číslo jednací: 40796/2021/163/VVá
spisová značka: R0180/2021/VZ

• Instance: II.
• Věc: Rámcová dohoda – Nákup SW licencí navigace pro platformu Android včetně technické podpory a konzultačních a konfiguračních prací
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo vnitra
  2. DYNAVIX a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 24. 1. 2022
• Související rozhodnutí: 36721/2021/500/AIv; 40796/2021/163/VVá

Spisová značka:  ÚOHS-R0180/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-40796/2021/163/VVá

Brno 19. 1. 2022

Ve správním řízení o rozkladu ze dne 18. 11. 2021 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne, který podal navrhovatel –

• DYNAVIX a.s., IČO 27584461, se sídlem Branická 69/66, 147 00 Praha 4,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 2. 11. 2021, č. j. ÚOHS-36721/2021/500/AIv vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0226/2021/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –

• Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – Holešovice,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rámcová dohoda – Nákup SW licencí navigace pro platformu Android včetně technické podpory a konzultačních a konfiguračních prací“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2021 pod ev. č. Z2021-010672, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 065-165688,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0226/2021/VZ, č. j. ÚOHS-36721/2021/500/AIv ze dne 2. 11. 2021, ve znění opravného rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0226/2021/VZ, č. j. 42912/2021/500/AIv ze dne 15. 12. 2021

p o t v r z u j i

a podaný rozklad

z a m í t á m.

Odůvodnění

I.               Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 11. 6. 2021 návrh navrhovatele – DYNAVIX a.s., IČO 27584461, se sídlem Branická 69/66, 147 00 Praha 4, (dále jen „navrhovatel“) – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – Holešovice, (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rámcová dohoda – Nákup SW licencí navigace pro platformu Android včetně technické podpory a konzultačních a konfiguračních prací“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2021 pod ev. č. Z2021-010672, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 065-165688 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Dnem obdržení předmětného návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 11. 6. 2021 (dále jen „návrh“) bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).

3.             Navrhovatel v návrhu namítal příliš obecné vypořádání námitek ze dne 17. 5. 2021 (dále jen „námitky“), které zadavatel učinil v rozhodnutí o námitkách ze dne 31. 5. 2021 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Navrhovatel dále odkazoval na zákaz stanovení požadavku na dodání pouze určité konkrétní značky výrobku, aniž by zadavatel současně umožnil použití obdobného řešení. Navrhovatel neviděl opodstatnění pro zadavatelovo odmítání „OpenStreetMap“ jako komunitního projektu. Podle navrhovatele není v zadávací dokumentaci technická specifikace mapových podkladů, přičemž by je bylo možné definovat. „OpenStreetMap“ není jediným datovým zdrojem, který navrhovatel využívá, ale společně s dalšími zdroji je schopen zajistit požadovanou funkcionalitu. Ve smlouvě není žádné ustanovení, které by popisovalo, jakým způsobem mají být mapová data garantována.

II.             Napadené rozhodnutí

4.             Dne 2. 11. 2021 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0226/2021/VZ, č. j. ÚOHS-36721/2021/500/AIv (dále jen „napadené rozhodnutí“).

5.             Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad nejprve posoudil rozhodnutí o námitkách, přičemž konstatoval námitky vůči němu jako nepřípadné. Dále Úřad uvedl, že zadavatel dostatečně odůvodnil svůj postup podle § 89 odst. 6 zákona, dle něhož může zadavatel odkaz na konkrétní subjekty použít, pokud stanovení technických podmínek nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. Byť nebylo nemožné, aby technické požadavky zadavatel stanovil bez odkazu na konkrétní subjekty, Úřad shledal, že nelze zadavatele nutit za každou cenu postupovat způsobem, který je pro něj nevyhovující, pokud svůj postup uspokojivě odůvodní, což se stalo. Jestliže je obtížné, ne-li nemožné požadavky a parametry mapových podkladů pro potřeby zadavatele vymezit, bylo by logicky obtížné i takové požadavky detailně definovat do smlouvy tak, aby byly efektivně vymahatelné. Není podle Úřadu pravdou, že zadavatel neumožnil jiné rovnocenné řešení. Zadavatel klade důraz na pravidelnou garantovanou aktualizaci a kvalitu dat/podkladů, proto je požaduje od renomovaných poskytovatelů, a proto vyloučil použití „OpenStreetMap“. To zadavatel opakovaně a přesvědčivě odůvodnil.

6.             Dne 15. 12. 2021 vydal Úřad opravné rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0226/2021/VZ, č. j. ÚOHS-42912/2021/500/AIv, kterým v návětí výroku napadeného rozhodnutí vypustil část spočívající v chybném označení veřejné zakázky.

III.           Rozklad navrhovatele

7.             Dne 18. 11. 2021 Úřad obdržel rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 3. 11. 2021. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

8.             Podle navrhovatele lze požadavky na mapové podklady bez jakýchkoliv pochyb technicky popsat. Způsob možného popisu navrhovatel uvedl ve své odpovědi na výzvu Úřadu ze dne 14. 7. 2021, když uvedl příkladmý, nikoliv konečný soupis atributů a požadavků na mapová data, a zaslal Úřadu podklady k vypsání veřejné zakázky na dodání mapových podkladů, která obsahovala velmi podrobnou specifikaci požadavků na mapové podklady. To podle navrhovatele dokládá, že definovat technické požadavky na mapové podklady lze.

9.             Dotazy na odborné instituce zaslal Úřad bez dalšího upřesnění nebo vysvětlení kontextu. Český úřad zeměměřický a katastrální, se sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha, (dále jen „ČÚZK“) i Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, se sídlem Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno, (dále jen „MENDELU“) uvedly, že v obecné rovině lze požadavky na data charakterizovat výčtem objektů databáze, přesností jejich polohového nebo prostorového určení a požadavkem na jejich aktuálnost, respektive že jsou stanoveny parametry, kterými lze geodata popsat, jako je poloha, resp. kvantita bodových, liniových nebo polygonových prvků vektorových dat, prostorové vztahy a časový rámec. V dalších částech odpověděly obě instituce velmi nejasně. Nelze se ztotožnit s Úřadem, že stanovisko MENDELU podporuje argumentaci zadavatele.

10.         Navrhovatel považuje za těžko uvěřitelné, že Úřad rozhoduje zásadní otázku veřejné zakázky na základě dvou nejasných, maximálně stručných vyjádření institucí, které neznají věcný kontext a nemají finanční motivaci vypracovávat skutečně objektivní odborné vyjádření. Navrhovatel opakuje, že navrhoval vyhotovení znaleckého posudku.

11.         Podle navrhovatele byla v minulosti zadána řada veřejných zakázek, jejichž předmětem bylo pořízení prostorových dat, nejčastěji dat pro digitální technické mapy. K tomu navrhovatel přiložil několik dokumentů (a návrh smlouvy o dílo mezi městem Přerov a vybraným dodavatelem) z takových veřejných zakázek jako demonstrativní příklad toho, že stanovit technickou specifikaci mapových podkladů lze. Pokud může malé město pro řádově menší zakázku stanovit technickou specifikaci pro dodání aktualizace digitální technické mapy, nemůže být v případě zadavatele požadavek na stanovení technické specifikace na mapové podklady v žádném případě nelogický nebo přehnaný.

12.         Úřad z odpovědi navrhovatele ze dne 14. 7. 2021 používal účelově jen některé části vytržené z kontextu a zcela opominul přílohu této odpovědi. Navrhovatel se ohrazuje proti postupu Úřadu, který uvedenou odpověď navrhovatele interpretuje jako kompletní technickou specifikaci mapových podkladů a následně klade dotaz dalším institucím, zda taková specifikace může vyhovět. To navrhovatel nemůže učinit, protože nezná všechny požadavky a priority zadavatele. Navrhovateli nemůže jít k tíži, že taková technická specifikace neexistuje.

13.         Zadavatel ani Úřad se nechtějí zabývat tím, co přesně znamená garantovaná aktualizace a kvalita dat v rámci veřejné zakázky. Zadavatel nemá v rámci zadávací dokumentace jediný nástroj, aby si kvalitu mapových dat na dodavateli vynutil. Zadavatel nemůže ověřit, že získává aktuální mapové podklady alespoň ve kvalitě referenční databáze ČÚZK a nemá stanoveny technické požadavky ani pro aktualizace. Vybraný dodavatel může kdykoliv změnit kvalitu dat a zadavatel nemá na základě smlouvy jakoukoliv možnost se domáhat svých práv.

Závěr rozkladu

14.         Petit navrhovatele se vztahuje k rozhodnutí Úřadu o návrhu, když navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

15.         Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu ze dne 24. 11. 2021 uvedl, že se plně ztotožňuje s argumentací Úřadu obsaženou v napadeném rozhodnutí, ke všem skutečnostem se již vyjádřil a navrhuje, aby Úřad rozklad navrhovatele zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

IV.          Řízení o rozkladu

16.         Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

17.         Po projednání rozkladu a veškerého souvisejícího spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.

18.         Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je uvedeno v jeho výroku, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení, případně změně napadeného rozhodnutí.

V.            K námitkám rozkladu

19.         Úvodem vypořádání námitek navrhovatele považuji za vhodné uvést, že zadavatel v příloze č. 4 „Technická specifikace a specifikace ceny“ zadávací dokumentace pod bodem D.4 nadpisu IV. „Kvalita vybraného typu vypočítané trasy“ ve znění „Vysvětlení a doplnění zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 23. 4. 2021 požadoval jako „Povinné funkcionality“ mimo jiné: „Součástí dodávky navigační aplikace musí být i data (mapy) od poskytovatele jako je například Tomtom, Google, Here nebo Ceda a podobně.

Navigační aplikace musí primárně využívat navigačních dat / podkladů s pravidelnou garantovanou aktualizací a kvalitou dat jako je například TomTom, Here, Google nebo CEDA a podobně.

Zadavatel pro vyloučení pochybností uvádí, že v souladu s doplňkovou funkcionalitou bodu X.1, vylučuje, aby ‚primární‘ mapový podklad podle požadavku bodu D.4 byl založen na Open Street Map (ten je možné použít pouze jako splnění požadavku bodu X.1.)“.

20.         Úřad v bodě 104 odůvodnění napadeného rozhodnutí posoudil danou zadávací podmínku tak, že „zadavatel dostatečně odůvodnil svůj postup podle § 89 odst. 6 zákona, dle něhož může zadavatel odkaz na konkrétní subjekty použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné, což v daném případě právě nastalo. Mínění navrhovatele, že lze požadavky na mapové podklady definovat prostřednictvím adresních bodů apod., tak neodpovídá reálným možnostem zadavatele, který je nucen využít definici svých požadavků skrz příkladmé odkazy na komerční poskytovatele, jelikož mapové podklady obsahují obrovské množství proměnných údajů a definovat je tak jinak než skrze odkazy by bylo mimořádně obtížné, ne-li nemožné.“

K použití výjimky podle § 89 odst. 6 zákona

21.         Podle navrhovatele však lze požadavky na mapové podklady bez jakýchkoliv pochyb technicky popsat. Způsob možného popisu navrhovatel uvedl ve své odpovědi na výzvu Úřadu ze dne 14. 7. 2021, když uvedl příkladmý, nikoliv konečný soupis atributů a požadavků na mapová data, a zaslal Úřadu podklady k vypsání veřejné zakázky na dodání mapových podkladů, která obsahovala velmi podrobnou specifikaci požadavků na mapové podklady. To podle navrhovatele dokládá, že definovat technické požadavky na mapové podklady lze.

22.         Úřad podle navrhovatele z jeho odpovědi ze dne 14. 7. 2021 používal účelově jen některé části vytržené z kontextu a zcela opominul přílohu této odpovědi. Navrhovatel se ohrazuje proti postupu Úřadu, který uvedenou odpověď navrhovatele interpretuje jako kompletní technickou specifikaci mapových podkladů a následně klade dotaz dalším institucím, zda taková specifikace může vyhovět. To navrhovatel nemůže učinit, protože nezná všechny požadavky a priority zadavatele. Navrhovateli nemůže jít k tíži, že taková technická specifikace neexistuje.

23.         Úřad v napadeném rozhodnutí nerozporoval skutečnost, že požadavky na mapové podklady popsat lze. Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že mapové podklady obsahují obrovské množství proměnných údajů „a definovat je tak jinak, než skrze odkazy by bylo mimořádně obtížné, ne-li nemožné.“ (k tomu opětovně odkazuji na bod 104 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí). S ohledem na celkový kontext napadeného rozhodnutí i samotné citované věty nelze spojení „ne-li nemožné“ vykládat jako nemožnost absolutní, ale spíše jako přiblížení se nemožnosti právě vzhledem k mimořádné obtížnosti. Argumentace navrhovatele je tak v této části lichá. Ani zadavatel ani Úřad neuvádějí, že by v zásadě nebylo možné technickou specifikaci mapových podkladů definovat, ale že náročnost takové definice naplňuje výjimku podle § 89 odst. 6 zákona. Zadavatel se při svém postupu této výjimky dovolával, přičemž předložil odůvodnění svého postupu. Použití výjimky následně Úřad zkoumal a dospěl k závěru, že je oprávněné a postup zadavatele není v rozporu se zákonem, což je patrné z bodů 91–109 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Toto posouzení mám za správné.

24.         Navrhovatel neuvádí žádné nové námitky, kterými by rozporoval možnost aplikace výjimky podle § 89 odst. 6 zákona. Argumentace navrhovatele se upíná na skutečnost, zda bylo možné požadavky na mapové podklady v zadávací dokumentaci popsat či nikoliv (jak je patrné např. z otázky č. 1 na straně 2 rozkladu), ačkoliv – jak už jsem uváděl – kategorický závěr o tom, že by to bylo nemožné, Úřad v napadeném rozhodnutí neučinil a nevyplývá to ani z odborných stanovisek (k tomu odkazuji níže). Úřad zkoumal důvodnost a odůvodněnost použití výjimky podle § 89 odst. 6 zákona a konstatoval, že ji zadavatel využít mohl s ohledem na množství proměnných údajů, které mapové podklady obsahují.

25.         Z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, že by Úřad navrhovatelův příkladmý soupis atributů považoval za konečný. To je ostatně zřejmé z bodu 97 odůvodnění napadeného rozhodnutí, kde Úřad uvedl: „Na výzvu Úřadu se potom navrhovatel pokouší nastínit způsoby, jakými by takové definování bylo možno provést bez uvedení odkazů na určité dodavatele či výrobky (viz zejm. body 37. až 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí).“ Úřad tak zcela zřejmě pochopil, že se jedná pouze o příklady, které dle navrhovatele mohl zadavatel využít při stanovování technické specifikace mapových podkladů. Opakuji, že Úřad neshledal nemožnost definice technických požadavků na mapové podklady a též opakuji, že taková definice může být možná. S ohledem na její rozsah, složitost a proměnlivost však zadavatel byl oprávněn dovolávat se výjimky podle § 89 odst. 6 zákona.

26.         Navrhovatel jako přílohu svého vyjádření doručeného Úřadu dne 14. 7. 2021 doručil rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S581/2013/VZ-5789/2014/514/MPr ze dne 18. 3. 2014, kterým Úřad rozhodl, že se návrh tamního navrhovatele zamítá, neboť nebyl podán oprávněnou osobou. Není zřejmé, jak by takové rozhodnutí (de facto procesního charakteru) mělo podporovat argumenty navrhovatele, když se v něm Úřad meritem věci vůbec nezabýval. Není vadou způsobující nezákonnost napadeného rozhodnutí, pokud jej Úřad nezmínil. Stejně tak námitky tamního dodavatele nejsou žádným relevantním podkladem, neboť nemohou rozporovat možnost zadavatele využít výjimku podle § 89 odst. 6 zákona.

27.         Dotazy na odborné instituce zaslal Úřad podle navrhovatele bez dalšího upřesnění nebo vysvětlení kontextu. ČÚZK i MENDELU uvedly, že v obecné rovině lze požadavky na data charakterizovat výčtem objektů databáze, přesností jejich polohového nebo prostorového určení a požadavkem na jejich aktuálnost, respektive že jsou stanoveny parametry, kterými lze geodata popsat, jako je poloha, resp. kvantita bodových, liniových nebo polygonových prvků vektorových dat, prostorové vztahy a časový rámec. V dalších částech odpověděly obě instituce velmi nejasně. Nelze se proto podle navrhovatele ztotožnit s Úřadem, že stanovisko MENDELU podporuje argumentaci zadavatele.

28.         Navrhovatel také považuje za těžko uvěřitelné, že Úřad rozhoduje zásadní otázku veřejné zakázky na základě dvou nejasných, maximálně stručných vyjádření institucí, které neznají věcný kontext a nemají finanční motivaci vypracovávat skutečně objektivní odborné vyjádření. Navrhovatel opakuje, že navrhoval vyhotovení znaleckého posudku.

29.         Uvádím, že Úřad v žádostech o poskytnutí odborného stanoviska popsal skutkový stav, tedy co zadavatel poptává, jakým způsobem vymezil požadavek na navigační data a jak jej odůvodnil, a technické požadavky, které navrhovatel dle svého vyjádření považuje za základní ke stanovení. V návaznosti na to se Úřad ptal, jestli existují technické parametry, které mohou vymezit požadavky zadavatele na mapové podklady v požadované kvalitě bez použití odkazu na konkrétní produkty, jaké jsou tyto technické parametry a zda lze technické požadavky stanovit pomocí atributů, které uváděl navrhovatel. Obsah daných žádostí považuji za dostatečný.

30.         MENDELU ve svém odborném stanovisku uvedla, že jsou stanoveny parametry, kterými lze geodata popsat, konkrétní hodnoty parametrů se však zásadně liší pro prostorový i časový rámec. Dále MENDELU uvedla příklady proměnlivých parametrů a konstatovala, že na základě informací z žádosti o poskytnutí odborného stanoviska se domnívá, že „nelze jednoznačně vymezit technické požadavky stanovením kvantitativních či kvalitativních parametrů geodat v podobě kvantifikace objektů a jejich atributů.“ MENDELU také není známa žádná technická specifikace, která by tuto problematiku obecně řešila pro potřeby navigačních systémů.

31.         ČÚZK odpověděl v obdobném duchu, neboť shledal možnost charakterizovat požadavky na data výčtem objektů databáze (včetně jejich atributů), přesností jejich polohového nebo prostorového určení a požadavkem na aktuálnost, ale zároveň uvedl, že takový soupis by byl poměrně obsáhlý a bylo by obtížné jej vyhotovit při nemožnosti odkázat na obecnější veřejně dostupný standard.

32.         Z výše uvedeného je zřejmé, že obě odborná stanoviska se shodují v tom, že možnost popisu požadavků na mapové podklady existovala, ale také v tom, že takový popis je velmi obtížný pro svoji rozsáhlost a proměnlivost. Daný závěr ze stanovisek jednoznačně vyplývá a nelze konstatovat, že by stanoviska ve stěžejních závěrech působila nejasně. Lze proto také uzavřít, že Úřad správně v bodě 100 odůvodnění napadeného rozhodnutí zhodnotil vyjádření MENDELU tak, že podporuje argumentaci zadavatele.

33.         S návrhem navrhovatele na vyhotovení znaleckého posudku se Úřad vypořádal v bodě 103 odůvodnění napadeného rozhodnutí. Toto vypořádání mám za dostatečné a správné. Doplňuji však, že pokud navrhovatel chtěl své argumenty podpořit znaleckým posudkem, mohl jej jako důkaz samozřejmě předložit ve lhůtách k tomu určených. Úřad není v návrhovém řízení vázán zásadou vyšetřovací a odborná stanoviska správně shledal pro posouzení věci dostatečnými. Argument nutnosti finančního ohodnocení jako motivace odborných institucí k objektivním vyjádřením považuji za nerelevantní. Úřad běžně využívá stanovisek odborných institucí, která svou odborností a věcnou působností tuto objektivnost zajišťují.

34.         Podle navrhovatele byla v minulosti zadána řada veřejných zakázek, jejichž předmětem bylo pořízení prostorových dat, nejčastěji dat pro digitální technické mapy. K tomu navrhovatel přiložil několik dokumentů (a návrh smlouvy o dílo mezi městem Přerov a vybraným dodavatelem) z takových veřejných zakázek jako demonstrativní příklad toho, že stanovit technickou specifikaci mapových podkladů lze. Pokud může malé město pro řádově menší zakázku stanovit technickou specifikaci pro dodání aktualizace digitální technické mapy, nemůže být v případě zadavatele požadavek na stanovení technické specifikace na mapové podklady v žádném případě nelogický nebo přehnaný.

35.         Stěžejním konstatováním k této navrhovatelově námitce musí být, že ani pokud by existovalo zadávací řízení podobné zdejšímu, ve kterém by zadavatel vymezil technické podmínky na mapové podklady bez odkazu na konkrétního dodavatele/výrobek, neznamená to, že tamní zadavatel nebyl oprávněn tak učinit, pokud by byly naplněny podmínky podle § 89 odst. 6 zákona. To je možné vztáhnout i na zadávací dokumentaci obsaženou v příloze vyjádření navrhovatele doručeného Úřadu dne 14. 7. 2021. Zadavatel naplnění požadavků § 89 odst. 6 prokázal a je lhostejné, jaký postup zvolili zadavatelé jiných a (jak jsem dospěl níže) nesrovnatelných veřejných zakázek.

36.         Je také nutné navrhovatele upozornit na § 251 odst. 5 zákona, který upravuje koncentraci důkazů v návrhovém řízení. V tomto typu řízení mohou účastníci navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení. K později uvedeným skutečnostem podle uvedeného ustanovení Úřad nepřihlíží, což znamená, že k nim nejsem oprávněn přihlížet ani v rozhodnutí o rozkladu, neboť se nejedná o důkazy či návrhy, jimiž by měla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.

37.         Ve všech navrhovatelem předkládaných zakázkách v rámci rozkladu se navíc jedná o digitální technické mapy určitých území, které svým rozsahem ani potřebou rychlých aktualizací nemohou být srovnávány s mapami zadavatelem poptávanými. I přesto je možné poukázat na několik skutečností, které ze zadávacích dokumentací předložených navrhovatelem vyplývají a které jeho argumentaci nepodporují.

38.         K přesné definici technické specifikace lze citovat ze zadávací dokumentace zadavatele Zlínský kraj: „Plánovaný rozsah pořizovaných dat však není možné stanovit přesně, např. data z projektu JDTM ZK, která budou vstupovat do konsolidace dat TI, jsou neustále aktualizována, délka podzemních sítí technické infrastruktury je pouze odhadovaná, skutečnou délku určí pouze jejich vyhledání a zaměření.“ K tomu přistupuje i další skutečnost, kdy se podle citované zadávací dokumentace zpracovávají „pouze data veřejné správy, tj. data, u kterých je veřejná správa vlastníkem, případně správcem nebo provozovatelem“. I tento zadavatel tak fakticky potvrzuje, že s ohledem na aktualizaci dat nelze jejich plánovaný rozsah stanovit přesně. Zároveň jsou předmětem pouze data veřejné správy, čímž je dále zmenšena množina zpracovávaných dat oproti právě řešené veřejné zakázce.

39.         Zadavatel Hartmanice pak v zadávací dokumentaci uvádí: „Budoucí průběžná aktualizace pořízených dat není předmětem této zakázky.“ Právě nutností stálé aktuálnosti dat zadavatel mimo jiné odůvodňoval nemožnost definování technické specifikace mapových podkladů, přičemž aktualizace mapových podkladů předmětem plnění veřejné zakázky je (v intervalu min. 3 kalendářních měsíců). Zadavatel pak také u navigace požaduje funkci přepočtu navržené trasy na základě aktuální situace. Je tak zřejmé, že nelze bez dalšího porovnávat statičtější prostředí digitálních technických map s nutně proměnlivými mapovými podklady a nutností jejich aktualizace i v průběhu trasy.

40.         Pokud jde o smlouvu o dílo uzavřenou zadavatelem Statutární město Přerov, jednalo se zaprvé o aktualizaci již vyhotovené digitální technické mapy města Přerova, zadruhé o nepoměrně menší prostor oproti mapovým podkladům České republiky a všech sousedních států.

41.         Zadavatel ani Úřad se dále podle navrhovatele nechtějí zabývat tím, co přesně znamená garantovaná aktualizace a kvalita dat v rámci veřejné zakázky. Zadavatel nemá v rámci zadávací dokumentace jediný nástroj, aby si kvalitu mapových dat na dodavateli vynutil. Zadavatel nemůže ověřit, že získává aktuální mapové podklady alespoň ve kvalitě referenční databáze ČÚZK a nemá stanoveny technické požadavky ani pro aktualizace. Vybraný dodavatel může kdykoliv změnit kvalitu dat a zadavatel nemá na základě smlouvy jakoukoliv možnost se domáhat svých práv.

42.         Zadavatel požadavky na předmět plnění uvedl v příloze č. 4 zadávací dokumentace. Navigační data (mapy) pak zadavatel požadoval v kvalitě od „renomovaného komerčního poskytovale (TomTom, Google, Here nebo Ceda)“. Vzhledem k tomu, že Úřad i já jsme dospěli k tomu, že zadavatel naplnil podmínky pro využití výjimky podle § 89 odst. 6 zákona s ohledem na mimořádnou obtížnost vymezení požadavků na mapové podklady a mohl tak stanovit technickou specifikaci těchto podkladů odkazem na konkrétní dodavatele/výrobky, je zřejmé, že právě uvedené komerční produkty naplňují kvalitu, kterou zadavatel požaduje. Úřad správně v bodu 105 odůvodnění napadeného rozhodnutí podotkl, že to je „především zadavatel, kdo zná nejlépe své potřeby“.

43.         Jak dále Úřad uvedl v bodu 107 odůvodnění napadeného rozhodnutí, „[j]estliže je potom obtížné, ne-li nemožné takové požadavky a parametry mapových podkladů pro potřeby zadavatele vymezit, bylo by logicky obtížné i takové požadavky detailně definovat do smlouvy tak, aby byly efektivně vymahatelné. Tento fakt poněkud relativizuje námitku navrhovatele, že vše včetně garance kvality plnění lze ošetřit v rámci smluvního vztahu s konkrétním dodavatelem. Takové požadavky totiž musí být definovány již v zadávací dokumentaci, aby byly pro všechny potenciální dodavatele jasně srozumitelné, tudíž i transparentní. Pokud tedy zadavatel trvá na tom, že obecným vymezením předmětné zadávací podmínky definovat nelze, resp. velmi obtížně, nemůže být toto suplováno ani v rámci konkrétního smluvního vztahu s vybraným dodavatelem.“

44.         Jak uvedl i Úřad, pokud je mimořádně obtížné samotné mapové podklady definovat, není možné ani definovat požadavky na určitou kvalitu mapových podkladů, neboť ta by také musela být vymezena v zadávací dokumentaci. Kvalitu tak zajišťuje zadavatelův výběr hned několika renomovaných poskytovatelů, které zadavatel považuje za splňující jeho nároky. Ani navrhovatel nezpochybňuje, že by tito poskytovatelé určitý stupeň kvality zajišťovali. Že by v průběhu plnění došlo ke změně v této kvalitě, která by již nesplňovala zadavatelovy požadavky, je pak pouhou potencialitou, která nemůže aktuální stav změnit.

45.         Vztah mezi poskytovatelem mapových podkladů a dodavatelem veřejné zakázky je navíc smluvním vztahem, kde se poskytovatel k dodávce mapových podkladů v určité kvalitě (a například k pravidelným aktualizacím) zavazuje. Samotný předmět plnění veřejné zakázky pak musí splňovat funkcionality požadované zadavatelem, což zajišťuje smluvní vztah mezi jím a dodavatelem.

46.         K tomu je nutné dále dodat, že zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval aktualizaci mapových podkladů a dodavatel se tak musí zavázat k tomu, že aktualizace v požadovaném intervalu zajistí. Je poté pouze na něm, jak tak učiní – může to být například smluvním zajištěním s poskytovatelem produktu uvedeným v odkazu na konkrétního dodavatele či zajištěním aktualizace rovnocenného řešení.

47.         Námitku navrhovatele jako celek pro výše uvedené zamítám.

K námitce týkající se „OpenStreetMap“

48.         Přestože zadavatel v závěru rozkladu uvádí, že nesprávnost a nezákonnost rozhodnutí a rozpor se zákonem shledává i v tom, že zadavatel vyloučil možnost využití „OpenStreetMap“ v určité části plnění veřejné zakázky, neuvedl konkrétní námitky, proč by v této části mělo být napadené rozhodnutí nesprávným či nezákonným.

49.         Lze proto pouze uvést, že se Úřad vyloučením použití „OpenStreetMap“ jako mapových podkladů pro navigační data zabýval v bodě 110 a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Úřad uvedl, proč zadavatel nepovažuje data založená na „OpenStreetMap“ za kvalitativně obdobná jako „data od demonstrativně vylíčených komerčních poskytovatelů“. Zadavatel podle Úřadu svůj konstantně zastávaný postoj dostatečně a opakovaně zdůvodňuje a zastává jej po celou dobu správního řízení i po celé zadávací řízení. Úřad považoval vyjádření zadavatele týkající se této věci za přesvědčivá.

50.         Úřad dále zohlednil zadavatelovu argumentaci o nutnosti přesných a spolehlivých dat pro plnění funkce Policie ČR, přičemž data založená na „OpenStreetMap“ vychází z podkladů, které zadávají sami uživatelé a může dojít k chybovosti zadaných dat oproti garantovaným mapovým podkladům. Zadavatel podle Úřadu vyjmenoval řadu slabin, které jsou s tímto komunitním projektem spojeny. Úřad uzavřel, „že zadavatel data založená na ‚OpenStreetMap‘, kterými disponuje navrhovatel jako základními ve svých navigacích, jako hlavní zdroj pro navigační aplikaci odmítá, protože je jejich obsah tvořen živelně přímo uživateli na webu, a není tudíž garantovaný. Zadavatel požaduje garantované aktualizace ve stálé kvalitě, jež mu mapové podklady z ‚OpenStreetMap‘ dle jeho mínění zaručit nemohou, proto uvádí demonstrativní odkaz na konkrétní komerční poskytovatele mapových podkladů, pouze jejichž standardy považuje za bezpečné, spolehlivé a odpovídající jeho potřebám a postavení coby klíčové složky IZS.“ K tomu Úřad doplnil, že na základě vlastního šetření z webových stránek „OpenStreetMap“ dospěl k tomu, že komunitu přispěvatelů netvoří výhradně profesionálové, ale rovněž různí amatérští nadšenci, což nemůže být hlavním zdrojem pro státní bezpečnostní sbor. Zadavatel se zároveň tomuto zdroji nebrání jako zdroji doplňkovému.

51.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel v rozkladu neuvedl žádné argumenty, pro které by posouzení Úřadu považoval za nezákonné, uvádím, že toto posouzení shledávám správným. Úřad se podrobně zabýval argumentací zadavatele, kterou odůvodňoval odmítnutí použití „OpenStreetMap“ jako hlavního zdroje mapových podkladů. V dalších podrobnostech proto i s ohledem na odkaz navrhovatele na vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 13. 10. 2021 odkazuji na napadené rozhodnutí a námitku nezákonnosti napadeného rozhodnutí i v této části zamítám.

VI.          Závěr

52.         Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu navrhovatele.

53.         Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.

54.         S ohledem na zachování a utvrzení právní jistoty plynoucí z rozhodovací činnosti Úřadu na tomto místě uvádím, že v souladu s § 61 odst. 3 správního řádu právní mocí tohoto rozhodnutí o rozkladu nabývá právní moci i napadené rozhodnutí, v důsledku čehož pozbývají účinnosti veškerá předběžná opatření nařízená pro zajištění účelu tohoto správního řízení.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Obdrží

1.                  Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – Holešovice

2.                  DYNAVIX a.s., Branická 69/66, 147 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy