číslo jednací: 34169/2021/500/AIv
spisová značka: S0525/2020/VZ

Instance	I.
Věc	Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.
Účastníci	Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace DATALAN, a.s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek
Rok	2020
Datum nabytí právní moci	16. 12. 2021
Související rozhodnutí	34169/2021/500/AIv 38657/2021/163/VVá 44083/2021/163/VVá
Dokumenty	2020_S0525.pdf 545 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0525/2020/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-34169/2021/500/AIv

Brno 11. 10. 2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 21. 12. 2020 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava,
navrhovatel – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019
a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808,

rozhodl takto:

Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek
dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019,
dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808, pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když rozhodnutím signovaným dne 6. 11. 2020 vyloučil navrhovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika – ze zadávacího řízení na výše uvedenou veřejnou zakázku, kdy z citovaného rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel byl vyloučen z důvodu nesplnění požadované kvalifikace dle článku 2.6.1.1. zadávací dokumentace signované dne 18. 4. 2019, ve znění Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 k zadávacím podmínkám ze dne 10. 5. 2019, a to s odůvodněním, že navrhovatelem uvedená významná dodávka nesplňuje podmínku, že jde o dodávku ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a dále, že navrhovatel předložil dne 3. 9. 2019, dne 5. 12. 2019 a dne 28. 8. 2020 zadavateli nepravdivá tvrzení týkající se uvedené významné dodávky, aniž by tyto jeho závěry měly oporu ve skutečnosti, přičemž postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele signované dne 6. 11. 2020 o vyloučení navrhovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika – z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808, a současně ruší všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

III.

Zadavateli – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
pod sp. zn. S0525/2020/VZ ve věci návrhu navrhovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika
– ze dne 21. 12. 2020 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A,
728 80 Ostrava - Moravská Ostrava – ukládá povinnost:

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava (dále jen „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 18. 4. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“. Oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, ve znění oprav uveřejněných dne 13. 5. 2019, dne 27. 5. 2019 a dne 3. 6. 2019, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345, ve znění oprav uveřejněných dne 14. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 092-222334, dne 27. 5. 2019 pod ev. č. 2019/S 101-244517 a dne 4. 6. 2019 pod ev. č. 2019/S 106-258808 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. V čl. 1. 2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace na veřejnou zakázku signované dne 18. 4. 2019 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmět veřejné zakázky vymezen jako „modernizace (výměna stávajícího systému za nový) a rozšíření funkcionalit nemocničního informačního systému (NIS) v oblasti elektronizace procesů (např. v oblasti elektronické zdravotnické dokumentace, elektronizace vizity apod.), dlouhodobá elektronická archivace zdravotnické dokumentace, podpora nových procesů v rámci nemocnice a jejich elektronizace a možnost jejich realizace nejen v nemocnici, ale i vzdáleně a nové funkce v NIS. Předmět veřejné zakázky je rozdělen do tří etap, definovaných v příloze č. 1 této zadávací dokumentace.

Jedná se o veřejnou zakázku na dodávky a předmětem plnění veřejné zakázky je dodávka a implementace informačního systému včetně návazných agend a hardware, a zajištění servisních služeb včetně rozvoje systému.

Předmět plnění veřejné zakázky je dále blíže specifikován v přílohách č. 1 a 2 této zadávací dokumentace.“.

3. Podle čl. 1. 4. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky a maximálně přípustná cena“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 44 833 940 Kč bez DPH.

4. Z čl. 7. 2. „Místo pro podání nabídek“ zadávací dokumentace vyplývá, že místem pro podání nabídek je elektronický nástroj Tender arena. Z „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 8 k zadávacím podmínkám“ ze dne 30. 5. 2019 následně vyplývá, že zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek do dne 17. 6. 2019, do 10:00 hod.

5. Zadavateli byly do konce lhůty pro podání nabídek doručeny celkem 4 nabídky na veřejnou zakázku, včetně nabídky navrhovatele – DATALAN, a.s., IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika (dále jen „navrhovatel“).

6. Dne 6. 11. 2020 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle
§ 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona. Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení signované téhož dne (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) odeslal zadavatel navrhovateli dne 9. 11. 2020 prostřednictvím elektronického nástroje. Vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zdůvodnil zadavatel tím, že navrhovatel nesplňuje podmínku
dle čl. 2.6.1.1. zadávací dokumentace na doložení významné veřejné zakázky,
a dále že navrhovatel zadavateli sdělil ve vztahu k jím předložené významné veřejné zakázce nepravdivá tvrzení.

7. Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel námitky ze dne 24. 11. 2020
(dále jen „námitky“), které byly zadavateli doručeny téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje.

8. Zadavatel dne 9. 12. 2020 námitky svým rozhodnutím signovaným téhož dne odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli téhož dne doručeno prostřednictvím elektronického nástroje.

9. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 21. 12. 2020 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

10. Podaným návrhem se navrhovatel domáhá přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o jeho vyloučení ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

11. Navrhovatel je přesvědčen, že jeho opětovné vyloučení ze zadávacího řízení bylo provedeno chybně a v rozporu se zákonem. Je rovněž přesvědčen, že jeho nabídka bezezbytku naplňuje potřeby zadavatele, a jako taková by byla vybrána jako nejvýhodnější. Navrhovatel dále uvádí, že mu následkem rozhodnutí o vyloučení a odmítnutí námitek hrozí závažná újma na jeho právech tím, že mu v důsledku chybného a nezákonného postupu zadavatele nebude veřejná zakázka zadána, přestože by při dodržení zásad zadávacího řízení tomu tak být mohlo a mělo. Dle navrhovatele zadavatel pokračuje v naplnění svého cíle, totiž vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a to obdobnými způsoby, které již Úřad ve svých předcházejících rozhodnutích označil jako nezákonné, kdy navrhovatel konkrétně odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. UOHS-S0345/2019/VZ-28623/2019/532/VZi
ze dne 18. 10. 2019, č. j. UOHS-05341/2020/532/VZi ze dne 17. 2. 2020 vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0468/2019/VZ a č. j. ÚOHS-21536/2020/532/VZi
ze dne 15. 7. 2020 vydané ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0141/2020/VZ.

12. Navrhovatel dále uvádí, že mu dne 9. 11. 2020 bylo doručeno rozhodnutí zadavatele o vyloučení ze zadávacího řízení, které bylo odůvodněno tím, že navrhovatel předložil „nabídku označující jako významnou dodávku nesplňující požadavky na prokázání technické kvalifikace definované zadávacími podmínkami“ [jde o významnou dodávku navrhovatele označenou jako „Implementácia a integrácia ZIS“ (dále jen „referenční zakázka“), kterou navrhovatel realizoval pro objednatele Generálne riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže (dále jen „objednatel reference“, popř. „GRZVJS“); pozn. Úřadu]. Navrhovatel dodává, že dle zadavatele přitom navrhovatelem předložená referenční zakázka nesplňuje podmínku zadávací dokumentace, dle které má jít o dodávku realizovanou ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek. Dále dodává, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení rovněž uvedl, že vyjádření navrhovatele ze dne 3. 9. 2019 a dne 5. 12. 2019 ohledně referenční zakázky byla nepravdivá.

13. Navrhovatel k výše uvedenému uvádí, že zadavatel ve své úvaze naprosto opominul prokázaná fakta, doložená jak vyjádřením objednatele referenční zakázky, tak plynoucí z doložené smlouvy potvrzující referenční zakázku. Cílem plnění smlouvy na referenční zakázku je dle navrhovatele další rozvoj a implementace informačního systému v rámci organizační struktury GRZVJS, tedy instituce, která má jedno IČO, vystupuje jako jedno zdravotnické zařízení a má celkem 324 lůžek, na kterých se vykonává zdravotní péče. Dle navrhovatele referenční zakázka zahrnovala dodávku, implementaci a provoz pro celou organizaci GRZVJS, tedy celkem pro 324 lůžek v následujícím členění: v „Nemocnici pre obvinených a odsúdených a Ústav na výkon trestu odňatia slobody Trenčín“ (dále jen „Nemocnice Trenčín“) 189 lůžek, a dále ve stacionářích ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou 46 lůžek, ÚVTOS a ÚVV Leopoldov 40 lůžek, ÚVTOS Košice-Šaca 34 lůžek, ÚVTOS pre mladistvých Sučany 15 lůžek (dále společně jen jako „ÚVTOS“, popř. „stacionáře“; pozn. Úřadu). Navrhovatel přitom uvádí, že referenční zakázka byla zrealizována jako instalace pro jedno zdravotnické zařízení, přičemž byla realizována v architektuře Aplikační & DB server na centrálním úložišti objednatele reference a na klientských stanicích připojených na centrální úložiště, což dle jeho názoru bezezbytku naplňuje požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách.

14. Navrhovatel zastává názor, že byť zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že vzal při svém rozhodování v úvahu jak vyjádření objednatele referenční zakázky, tak doloženou smlouvu potvrzující tuto referenci, dále naprosto v rozporu s fakty a vyjádřeními (dle jeho slov z dalších svých zjištění) dospěl k odlišnému skutkovému závěru, než jak jej shledává navrhovatel. Navrhovateli přitom není zřejmá úvaha zadavatele, na jejímž základě dospěl v rozporu s potvrzením objednatele reference k názoru, že dle doložené smlouvy je „zdravotnická starostlivosť o väzňov“ jen nepatrnou částí celého systému, resp. že jde o nepatrnou nebo minoritní složku informačního systému objednatele reference. Navrhovatel naopak usuzuje, že skutečnost, že je zdravotnický informační systém součástí komplexního systému důležitého pro bezpečný chod výkonu vazby a výkon trestu odnětí svobody, je jen potvrzením rozsáhlé odborné kvalifikace navrhovatele, který prokázal jak zkušenosti z budování rozsáhlých informačních systémů, tak zdravotnického informačního systému, i jeho rozvoje a podpory v rozsahu převyšujícím požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky. Navrhovatel konstatuje, že jím předložená referenční zakázka byla realizována u objednatele reference, který je zdravotnickým zařízením a který má implementován nemocniční informační systém o velikosti min. 300 lůžek, včetně vykazování pro zdravotní pojišťovny. Dle navrhovatele byla rovněž referenční zakázka v daném rozsahu opakovaně potvrzena objednatelem reference.

15. K úvaze zadavatele, který si údajně povšiml neshody vyjádření navrhovatele s informacemi o samostatných zdravotnických zařízeních tím, že navrhovatel údajně uvedl novou informaci, když označil objednatele reference jako zdravotnické zařízení, navrhovatel uvádí, že stejné vyjádření, tedy že objednatel reference je jedním zdravotnickým zařízením majícím jedno IČO, uvedl již ve své první námitce proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele v zadávacím řízení podané dne 14. 8. 2019. Navrhovatel dále uvádí, že dotaz, se kterým
se na něj následně zadavatel obrátil dne 1. 9. 2020, byl formulován zmatečně, když zadavatel spojoval referenční zakázku realizovanou v roce 2016 s novelou zákona č. 578/2004 Z. z., o poskytovateľoch zdravotnej starostlivosti, zdravotníckych pracovníkoch, stavovských organizáciách v zdravotníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov (dále jen „zákon č. 578/2004 Z. z.“) z roku 2019. Dle názoru zadavatele přitom v souladu se základními pravidly zadávacího řízení nesmí být postup zadavatele, tedy ani jím pokládané dotazy, zavádějící nebo účelové.

16. Navrhovatel přitom uvádí, že opakovaně upozornil zadavatele, že při ověření referenční zakázky za situace, kdy z neznámého důvodu vyhodnocuje objednatele reference jako nedůvěryhodného nebo nevěrohodného, by měl postupovat obrácením se na Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky (dále jen „ministerstvo spravedlnosti“) a to z důvodu,
že se jedná o nadřízený orgán GRZVJS. Předložená úvaha zadavatele odkázaná na definici dle českého zákona je dle názoru navrhovatele v daném případě irelevantní, neboť dle základních zásad evropského práva i dle zákona je pro relevanci předložených dokladů nezbytné posuzovat relevanci předložených dokumentů dle právních předpisů dané země, tedy Slovenské republiky.

17. K tvrzení zadavatele, že pokud objednatel reference od navrhovatele odebral pod svým IČO dodávku implementace informačního zdravotnického systému, činil tak jen jako zadavatel pro samostatné organizace, které funkčně řídí, avšak nikoli jako jedno zdravotnické zařízení, navrhovatel uvádí, že z doložené smlouvy na referenční zakázku v rámci předcházejícího řízení před Úřadem není pochyb, že cílem plnění smlouvy je další rozvoj a implementace informačního systému v rámci organizační struktury objednatele reference, tedy instituce mající jedno IČO a vystupující jako jedno zdravotnické zařízení. Dle navrhovatele přitom v tomto případě nešlo o centralizované zadávání pro samostatné organizace. Objednatel reference dle navrhovatele poskytuje zdravotnickou péči pod jedním IČO a na uvedeném faktu nemění nic ani úvaha zadavatele, že objednatel reference nebyl zřízen primárně k poskytování zdravotnické péče. Zadavatel přitom dle názoru navrhovatele ignoroval zákon č. 578/2004 Z. z., který v § 8 odst. 4 zmocňuje ministerstvo spravedlnosti k vydávání všeobecně závazného právního předpisu stanovujícího minimální požadavky na personální zabezpečení a materiálně technické vybavení zdravotnických zařízení. Navrhovatel dále uvádí, že GRZVJS dle zákona č. 4/2001 Z. z. o Zbore väzenskej a justičnej stráže (dále jen „zákon č. 4/2001 Z. z.“) „zabezpečuje zdravotnú starostlivosť pre príslušníkov zboru, zamestnancov zboru, obvinených vo výkone väzby, odsúdených vo výkone trestu odňatia slobody a iné osoby“. Objednatel reference je tak dle navrhovatele povinen zajistit zdravotní péči, k jejímuž zabezpečení poskytuje zdravotní péči prostřednictvím vlastního zdravotnického zařízení v souladu s požadavky ministerstva spravedlnosti na personální zabezpečení a materiálně-technického vybavení. Toto ostatně potvrzuje i vysvětlení plk. MUDr. Radoslava Liščáka, které si zadavatel vyžádal.

18. K postupu zadavatele, který po navrhovateli požadoval doložení dokumentu, ze kterého by vyplývalo, zda GRZVJS bylo v roce 2016 zdravotnickým zařízením ve smyslu zákona č. 578/2004 Z. z., navrhovatel uvádí, že jde o zjevně účelový požadavek ověřující již prokázaný fakt, jehož cílem je nezákonné vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel shrnuje, že předložení tohoto nově požadovaného dokumentu nebylo součástí zadávacích podmínek, a požadavek zadavatele je tak nepřípustný. Navrhovatel přitom doplňuje, že posouzení splnění požadavků na kvalifikaci má zadavatel provést na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů předložených navrhovatelem v rámci zadávacího řízení, přičemž se musí striktně držet požadavků uvedených v zadávacích podmínkách a další požadavky v nich neuvedené nemůže zadavatel zákonně požadovat. Dle navrhovatele přitom existuje rozpor mezi možností zadavatele objasnit předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely, resp. jejich doplněním, a tím, že zadavatel požaduje předložení zcela nového dokumentu.

19. Navrhovatel dále poukazuje na to, že je dlouhodobým dodavatelem zadavatele,
a je tak nezpochybnitelné, že je pro plnění veřejné zakázky zcela kvalifikován. Na tom přitom dle navrhovatele nic nemění skutečnost, že do závazkového vztahu se zadavatelem vstoupil na základě převzetí závodu bývalého dodavatele nemocničního informačního systému zadavatele.

20. Navrhovateli dále není jasné, z jakého důvodu zadavatel odkazuje na rozhodnutí
Úřadu č. j. ÚOHS-S159/2013/VZ1258/2014/514/AŠu, neboť navrhovatel nespáchal žádný správní delikt, ani jeho jednání nemělo a nemohlo mít vliv na posouzení kvalifikace ze strany zadavatele.

21. Dle navrhovatele zadavatel účelově převrací vyjádření MUDr. Liščáka, který k dotazu zadavatele „[u]veďte zda Nemocnica pre obviněných a odsúdených a Ústav na výkon trestu odňatia slobody Trenčín, byla do 22. 12. 2017 jediným zdravotnickým zařízením v rámci Zboru vazenskej a justičnej stráže.“ odpověděl „[n]ie, v rámci ZVJS boli pri každom ústave zriadené zdravotnícke zariadenia viacerých typov.“. Dle navrhovatele přitom MUDr. Laščák hovoří o více typech zdravotnického zařízení, ne tedy o tom, že se nejednalo o zdravotnické zařízení. Zadavatel dále dle názoru navrhovatele podsouvá objednateli vyjádření, které neučinil, když v celé odpovědi MUDr. Liščáka zvýraznil jen část textu „i keď nemá vydané povolenie na poskytovanie zdravotnej starostlivosti Ministerstvom zdravotníctva alebo vyšším územným celkom“ a účelově přitom opomíjí, že jde jen o vloženou, vysvětlující větu v kontextu odpovědi, že „je možné pokladať GR ZVJS za zdravotnícke zariadenie (…) keďže zákon je legislatívna norma vyššej právnej sily ako vykonávajúci predpis alebo rozhodnutie ministerstva alebo vyššieho územného celku.“.

22. Navrhovatel dále uvádí, že snaha zadavatele o ověření údajů o referenční zakázce u jednotlivých krajských samospráv je zcela chybná, neboť jediný, kdo může dát relevantní informaci o počtu lůžek je GRZVJS, které je zřizovatelem a provozovatelem zdravotnického zařízení, popř. nadřízený orgán, kterým je ministerstvo spravedlnosti.

23. Ohledně vyjádření zdravotních pojišťoven, na které se zadavatel obrátil, přičemž došel k tomu, že jednotlivé ÚVTOS nevykazovaly zdravotní péči na lůžka, navrhovatel dodává, že zadavatel opomíjí skutečnost, že zařízení objednatele reference je primárně určeno pro vězně, kteří se stávají pojištěnci státu. Dle navrhovatele je tak dotazování se soukromých pojišťoven ze strany zadavatele zcela irelevantní.

24. Závěrem návrhu navrhovatel konstatuje, že s ohledem na výše uvedené skutečnosti je více než zřejmé, že zadavatel postupoval při vyřazení nabídky a následném vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení účelově a v rozporu se zákonem. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel porušil při jeho vyloučení ze zadávacího řízení příslušná ustanovení zákona a že rozhodnutí o vyloučení bylo provedeno netransparentně na základě zadavatelem položených zavádějících, chybných dotazů a jím učiněných závěrů. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad rozhodnutí o vyloučení zrušil.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

25. Úřad obdržel návrh dne 21. 12. 2020 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení
s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

26. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel.

27. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-41557/2020/532/VZi ze dne 22. 12. 2020. Ve dnech 29. 12. 2020 a 30. 12. 2020 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení a dne 30. 12. 2020 rovněž vyjádření zadavatele k návrhu.

Vyjádření zadavatele k návrhu

28. Zadavatel se k návrhu navrhovatele vyjádřil přípisem signovaným dne 30. 12. 2020, ve kterém úvodem konstatuje, že ani přes opakované výzvy k doložení tvrzení od navrhovatele neobdržel podstatná fakta a skutkovou podstatu celé konstrukce referenční zakázky tak musel opakovaně prozkoumat a ověřovat na mnoha úřadech Slovenské republiky. Ze všech získaných důkazů a faktů přitom dle zadavatele jednoznačně vyplývá, že konstrukce předložené referenční zakázky nemůže obstát při jakémkoliv zkoumání, a to i přes snahu účastníka toto popírat všemi možnými kroky.

29. Zadavatel dále poukazuje na formální nedostatek návrhu, který dle jeho názoru není dostatečně určitý v označení, v čem je spatřováno porušení zákona. Dle zadavatele sice navrhovatel opakovaně uvádí, že zadavatel porušil zákon, ale není v tomto svém názoru konkrétní. Navrhovatel v návrhu přitom dle zadavatele uvádí odkazy na jednotlivá zákonná ustanovení, konkrétně pak na ustanovení § 6 odst. 1, § 39 odst. 1 a § 48 odst. 1 a 2 zákona, avšak neuvádí již konkrétní rozpor jednání zadavatele s těmito omezeními a omezuje
se na obecná tvrzení o jejich porušení.

30. Závěr zadavatele o tom, že navrhovatelem předložené čestné prohlášení obsahuje nepravdivé informace, je dle jeho názoru odůvodněn na základě dokumentů, které tvoří přílohu rozhodnutí o vyloučení. Zadavatel dále shrnuje, že navrhovatel nesplnil požadavky technické kvalifikace, neboť jeho tvrzení obsažená v čestném prohlášení jsou v rozporu se zjištěními zadavatele, dle kterých objednatel reference nebyl a není zdravotnickým zařízením, a dále že objednatel reference nemá implementovaný nemocniční informační systém ani v jiném zdravotnickém zařízení o velikosti min. 300 lůžek, včetně vykazování pro zdravotní pojišťovny. Zadavatel přitom uvádí, že své úvahy, které ho vedly k pochybnostem o pravdivosti čestného prohlášení, podrobně popsal v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel má přitom za to, že postupoval při vyloučení účastníka zadávacího řízení zcela v souladu se zákonem, když využil svého práva a ověřil si referenci navrhovatele v souladu s ust. § 39 odst. 5 zákona.

31. Při posouzení toho, zda lze objednatele reference považovat za zdravotnické zařízení zadavatel odkazuje na vyjádření MUDr. Liščáka, který na dotaz zadavatele, zda byl objednatel reference v roce 2016 zdravotnickým zařízením, uvedl, že objednatele reference je s ohledem na znění § 4 odst. 1 písm. m) zákona č. 4/2001 Z. z. možné považovat za zdravotnické zařízení, i když nemá vydané povolení na poskytování zdravotní péče ministerstvem zdravotnictví nebo vyšším územním samosprávným celkem. Zadavatel upozorňuje, že jde o zjevně nesprávný výklad, přičemž poukazuje na to, že v poměrech Slovenské republiky je zejména nutno vycházet z vymezení obsahu pojmu „zdravotnické zařízení“, jak jej definuje zákon č. 578/2004 Z. z. Zadavatel dále doplňuje, že ve výše uvedeném ustanovení v § 4 odst. 1 písm. m) zákona č. 4/2001 Z. z. je, uvedeno, že GRZVJS „zabezpečuje zdravotnú starostlivosť pre príslušníkov zboru, zamestnancov zboru, obvinených vo výkone väzby, odsúdených vo výkone trestu odňatia slobody a iné osoby“. Zadavatel upozorňuje, že slovo „zabezpečuje“ znamená jakýmkoliv způsobem zajistit zdravotní péči, tedy např. i smluvně. Tato definice dle názoru zadavatele tedy nepotvrzuje závěr o tom, že GRZVJS je zdravotnickým zařízením. Tento závěr zadavatele přitom potvrzuje skutečnost, že jednotlivé ÚVTOS žádaly příslušné samosprávné kraje o povolení k provozování zdravotnických zařízení, která jim byla vydána v rozsahu k poskytování ambulantní péče, nikoliv tedy lůžkové péče, s výjimkou Nemocnice pro odsouzené Trenčín, která má registrováno 177 lůžek. Zadavatel dále ve svém vyjádření konstatuje, že poskytl navrhovateli jasné důkazy, že do významné dodávky chybně započítal lůžka patřící jednotlivým ÚVTOS, tedy subjektům registrovaným pouze jako ambulantní zdravotnická zařízení, a nelze je tak považovat za lůžka pro poskytování lůžkové zdravotnické péče vykazovaná zdravotním pojišťovnám. Dle zjištění zadavatele přitom lůžkovou zdravotní péči vykazuje pojišťovnám jenom Nemocnice Trenčín, a to na 177 lůžkách.

32. Zadavatel má za to, že nad veškerou pochybnost prokázal, že navrhovatel do své reference zahrnul i lůžka, která nejsou registrovaná a na která není vykazována lékařská péče. Velikost a forma zdravotnického zařízení je přitom dle zadavatele mimo jiné určena formami zdravotní péče, kterými jsou ambulantní nebo lůžková péče, a počtem lůžek, na která je vykazována lékařská péče. Dle zadavatele neměly kromě Nemocnice Trenčín jednotlivé ÚVTOS v roce 2016 schváleno poskytování lůžkové péče, a proto nemohly vykazovat zdravotní péči na lůžka. Zadavatel si přitom tuto informaci ověřil u příslušných samosprávných krajů, které jsou oprávněny tato povolení vydat.

33. Ohledně postavení dodavatele jako dodavatele stávajícího NIS u zadavatele, ze kterého navrhovatel dovozuje, že je tak po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku splnit, zadavatel uvádí, že stanovenou technickou kvalifikaci musí splnit všichni účastníci zadávacího řízení, bez přihlédnutí k tomu, zda je takový účastník zadavateli znám a má s ním zkušenosti. Dle zadavatele navíc navrhovatel provozuje systém, který převzal od jeho původního dodavatele a který je již zastaralý a nesplňuje kritéria technické kvalifikace.

34. K tvrzení navrhovatele, že jediným, kdo je oprávněn dát relevantní informaci o počtu lůžek, je objednatel reference, popř. jeho nadřízený orgán, kterým je ministerstvo spravedlnosti, zadavatel uvádí, že je oprávněn zjišťovat informace u kteréhokoliv relevantního orgánu státní moci, úřadu nebo jiné autority a neexistuje právní norma, která by ho na tomto právu omezovala. Zadavatel poukazuje na to, že v rámci šetření správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. S0141/2020/VZ se sám Úřad obrátil s dotazem na ministerstvo spravedlnosti, které se v této věci nevyjádřilo, nýbrž pouze oznámilo, že dotaz postoupilo objednateli reference, přičemž na položený dotaz následně odpověděl MUDr. Liščák. Zadavatel uvádí, že do té doby komunikoval pouze s Ing. Jedličkou, jakožto kontaktní osobou objednatele reference pro významnou dodávku. Zadavatel má však za to, že tímto krokem objednatel reference učinil MUDr. Liščáka osobou oprávněnou a kompetentní k poskytnutí odpovědí k předmětné významné dodávce.

35. Zadavatel shrnuje výše uvedené tím, že nashromáždil uzavřený a ucelený řetěz důkazů, ze kterých vyplývá, že jednotlivé ÚVTOS jsou samostatná zdravotnická zařízení, přičemž mají oprávnění k poskytování pouze ambulantní péče. Oprávnění k poskytování lůžkové péče má pouze Nemocnice Trenčín, a to pro 177 registrovaných lůžek. Zadavatel uzavřeným
a do sebe zapadajícím řetězcem důkazů, kterými jsou vyjádření „Národného centra zdravotníckych informácií“, vyjádření oslovených zdravotních pojišťoven a povolení k provozování zdravotní péče vydané samosprávnými kraji, nade vší pochybnost prokázal, že navrhovatelem předložená reference se netýká pouze jednoho zdravotnického zařízení. Navrhovatelem uváděná zdravotnická zařízení disponují pouze 177 lůžky, na kterých je poskytována lůžková péče, a proto nesplňují podmínky stanovené zadávací dokumentací. Zadavatel tedy důvodně učinil závěr o tom, že navrhovatel nesplnil požadavky technické kvalifikace.

36. Nad rámec výše uvedeného zadavatel ohledně jednotlivých tvrzení navrhovatele odkazuje na své rozhodnutí o námitkách.

37. Na základě výše uvedeného zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl v celém rozsahu.

Další průběh správního řízení

38. Usnesením č. j. ÚOHS-00258/2021/532/VZi ze dne 5. 1. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

39. Usnesením č. j. ÚOHS-02518/2021/532/VZi ze dne 21. 1. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 1. 2021

40. Zadavatel Úřadu dne 28. 1. 2021 doručil své vyjádření k podkladům rozhodnutí
ze dne 27. 1. 2021, ve kterém uvedl, že se po obeznámení se s obsahem spisu se nebude dále vyjadřovat. Zadavatel přitom odkázal na své stanovisko ve vyjádření k návrhu.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 4. 2. 2021

41. V předmětné věci vydal Úřad dne 4. 2. 2021 rozhodnutí č. j. ÚOHS-04408/2021/500/Alv z téhož dne (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým zamítl návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

Řízení o rozkladu

Rozklad navrhovatele

42. Proti výše uvedenému prvostupňovému rozhodnutí podal navrhovatel dne 19. 2. 2021 rozklad, který byl Úřadu doručen dne 22. 2. 2021. Navrhovatel uvedl, že se Úřad dopustil přepjatě formalistického výkladu, když se primárně soustředil na výklad pojmu „zdravotnické zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek“ a opomenul jakkoli zohlednit základní funkci a účel technické kvalifikace v zadávacím řízení. Dále Úřad dle navrhovatele nezohlednil charakter předmětu plnění veřejné zakázky, tedy pořízení informačního systému, přičemž navrhovatel má za to, že by při posuzování splnění příslušné kvalifikace mělo být primárně posuzováno, zda dodavatel prokázal svoji zkušenost v požadovaném rozsahu. Navrhovatel přitom nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že se Úřad nesprávně zaměřil na zavádějící otázku, zda je GRZVJS „jedním“ zdravotnickým zařízením, avšak zcela pominul, že zadavatel v zadávací dokumentaci nepožadoval implementaci zdravotnického informačního systému (dále jen „ZIS“) pro jedno zdravotnické zařízení, ale pro zdravotnické zařízení obecně, tedy bez specifikace počtu. Dle navrhovatele je v případě ZIS zcela lhostejné, zda upravuje poměry v jedné budově jako zdravotnickém zařízení, nebo v několika budovách, protože se jedná o komoditu pohybující se v kyberprostoru. Navrhovatel dále uvedl, že Úřad zcela nedůvodně vyloučil z možnosti prokázat kvalifikaci tzv. ambulantní lůžka, ačkoliv zadavatel dle názoru navrhovatele nespecifikoval, na jaká lůžka se má reference vztahovat. Dle navrhovatele je přitom nepochybné, že dislokace lůžek v rámci organizační soustavy GRZVJS má celkový počet 324 lůžek, na kterých se vykonává zdravotní péče.

Další průběh řízení o rozkladu

43. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-06962/2021/161/VJu ze dne 24. 2. 2021 Předseda Úřadu
podle § 61 odst. 1 správního řádu nařídil z moci úřední předběžné opatření, jímž zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Rozhodnutí předsedy Úřadu

44. Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-13450/2021/161/JSu
ze dne 26. 4. 2021 vydaným pod sp.zn. ÚOHS-R0043/2021/VZ (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“), které nabylo právní moci téhož dne, rozhodnutí Úřadu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.

45. V odůvodnění rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu mj. uvedl následuící: »24. Co se týče požadavku na počet lůžek, jsem zde nucen uvést recentní rozsudek Krajského soudu v Brně
č. j. 30 Af 37/2020 – 720 ze dne 27. 1. 2021 (dále jako „rozsudek PROSOFT“), ve kterém soud řešil otázku oprávněnosti zadávací podmínky spočívající právě v požadavku na počet 300 lůžek v rámci uznatelnosti referenční zakázky, byť z pohledu zákonnosti zadávací podmínky a nikoliv z pohledu posouzení konkrétní předložené reference. Soud pak v citovaném rozsudku dospěl k závěru, že je-li požadovaný nemocniční systém dostatečně popsán v zadávací dokumentaci, pak včlenění požadavku na počet lůžek odporuje zásadě přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona, neboť tento požadavek nemá žádnou vypovídací hodnotu o schopnosti dodavatelů plnit veřejnou zakázku. V podrobnostech se odkazuji na odstavce 57-61 citovaného rozsudku a tam soudem odkazovanou rozhodovací praxi Úřadu.

25. Jsem si vědom, že Úřad v přezkoumávaném správním řízení nehodnotil zákonnost a správnost zadávacích podmínek. Existuje-li však soudní judikatura a rozhodovací praxe Úřadu, která silně zpochybňuje zákonnost zadávací podmínky, jejíž výklad má být v tomto řízení proveden při posouzení postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, nelze tuto okolnost bez dalšího pominout. Tím více v případě, kdy argumentace účastníků řízení směřuje právě do smyslu a významu stanovení hranice 300 lůžek pro uznatelnost referenční zakázky a v kontrastu k tomu i vlastností NIS jako takového. Vzhledem k rozsudku PROSOFT se pak domnívám, že možnosti splnění zadávací podmínky dodání reference „…komplexní[ho] softwarové[ho] řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek,…“ musí být vykládány extenzivně.

26. Není-li možné v rámci nynějšího správního řízení (zahájeného k návrhu) přezkoumat zákonnost zadávací podmínky, je třeba jiným způsobem limitovat vliv takové potenciálně nezákonné zadávací podmínky na soutěž o danou veřejnou zakázku. Pokud by se dotčená zadávací podmínka stala předmětem námitek a návrhu směřujícím proti zadávací dokumentaci, přicházelo by v úvahu – v případě nezákonnosti takové zadávací podmínky – zrušení zadávacího řízení ve smyslu § 263 odst. 3 zákona. Jelikož tato situace ale nenastala, lze se domnívat, že v tomto konkrétním případě není zrušení zadávacího řízení nezbytným nápravným opatřením, kterým by došlo ke zhojení případného nezákonného postupu zadavatele (je třeba pamatovat na to, že zrušení zadávacího řízení je nápravným opatřením z kategorie ultima ratio – srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2020,
č. j. 29 Af 46/2019-56). V důsledku této případně nezákonně stanovené zadávací podmínky ale došlo k tomu, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen. Zadávací podmínky, které jsou stanoveny potenciálně nezákonně, by ale neměly mít takto citelný negativní dopad do právní sféry navrhovatele. Existuje-li tedy možnost, že výkladem dané zadávací podmínky bude řešený negativní dopad eliminován, je třeba ji za daných okolností využít.«.

46. Ve vztahu k otázce počtu lůžek předseda Úřadu v bodu 31. odůvodnění rozhodnutí o rozkladu uvedl následující: »Je-li předmětem posouzení, zda předložená referenční zakázka vyhovuje požadavkům zadavatele, je třeba zjistit, zda agenda spravovaná informačním systémem v daných stacionářích odpovídá agendě, kterou má vykonávat (nebo vykonává) nyní zadavatel a pro jejíž správu poptává NIS. Pokud se agenda shoduje, není na místě mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními (nemocnicí a soustavou nemocnice a stacionářů) činit rozdíly pouze na základě formálního závěru, že „lůžka“ ve stacionářích jsou jinak formálně vykazována či metodologicky sčítána (sledována). Je-li tu taková věcná podobnost, i lůžka ve stacionářích je třeba akceptovat do plnění reference. Obdobně není nijak zřejmé, že zdravotnické zařízení s 300 lůžky bude poskytovat zadavatelem požadovaný rozsah služeb. Je kupříkladu možné si představit, že při větším počtu nemocnic v jednom městě bude i určitá nemocnice, byť třeba s kapacitou 500 lůžek, poskytovat péči pouze v několika základních oborech a pacienti se speciálními potřebami budou odesíláni do jiného zařízení se širokou škálou lékařských oborů, nebo naopak zařízení úzce specializovaných.«.

47. Dále ve vztahu k pojmu „zdravotnické zařízení“ uvedl předseda Úřadu v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu následující: »32. Stejně tak nelze ryze formalisticky přistoupit k hodnocení pojmu zdravotnické zařízení užitému v jednotném čísle. Jak Úřad správně uvedl a akcentují to oba účastníci řízení, smyslem technické kvalifikace je ověřit schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Tvrdí-li tedy navrhovatel, že byť je jeho informační systém instalován ve formálně oddělených institucích, jedná se o jediný komplexní a vzájemně provázaný informační systém, je třeba tuto otázku vyhodnotit věcně, nikoliv pouze formálně konstatovat, že se jedná o odlišné subjekty (kvazisubjekty). Užiji-li příkladu naznačeného výše, i kdyby stát či soukromá osoba založily tři různá zdravotnická zařízení – obecnou nemocnici se 150 „lůžky“, úrazovou nemocnici s 50 „lůžky“ a dětskou nemocnici se 100 „lůžky“ – ve kterých by byl provozován jediný vzájemně provázaný NIS tvořící jeden celek, podmínka „zdravotnického zařízení s 300 lůžky“ by byla materiálně naplněna, i kdyby se třeba jednalo o samostatné právnické osoby.

33. Uzavírám tedy, že pro splnění podmínek technické kvalifikace v rámci referenční zakázky je klíčovou otázkou to, jak je NIS provozován při realizaci referenční zakázky, nikoliv právní forma zdravotnického zařízení/nemocnice, způsob jeho řízení, charakter jeho zřizovatele, formální vymezení pojmu „lůžko“ apod.«.

48. K postupu Úřadu v dalším řízení předseda Úřadu konstatoval následují: »35. V dalším řízení Úřad předně posoudí, zda zadavatelovo zdůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku může obstát ve světle výše uvedených závěrů o možnosti splnění kritérií technické kvalifikace předloženou referenční zakázkou, a to nikoliv pouze z pohledu formálního, ale i materiálního.

36. Bude-li Úřad nucen opětovně zkoumat uznatelnost předložené referenční zakázky, doplní provedené dokazování vhodně tak, aby zjistil, zda informační systém dle referenční zakázky odpovídá z věcného pohledu nemocničnímu informačnímu systému. Je třeba zejména posoudit, zda je dotčený systém dodaný zařízením GRZVJS skutečně provázán a jakou spravuje agendu a v jakém rozsahu. Úřad pak za tímto účelem zejména zjistí, jaký věcný význam má užití pojmu „lůžko“ ve vztahu ke stacionářům při ÚVTOS dotazem na GRZVJS a např. dotazem na zdravotní pojišťovny i GRZVJS pak ověří, jaká péče je zde poskytována a zhodnotí,
zda se jedná o péči srovnatelnou s péčí, pro jejíž výkon požaduje zadavatel NIS (jde-li tedy v případě stacionářů materiálně o „lůžko“ ve smyslu zadávacích podmínek). S velkým zjednodušením pak závěrem shrnuji, že měl-li by být navrhovatel vyloučen ze zadávacího řízení pro nesplnění technické kvalifikace z důvodů nedostatečnosti předložené referenční zakázky, bude muset Úřad (potažmo zadavatel) konstatovat, že informačnímu systému dle referenční zakázky chybí zásadní funkce, které zadavatel požaduje při zhotovení nového NIS a jejichž schopnost plnění je bezpodmínečně nutné u navrhovatele ověřit, aby byly odstraněny pochybnosti o způsobilosti navrhovatele řádně plnit danou zakázku.

37. Na základě opětovného posouzení zadavatelova zdůvodnění vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení Úřad vhodně doplní dokazování a na základě takto zjištěného skutkového stavu, o kterém nebudou důvodné pochybnosti, rozhodne o věci při aplikaci příslušných právních norem a své závěry řádně zanese do nového rozhodnutí ve věci.«.

IV. NOVÉ PROJEDNÁNÍ VĚCI ÚŘADEM

49. Přípisem č. j. ÚOHS-14712/2021/532/VZi ze dne 3. 5. 2021 Úřad účastníky řízení vyrozuměl o pokračování ve správním řízení.

50. Přípisem č. j. ÚOHS-17329/2021/532/VZi ze dne 25. 5. 2021 se Úřad obrátil na GRZVJS s žádostí o zodpovězení následujících dotazů:

»1. Uveďte prosím, jakou agendu a v jakém rozsahu spravuje výše uvedený informační systém v Nemocnici Trenčín a v jednotlivých ÚVTOS (např. centrální registr pacientů, pacientská administrativa, výkaznictví pro zdravotní pojišťovny atp.).

2. Má uvedený informační systém stejné funkcionality v případě Nemocnice Trenčín na jedné straně a v případě jednotlivých ÚVTOS na straně druhé?

3. Pokud je uvedený informační systém používaný Nemocnicí Trenčín v jakémkoliv smyslu robustnější než systém užívaný jednotlivými ÚVTOS, popište prosím konkrétně tyto rozdílnosti.

4. Jaký věcný význam má pojem „lůžko“ ve vztahu k jednotlivým ÚVTOS? Je pojem „lůžko“ používaný ve vztahu k jednotlivým ÚVTOS věcně srovnatelný s pojmem „lůžko“ použitým ve vztahu k Nemocnici Trenčín (např. s ohledem na vykazovanou péči)?«.

51. Přípisem č. j. ÚOHS-17331/2021/532/VZi ze dne 25. 5. 2021 se Úřad obrátil na jednotlivá ÚVTOS s žádostí o zodpovězení následujících dotazů:

„1. Uveďte prosím, jaké údaje (typově) jsou Vaším zařízením do informačního systému zaznamenávány.

2. Uveďte prosím, jaké konkrétní funkcionality informačního systému při Vaší činnosti využíváte.

3. Podléhají Vámi provozovaná lůžka vykazování zdravotním pojišťovnám? Pokud ano, uveďte prosím, zdali probíhá toto vykazování prostřednictvím informačního sytému.“.

52. Dne 27. 5. 2021 zadavatel doručil Úřadu své vyjádření ze dne 26. 5. 2021 reagující na rozhodnutí o rozkladu. Zadavatel uvedl, že požadavek na doložení významné služby má svůj racionálně obhajitelný účel, přičemž požadovaná velikost nemocničního informačního sytému pro nemocnici (tedy 300 lůžek) není formální hranicí prokazující kvalitu systému, ale ze znalosti trhu vycházející požadavek na komplexní nemocniční agendu pro nemocnici zadavatele o velikosti 850 lůžek zahrnující plnou škálu medicínských odborností s velkým počtem dalších navazujících systémů. Zadavatel dále uvádí, že jím odmítnutý charakter lůžek v ambulantním stacionáři rovněž není formální záležitostí, jelikož vyjadřuje požadavek na komplexní nemocniční agendu spojenou s klinickými lůžky a s vazbami na další části NIS a jiné systémy nemocnice, včetně systému pro vykazování pojišťovnám. Rovněž požadavek na referenci systému pro vykazování zdravotním pojišťovnám dle české legislativy má dle zadavatele svůj racionálně obhajitelný účel a vyjadřuje požadavek na zásadní a bezpodmínečně nutné funkce systému, které dle názoru zadavatele navrhovatel neprokázal. Zadavatel dále pro účely faktického posouzení možnosti splnění kritérií technické kvalifikace předloženou referenční zakázkou uvedl, že klíčové požadavky na požadovaný NIS jsou uvedeny v příloze č. 1 zadávací dokumentace, konkrétně pak v kapitole 3 a zejména kapitolách 3.1.10., 3.1.12., kdy nesplnění jednoho požadavku je důvodem k vyloučení účastníka z výběrového řízení. Zadavatel Úřadu navrhl pro posouzení shody s těmito klíčovými vlastnostmi požadovaného NIS využít institut odborného posouzení soudním znalcem.

53. Ve dnech 7. 6. 2021, 8. 6. 2021 a 16. 6. 2021 Úřad obdržel vyjádření oslovených ÚVTOS, které shodně uvedly, že nasazení ZIS zajišťovalo prostřednictvím navrhovatele samotné GRZVJS, resp. že jednotlivé ÚVTOS nejsou kompetentní k zodpovězení položených dotazů.

54. Přípisem č. j. ÚOHS-20569/2021/532/VZi ze dne 21. 6. 2021 se Úřad obrátil na GRZVJS s opakovanou žádostí o zodpovězení dotazů Úřadu ze dne 25. 5. 2021, a dále s žádostí o zodpovězení dotazů dříve zaslaných jednotlivým ÚVTOS.

55. Dne 30. 6. 2021 GŘSVJS doručilo Úřadu své stanovisko z téhož dne, ve kterém uvedlo,
že ZIS je používán ve všech dotazovaných zdravotnických zařízeních, přičemž všem těmto zařízením je k dispozici v plném rozsahu svých funkcionalit, resp. že ZIS jako takový je provozován jako komplexní informační prostředí a je k dispozici v rozsahu všech funkcionalit všem vyjmenovaným zařízením a všem uživatelům. GRZVJS dále uvedlo, že pojem „lůžko“ chápe u všech vyjmenovaných zařízeních stejně, tedy jako lůžko, na kterém je poskytována zdravotní péče. Takto poskytovaná zdravotní péče je dle GRZVJS rozdílná s ohledem na svůj charakter a zaměření, nicméně z administrativního hlediska dle něj není ve vymezení pojmu „lůžko“ v jednotlivých zařízeních rozdíl. Ve vztahu k dotazům dříve určeným jednotlivým ÚVTOS dále GRZVJS uvedlo, že do informačního systému jsou zaznamenávány veškeré informace týkající se poskytované zdravotní péče každého pacienta (např. údaje o hospitalizaci pacienta, průběhu hospitalizace, realizovaných úkonech, poskytnuté medikaci či informace o ošetřujícím personálu). Dle GRZVJS jsou jednotlivé funkcionality ZIS průběžně využívány tak, aby byla poskytovaná zdravotní péče zdokumentována v souladu s platnou legislativou (příkladem pak uvádí tyto prováděné úkony: ambulantní zápis, žádanka na laboratorní vyšetření, záznam o hospitalizaci, propouštěcí zpráva atd.). GRZVJS rovněž potvrdilo, že provozovaná lůžka podléhají vykazování zdravotním pojišťovnám, přičemž toto vykazování probíhá prostřednictvím provozovaného ZIS.

56. Výrokem I. usnesení č. j. ÚOHS-25537/2021/524/VZi ze dne 29. 7. 2021 určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu, a to sdělení, zda se v případě nemocničního informačního systému dodanému GRZVJS jedná o jeden propojený informační systém využívající společnou databázi, či zda nemocniční informační sytém v jednotlivých objektech objednatele pracuje se samostatnou databází, informačně oddělenou od ostatních objektů. Výrokem II. téhož usnesení určil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu, a to předložení technické specifikace předmětu referenční veřejné zakázky, resp. technické specifikace zdravotnické části systému.

57. Přípisem č. j. ÚOHS-25538/2021/524/VZi ze dne 29. 7. 2021 se Úřad obrátil na GRZVJS s žádostí o uvedení informace, zda se v případě referenčního nemocničního informačního systému jedná o jeden společný informační systém využívající též společnou databázi, ke které přistupují veškeré jemu podřízené objekty, či zda jednotlivé objekty v rámci jeho organizace fungují v rámci vlastních oddělených databází. Úřad dále požádal GRZVJS o poskytnutí technických požadavků na předmětný informační systém dle zadávací dokumentace referenční veřejné zakázky.

58. Přípisem ze dne 5. 8. 2021, který byl Úřadu doručen téhož dne, navrhovatel Úřadu sdělil,
že se v případě dotazovaného zdravotnického informačního systému jednalo o propojený jednotný informační systém pracující se základní databází na centrální úrovni. Navrhovatel dále doručil Úřadu schéma předmětného informačního systému tak, jak bylo formulováno v průběhu dodávky. Navrhovatel uvedl, že toto schéma představuje jasný a přehledný popis požadavků zdravotnické části tohoto systému.

59. Přípisem ze dne 9. 8. 2021, který byl Úřadu doručen téhož dne, GRZVJS uvedlo, že se v případě dotazovaného systému jedná o jeden společný zdravotnický informační systém s jednou společnou databází. GRZVJS rovněž Úřadu doručil dokument označený jako „Technický návrh“ vyhotovený navrhovatelem, obsahující analýzu vývoje provozovaného informačního systému.

60. Usnesením č. j. ÚOHS-27827/2021/524/MMa ze dne 16. 8. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. S ohledem na žádost zadavatele o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí ze dne 23. 8. 2021, která byla Úřadu doručena téhož dne, dále Úřad usnesením č. j. ÚOHS-28738/2021/524/MOn ze dne 24. 8. 2021 stanovil účastníkům řízení novou lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dále Úřad s ohledem na žádost zadavatele o prodloužení lhůty pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 8. 2021, která byla Úřadu doručena téhož dne, usnesením č. j. ÚOHS-29238/2021/524/VZi ze dne 30. 8. 2021 prodloužil lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí, a to do dne 1. 9. 2021.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 30. 8. 2021

61. Navrhovatel dne 31. 8. 2021 doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí
ze dne 30. 8. 2021. Navrhovatel předně uvedl, že vyjádření GRZVJS ze dne 30. 6. 2021 zcela potvrdilo pravdivost jeho tvrzení. Navrhovatel se dále vymezil vůči vyjádření zadavatele
ze dne 26. 5. 2021, které dle názoru navrhovatele obsahuje řadu zavádějících tvrzení. Dle navrhovatele dále zadavatel svým vyjádřením ke stanovení požadavku na minimální počet 300 lůžek formuluje nové kvalifikační požadavky nad rámec zadávací dokumentace. Navrhovatel uvedl, že jednotlivá tvrzení zadavatele odmítá a žádá Úřad, aby k nim nepřihlížel, a to zejména proto, že tato tvrzení zadavatele vůbec nekorespondují se zněním zadávacích podmínek, a jedná se tak o faktické dopracování a změnu zadávacích podmínek, které je v této fázi zadávacího řízení nepřípustné.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 1. 9. 2021

62. Zadavatel dne 1. 9. 2021 doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí
z téhož dne. Dle zadavatele z vyjádření GRZVJS a jednotlivých ÚVTOS plyne, že tato zařízení, resp. Nemocnice Trenčín, netvoří jedno zdravotnické zařízení o velikosti alespoň 300 lůžek, nýbrž že jde o několik rozdílných zařízení. Zadavatel má rovněž za to, že ze zmíněných zařízení objednatele reference vykazuje pojišťovnám lůžkovou zdravotní péči pouze Nemocnice Trenčín, a to na 177 lůžkách. Zadavatel rovněž předložil Úřadu soupis jednotlivých oddělení lůžkové a ambulantní péče své vlastní organizace, přičemž poukazuje na to, že v zařízeních uváděných navrhovatelem je zdravotní péče poskytována v mnohem nižším počtu pěti oddělení, několika ambulancí a ambulantních zařízeních.

63. Zadavatel dále jako „dodatečné závažné zjištění“ uvedl, že systém Ordinis 4.0,
jak je nabízen navrhovatelem v nabídce podané ve veřejné zakázce, není nemocničním systémem, kterým navrhovatel prokazuje kvalifikaci. Dle zadavatele přitom navrhovatel v podkladech, které jsou součástí nabídky, neuvádí žádný popis interních komponent jako výrobce databáze, či výrobce aplikačního serveru, nýbrž uvedl pouze název produktu
„ORDINIS 4.0“. Dle zadavatele přitom nabízený produkt Ordinis 4.0 není vytvořen v částečně uzavřené architektuře prostředí Oracle Forms, ale na technologii aplikačního serveru IBM WebSphere nebo Tomcat s podporou databázového prostředí Oracle nebo Progress. Dle zadavatele tedy navrhovatel na dotaz Úřadu v rámci svého vysvětlení předložil plnění kvalifikačního požadavku zastaralým řešením na platformě Oracle Forms, která nemá nic společného s nabízeným řešením Ordinis 4.0 v rámci podané nabídky v předmětné veřejné zakázce, čímž by se mohl snažit dle názoru zadavatele uvést Úřad v omyl.

64. Zadavatel dále uvedl, že cílem sporného kvalifikačního kritéria bylo zajistit dodání informačního systému, který již byl dodán do dostatečně velké nemocnice, aby tak měl zadavatel jistotu, že tento systém pokryje potřeby podpory procesů na dostatečném množství specializovaných nemocničních oddělení a ostatních provozů, který je ověřen z hlediska vykazování poskytnuté péče českým zdravotním pojišťovnám a který má ověřenou dostatečnou škálovatelnost, variabilitu a možnosti nastavení z hlediska dostatečného počtu uživatelů, rozvětvené organizační struktury, vnitřních workflow apod. pro nemocnici dané velikosti. Zadavatel dále s ohledem na dodané podklady navrhovatele poukazuje na neexistenci propojení modulu českého výkaznictví se slovenským systémem, která je z jeho pohledu obrovským rizikem s velmi rozsáhlým finančním dopadem na zadavatele.

V. ZÁVĚRY ÚŘADU

65. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění, vázán závazným právním názorem obsaženým v druhostupňovém rozhodnutí konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

66. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

67. Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

68. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

69. Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

70. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace může zadavatel požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

71. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

72. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

73. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

74. Ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 k zadávacím podmínkám“ (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“) je uvedeno následující: „Zadavatel na základě průzkumu trhu upravuje znění textu v čl. 2. 6. Technická kvalifikace dle § 79 zákona:

2.6. Technická kvalifikace dle § 79 zákona

– účastník zadávacího řízení předloží:

2.6.1. Sezna[m] významných dodávek dle ust. § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ, poskytnutých dodavatelem za posledních 6 let před zahájením zadávacího řízení. Zadavatel vymezuje minimální úroveň pro doložení čestného prohlášení o řádném poskytnutí a dokončení významných dodávek obdobného charakteru jako je předmět této veřejné zakázky takto:

2.6.1.1. Alespoň 1 dodávka nabízeného systému, její[mž] předmětem byla dodávka vč. implementace a následné podpory nemocničního informačního systému v rozsahu odpovídajícím příloze č. 1 této zadávací dokumentace v minimálním finančním rozsahu alespoň jedné dodávky (bez podpory) ve výši 5 000 000 Kč bez DPH, přičemž požadovaný minimální finanční objem se musí vztahovat pouze k samotné dodávce a implementaci informačního systému, nikoli k dodání souvisejícího hardware nebo dalších zařízení a systémů. Pro účely prokázání technického kvalifikačního kritéria se nemocničním informačním systémem rozumí komplexní softwarové řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a to včetně systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice.“.

75. Součástí nabídky navrhovatele je „Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky“, prostřednictvím kterého navrhovatel čestně prohlásil, že splňuje všechna kritéria kvalifikace pro výběr.

76. V „Žádosti o písemné vysvětlení nabídky“, kterou zadavatel odeslal navrhovateli prostřednictvím profilu zadavatele dne 27. 6. 2019, je uvedeno mimo jiné následující: „Účastník zadávacího řízení použil k prokázání splnění kvalifikace Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky. Zadavatel proto žádá o vysvětlení a doplnění nabídky následujícími informacemi, na základě kterých by zadavatel ověřil splnění technické kvalifikace účastníkem zadávacího řízení, a to:

- seznam významných dodávek, ze kterého bude jednoznačně vyplývat splnění podmínek, uvedených ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, které mění článek 2.6. zadávací dokumentace (…).“.

77. Z dokumentu „Čestné vyhlásenie o riadnom poskytnutí a dokončení významných dodávok obdobného charakteru ako je predmet zákazky“ ze dne 3. 7. 2019, který navrhovatel doručil zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele dne 4. 7. 2019, vyplývají mimo jiné následující informace:

„Zoznam významných dodávok:

Významná zakázka č. 1
Identifikačné údaje objednávateľa významné zákazky	Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže, Šagátová ulica č. 1, 813 04 Bratislava, Slovenská republika
Názov významné služby	Implementácia a integrácia ZIS (Zdravotníckeho informačného systém) pre Generálne riaditeľstvo Zboru väzenskej a justičnej stráže
Popis významné služby	Dodávka a implementácia nemocničného informačného systému. Pre NIS je poskytovaná kontinuálna servisná podpora a úpravy na základe požiadaviek zákazníka, ktorý prevádzkuje viac ako 300 lôžok. Funkcionalita NIS obsahuje modul pre vykazovanie výkonov poisťovniam v Českej republike aj Slovenskej republike. NIS je v súlade s Dátovým štandardom Ministerstva zdravotnictví ČR.
Cena významnej služby v Kč bez DPH	24 218 846,75 Kč (933 576,70 EUR)
Doba poskytnutia významnej služby	Implementácia a doplňujúce konfiguračné práce: 01/2016 – 12/2016 Servisní služby: od 03/2016 – poskytovanie kontinuálne trvá
Kontaktná osoba objednávateľa významnej služby	Ing. Peter Jedlička, (…)

78. Z rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona. V odůvodnění rozhodnutí o vyloučení je uvedeno mimo jiné následující: »Zadavatel dospěl k závěru, že účastník předložil nabídku označující jako významnou dodávku, která nesplňuje požadované prokázání technické kvalifikace definované zadávacími podmínkami citovanými v předchozím odstavci. „Alespoň 1 dodávku…ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek…“.«. Dále zadavatel v odůvodnění uvedl následující: »Tvrzení účastníka DATALAN, a. s., ze dne 5.12.2019: „…neboť v čase implementace NIS v GŘSVJS byl celkový počet lůžek 324 a to členění: Nemocnice pro obviněných a odsouzených a ÚVTOS Trenčín 189 lůžek Stacionáře v: ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou 46 lůžek ÚVTOS a ÚVV Leopoldov 40 lůžek ÚVTOS Košice-Šaca 34 lůžek ÚVTOS pre mladistvých Sučany 15 lůžek“, stejně i tvrzení účastníka DATALAN, a. s., ze dne 3.9.2019: „Dislokace lůžek je v rámci organizační struktury objednatele reference, tedy instituce mající jedno IČO, vystupující jako jedno zdravotnické zařízení a mající celkový počet 324 lůžek, na kterých se vykonává zdravotní péče.“, které obdržel Zadavatel v souladu s § 46 zákona, poté co odeslal Účastníkovi žádost o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů, je nepravdivé.«. Zadavatel dále v odůvodnění uvedl následující: »Účastník na dotaz Zadavatele dne 28. 8. 2020 rovněž uvedl nepravdivou informaci, když (na otázku zadavatele; pozn. Úřadu) „Proběhla implementace a následná servisní podpora nemocničního informačního systému společnosti DATALAN, a.s. pro objednatele Generálne riaditeľstvo Zboru vazenskej a justičnej stráže v roce 2016 ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek? Když ano, uveďte ve kterém.“ odpověděl „Ano, implementace a následná podpora proběhla ve zdravotnickém zařízení Generální ředitelství sboru vězeňské a justiční služby, mající celkový počet 324 lůžek na kterých se vykonává zdravotní péče.«.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

K zásadě transparentnosti obecně

79. Úřad na tomto místě považuje za vhodné nejprve v obecné rovině vyložit problematiku zásady transparentnosti, neboť navrhovatel mimo jiné zastává názor, že „rozhodnutí o vyloučení bylo provedeno netransparentně“, a předmětná zásada tedy bude sehrávat důležitou roli v případě posouzení merita věci, při kterém se bude Úřad zabývat stěžejní otázkou, zda zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele v souladu se zákonem. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle zásady přiměřenosti, zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, jež musí zadavatel bezvýhradně dodržovat v průběhu celého zadávacího řízení. Otázkou výkladu zásady transparentnosti se již opakovaně zabýval jak Úřad, tak soudy ve své judikatorní činnosti, neboť povinnost zadavatele dodržovat zásadu transparentnosti byla zakotvena již i v právní úpravě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 a č. j. 9 Afs 78/2012 – 28 ze dne 25. 7. 2013 či rozsudek Krajského soudu v Brně).

80. V zásadě lze ve vztahu k zásadě transparentnosti konstatovat, že zadavatel jí je vázán po celou dobu zadávacího řízení, z čehož vyplývá, že veškeré úkony provedené zadavatelem v průběhu zadávacího řízení musí být v souladu se zásadou transparentnosti, aby na předmětnou veřejnou zakázku, resp. na zadávací řízení bylo možné nahlížet jako na čitelné, předvídatelné a právně korektní. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti tedy obstojí pouze takové rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné a musí mít oporu v zadávací dokumentaci. V rozhodnutí o vyloučení, které je předmětem přezkumu v rámci tohoto správního řízení, tak musí být účastníkovi zadávacího řízení srozumitelně popsáno, jaké důvody vedly k jeho vyloučení, aby případně na tyto důvody mohl adekvátně reagovat, pakliže bude mít za to, že zadavatel nesprávně vyhodnotil okolnosti vedoucí k jeho vyloučení. Stejně tak postup zadavatele při vyloučení účastníka ze zadávacího řízení musí být zpětně přezkoumatelný i pro Úřad.

K zadávacím podmínkám

81. Úřad předně konstatuje, že zadavatel v bodech 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 stanovil požadavek k prokázání technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, dle kterého měli účastníci zadávacího řízení předložit seznam významných dodávek obdobného charakteru poskytnutých za posledních 6 let před zahájením zadávacího řízení, ze kterého vyplyne, že daný účastník v daném období realizoval alespoň 1 dodávku nabízeného systému, jejímž předmětem byla dodávka včetně implementace a následná podpora nemocničního informačního systému v rozsahu odpovídajícímu příloze č. 1 zadávací dokumentace, a to v minimálním finančním rozsahu 5 000 000 Kč bez DPH. Zadavatel rovněž uvedl, že nemocničním informačním systémem pro účely kvalifikace rozumí komplexní softwarové řešení zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a to včetně vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice.

82. Úřad přitom považuje za vhodné uvést, že pro případná vyloučení účastníků zadávacího řízení z důvodu neprokázání výše uvedených požadavků na významnou dodávku tvoří výše uvedené požadavky zadavatele nepřekročitelnou mez, resp. že zadavatel může v odůvodnění případného rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení argumentovat výlučně nesplněním některého z požadavků výslovně uvedeného v bodech 2.6.1. a 2.6.1.1. zadávací dokumentace.

83. Úřad pak dále s ohledem na výše stanovené požadavky na doložení významných dodávek obdobného charakteru stejně jako již předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu upozorňuje na závěry rozsudku PROSOFT týkající se oprávněnosti zadávací podmínky spočívající v požadavku na 300 lůžek v rámci uznatelnosti referenční zakázky. Soud přitom v citovaném rozsudku dospěl k závěru, že je-li požadovaný nemocniční systém dostatečně popsán v zadávací dokumentaci, pak včlenění požadavku na počet lůžek odporuje zásadě přiměřenosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť tento požadavek nemá žádnou vypovídací hodnotu o schopnosti dodavatelů plnit veřejnou zakázku.

84. S ohledem na závěry rozsudku PROSOFT Úřad uvádí, že v případě řešené veřejné zakázky bezpochyby došlo k naplnění premisy dostatečně určitého popisu požadovaného nemocničního informačního systému (a to především s ohledem na značně obsáhlou přílohu č. 1 „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, resp. její kapitoly 3.1.10. a 3.1.12., které dle vyjádření zadavatele obsahují zásadní požadavky na požadovaný nemocniční informační systém), a tedy že v daném případě lze mít o zákonnosti stanovené podmínky na minimální počet 300 lůžek minimálně důvodné pochyby. Jak však již uvedl také předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu, přezkum zadávacích podmínek není předmětem tohoto správního řízení. Nicméně pochybnosti o zákonnosti určité podmínky jsou příčinou k jejímu extenzivnímu výkladu tak, aby jejím důsledkem nebylo nezákonné omezení hospodářské soutěže, v daném případě projevující se případným neoprávněným vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení.

K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení

85. Skutečnost, že návrh navrhovatele směřuje primárně proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení, vedla Úřad k posouzení kruciální otázky, zda zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v souladu se zákonem. Úřad se proto primárně zaměřil na odůvodnění napadeného rozhodnutí o vyloučení, resp. na posouzení toho, zda rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele splňuje výše uvedená kritéria zásady transparentnosti.

86. Zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona. Toto své rozhodnutí zadavatel odůvodnil tím, že navrhovatel nesplňuje požadovanou kvalifikaci dle článku 2.6.1.1. zadávací dokumentace, ve znění změny zadávacích podmínek, zveřejněné ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, a dále, že tvrzení navrhovatele
ze dne 5. 12. 2019, dne 3. 9. 2019 a dne 28. 8. 2020 jsou nepravdivá.

K důvodu vyloučení – nedoložení požadované kvalifikace

87. Ve vztahu k prvnímu důvodu rozhodnutí o vyloučení, tedy nesplnění požadavku na prokázání významné dodávky obdobného charakteru, Úřad uvádí následující. Zadavatel v odůvodnění napadeného rozhodnutí o vyloučení učinil závěr, že navrhovatel nesplnil technické kvalifikační podmínky vyžadující doložení realizace významné dodávky „ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek“, přičemž uvedl, že GRZVJS, jakožto objednatel referenční zakázky, není zdravotnickým zařízením a rovněž, že implementace významné dodávky navrhovatele neproběhla ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, neboť ve zdravotnických zařízeních GRZVJS v roce 2016 bylo registrováno jen 177 lůžek. Zadavatel svou úvahu o nesplnění podmínek na předložení referenční zakázky postavil především na vyjádřeních MUDr. Liščáka, jednotlivých vyšších územních samosprávných celků a zdravotní pojišťovny Union. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že navrhovatel nesplňuje požadavek na prokázání technické kvalifikace, když GRZVJS není zdravotnickým zařízením a navrhovatel rovněž neprokázal, že by jím označená referenční zakázka byla realizována v zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek a vysvětlil, proč se neztotožňuje s navrhovatelem prezentovaným údajem o počtu lůžek, který byl měl zadavatelem požadovanou hodnotu splňovat.

88. Úřad přistoupil s ohledem na závazný názor jeho předsedy uvedený v rozhodnutí o rozkladu k novému posouzení rozhodnutí o vyloučení v části směřující proti údajnému nesplnění požadavku na prokázání významné dodávky obdobného charakteru navrhovatelem, přičemž uvádí následující.

89. Úřad předně dotazy na GRZVJS (viz výše body 50. - 51. a 53. - 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zjistil, že z hlediska organizačního členění celého objednatele reference není rozdíl mezi výkladem pojmu „lůžko“, přičemž GRZVJS tento pojem vykládá jednotně jak u Nemocnice Trenčín, tak u jednotlivých ÚVTOS, a to jako lůžko, na kterém je poskytována zdravotní péče. GRZVJS rovněž potvrdilo, že všechna provozovaná lůžka podléhají vykazování zdravotním pojišťovnám, a to právě prostřednictvím referenčního informačního systému dodávaného navrhovatelem.

90. S ohledem na závazný názor předsedy Úřadu dále Úřad přistoupil k posouzení otázky,
jak je referenční nemocniční informační systém provozován při realizaci referenční veřejné zakázky. Úřad přitom dotazem na GRZVJS (viz výše body 57. a 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zjistil, že předmětný nemocniční informační systém je provozován jako komplexní informační prostředí, přičemž je k dispozici v rozsahu všech svých funkcionalit jak Nemocnici Trenčín, tak jednotlivým ÚVTOS. Úřad rovněž zjistil, že se v případě nemocničního informačního systému jedná o jeden společný informační systém s jednou společnou databází. Úřad na základě výše uvedených zjištění konstatuje, že předmětný nemocniční informační systém je v rámci jednotlivých zařízení objednatele reference provozován jako jediný vzájemně provázaný nemocniční informační systém tvořící jeden celek.

91. Úřad na základě výše uvedených zjištění a dále s ohledem na závazný právní názor jeho předsedy přistoupil k extenzivnímu výkladu sporné zadávací podmínky za účelem zjištění, zda navrhovatel prokázal požadovanou kvalifikaci, resp. zdali z odůvodnění napadeného rozhodnutí o vyloučení dostatečně vyplývá, že navrhovatel zadavatelem požadovanou kvalifikaci neprokázal. Úřad přitom činí závěr, že z materiálního hlediska odůvodnění první části rozhodnutí o vyloučení, dle kterého navrhovatel nesplňuje kritérium technické kvalifikace vyžadující prokázání realizace významné dodávky nemocničního informačního systému ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek z důvodu, že jednak GRZVJS není zdravotnickým zařízením, a dále, že implementace významné dodávky navrhovatele neproběhla ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, neboť ve zdravotnických zařízeních provozovaných GRZVJS bylo v roce 2016 registrováno pouze
177 lůžek, není důvodné, neboť v daném případě byly naplněny podmínky k tomu,
aby do výsledného počtu lůžek byla zahrnuta všechna lůžka uváděná navrhovatelem, tedy jak lůžka umístěná v Nemocnici Trenčín, tak lůžka jednotlivých ÚVTOS. Dle zjištění Úřadu zdravotnický informační systém dodaný navrhovatelem tvoří komplexní informační systém založený na společné databázi, který je jeho objednatelem plně využíván v rozsahu všech funkcionalit stejně ve vztahu ke všem navrhovatelem uváděným zařízením v rámci organizace objednatele reference, resp. ve vztahu ke všem navrhovatelem uvedeným lůžkům, což Úřadu potvrdil objednatel referenční zakázky. Do jaké míry jednotlivá zařízení reálně využívají všech nabízených funkcionalit systému je poté irelevantní, neboť podstatné je, že systém mohou využívat jako celek bez omezení. Úřad proto konstatuje, že odůvodnění napadeného rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z důvodu § 48 odst. 2 písm. a) tak, jak bylo formulováno zadavatelem, tedy z důvodu nedoložení požadavku na realizaci významné dodávky ve zdravotnickém zařízení o velikosti alespoň 300 lůžek, nemůže z materiálního pohledu obstát.

92. Úřad dále nad rámec výše uvedeného dodává k otázce porovnání klíčových funkcionalit nemocničního informačního systému poptávaného zadavatele s referenčním systémem navrhovatele, resp. k návrhu zadavatele na využití institutu odborného posouzení soudním znalcem, následující. Úřad je ohledně rozsahu prováděného přezkumu v rámci vedeného správního řízení vázán návrhem navrhovatele, pročež jeho přezkumná činnost je vázána primárně na odůvodnění napadeného rozhodnutí o vyloučení. Úřad přitom konstatuje, že napadené rozhodnutí nikterak přímo nezpochybňuje míru shody mezi zadavatelem poptávaným nemocničním informačním systémem a významnou dodávkou realizovanou navrhovatelem v rámci referenční zakázky. Důvodem vyloučení navrhovatele ve vztahu k referenční zakázce bylo dle odůvodnění zadavatele výlučně to, že se v jejím případě dle posouzení zadavatele nejednalo o dodávku realizovanou ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek. Pokud tedy měl zadavatel nad rámec tohoto důvodu pochybnosti rovněž ve vztahu k případnému porovnání klíčových funkcionalit obou systémů, měl tuto svou pochybnost uvést rovněž v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení. Kdyby přitom Úřad akceptoval zadavatelem navržený důkaz, resp. kdyby skutečně přezkoumal míru shody mezi zadavatelem poptávaným nemocničním informačním systémem a referenčním systémem navrhovatele, tak by v případě, kdyby na základě tohoto porovnání dovodil případnou nedostatečnost referenčního systému navrhovatele de facto konstruoval nový důvod vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nad rámec samotného rozhodnutí o vyloučení. Toto ovšem není možné, neboť ani zadavatel a tím spíše ani Úřad nemůže zpětně vymýšlet jiné důvody pro vyloučení dodavatele než ty, které jsou uvedeny v rozhodnutí o vyloučení. K jakýmkoliv dalším důvodům Úřad nepřihlíží, neboť by tím bylo znevýhodněno postavení dodavatele, který se proti nově konstruovaným důvodům nemůže bránit řádnými zákonnými instituty (např. námitky).

93. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky a to tím, že postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když navrhovatele coby účastníka zadávacího řízení na shora citovanou veřejnou zakázku vyloučil z účasti v zadávacím řízení prostřednictvím „Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ signovaného dne 6. 11. 2020 s odůvodněním, že účastník nesplňuje zadávací podmínku uvedenou v čl. 2.6.1.1. zadávací dokumentace, když zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatel předložil nabídku označující jako významnou dodávku, která nesplňuje požadované prokázání technické kvalifikace, dle které měl navrhovatel doložit „[a]lespoň 1 dodávku…ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek“, když tento důvod neodpovídá zjištěnému skutkovému stavu.

K důvodu vyloučení – předložení nepravdivých tvrzení

94. Úřad dále přistoupil k posouzení části odůvodnění napadeného rozhodnutí, dle které navrhovatel předložil zadavateli ve vztahu k referenční zakázce nepravdivá tvrzení. Zadavatel takto označil za nepravdivá jednak tvrzení navrhovatele ze dne 3. 9. 2019, dle kterého „[d]islokace lůžek je v rámci organizační struktury objednatele reference, tedy instituce mající jedno IČO, vystupující jako jedno zdravotnické zařízení a mající celkový počet 324 lůžek, na kterých se vykonává zdravotní péče“, dále tvrzení navrhovatele ze dne 5. 12. 2019, dle kterého „…neboť v čase implementace NIS v GŘSVJS byl celkový počet lůžek 324
a to členění: Nemocnice pro obviněných a odsouzených a ÚVTOS Trenčín 189 lůžek Stacionáře v: ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou 46 lůžek ÚVTOS a ÚVV Leopoldov 40 lůžek ÚVTOS Košice-Šaca 34 lůžek ÚVTOS pre mladistvých Sučany 15 lůžek“ a rovněž tvrzení navrhovatele
ze dne 28. 8. 2020 „[a]no, implementace a následná podpora proběhla ve zdravotnickém zařízení Generální ředitelství sboru vězeňské a justiční služby, mající celkový počet 324 lůžek na kterých se vykonává zdravotní péče“.

95. Úřad v obecné rovině konstatuje, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít za prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v citovaném ustanovení zákona jsou dány. Fakt, že zadavatel má tyto důvody za prokázané, musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení. Z dokumentace o zadávacím řízení musí být tedy zřejmé, resp. dokumentace o zadávacím řízení musí podávat nepochybné informace o tom, že zadavatel má skutečně postaveno najisto, že důvody vedoucí k vyloučení účastníka podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona existují. Zachycení těchto důvodů v dokumentaci o zadávacím řízení vede k naplnění zásady transparentnosti zadávacího řízení podle § 6 odst. 1 zákona. Úřad se proto zabýval zjištěním, zda má zadavatel v posuzovaném případě postaveno na jisto, že navrhovatel ve vztahu k jím předložené referenční zakázce uvedl nepravdivé informace, resp. informace neodpovídající skutečnosti.

96. Úřad vzhledem k uvedeným tvrzením konstatuje, že údajná nepravdivá tvrzení navrhovatele citovaná v rozhodnutí o vyloučení shodně vyjadřují názor navrhovatele, že do limitu 300 požadovaných lůžek lze započítat lůžka vedená Nemocnicí Trenčín spolu s lůžky vedenými jednotlivými ÚVTOS, což je též právní názor, ke kterému výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí dospěl rovněž Úřad.

97. Pokud navrhovatel označil objednatele reference jako jedno zdravotnické zařízení, pak ani tato skutečnost nenasvědčuje lživým údajům, neboť pod správu GRZVJS spadají všechny uvedené útvary – zdravotnická zařízení – a GRZVJS obstarává též jednotný informační systém, který všechny útvary používají. Uvedení této informace je tedy odvislé od netradiční struktury objednatele reference oproti struktuře běžných poskytovatelů zdravotnické péče, což však nutně nemusí znamenat, že zdravotní péče zajišťovaná objednatelem reference skrze jeho jednotlivé útvary není srovnatelná s péčí v klasických zdravotnických zařízeních. Rovněž tedy ani toto tvrzení navrhovatele nelze označit jako nepravdivé.

98. Citované výroky tedy vypovídají spíše o rozdílném právním názoru navrhovatele na výklad stanovených podmínek technické kvalifikace než o úmyslu navrhovatele uvést zadavatele při posuzování splnění technické kvalifikace v omyl. Úřad přitom rovněž podotýká, že zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení žádným objektivním způsobem, mimo uvedení vlastního právního názoru na posuzovanou problematiku, nedoložil nezpochybnitelným způsobem, že sporná tvrzení navrhovatele jsou skutečně nepravdivá, resp. že prostřednictvím nich navrhovatel zamýšlel uvést zadavatele v omyl s úmyslem ovlivnit výsledek posouzení podmínek účasti v zadávacím řízení ve svůj prospěch.

99. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky a to tím, že postupoval v rozporu s § 48 odst. 2 písm. c) zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když navrhovatele coby účastníka zadávacího řízení na shora citovanou veřejnou zakázku vyloučil z účasti v zadávacím řízení prostřednictvím „Rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ signovaného dne 6. 11. 2020 s odůvodněním, že tvrzení navrhovatele ze dne 3. 9. 2019, dle kterého „[d]islokace lůžek je v rámci organizační struktury objednatele reference, tedy instituce mající jedno IČO, vystupující jako jedno zdravotnické zařízení a mající celkový počet 324 lůžek, na kterých se vykonává zdravotní péče“, dále tvrzení navrhovatele ze dne 5. 12. 2019, dle kterého „…neboť v čase implementace NIS v GŘSVJS byl celkový počet lůžek 324 a to členění: Nemocnice pro obviněných a odsouzených a ÚVTOS Trenčín 189 lůžek Stacionáře v: ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou 46 lůžek ÚVTOS a ÚVV Leopoldov 40 lůžek ÚVTOS Košice-Šaca 34 lůžek ÚVTOS pre mladistvých Sučany 15 lůžek“ a rovněž tvrzení navrhovatele ze dne 28. 8. 2020 „[a]no, implementace a následná podpora proběhla ve zdravotnickém zařízení Generální ředitelství sboru vězeňské a justiční služby, mající celkový počet 324 lůžek na kterých se vykonává zdravotní péče“, jsou nepravdivá, neboť v daných případech nešlo o nepravdivá tvrzení navrhovatele, nýbrž toliko o jeho odlišný názor na hodnocení prokazatelně existujících okolností.

100. Ve vztahu k zadavatelem uvedenému tvrzení týkajícímu se údajné nedostatečnosti funkcionality vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice dále Úřad uvádí, že s ohledem na stanovený rozsah prováděného přezkumu, tedy výlučně napadeného rozhodnutí o vyloučení, nebral v úvahu další případné důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, které zadavatel neuvedl přímo v přezkoumávaném rozhodnutí.

101. Úřad konečně uvádí, že rovněž zadavatelem avizované „dodatečné závažné zjištění“ dle kterého v případě systému Ordinis 4.0, tedy systému nabízeného navrhovatelem v nabídce na veřejnou zakázku, nejde o nemocniční informační systém, kterým navrhovatel prokazoval kvalifikaci, jde výrazně nad rámec přezkoumávaného rozhodnutí, a již z tohoto důvodu se jím Úřad v rámci vedeného správního řízení nemůže zabývat. Zadavateli je přitom zcela jistě zachováno právo toto své zjištění nadále analyzovat (ostatně obdobně jako též zjištění týkajícího se vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice) a na základě této své analýzy opětovně posoudit, zda navrhovatel prokázal kvalifikaci v souladu s požadavky zadavatele plynoucími ze zadávacích podmínek.

102. Pro úplnost Úřad na tomto místě doplňuje, že se v šetřeném případě nezabýval tím, zda navrhovatel skutečně prokázal splnění kritérií technické kvalifikace či nikoliv, nýbrž pouze samotným rozhodnutím o vyloučení; jinými slovy řečeno závěry tohoto rozhodnutí nelze interpretovat tak, že navrhovatel splnění kritérií technické kvalifikace prokázal, ale tak, že odůvodnění uvedené v rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele, kterým byl navrhovatel vyloučen z předmětného zadávacího řízení, nemůže s ohledem na výše uvedené obstát.

103. Úřad nad rámec uvedených závěrů doplňuje, že tímto rozhodnutím není vyloučeno, že zadavatel dospěje opětovně k závěru o neprokázání technické kvalifikace navrhovatelem. Je ovšem nezbytné, aby zadavatel své závěry v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení řádně popsal, aby tyto byly zpětně přezkoumatelné, tzn. měly odraz ve skutkovém stavu věci. Z rozhodnutí o vyloučení se musí navrhovateli srozumitelně podávat, proč je ze zadávacího řízení pro nesplnění technické kvalifikace v návaznosti na jím prokazovaný způsob technické kvalifikace vyloučen. K tomu je možno dodat, že k vyloučení účastníka zadávacího řízení nemohou, už s ohledem na základní zásady, zejména zásadu transparentnosti, postačovat domněnky či indicie.

Vliv na výběr dodavatele

104. Po vyřešení stěžejní otázky v šetřeném případě Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že ačkoliv se níže citované rozsudky týkají případů, kdy bylo rozhodováno na základě zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a také v těchto případech bylo rozhodováno o spáchání správního deliktu zadavatelem, lze z nich plynoucí závěry analogicky aplikovat i na řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, v němž je rozhodováno o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, neboť i v tomto případě je uložení nápravného opatření Úřadem podmíněno nedodržením pravidel ze strany zadavatele stanovených pro zadání veřejné zakázky, kdy tento postup současně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele, což je stejná formulace, jakou ve vztahu ke správnímu deliktu používala níže uvedená předchozí právní úprava.

105. K této otázce se například vyjádřil Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 120/2013-156 ze dne 26. 3. 2015, když uvedl, že „dospěje-li tedy žalovaný k závěru, že zadavatel ZVZ porušil, pak je dále rozhodující, zda takový úkon podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda v příčinné souvislosti s porušením ZVZ ze strany zadavatele došlo nebo alespoň mohlo dojít k výběru jiné nabídky, než jak by bylo učiněno, pokud by zadavatel zákon neporušil. Podstatnost ovlivnění pořadí je tu třeba v zásadě dovozovat z výsledku posouzení skutečnosti, zda existuje alespoň potenciální možnost, že v důsledku porušení ZVZ zadavatelem se může stát vítězem zadávacího řízení jiná osoba, než by se jím stala za situace, pokud by zadavatel ZVZ neporušil.“. Není tedy rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění. Lze tedy shrnout, že v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený zákonem, postačuje k uložení nápravného opatření potenciální možnost, že k podstatnému ovlivnění výběru dodavatele mohlo dojít.

106. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. R128/2014/VZ-19203/2014/321/MMl
ze dne 12. 9. 2014 uvedl, že zákon nevyžaduje prokázání podstatného vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Obdobně předseda konstatoval již v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ-1837/2009/310/ASc ze dne 12. 2. 2009, kde je uvedeno, že »[s]kutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně“ se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost „mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.«.

107. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě tedy Úřad s ohledem na výše uvedenou rozhodovací praxi soudů a jeho vlastní rozhodovací činnost uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Z výše uvedeného je zřejmé, že napadené rozhodnutí o vyloučení mohlo mít vliv na výsledné pořadí nabídek, neboť pokud by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, mohla být jeho nabídka hodnocena, přičemž není vyloučeno, že by se mohla umístit jako první v pořadí.

108. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.

109. Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

110. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak Úřad uzavírá, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona, když rozhodnutím signovaným dne 6. 11. 2020 vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, kdy z rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení vyplývá, že navrhovatel byl vyloučen z důvodu nesplnění požadované kvalifikace dle článku 2.6.1.1. zadávací dokumentace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, a to s odůvodněním, že navrhovatelem uvedená významná dodávka nesplňuje podmínku, že jde o dodávku ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a dále, že navrhovatel předložil dne 3. 9. 2019, dne 5. 12. 2019 a dne 28. 8. 2020 zadavateli nepravdivá tvrzení týkající se uvedené významné dodávky, aniž by tyto jeho závěry měly oporu ve skutečnosti, čímž zároveň nedodržel zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, přičemž postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

111. V návaznosti na výše uvedené Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K určitosti návrhu

112. Pro úplnost ještě považuje Úřad za nezbytné vyjádřit se k zadavatelově námitce týkající se určitosti návrhu, neboť byla-li by shledána jako oprávněná, pak by měl Úřad postupovat v souladu s § 257 písm. b) zákona a řízení zastavit. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že návrh není dostatečně určitý v otázce, v čem je spatřováno porušení zákona, přičemž toto je zákonná náležitost návrhu na zahájení řízení dle § 251 odst. 1 zákona. Navrhovatel přitom dle zadavatele sice opakovaně uvádí, že zadavatel svým rozhodnutím porušil zákon, ale není v tomto svém názoru konkrétní. Úřad k tomuto uvádí, že ač navrhovatel v některých případech v návrhu pouze uvádí ustanovení zákona, která dle něho byla postupem zadavatele porušena, aniž by konkrétně specifikoval, kterým konkrétním jednáním zadavatele byla tato ustanovení porušena, tak v kontextu celého návrhu je zřejmé, že návrh směřuje proti rozhodnutí o vyloučení, a je rovněž zřejmé, na základě jakých úvah navrhovatel považuje své vyloučení ze zadávacího řízení za nezákonné. O právě uvedeném svědčí i to, že zadavatel adekvátně reaguje na podstatu podaného návrhu. Úřad proto neshledal důvody pro zastavení řízení dle § 257 písm. b) zákona.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

113. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

114. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla stanovená v ust. § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona v návaznosti na zásadu transparentnosti vyjádřenou v § 6 odst. 1 zákona, když rozhodnutím signovaným dne 6. 11. 2020 vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť pokud by navrhovatel nebyl ze zadávacího řízení vyloučen, mohla být jeho nabídka hodnocena, přičemž není vyloučeno, že by se mohla umístit jako první v pořadí. Úřad tedy dodává, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.

115. Pokud jde o třetí podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

116. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě lze nápravu zjednat tím, že bude zrušeno rozhodnutí zadavatele signované dne 6. 11. 2020 o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, jakožto i všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, jelikož – jak bylo dovozeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí – důvody vyloučení navrhovatele nemohou za stávající situace obstát. Je na zadavateli, aby zvážil další postup v zadávacím řízení v duchu zajištění zákonnosti jeho průběhu.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

117. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

118. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok působí právní účinky již dnem vydání tohoto rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu,
aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

119. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

120. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

121. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

122. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2020000525.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava

2. DATALAN, a.s., Krasovského 14, 851 01 Bratislava – městská část Petržalka, doručováno
do datové schránky DATALAN, a.s., odštěpný závod, Na hlinách 1786/16, Kobylisy,
182 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 34169/2021/500/AIvspisová značka: S0525/2020/VZ