sídlem V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel č. 1“),
TESCO SW a.s., IČO 25892533, se sídlem tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc a MERIT GROUP a.s., IČO 64609995, se sídlem Březinova 136/7, 779 00 Olomouc, kteří za účelem podání společné nabídky uzavřeli dne 6. 4. 2020 smlouvu o spolupráci (dále jen „vybraný dodavatel č. 2“),
společnost „IDRR – TECHNISERV IT a STAPRO“, jež tvoří subjekty TECHNISERV IT, spol. s r.o., IČO 26298953, se sídlem Traťová 574/1, 619 00 Brno a STAPRO s. r. o., IČO 13583531, se sídlem Pernštýnské náměstí 51, 530 02 Pardubice, které za účelem podání společné nabídky uzavřely dne 6. 4. 2020 smlouvu o sdružení do společnosti (dále společně jen „vybraný dodavatel č. 3“), a
Asseco Central Europe, a.s., IČO 27074358, se sídlem Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel č. 4“)

(dále společně též jako „vybraní dodavatelé“).

4. Proti výše uvedenému rozhodnutí o výběru podal navrhovatel – C SYSTEM CZ a.s., IČO 27675645, se sídlem Otakara Ševčíka 840/10, 636 00 Brno, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 4. 9. 2020 Mgr. et Mgr. Adamem Sokolem, advokátem, ev. č. ČAK 18172, IČO 74579886, KLIMUS & PARTNERS s.r.o., IČO 03373444, se sídlem Vídeňská 188/119d, 619 00 Brno, (dále jako „navrhovatel“) námitky, o kterých zadavatel rozhodl tak, že je odmítá. V důsledku toho, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek za správné a v souladu se zákonem, podal dne 29. 9. 2020 návrh k Úřadu. O tomto návrhu bylo vedeno správní řízení evidované pod sp. zn. ÚOHS-S0383/2020/VZ.

5. Úřad dne 13. 11. 2020 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-36418/2020/500/JBě, (dále jako „předcházející rozhodnutí“), jímž zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru ze dne 19. 8. 2020. Závěry předcházejícího rozhodnutí potvrdil taktéž předseda Úřadu v rozhodnutí ze dne 15. 2. 2021, č. j. ÚOHS-05049/2021/162/BVa, (dále jako „předcházející rozhodnutí předsedy Úřadu“).

6. Dne 17. 2. 2021 zrušil zadavatel oznámení o výběru dodavatele ze dne 19. 8. 2020 a pověřil hodnoticí komisi k posouzení úplnosti splnění kvalifikačních požadavků a vybraných dodavatelů, a to postupem dle § 46 odst. 1 zákona. Dne 5. 3. 2021 přistoupila hodnoticí komise k tomuto prověření. Vybraní dodavatelé tak byli vyzváni výzvou ze dne 5. 3. 2021 k objasnění nabídek, zejména splnění kritéria technické kvalifikace spočívajícího v předložení referenční zakázky, tj. informačního systému, jenž by byl v souladu s IHE. Na základně objasnění a doplnění ze strany vybraných dodavatelů, měl zadavatel za prokázané, že vybraní dodavatelé dané kritérium splňují, jak je patrné z Dodatku k zápisu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 31. 3. 2021.

7. Zadavatel následně opětovně posoudil kvalifikaci vybraných dodavatelů a rozhodl dne 1. 4. 2021 o výběru dodavatelů „Oznámením o výběru dodavatele“ (dále jen „oznámení zadavatele o výběru dodavatele“). Proti oznámení zadavatele o výběru dodavatele podal navrhovatel námitky ze dne 16. 4. 2021, které zadavatel obdržel téhož dne. Zadavatel rozhodnutím ze dne 26. 4. 2021, (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, podané námitky odmítl.

8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 6. 5. 2021 návrh navrhovatele z téhož dne (dále jen „návrh“) na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.

9. Dnem, kdy Úřad shora uvedený návrh obdržel, bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0169/2021/VZ.

10. Navrhovatel návrhem brojil proti oznámení o výběru dodavatele. Dle navrhovatele zadavatel nepostupoval v souladu se zákonem, když vybraného dodavatele č. 1 nevyloučil dle § 113 odst. 6 zákona, přestože nabídka vybraného dodavatele č. 1 byla mimořádně nízká (dále jen „MNNC“) v důsledku porušení právních předpisů. Podle zápisu o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl vybraný dodavatel č. 1 žádné relevantní vysvětlení jím předložené MNNC. Navrhovatel dále návrhem rozporoval splnění kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem č. 2 ve vztahu k referenční zakázce č. 7. Daný informační systém měl být dimenzován na 1 milion unikátních návštěvníků a minimální počet přihlášení 50 tisíc denně. Dle navrhovatele uvedený požadavek vybraný dodavatel č. 2 nesplnil. Navrhovatel rovněž uvedl, že dle něj žádný z vybraných dodavatelů neprokázal splnění požadavku na technickou kvalifikace týkající se referenční zakázky č. 5, kdy daný informační systém měl být v souladu s Integrace Healthcare Enterprise (dále jako „IHE“). Dle navrhovatele pak ani vybraný dodavatel č. 4 nesplňuje požadavek zadavatele u referenční zakázky č. 5 spočívající v tom, že tato významná dodávka obsahuje portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat. Dle navrhovatele tak není zřejmé, jak zadavatel splnění požadavků posoudil a zda jsou skutečně splněny.

11. Navrhovatel se návrhem domáhal zrušení oznámení o výběru dodavatele, příp. zrušení zadávacího řízení.

12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-15473/2021/531/MHo ze dne 10. 5. 2021.

13. Zadavatel se dne 14. 5. 2021 vyjádřil k návrhu navrhovatele v tom smyslu, že vybraného dodavatele č. 1 nebyl povinen vyloučit, jelikož jím předložené vysvětlení nabídkové ceny bylo dostatečné. K námitce týkající se nesplnění požadavku kvalifikace u vybraného dodavatele č. 2 zadavatel sdělil, že obdržel osvědčení objednatele Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ze kterého plyne splnění zadávacích podmínek. Zadavatel upozorňuje na chybnou argumentaci navrhovatele ve vztahu ke splnění kritéria technické kvalifikace spočívajícího v souladu s IHE. Klíčové pro prokázání daného souladu považoval zadavatel doložení využití profilů IHE, z čehož plyne, že informační systém byl jako celek v souladu s IHE. Doložení čestného prohlášení a následného doplnění konkrétních použitých IHE profilů je nezpochybnitelným důkazem souladu. K námitce, že vybraný dodavatel č. 4 nesplnil požadavky na technickou kvalifikaci ve vztahu k referenční zakázce č. 5, zadavatel konstatoval, že s daným systémem nepracují jen oprávnění zdravotničtí pracovníci, nýbrž je přístupný i řadě jiných uživatelů, například skrze „eobjednanie“, kdy se nutně jedná o portálové řešení podporující manuální pořizování dat. Dle zadavatele nejsou dány důvody pro zrušení napadeného úkonu, resp. zrušení zadávacího řízení.

Postup Úřadu při zjišťování skutkového stavu

14. Úřad písemnostmi ze dne 28. 5. 2021, č. j. ÚOHS-17958/2021/531/MHo a č. j. ÚOHS-17964/2021/531/MHo, a písemností ze dne 4. 6. 2021, č. j. ÚOHS-18694/2021/531/MHo, požádal subjekty ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4 (dále jen „ICZ a.s.“), IHE Czech Republic, z.s., IČO 08249822, se sídlem Jihlavská 1558/21, 140 00 Praha (dále jen „IHE Czech Republic, z.s.“) a Národní agenturu pro komunikační a informační technologie, s. p., IČO 04767543, se sídlem Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha (dále jen „NAKIT“), o zaslání vyjádření k níže uvedeným dotazům týkajícím se veřejné zakázky:

„1) Můžete definovat pojem „IHE“? Stanovuje IHE určité standardy informačního systému jako celku či se vztahuje k některým jeho částem, nebo v jakém smyslu a jakou přidanou hodnotu mají systémy, které jsou v souladu s IHE?

2) Jak lze chápat pojem „IHE profil“? Jak lze chápat pojem „IHE standard“? Jedná se o zaměnitelné pojmy? Pokud ne, jaký je mezi nimi rozdíl/vztah?

3) Pokud by informační systém obsahoval některé IHE profily/IHE standardy, lze konstatovat, že je tento systém v souladu s IHE?

4) Může být v souladu s IHE pouze část informačního systému? Za předpokladu, že by byla v souladu s IHE pouze část informačního systému, lze přistoupit na premisu, že v souladu s IHE je celý informační systém? Pokud je soulad informačního systému (jako celku) s IHE vyhodnocován podle míry naplnění souladu s IHE jeho jednotlivých prvků, kdy (při splnění jakých kritérií) lze již označit informační systém za souladný s IHE?

5) Lze nějakým způsobem ověřit, zda je některý informační systém v souladu s IHE? Pokud ano, specifikujte, prosím, blíže, jak a prostřednictvím jakých nástrojů, resp. jak takové ověření probíhá. Existuje i jiný způsob než účast v Conectathonu, jak lze soulad systému s IHE ověřit?“

15. Úřad následně obdržel vyjádření dotazovaných společností, které Úřad shrnuje v bodech 44-48 (Vyjádření ICZ a.s.), 62 (Vyjádření IHE Czech Republic, z.s.), 55 (Vyjádření NAKIT) odůvodnění napadeného rozhodnutí.

16. Úřad dále písemností ze dne 31. 5. 2021, č. j. ÚOHS-17962/2021/531/MHo požádal subjekt Česká republika – Ministerstvo vnitra, Odbor Hlavního architekta eGovernmentu, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha (dále jen „Odbor Hlavního architekta“), o zaslání vyjádření k totožným dotazům, jež jsou uvedeny v bodě 14 odůvodnění tohoto rozhodnutí, a dále navíc k dotazu, „zda lze z odpovědí zaslaných Vám zadavatelem s určitostí dovodit, že referenční informační systémy dodavatelů, o kterých Vám byly poskytnuty informace, jsou kompletně v souladu s IHE (jako celek). V případě, že ano, uveďte, prosím, proč tomu tak je. V případě, že např. tuto skutečnost není možné z odpovědí, které jste obdrželi od zadavatele, najisto potvrdit, sdělte současně, které skutečnosti jsou v daném případě nedostatečně ověřeny/jakou podstatnou informaci v zadavatelem poskytnutých odpovědích postrádáte.“

17. Úřad dne 4. 6. 2021 obdržel vyjádření Odboru Hlavního architekta, jež Úřad shrnuje v bodech 49 – 54 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

18. Úřad písemností ze dne 9. 6. 2021, č. j. ÚOHS-19176/2021/531/MHo požádal Národní kontaktní bod pro přeshraniční výměnu zdravotní dokumentace (dále jen „Národní kontaktní bod“) o zaslání vyjádření k níže uvedeným dotazům týkajícím se veřejné zakázky:

„1) Pokud by informační systém obsahoval některé IHE profily/IHE standardy, lze konstatovat, že je tento systém v souladu s IHE? Může být v souladu s IHE pouze část informačního systému? Za předpokladu, že by byla v souladu s IHE pouze část informačního systému, lze přistoupit na premisu, že v souladu s IHE je celý informační systém? Pokud je soulad informačního systému (jako celku) s IHE vyhodnocován podle míry naplnění souladu s IHE jeho jednotlivých prvků, kdy (při splnění jakých kritérií) lze již označit informační systém za souladný s IHE?

2) Jakým způsobem lze posoudit soulad informačního systému s IHE? Jak takové posouzení konkrétně probíhá?

3) Jaké jsou relevantní údaje pro posouzení shody konkrétního informačního systému pro posouzení jeho shody s IHE? Je nutné znát pro posouzení souladu systému s IHE konkrétní IHE profily, příp. verze standardů? V případě, že ano, je někde definován jejich výčet? Lze obecně jmenovat, jaké atributy systému by měly být ve shodě s IHE, aby bylo možné označit systém za souladný s IHE?“.

19. Dne 8. 7. 2021 sdělil vedoucí odboru informatiky Krajského úřadu Kraje Vysočina, jakožto zástupce Národního kontaktního bodu pro přeshraniční výměnu zdravotní dokumentace, prostřednictvím telefonického hovoru, že se s vyjádřením Odboru Hlavního architekta seznámil, považuje jej za zcela přesné a bez výhrad se s jeho obsahem ztotožňuje.

20. Usnesením ze dne 10. 6. 2021, č. j. ÚOHS-19386/2021/531/MHo stanovil Úřad vybranému dodavateli č. 1 lhůtu k provedení úkonu, a to podání písemného sdělení, kolik pracovníků, resp. FTE (ekvivalent plného pracovního úvazku), jež se budou podílet na plnění předmětu veřejné zakázky, je stanoveno pro výkon prací spadajících do 2. skupiny prací oboru „Administrativní, ekonomické, provozní a správní činnosti“ definované v příloze nařízení vlády č. 567/2006 Sb. o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády o minimální mzdě“), a jaká bude náplň těchto prací, resp. ve výkonu jakých konkrétních činností budou tyto práce spočívat.

21. Dne 15. 6. 2021 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele č. 1, v němž bylo uvedeno, že celkový počet pracovníků, resp. FTE, jež se budou podílet na plnění předmětu veřejné zakázky a kteří spadají do 2. skupiny prací oboru „Administrativní, ekonomické, provozní a správní činnosti“ definované v příloze nařízení vlády o minimální mzdě (dále také „2. skupina prací“), činí 20 a v souladu s předchozími podáními dodavatele odpovídá nákladové kategorii levelu L0 – L5 (Specialista UX/UI Designer). Pod příslušnou kategorii nákladového levelu L0 - L5, a tedy současně do oboru II, skupiny 2 – 6 spadají všechny podpůrné role, které budou poskytovat služby v rámci realizace veřejné zakázky. Vybraný dodavatel dále doplnil přesný seznam pracovníků spadající do výše uvedené kategorie včetně specifikace náplně jejich prací následovně:

o „Experienced / Junior UX/UI designer (4 osoby) – návrh uživatelského rozhraní

o Administrátor projektu (2 osoby) – zajištění administrativních aktivit na projektu

o Junior FrontEnd Software Developer Java, .Net (3 osoby) – zajištění vývoje – FrontEnd

o Junior BackEnd Software Developer Java, .Net (3 osoby) – zajištění vývoje – BackEnd

o Experienced Tester – (3 osoby) – zajištění realizace všech standardních projektových testů

o Junior Tester – (2 osoby) – zajištění realizace všech standardních projektových testů

o IT support – student (2 osoby) – zajištění podpůrných činností pro průběh projektu

o Junior IT Security Engineer (1 osoba) – podpora bezpečnostní oblasti“.

22. Usnesením č. j. ÚOHS-20299/2021/531/MHo ze dne 17. 6. 2021 stanovil Úřad vybranému dodavateli č. 1 lhůtu k provedení úkonu, a to podání písemného sdělení, jaká bude detailní pracovní náplň pracovníků vybraného dodavatele na výše uvedených pracovních pozicích, a v jakých konkrétních úkonech a činnostech bude náplň práce pracovníků spočívat.

23. Dne 22. 6. 2021 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele č. 1, v němž byla popsána pracovní náplň jednotlivých pracovních pozic.

24. Úřad písemnostmi ze dne 24. 6. 2021, č. j. ÚOHS-21273/2021/531/MHo a č. j. ÚOHS-21299/2021/531/MHo požádal subjekty Státní úřad inspekce práce, IČO 75046962, se sídlem Kolářská 451/13, 746 01 Opava (dále jen „SÚIP“), a Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČO 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha (dále jen „MPSV“), o zaslání vyjádření k níže uvedeným dotazům týkajícím se veřejné zakázky:

„Lze z Vašeho pohledu zařadit shora jmenované pracovníky do 2. skupiny prací oboru ,Administrativní, ekonomické, provozní a správní činnostiʼ definované v příloze nařízení vlády? Odpovídá vybraným dodavatelem nastíněná charakteristika náplně práce shora jmenovaných pracovních pozic obecné charakteristice pro 2. skupinu prací vymezenou v příloze nařízení vlády? Pokud ne, ke které skupině prací byste jmenované konkrétní pracovní pozice definované shora popsanou náplní pracovních činností přiřadili, tzn. které skupině prací by jednotlivé pracovní pozice s ohledem na jejich popis nejlépe odpovídaly?

Je vybraný dodavatel v návaznosti na zařazení jmenovaných pracovníků do 2. skupiny prací dle nařízení vlády oprávněn stanovit těmto pracovníkům mzdu nepřesahující minimální úroveň zaručené mzdy pro 3. skupinu prací (tj. nižší)?“.

Vyjádření SÚIP a MPSV

25. Dne 29. 6. 2021 obdržel Úřad vyjádření SÚIP ze dne 28. 6. 2021, v němž bylo uvedeno, že jako kontrolní orgán není kompetentní vyslovit závazné stanovisko v konkrétním případě, avšak obecně může vyslovit názor, že Úřadem popsané práce nebudou spadat do 2. skupiny prací oboru „Administrativní, ekonomické, provozní a správní činnosti“, avšak bude se jednat o skupinu vyšší.

26. Dne 1. 7. 2021 obdržel Úřad vyjádření MPSV ze dne 30. 6. 2021, v němž zaznělo, že náplně práce specifikovaných pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky (mimo pozice Administrátora projektu) by zřejmě odpovídala příkladům prací uvedených v Oboru Administrativní, ekonomické, provozní a správní činnosti v 5. – 6. skupině prací v II. části přílohy k nařízení vlády o minimální mzdě. Náplň práce pozice „Administrátora projektu“ by dle názoru MPSV odpovídala příkladu prací uvedenému v 3. skupině prací téže části nařízení vlády o minimální mzdě.

27. Rozhodnutím ze dne 17. 6. 2021, č. j. ÚOHS-20354/2021/500/AIv Úřad podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, neboť s ohledem na dosavadní průběh zadávacího i správního řízení shledal nezbytným zatímně upravit poměry účastníků správního řízení.

II. Napadené rozhodnutí

28. Dne 14. 9. 2021 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-31244/2021/510/MKo vydané v řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0169/2021/VZ (dále jen „napadené rozhodnutí“).

29. Úřad výrokem I napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že zadavatel nedodržel pravidlo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, stanovené v § 132 odst. 1 a § 113 odst. 6 zákona tím, že nevyloučil vybraného dodavatele č. 1 ze zadávacího řízení na uvedenou veřejnou zakázku, ačkoliv z objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny jmenovaného vybraného dodavatele vyplývá, že nabídková cena jmenovaného dodavatele je ve smyslu § 113 odst. 6 písm. a) zákona mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

30. Úřad výrokem II napadeného rozhodnutí rozhodl tak, že zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, když u všech vybraných dodavatelů posoudil podmínku účasti v zadávacím řízení spočívající v kritériu technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona jako splněnou, aniž by z dokumentace o zadávacím řízení bylo možné jednoznačně dovodit, zda vybranými dodavateli doložená reference prokázala předmětné kritérium technické kvalifikace v souladu s požadavkem stanoveným v čl. 3 „Kvalifikace účastníka“, bodě 3.4 „Technická kvalifikace“, odst. 3.4.5 „Minimální úroveň pro splnění tohoto kritéria technické kvalifikace“ pod číslem 5), zadávací dokumentace spočívající v tom, že předmět plnění referenční zakázky, tj. informační systém v resortu zdravotnictví, je v souladu s IHE, a dále u vybraného dodavatele č. 4 posoudil podmínku účasti v zadávacím řízení spočívající v kritériu technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona jako splněnou, aniž by z dokumentace o zadávacím řízení bylo možné jednoznačně dovodit, zda jmenovaným vybraným dodavatelem doložená reference prokázala předmětné kritérium technické kvalifikace v souladu s požadavkem stanoveným v čl. 3 „Kvalifikace účastníka“, bodě 3.4 „Technická kvalifikace“, odst. 3.4.5 „Minimální úroveň pro splnění tohoto kritéria technické kvalifikace“ pod číslem 5), zadávací dokumentace spočívajícím v tom, že předmět plnění referenční zakázky, tj. informační systém v resortu zdravotnictví, obsahuje portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat, v důsledku čehož se stal postup zadavatele netransparentním, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

31. Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona v části týkající se posouzení splnění podmínky účasti v zadávacím řízení, spočívající v kritériu technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, kdy měl vybraný dodavatel předložit referenční zakázku na poskytování služeb za účelem vytvoření, podpory nebo rozvoje portálového řešení, které bylo dimenzováno a je schopno naplnit mj. parametr „portálové řešení s vysokou dostupností dimenzováno pro minimálně 1 milion unikátních návštěvníků a s počtem přihlášení minimálně 50.000 denně“, zamítá, neboť v této části návrhu nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

32. Úřad výrokem IV napadeného rozhodnutí zrušil zadavateli jako opatření k nápravě nezákonného postupu oznámení zadavatele o výběru dodavatele.

33. Výrokem V napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli podle § 263 odst. 8 zákona zákaz uzavřít rámcovou dohodu.

34. Výrokem VI napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost k úhradě nákladů řízení ve výši 30 000 Kč.

35. Úřad k výroku I napadeného rozhodnutí uvedl, že má za prokázané, že vybraný dodavatel č. 1 zařadil pracovníky na pozici „Specialista UX/UI Designer“ do skupiny prací v rozporu s nařízením vlády o minimální mzdě. Pracovníci na této pozici měli být zařazeni do vyšší skupiny prací, než je 2. skupina prací oboru „Administrativní, ekonomické, provozní a správní činnosti“, tj. do skupiny 3. a vyšší, a to vzhledem k náročnosti a složitosti obsahu prací jednotlivých dílčích pozic. Uvedené lze dovodit taktéž z vyjádření MPSV a SÚIP. Tímto vybraný dodavatel č. 1 porušil § 3 odst. 1 nařízení vlády o minimální mzdě, tj. pracovněprávní předpis vztahující se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Zadavatel tak postupoval v rozporu s § 113 odst. 6 zákona, když vybraného dodavatele č. 1 nevyloučil. Uvedené pochybení zadavatele prokazatelně mohlo mít vliv na výběr dodavatele.

36. K první části výroku II napadeného rozhodnutí Úřad předně konstatoval, že formulace dotazů zadavatele směřujících k objasnění nebo doplnění nabídek vybraných dodavatelů nemohou po obsahové stránce vést k prokázání toho, zda referenční systémy vybraných dodavatelů jsou v souladu s IHE. Z obdržených informací od všech vybraných dodavatelů nelze mít za prokázané a zpětně přezkoumatelné, že vybraní dodavatelé splnili všechny podmínky účasti. Zadavatel se tak opětovně spolehl na objasnění vybraných dodavatelů, přičemž tato sdělení nejsou sama o sobě schopna odstranit pochybnosti o splnění požadavků zadavatele. Užití konkrétních IHE profilů totiž automaticky neznamená soulad systému jako celku s IHE. Úřad uzavřel, že dokumentace o zadávacím řízení nenese takové informace, na základě kterých by bylo možné dospět k závěru, že zadavatel mohl mít, resp. měl za prokázané, že všichni vybraní dodavatelé v minulosti realizovali plnění, jež bylo v souladu s IHE. Postup zadavatele proto nelze shledat transparentním.

37. K druhé části výroku II napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel měl v dokumentaci o zadávacím řízení v souladu se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona pečlivěji zachytit a vysvětlit, proč se s argumenty navrhovatele neztotožňuje. Z dokumentace o zadávacím řízení není zřejmé, na základě jakých skutečností měl zadavatel za prokázané, že vybraný dodavatel č. 4 splnil požadavky zadavatele na předložení reference na dodávku informačního systému a následné podpory a rozvoje informačního systému v resortu zdravotnictví, který by byl dimenzován a zároveň schopen naplnit mj. parametr na portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat. Postup zadavatele tak není zpětně přezkoumatelný.

38. K výroku III napadeného rozhodnutí Úřad sdělil, že má za prokázané, že vybraný dodavatel č. 2 splnil podmínky účasti, neboť tak plyne z osvědčení objednatele referenční zakázky. Z tohoto důvodu přistoupil k zamítnutí návrhu navrhovatele v této části.

Rozklad zadavatele

39. Dne 27. 9. 2021 podal zadavatel k předsedovi Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí, které mu bylo doručeno dne 14. 9. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

40. Zadavatel podává rozklad proti výrokům I, II, IV, VI napadeného rozhodnutí.

41. V souvislosti s výrokem I napadeného rozhodnutí trvá zadavatel na tom, že nebyl povinen vybraného dodavatele č. 1 vyloučit, jelikož z vysvětlení nabídkové ceny vybraného dodavatele č. 1 neplyne, že by tato byla mimořádně nízká z důvodu porušení právních předpisů. Nabídka vybraného dodavatele č. 1 dle zadavatele splňuje zadávací podmínky. Zadavatel ve vztahu k výroku I rozporuje to, že Úřad vůbec nepracuje s faktem, že v objasnění nabídky vybraný dodavatel č. 1 rozepisuje roli do kategorií L0 – L5, obor II skupiny 2. – 6., tedy že se v této roli kumuluje více pracovních pozic (od absolutních začátečníků až po seniorní odborníky, kteří však nemusí mít s vybraným dodavatelem č. 1 sjednán plný úvazek). Z tohoto objasnění je tedy patrno, že pod roli „Specialista UX/UI Designer“ spadá více rolí, které zadavatel v tomto zadávacím řízení ani přímo nepoptával, avšak účastník je potřebuje pro plnění svých povinností a zajištění poptávaných služeb. Pod tyto role spadají i IT studenti a další méně zkušení zaměstnanci. Úřad dle zadavatele nebral v potaz ani to, že zadavatel v zadávacích podmínkách neuvedl požadovanou výši závazku jednotlivých pracovníků, a tedy že vybraný dodavatel č. 1 mohl mít s některými pracovníky sjednán nižší pracovní úvazek. Obecně platí, že pokud má zaměstnanec sjednánu nižší pracovní dobu a zároveň není odměňován dle odpracovaných hodin, snižuje se mu minimální mzda úměrně odpracované době. Dle zadavatele taktéž nelze vycházet z vyjádření MPSV a SÚIP, jelikož není zřejmé, zda tyto instituce měly plnohodnotné informace, jejich vyjádření jsou navíc neurčitá.

42. Zadavatel k první části výroku II napadeného rozhodnutí v rozkladu namítal, že nepožadoval k prokázání splnění kritéria „soulad s IHE“ předložení certifikace či nezávislé ověření třetí osobou. Dle zadavatele je požadavek na shodu s IHE u všech vybraných dodavatelů splněn. Zadavatel v rozkladu dále odkazuje na vyjádření Odboru Hlavního architekta, dle kterého „zadavatel jako parametr požadoval neurčitý soulad s IHE“. V důsledku této skutečnosti je zřejmé, že tento široce otevřený parametr všichni vybraní dodavatelé splnili. Zadavatel dodává, že ačkoliv Úřad nepovažuje využití IHE profilů při plnění referenčních veřejných zakázek za prokazující soulad s IHE, přesně tak si zadavatel prokázání splnění daného požadavku představoval. Pro zadavatele je totiž důležitá praktická znalost standardů IHE. Zadavatel proto nemůže souhlasit s tím, že by vysvětlení vybraných dodavatelů nepřinesla nové podstatné zkušenosti či důkazy o naplnění požadavku souladu s IHE. Zadavatel rovněž poukazuje na to, že využití ucelených konkrétních IHE profilů není v České republice příliš rozšířeno, a proto není pro všechny v úvahu připadající dodavatele reálně dostupná zmiňovaná certifikace.

43. K druhé části výroku II napadeného rozhodnutí zadavatel uvádí, že vybraným dodavatelem č. 4 předložená referenční zakázka splňuje všechny požadavky zadavatele. Zadavatel předmětnou referenci, resp. slovenské řešení problematiky eHealth sleduje dlouhodobě z pohledu zahraničních zkušeností, a proto ví, že daná zakázka obsahuje portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat. Uvedené je dle zadavatele patrné z jím přiložených příloh, jimiž jsou: Používaťelská příručka elektronických služieb vytvořenou NCZI (Národné centrum zdravotníckych informácií), která je volně dostupná na webových stránkách Národného portálu zdravia[2], Metodika integrácie informačného systému s NZIS[3], která popisuje základní principy integrace, a dále Zoznam_vydane_osvedcenie_17_09_2021.xls (pravidelně aktualizovaný dokument), který obsahuje seznam dodavatelů informačních systémů, kteří jsou integrovaní na NCIZ včetně ověření shody, a včetně informace, jaké konkrétní služby jsou tímto dodavatelem využívány a jaké kroky (proces) daná služba obsahuje. Na základě těchto dostupných informací je zadavatel utvrzen v tom, že daná referenční zakázka vybraného dodavatele splňuje zadávací podmínky.

Závěr rozkladu

44. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu výrok I, II, IV a VI napadeného rozhodnutí zrušil a dále rozhodl v jeho prospěch.

III. Vyjádření navrhovatele a vybraných dodavatelů k rozkladu

Vyjádření navrhovatele k rozkladu

45. Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 7. 10. 2021, doručeném Úřadu téhož dne rozporuje využití juniorních pozic na hranici státem garantované minimální mzdy (například pro IT studenty) či cirkulaci laciných pracovníků s částečným úvazkem, jelikož má pochybnosti o tom, zda tito pracovníci splňují kvalifikační požadavky na délku odborné praxe a profesní certifikáty, které zadavatel vyžaduje. Certifikace a kvalifikace, které jsou vyžadovány po podstatných členech týmu, proto zcela jistě vylučují juniorské pozice. Navrhovatel podotýká, že práci spadající pod problematickou skupinu nelze za vybraným dodavatelem č. 1 stanovené odměny kvalitně vykonávat. Úřadem provedené dotazování MPSV a SÚIP bylo správné a důležité pro získání relevantních informací pro rozhodnutí ve věci.

46. K požadavku zadavatele na soulad s IHE navrhovatel sdělil, že zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci soulad, nikoliv „neurčitý soulad“, jak dovozuje Odbor Hlavního architekta či sám zadavatel. Navrhovatel rozporuje taktéž zadavatelův přesun od „souladu s IHE“ k „jisté zkušenosti s IHE“. Zadavatel je povinen naplnění podmínek ověřovat, přičemž se nemůže spokojit s pouhým prohlášením dodavatele. Navrhovatel dále konstatuje, že soulad systému s IHE zcela jistě nelze prokázat tím, že nějaký jeho tvůrce má s IHE jen praktické zkušenosti. Pokud tedy zadavatel chtěl v rámci výběru uchazečů zajistit, aby uchazeč měl pouze „jisté zkušenosti“ se standardizací a využíval v zakázkách datové a jiné standardy, které se v IHE využívají a které IHE skládá do doporučovaných profilů, měl zadavatel tímto způsobem požadovaný parametr prokázání kvalifikace v zadávací dokumentaci popsat. Uvedené však neučinil, a proto nemůže být k tíži dodavatelů, že zadávací podmínka byla stanovena v rozporu s vůlí zadavatele. Zadavatel dle navrhovatele neuvádí žádné nové argumenty ohledně prokázání splnění zadávacích podmínek.

47. K požadavku na referenční zakázku obsahující portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat navrhovatel konstatoval, že: „rozdíl v množství a poskytované funkcionalitě portálových a webových služeb je více než markantní, jelikož jak uvádí samotná dokumentace, je podle Používateľské príručky elektronických služieb, možné použít portál na zápis a změnu osobních údajů, případně vytvoření poznámky o plánované preventivní kontrole. Tato příručka ale například neobsahuje vůbec žádnou část o eObjednávání přesto, že se na to dodavatel odkazuje jako na důkaz existence portálových služeb. Naproti tomu zadávací dokumentace stran procesu ověření shody hovoří o následujících oblastech: eRecept, eVyšetrenie, eOčkovanie, eLab, eObjednávanie, xServices (jde o oblasti, kde v rámci každé oblasti je integrace realizována vícero službami na čtení a zápis). Z dodané dokumentace vyplývá značná asymetrie v množství a složitosti realizovaných služeb.“

48. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.

Vyjádření vybraného dodavatele č. 1 k rozkladu

49. Vybraný dodavatel č. 1 doručil Úřadu dne 5. 10. 2021 své vyjádření z téhož dne, ve kterém uvedl, že s podaným rozkladem souhlasí a po skutkové i právní stránce ho pokládá za správný. Vybraný dodavatel č. 1 se domnívá, že se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal se všemi relevantními okolnostmi a jednostranně se přiklonil na stranu neodůvodněných tvrzení neúspěšného navrhovatele. Vybraný dodavatel č. 1 dodal, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká, naopak je stanovena po zralé obchodní úvaze s přihlédnutím k personálním možnostem a zkušenostem vybraného dodavatele č. 1 při realizaci veřejných zakázek s obdobným předmětem. Vybraný dodavatel na výzvu zadavatele doložil, jak nabídkovou cenu určil a z jakých konkrétních položek se jím nabízená cena skládá, přičemž taktéž sdělil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností plynoucích z právních předpisů. Vybraný dodavatel č. 1 dále odkazuje na svá předchozí vyjádření a navrhuje, aby předseda Úřadu rozhodl tak, jak je uvedeno v rozkladu zadavatele.

Vyjádření vybraného dodavatele č. 3 k rozkladu

50. Vybraný dodavatel č. 3 ve svém vyjádření ze dne 8. 10. 2021, doručeném Úřadu téhož dne, sdělil, že uvedené vyjádření je pouze doplněním již dříve podaných vyjádření. Dle vybraného dodavatele č. 3 navrhovatel překrucuje požadavek zadavatele na „soulad s IHE“. Vzhledem k tomu, že v České republice platí jiný standard pro přenos a sdílení dokumentů a IHE zde není lokalizován, nemůže zadavatel požadovat nic víc než prostý soulad, jinak by se dopustil zjevné diskriminace a omezení hospodářské soutěže. Dle znalosti vybraného dodavatele č. 3 neexistuje v ČR implementace řešení postaveného na IHE profilech, které by zajistilo komunikaci mezi více zdravotnickými subjekty, a které by po úpravě/lokalizaci IHE profilů bylo otestováno v rámci Connectathonu. IHE dle vybraného dodavatele č. 3 podporuje zavedené standardy, jako jsou DICOM a HL7 a je se systémy, které tyto standardy používají, v souladu. Referenční plnění předložené vybraným dodavatelem č. 3 tyto dva standardy, tj. DICOM a HL7 systém, využívá a je bez jakýchkoliv pochybností v souladu s IHE. Uvedené dle vybraného dodavatele č. 3 prokazuje taktéž skutečnost, že dodávaný systém komunikuje taktéž s NCP, tj. Národní kontaktní bod pro eHealth, tzn. že využívá IHE profily, a je tedy v souladu s IHE. Výše uvedené dokládá, že referenční systém zcela plní požadavek zadavatele na soulad s IHE.

Vyjádření vybraného dodavatele č. 4 k rozkladu

51. Vybraný dodavatel č. 4 ve svém vyjádření ze dne 8. 10. 2021, doručeném Úřadu téhož dne, uvedl, že se plně ztotožňuje s obsahem a odůvodněním rozkladu a plně trvá na všech skutečnostech sdělených již v průběhu správního řízení.

IV. Řízení o rozkladu

52. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87
a podle § 88 odst. 1 správního řádu, a proto předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

53. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

54. Úřad tím, že rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I, II, IV, V, VI napadeného rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí v rozsahu výroků I, II, IV, V, VI a k zamítnutí rozkladu zadavatele.

55. Jelikož zadavatel nepodal rozklad proti výroku III napadeného rozhodnutí a tento výrok není na ostatních závislý, nabyl výrok III samostatně právní moci dne 30. 9. 2021.

V. K námitkám rozkladu

K posouzení MNNC

56. Zadavatel v rozkladu předně namítá, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele č. 1 posoudil v souladu se zákonem, načež dospěl k závěru o opodstatněnosti její výše. Zadavatel po posouzení nabídkové ceny neshledal porušení právních předpisů, resp. nařízení vlády o minimální mzdě, a proto nebyl povinen vybraného dodavatele č. 1 ze zadávacího řízení vyloučit. Zadavatel dále rozporuje to, že Úřad nepracuje s faktem, že v objasnění nabídky vybraný dodavatel č. 1 rozepisuje jednotlivé role do kategorií L0 – L5, obor II, skupiny 2. – 6., tedy že se v této roli kumuluje více pracovních pozic (od absolutních začátečníků až po seniorní odborníky, kteří však nemusí mít s vybraným dodavatelem č. 1 sjednán plný úvazek).

57. V nyní řešeném případě je proto nutné posoudit, zda zadavatel při zjišťování MNNC postupoval v souladu se zákonem a zda byla dána povinnost vybraného dodavatele č. 1 vyloučit pro předložení nabídkové ceny, která je mimořádně nízká z důvodu porušení právních předpisů.

58. Zákon definuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu v § 28 odst. 1 písm. o), přičemž je to tedy „nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky“.

59. Smyslem právní úpravy MNNC je identifikovat nabídky, které vzbuzují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný dodavatel, resp. účastník zadávacího řízení, bude schopen za nabídnutou cenu realizovat předmět plnění veřejné zakázky. Tímto institutem zákon chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za takovou nabídkovou cenu poskytnout, a to řádně, včas a za stanovených podmínek. Nejvyšší správní soud obdobně definoval institut MNNC ve svém rozsudku ze dne 17. 10. 2012, č. j. 1 Afs 42/2012-57, ve kterém uvedl, že „smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele proti takovým uchazečům, kteří jednají s cílem zvítězit ve výběrovém řízení předložením ceny, za kterou není možno zakázku realizovat. S tím je spojeno velké nebezpečí, že zakázka nebude z důvodu finančních potíží takového uchazeče realizována, případně její cena, byť by to bylo v rozporu se zákonem, bude dodatečně navýšena.“[4]

60. Obdobné uvádí také komentářová literatura, která dále doplňuje, že daný institut má zamezit primárně tomu, aby během realizace předmětu veřejné zakázky nenastala například „situace, že by byla odvedena nekvalitní práce, došlo by k nekontrolovatelnému navyšování původní nabídkové ceny nebo by zakázka nebyla vůbec dokončena. V důsledku toho pak institut MNNC představuje současně i ochranu ostatních účastníků před neférovým jednáním účastníka, který zadavateli nabídne nabídkovou cenu, za kterou není schopen předmět veřejné zakázky řádně a včas realizovat, a to pouze proto, aby byla jeho nabídka vybrána jako nejvýhodnější.“[5]

61. V případě, že zadavatel shledá nabídkovou cenu dodavatele za mimořádně nízkou, postupuje tak, že vyzve dodavatele k objasnění nabídkové ceny (postupem dle § 46 odst. 1 zákona). V žádosti o objasnění nabídkové ceny pak musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, včetně pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a dále aby uvedl, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Následně zadavatel posoudí, zda je zdůvodnění MNNC dostatečné. Je zpravidla na zadavateli, zda a do jaké míry vyhodnotí odůvodnění dodavatele jako opodstatněné. Zadavatel si totiž nemůže být nikdy zcela jist, zda je veřejná zakázka za nabídnutou cenu realizovatelná. Zákon proto nechává na rozhodnutí zadavatele, zda riziko schopnosti dodavatele realizovat plnění za nabízenou cenu v konkrétním případě podstoupí, či nikoli, tedy zda zdůvodnění přijme jako dostatečné či nikoli. Zadavatel je stejně tak oprávněn zopakovat svoji žádost dle § 46 odst. 1 zákona o objasnění MNNC. V případě, že zdůvodnění MNNC není pro zadavatele dostatečné, je zadavatel oprávněn dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit dle § 48 odst. 4 zákona. Oproti tomu je však zadavatel vždy povinen účastníka zadávacího řízení vyloučit, pokud by z objasnění uchazeče bylo zřejmé, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodů porušování povinností vyplývajících pro dodavatele z právních předpisů nebo z důvodů neoprávněné veřejné podpory, popřípadě pokud by dodavatel nepotvrdil, že právní předpisy dodržuje a neoprávněnou veřejnou podporu neobdržel[6].

62. Jak plyne taktéž z komentářové literatury, platí, že: „Zadavatel však v každém případě musí při posouzení objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny postupovat v souladu se zásadami zadávání veřejných zakázek. Postup zadavatele musí být především přezkoumatelný.“[7] Nejprve je proto nutné zjistit, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem a zda je jeho postup zpětně přezkoumatelný.

63. Z dokumentace o zadávacím řízení je zjistitelné, že zadavatel vymezil v bodě 5.3. zadávací dokumentace mechanismus pro stanovení MNNC[8], dle kterého bude za nabídku obsahující MNNC považována nabídka s cenovou úrovní o více než 25 % nižší, než je průměrná cenová úroveň všech hodnocených nabídek. Jak plyne ze zápisu o posouzení a hodnocení nabídek, zadavatel u vybraného dodavatele č. 1 identifikoval MNNC dle výše popsaného mechanismu. V důsledku tohoto zadavatel požádal dne 18. 5. 2020 vybraného dodavatele č. 1 postupem dle § 46 odst. 1 zákona o objasnění nabídkové ceny z hlediska MNNC. Na předmětnou žádost o objasnění vybraný dodavatel č. 1 reagoval zdůvodněním MNNC ze dne 21. 5. 2020. Jelikož nebylo zadavateli ani z tohoto zdůvodnění MNNC zřejmé, zda stanovené odměňování některých pozic není v rozporu s nařízením vlády o minimální mzdě, požádal dne 3. 6. 2020 vybraného dodavatele č. 1 o další zdůvodnění MNNC. V této žádosti zadavatel požadoval přiřazení jednotlivých pozic (L0 až L8), uvedených v příloze č. 1 předmětného zdůvodnění MNNC, ke konkrétním rolím uvedeným v zadávací dokumentaci a o přiřazení konkrétních pracovních pozic ke skupinám prací dle nařízení vlády o minimální mzdě tak, aby bylo z uvedeného porovnání prokazatelné, že stanovené mzdy jednotlivých rolí odpovídají nařízení vlády o minimální mzdě. Dne 10. 6. 2020 poskytl vybraný dodavatel č. 1 zadavateli zdůvodnění MNNC, přičemž přílohou učinil tabulku obsahující přiřazení jednotlivých rolí k vykonávaným pozicím, vč. zařazení dle nařízení vlády o minimální mzdě. Ze zápisu o posouzení a hodnocení nabídek dále vyplývá, že MNNC identifikovanou v nabídce vybraného dodavatele č. 1 považoval zadavatel za řádně zdůvodněnou.

64. Předseda Úřadu k postupu zadavatele při zjišťování existence a důvodnosti MNNC uvádí, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když vybraného dodavatele č. 1 vyzval k objasněním jím předložené nabídkové ceny. Plně se proto ztotožňuje se závěrem Úřadu učiněným v bodech 126-128 odůvodnění napadeného rozhodnutí. O zákonnosti postupu zadavatele při objasňování MNNC pak není sporu a navrhovatel v návrhu uvedený postup zadavatele nerozporoval. Sporné však zůstává, zda byl zadavatel povinen vybraného dodavatele č. 1 vyloučit, resp. zda byla předložena nabídka obsahující MNNC stanovená z důvodu porušení právních předpisů o minimální mzdě. Pro účely posouzení této otázky je nutné vycházet primárně z tabulky předložené vybraným dodavatelem č. 1 v rámci opakovaného zdůvodnění MNNC ze dne 10. 6. 2020. Jedná se o následující tabulku:

	L0	L1	L2	L3	L4	L5	L6	L7	L8
Average salary	17 000	21 950	32 480	40 813	53 228	68 023	80 323	95 500	113 400
Social	5 780	7 463	11 043	13 876	18 098	23 128	27 310	32 470	38 556
vehicle	-	-	-	-	-	8 000	12 000	12 000	15 000
Empl expense	600	600	600	600	600	600	600	600	600
Cost of employees	23 380	30 013	44 123	55 289	71 926	99 751	120 233	140 570	167 556
Direct overhead	14 664	14 664	14 664	14 664	14 664	14 664	14 664	14 664	14 664
Indirect overhead	27 778	27 778	27 778	27 778	27 778	27 778	27 778	27 778	27 778
Total / month	65 822	72 455	86 565	97 731	114 368	142 193	162 675	183 012	209 998
pocet dni/mesic	20	20	20	20	20	20	20	20	20
Total / day	3 291	3 623	4 328	4 887	5 718	7 110	8 134	9 151	10 500
Počet FTE na projektu	10	10	10	10	10	7	4	1	-
Total cost/day	32 911	36 227	43 283	48 866	57 184	49 767	32 535	9 151	-

Total FTE on FC project	62
AVG cost / day	4 999
Profit	10%
Price / day	5 499

Role	Nákladový Level	Nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Projektový manager	L6	Obor II, Skupina 6
Enterprise architekt	L7	Obor II, Skupina 7
Architekt pro oblast elektronizace zdravotnictví	L6	Obor II, Skupina 7
Expert na oblast elektronizace zdravotnictví	L6	Obor II, Skupina 7
Specialista kybernetické bezpečnosti	L5	Obor II, Skupina 7
Specialista MS SQL server	L2- L4	Obor II, Skupina 6 - 7
Specialista Microsoft .NET	L2- L4	Obor II, Skupina 6 - 7
Specialista JAVA	L2 - L6	Obor II, Skupina 6 - 7
Specialista UX/UI Designer	L0 - L5	Obor II, Skupina 2 - 6
Manažer týmu testování aplikací a integračních řešení	L4	Obor II, Skupina 5
Provozní manažer	L4	Obor II, Skupina 5
Zástupce provozního manažera	L3	Obor II, Skupina 5
Expert pro vyhodnocování bezpečnostních incidentů (SIEM)	L5	Obor II, Skupina 6

Obor II: Administrativní, ekonomické, provozní a správní činnosti

65. Dále je nezbytné vycházet z nařízení vlády o minimální mzdě, resp. z jeho přílohy, v níž jsou stanoveny a následně definovány „Skupiny prací pro účely stanovení nejnižší úrovně zaručené mzdy“, vč. příkladů prací ve skupinách podle oborů. Relevantní jsou v tomto případě obecné charakteristiky následující skupiny prací:

2. skupina prací

Stejnorodé práce s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a s rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen "jednoduché odborné práce"). Práce s celky a sestavami několika jednotlivých prvků (předmětů) s logickým (účelovým) uspořádáním s dílčími vazbami na jiné celky (sestavy). Práce předpokládající jednoduché pracovní vztahy. Dlouhodobé a jednostranné zatížení větších svalových skupin. Mírně zvýšené psychické nároky spojené se samostatným řešením skupiny stejnorodých časově ustálených pracovních operací podle daných postupů.

3. skupina prací

Různorodé, rámcově vymezené práce se zadáním podle obvyklých postupů, se stanovenými výstupy, postupy a vazbami na další procesy (dále jen "odborné práce"). Práce s ucelenými systémy složenými z mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů. Koordinace prací v proměnlivých skupinách. Usměrňování jednoduchých rutinních a manipulačních prací a procesů v proměnlivých skupinách, týmech a jiných nestálých organizačních celcích a bez podřízenosti skupiny zaměstnanců spojené s odpovědností za škody, které nelze odstranit vlastními silami a v krátké době.

Zvýšené psychické nároky vyplývající ze samostatného řešení úkolů s různorodými konkrétními jevy a procesy a s nároky na představivost a předvídatelnost, schopnost srovnávání, pozornost a operativnost. Značná smyslová náročnost. Značná zátěž velkých svalových skupin ve velmi ztížených pracovních podmínkách.

66. Konkrétně pak pro obor „Administrativní, ekonomické, provozní a správní činnosti“ jsou uvedeny následující náplně práce:

2. skupina

1. Zapisování, příjem, výdej a třídění omezeného počtu sourodých položek, vedení jednoduchých evidencí, výkazů a seznamů.

2. Poskytování různorodých informací, informačních a jiných písemností a materiálů podle obecně daných postupů.

3. skupina

1. Pokladní manipulace s peněžní hotovostí.

2. Samostatné práce na počítačích v prostředí databázových systémů, tabulkových procesorů, textových editorů apod.

3. Fakturace a likvidace faktur, ukládání účetních písemností a záznamů účetních jednotek a jejich uschovávání, provádění jednotlivých účetních zápisů o účetních případech včetně shromažďování a kontroly náležitostí dokladů účetních případů, výpočet cestovních náhrad.

67. Stěžejní je taktéž objasnění nabídky vybraného dodavatele č. 1 ze dne 15. 6. 2021, zaslané na výzvu Úřadu, ze kterého plyne, že: „počet pracovníků, resp. FTE (ekvivalent plného pracovního úvazku), jež se budou podílet na plnění předmětu veřejné zakázky a kteří spadají do 2. skupiny (…) činí 20 a v souladu s předchozími podáními dodavatele odpovídá nákladové kategorii levelu L0-L5 (Specialista UX/UI Designer)“. Dodavatel k tomuto dále uvedl, že „pod příslušnou kategorii nákladového levelu L0 - L5 a tedy současně do oboru II, skupiny 2-6 zahrnul všechny podpůrné role, které budou poskytovat služby v rámci realizace veřejné zakázky. Souhrnný název role ,Specialista UX/UI Designerʼ dodavatel použil jako určité zobecnění pro další role participující na realizaci veřejné zakázky z důvodu nejvyššího zastoupení vybrané role v dané kategorii“. V doplňujícím objasnění nabídky ze dne 22. 6. 2021, dodavatel uvedl také popis pracovní náplně vybraných pracovníků spadajících do problematické kategorie „Specialista UX/UI Designer“. V tomto objasnění vybraný dodavatel č. 1 uvedl následující pozice:

Experienced / Junior UX/UI designer – návrh uživatelského rozhraní

o Připravuje různé aspekty interakce uživatele a systému a činí návrhy služeb, které budou uživatelsky přívětivé. Spolupracuje na návrhu architektury systému z pohledu uživatele a optimalizuje uživatelské rozhraní. Zajišťuje uživatelský výzkum – potřeby uživatelů. Připravuje uživatelské scénáře, wireframe a následně prototyp, činí návrhy prvků, celku, animací a interakcí.

Administrátor projektu – zajištění administrativních aktivit na projektu

o Poskytuje podporu projektovému manažerovi s organizací projektu, provádí běžnou administrativu projektu (zápisy ze schůzek, organizování projektových meetingů). Podílí se na definici projektu, vede projektovou dokumentaci a připravuje podklady pro přechod do další fáze projektu.

Junior FrontEnd Software Developer Java, .Net – zajištění vývoje – FrontEnd

o Poskytuje pomoc při tvorbě kódu pro uživatelské rozhraní webové stránky a prvků, které uživatelům umožňují s danou stránkou interagovat. Zaměřuje se na funkčnost, intuitivnost a jednoduchou ovladatelnost vizuálního prostředí webové stránky. Provádí základní implementaci požadovaných funkcionalit do softwarového řešení a dále zajištuje dokumentaci kódu a produktu.

Junior BackEnd Software Developer Java, .Net – zajištění vývoje – BackEnd

o Poskytuje pomoc při tvorbě a vylepšování aplikace na straně serveru a databáze, které v kombinaci s front-endovými kódy pomáhají vytvářet funkční a bezproblémové prostředí pro koncového uživatele. Provádí základní implementaci požadovaných funkcionalit do softwarového řešení a dále se podílí na zajištění dokumentace kódu a produktu.

Experienced Tester – zajištění realizace všech standardních projektových testů

o Zajišťuje provádění automatizovaných a manuálních testů pro zajištění, že software vytvořený vývojáři vyhovuje danému účelu. Dále provádí analýzy softwaru a systémů a zajišťuje zmírňování rizik a předcházení problémům se softwarem. Provádí také Test management, test analýzy a zajišťuje sdílení know-how mezi členy oddělení.

Junior Tester – zajištění realizace všech standardních projektových testů

o Poskytuje pomoc při přípravě a organizování testů; obstarává vykonávání testů pod supervizí Senior Testera; zajišťuje základní využívání nástrojů na podporu testování (snímání obrazovky, monitorování PC, zpracování logů apod.)

IT support – zajištění podpůrných činností pro průběh projektu

o Zajišťuje podporu údržby počítačové sítě a systémů a poskytuje technickou podporu uživatelů. Zajišťuje Instalaci a konfiguraci hardware a software. Provádí řešení běžných problémů souvisejících s projektem z pohledu IT infrastruktury.

Junior IT Security Engineer – podpora bezpečnostní oblasti

o Poskytuje pomoc při přípravě bezpečnostního zajištění projektu a celého systému. Zajišťuje přípravu plánů a provádění bezpečnostních opatření k monitorování a ochraně citlivých dat a systému před infiltrací a kybernetickými útoky.

68. Z výše uvedeného je zřejmé, že pracovníci na pozici „Specialista UX/UI Designer“ zařazení v nákladovém levelu L0 – L5, resp. 2. – 6. skupina prací oboru „Administrativní, ekonomické, provozní a správní činnosti“ dle nařízení vlády o minimální mzdě, byli zařazeni částečně také do nejnižší 2. skupiny. V důsledku tohoto některým pracovníkům náleží mzda 17 000 Kč, jak je patrné z tabulky přiložené vybraným dodavatelem č. 1. S ohledem na vybraným dodavatelem č. 1 popsané náplně prací dané kategorie pracovníků je však těžko představitelné, že by některá z pozic odpovídala 2. skupině prací dle nařízení vlády o minimální mzdě. Nejedná se totiž ani v jednom případě o stejnorodé práce, předpokládající jednoduché pracovní vztahy. Naopak lze říci, že se jedná o podstatně složitější a náročnější druh práce. Vybraným dodavatelem č. 1 popsané náplně práce odpovídají dle předsedy Úřadu spíše 3. skupině (př. samostatné práce na počítačích v prostředí databázových systémů, tabulkových procesorů, textových editorů apod.), 4. skupině (př. provádění dílčích odborných technických agend nebo provádění odborných provozních a technických prací, například kontrola realizace investic, provádění vstupní, mezioperační a výstupní kontroly kvality, řízení a usměrňování obslužných a pomocných výrob a provozů, zajišťování provozuschopnosti a správy jednodušších technických a technologických zařízení a staveb), nebo 5. skupině (př. vytváření a testování aplikačního programového vybavení, zajišťování správné funkce a chodu vymezených uživatelských úseků informační a komunikační infrastruktury, stanovování a organizování způsobů a postupů využívání komunikačních prostředků výpočetní techniky, zajišťování ochrany, údržby a aktualizace složitých databází, zajišťování správy, funkčnosti a bezpečnosti lokálního síťového prostředí, monitorování a diagnostika sítí, definování a přidělování adres uživatelům a propojování na další sítě, zajišťování bezpečnosti dat, zajišťování integrity dat, nastavování databází, zajišťování servisu uživatelům na úseku správy databází, monitorování a nastavování parametrů podle požadavků uživatelů) prací dle přílohy nařízení vlády o minimální mzdě.

69. Úřad tedy správně dovodil, že již z objasnění nabídky vybraným dodavatelem č. 1 ze dne 10. 6. 2020, resp. z přiložené tabulky je zřejmé, že pracovní pozice „Specialista UX/UI Designer“ měla být jako celek zařazena do vyššího levelu, než je level L0, resp. do vyšší skupiny prací dle nařízení vlády o minimální mzdě. Uvedené podporuje taktéž skutečnost, že pracovníci jsou povětšinou IT zaměstnanci, jejichž náplň práce (s přihlédnutím k náplním práce uvedeným vybraným dodavatelem č. 1) je složitější. Uvedený závěr nelze vyvrátit ani tvrzením, že pod tuto pracovní pozici spadají i IT studenti a další méně zkušení zaměstnanci. Ačkoliv by tito měli být nepochybně finančně ohodnoceni hůře něž zkušení IT pracovníci, nelze říci, že by tito méně zkušení zaměstnanci spadali dle své náplně práce do 2. skupiny prací dle nařízení vlády o minimální mzdě. Lze shrnout, že žádný ze zaměstnanců zařazený na pracovní pozici „Specialista UX/UI Designer“ nespadá do 2. skupiny prací tak, jak je zařadil vybraný dodavatel č. 1. Ke stejnému závěru dospěly taktéž tázané instituce (MPSV a SÚIP).

70. Namítá-li zadavatel neurčitost vyjádření odborných institucí, nelze s tímto souhlasit. Dle vyjádření MPSV i SÚIP je naopak zřejmé, že zařazení pracovníků na pracovní pozici „Specialista UX/UI Designer“ do 2. skupiny dle nařízení vlády bylo chybné. Dle vybraným dodavatelem č. 1 popsaných náplní prací by dle MPSV spadali pracovníci do 5. – 6. skupiny, pouze pracovníka na pozici „Administrátora projektu“ by bylo možné zařadit do 3. skupiny. Žádná z institucí však neuvedla, že by některý z pracovníků mohl být zařazen do 2. skupiny prací. Tohoto názoru je pak i předseda Úřadu.

71. Úřad v napadeném rozhodnutí neopomíjí skutečnost, že pracovníci pracovní pozice „Specialista UX/UI Designer“ jsou řazeni do kategorií L0 – L5, obor II skupiny 2. – 6., tedy že se v této roli kumuluje více pracovních pozic různé odborné náročnosti. Úřad totiž nerozporuje zařazení všech pracovníků, nýbrž těch, kteří by byli vybraným dodavatelem č. 1 zařazeni do 2. skupiny prací (levelu L0) a kteří by tak měli nárok na odměnu za jimi odvedenou práci ve výši 17 000 Kč měsíčně. Taková výše mzdy by byla vzhledem k náplni i té nejjednodušší popsané pracovní pozice podhodnocena. Ačkoliv zaměstnavatel není v soukromé sféře povinen zařazovat zaměstnance do platových nebo mzdových tříd a skupin, musí při stanovení výše mzdy respektovat dané nařízení vlády o minimální mzdě. Vláda tímto nařízením stanoví určité minimální úrovně odměny/mzdy za práci a případné nejnižší úrovně zaručené mzdy. Dle § 112 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů platí, že zaměstnanci jsou chráněni před nepřiměřeně nízkým oceněním své práce právě prostřednictvím nejnižších úrovní zaručené mzdy stanovených v nařízení vlády o minimální mzdě. Nelze tedy přisvědčit tvrzení, že by Úřad nereflektoval zařazení některých pracovníků na pozici „Specialista UX/UI Designer“ do skupin vyšších. Tato dílčí námitka zadavatele je proto nedůvodná. Nelze rovněž shledat za relevantní tvrzení zadavatele, dle kterého lze pod pracovní pozici „Specialista UX/UI Designer“ podřadit více rolí, které zadavatel v zadávací dokumentaci přímo nepoptával, avšak jsou zde zařazeny pro potřeby vybraného dodavatele. Uvedené totiž nesouvisí s podstatou sporné otázky, kterou je to, zda byli někteří pracovníci v souvislosti s plněním veřejné zakázky finančně podhodnoceni, resp. zařazeni do nižší skupiny prací dle nařízení vlády o minimální mzdě.

72. S výše uvedeným souvisí taktéž zadavatelova stěžejní námitka. Zadavatel touto námitkou vytýká Úřadu, že nezohlednil možnost sjednání nižšího pracovního úvazku mezi zaměstnancem a vybraným dodavatelem č. 1. Dle zadavatele by v takovém případě platilo, že pokud má zaměstnanec sjednánu nižší pracovní dobu a zároveň není odměňován dle odpracovaných hodin, snižuje se mu minimální mzda úměrně odpracované době. Předseda Úřadu k tomuto uvádí, že je zcela irelevantní otázka částečných úvazků zaměstnanců na předmětné pozici, jelikož uvedené zařazení se vždy vztahuje k celému úvazku, nikoliv k úvazku zkrácenému. Podstatné tak v daném případě je, zda byli pracovníci zařazeni správně, skutečná výše jejich mzdy (snížená v důsledku zkráceného úvazku) v tomto případě nehraje roli. Ani tato námitka zadavatele není důvodná.

73. Jelikož je nepochybné, že nabídková cena vybraného dodavatele č. 1 je mimořádně nízká z důvodu porušení právních předpisů, měl zadavatel přistoupit k vyloučení tohoto dodavatele. Vyloučení tak v tomto případě bylo obligatorní. Tím, že zadavatel vybraného dodavatele č. 1 nevyloučil, porušil pravidlo stanovené v § 113 odst. 6 zákona. Předseda Úřadu dílčím závěrem konstatuje, že Úřad rozhodl správně, když shledal ze strany zadavatele porušení zákona, kterým zadavatel mohl ovlivnit výběr dodavatele. K ovlivnění výběru dodavatele tak mohlo dojít tím, že pokud by zadavatel postupoval zákonně a vyloučil by vybraného dodavatele č. 1 ze zadávacího řízení, mohl by být k uzavření rámcové dohody vybrán jiný z uchazečů o veřejnou zakázku.

K požadavku zadavatele na soulad referenční zakázky s IHE

74. Předně lze uvést, že zadavatel je oprávněn stanovit v zadávací dokumentaci požadavky na technickou kvalifikaci (například požadavky na referenční zakázku) ve smyslu § 79 zákona. Podle § 73 odst. 3 písm. b) zákona ovšem platí, že stanovení kritérií technické kvalifikace ve smyslu § 79 zákona je při zadávání veřejné zakázky v nadlimitním režimu fakultativní. Je tedy zcela na zadavateli, zda prokázání splnění kritérií technické kvalifikace bude požadovat či nikoliv. Rozhodne-li se zadavatel, že kritéria technické kvalifikace stanoví, musí je stanovit adekvátně nejen s ohledem na složitost zadávané veřejné zakázky, ale také se zřetelem na její předmět. Kritéria technické kvalifikace rovněž musí být v souladu s § 36 odst. 1 zákona a zároveň zcela odpovídat zásadám zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona. Nastavení požadavků na kvalifikaci musí být taktéž přiměřené i ve vztahu k relevantnímu trhu a eventuálním důsledkům pro potenciální dodavatele, jak ostatně konstatuje i rozsudek Krajského soudu č. j. 62 Af 21/2016-45 ze dne 8. 8. 2017. V citovaném rozsudku Krajský soud dále konstatoval, že: „Požadavkem na prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů zadavatel směřuje k získání alespoň částečné ‚záruky‘, že je dodavatel schopen poptávanou veřejnou zakázku realizovat, tj. že disponuje dostatečnými zkušenostmi a dostatečnou kapacitou k realizaci veřejné zakázky; v případě požadavků na doložení tzv. referencí jde o požadavek směřující – jednoduše řečeno – k doložení toho, že dodavatel obdobné plnění v minulosti (v rozsahu přiměřeném aktuálně zadávané veřejné zakázce) již úspěšně realizoval.“

75. Podle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel „kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě“. Splněním požadavků technické kvalifikace pak vybraný dodavatel prokazuje, že obdobné plnění již v minulosti úspěšně realizoval. Účelem institutu kvalifikace je tak objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku realizovat řádně, včas a v odpovídající kvalitě. Vhodně nastavené kvalifikační předpoklady představují „síto“, jež má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit.

76. Zadavatel v nyní řešeném případě požadoval po dodavatelích za účelem prokázání kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona předložit seznam čítající alespoň 7 významných služeb realizovaných v zadavatelem blíže specifikovaných oblastech. V rámci významné služby s pořadovým číslem 5) pak zadavatel mj. vznesl požadavek na to, aby informační systém tvořící předmět plnění dané referenční zakázky byl v souladu s IHE[9].

77. Úřadu je z jeho činnosti známo, že v této věci již bylo vedeno správní řízení evidované pod sp. zn. ÚOHS-S0383/2020/VZ (dále jako „předcházející řízení“), v němž bylo vydáno předcházející rozhodnutí. Daným rozhodnutím Úřadu bylo zrušeno oznámení o výběru dodavatele ze dne 19. 8. 2020. Úřad shledal, že zadavatel vybral vybrané dodavatele, aniž by z dokumentace o zadávacím řízení plynulo, zda měl postaveno najisto, že jimi předložené referenční zakázky jsou v souladu s IHE. Úřad dále uvedl, že v případě pochybností o splnění podmínek účasti (vnesených například kvalifikovanými a dostatečně srozumitelnými námitkami), je na zadavateli, aby vzniklé pochybnosti odstranil. Zadavatel by se proto v takovém případě neměl spoléhat pouze na prohlášení dodavatelů, avšak měl by provést vlastní ověření těchto skutečností a věcně argumentovat v rozhodnutí o námitkách tak, aby dostál své povinnosti plynoucí z § 245 odst. 1 zákona. Výše uvedené závěry potvrdil taktéž předseda Úřadu v předcházejícím rozhodnutí předsedy Úřadu.

78. Ze správního spisu je patrné, že zadavatel po vydání předcházejícího rozhodnutí vyzval vybrané dodavatele k objasnění či doplnění jimi předložených nabídek[10], přičemž požadoval „písemné objasnění a obsahově jasné a podrobné doplnění informace, že při plnění referenční zakázky vztahující se k požadavkům technické kvalifikace uvedených v odst. 3.4.5 ZD, číslo 5) byl využit některý z vedených standardů IHE.“ Dodavatelé tak byli vyzváni k uvedení použitého standardu IHE při plnění referenční zakázky, vč. způsobu jeho využití a umístění. Dodavatelé následně v jejich objasněních uvedli konkrétní profily, jež byly v referenčních zakázkách použity[11].

79. Úřad dále v průběhu správního řízení vyzval odborné instituce ke sdělení stanoviska k podstatě IHE a k předmětné zadávací podmínce, jak je patrno z bodů 14-19 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad mj. zjistil, že: „IHE je mezinárodní nezisková organizace zaštiťující iniciativu odborníků ve zdravotnické informatice vedoucí ke zlepšení způsobu, jakým počítačové systémy ve zdravotnictví sdílejí informace. Pro konkrétní problémy a oblasti se připravují konkrétní specifikace řešení, tzv. profily, které se označují jako IHE profily, přičemž pojem IHE profil lze považovat za synonymum pojmu IHE standard. Seznamy doposud odsouhlasených a používaných IHE profilů jsou k dispozici na webových stránkách organizace IHE.“ Z vyjádření dotazovaných institucí dále vyplynulo, že k ověření toho, zda je systém v souladu s IHE, lze použít nástroj Gazelle, příp. je možné se zúčastnit Connectathonu, resp. tzv. Conformity assesment, což je proces, kdy IT poskytovatel požádá společnost IHE o potvrzení souladu jeho systému s konkrétním IHE profilem a IHE zajistí otestování v certifikované laboratoři. Úřad dále zjistil, že v souladu s IHE může být pouze ta část systému, která vykonává funkcionality spojené s výměnou zdravotnických informací. Je-li relevantní část systému v souladu s IHE, je pak v souladu s IHE celý systém.

80. Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že z dokumentace o zadávacím řízení není patrné, zda měl zadavatel postaveno najisto, že vybraní dodavatelé splnili předmětnou podmínku účasti. Je proto nutné posoudit, zda mohl mít zadavatel za prokázané splnění daného kritéria technické kvalifikace a zároveň zda je tato skutečnost zjistitelná z dokumentace o zadávacím řízení.

81. Předně lze konstatovat, že zadavatel má mít primárně důvěru v předložené osvědčení, příp. čestné prohlášení dodavatele o splnění požadavků plynoucích ze zadávací dokumentace. Pokud tedy dodavatel v souladu s požadavky zadavatele předloží čestné prohlášení, jak tomu bylo i v tomto případě, jedná se obecně o dostatečný způsob prokázání splnění požadavků zadavatele. Jiná situace však nastává, pokud je do zadávacího řízení vnesena pochybnost o splnění požadavku, ať již z přesvědčení samotného zadavatele nebo v důsledku podaných námitek. V případě podaných námitek je však nutno uvést, že ne každá námitka je automaticky způsobilá vyvolat pochybnost o splnění podmínek účasti. Za takovou lze označit pouze kvalifikovanou a dostatečně srozumitelně formulovanou námitku, která konkrétně a věcně míří na splnění daných podmínek. V případě, že by námitky byly formulovány zcela obecným způsobem, pak by je nebylo možné považovat za námitky způsobilé vyvolat pochybnosti o splnění podmínek účasti. Jestliže však je pochybnost o splnění požadavků zadavatele do zadávacího řízení skutečně vnesena, musí zadavatel vždy přistoupit k ověření tvrzení dodavatele.

82. Jestliže zadavatel v projednávaném případě vyzval vybrané dodavatele nově také k objasnění či doplnění nabídek ve smyslu § 46 odst. 1 zákona, postupoval ve snaze ověřit tvrzení dodavatelů obecně správně. Původní čestná prohlášení, jak uvedl již Úřad v předcházejícím rozhodnutí a ostatně i předseda Úřadu v předcházejícím rozhodnutí předsedy Úřadu, totiž nejsou v případě existujících pochybností sama o sobě dostačující k prokázání splnění požadavků zadavatele. Zadavatel proto musí přistoupit k ověření tvrzení uvedených v čestných prohlášeních, což lze učinit taktéž prostřednictvím výzvy k objasnění nabídky. Nicméně zadavatel musí formulovat otázky uvedené v žádosti o objasnění či doplnění nabídek takovým způsobem, aby získal objektivní informace prokazující splnění daného kritéria. V případě požadavku na referenční zakázku se pak jeví jako vhodné požádat o doložení osvědčení objednatele (tedy nezávislé třetí osoby). Jistě lze splnění požadavku ověřit i jinými způsoby. Obecně však platí, že v případě existujících pochybností je nezbytné, aby zadavatel postupoval tak, aby získal informace, příp. dokumenty, které skutečně potvrzují splnění daného požadavku. Neměl by se proto spokojit pouze se subjektivními tvrzeními dodavatelů, která nejsou nijak objektivně podložena. Naopak by měl zadavatel tato tvrzení dále ověřovat.

83. V nyní řešeném případě není možné z obsahu doručených objasnění nabídek vybraných dodavatelů učinit jednoznačný závěr o tom, zda vybraní dodavatelé předmětnou podmínku účasti splnili či nikoliv. Z dokumentace o zadávacím řízení pak ani neplyne, zda zadavatel nějakým způsobem tvrzení uvedená v objasněních nabídek vybraných dodavatelů ověřoval. Lze proto souhlasit s Úřadem, že se zadavatel opětovně spokojil pouze s tvrzením dodavatelů, aniž by jimi uvedené skutečnosti blíže zkoumal a ověřoval. Přitom v objasněních dodavatelů jsou toliko uvedena tvrzení, která nejsou podložena žádnými dalšími informacemi či potvrzeními jiné nezávislé osoby nebo instituce. Jistým ověřením by pak mohlo být, pokud by zadavatel požadoval po dodavatelích v rámci žádosti o objasnění nebo doplnění nabídky například osvědčení objednatele. V takovém případě by bylo nepochybně snazší vyvrátit námitky navrhovatele rozporující splnění požadavku na soulad referenčních zakázek s IHE. Zadavatel si však žádný dokument ověřující splnění předmětného kritéria nevyžádal.

84. S výše uvedeným se pojí námitka zadavatele spočívající v tom, že k prokázání splnění kritéria „soulad s IHE“ nepožadoval předložení certifikace či nezávislé ověření třetí osoby. Předseda Úřadu souhlasí s tím, že zadavatel výslovně nepožadoval předložení certifikace, byť by to byla nejjednodušší metoda ověření souladu s IHE. Je však nezbytné reflektovat vyjádření zaštiťující společnosti IHE Czech Republic, z. s., ze kterého plyne, že ověření splnění požadavku na „soulad s IHE“ je možné pouze prostřednictvím certifikace. Na druhou stranu dle provedeného dokazování není uvedená certifikace v České republice příliš rozšířená, tudíž by daný požadavek byl obtížně splnitelný (což však není předmětem přezkumu). Z pohledu předsedy Úřadu je tak možné prokázat soulad/zkušenost s IHE profily, kromě výše uvedené certifikace, také např. předložením osvědčení objednatele referenční zakázky. Zadavatel referenční zakázky totiž splnění daného požadavku na „soulad s IHE“ může posoudit, jelikož již dodavatelem poskytnuté plnění užívá. Osvědčení objednatele je tak možné považovat „za určitou formu přímějšího důkazu (důkazu s vyšší vypovídací hodnotou a mírou objektivity), jelikož je opatřen podpisem osoby odlišné od dodavatele a mělo by tak garantovat objektivitu realizované reference.“[12]

85. Zadavatel dále namítá, že si představoval prokázání naplnění daného kritéria technické kvalifikace uvedením praktických znalostí profilů IHE, což vybraní dodavatelé dle zadavatele splnili. Je však nutno říci, že za ověření těchto zkušeností nelze považovat pouze potvrzení užití profilů IHE v referenčních zakázkách vybraných dodavatelů. Užití profilů IHE v referenčních zakázkách totiž automaticky neznamená soulad referenčního plnění s IHE. Jinými slovy, pokud dodavatel použije některý z profilů IHE v referenční zakázce, nemusí to nutně znamenat, že jej použil správně, a proto nelze říci, že by pouhá informace o užití profilu IHE mohla být zárukou souladu s IHE (pokud by tomu tak bylo, samotná certifikace či ověření souladu pomocí Connectathonu by totiž fakticky ztrácely smysl). Objasnění nabídek vybraných dodavatelů proto nepřineslo žádné nové relevantní informace, které by objektivně prokazovaly splnění požadavku zadavatele. Výše uvedenou úvahu zadavatele tak není možné přijmout, poněvadž by tím byl rovněž potvrzen postup zadavatele zcela rezignující na ověřování skutečností plynoucích z nabídek dodavatelů, což by neodpovídalo požadavku na transparentnost zadávacího řízení. Dílčím závěrem je proto možné konstatovat, že pokud zadavatel zvolí specifické kritérium kvalifikace, měl by o to více dbát na možnost následného ověření splnění takového kritéria. Zvláště v případě, kdy je do zadávacího řízení vnesena pochybnost o splnění daného požadavku vybraným dodavatelem. Zadavatel by měl být rovněž obezřetný již při samotném stanovení daného požadavku kvalifikace. Nelze totiž stanovit požadavek, jehož splnění zadavatel následně není schopen nijak objektivně ověřit, resp. ověření jeho splnění je velmi problematické.

86. Zadavatel v rozkladu dále odkazuje na vyjádření Odboru Hlavního architekta, dle kterého „zadavatel jako parametr požadoval neurčitý soulad s IHE“. S ohledem na dané vyjádření je zadavatel přesvědčen, že jím nastavený parametr všichni vybraní dodavatelé splnili. S uvedeným tvrzením se však nelze ztotožnit. Skutečnost, že zadavatel stanovil velmi široký rozsah požadavků na referenční zakázku, neznamená, že je možné jej splnit jakkoliv, resp. jakkoliv prokázat jeho splnění. Zvlášť v případě, kdy existuje omezené množství způsobů, jak splnění daného požadavku objektivně ověřit. Jak již zaznělo výše, zadavatel je povinen v případě vnesených pochybností vždy ověřit splnění jím nastavené podmínky. V případě že je daná podmínka nastavena příliš široce, jde její výklad k tíži zadavatele. K tvrzení Odboru Hlavního architekta je proto pro účely tohoto případu možné konstatovat, že není zcela přiléhavé, poněvadž se zaobírá podstatou zadávací podmínky, která však není v tomto případě předmětem přezkumu.

87. V tomto případě taktéž nelze odhlédnout od povinnosti zadavatele zachytit svá zjištění (ověření splnění podmínek účasti) i v dokumentaci o zadávacím řízení. Předseda Úřadu po prostudování spisového materiálu dospěl k závěru, že z žádného dokumentu, jež je součástí dokumentace o zadávacím řízení, neplyne, zda měl zadavatel postaveno najisto, že vybraní dodavatelé splnili předmětný požadavek na „soulad s IHE“, resp. z dokumentace neplyne, že by zadavatel dostatečně ověřil splnění daného požadavku. Jestliže zadavatel dodatečně posoudil splnění kritéria technické kvalifikace pouze na základě subjektivních sdělení vybraných dodavatelů, nelze mít jeho postup za souladný se základními zásadami vymezenými v § 6 zákona, resp. se zásadou transparentnosti. Z hlediska obecných východisek pro posouzení postupu zadavatele v rozporu se zásadou transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona, lze vycházet ze závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 48/2018-63 ze dne 24. 9. 2019. Jelikož v tomto případě ověření splnění podmínky souladu referenční zakázky vybraných dodavatelů s IHE není v dokumentaci o zadávacím řízení zachyceno, je nutno konstatovat, že zadavatel učinil zadávací řízení hůře kontrolovatelným a nečitelným. Úřad proto rozhodl správně, když shledal postup zadavatele za rozporný se zásadou transparentnosti. Ve světle výše uvedeného lze shrnout, že rozkladové námitky zadavatele jsou nedůvodné.

Předseda Úřadu závěrem apeluje na zadavatele, aby v případě stanovení zadávacích podmínek dbali na to, aby podmínky byly nediskriminační a transparentní, a aby uchazečům poskytly přesné informace o tom, jaké jsou na ně kladeny požadavky a jakým způsobem je mají splnit. V případě, že zadavatel požaduje k prokázání splnění podmínek účasti například předložení pouze čestného prohlášení, pak musí být schopen následně ověřit (například po podání námitek), že dodavatelé jím stanovený požadavek skutečně naplnili. Zadavatel však nesmí v případě existence pochybností o splnění podmínek účasti zcela rezignovat na ověření splnění požadavků plynoucích ze zadávací dokumentace.

K požadavku zadavatele na referenční zakázku obsahující portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat

88. Zadavatel v zadávací dokumentaci[13] dále uvedl požadavek, aby v rámci významné služby s pořadovým číslem 5), dodavatel doložil realizaci minimálně jedné zakázky, jejímž předmětem bylo poskytování služeb za účelem realizace či dodávky informačního systému a následné podpory a rozvoje informačního systému v resortu zdravotnictví, který byl dimenzován a je schopen naplnit mj. parametr, že obsahuje portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat.

89. Navrhovatel rozporoval, zda vybraný dodavatel č. 4 uvedené kritérium technické kvalifikace splnil. Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl k závěru, že z dokumentace o zadávacím řízení není zřejmé, zda vybraný dodavatel splnil předmětné kritérium či nikoliv. Je proto nutné posoudit, zda je z dokumentace o zadávacím řízení zjistitelné, jestli měl zadavatel splnění daného požadavku postaveno najisto, resp. zda splnění požadavku ověřoval.

90. Úřad v této otázce rozhodoval taktéž předcházejícím rozhodnutím, v němž konstatoval, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 18. 9. 2020, (dále jako „předcházející rozhodnutí o námitkách“) věcně nevypořádal námitky vznesené navrhovatelem, přičemž tak rezignoval na povinnost plynoucí z § 245 odst. 1 zákona. Zadavatel dle Úřadu nedodržel zásadu transparentnosti ani při tomto postupu, neboť po přezkoumání obsahu dokumentace o zadávacím řízení nebylo možné učinit jednoznačný závěr, zda vybraný dodavatel č. 4 splnil podmínky účasti stanovené v zadávací dokumentaci.

91. Na základě závěrů předcházejícího rozhodnutí vyzval zadavatel vybraného dodavatele č. 4 žádostí ze dne 5. 3. 2021 k písemnému objasnění a obsahově jasnému a podrobnému doplnění informace, zda: „referenční zakázka vztahující se k požadavkům technické kvalifikace uvedených v odst. 3.4.5 ZD, číslo 5) tj. Národné centrum zdravotnických informácii, ,Poskytovanie podporných služieb informačného systému ESZ, EZS RF a RSʼ obsahuje v rámci předmětu plnění mimo jiné rovněž portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat.“

92. Vybraný dodavatel ve svém objasnění ze dne 12. 3. 2021 sdělil, že předmětná referenční zakázka: „obsahuje jak portálové služby, které jsou dostupné přes pro neautentizované uživatele, tak služby specifické pro občana – autentizovaného uživatele, který přistupuje a pracuje se svými zdravotnickými záznamy (sekce ,Moja Zdravotná knižkaʼ). Přes sekci ,Moja Zdravotná knižkaʼ je autentizovanému uživateli umožněno zadávat relevantní množinu údajů, jako kontaktní údaje, údaje o používaní volně prodejných léků, kontaktní údaje na sebe, blízké osoby a zdravotnických pracovníků. Zároveň si může prohlížet informace o zdravotnických záznamech, které byly přes webové služby zaslané na zpracování a uložení v Elektronické zdravotní knížce občana (EZKO), od poskytovatelů zdravotních služeb (PZS) a také výpisy z osobních účtů pojištenců, které jsou dávkově načítány přes nevizuální webové služby ze zdravotních pojišťoven. Občan má přístupnou i informaci o tom, kdo přistupoval k jeho zdravotním záznamům.

Přes portál má občan zpřístupněné rozhraní ,eobjednanieʼ pro objednání na odborné vyšetření u PZS, kteří se napojili na tyto centrální služby a umožňují objednání pacientů přes tento centrální bod.

Specifikace dostupných webových služeb, na které se poskytovatelé zdravotních služeb a další oprávněné subjekty mohou integrovat prostřednictvím svých informačních systémů, jsou uvedeny v integračních manuálech, které vydává NCZI jako provozovatel systému. Výše uvedené služby umožňují zápis, čtení a sdílení zdravotnických a administrativních údajů pro oprávněné uživatele v souladu s legislativou. Systém poskytuje i webové služby pro dávkové nahrávání/zpracování údajů o účtech pojištěnců, které jsou získávané ze zdravotních pojišťoven.

Pro vyloučení pochybností Dodavatel k předmětné referenční zakázce uvádí, že součástí řešeného systému eZdravie jsou kromě uvedených portálů i webové služby, které jsou nevizuální a slouží k ,pořizování, čtení, nahrávání a zpracování datʼ tzn. Elektronické zdravotní dokumentace vytvářené zdravotnickými pracovníky, kteří jsou k tomu ze zákona oprávněni.“

93. Výše uvedené objasnění považoval zadavatel za dostatečné pro ověření splnění předmětného požadavku zadavatele, a proto rozhodl o výběru dodavatele č. 4. Proti výběru dodavatele navrhovatel směřoval své námitky, přičemž ve vztahu k tomuto kritériu namítal, že vybraný dodavatel č. 4 předložil referenční zakázku neobsahující portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat. Zadavatel následně v rozhodnutí o námitkách k této problematice kromě shrnutí výše uvedeného objasnění vybraného dodavatele č. 4 uvedl, že: „pokládá ničím nepodložené tvrzení ze strany Stěžovatele za nedůvodné. Zadavatel posuzoval a hodnotil veškeré požadavky uvedené v zadávací dokumentaci prostřednictvím hodnotící komise složené z významných odborníků daných oblastí. Odborníci z oblasti informačních technologií a elektronizace zdravotnictví tvořili zásadní, více než dvoutřetinovou, část hodnotící komise. Jejich odborná znalost, včetně znalosti trhu, jim umožnila vyhodnotit splnění nebo nesplnění technických kritérií požadovaných Zadavatelem u jednotlivých nabídek. Zadavatel se formou žádostí o písemné objasnění či doplnění nabídek tázal účastníků v mnoha případech. Při hodnocení Stěžovatelem rozporované části podané nabídky, Zadavatel nedospěl k závěru, že by účastník zadávací podmínky nesplnil. Zadavatel tedy odmítá nařčení Stěžovatele, že by splnění technických požadavků nezkoumal. Zkoumal a hodnotil, a to odbornými členy hodnotící komise. Ve Stěžovatelem rozporovaném případě však nebylo třeba se dále dotazovat a žádat o objasnění nabídky. Zadavatel nad rámec svých povinností uvádí, že součástí projektu eZdravie jsou kromě portálů NZP a EZKO i webové služby, které jsou nevizuální a slouží na ,pořizování, čtení, nahrávání a zpracování datʼ tzv. Elektronické zdravotní dokumentace vytvářené zdravotnickými pracovníky, kteří jsou k tomu ze zákona oprávněni. Toto ovšem měl Stěžovatel před podání námitek vědět, protože jinak se námitky bez jakýchkoliv podložených důkazů a vykazující neznalost trhu, jeví jako účelové. Zadavatel pro potvrzení svých odborných znalostí uvádí, že disponuje čestným prohlášení účastníka, kterým prokazuje splnění mj. i Stěžovatelem napadané zadávací podmínky.“

94. Úřad však dospěl k závěru, že z dokumentace o zadávacím řízení neplyne, zda měl zadavatel splnění předmětného požadavku postaveno najisto.

95. Ve vztahu k vytýkanému pochybení zadavatel v rozkladu nově uvedl, že: „tuto zakázku, resp. slovenské řešení problematiky eHealth, sleduje dlouhodobě z pohledu zahraničních zkušeností, a na základě toho ví, že předmětná zakázka uvedená v nabídce splňuje zadávací podmínky zadavatele.“ Součástí rozkladu zadavatel odkazuje na webové stránky a uvádí přílohy, jak je patrno z bodu 54 odůvodnění tohoto rozhodnutí. Na základě tohoto je zadavatel přesvědčen, že daná referenční zakázka obsahuje portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat.

96. Ačkoliv je rozkladová argumentace zadavatele přesvědčivá, srozumitelná a do jisté míry odůvodňující splnění předmětného kritéria technické kvalifikace vybraným dodavatelem č. 4, je dle předsedy Úřadu nutné setrvat na závěru Úřadu učiněném v napadeném rozhodnutí. Pochybení, jež je zadavateli vytýkáno, spočívá v tom, že zadavatel nezachytil v dokumentaci o zadávacím řízení žádným způsobem, na základě jakých skutečností má za prokázané, že vybraný dodavatel č. 4 splnil předmětný požadavek. Zadavatel proto měl učinit uvedené skutečnosti a odkazy součástí již minimálně rozhodnutí o námitkách, a to z důvodu věcného odůvodnění výběru dodavatele, resp. transparentnosti tohoto výběru, a také z důvodu schopnosti zadavatele dostatečně vyvrátit námitky uplatněné navrhovatelem. Jelikož tak zadavatel v tomto případě neučinil, postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona. Tvrzení zadavatele, že z veřejně dostupných zdrojů ověřil, že vybraný dodavatel č. 4 splňuje předmětné kvalifikační kritérium, nemůže na výše popsané netransparentnosti v tuto chvíli již ničeho změnit. V dokumentaci o zadávacím řízení totiž stále absentuje záznam o tom, jakým způsobem zadavatel odstranil vzniklé pochybnosti o splnění kvalifikačních kritérií vybraným dodavatelem č. 4, a které skutečnosti uvedené vybraným dodavatelem č. 4 zadavatele přesvědčily o tom, že tento dodavatel kvalifikační kritéria splnil.

97. Za předpokladu, že by odůvodnění uvedené v rozkladu bylo zachyceno již v rozhodnutí o námitkách, bylo by zřejmě možné dospět k závěru, že zadavatel dostatečně ověřil skutečnosti tvrzené vybraným dodavatelem č. 4 v nabídce a jejím objasnění. Argumentace zadavatele uvedená v rozkladu je totiž výsledkem vlastní ověřovací činnosti zadavatele a je do jisté míry objektivní. Jelikož však zadavatel odůvodnil rozhodnutí o námitkách s odkazem na odbornost hodnotící komise, kterou předseda Úřadu tímto rozhodnutím nikterak nerozporuje, je takové vypořádání nedostačující. Takové odůvodnění totiž samo o sobě nevypovídá ničeho o tom, které skutečnosti prokazují splnění požadovaného kritéria. Na základě takového vypořádání námitek nemůže být účastník zadávacího řízení schopen zjistit, zda vybraný dodavatel splnil podmínku účasti. Shodně pak není dostačující, jestliže zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách pouze převzal argumentaci vybraného dodavatele č. 4 plynoucí z objasnění nabídky ze dne 12. 3. 2021, aniž by uvedená tvrzení kriticky zhodnotil, resp. ověřil. Dílčí námitky zadavatele je proto nutné odmítnout pro jejich nedůvodnost.

Ke zbylým výrokům napadeného rozhodnutí

98. Vzhledem k tomu, že zadavatel prokazatelně nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky a tímto mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, byly naplněny podmínky pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona. Tím, že Úřad výrokem IV zrušil oznámení o výběru dodavatele ze dne 1. 4. 2021, postupoval v souladu se zákonem, když zároveň dospěl k závěru, že není třeba rušit celé zadávací řízení, a postačí tedy zrušit takové úkony zadavatele, které byly jeho nezákonným postupem dotčeny. Napadené rozhodnutí je proto ve výroku IV správné a zákonné a současně zcela odpovídá požadavkům na efektivní přezkum veřejných zakázek. Na uvedeném závěru ničeho nezmění ani tvrzení zadavatele, že by v případě nového posouzení a hodnocení nabídek rozhodl na základě dostupných informací zcela stejně. Tato skutečnost není důvodem pro zrušení předmětného výroku napadeného rozhodnutí. Námitky směřující do výroku IV napadeného rozhodnutí jsou nedůvodné.

99. Vzhledem k tomu, že výrok V napadeného rozhodnutí je výrokem závislým na výroku IV napadeného rozhodnutí, není nutné proti němu podávat rozklad přímo, jelikož předseda Úřadu závislé výroky přezkoumává z moci úřední. Uvedený výrok tak nemůže samostatně nabýt právní moci. Vzhledem k tomu, že v řízení byly splněny zákonné podmínky pro uložení zákazu uzavřít smlouvu, je třeba i tuto část napadeného rozhodnutí považovat za správnou a zákonnou.

100. Výrok VI napadeného rozhodnutí je taktéž nutno považovat za správný a zákonný, jelikož v případě, že se podle § 266 odst. 1 zákona rozhodnutím ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, je zároveň ukládána povinnost k náhradě nákladů řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou[14].

K zákonnosti napadeného rozhodnutí

101. Předseda Úřadu dále napadené rozhodnutí přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež dospěl k závěru, že Úřad rozhodl v souladu se zákonem a dalšími právními předpisy.

102. K zákonnosti napadeného rozhodnutí lze poukázat na to, že Úřad zjistil skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Úřad také řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl ke svým závěrům. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí lze považovat za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně nebyla zjištěna procesní vada, která by mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.

Shrnutí

103. Závěrem lze shrnout, že zadavatel měl v tomto případě vyloučit vybraného dodavatele č. 1, jelikož bylo zjištěno, že jím předložená nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušení právních předpisů o minimální mzdě. Jestliže zadavatel nepřistoupil k vyloučení vybraného dodavatele č. 1, postupoval v rozporu s § 113 odst. 6 zákona, poněvadž vyloučení účastníka ze zadávacího řízení je z výše uvedeného důvodu obligatorní.

104. Předseda Úřadu se ztotožňuje se závěrem Úřadu, že z dokumentace o zadávacím řízení není zřejmě, zda měl zadavatel postaveno najisto, že vybraní dodavatelé splnili požadavek na předložení alespoň jedné referenční zakázky na dodávku informačního systému, který je v souladu s IHE. Objasnění vybraných dodavatelů v této otázce nemůže obstát, jelikož subjektivní vyjádření dodavatelů není v tomto případě objektivně způsobilé ověřit splnění daného požadavku. Zadavatel postupoval nesprávně, když tvrzení vybraných dodavatelů uvedená v objasněních dále blíže neověřoval. Zadavatel tak nemohl mít postaveno najisto, zda vybraní dodavatelé předmětný požadavek splňují.

105. Z dokumentace o zadávacím řízení dále není patrné, zda zadavatel ověřoval u vybraného dodavatele č. 4 splnění požadavku na předložení referenční zakázky obsahující portálové funkce a funkce webových služeb pro pořizování, čtení, nahrávání a zpracování dat. Zadavatel věcné námitky týkající se tohoto požadavku v rozhodnutí o námitkách dostatečně nevypořádal, když se pouze spokojil s tvrzením vybraného dodavatele č. 4. Ačkoliv zadavatel v rozkladu k této problematice doložil informace zjištěné z vlastního ověřování, nelze k nim přihlížet. Tyto informace totiž měly být uvedeny již v rozhodnutí o námitkách, resp. měly být zachyceny v dokumentaci o zadávacím řízení. Zadavatel tak svým postupem učinil zadávací řízení hůře kontrolovatelným a nečitelným, tj. netransparentním.

106. Se zřetelem k výše uvedenému lze konstatovat, že Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, a proto předseda Úřadu přistoupil k potvrzení napadeného rozhodnutí v rozsahu výroku I, II, IV, V, VI a k zamítnutí podaného rozkladu.

VI. Závěr

107. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1.Česká republika – Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Palackého náměstí 375/4,

128 00 Praha 2

2. Mgr. et Mgr. Adam Sokol, advokát, KLIMUS & PARTNERS s.r.o., Vídeňská 188/119d,

619 00 Brno

3. NESS Czech s.r.o., V Parku 2335/20, 148 00 Praha 4

4. TESCO SW a.s., tř. Kosmonautů 1288/1, 779 00 Olomouc

5. MERIT GROUP a.s., Březinova 136/7, 779 00 Olomouc

6. TECHNISERV IT, spol. s r.o., Traťová 574/1, 619 00 Brno

7. STAPRO s.r.o., Pernštýnské náměstí 51, 530 02 Pardubice

8. Asseco Central Europe, a.s., Budějovická 778/3a, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

[2] <https://www.npz.sk/sites/npz/NzpBasePages/home.aspx>.

[3] <https://www.ezdravotnictvo.sk/sk/vyhladavanie?q=metodika>.

[4] Citovaný rozsudek byl vydán za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů,

avšak uvedený závěr je aplikovatelný i za účinnosti zákona.

[5] DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 292.

[6] Viz § 113 odst. 6 zákona.

[7] DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 682.

[8] Dle § 113 odst. 2 písm. b) zákona.

[9] Viz bod 3.4.5 zadávací dokumentace.

[10] Žádosti ze dne 5. 3. 2021.

[11] Objasnění vybraných dodavatelů č. 1, 3, 4 ze dne 12. 3. 2021 a vybraného dodavatele č. 2 ze dne 11. 3. 2021.

[12] DVOŘÁK, D., MACHUREK, T., a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 497.

[13] V odstavci 3.4.5 zadávací dokumentace.

[14] § 1 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 37487/2021/163/MPespisová značka: R0156/2021