číslo jednací: 41273/2021/500/AIv
spisová značka: S0410/2021

• Instance: I.
• Věc: Vytvoření eHealth platformy pro komunikaci, výměnu a sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb v nemocnicích Zlínského kraje, pacienty a informačními systémy
• Účastníci:
  1. Uherskohradišťská nemocnice, a. s.
  2. Medical Systems, a. s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 22. 12. 2021

Spisová značka: ÚOHS-S0410/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-41273/2021/500/AIv

Brno: 6. 12. 2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 20. 9. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 9. 2021 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno,
• navrhovatel – Medical Systems a.s., IČO 26853167, se sídlem Kotkova 384/4, Vítkovice 703 00 Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vytvoření eHealth platformy pro komunikaci, výměnu a sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb v nemocnicích Zlínského kraje, pacienty a informačními systémy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 7. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 7. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-026584, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 9. 8. 2021, 12. 8. 2021, 30. 8. 2021 a 13. 9. 2021, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 142- 378223, ve znění dodatečných informací uveřejněných ve dnech 10. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 153- 407806, 13. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 156-414223, 30. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 167-438484 a 13. 9. 2021 pod ev. č. 2021/S 177-462211,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Medical Systems a.s., IČO 26853167, se sídlem Kotkova 384/4, Vítkovice 703 00 Ostrava – ze dne 20. 9. 2021 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Vytvoření eHealth platformy pro komunikaci, výměnu a sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb v nemocnicích Zlínského kraje, pacienty a informačními systémy“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 21. 7. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 7. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-026584, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 9. 8. 2021, 12. 8. 2021, 30. 8. 2021 a 13. 9. 2021, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 142- 378223, ve znění dodatečných informací uveřejněných ve dnech 10. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 153- 407806, 13. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 156-414223, 30. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 167-438484 a 13. 9. 2021 pod ev. č. 2021/S 177-462211, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Uherskohradišťská nemocnice a.s., IČO 27660915, se sídlem J. E. Purkyně 365, 686 06 Uherské Hradiště, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 30. 9. 2021 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 21. 7. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Vytvoření eHealth platformy pro komunikaci, výměnu a sdílení informací mezi poskytovateli zdravotních služeb v nemocnicích Zlínského kraje, pacienty a informačními systémy“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 26. 7. 2021 pod ev. č. zakázky Z2021-026584, ve znění oprav uveřejněných ve dnech 9. 8. 2021, 12. 8. 2021, 30. 8. 2021 a 13. 9. 2021, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 26. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 142- 378223, ve znění dodatečných informací uveřejněných ve dnech 10. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 153- 407806, 13. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 156-414223, 30. 8. 2021 pod ev. č. 2021/S 167-438484 a 13. 9. 2021 pod ev. č. 2021/S 177-462211 (dále jen „veřejná zakázka“)[1].

2.             Dle bodu 1.1 „Zadavatel“ zadávací dokumentace ze dne 26. 7. 2021 (dále jen „zadávací dokumentace“) zadavatel provádí zadávací řízení na svůj účet a dále v postavení centrálního zadavatele podle ust. § 9 odst. 1 písm. b) zákona na účet následujících pověřujících zadavatelů:

• Kroměřížská nemocnice a.s., IČO 27660532, se sídlem Havlíčkova 660/69, 767 01 Kroměříž (dále jen „Kroměřížská nemocnice a.s.“),
• Vsetínská nemocnice a.s., IČO 26871068, se sídlem Nemocniční 955, 755 01 Vsetín (dále jen „Vsetínská nemocnice a.s.“).

„Vybraný dodavatel uzavře 3 smlouvy na plnění veřejné zakázky, tedy jednu s centrálním zadavatelem a 2 s pověřujícími zadavateli.

Centrální zadavatel uzavřel s pověřujícími zadavateli smlouvu o centralizovaném zadávání, ve které si smluvní strany vzájemně upravily práva a povinnosti.“

3.             Dle bodu 1.2 „Zástupce zadavatele“ zadávací dokumentace zástupcem zadavatele ve věcech souvisejících s předmětným zadávacím řízením je společnost MT Legal, s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jakubská 121/1, 602 00 Brno.

4.             Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 3.1 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vybudování (tj. navržení, implementace, integrace a customizace) komunikační a integrační platformy, jakož i poskytování souvisejících služeb podpory a rozvoje (k tomu podrobněji dále v bodech 45. a 46. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

5.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky je dle bodu 3.3 „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace 207 200 000,- Kč bez DPH, přičemž zadavatel stanovil, že: „nabídková cena za Informační systém (vyjma služeb jeho podpory a rozvoje) nesmí v nabídkách účastníků překročit následující hodnoty:

a)      Uherskohradišťská nemocnice a.s. – 46.000.000 Kč bez DPH,

b)      Kroměřížská nemocnice a.s. – 29.000.000 Kč bez DPH,

c)      Vsetínská nemocnice a.s. – 26.000.000 Kč bez DPH.“

6.             V bodě IV.2.2) formuláře F02 – Oznámení o zahájení zadávacího řízení zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek do 30. 8. 2021, 10:00 hod, kterou zadavatel v souvislosti s vysvětleními zadávací dokumentace postupně prodlužoval až do 17. 9. 2021, 10:00 hod.

7.             Dne 18. 8. 2021 zadavatel uveřejnil vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 z téhož dne (dále jen „vysvětlení ZD č. 3“), k tomu viz dále v bodě 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

8.             Dne 27. 8. 2021 obdržel zadavatel námitky navrhovatele – Medical Systems a.s., IČO 26853167, se sídlem Kotkova 384/4, Vítkovice 703 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 26. 8. 2021 proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky).

9.             Zadavatel námitky rozhodnutím ze dne 6. 9. 2021 odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), přičemž rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 8. 9. 2021. Obsah rozhodnutí o námitkách Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) shrnuje níže v bodech 51. – 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

10.         Navrhovatel následně podal dne 20. 9. 2021 k Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“), jehož obsah Úřad uvádí níže v bodech 11. – 16. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

II.             OBSAH NÁVRHU

11.         Navrhovatel brojí proti zadávacím podmínkám, přičemž uvádí, že po prostudování zadávací dokumentace nabyl pochybnosti o tom, zda technické požadavky na poptávaný nemocniční informační systém (dále jen „NIS“) nevytváří překážky hospodářské soutěže a nezvýhodňují některé z účastníků zadávacího řízení.

12.         Navrhovatel popisuje, že vznesl na zadavatele dotaz, na který zadavatel odpověděl a navrhovatel následně podal námitky, které zadavatel rozhodnutím o námitkách odmítl. Zadavatel dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách zmírňuje interpretaci zadávacích podmínek, když uvádí, že integrační platforma (dále jen „IP“) může být rovněž i součást NIS.

13.         Dle názoru navrhovatele jsou požadavky kladené na architekturu IP uvedené v pododst. 2.1.4. a 5.2.1. přílohy č. 1.1 „Úvod k Technické specifikaci“ smlouvy (dále jen „úvod k technické specifikaci“) bezúčelné, nepřínosné a činí zadávací řízení neférové a diskriminační. Totožného výsledku, který je předmětem veřejné zakázky, lze dle navrhovatele dosáhnout pomocí řady technických řešení. Dle navrhovatele reálně neexistuje důvod, proč by NIS dodávaný jako tři samostatné instalace včetně IP nemohl splňovat požadavky dle bodu 2.1.1 úvodu k technické specifikaci. Toto řešení dle navrhovatele zvýhodňuje jednoho účastníka.

14.         Navrhovatel dále poukazuje na to, že zadavatelova interpretace ve vysvětlení ZD č. 3 a v rozhodnutí o námitkách se výrazně liší, resp. v rozhodnutí o námitkách je výrazně benevolentnější. Navrhovateli byly dle jeho názoru ze strany zadavatele poskytnuty protichůdné informace, což zcela jistě není v souladu se zásadou transparentnosti.

15.         Navrhovatel shrnuje, že zadavatel porušil ustanovení § 36 odst. 1 a 3 zákona v návaznosti na ust. § 6 odst. 1 a 2 zákona tím, že podal navrhovateli protichůdné informace a v rozhodnutí o námitkách předložil intepretaci zadávacích podmínek, která se podstatně lišila od interpretace obsažené ve vysvětlení ZD č. 3, a bezdůvodně stanovil požadavek na konkrétní architekturu NIS, přičemž vyloučil použití odlišných, ač adekvátních řešení, čímž mohl omezit okruh dodavatelů.

16.         Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení, případně aby zrušil rozhodnutí o námitkách.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

17.         Úřad obdržel návrh dne 20. 9. 2021 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

18.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

19.         Zahájení správního řízení Úřad oznámil jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-32303/2021/524/RŠu ze dne 21. 9. 2021.

20.         Dne 30. 9. 2021 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

21.         Zadavatel předně svého vyjádření uvádí, že v zadávacích podmínkách nestanovil požadavek na konkrétní architektonické řešení systému. Zadávací podmínky dle zadavatele umožňují i řešení, které zmiňuje navrhovatel, kdy jednotlivé komponenty IP budou součástí NIS.

22.         Zadavatel poukazuje na to, že navrhovatel neformuloval svůj dotaz zcela pregnantně, z čehož pramení nepochopení zadávacích podmínek. Zadavatel akcentuje, že zcela zřetelně požaduje, aby všechny 3 dodávané systémy fungovaly odděleně, neboť jsou určeny pro 3 samostatné neprovázané nemocnice, které se pouze rozhodly postupovat cestou centrálního zadávání.

23.         Zadavatel objasňuje, jak pochopil dotaz navrhovatele, přičemž poukazuje na to, že svou odpověď formuloval k dotazu, zda všechny tři systémy mohou sdílet jednu centrální databázi, nikoliv k implicitnímu dotazu, zda mohou být některé funkcionality IP zahrnuty přímo v NIS. Zadavatel uvádí, že z vysvětlení ZD č. 3 vyplývá, že 3 dodávané NIS nemohou mít jednu centrální databázi, neboť to odporuje požadavku na to, aby všechny tři systémy byly samostatné. Zadavatel akcentuje, že již v rozhodnutí o námitkách objasnil, že nestanovil požadavek na konkrétní architektonické řešení systému, „když při odděleném řešení pro každou z nemocnic neobsahuje zadávací dokumentace nic, co by bránilo využití komponent produktu NIS, jak ho má definovaný zadavatel, jako součást IP, protože IP je definována funkčně, ale nikoli ve smyslu technologické homogenity. Právě popsané informace se nevylučují (nejsou tedy protichůdné), nýbrž se doplňují, neboť poskytují odpovědi na odlišné otázky.“

24.         Zadavatel popisuje, že všechny tři nemocnice, pro které je systém poptáván, operují samostatně a na sobě zcela nezávisle, a to jak po ekonomické, administrativní, tak i odborné stránce. Jediné, co jednotlivé zadavatele spojuje, je centrální zadávání ve vztahu k předmětné veřejné zakázce. Dle zadavatele by bylo nelogické, aby v situaci, kdy každá z nemocnic působí samostatně a tomu má uzpůsobené nastavení vlastních procesů, sdílela jeden systém s ostatními nemocnicemi. V tomto směru poptávka oddělených a samostatných systémů plně odpovídá potřebám centrálního zadavatele, a proto se podle zadavatele nejedná o bezdůvodné omezení hospodářské soutěže.

25.         Zadavatel akcentuje, že vymezil předmět plnění prostřednictvím tzv. požadavků na funkci a výkon, přičemž opakuje, že nestanovil konkrétní architekturu systému a je tedy zcela na dodavatelích, jaké komponenty, budou-li odpovídat zadávacím podmínkám, zvolí.

26.         Zadavatel v plném rozsahu odkazuje na obsah rozhodnutí o námitkách[2], přičemž vyjadřuje své přesvědčení, že navrhovateli nesděloval protichůdné informace.

27.         Zadavatel zastává názor, že stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem, proto navrhuje, aby Úřad návrh dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

28.         Úřad usnesením č. j. ÚOHS-33789/2021/524/RŠu ze dne 7. 10. 2021 stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

29.         Dne 18. 11. 2021 Úřad na základě žádosti navrhovatele ze dne 9. 11. 2021 o nahlédnutí do správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0410/2021/VZ, konkretizované dne 15. 11. 2021, zaslal vybrané položky správního spisu do datové schránky.

30.         Dne 18. 11. 2021 stanovil Úřad usnesením č. j. ÚOHS-38963/2021/524/RŠu z téhož dne účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

31.         Dne 19. 11. 2021 Úřad na základě žádosti zadavatele doručené Úřadu dne 18. 11. 2021 o nahlédnutí do správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0410/2021/VZ, konkretizované téhož dne, zaslal vybrané položky správního spisu do datové schránky.

32.         Dne 22. 11. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém navrhovatel souhrnně opakuje stěžejní body své argumentace, přičemž v plném rozsahu odkazuje na obsah námitek a návrhu.

33.         Dne 24. 11. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém zadavatel v plném rozsahu odkazuje na svá předchozí podání, zejm. na vyjádření zadavatele k návrhu a rozhodnutí o námitkách.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

34.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

35.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

36.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

37.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona pro účely tohoto zákona se zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

38.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

39.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

40.         Podle § 36 odst. 2 zákona zadávací podmínky zadavatel uvede v zadávací dokumentaci nebo je sdělí účastníkům zadávacího řízení při jednání.

41.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

42.         Podle § 98 odst. 1 zákona zadavatel může zadávací dokumentaci vysvětlit, pokud takové vysvětlení, případně související dokumenty, uveřejní na profilu zadavatele, a to

a)      nejméně 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, nebo

b)      v případech, kdy je lhůta pro podání nabídek zkrácena podle § 57 odst. 2 písm. b) zákona nebo § 59 odst. 5 zákona, nejméně 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek.

43.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

44.         Z reakce navrhovatele na výzvu k předběžným tržním konzultacím ze dne 25. 2. 2021 vyplývá, že navrhovatel je schopen v případě účasti v předmětném zadávacím řízení dodat NIS ve funkčním rozsahu uvedeném v příloze č. 2 výzvy k předběžným tržním konzultacím „Předběžná specifikace záměru funkčního rozsahu NIS“ jako jednotnou aplikaci nad jednou databází s jednotnou administrací a není třeba řešit dodávku některého funkčního celku jiným způsobem.

45.         Dle bodu 1.2.1. úvodu k technické specifikaci Uherskohradišťská nemocnice, a.s., Kroměřížská nemocnice a.s., a Vsetínská nemocnice a.s., chtějí inovovat a integrovat prostředí svých informačních systémů tak, aby tyto systémy vyhovovaly společné strategii rozvoje nemocnic a současným informačním potřebám.

46.         Předmětem veřejné zakázky, který je vymezen v bodě 2. „Rozsah Projektu“ úvodu k technické specifikaci, je:

• Integrační datová a aplikační platforma (IP), která v sobě zahrnuje:

o   sběrnici ESB (Enterprise Service Bus)

o   eHealth Registry a Repository

o   eHealth Portál

• Nemocniční informační systém (NIS), která v sobě zahrnuje řešení pro:

o   „Administrativní, provozní a dokumentační podporu pro všechna klinická oddělení nemocnic a všechny typy poskytované péče (ambulantní, lůžková, intenzivní, stacionární, operativa)

o   Administrativní, provozní a dokumentační podporu pro radiologické oddělení

o   Administrativní, provozní a dokumentační podporu pro oddělení patologie, včetně patologické laboratoře

o   Funkce po předávání dat do Národního zdravotnického informačního systému a dalších národních informačních systémů

o   Funkce pro vykazování péče za účelem úhrady zdravotním pojišťovnám a dalším plátcům péče a samoplátcům

o   Funkce, zajišťující integraci NIS s dalšími informačními systémy nemocnic, s informačními systémy Zlínského kraje a komunikaci s již existujícími komponentami elektronického zdravotnictví na národní úrovni

o   Systémové a administrační nástroje a nástroje pro vytěžování dat

o   Další agendy v rozsahu dle Technické specifikace NIS“

• Řešení pro telemetrii, které v sobě zahrnuje komplexní řešení telemonitoringu a mobilní aplikace pro přenos dat přístrojů vydaných pacientům.

47.         Dle bodu 2.1.4. úvodu k technické specifikaci „[o]bjednatel požaduje dodání a realizaci jednotného řešení a jeho implementaci do tří technicky a provozně samostatných informačních systémů v každé z nemocnic Objednatele, realizovaných na technické infrastruktuře každé z nemocnic.“

48.         Podle bodu 3.1.1. úvodu k technické specifikaci zadavatel předpokládá, že „[p]oskytovatel v rámci zpracování cílového konceptu doporučí optimální rozsah implementačních prací v jednotlivých nemocnicích Objednatele s přihlédnutím k jejich velikosti a struktuře poskytované péče při poskytování zdravotní péče v regionu.“

49.         Dle bodu 5.2.1. úvodu k technické specifikaci „[k]aždá nemocnice požaduje samostatnou Integrační platformu, která umožní autonomní práci i bez komunikace s dalšími nemocnicemi Objednatele a externími partnery.“

50.         Zadavatel ve vysvětlení ZD č. 3 v reakci na žádost č. 4 ze dne 14. 8. 2021 ve vztahu k dotazu č. 2 ve znění: „Zadavatel v pododst. 5.2.1 přílohy č. 1.1 smlouvy s názvem ,Úvod k Technické specifikaciʼ uvádí následující požadavek:

,Každá nemocnice požaduje samostatnou Integrační platformu, která umožní autonomní práci i bez komunikace s dalšími nemocnicemi Objednatele a externími partnery.ʼ

Rozumíme správně, že zadavatel nepožaduje pro každou nemocnici vytvoření/zajištění výhradně samostatného nemocničního informačního systému (…) a samostatné integrační platformy (…), ale že IP může být rovněž i součástí NIS, který má jednotnou centrální databázi pro všechny nemocnice?

V případě odlišného vysvětlení citovaného požadavku si dovolujeme zadavatele požádat o zdůvodnění zadavatelem vysvětleného požadavku.“ s odkazem na bod 2.1.4 úvodu k technické specifikaci uvedl, že interpretace tazatele je nesprávná, neboť „,Objednatel požaduje dodání a realizaci jednotného řešení a jeho implementaci do tří technicky a provozně samostatných informačních systémů v každé z nemocnic Objednatele, realizovaných na technické infrastruktuře každé z nemocnic.ʼ V tomto bodě se pojem ,informační systémʼ vztahuje na celý rozsah dodávky, tedy i na nemocniční informační systém. Tazatelem uváděný bod 5.2.1 téže přílohy tento obecný požadavek rekapituluje znovu konkrétně pro integrační platformu.

Tazatelem formulovaná varianta řešení, kdy ,IP může být rovněž i součástí NIS, který má jednotnou centrální databázi pro všechny nemocniceʼ tedy neodpovídá požadavkům zadávací dokumentace.

Požadovaná architektura řešení vychází z dříve zvolené strategie budování informační soustavy nemocnic Zlínského kraje.“

Obsah rozhodnutí o námitkách

51.         Zadavatel předně k argumentaci navrhovatele vztahující se k vysvětlení ZD č. 3 cituje dotaz a následnou odpověď, kterou poskytl v rámci předmětného vysvětlení ZD č. 3. Zadavatel nepovažuje zadávací podmínky za rozporné se základními zásadami zadávání veřejných zakázek ani s ust. § 36 zákona.

52.         Zadavatel předně objasňuje, že poptávka tří samostatných systémů pro tři samostatné nemocnice plně odpovídá provoznímu nastavení jednotlivých nemocnic, které fungují samostatně a nespolupracují spolu natolik intenzivně, aby měly sdílet systém nebo jeho dílčí komponentu (např. IP). Zadavatel akcentuje, že vymezení předmětu plnění je v jeho gesci. Zadavatel dále uvádí, že v případě, že by každá z nemocnic zahájila samostatné zadávací řízení, což by byl rovněž legitimní postup, pak by argument, že by jednotlivé NIS měly sdílet některé komponenty, nepřicházel vůbec v úvahu.

53.         Z předběžných tržních konzultací, které zadavatel realizoval, vyplynulo, že navrhovatel realizoval dodávky samostatných systémů do samostatných nemocnic, pročež ani u něj nemůže jít o nezvyklý či nerealizovatelný požadavek. Zadavatel konstatuje, že požadavek na 3 samostatné systémy do 3 samostatných nemocnic dostatečně odůvodnil tím, že jednotlivé nemocnice nemají natolik těsné vazby, které by si vynucovaly funkčně provázané NIS. Zadávací podmínky v tomto ohledu dle zadavatele nejsou rozporné se zákonem.

54.         Zadavatel dále uvádí, že v zadávacích podmínkách stanovil toliko funkcionality, které musí dodané systémy splňovat, nikoliv architekturu dodávaného systému. Dle zadavatele se tvrzení navrhovatele o tom, že zadavatel požaduje, aby NIS a IP byly striktně odděleny, nezakládá na pravdě a zřejmě pramení z nevhodně formulovaného dotazu a nepochopení odpovědi zadavatele.

55.         Zadavatel poukazuje na to, že v zadávací dokumentaci stanovil funkční koncepci, „která vedle dodávky NIS předpokládá i dodávku IP jako funkčně nezávislého a potenciálně oddělitelného celku, který komunikuje s NIS prostřednictvím definovaných integračních vazeb.“. Zadavatel doplňuje, že řešení, které by naplnilo jeho potřebu, bude možno/nutno dodat v podobě min. dvou či více samostatných komponent, které budou vzájemně provázány. „Použitím pojmu ,soubor funkcionalitʼ pro členění požadavků do určitých celků ale zadavatel jasně deklaruje, že na této úrovni neurčuje technologické řešení ani přesný rozsah a hranice těchto komponent, a tedy neurčuje ani to, který funkční celek bude která technologická komponenta řešit. Zadavatel se tedy rozhodl vymezit charakteristiku poptávaného systému za pomoci požadavků na výkon a funkci. Neplatí tedy, že by stanovil konkrétní požadavek na architekturu systému, dle které musí být části NIS a IP striktně oddělené (a to nikoliv jen funkčně). Dodavatelé tak mohou nabídnout jakékoliv technické řešení za předpokladu, že požadavky na funkční koncepci budou dodrženy. Zadavatel se k takovému vymezení předmětu plnění rozhodl mj. na základě výsledku předběžných tržních konzultací, ze kterých vyplynulo, že přístup různých dodavatelů k architektuře řešení může být odlišný a neměl v úmyslu dodavatelům (účastníkům) vnucovat jeden konkrétní způsob realizace.“ Zadavatel dodává, že zadávací dokumentace nevylučuje, aby dodavatel splnil technické požadavky na IP nebo na některých z dílčích funkčních celků IP prostřednictvím komponent, které má integrovány uvnitř svého NIS.

56.         Dle zadavatele jeho odpověď v rámci vysvětlení ZD č. 3 vycházela z předpokladu, že dodavatel požaduje dodat 3 NIS s jednou sdílenou IP, což nekoresponduje s požadavkem na 3 samostatné systémy, nikoliv však z toho, že by dodavatel, resp. navrhovatel zamýšlel nabídnout řešení, ve kterém by IP byla integrována do NIS. Zadavatel pokračuje, že při formulaci zadávacích podmínek reflektoval „Metodický pokyn poskytovatelům zdravotních služeb k čerpání prostředků z výzvy IROP číslo 26“, přičemž požadavky zadavatele plně korespondují s tímto pokynem a s doporučeným architektonickým schématem.

57.         Zadavatel prezentuje příklad možného řešení následovně: „pokud stávající řešení NIS stěžovatele v sobě zahrnuje Registry a Portál eHealth, stačí je stěžovateli doplnit sběrnicí ESB, a to včetně OpenSource produktů, a propojit je podle požadavků na integrační vazby uvedené v technické specifikaci, zejména INT-02-01, INT-02- 02, INT-02-03 a INT-06-12. Přitom požadavky na integraci jsou požadavky kategorie B, které se akceptují při předávce projektu a nejsou překážkou podání nabídky. Zadavatel trvá (s odkazem na výše uvedený pokyn a v souladu s detailní technickou specifikací) na tom, aby integrace s funkčním celkem NIS byla řešena pomocí standardních komunikačních vazeb a aby oba celky byly potenciálně oddělitelné. Stěžovatel se tedy musí ve výše uvedeném případě vypořádat s těmito detailními funkčními požadavky. Má například možnost navrhnout dvě instalace svého řešení, přitom z jedné instalace by se použila funkčnost klinické části NIS a z druhé instalace by se použily Registry a Portál eHealth.“

58.         Požadovaná architektura řešení, tedy oddělený NIS a Registry e-Health, které spolu komunikují pomocí zdravotnických standardů přes sběrnici ESB vychází ze standardu IHE[3], který reprezentuje nejlepší praxi pro integraci systémů ve zdravotnických organizacích. „Funkční požadavky by mohly být formulovány i jinak, avšak v takovém případě by se zadavatel od standardů nejlepší praxe odchýlil a k takovému kroku jej nelze prostřednictvím ZZVZ nutit, a zároveň platí, že zadavatel zohledněním standardů nejlepší praxe neporušuje požadavky dané ZZVZ na stanovení zadávacích podmínek.“

59.         Zadavatel se dále vyjadřuje k tvrzené újmě navrhovatele, přičemž uvádí, že navrhovatel se sám limitoval v jejím rozsahu, když konstatoval, že v důsledku nezákonných podmínek nebude schopen podat nabídku. Zadavatel uvádí, že důvod, pro který navrhovatel zastává názor, že nemůže podat nabídku, vychází z nesprávné interpretace zadávacích podmínek. Dle zadavatele není patrné, že by navrhovatel nebyl schopen dodat tři samostatné systémy. Zadavatel poukazuje na to, že součástí okruhu relevantních dodavatelů jsou i sdružení dodavatelů, pomocí nichž by navrhovatel mohl být schopen dodat poptávané plnění, což dle zadavatele také zpochybňuje vznik navrhovatelovy újmy. Zadavatel akcentuje, že není zákonem nucen k tomu, aby přizpůsobil své potřeby řešením jednotlivých dodavatelů. Zadavatel polemizuje nad tím, zda navrhovateli svědčí aktivní legitimace k podání námitek na základě jím tvrzené újmy, jejíž rozsah si sám vymezil úzce.

60.         Zadavatel uzavírá, že se ve vysvětlení ZD č. 3 ve vztahu k předmětnému dotazu nezabýval aspektem konkrétní architektury systému, neboť mu to položená otázka neumožňovala. Zadavatel je přesvědčen, že poskytl vysvětlení ZD č. 3 v souladu se zákonem a v kontextu vzneseného dotazu. Zadavatel doplňuje, že každý dodavatel může v případě pochybností ohledně správné interpretace zadávací podmínky nebo jejího vysvětlení opakovaně využít institutu vysvětlení zadávací dokumentace v průběhu lhůty pro podání nabídek.

61.         Zadavatel rozhodl o odmítnutí námitek stěžovatele v celém jejich rozsahu.

Právní posouzení

62.         Úřad v šetřeném případě posuzoval, zda zadavatel stanovil technické podmínky informačního systému (NIS a IP) v souladu se zákonem, resp. zda tyto nevytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, přičemž se také zaměřil na interpretaci zadávacích podmínek vyplývající z vysvětlení ZD č. 3 a rozhodnutí o námitkách. Výše uvedené skutečnosti Úřad posuzoval v kontextu v návrhu namítaných skutečností.

63.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávací podmínky, jež jsou definovány v ust. § 28 odst. 1 písm. a) zákona, tvoří ve své komplexnosti základ pro rozhodování potenciálních dodavatelů o jejich účasti v zadávacím řízení. Je na zadavateli, aby při zpracování zadávacích podmínek dbal maximální pečlivosti, neboť vytváří primární zdroj informací pro tvorbu nabídek. Dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel v souladu mj. se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Nutno podotknout, že zadavatel nastavením zadávacích podmínek z povahy věci vytváří jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. musí být především odůvodněno legitimními potřebami zadavatele, a nikoli právě snahou o omezení hospodářské soutěže či o zaručení konkurenční výhody pro určitý okruh dodavatelů (v této souvislosti lze odkázat např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2013-77 ze dne 7. 12. 2015 potvrzený rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 7/2016-44 ze dne 11. 2. 2016).

64.         V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016, v němž se uvedený soud vyjádřil v tom smyslu, že „každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ Obdobně se vyjádřil i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009, v němž konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod.“

65.         Povinností zadavatele je zajistit, aby soutěž o konkrétní veřejnou zakázku probíhala zcela v souladu se zákonem při dodržení základních zásad zakotvených v § 6 zákona. Při stanovení zadávacích podmínek velmi výrazně působí zásada přiměřenosti stanovená v § 6 odst. 1 zákona. Zadavatel je povinen řídit se zásadou přiměřenosti ve všech fázích zadávacího řízení, typicky při volbě parametrů zadávacího řízení. Prostřednictvím zadávacích podmínek zadavatel stanovuje základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit svou oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny. Předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc ze dne 25. 9. 2019 uvedl, že „[s]amotnou důvodnost určité podmínky stanovené zadavatelem je pak nutno posuzovat rovněž prizmatem zásady přiměřenosti, tedy nikoliv pouze samotná zadávací podmínka musí být stanovena přiměřeně k určité potřebě zadavatele, ale rovněž důvod, proč zadavatel ke stanovení dané podmínky přistoupil, má být ve vztahu k této podmínce přiměřený. V praxi tak nelze po zadavateli požadovat, aby jednoduchou a nijak excesivní podmínku stanovenou pro požadované plnění odůvodňoval sofistikovanými úvahami, výpočty či dokonce znaleckými posouzeními, pokud pro její použití svědčí jednoduché avšak logické vysvětlení. Při stanovení zadávacích podmínek tak nelze akceptovat libovůli na straně zadavatele, nelze však ani nutit zadavatele, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval. V této souvislosti lze vycházet ze skutečnosti, že čím podrobněji a rovněž specifičtěji jsou určité podmínky zadávacího řízení nastaveny, tím podrobněji a specifičtěji musí být v případě pochybností ze strany zadavatele obhájeny.“.

66.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad obecně shrnuje, že zadávací podmínky je nutné nastavit tak, aby ve všech aspektech odrážely potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny.

67.         Navrhovatel zastává názor, že technické požadavky na poptávaný nemocniční systém vytváří překážky hospodářské soutěže a zvýhodňují některého z účastníků, aniž by tato svá tvrzení blíže konkretizoval. Zadavatel v úvodu k technické specifikaci, konkrétně v bodech 2.1.4. a 5.2.1. (k tomu viz výše v bodech 47. a 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí) zcela jednoznačně stanovil, že požaduje dodat jednotné řešení, které bude implementováno do tří technicky a provozně samostatných informačních systémů a pro každou nemocnici požaduje samostatnou IP, která umožní nezávislou práci i bez komunikace s dalšími nemocnicemi a externími partnery. Na základě takto vymezených předmětných požadavků je dle názoru Úřadu zřejmé, že zadavatel požaduje pro každou nemocnici samostatný NIS a samostatnou IP.

68.         Navrhovatel považuje požadavek na 3 samostatné systémy a 3 samostatné IP za bezúčelný, nepřínosný, neférový a diskriminační. Dle navrhovatele lze totožného výsledku dosáhnout pomocí řady technických řešení, z nichž žádné není samo o sobě lepší či horší. K tomu Úřad opakuje, že je to právě zadavatel, kdo prostřednictvím zadávacích podmínek reaguje na svoji potřebu. Právě uvedené však nelze interpretovat v tom smyslu, že zadavatel pro svoji „osobní“ potřebu poptává 3 informační systémy, nýbrž je nutno podotknout, že zadavatel v předmětném zadávacím řízení figuruje v pozici centrálního zadavatele, který poptává informační systémy pro sebe a další dvě nemocnice ve Zlínském kraji (Vsetínskou a Kroměřížskou). Předmětem veřejné zakázky je vybudování komunikační a integrační platformy včetně poskytování služeb podpory a rozvoje ve třech nemocnicích, které chtějí inovovat a integrovat prostředí svých informačních systémů tak, aby tyto systémy vyhovovaly společné strategii rozvoje nemocnic a současným informačním potřebám. Současně však z rozhodnutí o námitkách a z vyjádření zadavatele vyplývá, že každá z nemocnic funguje samostatně a tomu má uzpůsobené nastavení vlastních procesů. Nemocnice jsou provozovány nezávisle na sobě, a to jak po ekonomické, administrativní, tak „odborné“ stránce. Ve vztahu k nezávislosti jednotlivých nemocnic lze toliko podpůrně odkázat i na veřejně dostupné informace, kdy z výpisů z obchodních rejstříků jednotlivých nemocnic[4] vyplývá, že byť mají tyto nemocnice stejného jediného akcionáře (Zlínský kraj), předměty podnikání jednotlivých nemocnic se nepatrně liší, stejně tak každá z nemocnic má odlišné obsazení členů představenstva a dozorčí rady. Jednotlivé nemocnice dle tvrzení zadavatele nespolupracují natolik intenzivně, aby dávalo smysl, že budou sdílet jeden systém nebo jeho dílčí komponentu. Zadavatel se tedy rozhodl, že bude pro každou nemocnici poptávat samostatný NIS a IP, přičemž Úřad s ohledem na výše uvedené neshledává předmětný požadavek za bezúčelný, nepřínosný, neférový či diskriminační, neboť zadavatel srozumitelně a racionálně odůvodnil stanovení tohoto požadavku vzhledem ke svým potřebám, resp. vzhledem k provozu a individualitě každé z nemocnic.

69.         Úřad nerozporuje, že mohou existovat i jiná technická řešení, kterými by bylo možno naplnit předmět veřejné zakázky, avšak jak judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 76/2018-226 ze dne 3. 1. 2019, „žalovaný (tj. Úřad) není od toho, aby posuzoval, zda zadavatel z řešení, jež by přicházela v úvahu, zvolil řešení nejvhodnější, nýbrž zda způsob, jaký zadavatel zvolil, porušuje ZZVZ či nikoli. Žalovaný tu není ani proto, aby vedl úvahy ohledně celkové ekonomické výhodnosti zadavatelem zvoleného řešení (pro zadavatele samotného).“

70.         V této souvislosti lze dále odkázat na závěry předsedy Úřadu učiněné v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0041/2019/VZ-11861/2019/322/JSu ze dne 30. 4. 2019, ve kterém předseda Úřadu konstatoval: „Nelze totiž odhlédnout od toho, kdo je primárním subjektem, který je zodpovědný za stanovení zadávacích podmínek. Ze zákona je patrné (srov. § 36 odst. 3), že tímto subjektem je výlučně zadavatel. Tento aspekt se pak projevuje ve dvou rovinách, a to v rovině povinnosti zadavatele a v rovině jeho výsostného práva. Rovinu povinnosti zadavatele, kdy je tento povinen stanovit zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů na zadávacím řízení a je mu zapovězeno zároveň přenést na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek, zcela zřetelně vymezuje sám zákon ve výše uvedeném ustanovení. Zákaz přenášet na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace nicméně lze vykládat i tak, že dodavatelé nemají právo koncipovat znění zadávacích podmínek. Tento závěr stojí na zcela logickém předpokladu, že povinnost dovozená u daného subjektu bude vyvážena právem téhož subjektu, které s danou povinností souvisí. Pokud je tedy povinností zadavatele stanovit zadávací podmínky dostatečně podrobně, aby byla umožněna účast dodavatelů na zadávacím řízení, lze konstatovat, že má zadavatel zároveň i právo na to, aby zadávací podmínky koncipoval sám bez zásahů zvenčí – a to ať už ze strany dodavatelů anebo Úřadu. Právě uvedené pak ostatně dokresluje i to, že Úřad je – v případě shledání pochybení na straně zadavatele při stanovení zadávacích podmínek – oprávněn pouze zrušit zadávací řízení (viz § 263 odst. 3 zákona) a nikoliv nápravným opatřením uložit změnu zadávacích podmínek. Uvedený závěr pak dokládá i relativně obsáhlá rozhodovací praxe Úřadu, ve které je konstantně zastáván názor, že je to právě zadavatel, kdo nejlépe zná vlastní potřeby, pročež je to tedy on, komu je dána povinnost a výsostné právo do zadávacích podmínek tyto potřeby promítnout (srov. např. rozhodnutí Úřadu ze dne 15. 5. 2014, č. j. ÚOHS-S434/2011/VZ-10215/2014/514/JNv, ze dne 14. 11. 2016, č. j. ÚOHS-S0638/2016/VZ-45906/2016/551/SBe nebo např. rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 6. 11. 2017, č. j. ÚOHS-R0123/2017/VZ-32483/2017/321/EDo). Dlužno konstatovat, že tento názor se již objevil také například v rozsudku Krajského soudu ze dne 28. 4. 2017, č. j. 30 Af 67/2015-99.“

71.         Úřad přihlíží také k tomu, že zadavatel vymezil předmět plnění prostřednictvím požadavků na výkon a funkci, jak vyplývá příkladmo z bodu 2 „Rozsah Projektu“ úvodu k technické specifikaci, kde zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky jako „soubor funkcionalit“. Sám zadavatel akcentuje, že nepožadoval konkrétní architekturu řešení, čímž jasně deklaruje, že „na této úrovni neurčuje technologické řešení ani přesný rozsah a hranice těchto komponent, a tedy neurčuje ani to, který funkční celek bude která technologická komponenta řešit. (…) Neplatí tedy, že by stanovil konkrétní požadavek na architekturu systému, dle které musí být části NIS a IP striktně oddělené (a to nikoliv jen funkčně). Dodavatelé tak mohou nabídnout jakékoliv řešení za předpokladu, že požadavky na funkční koncepci budou dodrženy.“

72.         Ze zadávacích podmínek nevyplývá, že by nebylo možné dodat řešení, v jehož rámci by některé funkcionality IP byly částečně implementovány do NIS. Sám zadavatel potvrzuje, že toto řešení možné je za předpokladu, že budou splněny všechny požadavky na IP dle technické specifikace, přičemž dokonce v rozhodnutí o námitkách prezentuje příklad takového řešení (viz bod 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v rozhodnutí o námitkách v této souvislosti poukazuje na to, že se rozhodl vymezit předmět veřejné zakázky bez konkrétní architektury řešení z toho důvodu, že z předběžných tržních konzultací, které vedl, vyplynulo, „že přístup různých dodavatelů k architektuře řešení může být odlišný a neměl v úmyslu dodavatelům (účastníkům) vnucovat jeden konkrétní způsob realizace.“ Dle názoru Úřadu zadavatel nevymezil konkrétní architekturu řešení, nýbrž stanovil počet dodávaných NIS a IP, čímž reagoval na svoji vzniklou potřebu dodání NIS a IP do tří samostatně fungujících nemocnic. Dlužno dodat, že ani sám navrhovatel konkrétně netvrdí, že by nebyl schopen požadované řešení dodat, když toliko uvádí, že se nemohl účastnit zadávacího řízení za férových podmínek, realizovat zisk, nemohl uplatnit své zkušenosti a získat reference pro další zadávací řízení. Obsah vysvětlení ZD č. 3, námitek a návrhu však nasvědčuje tomu, že navrhovatel chtěl nabídnout IP, která je součástí NIS s jednotnou centrální databází pro všechny nemocnice, což ale neodpovídá potřebám zadavatele. Úřadu není zřejmé, a navrhovatel ani blíže nerozvádí důvody, pro které by požadavek na 3 samostatné NIS a 3 samostatné IP mohl zvýhodnit některého dodavatele. Dle názoru Úřadu dodavatel, který je schopen dodat systém s centrální databází, bude schopen dodat i více systémů s „oddělenými“ databázemi.

73.         S ohledem na vše výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že zadávací podmínky nebyly stanoveny v rozporu s ust. § 36 odst. 1 zákona. V tomto případě je pak na každém dodavateli, zda akceptuje zadavatelem stanovené zadávací podmínky a bude se účastnit zadávacího řízení či nikoliv. Skutečnost, že má některý dodavatel odlišnou představu o možném technickém řešení, nelze přisuzovat k tíži zadavatele a automaticky v tom vidět formu skryté diskriminace. Úřad uzavírá, že ani základní zásady zadávacího řízení nelze vykládat tím způsobem, že v rámci plnění předmětu veřejné zakázky musí být dosažen naprosto vyvážený vztah mezi zadavatelem a dodavatelem. Pokud zadavatel takového zcela vyváženého vztahu docílí, nepochybně to může vést k širšímu zájmu o veřejnou zakázku. Na druhé straně ale nelze odhlížet od skutečnosti, že oprávněné zájmy zadavatele mnohdy takovému řešení brání, resp. nelze trvat na tom, aby zadavatel jako tvůrce zadávacích podmínek upozadil své potřeby pouze s ohledem na zájmy dodavatelů.

K dalším argumentům

74.         Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel se snaží v rozhodnutí o námitkách zmírnit původně striktně nastavené zadávací podmínky a vytváří jejich novou interpretaci.

75.         Jak již Úřad uvedl výše, zadávací podmínky byly ve své původní podobě ve vztahu k předmětnému požadavku dle názoru Úřadu stanoveny jednoznačně, neboť z nich vyplývalo, že zadavatel požaduje dodat 3 samostatné systémy a 3 samostatné IP. Přesto se navrhovatel rozhodl využít institutu dle § 98 zákona a požádal zadavatele o vysvětlení zadávací dokumentace (k tomu viz výše v bodě 50. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a to, jak uvádí v návrhu, „za účelem objasnění sporných částí zadávacích podmínek“. Navrhovatel požadoval po zadavateli potvrdit svůj výklad zadávacích podmínek, který spočíval v předpokladu, že zadavatel nepožaduje pro každou nemocnici vytvoření/zajištění výhradně samostatného NIS a samostatné IP, ale že IP může být rovněž i součástí NIS, který má jednotnou centrální databázi pro všechny nemocnice. Zadavatel ve vysvětlení ZD č. 3 odpověděl, že takto formulovaná varianta řešení neodpovídá požadavkům zadávací dokumentace, přičemž doplnil, že požaduje dodání a realizaci jednotného řešení a jeho implementaci do tří technicky a provozně samostatných informačních systémů v každé z nemocnic realizovaných na technické infrastruktuře každé z nemocnic.

76.         Povšechná odpověď, kterou zadavatel poskytl ve vysvětlení ZD č. 3, je dle názoru Úřadu odrazem nejednoznačně formulovaného dotazu navrhovatele, který v sobě implikoval dva aspekty řešení, a sice zda IP může být rovněž i součástí NIS, a druhý, zda NIS může mít centrální databázi pro všechny nemocnice. Tím, že navrhovatel spojil tyto dva dotazy v jeden, dostalo se mu odpovědi, že navrhované řešení neodpovídá požadavkům zadávací dokumentace. V rozhodnutí o námitkách pak zadavatel objasňuje, že požadavkům zadávací dokumentace nevyhovuje navrhovaná jednotná centrální databáze pro všechny nemocnice, řešení spočívající v částečné implementaci IP do NIS zadávací podmínky nevylučují.

77.         Úřad se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, dle kterého zadavatel v rozhodnutí o námitkách zmírnil původně striktně nastavené zadávací podmínky, reps. že vytvořil jejich novou interpretaci, neboť tato argumentace nemá oporu v rozhodnutí o námitkách. Z obsahu rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že zadavatel stále požaduje dodání tří samostatných NIS a tří IP, pouze toliko dovysvětlil, že požadavkům zadavatele vyhovuje i takové řešení, kdy část IP bude implementována do NIS. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách poukazoval také na nevhodně formulovaný dotaz navrhovatele, který pravděpodobně zapříčinil i následnou nesprávnou interpretaci zadávacích podmínek navrhovatelem.

78.         Navrhovatel dále v návaznosti na vysvětlení ZD č. 3 poukazuje na to, že zadavatel dostatečně neobjasnil důvody, které jej vedly k nastavení předmětných technických požadavků, proto přistoupil k podání námitek. V této souvislosti Úřad s odkazem na závěry Krajského soudu v Brně učiněné v rozsudku č. j. 62 Af 20/2016-72 ze dne 8. 8. 2017 uvádí, že smyslem institutu vysvětlení zadávací dokumentace je, zjednodušeně řečeno, osvětlit dodavatelům, jak konkrétní zadávací podmínku zadavatel ve skutečnosti myslel, tj. jak ji mají dodavatelé interpretovat. Účelem vysvětlení zadávací dokumentace není objasňovat důvody, pro které zadavatel tu kterou zadávací podmínku stanovil, neboť jak již Úřad uvedl výše, zadávací podmínky by měly primárně reflektovat potřebu zadavatele, přičemž posouzení právě uvedeného přísluší v případě sporu toliko Úřadu. Přesto zadavatel ve vysvětlení ZD č. 3 uvedl, že dodávané řešení bude implementováno do tří technicky a provozně samostatných informačních systémů v každé z nemocnic realizovaných na technické infrastruktuře každé z nemocnic a že „[p]ožadovaná architektura řešení vychází z dříve zvolené strategie budování informační soustavy nemocnic Zlínského kraje“. Nelze tedy uzavřít, že by zadavatel na uvedení důvodů, pro které předmětné technické požadavky stanovil, zcela rezignoval.

K tvrzení újmy navrhovatele

79.         Navrhovatel v námitkách uvádí, že v důsledku nezákonného postupu zadavatele nemůže (stejně jako další potenciální účastníci) podat nabídku do zadávacího řízení. Zadavatel následně v rozhodnutí o námitkách polemizoval nad pravdivostí tohoto tvrzení navrhovatele (k tomu viz výše v bodě 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

80.         K tomu Úřad s odkazem na dosavadní rozhodovací praxi Úřadu a judikaturu správních soudů uvádí, že co se týče vyjádření újmy, v zásadě postačí, aby byla prokázána alespoň v tom smyslu, že dodavatel ztratil minimálně teoretickou možnost veřejnou zakázku získat. Újma je pojmem širším a může v sobě zahrnovat jak materiální, vyčíslitelnou škodu, tak škodu, jejíž výši je obtížné či nemožné v okamžiku podání námitek přesně stanovit. Zájem na získání veřejné zakázky by měl přicházet v úvahu tehdy, je-li dodavatel oprávněn veřejnou zakázku plnit, tj. příkladmo má-li potřebné živnostenské oprávnění (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 54/2012 – 443 ze dne 9. 4. 2013, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R158/2009/VZ-10447/2010/310-ASc ze dne 15. 7. 2010, č. j. ÚOHS-R0030/2019/VZ-10933/2019/322/DJa ze dne 17. 4. 2019).

81.         Předmětem podnikání navrhovatele je dle výpisu z obchodního rejstříku[5] mj. poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály. Z dokumentace o zadávacím řízení také vyplývá, že zadavatel oslovil navrhovatele k účasti na předběžných tržních konzultacích, které vedl. Navrhovatele tak bezesporu lze považovat za dodavatele, který mohl mít alespoň hypotetický zájem na získání předmětné veřejné zakázky. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad neshledal, že by navrhovatel nebyl aktivně legitimován k podání námitek.

Závěr

82.         Ve světle všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že neshledal u postupu zadavatele v intencích v návrhu namítaných skutečností důvody pro uložení nápravného opatření, proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 121/1, 602 00 Brno

2.      Medical Systems a.s., Kotkova 384/4, Vítkovice 703 00 Ostrava

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Vzhledem k tomu, že zadavatel výše popsaným postupem zahájil otevřené řízení, nemůže být v daném případě sporu o jeho povinnosti v předmětném zadávacím řízení postupovat dle zákonných ustanovení, a to už jen s ohledem na znění ust. § 4 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – pozn. Úřadu.

[2] k tomu viz v bodech 5151. – 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí – pozn. Úřadu

[3] IHE je iniciativou odborníků v oblasti zdravotnictví a průmyslu, která zlepšuje způsob, jakým počítačové systémy ve zdravotnictví sdílejí informace. IHE podporuje koordinované používání zavedených standardů, jako jsou DICOM a HL7, k řešení konkrétních klinických potřeb podporujících optimální péči o pacienty – viz Metodický pokyn poskytovatelům zdravotních služeb k čerpání prostředků z výzvy IROP číslo 26 dostupný na https://ncez.mzcr.cz/cs/dokumenty/metodicky-pokyn-poskytovatelum-zdravotnich-sluzeb-k-cerpani-prostredku-z-vyzvy-irop-cislo – pozn. Úřadu

[4] Dostupných na: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=30640&typ=PLATNY, https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=202850&typ=PLATNY, https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=202853&typ=PLATNY – pozn. Úřadu

[5] Dostupného na: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=271091&typ=PLATNY – pozn. Úřadu.