číslo jednací: 34166/2021/500/AIv
spisová značka: S0244/2021/VZ

• Instance: I.
• Věc: Zajištění komplexních marketingových a reklamních služeb pro ČRo
• Účastníci:
  1. Český rozhlas
  2. Bflow Agency, a.s.
  3. Proximity Prague s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 12. 1. 2022
• Související rozhodnutí: 34166/2021/500/AIv; 01095/2022/162

Spisová značka:  ÚOHS-S0244/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-34166/2021/500/AIv

Brno 11. 10. 2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 6. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 7. 7. 2021 Mgr. Tomášem Vávrou, trvale bytem Luční 2159/5, 412 01 Litoměřice,
• navrhovatel – Bflow Agency, a.s., IČO 08496366, se sídlem Bucharova 1314/8, 158 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 9. 10. 2020 Mgr. Janem Hruškou, trvale bytem Fibichova 961, 277 13 Kostelec nad Labem,
• vybraný dodavatel – Proximity Prague s.r.o., IČO 48582085, se sídlem Křižíkova 160/71, 186 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění komplexních marketingových a reklamních služeb pro ČRo” v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 9. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-034280, ve znění oprav uveřejněných dne 29. 10. 2020 a dne 9. 11. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 193-466864, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 10. 2020 a dne 11. 11. 2020,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – Bflow Agency, a.s., IČO 08496366, se sídlem Bucharova 1314/8, 158 00 Praha – ze dne 24. 6. 2021 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 citovaného zákona.

Odůvodnění

I.               PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Český rozhlas, IČO 45245053, se sídlem Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 7. 7. 2021 Mgr. Tomášem Vávrou, trvale bytem Luční 2159/5, 412 01 Litoměřice (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 30. 9. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Zajištění komplexních marketingových a reklamních služeb pro ČRo”, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-034280, ve znění oprav uveřejněných dne 29. 10. 2020 a dne 9. 11. 2020, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 10. 2020 pod ev. č. 2020/S 193-466864, ve znění oprav uveřejněných dne 30. 10. 2020 a dne 11. 11. 2020 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Ke dni 5. 10. 2020 vyhotovil zadavatel zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce, ke které dle dokumentace o zadávacím řízení v průběhu vedeného zadávacího řízení vypracoval celkem 7 přípisů týkajících se vysvětlení, doplnění a změny zadávací dokumentace.

3.             Dle části A zadávací dokumentace ze dne 5. 10. 2020 (dále jen „zadávací dokumentace“) se v případě veřejné zakázky jedná o veřejnou zakázku na služby zadávanou v nadlimitním režimu v rámci otevřeného řízení, respektive výsledkem zadávacího řízení má být uzavření rámcové dohody na dobu 4 let mezi zadavatelem a jedním dodavatelem. Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena dle části A zadávací dokumentace ve výši 95 000 000 Kč bez DPH.

4.             Předmětem veřejné zakázky je dle části A čl. I. zadávací dokumentace „zajištění komplexních marketingových a reklamních služeb pro Český rozhlas (dále jen ,ČRo´), spočívající v marketingových aktivitách s důrazem na celoplošný zásah a se zaměřením na strategii, kreativitu a implementaci (ATL) a marketingových aktivitách s důrazem na regionální působnost a zaměřením na event marketing, produkci a další formy komunikace dle specifických potřeb ČRo (BTL)“.

5.             Lhůta pro podání nabídek byla dle vysvětlení, doplnění a změny zadávací dokumentace č. 7 ze dne 6. 11. 2020 zadavatelem stanovena do 16. 11. 2020 do 12:00 hodin. Z písemné zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 9 nabídek dodavatelů, mj. též nabídku vybraného dodavatele – Proximity Prague s.r.o., IČO 48582085, se sídlem Křižíkova 160/71, 186 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“) – a nabídku navrhovatele – Bflow Agency, a.s., IČO 08496366, se sídlem Bucharova 1314/8, 158 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 9. 10. 2020 Mgr. Janem Hruškou, trvale bytem Fibichova 961, 277 13 Kostelec nad Labem (dále jen „navrhovatel“).

6.             Rozhodnutím generálního ředitele Českého rozhlasu o výběru dodavatele a oznámením o výběru dodavatele na veřejnou zakázku ze dne 11. 5. 2021 zadavatel informoval účastníky zadávacího řízení o výběru vybraného dodavatele. Předmětné rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele bylo navrhovateli dodáno do datové schránky dne 13. 5. 2021 a ve smyslu § 211 odst. 6 zákona bylo navrhovateli téhož dne i doručeno.

7.             Dne 28. 5. 2021 obdržel zadavatel námitky navrhovatele proti rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele z téhož dne. Zadavatel rozhodnutím ze dne 14. 6. 2021, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, předmětné námitky navrhovatele odmítl.

8.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách, podal dne 24. 6. 2021 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II.             OBSAH NÁVRHU

9.             Navrhovatel v návrhu ze dne 24. 6. 2021 brojí primárně proti výběru dodavatele, respektive proti způsobu hodnocení nabídek v rámci stanovených kritérií hodnocení a metody vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích, a to zejména ve vztahu ke kritériu „Kvalita případové studie“. Navrhovatel je přesvědčen, že postup zadavatele při hodnocení nabídek nebyl transparentní a neodpovídal stanoveným podmínkám uvedeným v zadávací dokumentaci, kdy konkrétně brojí proti jednotlivým skutečnostem zachyceným v písemné zprávě o hodnocení nabídek, respektive v její příloze č. 2 týkající se hodnocení nabídek ve vztahu k výše uvedenému kritériu kvality. Porušení zákona navrhovatel shledává zejména ve vztahu k § 119 a § 6 zákona a poukazuje rovněž na možné vady rozhodnutí o námitkách. Svým návrhem se navrhovatel předně domáhá zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele.

10.         Konkrétně navrhovatel namítá existenci nesouladu počtu bodů přidělených jednotlivým dodavatelům ve vztahu k metodě hodnocení stanovené v zadávacích podmínkách a skutečnost, že slovní hodnocení neodpovídá počtu přidělených bodů jednotlivým účastníkům zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Rovněž část argumentů zadavatele, jimiž zdůvodňoval přidělení bodů jednotlivým účastníkům zadávacího řízení je dle navrhovatele v rozporu se zadávacími podmínkami a část jich je dle něj založena na nepravdivých tvrzeních zadavatele. Navrhovatel je též přesvědčen, že obsahem rozhodnutí o námitkách není reakce na konkrétní namítané skutečnosti, nýbrž uvedení dalších dodatečných důvodů, které zadavatele vedly k přidělení konkrétního počtu bodů jednotlivým nabídkám, které však nebyly součástí písemné zprávy o hodnocení nabídek.

11.         Zadavatel dle navrhovatele v některých případech přidělil jednotlivým účastníkům rozdílná bodová ohodnocení při téměř totožném slovním popisu, vybranému dodavateli přidělil v rámci některých dílčích hodnotících parametrů velmi vysoký počet bodů, aniž by odůvodnil výjimečnost daného navrženého řešení od zbylých nabídek, a navrhovateli vytýkal v nabídce údajné nedostatky, které však přítomny nebyly.

12.         Zadavatel v rámci slovního zdůvodnění přidělení konkrétního počtu bodů dle navrhovatele uváděl záměrně skutečnosti, které neměly na počet přidělených bodů vliv (kupř. uvedení či neuvedení odkazů na zdroje dat v předkládaném řešení), pročež nelze popis hodnocení a jeho zdůvodnění dle navrhovatele považovat za transparentní a přezkoumatelné. Účastníci zadávacího řízení nemají dle navrhovatele možnost rozeznat, které důvody uváděné zadavatelem v textové části zdůvodnění hodnocení jsou relevantní pro přidělení bodů a které nikoli. Nelze ani určit, zda postup zadavatele při hodnocení nabídek odpovídal stanoveným zadávacím podmínkám. Navíc je navrhovatel přesvědčen, že mu zadavatel zabránil podat relevantní námitky, když rozhodné skutečnosti týkající se posouzení jeho nabídky sdělil až v rámci rozhodnutí o námitkách.

13.         Konkrétně ve vztahu k dílčímu parametru hodnocení I.a je navrhovatel přesvědčen, že jemu přidělený počet bodů (0 b.) neodpovídá stanovené škále hodnocení, když z popisu hodnocení nabídky navrhovatele vyplývá, že jím navržené řešení nesplňuje požadavky zadavatele pouze částečně. Zadavatel přitom dle něj tento rozpor v rozhodnutí o námitkách nijak nevysvětlil a sdělil v něm dodatečné důvody pro udělení 0 b. Jiným účastníkům zadávacího řízení byly v daném parametru hodnocení přiděleny 3 b., ačkoli dílčí hodnocené aspekty u nich zadavatel shledal nevyhovující (na rozdíl od navrhovatele), popř. zadavatel u nich bonifikoval skutečnosti, které neoznačil jako hodnotící kritérium či u nich uvedl de facto totožné výhrady jako vůči navrhovateli (nabídky dodavatele Ewing Public Relations, s.r.o.; Kaspen/Jung von Matt a.s. a Konektor Social, s.r.o. + PR.Konektor, s.r.o. + THE HIVE, s.r.o. + MARY & POPP´S AGENCY, s.r.o.).

14.         Navrhovatel je přesvědčen, že v písemné zprávě o hodnocení nabídek není uvedena žádná informace o tom, že by jím navržené řešení nesplnilo zadání, jeho SWOT analýza byla nepoužitelná, či že by obsahovalo závažné nedostatky v takovém rozsahu, aby jako jediný získal v daném parametru 0 b. Argumenty zadavatele uvedené v rámci hodnocení přitom nejsou dle navrhovatele vázány na požadavky stanovené v zadávacích podmínkách.

15.         Navrhovatel se dále ve vztahu k dílčímu parametru hodnocení I.a vyjádřil k vytýkanému nepochopení role aplikace mujRozhlas, kdy požadovaná role nebyla v zadávací dokumentaci definována, pochopení role jedné konkrétní aplikace nemělo být dle něj předmětem hodnocení (navíc předkládáno mělo být kreativní řešení a předmětná aplikace je pouze jedním z navrhovatelem navrhovaných komunikačních kanálů) a v písemné zprávě o hodnocení nabídek zadavatel nijak nespecifikoval, v čem má její údajné nepochopení spočívat a proč má činit celou SWOT analýzu nevyhovující. Tvrzení, že jmenovaná aplikace není navrhovatelem navrženým způsobem využitelná, není dle navrhovatele ani pravdivé, kdy navrhovatel navíc náklady na naprogramování nových funkcionalit učinil součástí své nabídky. Ani sám zadavatel přitom nebyl dle navrhovatele schopen správnou (a zřejmě jedinou) roli dané aplikace popsat. Vzhledem ke skutečnosti, že jediným dodavatelem, jenž by byl schopen správně rozpoznat požadavky zadavatele na užití aplikace mujRozhlas, je vybraný dodavatel (současný poskytovatel PR služeb pro zadavatele), mohl se zadavatel dle navrhovatele dopustit též porušení zásady rovného zacházení.

16.         V rozporu s transparentním hodnocením nabídek bylo dle navrhovatele v písemné zprávě o hodnocení nabídek též uvedení skutečnosti, že v nabídce „chybí odkaz na zdroje dat“, když zadavatel sám uvedl, že předmětná skutečnost neměla na hodnocení nabídek žádný vliv.

17.         Ani zadavatelem uváděná mnohost navrhovatelem definovaných cílů komunikační kampaně nemá být dle navrhovatele důvodem pro udělení 0 b. v rámci dílčího parametru hodnocení I.a. Navrhovatel je přesvědčen, že není v rozporu se zadávací dokumentací, aby bylo výročí jako silný motiv využito ke komunikaci dalších (dlouhodobých) témat, přičemž i neoptimální řešení má být ohodnoceno 3 b. Možný rozpor a vadu zadávacích podmínek navrhovatel shledává v tom, kdy zadavatel chápe zadávací podmínky ve smyslu, že dodavatel byl povinen omezit veškeré navrhované cíle výhradně na související s výročím, zatímco navrhovatel interpretoval danou podmínku tak, že je oprávněn využít výročí k prezentaci dlouhodobých cílů zadavatele.

18.         Rovněž zbylé důvody uváděné v písemné zprávě o hodnocení nabídek neopravňují dle něj zadavatele přistoupit k nulovému bodovému ohodnocení nabídky navrhovatele v rámci parametru hodnocení I.a. Přidělení 0 b. neodpovídá dle navrhovatele ani zadavatelem prezentovanému odůvodnění. Mimo to je navrhovatel přesvědčen, že mu bylo přiděleno v daném parametru méně bodů než jiným dodavatelům, ačkoli slovní hodnocení bylo v jejich případě srovnatelné.

19.         Zadavatel se dále dle navrhovatele dopouští nerovného zacházení s dodavateli, když insight, který sám označuje za obdobný, hodnotí jednou 0 b. a jinde 3 b., kdy zadavatel dle něj vnímá na stejné úrovni, zda je insight nevyhovující, nejasný anebo nezřetelný.

20.         S ohledem na výše uvedené je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel jeho nabídce vědomě přidělil nižší počet bodů než srovnatelným nabídkám jiných dodavatelů, a v důsledku jej tak v zadávacím řízení na veřejnou zakázku diskriminoval.

21.         Ve vztahu k hodnocení dle dílčího parametru I.b navrhovatel namítal chybné ohodnocení nabídky vybraného dodavatele 7 b., kdy z písemné zprávy o hodnocení nabídek dle něj nevyplývá předložení výjimečné kvality řešení. Vybraný dodavatel byl zde dle navrhovatele bonifikován za uvedení dokladů a informací, které neměly být předmětem hodnocení (popis cílové skupiny, grafy popisující chování cílové skupiny). Účelový průběh hodnocení navrhovatel dále vnímá v tom, že zadavatel považuje za kreativní přístup vybraného dodavatele spočívající v návrzích konkrétních interpretů pro jednotlivé eventy (bez ohledu na reálnou dostupnost), zatímco návrh navrhovatele na navázání spolupráce s ČD (s více stabilním subjektem) považuje za rizikový s tím, že nemusí dojít k uzavření potřebné smlouvy.

22.         K hodnocení zadavatele dle dílčího parametru I.c navrhovatel sdělil, že shledává rozpor mezi hodnocením uvedeným v písemné zprávě o hodnocení nabídek a skutečnostmi tvrzenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, a to zejména ve vztahu ke způsobu zpracování rozpočtu. Závěry zadavatele v rozhodnutí o námitkách k rozpočtu navrhovatele se dle něj nezakládají na pravdě, kdy tvrzení odporuje skutečnému obsahu nabídky. Z řešení předkládaného navrhovatelem dle něj rovněž vyplývá, že harmonogram aktivit je v dostatečném rozsahu a že nechybí aktivity vztahující se k navrženým komunikačním nástrojům. Zadavatel navíc neměl dle navrhovatele hodnotit, zda jsou informace o harmonogramu navržených aktivit uvedeny v kapitole nazvané „Harmonogram aktivit“, nýbrž měl zkoumat skutečný obsah nabídek. Z rozhodnutí o námitkách tak dle navrhovatele vyplývá, že zadavatel v rámci hodnocení zohledňoval i skutečnosti, které neoznačil jako součást stanovených kritérií hodnocení.

23.         Motivace zadavatele dosáhnout určitého výsledku zadávacího řízení je dle navrhovatele zřejmá i z nápadně podrobnějšího rozboru nedostatků v rámci nabídky navrhovatele oproti všem ostatním účastníkům zadávacího řízení.

24.         Rovněž ve vztahu k hodnocení dle dílčího parametru III.a je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel jej realizoval zcela účelově, když dle navrhovatele de facto totožný návrh hodnotí v rámci každé nabídky zcela rozdílným způsobem, kupř. účast konkrétních interpretů na akcích konaných v roce 2023 a spolupráci s ČD, resp. se SŽDC (kterou navrhoval i dodavatel Fox Hunter s.r.o., jenž však v daném parametru obdržel 5 b.). Dle navrhovatele lze též spolupráci s interprety uskutečnit na základě uzavřené smlouvy, kdy jejich vůli uzavřít danou smlouvu nelze predikovat, pročež v předmětných návrzích není dle něj z hlediska rizikovosti žádný rozdíl. Naopak z hlediska posouzení realističnosti návrhů je navrhovatel přesvědčen, že navázání dlouhodobé spolupráce s ČD (SŽDC) je více realistické než zajištění účasti konkrétního interpreta na akci konané v roce 2023. Rozdílný přístup zadavatele k jednotlivým nabídkám tak navrhovatel spatřuje i v tom, že k návrhu vybraného dodavatele zadavatel zaujal postoj, že navržené řešení nebude realizováno, tedy není třeba, aby bylo realistické, zatímco jeho řešení posuzoval odlišně a žádal po něm, aby se zabýval i prevencí zcela marginálních rizik.

25.         Navrhovatel přímým odkazem na text námitek shledává vadu v hodnocení rovněž v souvislosti s tím, že zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil, že bude hodnotit též úroveň zapojení vlastních zdrojů (zde Symfonického orchestru Českého rozhlasu) do realizace eventů či výši a efektivitu nákladů na regionální eventy (o nichž je navrhovatel přesvědčen, že byly v případě jeho nabídky přiměřené). Navrhovatel též shledává jím navržený program atraktivní pro cílovou skupinu, kdy pražský event není dle něj jen koncertem vážné hudby a je zaměřený na Český rozhlas a rozhlasové hity.

26.         V případě, že by tedy zadavatel odhlédl od skutečností, které nebyl oprávněn v daném parametru hodnotit, odpovídá dle navrhovatele jeho nabídka nabídkám dodavatelů, kteří obdrželi 5 b., kdy i vybraný dodavatel byl oceněn 5 b., ačkoli jím navržené řešení k eventům s sebou nese riziko faktické nerealizovatelnosti.

27.         Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel nejenže přistupuje k jednotlivým nabídkám odlišně, ale navíc preferuje vybraného dodavatele, který je současným poskytovatelem poptávaných služeb, neboť hodnotící komise byla srozuměna s tím, kdo je autorem jednotlivých nabídek.

28.         S ohledem na vše výše uvedené se navrhovatel domnívá, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky porušil § 119 zákona, kdy v písemné zprávě o hodnocení nabídek neuvedl podrobnosti týkající se průběhu hodnocení vyžadované zákonem, § 6 zákona ve smyslu zásady transparentnosti, když nerozlišil, které skutečnosti byly rozhodné pro přidělení bodů dodavatelům, a nabídky hodnotil na základě kritérií, které nebyly stanoveny v zadávací dokumentaci, a rovněž, že mu znemožnil podání námitek proti důvodům rozhodným pro přidělení počtu bodů jeho nabídce v rámci hodnocení. Navrhovatel se domáhá, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a uložil zadavateli napravit chyby, jichž se v rámci hodnocení dopustil.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

29.         Úřad obdržel návrh ze dne 24. 6. 2021 téhož dne a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 24. 6. 2021. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

30.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem č. j. ÚOHS-21593/2021/544/AHn ze dne 28. 6. 2021.

31.         Usnesením č. j. ÚOHS-22020/2021/544/AHn ze dne 30. 6. 2021 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 7. 7. 2021

32.         Úřad obdržel dne 7. 7. 2021 vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření“). Zadavatel je přesvědčen, že návrh navrhovatele není důvodný a že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku postupoval zcela v souladu se zákonem.

33.         Úvodem svého vyjádření zadavatel zrekapituloval svůj postup v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a to i ve vztahu k předcházejícímu (zrušenému) zadávacímu řízení. Dle zadavatele z něj vyplývá, že tvrzení navrhovatele o tom, že jeho snahou byl výběr právě vybraného dodavatele, je účelové a nepravdivé, kdy cílem zadavatele je naopak zajištění řádné hospodářské soutěže.

34.         Ve vztahu k veřejné zakázce zadavatel předně upozornil, že hodnocení nabídek probíhalo na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny (váha 40 %) a kvality (váha 60 %), kdy s ohledem na předmět plnění, jehož podstatou je strategické a kreativní myšlení a schopnost dodavatele poskytnout plnění s přidanou hodnotou, je žádoucí uplatnit hodnocení kvality. Zadavatel sdělil, že v rámci hodnotícího kritéria kvalita případové studie požadoval předložit její písemné zpracování, kdy vzorové zadání učinil součástí zadávací dokumentace.

35.         Zadavatel je přesvědčen, že dodavatelé byli prostřednictvím zadávací dokumentace srozumitelně seznámeni s metodou hodnocení, tj. s tím, jak bude přistupovat k hodnocení předložených případových studií, co bude hodnotit v rámci jednotlivých dílčích hodnotících parametrů a jaké body budou přidělovány. Žádný z dodavatelů přitom dle něj nepodal proti stanovení způsobu hodnocení námitky.

36.         Zadavatel dále akcentoval, že za účelem zajištění maximálně transparentního hodnocení nabídek stanovil, že členům hodnotící komise budou nejprve zpřístupněny případové studie a až následně po ukončení této kvalitativní části hodnocení nabídkové ceny.

37.         Ve vztahu k uskutečněnému hodnocení nabídek zadavatel poukázal zejména na přílohu č. 2 písemné zprávy o hodnocení nabídek, v níž je dle něj obsažen podrobný popis hodnocení kvalitativní části všech 9 podaných nabídek, stejně jako počet přidělených bodů.

38.         Zadavatel je přesvědčen, že z písemné zprávy o hodnocení nabídek je jednoznačně patrné, jakým způsobem členové komise nabídky hodnotili, jaké měli případné výhrady a proč jednotliví účastníci obdrželi v příslušných kritériích hodnocení daný počet bodů. Jmenovaná zpráva tak dle zadavatele obsahuje podrobný popis úvah hodnotitelů, jež byly rozepsány do detailu ke všem dílčím aspektům, kterým se komise věnovala.

39.         Zadavatel rovněž zastává názor, že předmětem řízení u Úřadu nemůže být přezkoumání výhrad směřujících k přidělení daného počtu bodů, neboť není rolí Úřadu, aby posuzoval myšlenkové pochody a uvážení hodnotitelů a nahrazoval je vlastním správním uvážením.

40.         Argumentaci navrhovatele ve vztahu k namítaným vadám rozhodnutí o námitkách považuje zadavatel za absurdní, neboť je přesvědčen, že splnil svou povinnost vyjádřit se srozumitelně a podrobně ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Zadavatel sdělil, že v rozhodnutí o námitkách v reakci na námitky navrhovatele rozvinul své úvahy, jimiž byl při hodnocení nabídek veden, avšak pouze ve smyslu konkretizace závěrů, kdy již samotný obsah písemné zprávy o hodnocení nabídek byl dostatečný a přezkoumatelný. Zadavatel v této souvislosti odmítá, že by v rozhodnutí o námitkách předkládal nové skutečnosti, které by měly dopad na již učiněné hodnocení.

41.         Obecná tvrzení navrhovatele ve vztahu k nesouladu hodnocení se stanovenou metodikou, k rozdílnému přidělování bodů při téměř totožném slovním popisu splnění podmínek dílčího parametru hodnocení, k neodůvodněnému přidělení velmi vysokého počtu bodů vybranému dodavateli a k vytýkaným avšak neexistujícím nedostatkům nabídky navrhovatele dle zadavatele znemožňují věcný přezkum těchto tvrzení a jejich důsledné vypořádání zadavatelem. Zmínka o „téměř“ totožném popisu hodnocení dle zadavatele sama o sobě prokazuje existenci rozdílů.

42.         Zadavatel je rovněž přesvědčen, že při hodnocení postupoval v souladu se zásadou rovného zacházení a že nenastala situace, kdy by byl účastníkům při stejném hodnocení přidělen rozdílný počet bodů. Současně je dle něj v písemné zprávě o hodnocení nabídek adekvátně popsáno, proč komise považovala některá řešení vybraného dodavatele za výjimečná. Za obecnou považuje zadavatel také námitku ohledně vysokého počtu bodů přidělených vybranému dodavateli a naopak nízkého počtu bodů navrhovatele, neboť z ní není dle něj zřejmé, v jakém případě se tak mělo stát.

43.         Zadavatel uvedl, že hodnotil jednotlivé nabídky ve vztahu ke stanoveným kritériím a v rámci metodiky hodnocení, k čemuž dodal, že při hodnocení kreativních návrhů je přirozené, že se v rámci popisu hodnocení uvedou rovněž skutečnosti, které sice samy o sobě nemají na hodnocení vliv, avšak slouží k dokreslení a celkovému pochopení přiděleného počtu bodů. K námitkám navrhovatele vztahujících se k dílčímu parametru I.a uvedl zadavatel následující.

44.         Zadavatel zastává názor, že v písemné zprávě o hodnocení nabídek bylo dostatečně odůvodněno, proč bylo navrhovateli přiděleno 0 b. Popis hodnocení dle něj doslovně odpovídá způsobu hodnocení uvedenému v metodice hodnocení, kdy k přidělení nulového počtu bodů jsou nadto uvedeny srozumitelné důvody, proč nelze považovat návrh řešení za dostatečný.

45.         Zadavatel je přesvědčen, že při hodnocení dle tohoto parametru byla dodržena i zásada rovného zacházení, neboť ostatní účastníci předložili řešení, která byla alespoň částečně použitelná, alespoň částečně splňovala požadavky zadavatele, což vyplývá i z popisu hodnocení. Naopak u řešení navrhovatele je dle zadavatele v předmětné zprávě uvedeno, z jakých důvodů není dostatečné. Zadavatel se současně ohradil proti skutečnosti, že by již během hodnocení nabídek vzájemně jednotlivé nabídky porovnával.

46.         Dodavatelům byl dán dle zadavatele relevantní prostor, aby v rámci nabídek prezentovali svou kreativitu, kdy záměrně nepreferoval žádnou aplikaci. Pokud si tedy navrhovatel zvolil zahrnout do svého řešení právě aplikaci mujRozhlas, jednalo se zcela o jeho legitimní volbu. Navrhovatel však pracoval ve svém řešení s danou aplikací zcela nesprávně a bylo patrné, že nemá představu o tom, jak funguje, ačkoli jsou z veřejně dostupných zdrojů informace o fungování dané aplikace snadno dohledatelné. Skutečnost, že navrhovatel tyto informace opomenul a do svého řešení jmenovanou aplikaci zahrnul, aniž se seznámil s jejími funkcemi, svědčí dle zadavatele o jeho nízké míře odbornosti a pečlivosti, což se muselo promítnout do bodového hodnocení. Aplikaci nelze navrhovatelem uváděným způsobem využít, neboť danými funkcemi nedisponuje, přičemž v předloženém rozpočtu není dle zadavatele prokazatelně uvedeno, že 50 000 Kč slouží k doplnění potřebných funkcionalit aplikace.

47.         Zadavatel vyvrací, že by vybraný dodavatel byl pro něj v současné době poskytovatelem PR služeb. Ani skutečnost, že vybraný dodavatel s ohledem na předchozí poskytování služeb zadavateli zná aplikaci mujRozhlas nemůže mít dle zadavatele vliv na hodnocení nabídek dalších dodavatelů.

48.         K námitce navrhovatele týkající se výhrady zadavatele k chybějícímu odkazu na zdroje dat zadavatel sdělil, že z nabídky navrhovatele nebylo zřejmé, z jakých dat navrhovatel vycházel, pročež se jím uváděné skutečnosti staly pouze nepodloženými úvahami, které nelze v rámci SWOT analýzy chápat jako relevantní. Zadavatel současně uvedl, že nedostatky v odkazu na zdroje dat byly zachyceny pro dokreslení toho, že nabídka nebyla v této části dostatečná, avšak současně nebyly příčinou, proč navrhovatel obdržel 0 b. I za situace, kdy by navrhovatel svá tvrzení podložil konkrétními daty, byl by dle něj ohodnocen 0 b.

49.         K argumentaci navrhovatele týkající se mnohosti cílů kampaně zadavatel poukázal, že v zadávací dokumentaci, konkrétně v její příloze č. 6, je přesně specifikováno zadání případové studie, podle nějž je cílem SWOT analýzy rozšíření povědomí o výročí Českého rozhlasu napříč českou populací a minimální souhrnná účast na eventu/ech v řádu tisíců návštěvníků. Navrhovatel však navrhl splnění cílů, které se k výročí 100 let Českého rozhlasu přímo nevztahují, pročež vymezil cíle směřující mimo zadání, čímž nesplnil zadávací podmínky.

50.         Z obsahu a způsobu hodnocení je dle zadavatele zcela zřejmý požadavek na provázání cílů s výročím Českého rozhlasu. Zadavatel hodnotil ve vztahu ke každé nabídce míru jeho naplnění, kdy někteří z dodavatelů provázali cíle s výročím v nižší míře, jiní v míře vyšší. Nebyl-li cíl dostatečně naplněn, došlo u všech těchto účastníků k přidělení nižšího počtu bodů. Obdržený počet bodů v rámci daného podkritéria se přitom může dle zadavatele u jednotlivých účastníků lišit, neboť zde bylo zohledňováno více skutečností, jež jsou popsány v písemné zprávě o hodnocení nabídek.

51.         Nabídka účastníka Ewing Public Relations, s.r.o. byla ohodnocena 3 b., kdy k navrženému řešení existovaly výhrady, avšak na rozdíl od navrhovatele alespoň částečně splňovalo požadavky zadavatele. Shodná situace byla i ve vztahu k nabídce účastníka Kaspen/Jung von Matt a.s., a k nabídce sdružení Konektor Social, s.r.o. + PR.Konektor, s.r.o. + THE HIVE, s.r.o. + MARY & POPP´S AGENCY, s.r.o.

52.         Ke kvalitě analýzy a schopnosti vyvodit důležité závěry (insight) zadavatel zdůraznil, že u navrhovatele bylo jasně vyhodnoceno, že insight chybí zcela a nikoli, že k němu má výhrady. Naopak u ostatních zmíněných účastníků byly shledány výhrady v rámci tohoto parametru. K tvrzením navrhovatele ve vztahu k dílčímu parametru I.b uvedl zadavatel následující.

53.         Zadavatel je přesvědčen, že z odůvodnění písemné zprávy o hodnocení nabídek je zřejmé, proč vybraný dodavatel obdržel 7 b., zatímco navrhovatel bodů 5, kdy hodnocení probíhalo v souladu se stanovenou metodikou. Řešení vybraného dodavatele zcela naplňovalo požadavky zadavatele a vykazovalo výjimečnou kvalitu řešení i jeho zpracování, pročež k němu nebyly žádné výhrady.

54.         Zadavatel se při vypořádání této části námitek navrhovatele rovněž zcela odkázal na text jím vypracovaného rozhodnutí o námitkách, kde mj. uvedl, že pokud vypracování případové studie vybraným dodavatelem obsahovalo nad vytyčený rámec provedení analýzy chování cílové skupiny doplněné relevantními podklady, jež věcně souvisí s volbou komunikačních kanálů a nástrojů a návrhem mediamixu kampaně, je na místě ohodnotit takové řešení 7 b. Dle zadavatele, je-li v případě veřejné zakázky určité navrhované dílčí řešení schopné doplnit hlavní požadované činnosti a tím je de facto vylepšit, lze i jej kladně hodnotit a to v souladu se zadávacími podmínkami. Zadavatel odmítá, že by v rámci dílčího parametru I.b hodnotil cokoli v rozporu se zadávacími podmínkami, stejně jako skutečnost, že by v tomto dílčím parametru byly návrhy řešení navrhovatele a vybraného dodavatele hodnoceny shodně a vykazovaly srovnatelné znaky kvality.

55.         Zadavatel ve svém vyjádření dále k této části námitek navrhovatele uvedl, že stanovil pouze obecné mantinely pro zpracování případové studie, aby ponechal prostor pro kreativitu účastníků, kdy vybraný dodavatel dle něj v této části nabídky prokázal výjimečnou kvalitu (kreativitu) řešení. Zadavatel je přesvědčen, že skutečnost, že vybraný dodavatel uvedl v řešení další možná (subsidiární) plnění podřaditelná pod předmět veřejné zakázky a způsobilá doplnit hlavní požadované činnosti svědčí o jeho nápaditosti a odbornosti.

56.         Dle zadavatele je popis cílové skupiny východiskem k řešení, jež se vztahuje k vhodnosti návrhu komunikačních kanálů s ohledem na potenciál oslovit cílovou skupinu. Vybraný dodavatel přitom prokázal výjimečnou kvalitu řešení tím, že zadanou cílovou skupinu rozpadl a analyzoval. Předložení grafů, které dokreslovaly popis cílové skupiny, nemělo dle zadavatele vliv na udělení maximálního počtu bodů a i bez nich by bylo řešení ohodnoceno 7 b. Zadavatel v této souvislosti zdůraznil, že předložení grafů tak nebylo hodnoceno jako projev „nevšední kreativity“.

57.         Závěrem této části svého vyjádření zadavatel k tvrzení, že návrh konkrétního interpreta ze strany vybraného dodavatele je hodnocen kladně, zatímco návrh navrhovatele na spolupráci s ČD je považován za riziko, sdělil, že v rámci dílčího parametru III.c byla hodnocena adekvátnost programu s ohledem na cílovou skupinu, kdy součástí takového programu bývá i využití interpretů. Výběr typu interpretů ve vztahu k cílové skupině tak byl součástí hodnocení. Vybraný dodavatel přitom předložil rozsáhlý seznam potenciálních interpretů, což umožňuje v případě nedostupnosti nahradit konkrétního interpreta jiným. Pokud by se však navrhovateli nepodařilo uzavřít smluvní závazek s ČD, event by se neuskutečnil, protože neexistuje jeho alternativa. Daný návrh tak byl vnímán jako rizikový, přičemž hlavní nedostatek nabídky navrhovatele v tomto bodě dle zadavatele spočíval v tom, že zcela chyběl přehled rizik a popis jejich eliminace.

58.         K námitkám navrhovatele ve vztahu k hodnocení dle dílčího parametru I.c zadavatel uvedl, že v rozhodnutí o námitkách sdělil dílčí výhrady ke zpracovanému položkovému rozpočtu, které však neměly na bodové hodnocení žádný vliv. Důvodem pro udělení 3 b. bylo, že navrhovatel předložit harmonogram aktivit, jenž není v dostatečném rozsahu, kdy v něm chybí aktivity vztahující se k některým navrženým komunikačním nástrojům. V rozhodnutí o námitkách zadavatel zmínil chybějící označení kapitoly „Harmonogram aktivit“, aby demonstroval celkovou nesrozumitelnost koncepce nabízeného řešení navrhovatele, avšak tuto skutečnost dle svého vyjádření v rámci hodnocení nezohledňoval. Zadavatel uvedl, že jako harmonogram aktivit hodnotil tabulku, jež byla přílohou případové studie, tj. tu část nabídky, která věcně odpovídala harmonogramu aktivit.

59.         K námitkám navrhovatele v souvislosti s hodnocením dle dílčího parametru III.a se zadavatel odkázal na již výše uvedené, kde vysvětlil, že navrhovanou spolupráci s předem vymezeným smluvním partnerem (ČD) považuje za rizikovou, neboť neexistuje záruka, že by se navrhovateli podařilo s tímto subjektem uzavřít požadovaný smluvní závazek. Daný návrh je dle zadavatele rizikový tím spíše, že navrhovatel neuvedl alternativní řešení pro případ, že by se mu smluvní spolupráci s ČD nepodařilo navázat.

60.         S ohledem na vše výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že návrh navrhovatele je nedůvodný, neboť postupoval při hodnocení nabídek v souladu se zákonem, rozhodovací praxí Úřadu a judikaturou, pročež žádá, aby byl návrh navrhovatele zamítnut.

Další průběh správního řízení

61.         Dne 12. 8. 2021 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-27491/2021/500/AIv z téhož dne, jímž zadavateli nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

62.         Usnesením č. j. ÚOHS-29394/2021/535/VHu ze dne 31. 8. 2021 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené předmětným usnesením ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

63.         Dne 7. 9. 2021 obdržel Úřad v reakci na usnesení č. j. ÚOHS-29394/2021/535/VHu ze dne 31. 8. 2021 vyjádření navrhovatele z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele ze dne 7. 9. 2021

64.         Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 7. 9. 2021 předně uvedl, že na rozdíl od zadavatele a Úřadu nemá přístup k nabídkám ostatních dodavatelů, v důsledku čehož jsou jím předložené argumenty v námitkách a v návrhu založeny pouze na obsahu jemu dostupných dokumentů, zejména na písemné zprávě o hodnocení nabídek.

65.         Z výše uvedeného však nelze dle navrhovatele dovozovat, že jsou jeho námitky a argumenty obecného charakteru, kdy v každém jednotlivém případě i s odkazem na konkrétní texty z písemné zprávy o hodnocení nabídek uvedl, v čem shledává nedostatky v postupu zadavatele. Navrhovatel sdělil, že jím předložená argumentace tedy byla provedena s nejvyšší mírou konkrétnosti, která byla s ohledem na nemožnost přístupu k některým dokumentům možná. Ve vztahu ke konkrétním vzneseným argumentům se navrhovatel zcela odkázal na své námitky a na text návrhu.

66.         Navrhovatel dále uvedl, že svým návrhem nenapadá myšlenkové pochody členů hodnotící komise. Předmětem návrhu jsou zejména pochybení zadavatele spočívající v tom, že hodnocení probíhalo podle jiných kritérií, než bylo uvedeno v zadávacích podmínkách, v nesouladu písemného odůvodnění přidělených bodů s počtem skutečně přidělených bodů a v tom, že byly zadavatelem doplňovány ve stádiu podání námitek nové skutečnosti rozhodné pro hodnocení nabídek. Navrhovatel je přesvědčen, že předmětná pochybení zásadním způsobem narušují transparentnost zadávacího řízení. Podstatou obsahu námitek a návrhu je tedy dle navrhovatele existence svévole zadavatele v rámci hodnocení nabídek, kdy bylo dle něj realizováno hodnocení na základě odlišných kritérií než těch, které byly součástí zadávací dokumentace.

67.         Vzhledem k tomu, že zbylá část vyjádření zadavatele (mimo té, která se vztahuje k nemožnosti Úřadu přezkoumávat myšlenkové procesy členů hodnotící komise) dle navrhovatele precizně kopíruje rozhodnutí zadavatele o námitkách, rozhodl se navrhovatel dále vyjádřit pouze ke skutečnostem, na nichž lze ilustrovat pochybení zadavatele.

68.         Zadavatel dle navrhovatele svůj postup ve vztahu k aplikaci mujRozhlas opírá o interní vyjádření a své interní zaběhnuté postupy, tedy o faktory, které účastníci zadávacího řízení (s výjimkou vybraného dodavatele jakožto poskytovatele služeb PR pro zadavatele) nemohli znát. Naopak navrhovatel staví své argumenty na zveřejněném obsahu zadávacích podmínek a na veřejně dostupných parametrech jmenované aplikace. Navrhovatel je v tomto kontextu přesvědčen, že pokud bylo hodnocení jeho nabídky založeno na interních faktorech, které nevyplývají ze zadání veřejné zakázky, a nelze je zjistit ani z veřejně dostupných informací, je dané hodnocení z principu netransparentní a neodpovídá metodice nastavené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Zadavatel tak dle navrhovatele zjevně hodnotil faktory, které v zadávací dokumentaci neuvedl, jako je kupř. soulad nabídky navrhovatele s interním chápáním poslání aplikace mujRozhlas uvnitř organizační struktury zadavatele.

69.         Navrhovatel dodal, že i z vyjádření ředitele nových médií Českého rozhlasu a garanta projektu mujRozhlas vyplývá, že aplikace je v obecné rovině schopna veškerých funkcí navrhovaných v nabídce navrhovatele, jen se pro tyto účely v současné době nepoužívá.

70.         Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil, že bude hodnotit kreativitu řešení navržených jednotlivými dodavateli, nikoli jejich soulad se současnou praxí ohledně využívání komunikačních nástrojů, je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel nemohl posoudit jeho návrh na rozšíření stávajícího využití aplikace mujRozhlas jako nesplnění požadavků zadavatele. V případě, že zadavatel hodlal ve vztahu k využití této aplikace omezit kreativitu dodavatelů a zachovat funkci předmětné aplikace výhradně ve vztahu ke sdílení audionahrávek, měl dle něj tuto skutečnost uvést v zadávací dokumentaci. Stanovené zadávací podmínky přitom žádné obdobné omezení neobsahovaly a navrhovatel tedy nebyl v situaci, že by tyto podmínky nesplnil.

71.         Závěrem svého vyjádření navrhovatel uvedl, že je přesvědčen, že rozpory v procesu hodnocení podrobně popsal již ve svém návrhu, pročež se na jeho text v této souvislosti i odkázal. Navrhovatel zastává názor, že k jím tvrzenému porušení zákona skutečně došlo a žádá Úřad, aby rozhodl tak, jak uvedl ve svém návrhu.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

72.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky správního řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

73.         Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

74.         Dle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

75.         Dle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.

76.         Dle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují

a)      kritéria hodnocení,

b)      metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a

c)      váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.

77.         Dle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.

78.         Dle § 116 odst. 3 zákona musí být kritéria kvality vymezena tak, aby podle nich nabídky mohly být porovnatelné a naplnění kritérií ověřitelné. Kritériem kvality nesmí být smluvní podmínky, jejichž účelem je utvrzení povinností dodavatele, nebo platební podmínky.

79.         Dle § 119 odst. 1 zákona provede zadavatel hodnocení nabídek podle pravidel pro hodnocení nabídek uvedených v zadávací dokumentaci.

80.         Dle § 119 odst. 2 písm. d) zákona pořídí zadavatel písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1.      hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2.      popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3.      popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4.      výsledek hodnocení nabídek.

81.         Dle § 122 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vybrat k uzavření smlouvy účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek nebo výsledku elektronické aukce, pokud byla použita.

82.         Dle § 132 odst. 1 zákona se pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, použijí pravidla pro podlimitní nebo nadlimitní režim, není-li stanoveno v této části jinak.

83.         Dle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

84.         Zadavatel v části E zadávací dokumentace stanovil, že hodnocení nabídek bude provedeno v souladu s § 114 odst. 2 zákona podle ekonomické výhodnosti, která bude hodnocena na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality. Současně zadavatel určil, že kritéria hodnocení, na základě kterých budou nabídky hodnoceny, jsou:

• Nabídková cena                             40 %
• Kvalita případové studie                 60 %.

85.         Ve vztahu ke kritériu č. 2 Kvalita případové studie zadavatel v části E zadávací dokumentace dále stanovil, že „[p]ro vyhodnocení tohoto kritéria hodnocení zadavatel požaduje v nabídce předložit písemné zpracování případové studie, jejíž vzorové zadání je uvedeno v příloze č. 6 této ZD“.

86.         Ke způsobu hodnocení dle kritéria č. 2 Kvalita případové studie zadavatel v části E zadávací dokumentace vymezil, že „zadavatel přidělí každé nabídce ve vztahu ke každému jednomu níže uvedenému subkritériu 0 až 19 nebo 20 bodů (celkově v součtu max. 58 bodů), kdy vyšší hodnota znamená lepší hodnocení (úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria). Každé subkritérium je děleno ještě na tři nebo čtyři hodnotící parametry, kdy každý z těchto hodnotících parametrů má níže uvedenou vlastní bodovou škálu i s popisem, na základě čeho bude daný hodnotící parametr zadavatelem hodnocen. V rámci uvedeného hodnocení napíše zadavatel ke každému hodnocenému parametru i slovní vysvětlení bodování“.

87.         Dle části E zadávací dokumentace zadavatel ve vztahu ke kritériu č. 2 „Kvalita případové studie“ hodnotil následující parametry:

U případové studie budou hodnoceny tyto parametry:	Počet bodů
I.          Kvalita analytické části a předložené komunikační a mediální strategie a.        Kvalita analýzy a schopnost vyvodit důležité závěry (Insight) (0-3-5-7) b.        Volba komunikačních kanálů a nástrojů, návrh mediamixu kampaně (0-3-5-7) c.         Harmonogram aktivit a sestavení položkového rozpočtu; bez eventové části (0-3-5)	0-19
II.        Kvalita kreativního řešení, klíčového vizuálu a rozpracování vizuálů do jednotlivých mediatypů a.        Návrh kreativního konceptu kampaně (0-3-5-7) b.        Zpracování klíčového vizuálu, logotypu a claimu (0-3-5-7) c.         Adaptace klíčového vizuálu pro navržený mediamix (0-3-5)	0-19
III.      Kvalita návrhu eventu/ů a.        Zpracování konceptu eventu/ů (0-3-5-7) b.        Návrh a odůvodnění lokace/í (0-3) c.         Dramaturgie eventu/ů (0-3-5-7) d.        Sestavení položkového rozpočtu (0-3)	0-20

88.         Rovněž v části E zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[v] rámci kritéria č. 2 – ,Kvalita případové studie‘ bude zadavatel hodnotit kvalitativní úroveň nabízeného plnění na základě zpracované případové studie s názvem ,Oslava výročí 100 let vysílání Českého rozhlasu (dále jen ,výročí‘) – návrh komplexní komunikační strategie, klíčového eventu/ů a případných navazujících akcí‘ “.

89.         Ve vztahu k jednotlivým subkritériím a dílčím parametrům kritéria č. 2 „Kvalita případové studie“ zadavatel v části E zadávací dokumentace dále v podrobnostech ke každému z nich definoval, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude přidělovat body za jejich splnění. Závěrem této časti zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že ekonomicky nejvýhodnější nabídkou bude nabídka, která získá nejvyšší počet bodů součtem za obě kritéria hodnocení.

90.         V příloze č. 5 zadávací dokumentace - technická specifikace, byl stanoven mj. orientační seznam dokumentů, který měl dodavatel předložit ve vztahu k veřejné zakázce, a to případovou studii. Součástí této případové studie měla být SWOT analýza, přehled komunikačních kanálů a nástrojů, které budou využity v rámci komunikace výročí zadavatele, plán doporučeného mediamixu pro kampaň vč. eventu/ů, claim, logotyp výročí 100 let zadavatele, klíčový vizuál výročí 100 let zadavatele (samostatný klíčový vizuál pro event/y nebyl požadován), rozpad klíčového vizuálu v min. formátu A4 plakát, billboard, double bigboard, koncept eventu/ů, popis lokace, dramaturgie eventu/ů, položkový rozpočet eventu/ů, položkový rozpočet kampaně k výročí 100 let zadavatele.

91.         Součástí zadávací dokumentace byla rovněž její příloha č. 6 obsahující zadání případové studie. Dle předmětné přílohy byla tématem případové studie oslava výročí 100 let vysílání Českého rozhlasu (dále jen „výročí“) – návrh komplexní komunikační strategie, klíčového eventu/ů a případných navazujících akcí. Jako cíl bylo v rámci zadání případové studie stanoveno rozšíření povědomí o výročí napříč českou populací a minimální souhrnná účast na eventu/ech v řádu tisíců návštěvníků.

92.         Rovněž příloha č. 6 zadávací dokumentace stanovovala požadované výstupy v rámci případové studie, a to zejména SWOT analýzu s ohledem na pořádání výročí, popis jednotlivých komunikačních kanálů a nástrojů, které budou využity v rámci komplexní komunikační strategie k prezentaci výročí, plán doporučeného mediamixupro prezentaci výročí a klíčového eventu nebo série/skupiny eventů, návrh klíčového vizuálu a logotypu výročí, vytvoření claimu, návrh aplikace klíčového vizuálu kampaně pro využití v outdoor prostředí (A4 plakát, billboard, double bigboard), plán hlavního eventu, vč. jeho kreativního řešení, programu a položkového rozpočtu, sestavení položkového rozpočtu kampaně a sestavení rámcového harmonogramu jednotlivých aktivit.

93.         V písemné zprávě o hodnocení nabídek zadavatel mj. konstatoval, že komplexní přehled udělených bodů za kritérium č. 2 je uveden v příloze č. 1 – Tabulka pro účely hodnocení této písemné zprávy a že konkrétní slovní odůvodnění ke každému jednotlivému hodnocenému parametru je uvedeno v příloze č. 2 – Hodnocení kritéria č. 2 – Kvalita případové studie.

94.         V rozhodnutí generálního ředitele Českého rozhlasu o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele na veřejnou zakázku ze dne 11. 5. 2021 zadavatel uvedl, že k uzavření smlouvy vybral vybraného dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvýhodnější v souladu se zadávací dokumentací a v souladu se zákonem.

Posouzení věci

95.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že základní zásady, jimiž je zadavatel povinen se v průběhu vedeného zadávacího řízení řídit, jsou upraveny v § 6 zákona. Mezi tyto zásady patří mj. zásada transparentnosti, jež určuje požadavek na postup zadavatele, který musí zajistit zadání veřejné zakázky průhledným způsobem, musí zajistit pořízení dokumentace, jasné vymezení kritérií hodnocení, řádné odůvodnění rozhodnutí a obecně přezkoumatelnost postupu zadavatele (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 104/2012 - 51 ze dne 27. 11. 2014).

96.         Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je přitom nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Ca 166/2005 - 125 ze dne 14. 5. 2007).

97.         K transparentnosti hodnocení nabídek Úřad sděluje, že klíčovým dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele je písemná zpráva o hodnocení nabídek. V rámci zajištění transparentnosti celého procesu zadávacího řízení je tedy nezbytné věnovat zvýšenou pozornost též popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením jeho náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je pak zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií.

98.         Jak vyplývá kupř. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 90/2013 - 50 ze dne 7. 1. 2016, zadavatel musí i s ohledem na zásadu transparentnosti přesně popsat postup svého hodnocení, musí vymezit: předmět hodnocení, způsob hodnocení a preference, kdy platí, že nedostatečnost zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (písemné zprávy o hodnocení nabídek) znamená hodnocení netransparentní. Zadavatel je proto povinen pořídit takovou zprávu, ve které je uveden krom jiného i popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním.

99.         Právě citovaný rozsudek krajského soudu rovněž akcentuje nutnost zdůvodnit výběr vítězného uchazeče, včetně způsobu, jakým k němu došlo, což by mělo být precizně popsáno především u subjektivních, nekvantifikovatelných (nepočitatelných) hodnotících kritérií, které nelze dosadit do předem daného vzorce. Ačkoli tato skutečnost klade na zadavatele, resp. hodnotící komisi, zvýšené nároky, kdy lze přiznat, že v případě nekvantifikovatelných kritérií není možné zcela objektivní poměřování jednotlivých nabídek, tedy je zde nepochybně nezbytný určitý volní aspekt a úvaha hodnotící komise, musí hodnocení nabídek i v takovýchto případech probíhat tak, aby byla vyloučena jakákoliv libovůle zadavatele a bylo možné předmětné hodnocení přezkoumat.

100.     Zadavatel, resp. hodnotící komise, by tedy měl popsat způsob hodnocení nabídek podle jednotlivých dílčích kritérií tak, aby výběr ekonomicky nejvýhodnější nabídky byl transparentní, a to obzvláště u nekvantifikovatelných kritérií, k nimž by měl být podán důkladný popis, proč byla určitá nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k nabídkám ostatním.

101.     Obdobný názor vyjádřil též Úřad, a to již ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S603/2012/VZ-4065/2013/532/RNi ze dne 5. 3. 2013, jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R83/2013/VZ-25843/2014/323/PMo/LPt ze dne 8. 12. 2014. Úřad tak i zde v souladu s rozhodovací praxí akcentuje, že zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních, kritérií. Při hodnocení podle těchto kvalitativních kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek (v písemné zprávě o hodnocení nabídek) vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení nabídek u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů.

102.     Z výše uvedeného tedy vyplývá, že písemná zpráva o hodnocení nabídek by měla mj. obsahovat podrobný popis hodnocení jednotlivých nabídek (v rámci jednotlivých kritérií hodnocení) s uvedením náležitého odůvodnění, včetně odůvodnění počtu přidělených bodů, přičemž z předmětné zprávy by mělo vyplývat, proč byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či hůře ve vztahu k nabídkám ostatním.

103.     Úřad k výše uvedenému dodává, že současně však nelze opomenout skutečnost, že není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, jelikož zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky související s procesem hodnocení nabídek, srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 - 100 ze dne 6. 11. 2009. Z citovaného rozsudku dále rovněž vyplývá, že Úřad nicméně musí dbát na to, aby komise k výsledku hodnocení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění.

104.     Úřad tedy není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. Úřad však šetří, zda hodnocení bylo uskutečněno zákonem stanoveným způsobem, transparentně, a zda je tak ve svém důsledku přezkoumatelné. Jinými slovy řečeno, pravomoci Úřadu sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast dodavatelů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004).

105.     Úřad pro úplnost dodává, že byť se výše uvedené rozsudky a rozhodnutí vztahují k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze jejich závěry plně vztáhnout i na nynější právní úpravu hodnocení nabídek obsaženou v zákoně, neboť pojetí hodnocení nabídek, stejně jako výklad zásady transparentnosti, nedoznaly přijetím nové právní úpravy zásadních změn.

106.     Podle § 119 odst. 2 písm. d) zákona pořídí zadavatel písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení, popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení, popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a výsledek hodnocení nabídek. Z citovaného ustanovení zákona tak vyplývá, že písemná zpráva o hodnocení nabídek musí obsahovat popis celého postupu zadavatele při hodnocení nabídek, a to jak pro každou nabídku ve vztahu k jednotlivým kritériím hodnocení zvlášť, tak i v jejich souhrnu.

107.     Ve vztahu k popisu hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení lze přitom akcentovat, že za situace, kdy zadavatel zvolil pro účely hodnocení nabídek tzv. kritéria kvality, jež nejsou číselně vyjádřitelná, tedy objektivně měřitelná, současně platí, že popis způsobu hodnocení by měl zachycovat úvahy zadavatele tak, aby bylo možné zpětně jednoznačně ověřit způsob, jímž zadavatel přiděloval body jednotlivým nabídkám. Právě slovní popis hodnocení u kvalitativních kritérií je prvkem, jenž by měl propojovat skutečnosti uvedené v nabídkách s hodnocením zadavatele, a představuje tak srozumitelnou, konzistentní a logickou aplikaci pravidel (způsobu hodnocení), jež zadavatel učinil součástí zadávacích podmínek [srov. komentář k § 119 odst. 2 písm. d) zákona, in PODEŠVA, Vilém, SOMMER, Lukáš, VOTRUBEC, Jiří, FLAŠKÁR, Martin, HARNACH, Jiří, MĚKOTA, Jan, JANOUŠEK, Martin. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Komentáře Wolters Kluwer. ISBN 978-80-7552-102-6].

108.     Pouze takový způsob hodnocení může být přitom též v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, kdy výše uvedené je současně v souladu se závěry vyplývajícími z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 90/2013 - 50 ze dne 7. 1. 2016 (viz bod 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a to, že pokud zadavatel stanoví pro hodnocení nabídek kvalitativní (nepočitatelné) kritérium hodnocení, musí ve zprávě o hodnocení nabídek o to důsledněji dbát na přezkoumatelný popis a výsledek hodnocení v tomto kritériu.

109.     Jak již bylo uvedeno výše (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v nyní šetřeném případě zadavatel stanovil jako kritéria hodnocení nabídkovou cenu (váha 40 %) a tzv. kvalitu případové studie (váha 60 %), jíž dále rozdělil na 3 samostatná subkritéria a tyto na další jednotlivé dílčí parametry hodnocení. V subkritériu I., jež se týká kvality analytické části a podložené komunikační a mediální strategie, celkem 3 dílčí parametry, v subkritériu II., jímž je hodnocena kvalita kreativního řešení, klíčového vizuálu a rozpracování vizuálů do jednotlivých mediatypů, rovněž 3 dílčí parametry a v subkritériu III. v rámci kvality návrhu eventu/ů 4 dílčí parametry (viz bod 87. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

110.     Ve vztahu k hodnotícímu kritériu kvalita případové studie zadavatel v části E zadávací dokumentace rovněž stanovil, že každý z hodnocených dílčích parametrů má vlastní bodovou škálu (0-3-5-7; 0-3-5 či 0-3), a popsal, na základě čeho bude hodnocen. Zadavatel současně uvedl, že v rámci předmětného hodnocení napíše ke každému hodnocenému parametru i slovní vysvětlení bodování, které zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace, když ke každému dílčímu parametru stanovil tabulky popisující, která úroveň řešení předkládaného dodavatelem bude hodnocena jakou výší bodů.

111.     Součástí písemné zprávy o hodnocení nabídek zadavatel učinil jakožto její přílohu č. 2 samostatnou tabulku zachycující hodnocení kritéria č. 2 (kvalita případové studie), kde je ve vztahu ke každé obdržené nabídce uveden počet přidělených bodů v rozpisu dle dílčích parametrů hodnocení a slovní popis zachycující skutečnosti rozhodné pro přidělení těchto bodů.

112.     Úřad uvádí, že z předmětného popisu hodnocení ve spojitosti se stanovenými zadávacími podmínkami upravujícími pravidla pro hodnocení nabídek v návaznosti na obdržené námitky navrhovatele neshledal nezákonnost postupu zadavatele.

113.     Z popisu zadavatele uvedeného v písemné zprávě o hodnocení nabídek a zejména v její příloze č. 2 nevyplývá, že by hodnocení nabídek ve vztahu ke kritériu kvalita případové studie probíhalo mimo meze stanovené zadávacími podmínkami (mimo kritéria hodnocení a metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích), kdy zadavatel uděloval body v rámci jednotlivých dílčích parametrů dle předem stanovené bodové stupnice. Úřad rovněž neshledal, že by postup zadavatele ve vztahu k hodnocení nabídek byl netransparentní v rozsahu, aby zapříčiňoval nezákonnost uskutečněného hodnocení nabídek a následného výběru dodavatele.

114.     Z popisů uvedených v příslušných částech hodnocení nevyplývá navrhovatelem uváděný nesoulad, že by zadavatel přiděloval jinou výši bodů než odpovídající popisu hodnocení zachycenému v příloze č. 2 písemné zprávy o hodnocení nabídek.

115.     Uvádí-li navrhovatel, že v rámci hodnocení vznikl nesoulad mezi počtem bodů přidělených jednotlivým dodavatelům ve vztahu ke stanovené metodě hodnocení, Úřad ani v tomto směru nezjistil pochybení zadavatele, že by hodnocení ve vztahu k některým nabídkám probíhalo mimo rámec určený zadávacími podmínkami.

116.     Navrhovatel rovněž poukázal na skutečnost, že část argumentů zadavatele, jimiž odůvodňoval přidělení konkrétních bodů jednotlivým nabídkám, je v rozporu se zadávacími podmínkami a část jich je založena na nepravdivých tvrzeních zadavatele, k čemu Úřad sděluje následující.

117.     Úřad zde předně opakovaně uvádí, že v navrhovatelem poukazovaných částech hodnocení nebylo zjištěno pochybení zadavatele, že by se zadavatel odchýlil od způsobu hodnocení vymezeného v zadávacích podmínkách (kdy ke konkrétním námitkám navrhovatele se Úřad odkazuje níže na další body odůvodnění tohoto rozhodnutí).

118.     V souvislosti s výše uvedenou námitkou považuje Úřad za vhodné též akcentovat, a to i přes to, že navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 7. 9. 2021 uvádí, že jím podaný návrh nesměřuje proti myšlenkovým pochodům členů hodnotící komise, že Úřad není oprávněn vstupovat do myšlenkových pochodů hodnotitele. Pokud tedy zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatelem předkládané skutečnosti (návrhy řešení) dostatečně nenaplňují stanovené zadání, respektive obsahují nedostatky, kdy v případě, že z popisu hodnocení vycházejícího ze stanovených zadávacích podmínek je seznatelné, v jakých částech hodnoceného plnění a z jakých důvodů zadavatel shledal tyto případné vady či nedostatky, nejsou dány předpoklady pro závěr o nezákonném postupu zadavatele. Úřad v takovém případě nemůže nahrazovat tyto závěry zadavatele vlastním správním uvážením, a to s ohledem na zachování volních aspektů hodnocení ze strany hodnotitele.

119.     Úřad v rámci šetření neshledal ani vady rozhodnutí o námitkách, jež by zapříčinily jeho nezákonnost. Z obsahu rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel reagoval na jednotlivé námitky navrhovatele, kdy skutečnost, že v reakci na ně v dalších podrobnostech vysvětloval svůj postup v rámci hodnocení nabídek, způsob hodnocení a přidělování jednotlivých bodů, nelze dle Úřadu považovat za rozpornou se zákonem. V případě, že zadavatel rozhodné skutečnosti týkající se hodnocení nabídek uvedl již v písemné zprávě o hodnocení nabídek a v rozhodnutí o námitkách předložil v reakci na obdržené námitky další (podrobnější) skutečnosti za účelem objasnění svého postupu v zadávacím řízení (ve vztahu k hodnocení nabídek), nelze tuto snahu zadavatele vnímat jako vadu rozhodnutí o námitkách.

120.     Uvádí-li přitom navrhovatel, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách neodůvodnil, proč odmítl námitku, že nabídka dodavatele Ewing Public Relations, s.r.o. získala více bodů při de facto totožném slovním popisu hodnocení, kdy zadavatel dle navrhovatele bez jakéhokoli upřesnění uvedl, že samo řešení splňovalo požadavky zadavatele alespoň částečně, Úřad reakci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách k předmětné námitce navrhovatele nepovažuje za nesrozumitelnou či vágní ve směru, že by zapříčiňovala nezákonnost postupu zadavatele.

121.     Zadavatel v rozhodnutí o námitkách ze dne 14. 6. 2021 ve vztahu k hodnocení nabídky dodavatele Ewing Public Relations, s.r.o. v rámci dílčího parametru I.a sdělil, že předmětná nabídka byla ohodnocena 3 b. zcela v souladu s metodikou hodnocení obsaženou v zadávací dokumentaci, kdy hodnotící komise měla ke zpracování a navrženému řešení v rámci tohoto dílčího parametru výhrady a připomínky, avšak samo řešení splňovalo požadavky zadavatele alespoň částečně. Zadavatel se současně v souvislosti s uváděnými výhradami a připomínkami zcela odkázal na popis hodnocení uvedený příloze č. 2 písemné zprávy o hodnocení nabídek, kde zachytil důvody pro přidělení 3 b. dodavateli Ewing Public Relations, s.r.o. v daném dílčím parametru hodnocení.

122.     Zadavatel též v reakci na námitku navrhovatele sdělil, že účastníci, jejichž případové studie splňovaly pouze částečně požadavky zadavatele a zadavatel měl k jejich řešení či zpracování výhrady a/nebo připomínky, byly v souladu se zadávací dokumentací obodováni 3 b., avšak stěžovatelem předložená případová studie v intencích dílčího parametru I.a dosahovala takových nedostatků (které zadavatel rozvedl v podrobnostech v textu rozhodnutí o námitkách), respektive nebyla hned v několika ohledech v souladu s požadavky zadavatele, a ani samotné řešení nebylo dostatečně navrženo, pročež zadavatel v tomto dílčím parametru udělil navrhovateli 0 b.

123.     Zadavatel tak navrhovateli předložil důvody, proč byla předmětná nabídka dodavatele Ewing Public Relations, s.r.o. ohodnocena v dílčím parametru I.a na rozdíl od jeho nabídky 3 b., kdy zadavatel i s využitím odkazu na vlastní popis hodnocení sdělil, jaké konkrétní skutečnosti jej vedly k přidělení daného počtu bodů. Zadavatel tedy v rozhodnutí o námitkách předloženými skutečnostmi odmítl tvrzení navrhovatele, že přidělil při shodném slovním odůvodnění hodnocení nabídek jiným účastníkům na rozdíl od jeho nabídky 3 b., neboť slovní odůvodnění hodnocení nabídek zcela srovnatelné nebylo.

124.     Zadavatel rovněž v rozhodnutí o námitkách výslovně sdělil, že navrhovatelem předložená případová studie dosahovala v intencích dílčího parametru hodnocení I.a zásadních nedostatků (nebyla v souladu s požadavky zadavatele), kdy ani samotné řešení nebylo dostatečně navrženo, pročež v souladu se zadávacími podmínkami udělil navrhovateli v předmětném dílčím parametru 0 b. Zásadní nedostatky nabídky navrhovatele, na které poukázal i v popisu hodnocení, zadavatel přitom v reakci na obdržené námitky navrhovatele v rozhodnutí o námitkách popsal, kdy z obsahu předmětné části rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel navrhovateli sdělil důvody, proč mu byl v dílčím parametru hodnocení I.a udělen nulový počet bodů.

125.     Navrhovatel ve svém návrhu dále poukazoval na skutečnost, že zadavatel v určitých případech přidělil jednotlivým účastníkům rozdílná bodová ohodnocení při téměř totožném slovním popisu, k čemuž Úřad uvádí následující.

126.     Ačkoli navrhovatel přímo v souvislosti s touto námitkou nesdělil konkrétní rozpor hodnocení, z dalšího popisu navrhovatele vyplývá, že k této skutečnosti mělo dojít již v rámci hodnocení dílčího parametru I.a., v němž navrhovatel obdržel jako jediný 0 b, kdy navrhovatel v návrhu poukazuje zejména na popis hodnocení u nabídky Konektor Social, s.r.o. + PR.Konektor, s.r.o. + THE HIVE, s.r.o. + MARY & POPP´S AGENCY, s.r.o. a v textu námitek též na hodnocení dodavatelů Ewing Public Relations, s.r.o. a Kaspen/Jung von Matt. Úřad dodává, že z přílohy č. 2 písemné zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že kromě výše jmenovaných nabídek dodavatelů byly 3 b. ohodnoceny též nabídky dodavatelů COMTECH CAN s.r.o. a Hullabaloo s.r.o. a NEXT LEVEL s.r.o.

127.     Úřad uvádí, že skutečnost, že obsah případové studie navrhovatele byl v tomto dílčím parametru jako u jediné nabídky hodnocen 0 b. z důvodu zadavatelem vnímané rozdílnosti v kvalitě předkládaného řešení, je zřejmá již ze samotného úvodu popisu hodnocení navrhovatele, kde jako u jediné nabídky bylo v tomto parametru výslovně uvedeno, že „[ř]ešení nebylo dostatečně navrženo, a to z následujících důvodů“. Zadavatel ve vztahu k dílčímu parametru I.a přitom již v rámci stanovených zadávacích podmínek určil, že 0 b. bude hodnoceno navržené řešení, které není v souladu s požadavky zadavatele nebo jeho forma je samostatně neakceptovatelná nebo řešení nebylo dostatečně navrženo.

128.     Zadavatel dále v popisu hodnocení případové studie navrhovatele v rámci dílčího parametru I.a uvedl konkrétní skutečnosti, které jej ve výsledku vedly k nulovému bodovému hodnocení. Na rozdíl od bodového hodnocení 5 b., kde zadavatel shledal vypracování SWOT analýzy v adekvátním rozsahu, je z popisu hodnocení nabídek, jimž byly přiděleny 3 b. či 0 b., zřejmé, že zadavatel v nich ve vztahu k vypracované SWOT analýze shledal určité nedostatky. Rozdíl v hodnocení případové studie navrhovatele lze spatřovat zejména ve vztahu k cílům kampaně, kde zadavatel navrhovateli vytýká, že je jich mnoho, nejsou vztaženy k výročí Českého rozhlasu a některé nejsou relevantní, na rozdíl od nabídky Konektor Social, s.r.o. + PR.Konektor, s.r.o. + THE HIVE, s.r.o. + MARY & POPP´S AGENCY, s.r.o., kde zadavatel uvedl, že cíle kampaně jsou standardní.

129.     Zadavatel dále navrhovateli vytýkal vadu jeho případové studie ve vztahu k tzv. insight (parametr související se schopností vyvodit důležité závěry). Právě ve vztahu k němu lze přitom vidět v hodnocení mezi nabídkou navrhovatele a jiných dodavatelů zřetelný rozdíl, když z popisu hodnocení nabídek, jež obdržely 5 b. nevyplývá vada řešení ve vztahu k insight, zatímco nabídky, jež obdržely v daném parametru 3 b., měly ve vztahu k insight určité vady, které zadavatel popsal v rámci popisu hodnocení (tj., že insight je obecný, není provázán se zjištěním ve SWOT a následným kreativním řešením, insight je obecný a nepřináší nový pohled, s claimem „Každý den s Vámi“ není možné pracovat tak, jak účastník v insight navrhuje či že insight je neotřelý, ale nevyhovující). Na rozdíl od výše uvedeného zadavatel v popisu hodnocení nabídky navrhovatele sdělil, že „[ch]ybí jasná a zřetelná formulace doporučení (insight)“.

130.     Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel insight v případové studii navrhovatele na rozdíl od nabídek ostatních dodavatelů zcela postrádal, čímž i v tomto bodě se popis hodnocení navrhovatele lišil od nabídek, jež ve výsledku v daném dílčím parametru hodnocení I.a obdržely 3 b. Skutečnost, že případová studie navrhovatele insight neobsahovala, přitom zadavatel shodně uvedl i v rozhodnutí o námitkách, kde mj. sdělil, že součástí vypracované případové studie navrhovatele nejsou žádná závěrečná souhrnná doporučení či závěry vycházející z vypracované SWOT analýzy, pročež zadavatel nemohl provést hodnocení formulací doporučení a logičnost provázání doporučení s provedenou SWOT analýzou.

131.     S ohledem na popis hodnocení uvedený v rámci dílčího parametru I.a Úřad tedy uvádí, že nelze shledat, že by zadavatel v rámci totožného popisu hodnocení přiděloval rozdílný počet bodů. Mezi nabídkami, jež obdržely za daný dílčí parametr 3 b. a nabídkou navrhovatele (0 b.) jsou v popisu hodnocení uvedeny zřetelné rozdíly (cíle kampaně, insight), které zadavatele zjevně ve výsledku vedly k udělení nulového bodového ohodnocení. Vzhledem ke skutečnosti, že body byly udělovány za dílčí parametr I.a jako celek, kdy řešení navrhovatele v rozsahu daného parametru bylo na rozdíl od řešení předkládaných ostatními dodavateli shledáno jako nedostatečné, zadavatel přistoupil v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami k udělení 0 b. Pro úplnost Úřad dodává, že zřetelný rozdíl v rámci popisu hodnocení (naplnění požadavků) u tohoto dílčího parametru je seznatelný i mezi hodnocením jednotlivých nabídek v bodové škále 3. b. a 5 b.

132.     Zadavatel tedy vzhledem k hodnoceným nedostatkům zpracované případové studie navrhovatele přistoupil v dílčím parametru I.a v souladu se stanovenými zadávacími podmínkami k udělení nulového počtu bodů, kdy Úřad s ohledem na výše uvedené konstatuje, že rozdíly shledané zadavatelem mezi úrovní nabídky navrhovatele a ostatních nabídek (ohodnocených v daném dílčím parametru 3 b.) jsou v popisu hodnocení v příloze č. 2 písemné zprávy o hodnocení nabídek zachyceny.

133.     Úřad dodává, že za situace, kdy zadavatel přistoupil k odlišnému bodovému ohodnocení nabídek v rámci shodného dílčího parametru hodnocení a důvody pro toto odlišné ohodnocení (vyplývající z nedostatků nabídek) uvedl součástí popisu hodnocení v příloze č. 2 písemné zprávy o hodnocení nabídek, nebyly shledány v postupu zadavatele v souvislosti s námitkami navrhovatele nedostatky, které by činily předmětný postup zadavatele rozporný se zákonem. Jsou-li tedy v popisech hodnocení seznatelné odlišnosti, které posouvají nabídku daného účastníka v předmětném dílčím kritériu (parametru hodnocení) na nižší bodové ohodnocení (a to v souladu s metodou hodnocení i stupnicí stanovenou součástí zadávacích podmínek) předkládaných řešení (částí zpracované případové studie), nelze vytýkat zadavateli, že z hlediska shledaných rozdílů přidělil nabídkám i jiné bodové ohodnocení.

134.     Úřad uzavírá, že tedy neshledal, že by zadavatel při shodném (totožném) slovním popisu hodnocení přiděloval jednotlivým řešením dodavatelů různé bodové ohodnocení. Za situace, kdy z daného popisu hodnocení vyplývají rozdíly v zadavatelem vnímané kvalitativní úrovni předkládaných plnění, je zřejmé, že zadavatel těmto nabídkám přidělí i jiné bodové ohodnocení.

135.     Ve vztahu k námitkám navrhovatele týkajícím se role aplikace mujRozhlas Úřad předně uvádí, že ze stanovených zadávacích podmínek vyplývá, že předmětem hodnocení mělo být zpracování případové studie, kdy z jejího zadání je zřejmé, že se jedná o studii z oblasti poskytování marketingových služeb. Z právě uvedeného vyplývá, že předmět hodnocení je z hlediska charakteru tvořen kreativní činností, kdy dodavatelé měli za úkol zpracovat mj. tzv. SWOT analýzu.

136.     Jak podotýká sám navrhovatel, požadovaná role aplikace mujRozhlas nebyla v zadávacích podmínkách definována, k čemuž lze dodat, že zadavatel ani požadavek na užití dané aplikace (v návrhu předkládaného řešení) neučinil součástí zadání. Za situace, kdy zadavatel nestanovil povinnost užití konkrétních nástrojů a nepreferoval tedy předem ani žádnou konkrétní aplikaci, je nutné akcentovat, že v případě, kdy se navrhovatel rozhodl za účelem zpracování případové studie do návrhu svého řešení začlenit i užití aplikace mujRozhlas, bylo též odpovědností navrhovatele pracovat s touto aplikací způsobem využitelným pro účely stanoveného zadání.

137.     Ačkoli tedy zadavatel v rámci dílčího parametru hodnocení I.a výslovně neuvedl, že bude v rámci SWOT analýzy hodnotit i případné pochopení rolí a užití aplikací, nelze odhlédnout od skutečnosti, že hodnoceno bylo ve vztahu ke kvalitě analýzy i pochopení specifik poslání, rozsahu činnosti a komunikace Českého rozhlasu vč. míry porozumění chování, preferencí a možností zasažení cílové skupiny v dané případové studii. Poukázal-li tedy zadavatel, že v rámci SWOT analýzy nebyla pochopena role aplikace mujRozhlas, nejedná se s ohledem na vymezené zadávací podmínky o hodnocení vybočující z mezí stanovených zadavatelem, neboť součástí hodnocení bylo mj. i pochopení způsobu komunikace Českého rozhlasu.

138.     Namítá-li navrhovatel, že zadavatel ani nijak nespecifikoval, v čem má údajné nepochopení role dané aplikace spočívat a proč má činit celou SWOT analýzu nevyhovující, Úřad uvádí, že z popisu hodnocení uvedeného v příloze č. 2 písemné zprávy o hodnocení nabídek nevyplývá, že by nepochopení role aplikace mujRozhlas činilo celou SWOT analýzu nevyhovující, když zadavatel zde ve vztahu ke SWOT analýze uvedl, že je vypracována, avšak není v ní pochopena role aplikace mujRozhlas. Z popisu hodnocení tak vyplývá, že samotné nepochopení role aplikace mujRozhlas je spíše dílčí vadou zpracované SWOT analýzy, kterou zadavatel navrhovateli vytýká, a kterou uvedl i v popisu hodnocení, kdy však pouhé její nepochopení zjevně nebylo samostatným důvodem pro udělení nulové výše bodů v daném dílčím parametru hodnocení (viz body 128. a 129. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

139.     Zadavatel přitom v reakci na obdržené námitky navrhovatele v rozhodnutí o námitkách ve vztahu k aplikaci mujRozhlas uvedl nesrovnalosti (zejména technické), které shledal v navrhovatelem předkládaném řešení, když sdělil, že „[z]a cíl si stanovil mimo jiné masivní zvýšení návštěvnosti portálu a aplikace mujRozhlas, čehož má být docíleno prostřednictvím anoncí eventů, videostreamů z eventů, nápověd a vodítek pro soutěže. Na tyto jednotlivé body však není portál ani aplikace mujRozhlas naprogramována, což si vzhledem k volné stažitelnosti aplikace i bezplatnému užití portálu mohl stěžovatel ověřit“.

140.     Shledal-li tedy zadavatel (jakožto subjekt, jenž je z hlediska svého postavení obeznámen s vývojem aplikace mujRozhlas) navrhovatelem předkládaný způsob užití jmenované aplikace nevhodný a v současné podobě nevyužitelný, tedy má-li zadavatel ke SWOT analýze výhradu z hlediska pochopení role aplikace mujRozhlas, Úřad uvádí, že nemůže nahrazovat předmětné hodnocení zadavatele vlastním správním uvážením, jak již bylo akcentováno výše. Úřad současně nad rámec výše uvedeného dodává, že nebylo-li pro zadavatele z rozpočtu předloženého navrhovatelem seznatelné, že konkrétní finanční částka byla míněna i pro účely případného doplnění potřebných funkcionalit dané aplikace, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži zadavatele. Shledal-li tedy zadavatel v rámci hodnocení, ve smyslu pochopení komunikace Českého rozhlasu, navrhovatelem předkládané řešení za nevhodné, pročež v rámci popisu hodnocení jeho nabídky uvedl vadu spočívající v nepochopení role jmenované aplikace, Úřad s ohledem na výše uvedené neshledal tuto skutečnost jako zapříčiňující nezákonnost postupu zadavatele ve vztahu k hodnocení nabídek.

141.     Poukazuje-li dále navrhovatel, že není v rozporu se zadávací dokumentací, aby bylo výročí jako silný motiv využito ke komunikaci dalších (dlouhodobých) témat, již ze zadání případové studie (příloha č. 6 zadávací dokumentace) vyplývá, že tématem případové studie je právě oslava výročí 100 let vysílání Českého rozhlasu a hlavním cílem je rozšíření povědomí o výročí Českého rozhlasu napříč českou populací. Rovněž SWOT analýza má být vypracována s ohledem na pořádání výročí, k prezentaci výročí má být vztažen i popis jednotlivých komunikačních kanálů a nástrojů či plán doporučeného mediamixu. Rovněž v samotném textu zadávací dokumentace (v její části E) bylo stanoveno, že v rámci kritéria č. 2 „Kvalita případové studie“ bude zadavatel hodnotit kvalitativní úroveň nabízeného plnění na základě zpracované případové studie s názvem „Oslava výročí 100 let vysílání Českého rozhlasu – návrh komplexní komunikační strategie, klíčového eventu/ů a případných navazujících akcí“.

142.     Skutečnost, že hodnocení případové studie je navázáno právě na téma výročí 100 let vysílání Českého rozhlasu, vyplývá i z popisu hodnocení uvedeného v části E zadávací dokumentace, kde je k dílčímu parametru hodnocení I.a mj. uvedeno, že hodnocena bude interpretace silných a slabých stránek s ohledem na pořádání výročí či formulace doporučení, jakým způsobem strategicky rozvíjet komunikaci výročí. Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadavatel jako téma zpracování případové studie (a současně i jako předmět hodnocení) stanovil právě oslavu 100 let vysílání Českého rozhlasu, k čemuž Úřad dodává, že skutečnost, že některé cíle stanovené navrhovatelem za účelem vypracování případové studie nejsou z pohledu zadavatele s ohledem na stanovené zadání relevantní (zadavatel v popisu hodnocení uvádí, že cílů kampaně je mnoho, nejsou vztaženy k výročí ČRo a některé nejsou relevantní, např. primárním účelem oslav sta let ČRo není přesvědčit neplatiče k hrazení koncesionářských poplatků), je pouze jedním z nedostatků shledaných zadavatelem ve vztahu k nabídce navrhovatele.

143.     Poukazuje-li současně navrhovatel na možný rozpor zadávacích podmínek s tím, že je vnímá ve smyslu, že je oprávněn využít výročí k prezentaci dlouhodobých cílů zadavatele, Úřad uvádí, že mínil-li navrhovatel brojit proti stanoveným zadávacím podmínkám, měl tak učinit zákonem předvídaným způsobem, zejména včasným podáním námitek (v zákonem předvídané lhůtě), jež je nezbytným předpokladem pro následné podání návrhu u Úřadu. Jak již bylo přitom poukázáno výše, obsah zadávacích podmínek nenasvědčuje navrhovatelem prezentovanému výkladu, kdy zadavatel stanovil u požadovaných výstupů jejich provázanost s výročím a i v dílčím parametru hodnocení I.a mj. uvedl, že bude hodnotit formulace doporučení, jakým způsobem strategicky rozvíjet komunikaci výročí.

144.     Namítá-li navíc navrhovatel ve vztahu k hodnocení dle dílčího parametru I.a, že přidělení 0 b. neodpovídá zadavatelem prezentovanému odůvodnění, Úřad podotýká, že skutečnost, že navržené řešení navrhovatele nebylo v předmětné části hodnocení v souladu s požadavky zadavatele, respektive, že „[ř]ešení nebylo bylo dostatečně navrženo“, zadavatel uvedl již v samotném úvodu popisu hodnocení nabídky navrhovatele, čímž i předmětný popis hodnocení odlišil od hodnocení ostatních nabídek dodavatelů, kteří v daném dílčím parametru hodnocení obdrželi jiné než nulové bodové ohodnocení.

145.     Navrhovatel dále ve svém návrhu brojí proti skutečnosti, že zadavatel vybranému dodavateli přidělil v rámci některých dílčích hodnotících parametrů velmi vysoký počet bodů, aniž by odůvodnil výjimečnost navrženého řešení ve srovnání s nabídkami zbylých dodavatelů. Chybné ohodnocení nabídky vybraného dodavatele navrhovatel v tomto směru konkrétně shledal v rámci dílčího parametru hodnocení I.b.

146.     Z hodnocení uskutečněného dle dílčího parametru I.b vyplývá, že nejvyšším bodovým ohodnocením (7 b.) bylo oceněno řešení vybraného dodavatele a rovněž dodavatele Fox Hunter s.r.o., kde zadavatel v obou těchto případech uvedl, že návrh mediamixu kampaně je nadstandardní a analýza cílových skupin je obsáhlá (resp. rozsáhlá a velmi detailní). Na rozdíl od těchto nabídek byla o stupeň níže (5 b.) ohodnocena řešení, u nichž zadavatel vnímal návrh mediamixu „pouze“ jako adekvátní s potenciálem oslovit širokou veřejnost. Nedostatky u řešení předkládaných jmenovanými dodavateli zadavatel neshledal ani ve vztahu k návrhu komunikačních kanálů (k jejich volbě a zpracování) či k mediaplánu (v obou případech jej označuje za detailní).

147.     Vzhledem ke skutečnosti, že z uvedeného popisu hodnocení zadavatele lze seznat, že navržené řešení (vybraného dodavatele a dodavatele Fox Hunter s.r.o.) zjevně zcela naplnilo jeho požadavky, respektive, že vykázalo výjimečnou kvalitu, a zadavatel k němu neměl připomínky či výhrady, nejeví se nedůvodným, že na základě těchto skutečností přistoupil k udělení nejvyššího bodového ohodnocení (7 b.). Z popisu hodnocení zbylých nabídek (ohodnocených 3 b. či 5 b.) naopak vyplývá, že zadavatel ve vztahu k nim shledal nutnost jistých připomínek či dokonce vady (nedostatky) těchto řešení, kdy kupř. v rámci mnohých nabídek zadavatel postrádal popis chování cílové skupiny.

148.     Úřad rovněž dodává, že ačkoli zadavatel ve vztahu k nabídce dodavatele Knowmedia s.r.o. v předmětném dílčím parametru hodnocení I.b ve vztahu k mediaplánu v rámci popisu hodnocení uvedl, že „[s]oučástí nabídky je mediaplán v nadstandardním provedení včetně timingu“, v jiné části řešení tohoto dodavatele již byly zadavatelem shledány nedostatky (neuvedení popisu chování cílové skupiny) a zbylé části řešení sice zjevně nepředstavovaly zcela výjimečnou kvalitu, avšak v dostatečných mezích naplňovaly požadavky zadavatele, pročež zadavatel ve výsledku tuto nabídku v daném dílčím parametru ohodnotil 5 b. Z předloženého popisu hodnocení tak i zde vyplývá rozdílná úroveň této nabídky oproti nabídkám ohodnoceným 7 b.

149.     Ve vztahu k hodnocení dle dílčího parametru I.b je navrhovatel též přesvědčen, že vybraný dodavatel byl bonifikován za uvedení dokladů a informací, které neměly být předmětem hodnocení, a to zejména ve smyslu uvedení popisu cílové skupiny a grafů popisujících chování cílové skupiny.

150.     V rámci zadávacích podmínek bylo ve vztahu k dílčímu parametru I.b stanoveno, že mj. bude hodnocena „[v]hodnost návrhu komunikačních kanálů s ohledem na potenciál oslovit cílovou skupinu“ a „[a]dekvátnost výběru mediálních typů s ohledem na popis chování cílové skupiny“. Z právě uvedeného tedy vyplývá, že popis chování cílové skupiny tvoří bezpochyby nutný předpoklad pro řádné zpracování případové studie, kdy z jejího zadání (viz příloha č. 6 zadávací dokumentace) nelze předpokládat, že zadavatel již jeho prostřednictvím učinil předmětný popis chování cílové skupiny součástí zadávacích podmínek, když v rámci zadání případové studie pouze obecně definoval, že cílovou skupinou je česká populace ve věku 15+.

151.     Úřad k právě uvedenému dodává, že z obsahu zadávacích podmínek vyplývá, že zadavatel v předmětném dílčím parametru popsal potřebu kvalitního zpracování navrhovaných řešení v návaznosti na cílovou skupinu. Je přitom zcela logické, že tato návaznost je i předpokladem efektivity předkládaného plnění, neboť obzvláště v oblasti marketingových a reklamních služeb je výběr vhodných nástrojů třeba hodnotit právě s ohledem na potenciál oslovit cílovou skupinu (cílové skupiny), pročež je nezbytné znát i charakter jejího (jejich) chování. Potřebu navázání výběru mediálních typů na popis chování cílové skupiny přitom zadavatel popsal již v zadávací dokumentaci v rámci předmětného dílčího parametru hodnocení, pročež lze předpokládat, že dodavatel jakožto odborník v oboru, by neměl být překvapen tím, že zadavatel s ohledem na stanovené zadání a charakter hodnoceného řešení (kreativní činnost) bude přihlížet ve vztahu k hodnocení mj. k tomu, zda účastník učinil součástí své případové studie (za účelem doložení celistvosti a logické provázanosti řešení) i část, z níž bude zřejmý popis chování cílové skupiny, aby ve výsledku mohl posoudit právě adekvátnost těchto navrhovaných řešení.

152.     I zadavatel přitom v rámci svého vyjádření k návrhu sdělil, že popis cílové skupiny je východiskem k řešení vztahujícímu se k vhodnosti návrhu komunikačních kanálů s ohledem na potenciál oslovit cílovou skupinu, přičemž se přímo vztahuje k hodnotícímu parametru „[a]dekvátnost výběru mediálních typů s ohledem na popis chování cílové skupiny“. Zadavatel uvedl, že stanovil jako cílovou skupinu českou populaci ve věku 15+, přičemž vybraný dodavatel prokázal výjimečnou kvalitu řešení tím, že danou cílovou skupinu rozpadl a analyzoval.

153.     Rovněž v rozhodnutí o námitkách v souvislosti s právě uvedeným lze seznat přesvědčení zadavatele, že skutečnost, že případová studie vybraného dodavatele obsahovala provedení analýzy chování cílové skupiny doplněné relevantními podklady, jež z pohledu zadavatele věcně souvisí s volbou komunikačních kanálů a nástrojů a návrhem mediamixu kampaně, tj. s obsahem hodnocení dle dílčího parametru I.b, lze ve smyslu stanovených zadávacích podmínek hodnotit. Úřad pro úplnost připomíná, že zadavatel v rámci dílčího parametru hodnocení I.b stanovil, že 7 b. bude ohodnoceno navržené řešení, které zcela naplňuje požadavky zadavatele, vykazuje výjimečnou kvalitu řešení i jeho zpracování, kdy zadavatel k navrženému nemá připomínky či výhrady, čemuž odpovídá i popis hodnocení nabídky vybraného dodavatele.

154.     Ve vztahu k námitce navrhovatele, že zadavatel při hodnocení nabídky vybraného dodavatele bonifikoval též uvedení grafů popisujících chování cílové skupiny, tedy opět skutečnost, jež neměla být předmětem hodnocení, lze poukázat na vyjádření zadavatele k návrhu, v němž přímo sdělil, že předložení předmětných grafů nemělo vliv na udělení maximálního počtu bodů, kdy vybraný dodavatel v rámci svého řešení předložil nadstandardní popis cílové skupiny a předložené grafy tento popis toliko dokreslovaly. Zadavatel uvedl, že i bez těchto grafů by tedy řešení bylo ohodnoceno 7 b., k čemuž dodal, že tím spíše komise nehodnotila předložení grafů jako projev „nevšední kreativity“.

155.     Úřad uvádí, že ačkoli tedy zadavatel zjevně v rámci přidělování bodů nebonifikoval skutečnost, že vybraný dodavatel doplnil své zpracování množstvím relevantních grafů, tedy nehodnotil vizuální stránku předkládaného řešení, učinil předmětnou zmínku o předložených grafech součástí popisu hodnocení vybraného dodavatele.

156.     Obdobně lze poukázat též na námitku navrhovatele ve vztahu k dílčímu parametru I.a, kde navrhovatel brojí proti skutečnosti, že zadavatel v popisu hodnocení zmiňoval i to, zda v souvislosti s vypracovanou SWOT analýzou chybí odkaz na zdroje dat, kdy zadavatel v rozhodnutí o námitkách opět výslovně sdělil, že skutečnost, že navrhovatel ve svém řešení neuvedl odkazy na zdroje, nebylo důvodem pro udělení 0 b.

157.     Ve vyjádření k návrhu zadavatel k právě uvedenému dodal, že nedostatky v odkazu na zdroje dat byly v písemné zprávě o hodnocení nabídek uvedeny jako dokreslení toho, že nabídka je v této části nedostatečná, avšak nebyly příčinou, proč navrhovatel obdržel 0 b., jiný slovy, i kdyby navrhovatel svá tvrzení podložil konkrétními daty, obdržel by 0 b.

158.     K postupu zadavatele, kdy v písemné zprávě o hodnocení nabídek v rámci popisu hodnocení uvádí i skutečnosti, které zjevně nebyly relevantními důvody pro udělení konkrétního počtu bodů, tedy nejednalo se o skutečnosti, na základě nichž zadavatel realizoval hodnocení nabídek, Úřad uvádí, že naráží zejména na zásadu transparentnosti, která musí být dodržena ve vztahu ke všem úkonům zadavatele činěným v zadávacím řízení, aby byla zajištěna i přezkoumatelnost jednotlivých úkonů zadavatele, a to rovněž v souvislosti s hodnocením nabídek.

159.     Zadavatel by se tak měl důrazně vyvarovat tomu, že by v rámci popisu hodnocení uváděl skutečnosti, které reálně nebyly předmětem hodnocení nabídek, neboť v takovém případě, kdy daný popis bude nepravdivě zachycovat způsob hodnocení nabídek, se nejedná o popis souladný se zákonem a výrazně ztěžuje kontrolu postupu zadavatele nejen ze strany účastníků zadávacího řízení, ale i orgánu dozoru (Úřadu).

160.     Obecně v případě, že zadavatel uvede v popisu hodnocení i skutečnosti, které však nebyly reálně rozhodné pro hodnocení nabídek, vznikají již v zadavatelově postupu prvky, jež činí zadávací řízení nekontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným, respektive vzbuzují pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele, čímž se postup zadavatele ve vztahu k hodnocení nabídek stává netransparentní.

161.     Vzhledem k tomu, že každý šetřený případ však musí být posuzován s ohledem na svá specifika v kontextu všech relevantních okolností, Úřad v nyní posuzované věci uvádí, že nelze odhlédnout od skutečnosti, že i poté, co by bylo v rámci popisu hodnocení abstrahováno od zde uvedených částí zachycujících skutečnosti, které zadavatel v rámci hodnocení nabídek reálně, respektive samostatně, nezohledňoval (uvedení odkazu na zdroje dat v souvislosti se SWOT analýzou, doplnění volby množstvím relevantních grafů), tj. od částí, které reálně nebyly důvodem pro přidělení konkrétní výše bodů v daném dílčím parametru hodnocení, ze zbylého popisu hodnocení je stále jasně seznatelné, že v rámci dílčího parametru I.b bylo řešení vybraného dodavatele i v jiných aspektech oproti zbylým nabídkách (s výjimkou nabídky dodavatele Fox Hunter s.r.o.) zadavatelem ohodnoceno ve smyslu výjimečné kvality plnění a stejně tak zůstávají zřetelně zachovány v rámci dílčího parametru I.a i důvody pro udělení konkrétní výše bodů jednotlivým nabídkám (0 b., 3 b. a 5 b.).

162.     I bez popisu, zda v nabídce chybí odkaz na zdroje dat, tedy z hodnocení nabídek vyplývá v mezích stanovených kritérií vnímaná rozdílná úroveň zpracovaného řešení navrhovatele oproti nabídkám zbylým a důvody pro udělení 0 b. v daném dílčím parametru (I.a), stejně jako důvody, proč jiné nabídky obdržely bodové ohodnocení ve výši 3 b. či 5 b.

163.     S ohledem na výše uvedené, kdy nerelevantní části popisu hodnocení neovlivňují výsledné hodnocení nabídek a jsou de facto popisem, jenž zadavatel uvedl v rámci hodnocení nabídek navíc (pro dokreslení již v popisu hodnocení zaznamenané úrovně kvality plnění), nedochází ve výsledku k porušení zásady transparentnosti v míře, jež by zapříčinilo podstatnou vadu zadávacího řízení a nezákonnost postupu zadavatele. Úřad tak v postupu zadavatele neshledal v šetřeném případě ve výsledku naplnění podmínek, jež by zapříčiňovaly ve vztahu ke zde uvedenému důvody pro uložení nápravného opatření.

164.     Pro úplnost Úřad ve vztahu k popisu hodnocení v rámci dílčího parametru I.a dodává, že z vyjádření zadavatele k návrhu rovněž vyplývá, že ačkoli uvedení odkazu na zdroje dat nebylo jedním ze samostatných bodů hodnocení, zadavatel v souvislosti s hodnocením SWOT analýzy poukázal na to, že z hlediska profesionality jejího zpracování se jistě liší konkrétní návrh řešení, kde uváděné skutečnosti jsou podloženy relevantními informacemi, od řešení založeného na nepodložených úvahách zpracovatele.

165.     Úřad uvádí, že byť lze i s ohledem na předmět hodnoceného plnění chápat tuto úvahu zadavatele, tj., že odkaz na zdroje dat je v jistém smyslu v určitých bodech zpracované studie reflexí kvality navrženého plnění, za situace, kdy zadavatel bez dalšího v rámci popisu hodnocení poznamenává u některých nabídek, zda byl uveden účastníkem odkaz na zdroje dat, jeví se daný postup, jako by zadavatel hodnotil výslovně i uvedení zdroje dat ve smyslu samostatného parametru, který musí být vždy zachycen (ačkoli tuto skutečnost zadavatel neučinil součástí zadávacích podmínek), nikoli, že se jedná o součást hodnocení ve smyslu kvality předkládané analýzy (interpretace silných a slabých stránek a definice příležitostí a hrozeb).

166.     Dále ani ve vztahu k namítaným skutečnostem v souvislosti s hodnocením dle dílčího parametru I.c Úřad neshledal pochybení zadavatele, jež by způsobovala nezákonnost postupu v průběhu zadávacího řízení.

167.     V popisu hodnocení dle předmětného dílčího parametru zadavatel ve vztahu k případové studii navrhovatele uvedl, že harmonogram aktivit není v dostatečném rozsahu, kdy chybí aktivity vztahující se k některým navrženým komunikačním nástrojům (např. narozeninová přáníčka, fotografie J. Šibíka). Dle stanovených zadávacích podmínek přitom měla být v daném dílčím parametru hodnocena kvalita zpracovaného harmonogramu aktivit, kdy však navrhovatel svým návrhem zjevně proti způsobu stanovení hodnotících kritérií a metody hodnocení nabídek nebrojil.

168.     Oponuje-li namísto toho navrhovatel, že z jím předkládaného řešení vyplývá, že harmonogram aktivit je v dostatečném rozsahu a že nechybí aktivity vztahující se k navrženým komunikačním nástrojům, Úřad opětovně připomíná, že mu jakožto správnímu orgánu nepřísluší, aby při své přezkumné činnosti vstupoval do myšlenkových pochodů zadavatele (hodnotící komise) a tyto jakkoliv přezkoumával, hodnotil či dokonce nahrazoval vlastním správním uvážením. Shledal-li tedy zadavatel ve vztahu k řešení zpracovanému ze strany navrhovatele z hlediska kvality zpracovaného harmonogramu aktivit připomínky a/nebo výhrady, jež zachytil v popisu hodnocení, kdy následně v reakci na obdržené námitky navrhovatele v rozhodnutí o námitkách (a následně též ve svém vyjádření k návrhu) sdělil k uvedeným důvodům další podrobnosti, které jej vedly k předmětnému závěru, že harmonogram aktivit není v dostatečném rozsahu, nebyly rovněž v této souvislosti Úřadem shledány předpoklady pro závěr o nezákonném postupu zadavatele.

169.     Zadavatel ve jmenovaných přípisech přitom navrhovatele informoval i o tom, jakou část zpracované případové studie ve výsledku považoval za relevantní pro účely hodnocení dle daného dílčího parametru, a z jakého důvodu postrádal informace (aktivity) vztahující se k navrženým komunikačním nástrojům (narozeninová přáníčka či jmenované fotografie).

170.     Úřad k právě uvedenému dodává, že již ze zadání případové studie vyplývá, že jedním z požadovaných výstupů bylo výslovně i sestavení rámcového harmonogramu jednotlivých aktivit, kde zadavatel stanovil, že ve vztahu k němu bude kladen důraz na proveditelnost a přehledné naplánování jednotlivých aktivit v rámci kampaně vč. načasování a návrhu struktury kampaně. Za situace, kdy zadavatel postrádal řádné (kvalitní) zpracování harmonogramu aktivit ve vztahu ke všem navrhovaným komunikačním nástrojům, nejeví se postup zadavatele ve vztahu k hodnocení nabídky navrhovatele jako rozporný se stanoveným způsobem hodnocení.

171.     Ve vztahu k položkovému rozpočtu kampaně z popisu hodnocení v příloze č. 2 písemné zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel hodnotil položkový rozpočet kampaně navrhovatele jako akceptovatelně detailní, přehledný, realistický a vhodně členěný, tedy jinými slovy řečeno jako přijatelný, kdy takový popis hodnocení však nelze bez dalšího označit jako řešení, jež zcela naplňuje požadavky zadavatele. Dílčí výhrady ke zpracovanému položkovému rozpočtu zadavatel v reakci na obdržené námitky navrhovatele popsal v rozhodnutí o námitkách a následně též ve svém vyjádření k návrhu, kde akcentoval, že rozhodným pro udělení celkem 3 b. v daném dílčím parametru byly zejména výhrady ve vztahu ke zpracovanému harmonogramu aktivit, jak vyplývá i z popisu hodnocení uvedeného v písemné zprávě o hodnocení nabídek.

172.     Poukázal-li tedy zadavatel v rozhodnutí o námitkách a ve svém vyjádření k návrhu (v reakci na obdržené námitky navrhovatele) na dílčí výhrady zpracovaného položkového rozpočtu, které nejsou v rozporu s uvedeným popisem hodnocení (s v popisu hodnocení nabídky navrhovatele zachycenou úrovní předkládaného plnění), neshledal Úřad ani tento postup zadavatele nezákonným a zapříčiňujícím vadu zadávacího řízení.

173.     K námitce navrhovatele uvedené rovněž v souvislosti s hodnocením dle dílčího parametru I.c, že ve vztahu k navrhovateli zadavatel uvedl v popisu hodnocení nápadně podrobnější rozbor nedostatků (v rámci harmonogramu aktivit) oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení, uvádí Úřad následující.

174.     V prvé řadě lze obecně akcentovat, že v případě, že zadavatel shledá konkrétní výhrady či připomínky, jež označí za relevantní pro účely hodnocení v konkrétním kritériu, na základě nichž přistoupí i k udělení konkrétního počtu bodů, je více než vhodné, aby tyto skutečnosti zachytil i v popisu hodnocení nabídek, obzvláště, jedná-li se o hodnocení dle kritérií kvality. Uvedení rozhodných skutečností, které zadavatele vedly k přidělení konkrétního počtu bodů tedy nelze považovat za pochybení zadavatele, naopak se jedná o projev naplňující zásadu transparentnosti zadávacího řízení.

175.     Uvedl-li tedy zadavatel v rámci popisu hodnocení příkladem, které skutečnosti v rámci zpracovaného harmonogramu aktivit u navrhovatele postrádá, a které dle něj činí harmonogram aktivit nedostatečným, neshledává Úřad v takovém postupu zadavatele jeho nezákonnost.

176.     Rozdíl mezi úrovní nabídky navrhovatele (3 b.) a nabídek, jež v daném dílčím parametru obdržely maximální počet, tedy 5 bodů (nabídka vybraného dodavatele a dodavatele Ewing Public Relations, s.r.o.) je přitom rovněž z popisu hodnocení zřejmý. Ve vztahu ke zpracovaným harmonogramům aktivit zadavatel u nabídek oceněných 5 b. shledal, že jsou v adekvátním rozsahu na rozdíl od nabídky navrhovatele, kde výslovně uvedl, že harmonogram aktivit není v dostatečném rozsahu. Rozdíl v rámci popisu hodnocení lze shledat též ve vztahu k položkovému rozpočtu kampaně, kde zadavatel ve vztahu k případovým studiím oceněným v daném dílčím parametru 5 b., na rozdíl od nabídky navrhovatele, uvedl, že položkový rozpočet kampaně je velmi detailní, přehledný, realistický a vhodně členěný.

177.     Z popisu hodnocení rovněž vyplývá, že skutečnost, že zadavatel ve vztahu k nabídce navrhovatele příkladem poukázal na konkrétní jím vnímané nedostatky harmonogramu aktivit, danou nabídku v předmětném dílčím parametru neposunulo na horší úroveň hodnocení (0 b.). Navržené řešení navrhovatele bylo v tomto dílčím parametru hodnoceno 3 b. s ohledem na skutečnost, že splnilo požadavky zadavatele pouze částečně (viz body 167., 171. a 176. odůvodnění tohoto rozhodnutí), zatímco nabídky dodavatelů, u nichž zadavatel shledal předmětnou část řešení jako nedostatečnou, byly hodnoceny 0 b.

178.     Navrhovatel je dále přesvědčen, že též ve vztahu k dílčímu parametru hodnocení III.a zadavatel realizoval hodnocení nabídek účelově, když dle něj de facto totožný návrh hodnotil v rámci jednotlivých nabídek zcela rozdílným způsobem. Navrhovatel v této souvislosti poukázal na skutečnost, že zadavatel rozdílně přistupoval k návrhu spolupráce s ČD (resp. se SŽDC) a k řešení, kdy dodavatel navrhoval na akcích účast konkrétních interpretů.

179.     Zadavatel v popisu hodnocení ve vztahu k řešení navrhovatele v dílčím parametru III.a mimo jiné uvedl, že výhody řešení jsou popsány, ale rizika chybí, kdy jako riziko vnímá spolupráci s ČD a SŽDC na výpravě vlaků. Zadavatel v předmětném popisu rovněž dodal, že pokud by spolupráce nebyla sjednána, bude náročné event realizovat. Z předmětných popisů hodnocení však nijak nevyplývá, že by samotná skutečnost, že daný dodavatel zvolil v rámci eventu spolupráci právě s ČD, resp. SŽDC, či s konkrétními vytipovanými interprety byla rozhodná pro uložení určité výše bodů.

180.     Naopak skutečnost, že bude ve vztahu k navrženému řešení hodnotit i popis rizik, zadavatel uvedl již v rámci stanovených zadávacích podmínek, kdy ve vztahu k předmětnému dílčímu parametru hodnocení vymezil, že bude mj. hodnotit pojmenování výhod navrženého řešení a popis rizik, která z nich vyplývají vč. rozepsání způsobu jejich eliminace.

181.     Z popisů hodnocení uvedených ve vztahu k dílčímu parametru III.a současně vyplývá, že zadavatel skutečnost, zda byla rizika zvoleného řešení ve zpracované případové studii dodavatelem uvedena, hodnotil v rámci každé obdržené nabídky, kdy tato však zjevně nebyla samostatně rozhodujícím parametrem pro udělení konkrétní výše bodů (viz níže bod 187. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

182.     Z přílohy č. 2 písemné zprávy o hodnocení nabídek současně vyplývá, že velmi obdobný popis ve vztahu k navrhované spolupráci s ČD a SŽDC uvedl zadavatel též ve vztahu k návrhu řešení předkládanému dodavatelem Fox Hunter s.r.o., kde je popsáno, že „[ř]ešení je však realizovatelné pouze v případě spolupráce s Českými drahami a SŽDC, což vnímáme i jako riziko. Pokud by spolupráce nebyla sjednána, bude náročné event realizovat“. Zadavatel tedy upozornil oba účastníky řízení, kteří v rámci své studie předložili řešení, jež počítá se spoluprací s ČD (SŽDC), na to, že v sobě daný návrh tak, jak jej předkládají, nese i potenciální riziko, pročež takový postup zadavatele naopak svědčí o shodném přístupu zadavatele k obdobnému řešení.

183.     Důvody, proč navrhovatel (3 b.) a dodavatel Fox Hunter s.r.o. (5 b.) ve výsledku v daném dílčím parametru obdrželi jiné bodové ohodnocení, pak vyplývají opět ze samotného popisu hodnocení. Kromě skutečnosti, že ve studii dodavatele Fox Hunter s.r.o. zadavatel shledal, že zde jsou výhody a rizika zvoleného řešení popsány vč. detailního návrhu na eliminaci rizik, již z úvodu předmětného hodnocení dodavatele zejména vyplývá, že event dodavatele Fox Hunter s.r.o. je navržen v adekvátním rozsahu a s ohledem na specifika komunikace významného výročí Českého rozhlasu, kdy zadavatel vnímal předložený koncept jako vysoce ambiciózní a byl dle něj i integrovaně a logicky propojen s celkovým komunikačním mixem.

184.     Na rozdíl od toho bylo zadavatelem k eventům navrhovatele uvedeno, že jsou navrženy s ohledem na specifika komunikace významného výročí Českého rozhlasu, tedy nikoli však v adekvátním rozsahu. Zadavatel v popisu hodnocení navrhovatele uvedl, že cíle railshow nejsou adekvátní ve vztahu k výročí a nedávají smysl, přičemž účastník dle něj není seznámen s prostředím Českého rozhlasu. Mj. zadavatel ve vztahu k řešení navrhovatele též v popisu hodnocení sdělil, že náklady na regionální eventy neodpovídají času strávenému v regionech. Z předmětného popisu hodnocení oproti zpracovanému řešení dodavatele Fox Hunter s.r.o. tedy vyplývá, že zadavatel měl k nabídce navrhovatele v tomto dílčím parametru jisté připomínky (výhrady), kdy dané řešení splňuje požadavky zadavatele pouze částečně.

185.     Též obecně (nejen v rámci nabídky navrhovatele a dodavatele Fox Hunter s.r.o.) z popisu hodnocení uvedeného v rámci dílčího parametru III.a vyplývá rozdíl mezi nabídkami, jimž zadavatel přiřadil 3 b. (splňují pouze částečně požadavky zadavatele, zadavatel k nim má připomínky/výhrady) a nabídkami, jež obdržely 5 b. (splňují většinu požadavků zadavatele, zadavatel k nim nemá zásadních připomínek/výhrad).

186.     V souladu s právě uvedeným tedy Úřad neshledal ani nesoulad mezi hodnocením nabídky navrhovatele (3 b.) a vybraného dodavatele (5 b.), kdy z popisu hodnocení vybraného dodavatele ve smyslu dílčího parametru III.a vyplývá, že i jej zadavatel hodnotil na úrovni řešení, které splňuje většinu jeho požadavků, když hodnotil eventy jako navržené v adekvátním rozsahu a s ohledem na specifika komunikace významného výročí Českého rozhlasu, s tím, že řešení je realizovatelné. Ani ze zbylého popisu hodnocení vybraného dodavatele (na rozdíl od hodnocení nabídky navrhovatele) přitom nevyplývá, že by zadavatel k němu měl zásadních připomínek a/nebo výhrad.

187.     Poukázal-li zadavatel ve vztahu k řešení vybraného dodavatele na skutečnost, že konání 6 velkých propojených událostí v 1 termínu a začátek akcí ve 12 hodin může být rizikovým faktorem, lze s ohledem na to, že zadavatel přesto označil dané řešení jako realizovatelné, kdy dalších výtek k němu neměl (na rozdíl od řešení navrhovatele, k němuž kupř. uvedl, že cíle railshow nejsou adekvátní ve vztahu k výročí a nedávají smysl, účastník není seznámen s prostředím Českého rozhlasu, náklady na regionální eventy neodpovídají času v regionech stráveném), shledat, že i popis hodnocení nabídky vybraného dodavatele v daném dílčím parametru naplňuje hodnocení v úrovni 5 b. Zadavatel tento přístup následně potvrdil i v rozhodnutí o námitkách, kde sdělil, že „[v]ybraný dodavatel sice navrhl šest eventů po celém území ČR v jeden den, avšak odlišil je programovou skladbou a jejich logistickou náročnost zohlednil ve svém rozpočtu. Zadavatel může hodnotit tento koncept jako poměrně ambiciózní, nicméně se ale nejedná o žádnou zásadní připomínku nebo výtku k navrhovanému řešení“. Pouze pro úplnost Úřad dodává, že skutečnost, že zadavatel v navrženém řešení postrádal výčet rizik, bylo součástí popisu hodnocení i u jiných nabídek, a to i u těch, jež svojí úrovní v daném dílčím parametru dosáhly hodnocení 5 b.

188.     O shodném přístupu zadavatele ve vztahu ke srovnatelnému řešení svědčí v dílčím parametru hodnocení III.a mj. i popis uvedený v rámci hodnocení nabídek navrhovatele a dodavatele Konektor Social, s.r.o. + PR.Konektor, s.r.o. + THE HIVE, s.r.o. + MARY & POPP´S AGENCY, s.r.o., kdy zadavatel tyto účastníky (kteří ve výsledku i shodně obdrželi v daném dílčím parametru 3 b) upozornil na skutečnost, že návrh koncertu bez doprovodného programu či přidané hodnoty (např. netradičního hudebního spojení) není atraktivní pro širokou cílovou skupinu, respektive nemá potenciál širokou cílovou skupinu oslovit.

189.     K přesvědčení navrhovatele, že zadavatel de facto totožný návrh hodnotí v rámci každé nabídky zcela rozdílným způsobem, kdy navrhovatel v této souvislosti poukázal na navrhovanou spolupráci s ČD, resp. SŽDC (nabídka navrhovatele) a spolupráci s vytipovanými interprety (nabídka vybraného dodavatele), je nutné uvést, že i z vyjádření zadavatele (v rozhodnutí o námitkách a ve vyjádření k návrhu) vyplývá, že rozdíl mezi těmito předkládanými řešeními zadavatel neshledával v mezích jejich porovnatelnosti mezi sebou, nýbrž s ohledem na prvek možné zastupitelnosti subjektů (osob), jenž může být podstatný z hlediska hodnocené realizovatelnosti navržených doporučení. Zadavatel v této souvislosti již v rozhodnutí o námitkách uvedl, že „[j]ednotlivá rizika napříč jednotlivými případovými studiemi není z pohledu zadavatele možné takto vzájemně porovnávat“, přičemž ve vyjádření k návrhu sdělil, že návrh ve smyslu spolupráce s ČD byl vnímán jako rizikový z důvodu neexistence alternativy řešení.

190.     Jak přitom vyplývá z popisu hodnocení uvedeného v rámci dílčího parametru III.a, v případě vytipovaných osob (interpretů/umělců) se skutečně jednalo o jejich množné číslo (viz popis hodnocení ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele, dodavatele Knowmedia s.r.o. a Ewing Public Relations, s.r.o.), kde lze připustit možnou zastupitelnost osob. Navíc dle popisu hodnocení se ani nejedná o spolupráci s konkrétním subjektem, bez níž by nebylo možné navrhovaný event realizovat, na rozdíl od zmíněného eventu navrhovatele, jenž měl být uskutečněn právě ve spolupráci s ČD (SŽDC).

191.     Úřad dodává, že ani ze samotného popisu hodnocení přitom nevyplývá, že by zadavatel mezi sebou v rámci hodnocení porovnával jednotlivá předkládaná řešení, avšak zjevně zohledňoval v rámci předmětného dílčího parametru hodnocení mj. i skutečnost, zda dodavatelé učinili součástí svých návrhů popis rizik (viz bod 180. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

192.     Poukazuje-li navrhovatel v souvislosti s danou námitkou na to, že dlouhodobá spolupráce s ČD a SŽDC, tj. státními podniky, je realističtější, nežli zajištění účasti konkrétního interpreta na akci konané v roce 2023, kdy prvek realizovatelnosti předkládaných doporučení byl stanoven jako součást hodnocení daného dílčího parametru, Úřad i zde připomíná, že mu nepřísluší vstupovat do myšlenkových pochodů zadavatele a nahrazovat je svým správním uvážením. Dodává-li dále navrhovatel v této části námitek přesvědčení, že k jeho řešení přistupoval zadavatel odlišně, když žádal, aby se zabýval i prevencí zcela marginálních rizik, Úřad opětovně akcentuje, že popis rizik zadavatel hodnotil v rámci každé nabídky ve smyslu stanovených zadávacích podmínek, pročež již z logiky věci by zadavatel neměl v šetřeném případě odhlédnout od skutečnosti, pokud některá nabídka relevantní popis rizik ve vztahu k nabízenému plnění neobsahuje.

193.     Namítá-li dále navrhovatel v souvislosti s poznámkou o Symfonickém orchestru Českého rozhlasu, že zadavatel neměl hodnotit úroveň zapojení vlastních zdrojů, Úřad uvádí, že zadavatel v popisu hodnocení poukázal na skutečnost, že navrhovatel namísto využití Symfonického orchestru Českého rozhlasu (tj. vlastního tělesa zadavatele) v předloženém řešení navrhoval v rámci eventu zapojení České filharmonie, což je dle zadavatele důkaz o tom, že účastník není s prostředím Českého rozhlasu seznámen. Skutečnost, že zadavatel navrhovatele upozornil na nevhodnost (z jeho pohledu nelogičnost) předmětného návrhu však nečiní postup zadavatele nezákonným, když v předmětném dílčím parametru hodnocení vyjma logičnosti propojení návrhu s dalšími aktivitami hodnotil též pochopení specifik komunikace v oblasti eventů a formulace doporučení jaký event a doprovodné akce pořádat.

194.     Úřad uvádí, že ačkoli tedy samostatným předmětem hodnocení nebyla úroveň zapojení vlastních zdrojů (zadavatele), v případě, kdy navrhovatel zvolil pro účely návrhu realizace eventu zapojení konkrétního tělesa, nelze vytýkat zadavateli, že v kontextu logičnosti propojení návrhu s dalšími aktivitami (a celkového pochopení specifik komunikace v oblasti eventů) shledal v rámci hodnocení, že v jeho prostředí není využití České filharmonie vhodným řešením za situace, kdy pravidelně pořádá koncerty Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

195.     Poukázal-li navíc zadavatel v popisu hodnocení navrhovatele na skutečnost, že náklady na regionální eventy neodpovídají času strávenému v regionech, lze s ohledem na to, že předmětem hodnocení měla být právě i formulace doporučení jaký event a doprovodné akce pořádat, a hodnocení srozumitelnosti a realizovatelnosti těchto doporučení, shledat, že zadavatel zde v rámci hodnocení popisuje zjevnou nesrovnalost úzce související s případnou realizací předkládaných návrhů, nikoli, že zadavatel hodnotil v daném bodě náklady samotné, kdy ani z popisu hodnocení uvedeného v daném dílčím parametru ve vztahu k nabídkám ostatních dodavatelů nevyplývá, že by zadavatel v tomto bodě předmětné náklady hodnotil.

196.     Uvádí-li navrhovatel, že shledává jím navržený program atraktivní pro cílovou skupinu, kdy pražský event dle něj není pouze koncertem vážné hudby a je zaměřený na Český rozhlas a rozhlasové hity, Úřad opakovaně připomíná, že z hlediska subjektivních kritérií hodnocení nemůže vstupovat do myšlenkových pochodů hodnotitele. Pokud zadavatel ze svých zkušeností shledává, že v rámci zpracovávaného zadání (i s ohledem na širokou cílovou skupinu 15+) není pořádání navrhovaného koncertu (bez doprovodného programu či přidané hodnoty) atraktivní, a shodně se k takovému řešení staví i u nabídek jiných dodavatelů, neshledává Úřad v postupu zadavatele jeho nezákonnost.

197.     S ohledem na vše výše uvedené Úřad ve vztahu k namítaným skutečnostem navrhovatele neshledal vadu v rozhodnutí o námitkách, jež by zapříčiňovala jeho nezákonnost, ani že by zadavatel v rámci hodnocení dle kritéria „kvalita případové studie“ přistupoval k jednotlivým nabídkám odlišně, že by předmětné hodnocení vedl v rozporu se stanovenými zadávacími podmínkami či že by slovní hodnocení neodpovídalo počtu přidělených bodů. Úřad tedy na základě výše uvedeného neshledal, že by bylo realizované hodnocení nabídek v rámci šetřené veřejné zakázky nepřezkoumatelné či že by bylo stiženo vadou zapříčiňující nezákonnost postupu zadavatele, kdy zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek (zejména v její příloze č. 2) uvedl podrobnosti týkající se hodnocení nabídek v rámci jednotlivých dílčích parametrů hodnocení. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v souvislosti s námitkami navrhovatele neshledal postup zadavatele spočívající v hodnocení nabídek v šetřeném zadávacím řízení na veřejnou zakázku nezákonným, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             Český rozhlas, Vinohradská 1409/12, 120 00 Praha

2.             Bflow Agency, a.s., Bucharova 1314/8, 158 00 Praha

3.             Proximity Prague s.r.o., Křižíkova 160/71, 186 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy