číslo jednací: 39687/2021/500/ISo
spisová značka: S0481/2021/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Gymnázium a SOŠ Dr. Václava Šmejkala, ÚL – stavební úpravy a dostavba areálu školy / SPZ Triangle – přístavba užitkového vodojemu |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 9. 12. 2021 |
| Dokumenty |  2021_S0481.pdf 346 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0481/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-39687/2021/500/ISo |
|
Brno 23. 11. 2021 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve společném řízení vedeném pod sp. zn. S0481/2021/VZ, jež bylo zahájeno dne 22. 10. 2021 a dne 25. 10. 2021 z moci úřední, jehož účastníkem je
- obviněný – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem,
ve věci možného spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti s:
- veřejnou zakázkou „Gymnázium a SOŠ Dr. Václava Šmejkala, ÚL – stavební úpravy a dostavba areálu školy“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 2. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 2. 2020 pod ev. č. Z2020- 006641, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 038-089021, ve znění pozdějších oprav,
- veřejnou zakázkou „SPZ Triangle – přístavba užitkového vodojemu“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 5. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-016885, ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
I.
Obviněný – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce „Gymnázium a SOŠ Dr. Václava Šmejkala, ÚL – stavební úpravy a dostavba areálu školy“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 2. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 2. 2020 pod ev. č. Z2020-006641, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 038-089021, ve znění pozdějších oprav, na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy na plnění citované veřejné zakázky dne 16. 7. 2020, a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele tak marně uplynula dne 27. 8. 2020, přičemž písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 14. 10. 2020, tj. 33 pracovních dnů po uplynutí zákonné lhůty.
II.
Obviněný – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce „SPZ Triangle – přístavba užitkového vodojemu“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 5. 2020 a ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-016885, ve znění pozdějších oprav, na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy na plnění citované veřejné zakázky dne 27. 7. 2020, a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele tak marně uplynula dne 7. 9. 2020, přičemž písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 14. 10. 2020, tj. 26 pracovních dnů po uplynutí zákonné lhůty.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých)
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
IV.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
A. veřejná zakázka „Gymnázium a SOŠ Dr. Václava Šmejkala, ÚL – stavební úpravy a dostavba areálu školy“
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek obviněný – Ústecký kraj, IČO 70892156, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „zadavatel“ nebo „obviněný“) zahájil jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 19. 2. 2020 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Gymnázium a SOŠ Dr. Václava Šmejkala, ÚL – stavební úpravy a dostavba areálu školy“ (dále jen „veřejná zakázka A“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 24. 2. 2020 pod ev. č. Z2020-006641, ve znění pozdějších oprav a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 24. 2. 2020 pod ev. č. 2020/S 038-089021, ve znění pozdějších oprav. Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 8. 2020 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 8. 2020.
2. Dne 16. 7. 2020 uzavřel obviněný smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – „Společnost ISTAR – METROSTAV – Gymnázium Václava Šmejkala, ÚL“, jejímiž společníky jsou: I S T A R, společnost s ručením omezeným (spol. s r.o.), IČO 41327331, se sídlem Drážďanská 856/74b, Krásné Březno, 400 07 Ústí nad Labem a Metrostav a.s., IČO 00014915, se sídlem Koželužská 2450/4, Libeň, 180 00 Praha 8 (dále jen „vybraný dodavatel A“).
3. Dne 14. 10. 2020 obviněný uveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele dostupném online na adrese https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000921/zakazka/322135.
B. veřejná zakázka „SPZ Triangle – přístavba užitkového vodojemu“
4. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek obviněný zahájil jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona dne 15. 5. 2020 otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „SPZ Triangle – přístavba užitkového vodojemu“ (dále jen „veřejná zakázka B“). Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 15. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-016885, ve znění pozdějších oprav a oznámení o výsledku podlimitního zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 8. 2020.
5. Dne 27. 7. 2020 uzavřel obviněný smlouvu na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem – SMP CZ, a.s., IČO 27195147, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel B“).
6. Dne 14. 10. 2020 obviněný uveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele dostupném online na adrese https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000921/zakazka/340522.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH
7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 15. 9. 2021 podněty k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky A a veřejné zakázky B, které byly zaevidovány pod sp. zn. P0640/2021/VZ a P0641/2021/VZ. Na základě doručených podnětů si Úřad vyžádal od obviněného písemné vyjádření k podaným podnětům a zaslání smluv uzavřených na veřejné zakázky A a B včetně všech případných dodatků, a písemných zpráv zadavatele.
8. Dne 22. 9. 2021 Úřad obdržel vyjádření obviněného, v němž obviněný ve vztahu k veřejné zakázce A uvedl, že smlouva o dílo č. 20/SML5170/SOD/INV byla uzavřena dne 16. 7. 2020 a písemná zpráva zadavatele byla zveřejněna na profilu zadavatele dne 14. 10. 2020. Ve vztahu k veřejné zakázce B zadavatel uvedl, že smlouva o dílo č. 20/SML5076/SoD/INV byla uzavřena dne 27. 7. 2020 a písemná zpráva zadavatele byla zveřejněna na profilu zadavatele dne 14. 10. 2020. Obviněný v dané souvislosti (ve vztahu k oběma veřejným zakázkám) konstatoval, že nesplnil lhůtu stanovenou v zákoně. Podle názoru obviněného se jedná o formální administrativní pochybení, které nemělo žádný dopad na průběh, ani na výsledek zadávacích řízení, přičemž v momentě zjištění daného pochybení zadavatel zjednal okamžitou nápravu a písemné zprávy uveřejnil.
9. Po přezkoumání předložených materiálů získal Úřad pochybnost, že se obviněný dopustil v souvislosti s veřejnými zakázkami A a B přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, když v zákonné lhůtě neuveřejnil příslušné písemné zprávy zadavatele na svém profilu.
10. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění vyplývající z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil v souvislosti s veřejnými zakázkami A a B přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), a podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupku z moci úřední (vedené pod sp. zn. S0481/2021/VZ) vydáním příkazu č. j. ÚOHS-39687/2021/500/ISo ze dne 22. 10. 2021 (dále jen „příkaz A“) a řízení o přestupku z moci úřední (vedené pod sp. zn. S0486/2021/VZ) vydáním příkazu č. j. ÚOHS-39687/2021/500/ISo ze dne 25. 10. 2021 (dále jen „příkaz B“).
Příkaz A
11. Ve výroku I. příkazu A Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce A na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky A dne 16. 7. 2020, a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele tak marně uplynula dne 27. 8. 2020, přičemž písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 14. 10. 2020, tj. 33 pracovních dnů po uplynutí zákonné lhůty.
12. Ve výroku II. příkazu A Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu A uložil pokutu ve výši 15 000 Kč splatnou do jednoho měsíce od nabytí právní moci příkazu A.
Příkaz B
13. Ve výroku I. příkazu B Úřad rozhodl, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce B na profilu zadavateleve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky B dne 27. 7. 2020, a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele tak marně uplynula dne 7. 9. 2020, přičemž písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 14. 10. 2020, tj. 26 pracovních dnů po uplynutí zákonné lhůty.
14. Ve výroku II. příkazu B Úřad obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. příkazu B uložil pokutu ve výši 15 000 Kč splatnou do jednoho měsíce od nabytí právní moci příkazu B.
III. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH
Řízení o přestupku sp. zn. S0481/2021/VZ
15. Příkaz A byl obviněnému doručen dne 22. 10. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední vedené pod sp. zn. S0481/2021/VZ.
16. Účastníkem řízení o přestupku sp. zn. S0481/2021/VZ je podle § 256 zákona obviněný.
17. Proti příkazu A podal obviněný dne 27. 10. 2021 blanketní odpor (tj. pouze v předmětném přípisu uvedl, že proti příkazu A podává odpor). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.
18. Usnesením č. j. ÚOHS-36317/2021/512/HKu ze dne 27. 10. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.
Řízení o přestupku sp. zn. S0486/2021/VZ
19. Příkaz B byl obviněnému doručen dne 25. 10. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 správního řádu a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední vedené pod sp. zn. S0486/2021/VZ.
20. Účastníkem řízení o přestupku sp. zn. S0486/2021/VZ je podle § 256 zákona obviněný.
21. Proti příkazu B podal obviněný dne 27. 10. 2021 blanketní odpor (tj. pouze v předmětném přípisu uvedl, že proti příkazu B podává odpor). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.
22. Usnesením č. j. ÚOHS-36320/2021/512/HKu ze dne 27. 10. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.
Spojení řízení o přestupku sp. zn. S0481/2021/VZ a řízení o přestupku sp. zn. S0486/2021/VZ
23. Usnesením č. j. ÚOHS-37259/2021/512/HKu ze dne 5. 11. 2021 Úřad na žádost obviněného ze dne 4. 11. 2021 spojil řízení o přestupku sp. zn. S0481/2021/VZ a řízení o přestupku sp. zn. S0486/2021/VZdo společného správního řízení vedeného pod sp. zn. S0481/2021/VZ a tuto skutečnost Úřad obviněnému oznámil sdělením č. j. ÚOHS-37266/2021/512/HKu ze dne 5. 11. 2021.
24. Usnesením č. j. ÚOHS-37651/2021/512/HKu ze dne 9. 11. 2021 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření obviněného ze dne 4. 11. 2021
25. Dne 4. 11. 2021 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne k veřejným zakázkám A a B v souvislosti s neuveřejněním příslušných písemných zpráv zadavatele v zákonné lhůtě. Obviněný mj. uvedl, že si je plně vědom, že z jeho strany nebyla splněna zákonná povinnost vyplývající z ustanovení § 217 odst. 5 zákona tím, že neuveřejnil písemné zprávy zadavatele k veřejným zakázkám A a B. Obviněný své pochybení v plné míře uznává, nicméně podle jeho názoru nemá porušení dané uveřejňovací povinnosti žádný dopad na průběh zadávacího řízení či na výběr dodavatele. Obviněný upřesnil, že k pochybení došlo z objektivních důvodů, kdy v rámci dodržování vládních nařízení a v návaznosti na opatření týkajících se epidemiologické situace spojené s onemocněním COVID 19, byla činnost úřadu (obviněného) částečně omezena (např. byl omezen dálkový přístup podkladů pro práci zaměstnanců). Podle názoru obviněného nemá výše udělené pokuty (v případě veřejné zakázky A i veřejné zakázky B) řádný výchovný dopad, neboť sám obviněný již před samotným obdržením příkazu A a příkazu B provedl nápravné opatření („Zastupitelstvo Ústeckého kraje projednalo na svém zasedání konaném dne 21. 6. 2021 shledaný nedostatek a přijalo ve svém Usnesení č. 072/7Z/2021 dle ustanovení § 17 odst. 7 písm. b) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, opatření k nápravě zjištěných nedostatků v oblasti veřejných zakázek přijetím Opatření k administraci podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek zadávaných dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnanci Krajského úřadu Ústeckého kraje ŘKÚ č. O-21/2021 bez uložení dalších sankcí, jelikož nedošlo ke škodě na majetku Ústeckého kraje. Opatření bylo vydáno za účelem sjednocení postupů souvisejících s administrací podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek zadávaných v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek zaměstnanci tak, aby byly eliminovány případné chyby v postupu dle zákona.“), čímž v příslušné oblasti eliminoval možné další pochybení. S ohledem na tuto skutečnost lze podle názoru obviněného přihlédnout k liberačním důvodům stanoveným v § 21 zákona o přestupcích, podle něhož „právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila.“. Závěrem obviněný uvedl, že uložením pokuty lze konstatovat dvojí postih uvedených pochybení, neboť negativní výsledek celoročního hospodaření Ústeckého kraje za rok 2020 s výhradou v návaznosti na nedostatky zjištěné v rámci Zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření Ústeckého kraje za rok 2020, má dopad na ratingové hodnocení obviněného.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
26. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů a vyjádření předložených obviněným a na základě vlastního zjištění konstatuje, že
- se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce A na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky A dne 16. 7. 2020, a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele tak marně uplynula dne 27. 8. 2020, přičemž písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 14. 10. 2020, tj. 33 pracovních dnů po uplynutí zákonné lhůty;
- se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce B na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky B dne 27. 7. 2020, a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele tak marně uplynula dne 7. 9. 2020, přičemž písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 14. 10. 2020, tj. 26 pracovních dnů po uplynutí zákonné lhůty,
a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.
27. K svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.
K výroku I. rozhodnutí – k veřejné zakázce A
Relevantní ustanovení zákona
28. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.
29. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
30. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.
31. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.
Zjištěné skutečnosti
32. Obviněný uzavřel dne 16. 7. 2020 s vybraným dodavatelem A smlouvu na realizaci veřejné zakázky A.
33. Z profilu zadavatele dostupném online na adrese https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000921/zakazka/322135 vyplývá, že písemná zpráva zadavatele na tomto profilu byla uveřejněna dne 14. 10. 2020.
Posouzení věci
34. Úřad předně v obecné rovině k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, včetně případného odůvodnění jeho použití, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají.
35. Obviněný byl s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na profilu zadavatele.
36. V šetřeném případě bylo zadávací řízení ve smyslu § 51 odst. 1 zákona ukončeno uzavřením smlouvy dne 16. 7. 2020 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů – tj. do dne 27. 8. 2020 – uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Jak z profilu zadavatele vyplývá, obviněný v šetřeném případě písemnou zprávu uveřejnil až dne 14. 10. 2020, tj. 33 pracovních dnů po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
37. Podle ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného přestupku „pouhé“ nedodržení zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti, tj. její nesplnění řádně a včas, a to i v případě, kdy zadavatel tímto svým jednáním neovlivnil ani nemohl ovlivnit výběr dodavatele [na rozdíl od přestupku zadavatele podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, u kterého je alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele znakem skutkové podstaty]. Ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona zákonodárce konstruoval tak, že již samotné překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění v plné míře naplňuje znaky přestupku. Proto není na místě argumentace obviněného, že porušení dané uveřejňovací povinnosti nemělo žádný dopad na průběh zadávacího řízení či na výběr dodavatele.
38. Úřad tak považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky dne 16. 7. 2020, a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele tak marně uplynula dne 27. 8. 2020, přičemž písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 14. 10. 2020, tj. 33 pracovních dnů po uplynutí zákonné lhůty.
39. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku I. rozhodnutí – k veřejné zakázce B
Relevantní ustanovení zákona
40. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.
41. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
42. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.
43. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.
Zjištěné skutečnosti
44. Obviněný uzavřel dne 27. 7. 2020 s vybraným dodavatelem B smlouvu na provedení veřejné zakázky B.
45. Z profilu zadavatele dostupném online na adrese https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0000921/zakazka/340522 (adresa profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek: https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilUsteckykraj) vyplývá, že písemná zpráva zadavatele na tomto profilu byla uveřejněna dne 14. 10. 2020.
Posouzení věci
46. V šetřeném případě bylo zadávací řízení ve smyslu § 51 odst. 1 zákona ukončeno uzavřením smlouvy dne 27. 7. 2020 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů – tj. do dne 7. 9. 2020 – uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Jak z profilu zadavatele vyplývá, obviněný v šetřeném případě písemnou zprávu uveřejnil až dne 14. 10. 2020, tj. 26 pracovních dnů po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
47. Podle ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona postačuje k naplnění skutkové podstaty uvedeného přestupku „pouhé“ nedodržení zákonem stanovené uveřejňovací povinnosti, tj. její nesplnění řádně a včas, a to i v případě, kdy zadavatel tímto svým jednáním neovlivnil ani nemohl ovlivnit výběr dodavatele [na rozdíl od přestupku zadavatele podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, u kterého je alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele znakem skutkové podstaty]. Ustanovení § 269 odst. 1 písm. e) zákona zákonodárce konstruoval tak, že již samotné překročení zákonem stanovené lhůty pro uveřejnění v plné míře naplňuje znaky přestupku. Proto není na místě argumentace obviněného, že porušení dané uveřejňovací povinnosti nemělo žádný dopad na průběh zadávacího řízení či na výběr dodavatele.
48. Úřad tak považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, přičemž zadávací řízení bylo ukončeno uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky dne 27. 7. 2020, a zákonná lhůta pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele tak marně uplynula dne 7. 9. 2020, přičemž písemná zpráva zadavatele byla uveřejněna na profilu zadavatele až dne 14. 10. 2020, tj. 26 pracovních dnů po uplynutí zákonné lhůty.
49. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. rozhodnutí – uložení pokuty
50. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona (viz výroky I. a II. tohoto rozhodnutí).
51. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba přestupku 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.
52. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
53. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona.
54. Ke spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona došlo první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy o zadávacím řízení na profilu zadavatele, tj. v případě veřejné zakázky A dne 28. 8. 2020 a v případě veřejné zakázky B dne 8. 9. 2020.
55. Řízení o přestupcích bylo zahájeno doručením příkazu A dne 22. 10. 2021 a doručením příkazu B dne 25. 10. 2021. K uplynutí lhůty vymezené zákonem pro řízení tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
56. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až II. tohoto rozhodnutí Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
57. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který přestupek je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutou).
58. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona za přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.
59. Vzhledem k tomu, že přestupky podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, kterých se obviněný dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za závažnější ze spáchaných přestupků, jelikož oba dva přestupky podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, které obviněný spáchal, jsou z hlediska výše maximálního možného sankčního postihu stejně závažné. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných přestupků dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona a k dalšímu spáchanému přestupku přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.
60. V šetřeném případě tedy Úřad uložil sankci za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a to zejména s ohledem na skutečnost, že při spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo na straně obviněného k delší časové prodlevě do splnění zákonné uveřejňovací povinnosti nežli při spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí a rovněž vzhledem k tomu, že uvedeného přestupku se obviněný dopustil dříve než přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Spáchání přestupku podle výroku II. tohoto rozhodnutí tedy vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
61. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
62. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
63. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013, veškerá citovaná rozhodovací praxe soudů dostupná online na http://www.nssoud.cz).
64. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
65. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný své pochybení sám napravil, když předmětnou uveřejňovací povinnost splnil dodatečně, a to ještě před doručením podnětu Úřadu. Rovněž ve prospěch obviněného Úřad zohlednil to, že délka prodlení s uveřejněním písemné zprávy byla pouze v řádu jednotek dnů. Úřad rovněž přihlédl ke skutečnosti, na kterou obviněný upozornil ve svém vyjádření ze dne 4. 11. 2021, a sice, že jeho pochybení bylo ovlivněno rovněž ztíženou situací zaměstnanců v důsledku opatření souvisejících s epidemiologickou situací v roce 2020. Uvedené však nemůže zhojit pochybení zadavatele jako takové, kdy zákon výslovně stanovuje lhůtu, v níž je zadavatel povinen písemnou zprávu uveřejnit. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.
66. Co se týče názoru obviněného, že výše pokuty nemá řádný výchovný dopad, neboť sám obviněný již před samotným obdržením příkazů A a B provedl nápravné opatření, čímž v příslušné oblasti eliminoval možné další pochybení, Úřad souhlasí, že uvedeným postupem obviněný prokázal snahu o nápravu svého postupu a prevenci dalších obdobných pochybení při administraci veřejných zakázek v budoucnosti. K uvedenému proto Úřad přihlédl jako k další polehčující okolnosti při stanovení výše ukládané sankce. Současně však nelze odhlédnout od další základní funkce právní odpovědnosti, kterou má uložená pokuta splňovat, a sice funkce represivní - postih za porušení povinností stanovených zákonem. Jak již bylo výše opakovaně uvedeno, obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona (viz výroky I. a II. tohoto rozhodnutí), což ostatně obviněný i sám doznal, a proto nelze na uložení pokuty (s ohledem na represivní funkci právní odpovědnosti) zcela rezignovat.
67. K názoru obviněného, že v návaznosti na provedení nápravného opatření za účelem eliminace obdobných pochybení lze přihlédnout k liberačním důvodům stanoveným v § 21 zákona o přestupcích, Úřad uvádí následující. Dle § 21 odst. 1 zákona o přestupcích právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Úřad v této souvislosti akcentuje, že liberační důvody (zde vynaložení veškerého úsilí) jsou důležitým nástrojem, jehož cílem je předejít aplikaci neúměrné tvrdosti zákona, avšak právě proto jsou určené pro aplikaci pouze ve výjimečných případech, jelikož představují výjimku z principu objektivní odpovědnosti. Takový názor odpovídá i judikatuře Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), který dříve rovněž uzavřel, že pokud se osoba chce dovolávat liberačního důvodu, musí jej také tvrdit a současně prokázat, že provedla technicky možná opatření způsobilá účinně zabránit porušování zákona. K podstatě liberačních důvodů se vyjádřil NSS v rozhodnutí č. j. 5 Afs 3/2012 – 131 ze dne 20. 12. 2013, které se sice týká zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, avšak interpretuje liberační důvod, kterým je stejně jako v případě zákona o přestupcích okolnost, že dotčená osoba vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. NSS zde konstatoval, že „[l]iberačním důvodem, při jehož naplnění soutěžitel za správní delikt neodpovídá, je tak třeba rozumět objektivní a zcela mimořádnou okolnost, jež nastala nezávisle na vůli soutěžitele a brání mu ve splnění jeho povinnosti chovat se v souladu se soutěžním zákonem, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by soutěžitel tuto překážku nebo její následky odvrátil nebo překonal“, a že osoba domáhající se tohoto liberačního důvodu „musí prokázat, že byla učiněna veškerá rozumná opatření, aby ke správnímu deliktu nedošlo“. V šetřeném případě dle obviněného liberační důvod spočívá v realizaci nápravného opatření před vydáním příkazů A a B. Úřad podotýká, že předmětné nápravné opatření za účelem sjednocení postupů při administraci veřejných zakázek obviněný realizoval dne 21. 6. 2021 (viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí), tj. téměř rok po spáchání výše uvedených přestupků. Uvedený postup obviněného proto nelze z logiky věci považovat za veškeré úsilí, které obviněný vynaložil, aby zabránil přestupkům, jež spáchal před realizací předmětného opatření.
68. Co se týče názoru obviněného, že v případě uložení pokuty lze konstatovat dvojí postih předmětných pochybení, neboť negativní výsledek celoročního hospodaření obviněného za rok 2020 v návaznosti na nedostatky zjištěné v rámci „Zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření Ústeckého kraje za rok 2020“ má dopad na ratingové hodnocení obviněného, Úřad uvádí, že zhodnocení úrovně hospodaření obviněného v roce 2020 a sankci uloženou za nesplnění zákonné uveřejňovací povinnosti neshledává jako porušení zásady „ne bis in idem“ (tj. „zákaz nového stíhání obviněného pro týž skutek“), neboť snížení ratingového hodnocení obviněného nelze kvalifikovat jako sankci uloženou obviněnému pravomocným rozhodnutím za výše uvedené přestupky, ale pouze jako následek předmětného postupu obviněného.
69. Další přitěžující nebo polehčující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.
70. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2021 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 20 811 261 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
71. Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
72. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
73. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku IV. rozhodnutí – náklady řízení
74. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
75. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
76. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
77. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
78. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
79. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2021000481.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Ústecký kraj, Velká Hradební 3118/48, 400 01 Ústí nad Labem
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy