číslo jednací: 38677/2021/500/AIv
spisová značka: S0543/2021/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Zásobování obce Oleško pitnou vodou |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 27. 11. 2021 |
| Dokumenty |  2021_S0543.pdf 242 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0543/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-38677/2021/500/AIv |
|
Brno 15. 11. 2021 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Oleško, IČO 00526070, se sídlem Oleško 5, 412 01 Oleško,
v souvislosti s uveřejněním „SMLOUVY O DÍLO“ uzavřené dne 10. 6. 2020 a v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 31. 8. 2020 s vybraným dodavatelem T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín, na realizaci veřejné zakázky „Zásobování obce Oleško pitnou vodou“, zadávané v užším řízení, jehož „Oznámení o zahájení podlimitního zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 11. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2019 pod ev. č. Z2019-042486, ve znění opravy uveřejněné dne 2. 12. 2019,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Oleško, IČO 00526070, se sídlem Oleško 5, 412 01 Oleško – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že „SMLOUVU O DÍLO“ na realizaci veřejné zakázky „Zásobování obce Oleško pitnou vodou“, kterou uzavřel dne 10. 6. 2020 s vybraným dodavatelem T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 25. 6. 2020, ale učinil tak až dne 2. 11. 2020.
II.
Obviněný – obec Oleško, IČO 00526070, se sídlem Oleško 5, 412 01 Oleško – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 31. 8. 2020 ke „SMLOUVĚ O DÍLO“ uzavřené dne 10. 6. 2020 s vybraným dodavatelem – T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín – na plnění veřejné zakázky „Zásobování obce Oleško pitnou vodou“, nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 15. 9. 2020, ale učinil tak až dne 2. 11. 2020.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Oleško, IČO 00526070, se sídlem Oleško 5, 412 01 Oleško – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 16 000 Kč (šestnáct tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Oleško, IČO 00526070, se sídlem Oleško 5, 412 01 Oleško (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 10. 6. 2020 „SMLOUVU O DÍLO“ (dále též „smlouva“) s vybraným dodavatelem – T4 Building s.r.o., IČO 04352530, se sídlem Třídvorská 1386, 280 02 Kolín, (dále jen „vybraný dodavatel“) na realizaci veřejné zakázky „Zásobování obce Oleško pitnou vodou“, která byla zadávána v užším řízení, jehož „Oznámení o zahájení podlimitního zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 11. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2019 pod ev. č. Z2019-042486, ve znění opravy uveřejněné dne 2. 12. 2019 (dále jen „veřejná zakázka“). Dne 31. 8. 2020 byl mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě (dále též „dodatek č. 1“) a dne 2. 3. 2021 byl mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2 ke smlouvě (dále též „dodatek č. 2“).
2. Z profilu zadavatele[1] (dále jen „profil zadavatele“) vyplývá, že obviněný uveřejnil smlouvu na profilu zadavatele dne 2. 11. 2020. Dodatek č. 1 ke smlouvě, kterým byly specifikovány uznatelné a neuznatelné náklady, zadavatel na svém profilu rovněž uveřejnil dne 2. 11. 2020. Dodatek č. 2 ke smlouvě, kterým došlo ke změně celkové ceny plnění, zadavatel na svém profilu uveřejnil dne 3. 3. 2021.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 24. 8. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
4. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci k předmětné veřejné zakázce a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
5. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. a II. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
6. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
7. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
8. Obviněný uzavřel dne 10. 6. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky, dne 31. 8. 2020 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě a dne 2. 3. 2021 byl mezi nimi uzavřen dodatek č. 2 ke smlouvě.
9. Podle článku 5. „Cena za dílo, platební podmínky“ bodu 5.1 smlouvy činila celková cena plnění 16 919 486,93 Kč včetně DPH. Dodatkem č. 1 byly blíže specifikovány uznatelné a neuznatelné náklady, přičemž celková cena plnění zůstala nezměněna a dodatkem č. 2 byla navýšena celková cena plnění na částku 17 224 364,82 Kč včetně DPH.
10. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva zde byla uveřejněna dne 2. 11. 2020, dodatek č. 1 byl uveřejněn téhož dne. Dodatek č. 2 byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 3. 3. 2021, tedy v zákonné lhůtě.
Právní posouzení
11. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
12. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
13. Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 25. 6. 2020, přičemž předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 2. 11. 2020. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
14. Na základě výše uvedeného považuje Úřad též za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek ke smlouvě neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 15. 9. 2020, přičemž předmětný dodatek obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 2. 11. 2020. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. příkazu – uložení pokuty
15. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto příkazu.
16. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
17. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
18. V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona a přestupkového zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 26. 6. 2020, resp. dne 16. 9. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy a dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Správní řízení ve věci spáchání přestupků je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
19. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
20. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
21. Úřad konstatuje, že s ohledem na společenskou škodlivost, která je mimo jiné vyjádřena také výší trestní sazby za předmětné přestupky, bude dle zásady absorpce dále posuzovat pouze nejzávažnější přestupek, přičemž v souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).
22. Ve výrocích I. a II. Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy a dodatku ke smlouvě nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu ani dodatek č. 1 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 25. 6. 2020, resp. dne 15. 9. 2020, přičemž předmětnou smlouvu a dodatek č. 1 obviněný na profilu zadavatele uveřejnil až dne 2. 11. 2020. Za tyto přestupky lze dle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.
23. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu ani dodatek ke smlouvě na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, ale učinil tak až dne 2. 11. 2020. Smlouva je uzavřena na předmět plnění předmětné veřejné zakázky, kterým je dle čl. 2. „Specifikace díla“ bodu 2.1 smlouvy realizace stavebních prací souvisejících se zásobováním obce Oleško pitnou vodou, a to včetně dodávek a služeb. Dle čl. 5 „Cena díla, platební podmínky“ bodu 5.1 smlouvy činila cena předmětu veřejné zakázky 16 919 486,93 Kč včetně DPH.
24. Předmětem dodatku č. 1 ke smlouvě byla bližší specifikace uznatelných a neuznatelných nákladů a předmětem dodatku č. 2 ke smlouvě byla změna celkové ceny plnění na částku 17 224 364,82 Kč včetně DPH. Dodatkem č. 2 tedy došlo k mírnému zvýšení celkové ceny plnění o tzv. vícepráce (o cca 305 000 včetně DPH). V návaznosti na právě uvedené tak Úřad konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť jej s ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje za závažnější a současně uzavření samotné smlouvy časově a věcně předchází uzavření dodatku č. 1.
25. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
26. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
27. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
28. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
29. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
30. Současně lze uvést, že v rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad vychází z úvahy, že se v šetřeném případě výší peněžitého závazku v uzavřené smlouvě ve znění dodatku č. 2 jedná o podlimitní veřejnou zakázku, jejíž cena dle dodatku č. 2 činí 17 224 364,82 Kč včetně DPH. V této souvislosti Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu, Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.
31. Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování dodatku ke smlouvě, konstatovaného ve výroku II. tohoto příkazu.
32. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
33. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021[2] vyplývá, že obviněný v roce 2021 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 16 539 987 Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou). Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto územního samosprávného celku v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2.
34. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
35. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupků přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku III. tohoto příkazu.
36. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Oleško, Oleško 5, 412 01 Oleško
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
