číslo jednací: 43566/2021/500/AIv
spisová značka: S0657/2021/VZ

• Instance: I.
• Věc: Výsadba stromků oblast Mnichovo Hradiště / Výsadba stromů oblast Kladno
• Účastníci:
  1. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 30. 12. 2021

Spisová značka:  ÚOHS-S0657/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-43566/2021/500/AIv

Brno 20. 12. 2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, jehož se dopustil

• obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha,

v souvislosti s realizací veřejných zakázek

o      „Výsadba stromků oblast Mnichovo Hradiště“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 21. 12. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu, a na kterou byla dne 23. 1. 2017 uzavřena s dodavatelem – Malvasier s.r.o., IČO 02073579, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice – smlouva o poskytování služeb č. 24/00066001/2017,

o      „Výsadba stromů oblast Kladno“, která byla zadávána na základě výzvy k podání nabídky ze dne 21. 12. 2016 jako veřejná zakázka malého rozsahu, a na kterou byla dne 23. 1. 2017 uzavřena s dodavatelem – KNAP HOLDING, SE, IČO 29142954, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (v době podání nabídky se sídlem Saturnova 1199/5, 104 00 Praha) – smlouva o poskytování služeb č. 23/00066001/2017,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je

• plnění vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb č. 24/00066001/2017 uzavřenédne 23. 1. 2017 s dodavatelem Malvasier s.r.o., IČO 02073579, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice, v rámci veřejné zakázky malého rozsahu „Výsadba stromků oblast Mnichovo Hradiště“

a

• ·plnění vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb č. 23/00066001/2017 uzavřené dne 23. 1. 2017 s dodavatelem KNAP HOLDING, SE, IČO 29142954, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (v době podání nabídky se sídlem Saturnova 1199/5, 104 00 Praha), v rámci veřejné zakázky malého rozsahu „Výsadba stromů oblast Kladno“

zadal mimo zadávací řízení, a nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž uvedený postup jmenovaného obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, a jmenovaný obviněný zadal předmětnou veřejnou zakázku, když na předmět jejího plnění uzavřel výše specifikované smlouvy.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 23. 1. 2017 s dodavatelem – Malvasier s.r.o., IČO 02073579, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (dále jen „vybraný dodavatel na VZ č. 1“) – na předmět plnění veřejné zakázky „Výsadba stromků oblast Mnichovo Hradiště“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 21. 12. 2016 (dále jen „veřejná zakázka č. 1“ či „VZ č. 1“), smlouvu o poskytování služeb č. 24/00066001/2017 (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku č. 1“ či „smlouva na VZ č. 1“).

2.             Obviněný dále uzavřel dne 23. 1. 2017 s dodavatelem – KNAP HOLDING, SE, IČO 29142954, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (v době podání nabídky se sídlem Saturnova 1199/5, 104 00 Praha) (dále jen „vybraný dodavatel na VZ č. 2“) na předmět plnění veřejné zakázky „Výsadba stromů oblast Kladno“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 21. 12. 2016 (dále jen „veřejná zakázka č. 2“ či „VZ č. 2“), smlouvu o poskytování služeb č. 23/00066001/2017 (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku č. 2“ či „smlouva na VZ č. 2“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávaní veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel podnět týkající se možného nezákonného dělení veřejných zakázek zadavatele na veřejné zakázky malého rozsahu zadávané v období let 2014 až 2016. Mezi těmito veřejnými zakázkami byly mj. výše specifikované veřejné zakázky č. 1 a č. 2 týkající se výsadby silničního stromoví na silnicích II. a III. tříd v průběhu roku 2017.

4.             Přípisem č. j. ÚOHS-05055/2021/544/MNe ze dne 9. 2. 2021 požádal Úřad obviněného o zaslání kompletní dokumentace pořízené v souvislosti s výběrem dodavatele předmětných veřejných zakázek na výsadbu silničního stromoví na silnicích II. a III. tříd v průběhu roku 2017 a současně o vyjádření, z jakých důvodů nezadával předmět plnění výše uvedených veřejných zakázek v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v režimu zákona.

Vyjádření obviněného ze dne 17. 2. 2021

5.             Dne 19. 2. 2021 obdržel Úřad od obviněného přípis s názvem „Zaslání vyjádření a dokumentace související s veřejnými zakázkami“ ze dne 17. 2. 2021 (dále jen „vyjádření ze dne 17. 2. 2021“), v němž obviněný uvedl následující: „Technologie výsadby stromů je striktně podřízena podmínkám, daných orgány ochrany životního prostředí a předpisy Politiky jakosti pozemních komunikací MD ČR, konkrétně TP 99. V případě SOD 23/00066001/2017 a SOD 24/00066001/2017 se sice na první pohled může jevit, že se jedná o totožné práce. To je zásadní omyl, neboť každá z akcí je lokalizována zcela samostatně, nesouvisí s druhou místně, časově ani technologicky. Každá lokalita má rozdílné podmínky půdní, stanovištní, nadm. výšky i situační a zhotovitel musí na tyto podmínky reagovat výběrem sadebního materiálu, odlišným způsobem výsadby i zabezpečení sadby po výstavbě.“.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

6.             Přípisem č. j. ÚOHS-09023/2021/544/MNe ze dne 11. 3. 2021 požádal Úřad obviněného v návaznosti na vyjádření ze dne 17. 2. 2021 mimo jiné o doložení konkrétních podkladů (rozhodnutí) orgánů ochrany životního prostředí, z nichž vycházel při přípravě a následném zadání výše uvedených veřejných zakázek a které dle jeho názoru dokládají potřebu rozdělení předmětného plnění na 2 samostatné veřejné zakázky malého rozsahu.

Vyjádření obviněného ze dne 18. 3. 2021

7.             Dne 18. 3. 2021 obdržel Úřad od obviněného přípis s názvem „Zaslání doplnění informací a dokumentů“ z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 18. 3. 2021“), v němž obviněný mimo jiné uvedl, že „Zakázky byly vyvolány rozhodnutími orgánů ochrany životního prostředí v různém čase a také byly v různém čase připravovány. Nebyly iniciovány vnitřní potřebou KSUS.“.

8.             Dále obviněný ve vyjádření ze dne 18. 3. 2021 uvádí, že „Zakázky nejsou lokalizovány ve stejném území, přírodní a půdní podmínky jsou rozličné a z toho vyvozujeme i rozličný přístup, přičemž dodavatelé při sjednocení požadavku logicky nutně zvolí dražší položky prací, které zahrnou rozličnost území a podmínek a v konečném důsledku by byla zakázka dražší. Realizací jedné zakázky by dále narostly přepravní náklady s ohledem na velikost kraje. Roli při zadávání zakázek hraje i územní příprava, která s růstem velikosti zakázky nabývá na složitosti a podmínky orgánů ochrany přírody by tak nemusely být splněny.“.

9.             Obviněný ve vyjádření ze dne 18. 3. 2021 dále konstatuje, že „V úvahu je třeba vzít také rozlohu Středočeského kraje, který je největší z celé ČR s výměrou téměř 11 000 km2 (v porovnání se sousedními kraji KV 3 300 km2, Ústecký 5 300 km2, Liberecký 3 200 km2), z čehož plyne, že rozloha jedné oblasti je téměř totožná se sousedními kraji.“.

10.         K požadavku Úřadu na předložení rozhodnutí orgánů ochrany životního prostředí (viz bod 6. odůvodnění tohoto příkazu) obviněný uvádí, že tento nelze splnit, jelikož „výkon orgánu ochrany přírody přísluší jednotlivým obcím, které samostatně vydávají rozhodnutí o odstranění stromů pro svá území a pravidelně je doplňují o požadavky na zmírnění ekologické újmy formou náhradní výsadby. V řadě případů nelze jejich požadavky splnit pro nevypořádané majetkoprávní vztahy a náhradní výsadba je realizována na pozemcích ve vlastnictví kraje v jiných katastrálních územích. O skutečnosti, že jsou tyto požadavky naplňovány, svědčí fakt, že Středočeský kraj, jako jediný v ČR, vysadil více stromů, než kolik jich bylo odstraněno.“.

11.         Dále obviněný ve vyjádření ze dne 18. 3. 2021 uvádí, že „Důležitou roli v řešení zakázek hraje rovněž čas, ve kterém musí být výsadba provedena, dodržení lhůt, vhodných k výsadbě a které vyhovují živému materiálu, současně je vhodnou dobou výsadby snižována nákladnost následné péče, která je pro zdárný vývoj sadebního materiálu velmi podstatná.“.

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

12.         Přípisem č. j. ÚOHS-11641/2021/544/EPr ze dne 6. 4. 2021 požádal Úřad obviněného v návaznosti na vyjádření ze dne 18. 3. 2021, v němž obviněný uvedl, že „Zakázky byly vyvolány rozhodnutími orgánů ochrany životního prostředí (…)“, a zároveň, že „Požadavek na předložení rozhodnutí orgánů ochrany přírody na jednotlivé akce nelze splnit (…)“ o sdělení, kdy a jakým způsobem se tedy o výše specifikovaných rozhodnutích orgánů ochrany životního prostředí dozvěděl a z jakých jiných konkrétních podkladů tedy vycházel při přípravě a následném zadání šetřených veřejných zakázek včetně doložení předmětných podkladů, které dle jeho názoru dokládají potřebu rozdělení předmětného plnění na 2 samostatné veřejné zakázky malého rozsahu.

Vyjádření obviněného ze dne 14. 4. 2021

13.         Dne 14. 4. 2021 obdržel Úřad od obviněného přípis s názvem „Doplnění informací a zaslání dokumentů“ z téhož dne (dále jen „vyjádření ze dne 14. 4. 2021“), v němž obviněný uvádí, že „Rozhodnutí o nařízení náhradní výsadby jsou omezena na působnost obcí, obdrží je žadatel o kácení, kterým je obvykle dodavatel těchto prací. Nařízené počty výsadby získávají pracovníci Provozního úseku od těchto dodavatelů, konkrétně cestmistři, kteří odpovídají za svěřený úsek v rozsahu cca 250 – 300 km silniční sítě.“, k čemuž obviněný dále dodává, že „Tyto požadavky jsou shromážděny za roky 2014 až 2016, samostatná evidence těchto podmínek není vedena a požadavky byly soustředěny při poradách provozních pracovníků jednotlivých oblastí. Takto soustředěné potřeby byly rozděleny do položek, oceněny podle OTSKP a po této úpravě se staly podkladem pro zadání zakázky.“.

14.         Dále obviněný ve vyjádření ze dne 14. 4. 2021 uvádí, že „Potřeba rozdělení vyplývá z územního členění kraje, vlastnických poměrů (pozemky) a nezbytnosti zapojení většího počtu pracovníků do kontroly prováděných prací (při zohlednění výkonu občasného stavebního dozoru).“.

15.         K časovému hledisku šetřených veřejných zakázek obviněný konstatuje, že „(…) musí zohlednit vhodnost termínu výsadby, hnízdění ptactva a další hlediska, která značně omezují termínové možnosti. Dodržení lhůt, vhodných k výsadbě a které vyhovují živému materiálu, současně je s vhodnou dobou výsadby snižována nákladnost následné péče, která je pro zdárný vývoj sadebního materiálu velmi podstatná a předchází škodám. Plnění jednotlivých rozhodnutí orgánů ochrany přírody by postup náhradní výsadby zcela atomizovaly a situace by se stala zcela nepřehlednou“. Dále obviněný uvádí, že „Zakázky nejsou lokalizovány ve stejném území, přírodní a půdní podmínky jsou rozličné a z toho vyvozujeme i rozličný přístup, přičemž dodavatelé při sjednocení požadavku logicky nutně zvolí dražší položky prací, které zahrnou rozličnost území a podmínek a v konečném důsledku by byla zakázka dražší. Realizací jedné zakázky by dále narostly přepravní náklady s ohledem na velikost kraje.“.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

16.         Podle § 90 odst. 1 věty prvé zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem.

17.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

18.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K aplikaci právní úpravy

19.         Úřad úvodem pro bližší upřesnění konstatuje, že vzhledem ke skutečnosti, že dne 1. 7. 2017 nabyl účinnosti zákon o přestupcích, je třeba s ohledem na § 112 odst. 1 zákona o přestupcích na dosavadní jiné správní delikty, tedy i na správní delikty upravené zákonem, ode dne účinnosti zákona o přestupcích hledět jako na přestupky podle zákona o přestupcích (pro úplnost Úřad uvádí, že v tomto ohledu došlo pouze ke změně odborného názvosloví, kdy pojem „správní delikt“ byl nahrazen pojmem „přestupek“). Totéž pak platí i ve vztahu k pojmu „obviněný“, kdy podle § 69 zákona o přestupcích se podezřelý z přestupku stává obviněným, jakmile vůči němu správní orgán učiní první úkon v řízení.

20.         Vzhledem ke skutečnosti, že předmětné správní řízení je vedeno ve věci spáchání přestupku, bude zadavatel označován v souladu se zákonem o přestupcích jako obviněný (i v tomto případě se jedná pouze o změnu odborného názvosloví nemající vliv na hmotněprávní posouzení jednání obviněného, resp. zadavatele).

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

21.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

22.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)      jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)        řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

23.         Podle § 16 odst. 1 zákona stanoví zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

24.         Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

25.         Podle § 18 odst. 1 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána

a)      v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo

b)      zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

26.         Podle § 18 odst. 2 zákona součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle § 18 odst. 1 zákona musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v § 18 odst. 3 zákona musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

27.         Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

28.         Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

29.         Z § 3 odst. 1 písm. b) bodu 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „nařízení vlády o finančních limitech“), vyplývá, že finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona činí 5 706 000 Kč.

30.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

31.         Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

32.         Podle § 31 zákona není zadavatel povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

33.         Podle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

34.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku (správního deliktu dle dřívější terminologie) tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 1

35.         V bodu 2. „Předmět veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 ze dne 21. 12. 2016 (dále jen „výzva k podání nabídky na VZ č. 1“) zadavatel k vymezení předmětu plnění veřejné zakázky č. 1 uvedl následující: „V průběhu roku 2017 se uskuteční výsadba silničního stromoví v rámci oblasti Mnichovo Hradiště Krajské správy a údržby Středočeského kraje, příspěvkové organizace. Veškeré provedené práce budou provedeny dle platných Standardů péče o krajinu SPPK A02 001:2013 vydaných Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a dalších platných zákonů a norem ČSN. Výstavba bude provedena zejména na místech, kde byla nařízena náhradní výsadba odbory Životního prostředí. Současně bude provedeno doplnění a náhradní výsadba v místech pokácených a chybějících kusů. Záměrem výsadby silničního stromoví je zlepšení životního prostředí a krajinotvorby.“. Výsadbovými druhy jsou javor mléč (Acer platonoides), třešeň chrupka (Primus cordita), slivoň švestka (Prumus domestica) a jabloň domácí (Malus domestica). Parametry jsou sadebního materiálu stanoveny následovně: „síla krčku: 8 – 10 cm, 1 x kolík (palisádový) obvod min (7 +), chránička kmene 1 x, výška – 120 +“. Následná péče bude spočívat v zálivce 8 x ročně, a to v návaznosti na klimatické podmínky, v kontrole ukotvení (12 měsíců po výsadbě), v náhradě uhynulých kusů (12 měsíců po výsadbě). Záruční doba díla bude 24 měsíců. Klasifikace předmětu veřejné zakázky č. 1 byla dle CPV kódu 77300000-3 – Zahradnické služby.

36.         Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 1 stanovil zadavatel v bodu 2. „Předmět veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 v celkové výši 1 622 500 Kč bez DPH, přičemž „Zadavatel dodavatele upozorňuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je současně maximální přípustnou (nepřekročitelnou) cenou za poptávané plnění.“.

37.         V bodu 3. „Místo plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 zadavatel stanovil, že místem plnění veřejné zakázky č. 1 jsou „jednotlivé úseky silnic II. a III. tříd Středočeského kraje“.

38.         Z „Protokolu z jednání komise“ ze dne 11. 1. 2017 (dále jen „protokol z jednání komise pro VZ č. 1“) vyplývá, že obviněný obdržel na plnění veřejné zakázky č. 1 celkem pět nabídek, a to nabídku dodavatele 3K značky s.r.o., IČO 25056271, se sídlem Jiráskova 1519, 251 01 Říčany u Prahy, nabídku dodavatele Malvasier, s.r.o., IČO 02073579, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (tj. vybraného dodavatele na VZ č. 1), nabídku dodavatele FLORIMONT s.r.o., IČO 24207551, se sídlem Chvalova 1091/7, 130 00 Praha, nabídku dodavatele ORDALIUM s.r.o., IČO 03188566, se sídlem Netklucká 635, 107 00 Praha, a nabídku dodavatele Pražská společnost s.r.o., IČO 25719572, se sídlem Na Harfě 203/1, 190 00 Praha.

39.         Dne 23. 1. 2017 obviněný uzavřel na veřejnou zakázku č. 1 s vybraným dodavatelem na VZ č. 1 smlouvu na VZ č. 1, jejíž předmět byl v bodu 2.1. čl. 2. „Předmět Smlouvy“ smlouvy na VZ č. 1 vymezen následujícím způsobem: „V průběhu roku 2017 se uskuteční výsadba silničního stromoví na silnicích II. a III. tříd v rámci oblasti Mnichovo Hradiště Krajské správy a údržby Středočeského kraje, příspěvkové organizace. Veškeré provedené práce budou provedeny dle platných Standardů péče o krajinu SPPK A02 001:2013 vydaných Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a dalších platných zákonů a norem ČSN. Výstavba bude provedena zejména na místech, kde byla nařízena náhradní výsadba odbory Životního prostředí. Současně bude provedeno doplnění a náhradní výsadba v místech pokácených a chybějících kusů. Záměrem výsadby silničního stromoví je zlepšení životního prostředí a krajinotvorby.“. Výsadbovými druhy jsou javor mléč (Acer platonoides), třešeň chrupka (Primus cordita), slivoň švestka (Prumus domestica) a jabloň domácí (Malus domestica). Parametry sadebního materiálu jsou stanoveny následovně: „síla krčku: 8 – 10 cm, 1 x kolík (palisádový) obvod min (7 +), chránička kmene 1 x, výška – 120 +“. Následná péče bude spočívat v zálivce 8 x ročně, a to v návaznosti na klimatické podmínky, v kontrole ukotvení (12 měsíců po výsadbě), v náhradě uhynulých kusů (12 měsíců po výsadbě). Záruční doba díla bude 24 měsíců.

40.         Dle bodu 4.2 čl. 4. „Doba plnění“ smlouvy na VZ č. 1 je vybraný dodavatel na VZ č. 1 „povinen poskytovat Služby specifikované v Příloze č. 3 od data uvedeného ve výzvě podle čl. 4.1. Smlouvy (předpoklad 1.4.2017) do 30.11.2017“.

41.         Dle bodu 4.3 čl. 4 „Doba plnění“ smlouvy na VZ č. 1 byla lhůta pro provádění jednotlivých částí služeb stanovena následovně:

„Popis části Služeb	Lhůta pro provedení částí Služeb
výsadba	od zahájení do 30. 11. 2017
pěstební péče	od zahájení do 30. 11. 2017
pěstební péče	30. 11. 2017 – 30. 11. 2018“

42.         Dle přílohy č. 3 „Přehled úseků silnic a výsadbových druhů“ smlouvy na VZ č. 1 bude „výsadba stromů 2017“ v oblasti Mnichovo Hradiště probíhat v jednotlivých úsecích silnic v „CMS“: Dolínek, Benátky, Mochov, Bezděčín, Mn. Hradiště, Mšeno, Mělník, Bělá p. B., Dřínov.

43.         Z bodu 5.1. čl. 5. „Cena za poskytování služeb“ smlouvy na VZ č. 1 vyplývá, že cena za poskytnutí služeb dle smlouvy na VZ č. 1 činí 1 496 000 Kč bez DPH, tj. 1 810 160,00 Kč včetně DPH.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 2

44.         V bodu 2. „Předmět plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 ze dne 21. 12. 2016 (dále jen „výzva k podání nabídky na VZ č. 2“) zadavatel k vymezení předmětu plnění veřejné zakázky č. 2 uvedl následující: „V průběhu roku 2017 se uskuteční výsadba silničního stromoví v rámci oblasti Kladno Krajské správy a údržby Středočeského kraje, příspěvkové organizace. Veškeré provedené práce budou provedeny dle platných Standardů péče o krajinu SPPK A02 001:2013 vydaných Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a dalších platných zákonů a norem ČSN. Výstavba bude provedena zejména na místech, kde byla nařízena náhradní výsadba odbory Životního prostředí. Současně bude provedeno doplnění a náhradní výsadba v místech pokácených a chybějících kusů. Záměrem výsadby silničního stromoví je zlepšení životního prostředí a krajinotvorby.“. Výsadbovými druhy jsou javor mléč (Acer platonoides), třešeň chrupka (Primus cordita), slivoň švestka (Prumus domestica) a jabloň domácí (Malus domestica). Parametry sadebního materiálu jsou stanoveny následovně: „síla krčku: 8 – 10 cm, 1 x kolík (palisádový) obvod min (7 +), chránička kmene 1 x, výška – 120 +“. Následná péče bude spočívat v zálivce 8 x ročně, a to v návaznosti na klimatické podmínky, v kontrole ukotvení (12 měsíců po výsadbě), v náhradě uhynulých kusů (12 měsíců po výsadbě). Záruční doba díla bude 24 měsíců. Klasifikace předmětu veřejné zakázky č. 2 byla dle CPV kódu 77300000-3 – Zahradnické služby.

45.         Předpokládanou hodnotu veřejné zakázky č. 2 stanovil zadavatel v bodu 2. „Předmět veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 v celkové výši 1 709 525 Kč bez DPH, přičemž „Zadavatel dodavatele upozorňuje, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky je současně maximální přípustnou (nepřekročitelnou) cenou za poptávané plnění.“.

46.         V bodu 3 „Místo plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 zadavatel stanovil, že místem plnění veřejné zakázky č. 2 jsou „jednotlivé úseky silnic II. a III. tříd Středočeského kraje“.

47.         Z „Protokolu z jednání komise“ ze dne 10. 1. 2017 (dále jen „protokol z jednání komise pro VZ č. 2“) vyplývá, že obviněný obdržel na plnění veřejné zakázky č. 2 celkem pět nabídek, a to nabídku dodavatele 3K značky s.r.o., IČO 25056271, se sídlem Jiráskova 1519, 251 01 Říčany u Prahy, nabídku dodavatele KNAP HOLDING, SE, IČO 29142954, se sídlem Tulipánová 137, 252 43 Průhonice (v době podání nabídky se sídlem Saturnova 1199/5, 104 00 Praha) (tj. vybraného dodavatele na VZ č. 2), nabídku dodavatele FLORIMONT s.r.o., IČO 24207551, se sídlem Chvalova 1091/7, 130 00 Praha, nabídku dodavatele Pražská společnost s.r.o., IČO 25719572, se sídlem Na Harfě 203/1, 190 00 Praha, a nabídku dodavatele Glob Care s.r.o., IČO 65413806, se sídlem Mladíkov 526, 252 42 Jesenice.

48.         Dne 23. 1. 2017 obviněný uzavřel na veřejnou zakázku č. 2 s vybraným dodavatelem na VZ č. 2 smlouvu na VZ č. 2, jejíž předmět byl v bodu 2.1. čl. 2. „Předmět Smlouvy“ smlouvy na VZ č. 2 vymezen následujícím způsobem: „V průběhu roku 2017 se uskuteční výsadba silničního stromoví na silnicích II. a III. tříd v rámci oblasti Kladno Krajské správy a údržby Středočeského kraje, příspěvkové organizace. Veškeré provedené práce budou provedeny dle platných Standardů péče o krajinu SPPK A02 001:2013 vydaných Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a dalších platných zákonů a norem ČSN. Výstavba bude provedena zejména na místech, kde byla nařízena náhradní výsadba odbory Životního prostředí. Současně bude provedeno doplnění a náhradní výsadba v místech pokácených a chybějících kusů. Záměrem výsadby silničního stromoví je zlepšení životního prostředí a krajinotvorby.“. Výsadbovými druhy jsou javor mléč (Acer platonoides), třešeň chrupka (Primus cordita), slivoň švestka (Prumus domestica) a jabloň domácí (Malus domestica). Parametry jsou sadebního materiálu stanoveny následovně: „síla krčku: 8 – 10 cm, 1 x kolík (palisádový) obvod min (7 +), chránička kmene 1 x, výška – 120 +“. Následná péče bude spočívat v zálivce 8 x ročně, a to v návaznosti na klimatické podmínky, v kontrole ukotvení (12 měsíců po výsadbě), v náhradě uhynulých kusů (12 měsíců po výsadbě). Záruční doba díla bude 24 měsíců.

49.         Dle bodu 4.2 čl. 4. „Doba plnění“ smlouvy na VZ č. 2 je vybraný dodavatel na VZ č. 2 „povinen poskytovat Služby specifikované v Příloze č. 3 od data uvedeného ve výzvě podle čl. 4.1. Smlouvy (předpoklad 1.4.2017) do 30.11.2017“.

50.         Dle bodu 4. 3 čl. 4. „Doba plnění“ smlouvy na VZ č. 2 byla lhůta pro provádění jednotlivých částí služeb stanovena následovně:

„Popis části Služeb	Lhůta pro provedení částí Služeb
výsadba	od zahájení do 30. 11. 2017
pěstební péče	od zahájení do 30. 11. 2017
pěstební péče	30. 11. 2017 – 30. 11. 2018“

51.         Dle přílohy č. 3 „Přehled úseků silnic a výsadbových druhů“ smlouvy na VZ č. 2 bude „výsadba stromů 2017“ v oblasti Kladno probíhat v jednotlivých úsecích silnic v „CMS“: Žebrák, Králův Dvůr, Neumětely, Zbraslav, Rudná, Fialka, N. Strašecí, Rakovník, Slaný, Vintr.

52.         Z bodu 5.1. čl. 5. „Cena za poskytování služeb“ smlouvy na VZ č. 2 vyplývá, že cena za poskytnutí služeb dle smlouvy na VZ č. 2 činí 1 582 035,00 Kč bez DPH, tj. 1 914 262,35 Kč včetně DPH.

Právní posouzení

53.         Úřad k meritu věci nejprve v obecné rovině uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, včetně práva na rozdělení jejího předmětu na více částí. Pokud se však zadavatel pro rozdělení předmětné veřejné zakázky rozhodne, je vždy povinen dodržet zákonná pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty předmětu veřejné zakázky uvedená v ustanovení § 18 zákona. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se podle citovaného ustanovení zákona stanoví jako součet předpokládaných hodnot všech jejích rozdělených částí. V návaznosti na součet předpokládaných hodnot se pak každá oddělená část veřejné zakázky musí zadávat dle zákona postupy odpovídajícími dané výši celého součtu.

54.         S ohledem na šetřený případ se Úřad nejprve zabýval tím, zda je obviněným poptávané plnění dle výše uvedených smluv možno považovat za jednu veřejnou zakázku, či nikoliv. Úřad při posuzování předmětu veřejné zakázky vycházel mimo jiné z rozhodovací praxe orgánů správního soudnictví.[1]

55.         Kupříkladu v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 44/2010-69 ze dne 12. 1. 2012 je mimo jiné uvedeno, že „Postup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZVZ. […] Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“.

56.         Nejvyšší správní soud pak v rozsudku č. j. 2 Afs 55/2010-173 ze dne 15. 12. 2010 dále uvedl, že „zadáním jedné veřejné zakázky, spočívající v plnění stejného nebo srovnatelného druhu, je nutno rozumět i souhrn jednotlivých zadání určitých relativně samostatných plnění, týkají-li se tato zadání plnění spolu úzce souvisejících zejména z hledisek místních, urbanistických, funkčních, časových nebo technologických”. V posledně citovaném rozsudku Nejvyšší správní soud dále uvádí závěr Krajského soudu v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 72/2008-113 ze dne 2. 3. 2010, dle kterého „Pro určení, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je […] rozhodující věcný charakter takového plnění; poptává-li zadavatel plnění svým charakterem totožné či obdobné (plnění stejného nebo srovnatelného druhu uskutečňované pro téhož zadavatele v témže časovém období a za týchž podmínek co do charakteru plnění), pak takové plnění musí zadávat jako jedinou veřejnou zakázku podle zákona o veřejných zakázkách. Není však v případě zadávání takové jediné veřejné zakázky vyloučeno připustit podávání nabídek jen na její jednotlivé části.“, přičemž Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017 k uvedeným hlediskům doplnil, „že se jedná toliko pouze o demonstrativní výčet, tato hlediska tak nemusí být jediná a současně nemusí být naplněna úplně všechna”.

57.         Zásadní ukazatele pro možné označení všech plnění, které je nutné podřadit pod jednu veřejnou zakázku (tj. které tvoří předmět jedné veřejné zakázky), představuje také § 18 odst. 1 zákona, který, ač primárně stanoví pravidla pro určování předpokládané hodnoty u veřejné zakázky rozdělené na části, obsahuje inherentně také návod pro posouzení společných rysů jednotlivých plnění a skrze ně i event. jednoty jejich předmětů, tedy cestu k vymezení, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku.

58.         V návaznosti na výše uvedené se Úřad tedy v šetřeném případě zabýval skutečností, zda byla naplněna konkrétní hlediska pro posouzení jednoty předmětu plnění vyjmenovaná v § 18 odst. 1 zákona, tj. zda se v daném případě jedná o plnění zadávaná v jedné časové souvislosti při existenci funkčního celku (tj. za vzájemné přítomnosti místní, věcné a funkční souvislosti mezi jednotlivými plněními).

K věcné souvislosti

59.         Co se týče věcné souvislosti, jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu, rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno, aby se v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti.

60.         V šetřeném případě Úřad ve vztahu k posouzení věcné souvislosti odkazuje zejména na vymezení předmětu poptávaného plnění v rámci jednotlivých zadávacích podmínek šetřených veřejných zakázek a smluv uzavřených na jednotlivá plnění předmětu veřejných zakázek, dle kterých byla předmětem plnění obou veřejných zakázek výsadba silničního stromoví na silnicích II. a III. tříd za účelem zlepšení životního prostředí a krajinotvorby, přičemž součástí předmětu plnění obou veřejných zakázek byla výsadba konkrétních druhů stromů a jejich následná péče (viz body 35., 39., 44. a 48. odůvodnění tohoto příkazu). Předmět plnění šetřených veřejných zakázek je pak v jednotlivých zadávacích podmínkách veřejných zakázek zařazen pod stejnou číselnou kvalifikaci dle společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV kód), a to pod CPV kód 77300000-3 – Zahradnické služby.

61.         Požadavky zadavatele na předmět plnění obou veřejných zakázek se evidentně odvíjejí od účelu, který má být jejich prostřednictvím naplněn, což je v daném případě u obou veřejných zakázek zlepšení životního prostředí a krajinotvorby. Podstata předmětu plnění (výsadba silničního stromoví na silnicích II. a III. tříd) je tedy stejná.

62.         S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že v nyní šetřeném případě je dána věcná souvislost plnění.

K časové souvislosti

63.         Úřad ve vztahu k časové souvislosti uvádí, že obecně jsou pro její naplnění směrodatné především lhůty plnění dohodnuté na základě zadávacích podmínek a další časové souvislosti spojené s plněním či jednáním stran obecně, kdy klíčové jsou rovněž termíny uzavření smluv, včetně eventuálních dodatků. Úřad doplňuje, že pro shledání časové souvislosti přitom není nezbytné, aby se jednotlivé termíny (např. termíny uzavření smluv) shodovaly, neboť časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu, a to nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech též v rámci měsíců (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015-184 ze dne 26. 7. 2017).

64.         V nyní šetřené věci zadavatel stanovil pro veřejnou zakázku č. 1 i veřejnou zakázku č. 2 shodně termíny plnění, když v bodě 4.2 čl. 4. „Doba plnění“ smlouvy na VZ č. 1 i smlouvy na VZ č. 2 stanovil termín plnění od zahájení (s předpokladem 1. 4. 2017) do dne 30. 11. 2017. V bodě 4.3 čl. 4. „Doba plnění“ smlouvy na VZ č. 1 a smlouvy na VZ č. 2 pak zadavatel shodně stanovil i termíny pro provedení jednotlivých částí poptávaných služeb, a to pro výsadbu od zahájení do 30. 11. 2017 a pro pěstební péči od zahájení do 30. 11. 2017 a od 30. 11. 2017 do 30. 11. 2018 (viz body 40., 41., 49. a 50. odůvodnění tohoto příkazu).

65.         Kromě výše uvedeného nelze odhlédnout ani od doby vyhotovení výzev k podání nabídek, kdy výzva k podání nabídky na VZ č. 1 i výzva k podání nabídky na VZ č. 2 byly vyhotoveny dne 21. 12. 2016. Rovněž lze poukázat na skutečnost, že se u obou veřejných zakázek shoduje datum podpisu smluv, a to dne 23. 1. 2017.

66.         S ohledem na právě uvedené má Úřad za prokázané, že kritérium časové souvislosti je u předmětných plnění jednoznačně patrné, tedy že daná plnění spolu z hlediska časového souvisí.

K místní souvislosti

67.         Úřad se dále v rámci posuzování, zda se v nyní šetřeném případě jedná o plnění, jež tvoří jeden funkční celek, zabýval místní souvislostí. Obecně Úřad uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence lze vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, např. také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuální objektivní překážky mezi místy, na nichž má plnění probíhat, aj., neboť, jak konstatoval již předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R270/2014/VZ-03137/2016/322/PSe ze dne 29. 1. 2016, místní souvislost neznamená totéž místo, nýbrž souvislost v prostoru, kdy intenzita místní souvislosti se může výrazně lišit v závislosti na různých faktorech, jež ji mohou ovlivnit. Lze současně souhlasit s tím, že aby mohla být místní souvislost vyloučena či výrazně oslabena, „musela by existovat nějaká prostorově relevantní překážka mezi těmi místy, jejichž prostorová souvislost má být poměřována“.

68.         Z bodu 3. „Místo plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 a výzvy k podání nabídky na VZ č. 2, resp. z dalších relevantních skutečností vztahujících se k poptávanému předmětu plnění a z dokumentací k veřejné zakázce č. 1 a č. 2 vyplývá, že místem realizace poptávaného plnění spočívajícího ve výsadbě silničního stromoví jsou vybrané úseky silnic II. a III. tříd ve Středočeském kraji. Dotčená plnění jsou tudíž spjata výhradně s územně vymezeným prostorem Středočeského kraje a nachází se tak na území pod správou zadavatele, kdy mezi místy plnění neexistuje žádaná prostorově relevantní překážka.

69.         K výše uvedenému Úřad dodává, že v předmětném případě nejsou dány důvody shledávat případný problém z hlediska vzdáleností mezi jednotlivými místy plnění (vybranými úseky silnic II. a III. tříd), neboť služby spočívající ve výsadbě silničního stromoví na těchto vybraných úsecích samy o sobě předpokládají možnou nutnost vypořádat se s většími či menšími vzdálenostmi mezi dílčími místy plnění. Obviněného v této souvislosti nemůže případně překvapit vzhledem k jeho celkové územní působnosti ani nutnost koordinace služeb probíhajících na vícero místech ve stejný čas, byť by se mělo jednat o místa relativně více vzdálená, neboť se jedná o poměrně běžný jev spojený s výkonem dotčených činností.

70.         K tvrzením obviněného, že jednotlivá území mají rozličné přírodní a půdní podmínky, což vyžaduje rozličný přístup dodavatelů, a dále že důležitým aspektem plnění je rovněž doba, ve které musí být výsadba provedena, zejména s odkazem na dodržení lhůt vhodných k výsadbě příslušných dřevin, Úřad konstatuje, že uvedeným tvrzením nesvědčí skutečnost, že z dokumentací k veřejné zakázce č. 1 a č. 2 vyplývá, že v rámci obou poptávaných plnění byly poptávány shodně javor mléč, třešeň chrupka, slivoň švestka a jabloň domácí (viz body 39. a 48. odůvodnění tohoto příkazu). Pro úplnost pak Úřad dodává, že ačkoliv uvedené skutečnosti dle Úřadu nezakládají oprávnění obviněného poptávat jednotlivá plnění samostatně v rámci jednotlivých veřejných zakázek malého rozsahu, resp. nejsou důvodem pro konstatování místní „nesouvislosti“ plnění, obviněnému nic nebránilo zadávat veřejnou zakázku jako jednu zakázku rozdělenou na části (např. dle jednotlivých oblastí), příp. mohl obviněný postupovat tak, že mohl realizovat předmětnou veřejnou zakázku na základě s dostatečným předstihem uzavřené rámcové smlouvy, která může být uzavřena s jedním či více uchazeči, a na jejím základě pak zadávat (dle aktuální potřeby) jednotlivé veřejné zakázky.

71.         S ohledem na výše uvedené Úřad nenabyl pochybnosti o tom, že v šetřeném případě je prokázána též místní souvislost plnění.

K funkční souvislosti

72.         Úřad se dále v rámci posuzování, zda se v nyní šetřeném případě jedná o plnění, jež tvoří jeden funkční celek, zabýval otázkou jejich funkční souvislosti. Obecně Úřad uvádí, že existence, či naopak absence, funkční souvislosti se dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 7 As 211/2015-31 ze dne 17. 9. 2015). Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je přitom pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého se dá určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky, či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda došlo k samostatným výběrovým řízením na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné. Rovněž v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016 se uvádí, že „plnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého), ani není vyloučeno, aby při těchto dílčích činnostech byla využívána odlišná technická zázemí či odlišné technologie“.

73.         U šetřených veřejných zakázek lze přitom dovodit i funkční souvislost, která v daném případě úzce souvisí s věcnou souvislostí, neboť je dána již samotným charakterem poptávaného plnění (výsadbou silničního stromoví na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd), kdy účelem předmětných plnění je u VZ č. 1 i VZ č. 2 zlepšení životního prostředí a krajinotvorby na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd.

74.         Pro úplnost pak Úřad konstatuje, že se v návaznosti na tvrzení zadavatele, že realizace VZ č. 1 a VZ č. 2 byla vyvolána rozhodnutími orgánů ochrany životního prostředí v různém čase a také byla v různém čase připravována, zabýval rovněž tím, zda předmětná plnění nemohla představovat plnění „nepředvídatelná“ či „nárazová“. K tomu Úřad uvádí, že na základě opětovných žádostí Úřadu (viz body 6. a 12. odůvodnění tohoto příkazu) o sdělení informací, na základě jakých rozhodnutí orgánů ochrany přírody obviněný přistoupil k rozdělení předmětného plnění na 2 samostatné veřejné zakázky malého rozsahu, obviněný Úřadu sdělil, že „[n]ařízené počty výsadby získávají pracovníci Provozního úseku (…) Tyto požadavky jsou shromážděny za roky 2014 až 2016, samostatná evidence těchto podmínek není vedena a požadavky byly soustředěny při poradách provozních pracovníků jednotlivých oblastí. Takto soustředěné potřeby byly rozděleny do položek, oceněny podle OTSKP a po této úpravě se staly podkladem pro zadání zakázky.“ a že „Plnění jednotlivých rozhodnutí orgánů ochrany přírody by postup náhradní výsadby zcela atomizovaly a situace by se stala zcela nepřehlednou.“. Z právě uvedeného vyjádření tedy Úřad dovozuje, že zadavatel po určité období shromažďoval jednotlivé požadavky orgánů ochrany přírody (které však již zadavatel dle provedeného šetření zřejmě nemá k dispozici) a teprve poté přistoupil k zadání jednotlivých šetřených veřejných zakázek, a tudíž již při poptávání plnění na VZ č. 1 si musel být vědom potřeby plnění, které je předmětem VZ č. 2. Úřad proto neshledal, že by se v daném případě jednalo o „nepředvídatelná“ plnění.

Závěry posouzení věci

75.         Na základě shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že předmětná plnění dle smlouvy na VZ č. 1 a smlouvy na VZ č. 2, spočívající ve výsadbě silničního stromoví na vybraných úsecích silnic II. a III. tříd, byla zadána ve vzájemné časové souvislosti a při existenci funkčního celku. Předmětná plnění dle smlouvy na VZ č. 1 a smlouvy na VZ č. 2 tak tvoří jeden funkční celek, respektive jednu veřejnou zakázku.

76.         Jelikož spolu předmětná plnění úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota všech výše zmíněných poptávaných plnění sečtena a obviněný měl tyto služby zadat v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Dle bodu 2 „Předmět plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídky na VZ č. 1 a výzvy k podání nabídky na VZ č. 2 činila předpokládaná hodnota jednotlivých plnění po součtu částku 3 332 025 Kč bez DPH. Dle § 27 písm. a) zákona je veřejná zakázka na služby zakázkou malého rozsahu, pokud její předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší částce 2 000 000 Kč. Pouze v takovém případě, v souladu s § 31 zákona, není zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení.

77.         V šetřeném případě však předmětné veřejné zakázky představují podlimitní veřejnou zakázku na služby ve smyslu § 26 zákona, neboť jejich celková předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit 2 mil. Kč stanovený v § 27 písm. a) zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu na služby a současně nedosahuje finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky dle § 25 zákona, jenž činí dle § 3 odst. 1 písm. b) bodu 1. nařízení vlády o finančních limitech (pro veřejné zakázky na služby v případě zadavatele dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona) 5 706 000 Kč. Úřad tak uzavírá, že obviněný byl povinen požadovaná plnění poptávat buď jako jednu veřejnou zakázku, tedy nikoliv v podobě dvou samostatných veřejných zakázek, nebo jako veřejnou zakázku rozdělenou na části, u které by v souladu s § 18 odst. 1 zákona byla předpokládaná hodnota této rozdělené veřejné zakázky stanovena jako součet předpokládaných hodnot jejích částí (přičemž ve všech těchto případech by byl dále povinen postupovat v odpovídajícím režimu pro zadávání veřejných zakázek dle zákona).

78.         S ohledem na výše uvedené Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný nerozdělil předmětnou podlimitní veřejnou zakázku a postupoval by při jejím zadání v zákonem stanoveném režimu, mohl obdržet další (výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Obviněný se rozdělením podlimitní veřejné zakázky a zadáním jejích dílčí částí mimo zadávací řízení vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky dle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potencionálně či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv. Při využití postupu dle zákona by obviněný měl pro zadání podlimitní veřejné zakázky na výběr z použití některého z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení definovaných zákonem. Se zahájením těchto řízení je pak spojená mj. i uveřejňovací povinnost, a to v různých podobách od oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek v případě otevřeného řízení až po zveřejnění výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele v případě zjednodušeného podlimitního řízení. V každém případě tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolené přímé zadání mimo režim zákona.

79.         V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy na VZ č. 1 a smlouvy na VZ č. 2 zadal mimo zadávací řízení, a nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

80.         S ohledem na skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto příkazu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu ─ uložení pokuty

81.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 zákona o přestupcích skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

82.         Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, a to především z hlediska posouzení promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

83.         Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů, se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. S ohledem na právě uvedenou ústavní zásadu tak Úřad přistoupil též k ověření, zda právní úprava zániku odpovědnosti za přestupek z hlediska uplynutí promlčecí doby obsažená v pozdějších právních předpisech neobsahuje pro obviněného úpravu příznivější, než je stanovena v zákoně ve znění účinném v době, kdy byl nyní šetřený přestupek spáchán.

84.         Podle § 270 odst. 3 zákona (ve znění účinném v době spáchání přestupku) odpovědnost zadavatele za přestupek (správní delikt dle dřívější terminologie) zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

85.         Podle § 270 odst. 5 zákona (ve znění účinném od 1. 7. 2017) činí promlčecí doba 5 let. Promlčecí doba se dle § 270 odst. 6 zákona přerušuje a) oznámením o zahájení řízení o přestupku, b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, přičemž dle § 270 odst. 7 zákona přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová. Dle § 270 odst. 8 zákona byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání.

86.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

87.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že pozdější právní úprava není v nyní šetřeném případě ve vztahu k uplynutí promlčecí doby pro obviněného příznivější, pročež Úřad posoudil v tomto smyslu zánik odpovědnosti za přestupek podle znění zákona účinného v době jeho spáchání.

88.         Úřad se o možném spáchání přestupku dozvěděl na základě podnětu doručeného Úřadu dne 2. 1. 2020. Správní řízení ve věci spáchání přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Dle rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 4. 11. 2016, č. j. ÚOHS-R0034/2016/VZ-44307/2016/321/IPs/EDo dochází k dokonání protiprávního jednání zadavatele v případě rozdělení veřejné zakázky „[…] až v okamžiku, kdy uzavře smlouvu na druhou veřejnou zakázku, která časově, místně a věcně souvisí s první veřejnou zakázkou, a když současně naplní předpoklad, že při součtu hodnot obou veřejných zakázek dojde k překročení limitu dle zákona, podle kterého by již byl zadavatel povinen postupovat podle přísnějšího režimu zákona“ (pozn.: ačkoli byl daný závěr vysloven ve vztahu k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, je plně aplikovatelný i v daném případě, neboť právní úprava zákona, byť formulovaná odlišně, klade na zadavatele v šetřené otázce totožné nároky).

89.         Vzhledem ke skutečnosti, že v daném případě došlo k uzavření obou smluv v tentýž den, je zřejmé, že ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 23. 1. 2017 , přičemž promlčecí doba vzhledem k tomuto jednání počala běžet dne následujícího, tj. dne 24. 1. 2017. Z uvedených údajů vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného z důvodu uplynutí promlčecí doby za něj nezanikla.

90.         Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.

91.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek (správní delikt dle dřívější terminologie) podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek (správní delikt) podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

92.         V rámci zadávání šetřených veřejných zakázek došlo k nezákonnému dělení veřejné zakázky na dvě samostatně poptávaná plnění, přičemž jejich společná hodnota (cena) tvoří částku 3 724 422,35 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty tak v nyní šetřeném případě činí 372 442,24 Kč.

93.         Podle § 270 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti přestupku (správního deliktu), zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Určení druhu a výměry správního trestu (pokuty) přitom obdobně upravují též relevantní ustanovení § 37 zákona o přestupcích, kdy dle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 písm. a), b) a d) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

94.         S ohledem na povahu spáchaného přestupku (viz odůvodnění výroku I. tohoto příkazu) Úřad zohlednil při ukládání pokuty následující skutečnosti.

95.         Co se týče posouzení závažnosti přestupku spáchaného dle výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné a nerušené hospodářské soutěži a rovněž i v hospodárném nakládání s veřejnými prostředky v rámci zadávání a realizace veřejných zakázek (ať již putativně, či reálně). Co do povahy ohrožení zájmu veřejnosti je dále třeba připomenout, že předmětný přestupek je „tradiční“ a stále se opakující a rozhodovací praxí je v různých obdobách řešen v široké míře. Vzhledem k výše uvedenému Úřad vyhodnocuje spáchaný přestupek jako přestupek s vyšší mírou závažnosti.

96.         Co se týče způsobu spáchání přestupku, Úřad neshledává žádné okolnosti (např. co do zjevného obcházení účelu zákona či fingování právních úkonů), které by mohly mít vliv na výši vyměřené pokuty.

97.         Pokud jde o následky spáchaného přestupku, Úřad uvádí, že postup obviněného omezil řádnou hospodářskou soutěž mezi jednotlivými účastníky o veřejnou zakázku a nebyl tak naplněn základní cíl zákona. Obviněný tak zcela prokazatelně nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Nezákonným postupem obviněného došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. i k negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a tudíž že nedošlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

98.         Jako polehčující okolnost lze v daném případě zohlednit, že postup obviněného při poptávání šetřeného plnění nevedl k úplnému vyloučení hospodářské soutěže. Na základě výzev obviněného se jednotlivých „poptávkových řízení“ na šetřené plnění účastnilo vícero subjektů s různými nabídkami (jak vyplývá z protokolu z jednání komise pro VZ č. 1 a protokolu z jednání komise pro VZ č. 2) a obviněný tak zajistil alespoň určitou míru hospodářské soutěže (i tak však nelze vyloučit, že při postupu souladném se zákonem mohla být její míra vyšší). Z obdržených dokladů tak vyplývá, že ze strany obviněného byl realizován alespoň určitý druh dílčích poptávkových řízení, byť mimo zákon, jež nesly znaky nasvědčující snaze učinit výběr dodavatele v rozsahu předem definovaných soutěžních podmínek.

99.         Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že „hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.

100.     Jak již bylo uvedeno výše, ke spáchání přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 23. 1. 2017, pročež Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty (ve smyslu jejího snížení), že od spáchání předmětného přestupku uplynulo již téměř 5 let.

101.     Úřad v daném případě neshledal žádné další polehčující či přitěžující okolnosti.

102.     Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu zřizovatele obviněného schváleného na rok 2021 vyplývá, že příspěvek zřizovatele (Středočeského kraje) obviněnému na rok 2021 činí celkem 1 457 702 000 Kč, pročež vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného, a v tomto smyslu za nespravedlivou.

103.     Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne 6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce) a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry porušitele, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam.

104.     Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů zadavatele Úřad při určení výměry uložené pokuty dospěl k závěru, že výše pokuty stanovená ve výši 20 000 Kč naplňuje v daném případě dostatečně obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.

105.     Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl o sankci za porušení právní povinnosti tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

106.     Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ─ Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 81/11, 150 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Úřad na tomto místě uvádí, že ačkoliv některé níže citované právní závěry byly učiněny za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, lze je plně vztáhnout i na postup dle nyní účinného zákona, neboť v něm obsažená koncepce právní úpravy obecně vychází z dosavadní rozhodovací praxe. Ve vztahu k vymezení předmětu veřejné zakázky se pak k této otázce shodně staví také důvodová zpráva k zákonu, dle které „[k]oncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek.”.