číslo jednací: 38657/2021/163/VVá
spisová značka: R0171/2021/VZ
Instance | II. |
---|---|
Věc | Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o. |
Účastníci |
|
Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
Rok | 2021 |
Datum nabytí právní moci | 16. 12. 2021 |
Související rozhodnutí | 34169/2021/500/AIv 38657/2021/163/VVá 44083/2021/163/VVá |
Dokumenty | ![]() |
Spisová značka: ÚOHS-R0171/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-38657/2021/163/VVá
|
|
Brno 14. 12. 2021
|
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 26. 10. 2021 doručeném téhož dne Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže navrhovatelem –
- DATALAN, a.s.,IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava – městská část Petržalka, Slovenská republika,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 10. 2021 č. j. ÚOHS-34169/2021/500/AIv, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0525/2021/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
- Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace,IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava – Moravská Ostrava,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079-189345,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0525/2021/VZ, č. j. ÚOHS-34169/2021/510/MKo ze dne 26. 10. 2021
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle ustanovení § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“[1]) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle ustanovení § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté, obdržel dne 21. 12. 2020 návrh navrhovatele – DATALAN, a.s.,IČO 35810734, se sídlem Krasovského 14, 851 01 Bratislava - městská část Petržalka, Slovenská republika (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne na přezkoumání úkonů zadavatele – Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, IČO 00635162, se sídlem Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava - Moravská Ostrava (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávaní veřejné zakázky „Informační systémy pro Městskou nemocnici Ostrava, p. o.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. Z2019-012914, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 23. 4. 2019 pod ev. č. 2019/S 079- 189345, (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele pod sp. zn. ÚOHS-S0525/2020/VZ (dále jen „správní řízení“).
3. Navrhovatel v návrhu brojil proti rozhodnutí o vyloučení ze dne 6. 11. 2020 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) a namítal, že cílem plnění smlouvy na referenční zakázku je podle něj další rozvoj a implementace informačního systému v rámci organizační struktury objednatele reference – Generálne riaditeľstvo zboru väzenskej a justičnej stráže (dále jen „objednatel reference“, nebo „GRZVJS“) – tedy instituce, která má jedno IČO, vystupuje jako jedno zdravotnické zařízení a má celkem 324 lůžek, na kterých se vykonává zdravotní péče. Dle navrhovatele referenční zakázka zahrnovala dodávku, implementaci a provoz pro celou organizaci GRZVJS, tedy celkem pro 324 lůžek v následujícím členění: v „Nemocnici pre obvinených a odsúdených a Ústav na výkon trestu odňatia slobody Trenčín“ (dále jen „Nemocnice Trenčín“) 189 lůžek, a dále ve stacionářích ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou 46 lůžek, ÚVTOS a ÚVV Leopoldov 40 lůžek, ÚVTOS Košice-Šaca 34 lůžek, ÚVTOS pre mladistvých Sučany 15 lůžek (dále společně jen jako „ÚVTOS“, popř. „stacionáře“). Navrhovatel přitom uvádí, že referenční zakázka byla zrealizována jako instalace pro jedno zdravotnické zařízení, přičemž byla realizována v architektuře Aplikační & DB server na centrálním úložišti objednatele reference a na klientských stanicích připojených na centrální úložiště, což dle jeho názoru beze zbytku naplňuje požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách.
4. Dne 4. 2. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0525/2020/VZ, č. j. ÚOHS-04408/2021/500/AIv (dále jen „původní prvostupňové rozhodnutí“), kterým rozhodl, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad uvedl, že navrhovatel nesplnil stanovenou podmínku v podobě implementace zdravotnického informačního systému pro jedno zdravotnické zařízení a byl tak zadavatelem oprávněně vyloučen z účasti v zadávacím řízení. GŘZVJS je totiž subjektem, který sám o sobě nelze považovat za zdravotnické zařízení, přičemž ani zdravotnická zařízení, která dle § 2 odst. 3 zákona č. 4/2001 Z. z. o Zbore väzenskej a justičnej stráže GŘZVJS řídí a kontroluje, nedosahují jednotlivě hodnoty požadované zadavatelem. Největším zdravotnickým zařízením provozovaným v rámci organizačního členění GŘZVJS je přitom Nemocnice pro obviněné Trenčín, která však sama o sobě nedisponuje zadavatelem požadovaným počtem lůžek. Jednotlivé ÚVTOS pak Úřad považuje za samostatná zdravotnická zařízení, která, byť mohou být reálně propojena navrhovatelem provozovaným informačním systémem, nelze s ohledem na povahu objednatele referenční zakázky pro účely prokázání kvalifikace započítat do zadavatelem stanoveného limitu, který jednoznačně stanovuje požadavek ve vztahu k jednomu zdravotnickému zařízení.
5. Proti původnímu prvostupňovému rozhodnutí podal navrhovatel dne 19. 2. 2021 rozklad z téhož dne. Předseda Úřadu o něm rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0043/2021/VZ č. j. ÚOHS-13450/2021/161/JSu ze dne 26. 4. 2021 (dále jen „rozhodnutí předsedy Úřadu“) rozhodl tak, že původní prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Předseda Úřadu nejdříve upozornil na existenci rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 37/2020 – 720 ze dne 27. 1. 2021 (dále jen „rozsudek PROSOFT“), ve kterém soud řešil otázku oprávněnosti zadávací podmínky spočívající právě v požadavku na počet 300 lůžek v rámci uznatelnosti referenční zakázky, byť z pohledu zákonnosti zadávací podmínky a nikoliv z pohledu posouzení konkrétní předložené reference, přičemž dospěl k závěru, že je-li požadovaný nemocniční systém dostatečně popsán v zadávací dokumentaci, pak včlenění požadavku na počet lůžek odporuje zásadě přiměřenosti dle § 6 odst. 1 zákona, neboť tento požadavek nemá žádnou vypovídací hodnotu o schopnosti dodavatelů plnit veřejnou zakázku. S ohledem na to předseda Úřadu konstatoval nutnost extenzivního výkladu a limitace vlivu předmětné zadávací podmínky spočívající v dodání reference „…komplexní[ho] softwarové[ho] řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek,…“, a to s ohledem na to, že nebylo možné v rámci správního řízení přezkoumat zákonnost zadávací podmínky.
6. Předseda Úřadu dále uvedl, že „[j]e-li předmětem posouzení, zda předložená referenční zakázka vyhovuje požadavkům zadavatele, je třeba zjistit, zda agenda spravovaná informačním systémem v daných stacionářích odpovídá agendě, kterou má vykonávat (nebo vykonává) nyní zadavatel a pro jejíž správu poptává NIS. Pokud se agenda shoduje, není na místě mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními (nemocnicí a soustavou nemocnice a stacionářů) činit rozdíly pouze na základě formálního závěru, že ‚lůžka‘ ve stacionářích jsou jinak formálně vykazována či metodologicky sčítána (sledována). Je-li tu taková věcná podobnost, i lůžka ve stacionářích je třeba akceptovat do plnění reference. Obdobně není nijak zřejmé, že zdravotnické zařízení s 300 lůžky bude poskytovat zadavatelem požadovaný rozsah služeb. Je kupříkladu možné si představit, že při větším počtu nemocnic v jednom městě bude i určitá nemocnice, byť třeba s kapacitou 500 lůžek, poskytovat péči pouze v několika základních oborech a pacienti se speciálními potřebami budou odesíláni do jiného zařízení se širokou škálou lékařských oborů, nebo naopak zařízení úzce specializovaných.“ Dále předseda Úřadu shledal: „Tvrdí-li tedy navrhovatel, že byť je jeho informační systém instalován ve formálně oddělených institucích, jedná se o jediný komplexní a vzájemně provázaný informační systém, je třeba tuto otázku vyhodnotit věcně, nikoliv pouze formálně konstatovat, že se jedná o odlišné subjekty (kvazisubjekty). Užiji-li příkladu naznačeného výše, i kdyby stát či soukromá osoba založily tři různá zdravotnická zařízení – obecnou nemocnici se 150 ‚lůžky‘, úrazovou nemocnici s 50 ‚lůžky‘ a dětskou nemocnici se 100 ‚lůžky‘ – ve kterých by byl provozován jediný vzájemně provázaný NIS tvořící jeden celek, podmínka ‚zdravotnického zařízení s 300 lůžky‘ by byla materiálně naplněna, i kdyby se třeba jednalo o samostatné právnické osoby.“
II. Napadené rozhodnutí
7. Dne 11. 10. 2021 vydal Úřad ve správním řízení rozhodnutí č. j. ÚOHS-34169/2021/500/AIv (dále jen „napadené rozhodnutí“), jehož výrokem I rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidla stanovená v ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona, když rozhodnutím o vyloučení vyloučil navrhovatele z důvodu nesplnění požadované kvalifikace a předložení nepravdivých tvrzení týkajících se významné dodávky, aniž by tyto závěry měly oporu ve zjištěných skutečnostech. Jako opatření k nápravě Úřad výrokem II zrušil rozhodnutí o vyloučení a všechny následující úkony učiněné zadavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Výrokem III Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku a výrokem IV rozhodl o povinnosti uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
8. Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že dle jeho zjištění tvoří zdravotnický informační systém dodaný navrhovatelem objednateli reference komplexní informační systém založený na společné databázi, který je jeho objednatelem plně využíván v rozsahu všech funkcionalit, a to stejně ve vztahu ke všem zařízením v rámci organizace GRZVJS, resp. ve vztahu ke všem navrhovatelem uvedeným lůžkům. Tyto skutečnosti Úřadu potvrdil objednatel reference a neobstojí proto závěr zadavatele týkající se údajné nepravdivosti tvrzení o počtu lůžek. Výroky navrhovatele vypovídají spíše o rozdílném právním názoru na výklad stanovených podmínek technické kvalifikace než o úmyslu navrhovatele uvést zadavatele v omyl při posuzování technické kvalifikace, a to s ohledem na netradiční organizační strukturu objednatele reference. Svůj názor navíc zadavatel v rozhodnutí o vyloučení objektivně nedoložil.
III. Rozklad navrhovatele
9. Dne 26. 10. 2021 obdržel Úřad rozklad zadavatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 11. 10. 2021. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
10. Zadavatel namítá, že podmínka technické kvalifikace na významnou dodávku musí být splněna jako celek a nelze ji tedy prokázat dílčím plněním. Reference dle něj musí být realizována v jednom zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, což navrhovatel nesplnil. Zadavatel poukazuje na rozdíl v agendě mezi nemocnicemi se 100 až 250 lůžky a nemocnicemi s minimálním počtem 300 lůžek. Nejde přitom jen o posouzení kvality systému, ale i o schopnosti a zkušenosti dodavatele s implementací takto komplexního systému. Tuto schopnost nelze nahradit implementací většího počtu menších zdravotnických zařízení či ambulancí, které mají omezenou agendu a prakticky u nich neexistuje propojení a komunikace s více systémy. Nemocnice o počtu 300 lůžek pod jediným IČO se nemůže srovnávat se zdravotnickými zařízeními v počtu 15-46 nebo 189 lůžek, a to s ohledem na rozsah péče, odbornost či vykazování lůžkové péče. Zadavatel také poukazuje na rozdíl mezi termínem „zdravotnický informační systém“, který používá navrhovatel, a „nemocniční informační systém“.
11. Zadavatel v technické kvalifikaci uvedl pojem „zdravotnické zařízení“ v jednotném čísle a není žádný důvod, aby se mohlo jednat o jakýkoliv počet zdravotnických zařízení. Zadavatel nesouhlasí se zjednodušeným příkladem uvedeným v bodu 47 odůvodnění napadeného rozhodnutí. S danou logikou by totiž bylo možné považovat za stejný systém propojující 100 ambulancí po 3 lůžkách. Taková reference neodpovídá požadavku zadavatele erudicí dodavatele ani rozsahem agendy.
12. Zadavatel namítá, že použití extenzivního výkladu podmínky kvalifikace je v rozporu se zákonem, neboť je porušením zásady transparentnosti. V případě extenzivního výkladu by zadavatel mohl v různých případech shodně formulované podmínky interpretovat různým způsobem. Účastníci řízení by si například mohli vykládat zadávací podmínky méně extenzivně, než jak by to činil zadavatel. Zadavatel upozorňuje na rozpor extenzivního výkladu předmětného kvalifikačního požadavku s jeho výslovným zněním. Zadávací podmínky je nutné posuzovat s ohledem na jejich znění, nikoliv na ně s ohledem na rozsudek PROSOFT nahlížet extenzivně. Zadavatel také namítá problematickou možnost využití tohoto rozsudku, a to kvůli podané kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Zadavatel s rozsudkem nesouhlasí, a to s odkazem na předpisy týkající se kybernetické bezpečnosti, kde je taktéž pracováno s kritériem počtu lůžek.
13. Podle zadavatele se agenda liší tím, že jsou lůžka evidována a zároveň je na nich vykazována zdravotnická péče, tj. dávky pro zdravotní pojišťovny. Právě to v rámci nemocničního informačního systému představuje jednu z nejsložitějších agend a zároveň agendu klíčovou, protože se jedná o finance a legislativu. Lůžka ve stacionářích jsou evidována jen ve speciálních případech (což podle ověření zadavatele není případ navrhovatele) a jedná se o agendu podstatně jednodušší než při standardní lůžkové péči. Počet lůžek je vhodným parametrem, pokud zadavatel požaduje prokázat schopnost implementovat systém s určitou složitostí. Lůžka, která nejsou evidována a není na nich vykazována zdravotní lůžková péče, nemohou podle zadavatele prokazovat splnění kvalifikačního požadavku. Lůžka ambulantních oddělení zcela zřejmě nenaplňují dikci zadávacích podmínek. Dotazem na Národné centrum zdravotníckych informácií zadavatel zjistil počet 177 lůžek, která objednatel reference eviduje jako registrovaná.
14. Zadavatel poukazuje na smlouvu mezi objednatelem reference a navrhovatelem. Podle zadavatele se jedná o smlouvu, která se netýká dodávky nemocničního informačního systému, ale jeho rozvoje a servisní podpory. Z doložené smlouvy vyplývá, že se jedná o systém, který řeší komplexně chod vězeňské služby a „zdravotnická starostlivosť o väzňov“ je jen nepatrnou částí celého systému. K tomu zadavatel odkazuje i na rozhodnutí Úradu pro verejne obstarávanie č. 238026000/20196-ODI, ze kterého má tento závěr také vyplývat. Nabízený systém Ordinis není podle zadavatele nemocničním systémem, kterým navrhovatel prokazuje kvalifikaci. Nabízený produkt Ordinis 4.0 není vytvořen v částečně uzavřené architektuře Oracle Forms. Pokud tedy navrhovatel při dřívějším šetření Úřadu předložil plnění kvalifikačního požadavku řešením na platformě Oracle Forms, která nemá nic společného s nabízeným řešením Ordinis 4.0, mohl se snažit uvést Úřad v omyl. V rámci smlouvy mezi navrhovatelem a objednatelem reference je dohodnuta pouze cena podpory a cena vývojových hodin. Zadavateli proto není jasné, z čeho navrhovatel vypočetl cenu dodávky a zda existuje.
15. Zadavatel má dále postaveno najisto, že systém dle referenční zakázky navrhovatel nikdy nevykázal žádné z pojišťoven v České republice. Technická kvalifikace požaduje i implementaci systému, k tomu však nikdy nedošlo a dojít nemohlo, protože ani jedno ze zdravotnických zařízení objednatele reference nemá smlouvu s žádnou z českých pojišťoven.
Závěr rozkladu
16. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu změnil napadené rozhodnutí tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu
17. Navrhovatel uvádí, že zadavatel svojí argumentací fakticky mění kvalifikační požadavky, když namísto informačního systému pro nemocnici o minimálně 300 lůžkách požaduje informační systém s vyšším počtem různých oborů. Taková dodatečná úprava zadávacích podmínek je nepřípustná. Nelze přijmout výklad, že nemocnice o určitém počtu lůžek garantuje požadovaný počet oborů. U informačního systému se neposuzují lékařské zkušenosti, ale technologické funkcionality a z pohledu funkčnosti je irelevantní, zda se data týkají interny nebo neurologie; je lhostejný počet odborností. Stejně tak není podstatné, zda jsou lůžka v jedné či ve více budovách. Odlišování zdravotnického a nemocničního informačního systému je podle navrhovatele pouze hra se slovy, přičemž specifikace informačního systému je dána nikoliv názvem, ale funkčními požadavky.
18. Navrhovatel se ztotožňuje s výkladem provedeným Úřadem, neboť se fakticky jedná o „normální výklad“ oproti zadavatelově výkladu formalistickému. Pravomocný rozsudek PROSOFT je pak podle navrhovatele nutné respektovat, a to i v případě podání mimořádného opravného prostředku. Zohlednění lůžek pro účely kybernetické bezpečnosti je pro účely veřejné zakázky irelevantní.
19. Navrhovatel konstatuje, že referenční zakázka splňuje všechny požadavky zadavatele, což nemůže být vyvráceno ani případnou skutečností, že obsahovala i jiné části plnění, které zajišťují „komplexní chod vězeňské služby“. Zadavatel podle navrhovatele nepožadoval, aby bylo součástí referenční zakázky vykazování pro českou zdravotní pojišťovnu.
20. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a podaný rozklad zamítl.
IV. Řízení o rozkladu
21. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
22. Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
23. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výrocích, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení, případně změně napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
24. Zadavatel podle bodu 2.6.1.1 zadávací dokumentace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 požadoval jako jedno z kritérií technické kvalifikace prokázat alespoň 1 dodávku nabízeného systému, jejímž předmětem „byla dodávka vč. implementace a následné podpory nemocničního informačního systému v rozsahu odpovídajícím příloze č. 1 této zadávací dokumentace v minimálním finančním rozsahu alespoň jedné dodávky (bez podpory) ve výši 5 000 000 Kč bez DPH, přičemž požadovaný minimální finanční objem se musí vztahovat pouze k samotné dodávce a implementaci informačního systému, nikoli k dodání souvisejícího hardware nebo dalších zařízení a systémů. Pro účely prokázání technického kvalifikačního kritéria se nemocničním informačním systémem rozumí komplexní softwarové řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a to včetně systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice.“
25. V dosavadním průběhu správního řízení vyplynulo, že navrhovatel prokazoval svou referenční zakázku dodáním zdravotnického informačního systému, který měl dodat pro objednatele reference s tím, že daný informační systém nainstaloval v Nemocnici pre obvinených a odsúdených a ÚVTOS Trenčín (189 lůžek) a stacionářích při ÚVTOS Hrnčiarovce nad Parnou (46 lůžek), ÚVTOS a ÚVV Leopoldov (40 lůžek), ÚVTOS Košice-Šaca (34 lůžek), ÚVTOS pre mladistvých Sučany (15 lůžek).
26. Úvodem považuji za vhodné uvést důvody, které zadavatele vedly k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť právě rozhodnutí o vyloučení a důvody v něm uvedené jsou předmětem přezkumu. Zadavatel tedy vyloučil navrhovatele proto, že referenční zakázka jím předkládaná nesplňovala požadavek na velikost zdravotnického zařízení, ve kterém měl být informační systém implementován, objednatel reference není jedním zdravotnickým zařízením, všechna lůžka u objednatele reference nejsou vykazována zdravotní pojišťovně a údaje předložené navrhovatelem jsou nepravdivé.
27. Zadavatel namítá, že podmínka technické kvalifikace na významnou dodávku musí být splněna jako celek a nelze ji tedy prokázat dílčím plněním. Reference dle něj musí být realizována v jednom zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, což navrhovatel nesplnil. Zadavatel poukazuje na rozdíl v agendě mezi nemocnicemi se 100 až 250 lůžky a nemocnicemi s minimálním počtem 300 lůžek. Nejde přitom jen o posouzení kvality systému, ale i o schopnosti a zkušenosti dodavatele s implementací takto komplexního systému. Tuto schopnost nelze nahradit implementací většího počtu menších zdravotnických zařízení či ambulancí, které mají omezenou agendu a prakticky u nich neexistuje propojení a komunikace s více systémy. Nemocnice o počtu 300 lůžek pod jediným IČO se nemůže srovnávat se zdravotnickými zařízeními v počtu 15-46 nebo 189 lůžek, a to s ohledem na rozsah péče, odbornost či vykazování lůžkové péče. Zadavatel také poukazuje na rozdíl mezi termínem „zdravotnický informační systém“, který používá navrhovatel, a „nemocniční informační systém“.
28. Co se týká počtu lůžek u objednatele reference, nesdílím názor zadavatele, že předmětná zadávací podmínka dodávky nemocničního informačního systému do zdravotnického zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek může být splněna pouze jedním de facto prostorově vymezeným zdravotnickým zařízením. Pokud by byl předmětný informační systém provozován pouze v jednom ze zařízení objednatele reference a v jiném by byl provozován informační systém nezávislý a nikterak nepropojený (byť od stejného dodavatele), nemohl by navrhovatel prokazovat kvalifikaci těmito informačními systémy. Taková situace však v tomto případě nenastala. Ačkoliv ani jedna instituce spadající pod objednatele reference nedisponuje sama o sobě 300 lůžky, dohromady tomu tak je, přičemž navrhovatel provozuje jeden nemocniční informační systém pro všechny z nich. Jak vyplývá z bodů 58 a 59 odůvodnění napadeného rozhodnutí, jedná se o jednotný informační systém pracující se základní databází na centrální úrovni. Souhlasím proto se závěrem Úřadu učiněným v bodě 90 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že předmětný nemocniční informační systém je v rámci jednotlivých zařízení objednatele reference provozován jako jediný vzájemně provázaný nemocniční systém tvořící jeden celek. Navrhovatel tedy prokázal, že nemocniční informační systém předkládaný jako referenční zakázka splňuje požadavek na počet lůžek. Toto Úřad ověřil a odůvodnil.
29. Jakékoliv další požadavky, které nyní zadavatel na požadovaný nemocniční informační systém klade, měl začlenit do zadávací dokumentace, pokud chtěl, aby dodavatelé prokazovali jejich splnění. Jedná se především o zkušenosti dodavatele s implementací systému či rozdíly v odbornosti nemocnic s větším počtem lůžek, které zadavatel uvádí v rozkladu. Opakuji, že zadavatel měl možnost stanovit zadávací podmínku spočívající například v dalších požadavcích na dodavatele, zkušenosti jeho týmu a podobně.
30. Navrhovatel proto předloženým nemocničním informačním systémem splnil požadavek na počet lůžek, z čehož vyplývá nedůvodnost zadavatelovy námitky a nutnost ji odmítnout.
31. Námitku týkající se označení informačního systému jako „nemocničního“, nebo „zdravotnického“ shledávám irelevantní a je ji rovněž potřeba odmítnout. Byť je předmětem veřejné zakázky první varianta, zatímco navrhovatel používá variantu druhou, informační systém je vymezen především svými funkcionalitami a zadavatel ani nerozporuje, že by systém dodaný navrhovatelem v rámci předmětné referenční zakázky svým obsahem neodpovídal pojmu „nemocniční informační systém“. Ostatně objednatel reference tento systém provozuje mimo jiné v Nemocnici pre obvinených a odsúdených a ÚVTOS Trenčín.
32. Zadavatel dále namítá, že v technické kvalifikaci uvedl pojem „zdravotnické zařízení“ v jednotném čísle a není žádný důvod, aby se mohlo jednat o jakýkoliv počet zdravotnických zařízení. Zadavatel nesouhlasí se zjednodušeným příkladem uvedeným v bodu 47 odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu. Se stejnou logikou by bylo možné považovat za stejný systém propojující 100 ambulancí po 3 lůžkách. Taková reference neodpovídá požadavku zadavatele erudicí dodavatele ani rozsahem agendy.
33. V první řadě k tomu uvádím, že tato námitka nesměřuje proti odůvodnění napadeného rozhodnutí, ale proti odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu (konkrétně bodu 32, ačkoliv zadavatel uvádí bod 47, který ale v daném rozhodnutí není vůbec obsažen). Byť by nebylo nutné se jí zabývat, neboť je rozklad podán proti napadenému rozhodnutí a nejedná se tak o námitku ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu, byl Úřad při vydání napadeného rozhodnutí vázán daným rozhodnutím předsedy Úřadu, a proto uvádím, že nelze bez dalšího souhlasit s tím, že by daná reference nemohla odpovídat požadavku zadavatele. Předně by spíše byl naplněn požadavek zadavatele (nezačleněný do zadávací dokumentace, tedy v dané chvíli nezávazný, nicméně zadavatelem deklarovaný) na větší rozsah odborností, které by nemocniční informační systém zahrnoval. Zároveň, pokud by se jednalo o jeden propojený systém a jednoho zřizovatele provozujícího vzájemně související zdravotnická zařízení, není možné konstatovat, že je jednodušší implementovat daný systém do více ambulancí po menším počtu lůžek. Zaprvé daná akce zcela jistě vyžaduje větší koordinaci pracovníků dodavatele, zadruhé je systém nutné implementovat na více místech zvlášť. Zadavatelem nastíněná extrémní situace však vůbec nenastala, proto se jedná o situaci čistě teoretickou. Přesto tato situace ukazuje vypovídající hodnotu požadavku na počet lůžek nemocničního informačního systému v kontrastu s požadavky na jeho funkcionality, rozsah zahrnutých odborností a podobně.
34. Co se týká většího počtu zdravotnických zařízení, opakuji svůj závěr z bodu 32 odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu, ve kterém jsem uvedl: „Stejně tak nelze ryze formalisticky přistoupit k hodnocení pojmu zdravotnické zařízení užitému v jednotném čísle. Jak Úřad správně uvedl a akcentují to oba účastníci řízení, smyslem technické kvalifikace je ověřit schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Tvrdí-li tedy navrhovatel, že byť je jeho informační systém instalován ve formálně oddělených institucích, jedná se o jediný komplexní a vzájemně provázaný informační systém, je třeba tuto otázku vyhodnotit věcně, nikoliv pouze formálně konstatovat, že se jedná o odlišné subjekty (kvazisubjekty).“ Ověření této skutečnosti se Úřad věnoval v již zmíněném bodě 90 odůvodnění napadeného rozhodnutí, přičemž jsem již výše vyjádřil souhlas s tímto posouzením. Tuto námitku jako celek je proto nutné odmítnout.
35. Podle zadavatele se agenda liší tím, že jsou lůžka evidována a zároveň je na nich vykazována zdravotnická péče, tj. dávky pro zdravotní pojišťovny. Právě to v rámci nemocničního informačního systému představuje jednu z nejsložitějších agend a zároveň agendu klíčovou, protože se jedná o finance a legislativu. Lůžka ve stacionářích jsou evidována jen ve speciálních případech (což podle ověření zadavatele není případ navrhovatele) a jedná se o agendu podstatně jednodušší než při standardní lůžkové péči. Počet lůžek je vhodným parametrem, pokud zadavatel požaduje prokázat schopnost implementovat systém s určitou složitostí. Lůžka, která nejsou evidována a není na nich vykazována zdravotní lůžková péče, nemohou podle zadavatele prokazovat splnění kvalifikačního požadavku. Lůžka ambulantních oddělení zcela zřejmě nenaplňují dikci zadávacích podmínek. Dotazem na Národné centrum zdravotníckych informácií zadavatel zjistil počet 177 lůžek, která objednatel reference eviduje jako registrovaná.
36. Konstatuji, že zadavatel v zadávací dokumentaci, respektive v konkrétním požadavku na kvalifikaci dodavatelů nepožadoval, aby byla všechna lůžka v referenční zakázce vykazována pro zdravotní pojišťovnu. Ze znění předmětného kvalifikačního požadavku – „Pro účely prokázání technického kvalifikačního kritéria se nemocničním informačním systémem rozumí komplexní softwarové řešení, včetně licencí, zahrnující minimálně systém kompletního vedení elektronické zdravotní dokumentace ve zdravotnickém zařízení o velikosti minimálně 300 lůžek, a to včetně systému vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice.“ – je zřejmé, že zadavatel počet lůžek vztahoval k velikosti zdravotnického zařízení, nikoliv k jejich vykazování zdravotní pojišťovně. Nemocniční informační systém tak měl obsahovat systém vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice a zdravotnické zařízení mělo být o velikosti minimálně 300 lůžek.
37. Jak jsem již uvedl v bodě 31 odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu, „[j]e-li předmětem posouzení, zda předložená referenční zakázka vyhovuje požadavkům zadavatele, je třeba zjistit, zda agenda spravovaná informačním systémem v daných stacionářích odpovídá agendě, kterou má vykonávat (nebo vykonává) nyní zadavatel a pro jejíž správu poptává NIS. Pokud se agenda shoduje, není na místě mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními (nemocnicí a soustavou nemocnice a stacionářů) činit rozdíly pouze na základě formálního závěru, že „lůžka“ ve stacionářích jsou jinak formálně vykazována či metodologicky sčítána (sledována). Je-li tu taková věcná podobnost, i lůžka ve stacionářích je třeba akceptovat do plnění reference.“
38. Co se týká agendy, která je na lůžkách objednatele reference prováděna, Úřad zjistil (vyplývá to např. z bodů 55 a 89 odůvodnění napadeného rozhodnutí), že objednatel reference pojem „lůžko“ vykládá jednotně u všech lůžek tak, že se jedná o lůžko, na kterém je poskytována zdravotní péče. Jedním ze zdravotnických zařízení, ke kterým navrhovatel vztahuje splnění kvalifikačního kritéria a objednatel reference je potvrzuje, je Nemocnice pre obvinených a odsúdených a ÚVTOS Trenčín, přičemž i zadavatel ověřil, že tamní lůžka jsou lůžka vykazovaná zdravotní pojišťovně. Pokud tak objednatel reference potvrzuje, že všechna lůžka jsou pro něj administrativně totožná, přičemž rozdíly ve využití vyplývají z charakteru a zaměření oddělení, na kterých se lůžka nacházejí, je zřejmé, že objednatel reference má za materiálně stejná ta lůžka, která jsou vykazována zdravotní pojišťovně, i ta, která zdravotní pojišťovna neeviduje. Lze proto důvodně předpokládat, že agenda u objednavatele reference je ve vztahu k lůžkům obdobná té u zadavatele, byť u něho může být větší počet lůžek zdravotní pojišťovně vykazovaných. V takovém případě (s ohledem na závěry dříve učiněné v rozhodnutí předsedy Úřadu) není na místě činit rozdíly mezi zdravotnickými zařízeními, respektive jinak formálně vykazovanými lůžky, pokud zároveň nemocniční informační systém obsluhuje lůžka jak ve zmíněné nemocnici, tak v dalších menších zařízeních objednatele reference.
39. Ze zjištění zadavatele vyplynulo, že objednatel reference eviduje 177 lůžek vykazovaných zdravotní pojišťovně, přičemž Úřad pak dospěl na základě dotazu na objednatele reference a jeho odpovědi k tomu, že taková jsou všechna provozovaná lůžka objednatele reference, tedy 324 lůžek. Posouzení, zda se skutečně jedná o 177 či 324 lůžek vykazovaných zdravotní pojišťovně, je však vzhledem k výše uvedenému pro danou věc nerozhodné, neboť předmětný nemocniční informační systém prokazatelně (a nerozporuje to ani zadavatel) umožňuje práci s lůžky vykazovanými zdravotní pojišťovně a stejně tak má objednatel reference více než 300 lůžek. I ve světle rozsudku PROSOFT a již deklarované potřebě extenzivního výkladu potenciálně nezákonné zadávací podmínky (k čemuž jsem dospěl v rozhodnutí předsedy Úřadu), je nutné v návaznosti na to, jak zadavatel odůvodnil vyloučení navrhovatele, posoudit požadavek na počet lůžek jako naplněný. Na místě je tedy náležitým výkladem otevřít hospodářskou soutěž navzdory této potenciálně nezákonné zadávací podmínce. Rovněž tuto námitku zadavatele proto odmítám.
40. Zadavatel však namítá, že použití extenzivního výkladu podmínky kvalifikace je v rozporu se zákonem, neboť se jedná o porušení zásady transparentnosti. V případě extenzivního výkladu by zadavatel mohl v různých případech shodně formulované podmínky interpretovat různým způsobem. Účastníci řízení by si například mohli vykládat zadávací podmínky méně extenzivně, než jak by to činil zadavatel. Zadavatel upozorňuje na rozpor extenzivního výkladu předmětného kvalifikačního požadavku s jeho výslovným zněním. Zadávací podmínky je nutné posuzovat s ohledem na jejich znění, nikoliv na ně s ohledem na rozsudek PROSOFT nahlížet extenzivně. Zadavatel také namítá problematickou možnost využití tohoto rozsudku, a to kvůli podané kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Zadavatel s rozsudkem nesouhlasí, a to s odkazem na předpisy týkající se kybernetické bezpečnosti, kde je taktéž pracováno s kritériem počtu lůžek.
41. Úvodem vypořádání této námitky musím silně nesouhlasit s argumentací zadavatele týkající se údajně problematické možnosti využití rozsudku PROSOFT. Fakt, že tento rozsudek je rozsudkem Krajského soudu v Brně a byl napaden kasační stížností, nemá žádný vliv na jeho aktuální využitelnost. Kasační stížnost nemá podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů odkladný účinek. Předmětný rozsudek má tedy stejnou platnost, využitelnost a váhu jako jakýkoliv jiný nezrušený rozsudek Krajského soudu v Brně. Úřad je rozsudkem vázán při posuzování skutkově obdobných případů.
42. Dále je nutné konstatovat, že potřeba extenzivního výkladu se vztahuje pouze ke konkrétní řešené zadávací podmínce. Zadavatel i Úřad jsou povinni ji vykládat tak, aby s ohledem na potenciální nezákonnost limitovali její vliv. To neznamená, že účastníci řízení by měli nějakým způsobem kalkulovat s nezákonností zadávací podmínky (pokud mají znalost rozsudku PROSOFT) a následně se domáhat posouzení požadavku jako splněného. Požadovaný extenzivní výklad se má projevit tak, že v případě nejasnosti či nejednoznačnosti splnění zadávací podmínky je nutné k posouzení jejího splnění přistupovat s širším pohledem na možnosti jejího splnění, jako tomu je například v případě navrhovatele.
43. Odkaz na předpisy týkající se kybernetické bezpečnosti je přitom nepřípadný, neboť Úřad posuzuje soulad zadávacích podmínek pouze se zákonem. Navíc je nutné konstatovat, že přezkum zadávacích podmínek není předmětem tohoto správního řízení. Námitku pro výše uvedené tedy taktéž odmítám.
44. Zadavatel poukazuje na smlouvu mezi objednatelem reference a navrhovatelem. Podle zadavatele se jedná o smlouvu, která se netýká dodávky nemocničního informačního systému, ale jeho rozvoje a servisní podpory. Z doložené smlouvy vyplývá, že se jedná o systém, který řeší komplexně chod vězeňské služby a „zdravotnická starostlivosť o väzňov“ je jen nepatrnou částí celého systému. K tomu zadavatel odkazuje i na rozhodnutí Úradu pro verejne obstarávanie č. 238026000/20196-ODI, ze kterého má také tento závěr vyplývat. Nabízený systém Ordinis není podle zadavatele nemocničním systémem, kterým navrhovatel prokazuje kvalifikaci. Nabízený produkt Ordinis 4.0 není vytvořen v částečně uzavřené architektuře Oracle Forms. Pokud tedy navrhovatel při dřívějším šetření Úřadu předložil plnění kvalifikačního požadavku řešením na platformě Oracle Forms, která nemá nic společného s nabízeným řešením Ordinis 4.0, mohl se snažit uvést Úřad v omyl. V rámci smlouvy mezi navrhovatelem a objednatelem reference je dohodnuta pouze cena podpory a cena vývojových hodin. Zadavateli proto není jasné, z čeho navrhovatel vypočetl cenu dodávky a zda existuje.
45. Zadavatel touto námitkou rozšiřuje okruh důvodů, pro které byl navrhovatel rozhodnutím o vyloučení vyloučen ze zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že předmětem návrhového řízení je právě přezkum rozhodnutí o vyloučení, není možné se touto námitkou zabývat. To se týká jak architektury nabízeného produktu, tak obsahu smlouvy mezi objednatelem reference a navrhovatelem. Jak již Úřad uvedl v bodě 101 napadeného rozhodnutí, „[z]adavateli je přitom zcela jistě zachováno právo toto své zjištění nadále analyzovat (ostatně obdobně jako též zjištění týkajícího se vykazování pro zdravotní pojišťovny v České republice) a na základě této své analýzy opětovně posoudit, zda navrhovatel prokázal kvalifikaci v souladu s požadavky zadavatele plynoucími ze zadávacích podmínek.“ Námitku proto pro její nepřípustnost odmítám.
46. V poslední řadě zadavatel tvrdí, že má postaveno najisto, že systém dle referenční zakázky navrhovatel nikdy nevykázal žádné z pojišťoven v České republice. Technická kvalifikace požaduje i implementaci systému, k tomu však nikdy nedošlo a dojít nemohlo, protože ani jedno ze zdravotnických zařízení objednatele reference nemá smlouvu s žádnou z českých pojišťoven.
47. I k této námitce musím (v návaznosti na bod 100 napadeného rozhodnutí) uvést, že nebyla součástí rozhodnutí o vyloučení, proto nebyl Úřad a nejsem ani já oprávněn se jí zabývat při přezkumu rozhodnutí o vyloučení a důvodů pro vyloučení navrhovatele v něm uvedených. Zadavatel navíc žádným konkrétním způsobem nezpochybňuje závěry Úřadu. I tuto námitku tak lze pro nepřípustnost pouze odmítnout.
VI. Závěr
48. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu zadavatele.
49. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Městská nemocnice Ostrava, příspěvková organizace, Nemocniční 898/20A, 728 80 Ostrava – Moravská Ostrava
2. DATALAN, a.s., Krasovského 14, 851 01 Bratislava – městská část Petržalka, doručováno do datové schránky DATALAN, a.s., odštěpný závod, Na hlinách 1786/16, Kobylisy, 182 00 Praha 8
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího postupu, v daném případě ve smyslu § 56 zákona.