číslo jednací: 39011/2021/500/AIv
spisová značka: S0552/2021
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Restaurátorské práce na zastaveních a výjevech Křížové cesty na Annabergu u Lobendavy |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 11. 2021 |
| Dokumenty |  2021_S0552.pdf 245 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0552/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-39011/2021/500/AIv |
|
Brno 18. 11. 2021 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Lobendava, IČO 00555983, se sídlem Lobendava 271, 407 84 Lobendava,
v souvislosti s uveřejněním „SMLOUVY O RESTAUROVÁNÍ“ uzavřené dne 22. 2. 2017 a v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 23. 8. 2017 s vybraným dodavatelem Karel Holub, IČO 48546364, se sídlem Větrušická 918/17, 182 00 Praha 8, na realizaci veřejné zakázky „Restaurátorské práce na zastaveních a výjevech Křížové cesty na Annabergu u Lobendavy“, zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Lobendava, IČO 00555983, se sídlem Lobendava 271, 407 84 Lobendava – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že „SMLOUVU O RESTAUROVÁNÍ“ na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu „Restaurátorské práce na zastaveních a výjevech Křížové cesty na Annabergu u Lobendavy“, kterou uzavřel dne 22. 2. 2017 s vybraným dodavatelem Karel Holub, IČO 48546364, se sídlem Větrušická 918/17, 182 00 Praha 8, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 9. 3. 2017, ale učinil tak až dne 21. 3. 2018.
II.
Obviněný – obec Lobendava, IČO 00555983, se sídlem Lobendava 271, 407 84 Lobendava – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 23. 8. 2017 ke „SMLOUVĚ O RESTAUROVÁNÍ“ uzavřené dne 22. 2. 2017 s vybraným dodavatelem – Karel Holub, IČO 48546364, se sídlem Větrušická 918/17, 182 00 Praha 8 – na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Restaurátorské práce na zastaveních a výjevech Křížové cesty na Annabergu u Lobendavy“, nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 7. 9. 2017, ale učinil tak až dne 21. 3. 2018.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Lobendava, IČO 00555983, se sídlem Lobendava 271, 407 84 Lobendava – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Lobendava, IČO 00555983, se sídlem Lobendava 271, 407 84 Lobendava, (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 22. 2. 2017 „SMLOUVU O RESTAUROVÁNÍ“ (dále též „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Karel Holub, IČO 48546364, se sídlem Větrušická 918/17, 182 00 Praha 8 (dále jen „vybraný dodavatel“), na realizaci veřejné zakázky „Restaurátorské práce na zastaveních a výjevech Křížové cesty na Annabergu u Lobendavy“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Dne 23. 8. 2017 byl mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě (dále též „dodatek ke smlouvě“).
2. Z profilu zadavatele[1] (dále jen „profil zadavatele“) vyplývá, že obviněný uveřejnil smlouvu na profilu zadavatele dne 21. 3. 2018. Dodatek ke smlouvě, kterým došlo ke změně celkové ceny plnění, zadavatel na svém profilu rovněž uveřejnil dne 21. 3. 2018.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 24. 8. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
4. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci k předmětné veřejné zakázce a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
5. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. a II. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
6. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
7. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
8. Obviněný uzavřel dne 22. 2. 2017 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, přičemž dne 23. 8. 2017 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek ke smlouvě.
9. Podle článku 4 „Cena a platební podmínky“ bodu 4.1.) smlouvy činila celková cena plnění 595 000 Kč bez DPH. Dodatkem ke smlouvě byla celková cena plnění v důsledku tzv. víceprací zvýšena na částku 610 000 Kč bez DPH.
10. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva zde byla uveřejněna dne 21. 3. 2018, téhož dne byl uveřejněn i dodatek ke smlouvě.
Právní posouzení
11. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
12. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
13. Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 9. 3. 2017, přičemž předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 21. 3. 2018. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
14. Na základě výše uvedeného považuje Úřad též za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku ke smlouvě nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek ke smlouvě neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 7. 9. 2017, přičemž předmětný dodatek obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 21. 3. 2018. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. příkazu – uložení pokuty
15. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto příkazu.
16. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
17. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
18. V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona a přestupkového zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 10. 3. 2017, resp. dne 8. 9. 2017, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy a dodatku ke smlouvě na profilu zadavatele. Správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
19. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
20. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
21. Úřad konstatuje, že s ohledem na společenskou škodlivost, která je mimo jiné vyjádřena také výší trestní sazby za předmětné přestupky, bude dle zásady absorpce dále posuzovat pouze nejzávažnější přestupek, přičemž v souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).
22. Ve výrocích I. a II. Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy a dodatku ke smlouvě nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu ani dodatek ke smlouvě neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 9. 3. 2017, resp. dne 7. 9. 2017, přičemž předmětnou smlouvu a dodatek ke smlouvě obviněný na profilu zadavatele uveřejnil až dne 21. 3. 2018. Za tyto přestupky lze dle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.
23. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu ani dodatek ke smlouvě na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, ale učinil tak až dne 21. 3. 2018. Smlouva je uzavřena na předmět plnění předmětné veřejné zakázky, kterým je dle čl. 2. „Předmět plnění“ smlouvy realizace restaurátorských prací na Křížové cestě na Annaberku u Lobendavy. Dle čl. 4. „Cena a platební podmínky“ bodu 4.1.) smlouvy činila cena předmětu veřejné zakázky 595 000 Kč bez DPH.
24. Předmětem dodatku ke smlouvě byla změna celkové ceny plnění na částku 610 000 Kč bez DPH. Dodatkem ke smlouvě tedy došlo k mírnému zvýšení celkové ceny plnění o tzv. vícepráce (o 15 000 Kč bez DPH). V návaznosti na právě uvedené tak Úřad konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť jej s ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje za závažnější a současně uzavření samotné smlouvy časově a věcně předchází uzavření dodatku.
25. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
26. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
27. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
28. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
29. Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě výší peněžitého závazku v uzavřené smlouvě ve znění dodatku ke smlouvě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž cena dle dodatku ke smlouvě činí 610 000 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu, Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.
30. Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování dodatku ke smlouvě, konstatovaného ve výroku II. tohoto příkazu.
31. Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost i dobu, jež uplynula od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. V daném případě ke spáchání přestupku obviněným došlo dne 10. 3. 2017, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba více než 4,5 roku, přičemž daná skutečnost tak představuje významný korektiv pokuty ve smyslu výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.
32. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
33. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021[2] vyplývá, že obviněný v roce 2021 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 6 754 900 Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou). Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto územního samosprávného celku v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2.
34. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
35. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupků přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku III. tohoto příkazu.
36. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Lobendava, Lobendava 271, 407 84 Lobendava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] dostupného na internetové stránce https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000745/zakazka/100124
[2] dostupného na internetové stránce https://www.obeclobendava.cz/rozpocet-obce/ds-1834
