číslo jednací: 36721/2021/500/AIv
spisová značka: S0226/2021/VZ

• Instance: I.
• Věc: Rámcová dohoda - Nákup SW licencí navigace pro platformu Android včetně technické podpory a konzultačních a konfiguračních prací
• Účastníci:
  1. Česká republika – Ministerstvo vnitra
  2. DYNAVIX a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2021
• Datum nabytí právní moci: 24. 1. 2022
• Související rozhodnutí: 36721/2021/500/AIv; 40796/2021/163/VVá

Spisová značka:  ÚOHS-S0226/2021/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-36721/2021/500/AIv

Brno 2. 11. 2021

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 6. 2021 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha - Holešovice,
• navrhovatel – DYNAVIX a.s., IČO 27584461, se sídlem Branická 69/66, 147 00 Praha 4,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky »Výkon činnosti správce stavby při přípravě a realizaci akce „Rámcová dohoda - Nákup SW licencí navigace pro platformu Android včetně technické podpory a konzultačních a konfiguračních prací“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 3. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2021 pod ev. č. Z2021-010672, ve znění oprav uveřejněných dne 29. 4. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 065-165688, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 30. 4. 2021,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – DYNAVIX a.s., IČO 27584461, se sídlem Branická 69/66, 147 00 Praha 4 – ze dne 11. 6. 2021 se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Dne 29. 3. 2021 odeslal zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha - Holešovice (dále jen „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – k uveřejnění oznámení o zahájení otevřeného řízení na veřejnou zakázku „Rámcová dohoda - Nákup SW licencí navigace pro platformu Android včetně technické podpory a konzultačních a konfiguračních prací“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 1. 4. 2021 pod ev. č. Z2021-010672, ve znění oprav uveřejněných dne 29. 4. 2021 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 2. 4. 2021 pod ev. č. 2021/S 065-165688, ve znění dodatečných informací uveřejněných dne 30. 4. 2021, na základě návrhu ze dne 11. 6. 2021 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Podle bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmětem veřejné zakázky „pořízení maximálně 10 000 ks SW licencí navigace pro koncová zařízení s OS Android 7.0 a vyšší, potřebného nástroje pro aktivaci a správu licencí včetně 5leté technické podpory a konzultačních a konfiguračních prací.“.

3.             Zadavatel stanovil v bodu II.2.6) oznámení o zahájení zadávacího řízení předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 15 890 000 Kč bez DPH.

4.             Dne 21. 4. 2021 podal navrhovatel – DYNAVIX a.s., IČO 27584461, se sídlem Branická 69/66, 147 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky 1“).

5.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 29. 4. 2021 částečně upravil znění zadávací dokumentace (viz body 83. a 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a částečně námitky 1 odmítl.

6.             Dne 17. 5. 2021 podal navrhovatel nové námitky proti aktuálnímu znění zadávací dokumentace (dále jen „námitky 2“).

7.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 31. 5. 2021, které bylo navrhovateli doručeno dne 1. 6. 2021, námitky 2 navrhovatele odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 11. 6. 2021 Úřad obdržel téhož dne. Stejnopis návrhu zadavatel obdržel rovněž dne 11. 6. 2021.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             V podaném návrhu navrhovatel brojí proti rozhodnutí zadavatele o námitkách 2, jejichž vypořádání ze strany zadavatele má za příliš obecné, neodůvodněné v souladu se zásadou transparentnosti, a tedy nepřezkoumatelné.

9.             Navrhovatel v návrhu setrvává na obsahu svých námitek 2, když se odvolává na zákonnou povinnost zadavatele, že nesmí v podmínkách zadání stanovit, že požaduje dodání pouze určité konkrétní značky výrobku, aniž by současně umožnil použití obdobného řešení. Vyloučením „OpenStreetMap“ zadavatel dle navrhovatele tuto povinnost nenaplnil, když navíc v zadávací dokumentaci ani neuvádí jakékoli důvody pro vyloučení „OpenStreetMap“.

10.         Navrhovatel se vymezuje vůči tvrzení zadavatele v rozhodnutí o námitkách 2, že „vyjmenováním poskytovatelů mapových podkladů byly definovány vlastnosti poptávaného SW, nikoliv určen nebo omezen výběr dodavatelů poptávaného SW.“. Navrhovatel tvrdí, že navigační aplikace a mapové podklady spolu souvisí, ale ne výlučně a striktně – navigační aplikace může být použita s více druhy mapových podkladů a mapové podklady mohou být použity v různých aplikacích, nikoli nutně jen s navigační aplikací. Tato volná vazba mezi navigačním software a mapovými podklady vyvrací dle navrhovatele uvedené tvrzení zadavatele. Pokud zadavatel omezil použití „OpenStreetMap“, nemá taková podmínka žádný vliv na funkčnost navigační aplikace, navigační aplikace i výsledný navigační software může mít naprosto stejnou funkcionalitu i s využitím jiných mapových podkladů a toto omezení původu mapových podkladů je tak dle navrhovatele svévolné, tj. v rozporu se zásadami zákona.

11.         Navrhovatel zpochybňuje odůvodněnost argumentu zadavatele, že „stanovil požadavky na mapové podklady s ohledem na významné postavení zadavatele, jakožto jedné ze základních složek integrovaného záchranného systému České republiky (dále jen „IZS“), kdy jeho výkonem je činnost bezpochyby náročnější než u ostatních zadavatelů poptávající obdobné služby, mimo rámec IZS. Zadavatel tímto uvádí, že Policie ČR je základní složkou IZS, přičemž v přímém výkonu služby z pohledu zajištění ochrany života, zdraví a majetku, není možné využití primárně mapových dat s negarantovanou kvalitou na bázi komunitního projektu.“. Toto tvrzení má za nepravdivé a čistě účelové s cílem omezit konkurenci při podání nabídek na dodání navigačního software v rámci veřejné zakázky, tj. za diskriminační jednání. Navrhovatel je přesvědčen, že „OpenStreetMap“ obdobně jako Linux vykazují řadu společných rysů, především jde v obou případech o komunitní projekt, jehož výsledkem je v obou případech autorské dílo šířené s volnou licencí, v případě „OpenStreetMap“  jde o otevřenou databázi prostorových dat (mapových podkladů) a v případě Linux je výsledkem otevřený operační systém (software), jenž zadavatel zcela běžně využívá jako operační systém, který také vznikl a je rozvíjen jako komunitní produkt bez dalších garancí, ve svých počítačových systémech a vynakládá nemalé finanční prostředky na školení svých zaměstnanců pro využití a správu linuxových systémů. Navrhovatel tak nevidí opodstatnění pro zadavatelovo odmítání „OpenStreetMap“ jako komunitního projektu, jehož cílem je tvorba volně dostupných geografických dat a následně jejich vizualizace do podoby topografických map (např. silniční mapa, turistická mapa, cyklomapa a navigování v nich).

12.         K tvrzení zadavatele, že uvedl, že předmětem veřejné zakázky nejsou mapové podklady, ale navigační řešení nad mapovými podklady, které splňují požadovanou technickou specifikaci, navrhovatel podotýká, že technická specifikace samotných mapových podkladů v zadávací dokumentaci vůbec není (v rámci technické specifikace mapových podkladů lze např. definovat kolik mají mapy mít adresních bodů nebo nějakou jinou významnou vlastnost samotných mapových podkladů). Veškeré požadavky na mapové podklady jsou popsány prostřednictvím požadované celkové funkčnosti navigačního software vč. použitých mapových podkladů. V tomto faktu spatřuje navrhovatel, že rozhodnutí o námitkách 2 je nečitelné a nepřehledné a vzbuzuje pochybnosti o pravých důvodech takového nezákonného nastavení zadávací dokumentace ze strany zadavatele.

13.         Navrhovatel relativizuje odkaz zadavatele na skutečnost, že v případě použití pouze „OpenStreetMap“ nejsou obecně garantována data pro mapové podklady, není garantována kvalita (pravdivost) poskytnutých dat a „OpenStreetMap“ neposkytuje „truck+emergency“ pro využití v režimu IZS (v případě ohrožení života, zdraví a majetku by tímto mohlo dojít k omezení výkonu služby, ať neúmyslného či cíleného). K absenci „truck+emergency“ navrhovatel uvádí, že „OpenStreetMap“ není jediným datovým zdrojem, který pro mapové podklady v navigačním software Dynavix využívá (mapová data Dynavix jsou založená na „OpenStreetMap“ a doplněná o další datové zdroje, jak uvedeno v námitkách 2). Pro účely plnění veřejné zakázky navrhovatel disponuje potřebnými daty, aby zajistil požadovanou funkcionalitu navigačního software a aby nemohlo vinou navigačního software dojít k omezení výkonu služby. Ohledně garance mapových dat a garance jejich kvality považuje navrhovatel za nutné poukázat na fakt, že zadavatel bude uzavírat smlouvu na dodání navigačního software s dodavatelem vybraným na základě výběrového řízení, nikoli přímo s producentem mapových dat, ať už by jím byl kdokoli ze světových producentů (TomTom, Here) nebo by navigační software využíval „OpenStreetMap“. V samotné smlouvě, která je součástí zadávací dokumentace, není žádné ustanovení, které by popisovalo, jakým způsobem mají být mapová data garantována. Všechny požadavky, které vybraný dodavatel musí splnit, jsou formulovány jako požadavky na funkčnost celého navigačního software. Z hlediska výsledné funkčnosti je jejím garantem vybraný dodavatel a zadavatel nemá přístup ke smlouvě mezi vybraným dodavatelem navigačního software a producentem mapových podkladů. Pokud zadavatel nechce nijak řešit vztah dodavatele s jiným subjektem (a znát podmínky spolupráce dodavatel navigačního software – dodavatel map), je pak dle navrhovatele o to méně pochopitelné, proč zadavatel trvá na tom, aby mapová data byla „garantovaná“ a s odkazem na údajně chybějící garanci u „OpenStreetMap“ diskriminuje navrhovatele.

14.         V tvrzení zadavatele, že v zadávacích podmínkách ani nestanovuje podmínku nevyužití kombinace mapových podkladů, navrhovatel spatřuje, že se zadavatel snaží naznačit, že jedním z možných řešení by pro navrhovatele byla kombinace „OpenStreetMap“ a dalších map, avšak podle znění zadávací dokumentace taková kombinace obecně přípustná nebyla. Stěžovatel běžně doplňuje data „OpenStreetMap“ o další zdroje prostorových dat (např. adresní databázi; další prostorová data, např. vybrané truck attributes), v zadávací dokumentaci je ovšem uvedeno „Zadavatel pro vyloučení pochybností uvádí, že v souladu s doplňkovou funkcionalitou bodu X.1 vylučuje, aby „primární“ mapový podklad podle požadavku bodu D.4 byl založen na „OpenStreetMap“ (ten je možné použít pouze jako splnění požadavku bodu X.1)“. Taková formulace proto pro navrhovatele prakticky vylučuje použití mapových podkladů „OpenStreetMap“, protože mapové podklady navrhovatele i po doplnění dalšími datovými zdroji obsahují minimálně 90 % dat „OpenStreetMap“ a nabídku s takovými mapovými podklady by zadavatel mohl snadno odmítnout právě s odkazem na zadávací dokumentaci. Zadavatel formulací zadávací dokumentace znemožňuje navrhovateli použít jako mapové podklady pro navigační software technicky a kvalitativně obdobné řešení v podobě „OpenStreetMap“.

15.         Vzhledem k výše uvedenému se navrhovatel domáhá, aby Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

III.           Průběh správního řízení

16.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 11. 6. 2021, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

17.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

18.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-19864/2021/533/LMa ze dne 15. 6. 2021.

19.         Usnesením č. j. ÚOHS-21072/2021/533/SWa ze dne 24. 6. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

20.         Usnesením č. j. ÚOHS-22587/2021/512/HČí ze dne 7. 7. 2021 stanovil Úřad navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – podání vyjádření a objasnění tvrzení uvedeného pod bodem (iii) návrhu, že „v rámci technické specifikace mapových podkladů lze např. definovat kolik mají mapy mít adresních bodů nebo nějakou jinou významnou vlastnost samotných mapových podkladů“ (tj. zejména objasnit, jakým způsobem by dle názoru navrhovatele měly být stanoveny technické podmínky veřejné zakázky v části stanovující požadavky na mapové podklady bez uvedení odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, a to především vysvětlit a doplnit jaké jiné významné vlastnosti mapových podkladů lze definovat, a jakým způsobem).

21.         Usnesením č. j. ÚOHS-24794/2021/512/SWa ze dne 22. 7. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – sdělení, z jakého důvodu zadavatel nestanovil technické podmínky veřejné zakázky v části D.4 přílohy č. 4 zadávací dokumentace definující požadavky na navigační data (mapy) bez uvedení odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, a to např. stanovením povinného počtu adresních bodů či za pomocí dalších významných vlastností mapových podkladů uváděných navrhovatelem.

22.         Rozhodnutím č. j. ÚOHS-25643/2021/500/ISo ze dne 29. 7. 2021 Úřad zadavateli nařídil z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

23.         Usnesením č. j. ÚOHS-25829/2021/512/SWa ze dne 2. 8. 2021 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonů:

A.      sdělení, z jakého důvodu zadavatel nestanovil technické podmínky veřejné zakázky v části D.4 přílohy č. 4 zadávací dokumentace definující požadavky na navigační data (mapy) pomocí:

a.      normy ISO 860:1996

b.      normy ČSN EN ISO 14825 (018281)

B.      sdělení, z jakého důvodu zadavatel nestanovil technické podmínky veřejné zakázky v části D.4 přílohy č. 4 zadávací dokumentace definující požadavky na navigační data (mapy) zejména stanovením požadavků na liniové prvky, bodové prvky, povinný počet adresních bodů, případně pomocí jiných atributů uváděných navrhovatelem ve vyjádření ze dne 14. 7. 2021, a to zároveň ve spojení s požadavkem na pravidelnou a garantovanou aktualizaci a kvalitu dat,

C.      zaslání znění normy ISO 860:1996 v případě, že ji má zadavatel k dispozici,

D.     předložení průzkumu trhu, který zadavatele vedl ke zjištění, že „existují desítky navigačních řešení, která využívají data komerčních poskytovatelů, jak v oblastech logistiky, automobilového průmyslu, tak i v oblasti záchranných složek v Evropské unii, kdy všichni z těchto konzumentů běžně platí za komerční navigační data z důvodu jejich správnosti, úplnosti a pravidelné garantované aktualizace“ – uvedeného ve vyjádření zadavatele ze dne 28. 7. 2021,

E.      předložení průzkumu trhu „o dostupnosti navigačních řešení a porovnání komunitních navigačních prostorových dat a navigačních prostorových dat zajišťovaných komerčními poskytovateli s garantovanou aktualizací a správností mapových dat“ – uvedeného ve vyjádření zadavatele ze dne 28. 7. 2021,

F.       předložení záznamu či jiných dokumentů dokládajících ověření zadavatele, že ke 4 komerčním garantovaným navigačním geoprostorovým datům vyjmenovaným v části D.4 přílohy č. 4 zadávací dokumentace „není omezen přístup žádnému komerčnímu subjektu, který vyvíjí navigační řešení na bázi těchto dat“ – uvedeného ve vyjádření zadavatele ze dne 28. 7. 2021,

G.     předložení záznamu či jiných dokumentů dokládajících provedení podrobného šetření o tom, jakým způsobem jsou technicky definována komerční navigační data, na základě kterého zadavatel „došel k jednoznačnému závěru, že nelze tato data rozhodně specifikovat kvantitativně, a to ani počtem adresních bodů, ani počtem bodů zájmu, ani jiných dalších ukazatelů“ – uvedeného ve vyjádření zadavatele ze dne 28. 7. 2021.

24.         Usnesením č. j. ÚOHS-29432/2021/512/MHo ze dne 31. 8. 2021 Úřad správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat odborná stanoviska k otázce týkající se existence kvalitativně či kvantitativně popsatelných technických parametrů, či jiných ukazatelů, pomocí kterých by bylo možné vymezit požadavky zadavatele na navigační data (mapové podklady) tak, aby dosahovaly zadavatelem požadovaného kvalitativního standardu definovaného pomocí komerčních produktů jako jsou například TomTom, Here, Google nebo CEDA a podobně, a to bez použití odkazu na tyto jmenované komerční produkty, resp. existence technických parametrů, či jiných ukazatelů, pomocí kterých lze definovat konkrétní požadavky na kvalitu navigačních dat (mapových podkladů), popř. možnosti vymezení technických požadavků na navigační data (mapy) pomocí atributů uvedených ve vyjádřeních jmenovaného zadavatele či navrhovatele.

25.         Úřad písemností č. j. ÚOHS-29441/2021/512/MHo ze dne 31. 8. 2021 požádal odborné subjekty o poskytnutí odborného stanoviska spočívajícího v zodpovězení těchto otázek:

1.      Existují kvalitativně či kvantitativně popsatelné technické parametry, či jiné ukazatele, pomocí kterých by bylo možné vymezit požadavky zadavatele na navigační data (mapové podklady) tak, aby dosahovaly zadavatelem požadovaného kvalitativního standardu definovaného pomocí komerčních produktů jako jsou například TomTom, Here, Google nebo CEDA a podobně, a to bez použití odkazu na tyto jmenované komerční produkty?

2.      Pokud jsou Vám známy technické parametry, či jiné ukazatele, pomocí kterých lze definovat konkrétní požadavky na kvalitu navigačních dat (mapových podkladů), uveďte, prosím, příklad takové technické specifikace.

3.      Lze technické požadavky na navigační data (mapy) stanovit pomocí atributů uvedených ve vyjádření zadavatele či dodavatele, tj. počtem adresních bodů, počtem bodů zájmů, údaji o segmentech silniční sítě a jejich parametrech (průjezdnost, pruhy, atd.), liniovými prvky, bodovými prvky, polygony, rozsahem sítě chodníků?

          Úřad se konkrétně dotázal těchto subjektů:

1.             Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Žerotínovo náměstí 617/9, 602 00 Brno

2.             Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, Katedra geoinformatiky, 17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava-Poruba (dále jen „VŠB“)

3.             Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha – Staré Město

4.             Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, Katedra geoinformatiky, Křížkovského 511/8, 779 00 Olomouc

5.             Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Dvořákova 138/7, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava (dále jen „Ostravská univerzita“)

6.             Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, Zemědělská 1665/1, 613 00 Brno (dále jen „MENDELU“)

7.             Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí, Katedra geoinformatiky, Pasteurova 3544/1, 400 01 Ústí nad Labem.

26.         Úřad písemností č. j. ÚOHS-31782/2021/512/MHo ze dne 17. 9. 2021 požádal o poskytnutí odborného stanoviska spočívajícího v zodpovězení tří otázek citovaných v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí rovněž Český úřad zeměměřický a katastrální, Pod sídlištěm 1800/9, 182 00 Praha (dále jen „ČÚZK“).

27.         Úřad písemností č. j. ÚOHS-33666/2021/512/MHo ze dne 6. 10. 2021 účastníkům správního řízení oznámil, že se ve správním řízení pokračuje.

28.         Usnesením č. j. ÚOHS-33727/2021/512/MHo ze dne 6. 10. 2021 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se ve lhůtě stanovené usnesením Úřadu k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k návrhu

29.         Zadavatel se k návrhu navrhovatele vyjádřil přípisem ze dne 21. 6. 2021, v němž deklaroval přesvědčení o zákonnosti svého postupu. Zadavatel poukázal, že již v případě námitek 1 ze strany navrhovatele upravil zadávací podmínky na znění „Součástí dodávky navigační aplikace musí být i data (mapy) od poskytovatele jako je například Tomtom, Google, Here nebo Ceda a podobně.“, přičemž v této návaznosti na námitky 2 navrhovatele uvedl, že mu není známa žádná autorita v rámci České republiky, která by dokázala obecným způsobem předmět plnění dostatečně specifikovat. Z tohoto důvodu zadavatel v zadávacích podmínkách odkázal příkladmo na průmyslové vzory, avšak tímto nekonstatoval, že požaduje konkrétní značky výrobku. Dle názoru zadavatele byly jeho odpovědi na námitky 2 zcela dostatečné a srozumitelné.

30.         K vyloučení „OpenStreetMap“ zadavatel zopakoval, že tato vychází z podkladů, které zadávají sami uživatelé, negarantují validaci předmětných dat. Z pohledu zadavatele tak může dojít k větší chybovosti zadaných dat oproti garantovaným mapovým podkladům. V případě, že by se stalo, že uživatel do „OpenStreetMap“ zadá například záměrně chybný údaj a Policie ČR v rámci zásahu tuto skutečnost použije jakožto zdroj dat, může v dané chvíli dojít k ohrožení života, zdraví a majetku. Na tomto základě nemůže Policie ČR fungovat. Zároveň zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl, že požaduje primárně využívat navigačních dat/podkladů s pravidelnou garantovanou aktualizací a kvalitou dat a zároveň uvedl, že tento požadavek nevylučuje použití bezplatných navigačních dat, jakožto doplňkové funkcionality.

31.         Odkaz navrhovatele na zdroj z Wikipedie z pohledu zadavatele utvrzuje jeho pochybnosti ohledně „OpenStreetMap“, jelikož takový odkaz právě nemusí být vždy být důvěryhodným zdrojem dat. Jedná se o internetovou encyklopedii, kterou však může kdokoli upravovat a kontrola vložených dat se provádí až zpětně. Zrovna příklad Wikipedie je vhodným příkladem pro argumentaci zadavatele, kdy ve Wikipedii je mnoho hesel, u kterých je v textu častokrát uvedeno „neověřeno“, stejně jako tomu může být u komunitně zpracovávaného mapového podkladu „OpenStreetMap“. To je však pro bezpečnostní sbor nepřípustné. Rovněž příklad jazykových mutací u Wikipedie je vhodný příměr k mapovým podkladům. U Wikipedie je dané heslo často ve více jazykových mutacích. Přitom kvalita zpracování v jedné jazykové mutaci vůbec negarantuje kvalitu stejného hesla v jiné jazykové mutaci – případně jazyková mutace konkrétního jazyka často úplně chybí. Skutečnost zmíněná navrhovatelem, že pro „OpenStreetMap“ poskytly US instituce mapové podklady USA nebo, že firma dala k dispozici kompletní silniční síť Nizozemska, nejsou nijak relevantní pro posouzení kvality dat v ČR, kde zejména bude navigace využívána.

32.         Komunitní projekt, jakkoliv jeho kvalita roste, nedosahuje dle zadavatele kvality komerčních produktů. Tento fakt je možno podpořit skutečností, že většina významných navigačních produktů na trhu nevyužívá pro své podklady „OpenStreetMap“, přestože by to pro ně bylo jistě komerčně zajímavé (Navigon, TomTom, Google, Apple, Mercedes atd.). Zadavatel upozorňuje na SWOT analýzu provedenou přímo aktéry „OpenStreetMap“ (zdroj: https://wiki.openstreetmap.org/wiki/OSM_SWOT), kde mezi silnými stránkami uvádí, že mapové podklady „OpenStreetMap“ jsou spolehlivější než zdarma poskytované verze komerčních datových podkladů – tedy sami se nesrovnávají s placenými verzemi komerčních poskytovatelů, kterým z principu nemohou konkurovat. Zadavatel poukazuje na v odkazu uvedené slabiny projektu: mj. nízká kultura udržování dat, většina uživatelů se zaměřuje jen na zaplnění prázdných míst na mapách, ne na udržování jejich aktuálnosti, komunita má nízký počet přispěvatelů, základní části datového modelu stále trpí chybějícími nebo vynechanými částmi, žádná nebo nízká podpora pro informace dočasné nebo poskytované v reálném čase (stavební uzávěry apod.), spoléhání se na zdroje mapových podkladů mimo kontrolu komunity, nejsou k dispozici nástroje pro udržení aktuality importovaných dat se zdrojem atd. K tomu zadavatel dodává, že sám používá mapové podklady „OpenStreetMap“ tam, kde nejsou jiné snadno k dispozici nebo by byly nepřiměřeně drahé (orientační mapy mimo území ČR tam, kde zadavatel nemá smluvně zajištěny kvalitnější podklady nebo by jejich zajištění nebylo ekonomicky odůvodněné). Nicméně z přímé zkušenosti, kdy zadavatel dostal k dispozici mapové podklady příhraniční oblasti sousedního státu od daného státu, k porovnání s používanými podklady „OpenStreetMap“ prokázaly, že mezi certifikovanými podklady a otevřenými podklady je významný rozdíl, zásadní z pohledu použití bezpečnostní složkou.

33.         Odvolávání se na Linux hovoří dle zadavatele spíše proti „OpenStreetMap“, srovnání je navíc naprosto nevhodné z mnoha důvodů. Jeden z hlavních rozdílů mezi operačním systémem a mapovým podkladem je ten, že zatímco u operačního systému může jeho uživatel využívat jen funkcionality, které mu vyhovují, a pokud nemá potřebu využívat nově vyvinuté funkce, nemusí systém po roky aktualizovat, u mapových podkladů používaných pro navigaci je aktualizace vynucována měnícím se prostředím. V případě neaktualizace map může navigace selhat (navigace do nově zaslepené ulice, nově vybudovaný úsek cesty, který navigace nevyužije – i když by šlo o výraznou časovou úsporu, protože o něm neví atd.). Smlouva na školení v oblasti operačního systému Linux, na kterou se navrhovatel odvolává ve svém návrhu, se týká školení Linuxu. V případě dalších předložených smluv ze strany navrhovatele zadavatel konstatuje, že se nejedná o nákup open licencí a nejde jen o využívání Linuxu pro účely Policie ČR ve svých datových centrech. Potřeba znalosti Linux je nutná pro forenzní zkoumání, dále při zajišťování dat z trestné činnosti, obraně proti hackingu atd. Tento argument navrhovatele tak zadavatel nepovažuje za relevantní.

34.         Zadavatel opakuje, že je součástí integrovaného záchranného systému ČR a primárně se nemůže spoléhat na negarantovaná navigační data, která jsou poskytována prostřednictvím „kohokoli“, tudíž hrozí vyšší riziko nesprávných nebo chybějících údajů v daném systému a v přímém výkonu to může ohrozit plnění jeho povinností, což může mít i fatální následky. Zároveň zadavatel nediskriminoval využití negarantovaných podkladů, jakožto doplňkovou funkcionalitu.

35.         Zadavatel shrnuje, že zadávací podmínky sestavil tak, aby reflektovaly jeho potřebu nákupu SW licencí navigace. Předmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele, který může mít dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009 nejrůznorodější charakter daný věcným obsahem, potřebami zadavatele, finančními možnostmi apod. Obdobně se vyjádřil ve svém rozsudku č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2019, kde zmiňuje: „Každý zadavatel při zadání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak tato potřeba v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“. Zadávací podmínky ve všech aspektech odrážejí potřebu zadavatele, ve vztahu k této potřebě byly dle mínění zadavatele stanoveny přiměřeně a jsou danou potřebou odůvodnitelné.

36.         Zadavatel v návaznosti na výše řečené navrhuje Úřadu, aby návrh zamítl, jelikož nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Vyjádření navrhovatele k usnesení Úřadu ze dne 7. 7. 2021

37.         Dne 14. 7. 2021 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-22587/2021/512/HČí ze dne 7. 7. 2021, v němž navrhovatel na úvod poskytuje definice a popisy základních postupů používaných v geoinformatice: prostorová data, geografická data, prvek prostorových dat (geoprvek) – bod, linie, polygon (plocha) –, atribut prostorových dat – délka, rozloha, objem, tvar –, relační vztah, sémantika, standardizace v oblasti prostorových dat, norma ČSN EN ISO 14825 (018281). Tyto popisy navrhovatel uvedl, aby ilustroval, jak lze popsat prostorová data, a že řada postupů pro vytváření sad prostorových dat je v současnosti již standardizovaná.

38.         Ve vztahu k předmětu veřejné zakázky lze dle přesvědčení navrhovatele „definovat řadu technických požadavků na samotná prostorová data (mapové podklady), vzhledem k funkcím navigace za základní navrhovatel považuje stanovit požadavky zejména (nikoli však výlučně) na:

• Liniové prvky včetně jejich kategorizace (dálnice, silnice, místní komunikace a další kategorie) s uvedením např. celkové délky takto zmapovaných reálných objektů (mapové podklady každého uchazeče by tak měly např. splňovat podmínku, že obsahují data popisující dálniční síť o minimální délce 1 303 km)
• Bodové prvky v minimálním rozsahu všech adresních sídel v ČR (mapové podklady každého uchazeče by tak měly např. splňovat podmínku, že obsahují data popisující alespoň 2,8 mil. adresních bodů v ČR)
• Polygony, kdy Zadavatel může definovat např. požadavky na rozsah vybraných mapových vrstev (vodstvo, zeleň a další)
• Speciální požadavky dle předpokládaných funkcí navigačního software, jako jsou např.:

o   Rozsah sítě chodníků a požadavky na dostupnost těchto dat (pokrytí) - chodníky jsou dosud méně zpracované liniové prvky, odpovídající prostorová data např. v některých menších sídlech zatím chybí, a to i u komerčních poskytovatelů mapových dat. Zadavatel požaduje pěší navigaci, kterou není z hlediska aplikačního software problém naprogramovat, pokud ale chybí podkladová mapová data, navigace nemůže fungovat. Zadavatel by proto měl specifikovat, jaké jsou minimální požadavky na rozsah těchto dat o chodnících.

o   Druhy a minimální počet bodů zájmu, které má podkladová mapa obsahovat.“.

39.         Navrhovatel považuje za zavádějící tvrzení zadavatele, že mu není známa žádná autorita v rámci České republiky, která by dokázala obecným způsobem předmět plnění dostatečně specifikovat. Taková autorita není dle navrhovatele potřeba v situaci, kdy je přijata závazná norma, která upravuje postupy při pořizování prostorových dat a definuje jejich základní vlastnosti, jako je definice geoprvku (datové slovníky pro geoprvky), jejich atributy a relační vztahy mezi geoprvky. Zadavatel v zadávací dokumentaci však žádný odkaz na závaznou normu neuvedl.

40.         K prokázání možnosti stanovit technické podmínky veřejné zakázky v části stanovující požadavky na mapové podklady bez uvedení odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, navrhovatel dokládá zadávací dokumentaci k veřejné zakázce „Pořízení mapových podkladů a specializovaných datových sad pro vývoj navigačních služeb“, kde v části 3.2 zadávací dokumentace – předmět zakázky byly dle navrhovatele specifikovány vlastnosti mapových podkladů. Navrhovatel zároveň připouští, že se vůči podrobnosti a srozumitelnosti zadávacích podmínek vymezili někteří dodavatelé.

41.         Navrhovatel trvá na tom, že doložil, že je možné stanovit technické podmínky veřejné zakázky v části stanovující požadavky na mapové podklady bez uvedení odkazu na určité dodavatele nebo výrobky.

Vyjádření zadavatele k usnesení Úřadu ze dne 22. 7. 2021

42.         Dne 29. 7. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 28. 7. 2021 k usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-24794/2021/512/SWa ze dne 22. 7. 2021. Zadavatel v úvodu poukázal, že se navrhovatel ve svých definicích mimo jiné opírá o normu ČSN 36 9001-1 – Počítače a systémy zpracování údajů. Názvosloví. Základní názvy. Zadavatel konstatoval, že tato norma byla účinná od 1. 1. 1987 a platná do 1. 5. 1998, následně byla nahrazena normou ČSN ISO/IEC 2382-1 – Informační technologie – Slovník – Část 1: Základní termíny. Tato norma byla platná do 1. 11. 2015 a byla zrušena bez náhrady.

43.         Zadavatel uvádí, že nestanovil požadavky na navigační data bez uvedení odkazu na určité dodavatele zejména z toho důvodu, že kromě požadavku na pravidelnou a garantovanou aktualizaci dat a kvalitu dat, podle jeho znalostí neexistuje jiným způsobem kvalitativně nebo kvantitativně popsatelné technické určení požadovaných vlastností. Zadavatel neuvádí úplný výčet poskytovatelů komerčních datových podkladů, tento výčet je ilustrativní a slouží pro dokreslení základního požadavku na garanci aktualizace a správnosti dat.

44.         Zadavatel provedl průzkum trhu a zjistil, že existují desítky navigačních řešení, která využívají data komerčních poskytovatelů, jak v oblastech logistiky, automobilového průmyslu, tak i v oblasti záchranných složek v Evropské unii, kdy všichni z těchto konzumentů běžně platí za komerční navigační data z důvodu jejich správnosti, úplnosti a pravidelné garantované aktualizace. Pokud by bylo správné tvrzení navrhovatele o „plně srovnatelné kvalitě“ navigačních prostorových dat „OpenStreetMap“, která jsou v rámci komunity poskytována zdarma komerčními poskytovateli, zřejmě by firmy, státní instituce ani záchranné složky neměly potřebu tato data nakupovat. U „OpenStreetMap“ dat však neexistuje garance správnosti, úplnosti ani aktualizací, data jsou doplňována komunitně a hrozí, že například nový segment silniční sítě nebude v mapách dostatečně správně nebo včas obsažen. Zadavatel se v této souvislosti také obává cíleného útoku na navigační data formou podvržení neplatného úseku či jeho parametrů. Taková záměrně nebo i neúmyslně způsobená chyba v navigačních datech může přímo ohrozit životy osob případně způsobit škody na majetku při chybně vedeném zásahu Policie ČR. Zadavatel trvá na tom, že volně dostupná prostorová data „OpenStreetMap“ jsou vhodným doplňkem, ale v žádném případě nemohou být využívána primárně pro účely navigace výjezdových vozidel Policie ČR. Jinak by dle zadavatele reálně mohlo dojít k ohrožení plnění úkolů Policie ČR, a to speciálně při navigaci na základě atributů „TRUCK+EMERGENCY“, které zadavatel poptává pod bodem „D.3- Možnost navigace v režimu IZS“. Žádná složka IZS v ČR nespoléhá ve svých navigačních řešeních na otevřená data, která nejsou poskytovatelem garantována.

45.         Zadavatel upozorňuje, že předmětem veřejné zakázky nejsou mapová ani navigační data samotná, ale ucelený plně funkční systém tzv. turn-by-turn navigace, což je produkt, který uvedená data pouze využívá. Jak je vidět i z podaných nabídek, existuje dle zadavatele jasné a „standardní“ chápání pojmu „komerční mapové podklady”, který se běžně dále nevysvětluje a je také trhem dáno, kdo je renomovaným poskytovatelem navigačních prostorových dat. Účastník zadávacího řízení má plnou svobodu vybrat si libovolného dodavatele komerčních garantovaných mapových podkladů, za které dále nese zodpovědnost (viz návrh smlouvy) z hlediska jejich správnosti, úplnosti a garantovaných aktualizací, ale zadavatel si vyhrazuje minimální kvalitativní kritérium na to, že se jedná o data komerční, prodávaná dalším institucím a korporacím za stejným nebo obdobným účelem.

46.         Zadavatel provedl před vypsáním zakázky podrobná šetření, jakým způsobem jsou technicky definována komerční navigační data, a došel k jednoznačnému závěru, že nelze tato data rozhodně specifikovat kvantitativně, a to ani počtem adresních bodů, ani počtem bodů zájmu, ani jiných dalších ukazatelů, a to nejen kvůli časové proměnnosti těchto dat, ale zejména proto, že počet jakýchkoli elementů v navigačních datech nezajistí základní požadavek zadavatele na správnost, úplnost a pravidelnou aktualizací dat. Zadavatel uvádí, že komerční data se takto odlišují od dat komunitních. Výčet možných dodavatelů garantovaných navigačních dat je čistě orientační a slouží pouze pro dokreslení základního požadavku na správnost, úplnost a pravidelnou aktualizaci.

47.         Zadavatel doplňuje, že popsání prostorových dat a dalších atributů stále neznamená, že by tímto zadavatel dosáhl garantovaných dat, což je jeho stěžejní potřebou. Zadavatel dodává, že pro správnou funkčnost navigačního řešení jsou klíčové údaje zejména o segmentech silniční sítě (uzly, hrany) a jejich parametrech (průjezdnost, pruhy atd.). Ostatní data, která navrhovatel uvádí jako podstatná, jsou pro turn-by-turn navigaci spíše doplňková a ukazují tak na určitou argumentační nouzi navrhovatele, stejně jako odkazy na již neplatné normy a zakázky, které mají nesouvisející předmět plnění. Zadavatel dále uvádí, že v oblasti turn-by-turn navigačních produktů je zcela zásadní rozdíl v datových fondech oproti běžným geoprostorovým bázím dat určených pro zobrazování topografie, o kterých hovoří navrhovatel.

Vyjádření zadavatele k usnesení Úřadu ze dne 2. 8. 2021

48.         Ve stanovisku ze dne 6. 8. 2021, které Úřad obdržel téhož dne se zadavatel vyjádřil k usnesení č. j. ÚOHS-25829/2021/512/SWa ze dne 2. 8. 2021.

49.         K dotazu Úřadu pod bodem A. zadavatel odpověděl, že norma ISO 860 je českou verzí mezinárodní normy ISO 860:1996. Tato norma pozbyla platnosti dne 1. 3. 2018, kdy byla nahrazena normou ISO 860:2007. Norma stanovuje metodologický přístup k mezinárodní harmonizaci pojmů, pojmových systémů, definic, termínů a terminologických systémů. Zadavatel předpokládá, že dodavatel, který má zájem o veřejnou zakázku takového charakteru, terminologii zná a není třeba ji dále v zadávacích podmínkách detailněji popisovat. Ze znění podání navrhovatele, kdy tento argumentuje již více než tři roky neplatnou normou, je dle zadavatele zřejmé, že s danou normou nepracuje a využívá ji výhradně jako účelový argument, jelikož kdyby normu aktivně využíval, pak by mu její nahrazení jinou normou bylo známo. Dále zadavatel uvedl, že hlavním cílem normy ČSN EN ISO 14825 Inteligentní dopravní systémy – Geografické datové soubory stanoví koncepční a logický datový model a formáty fyzického kódování pro geografické databáze aplikací a služeb inteligentních dopravních systémů (dále jen „ITS“) jsou aplikace a služby ITS, a to především ve vztahu k pozemní komunikaci a s ní souvisejícími informacemi. Aplikace a služby ITS nicméně vyžadují také další dodatečné informace např. o systémech adresování, aby se stanovily pozice a/nebo cíle jízd. Pro správné zobrazení mapy je nezbytné vložení související informace, jako je vodní a pevninové pokrytí. Zadavatel uvedl, že vzhledem k povaze a účelu veřejné zakázky, není takový popis z jeho strany reálný a není možné následně při vyhodnocení soutěže danou zakázku řádně a správně vyhodnotit a vybrat tak vítězného dodavatele.

50.         Zadavatel dodal, že účelem veřejné zakázky je využívání předmětu plnění v rámci Policie ČR, která plní značně rozmanité úkoly se vztahem k mnoha různým oblastem (pozemní komunikace, adresní body, pátrání po pohřešovaných osobách v terénu atd.), přičemž ve všech oblastech působnosti vyžaduje Policie ČR podrobné informace a pravidelnou aktualizaci mapových podkladů. Současně Policie ČR využívá integrovaný systém operačního řízení, který je součástí kritické infrastruktury, a jehož součástí jsou podrobné mapové podklady, což vyvolává potřebu využívat také v mobilních zařízeních mapové podklady podrobné, kompatibilní a se zaručenou dlouhodobou aktualizací.

51.         K dotazu Úřadu pod bodem B. zadavatel odkázal na pasáž ze svého vyjádření ze dne 28. 7. 2021 (viz bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a doplnil, že stanovení požadavků dle kritérií uvedených v otázce v bodu B. je nereálné a také nelogické, neboť např. počet adresních bodů se během času výrazně mění, tudíž by nastala situace, kdy „neaktuální mapové podklady“ by s ohledem na takové hledisko vyhovovaly zadání, ale byly by zcela nevhodné pro využití v rámci Policie ČR, právě s ohledem na neexistující nové adresní body, resp. by mohlo dojít právě v důsledku absence některých adresních bodů k významnému ohrožení plnění úkolů Policie ČR (zejména v oblasti ochrany života, zdraví a majetku občanů), což je nežádoucí. Obdobný dopad by pak mohl nastat při využití jiných atributů, kdy stav, který je v současné době považován za špičku v oboru bude s ohledem na značný vývoj v oblasti výpočetní techniky považován v době realizace za standard či dokonce podstandard. Uvedenou argumentaci dle zadavatele podporuje také materiál gestora za oblast informatiky, včetně prostorových dat, tedy Ministerstva vnitra České republiky s názvem „Věcný záměr zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace“, který byl rozeslán k připomínkám v měsíci říjnu 2020 a kde je výslovně uvedeno následující: „Právní úprava České republiky v současnosti nemá ucelené, přehledné, systematické a současně závazné legislativní ukotvení národní infrastruktury pro prostorové informace ve formě soustavy zásad, znalostí, institucionálních opatření, technických specifikací, technologií, dat a lidských zdrojů. Stávající právní předpisy specifikují pouze některé kompetence, postupy a požadavky na dílčí komponenty národní infrastruktury pro prostorové informace, včetně pravidel pro sdílení a poskytování.“.

52.         K dotazu Úřadu pod bodem C. zadavatel podotkl, že vzhledem k tomu, že předmětné technické normy jsou zpoplatněny, přičemž licenční politika nedovoluje jejich šíření dalším subjektům, které nejsou součástí smluvního vztahu, nelze normy poskytnout.

53.         K dotazu Úřadu pod bodem D. zadavatel odkázal na průzkum trhu předložený v příloze této odpovědi.

54.         K dotazu Úřadu pod bodem E. zadavatel podotkl, že uvedené je vytržené z kontextu, neboť celá odpověď zadavatele ze dne 28. 7. 2021 zněla: „Zadavatel před zahájením veřejné zakázky provedl průzkum trhu o dostupnosti navigačních řešení a také porovnání komunitních navigačních prostorových dat a navigačních prostorových dat zajišťovaných komerčními poskytovateli s garantovanou aktualizací a správností mapových dat.“. Z uvedeného je dle zadavatele zřejmé, že se jedná o dva rozdílné „úkony“, tedy průzkum trhu a porovnání komerčních a komunitních mapových podkladů.

55.         K dotazu Úřadu pod bodem F. zadavatel konstatoval, že všechny uvedené mapové podklady (geoprostorová data) jsou komerčním produktem, tedy produktem, který slouží ke generování zisku jednotlivých poskytovatelů. S jako takovými je rovněž nakládáno a podléhají platným legislativním, smluvním a ekonomickým podmínkám. Po zadavateli je požadováno zdůvodnění běžných obchodních praktik a predikce chování poskytovatele a poptavatele, tedy zda je zájemci umožněno získat výše zmíněná data. K tomu zadavatel může pouze konstatovat, že pokud jsou produkty nabízeny veřejně přístupnými zdroji/cestou (reklama, webové stránky - https://www.ceda.cz/cs/produkty/; https://www.tomtom.com/cs_cz/drive/maps-services/; atd.), pak není žádnému z dodavatelů omezen k těmto datům přístup. Je pouze na poskytovateli a poptavateli, zda uzavřou vzájemný občansko/obchodně právní vztah. Zároveň zadavatel poukázal na skutečnost, že navrhovatel v námitkách 2 uvedl, že „ve své historii od roku 2006 realizoval řadu zakázek, v jejichž rámci postupně dodal navigační software s mapovými podklady Tomtom, Hera i CEDA Maps“, čímž dle zadavatele sám uvedl, že k těmto mapovým podkladům není omezen účastníkům přístup.

56.         K dotazu Úřadu pod bodem G. zadavatel uvedl, že vyjádřit technickou specifikaci například počtem adresních bodů je z jeho pohledu nereálné, neboť se tento počet v čase mění. Taktéž popisovat podrobně uváděné vlastnosti mapových podkladů považuje zadavatel za nereálné, neboť určovat v technické specifikaci např. množství detailu povrchových vod apod. je z účelů veřejné zakázky nadbytečné, přičemž standard pro mapové podklady se během času mění, kdy to, co je v době zadání veřejné zakázky považováno za standard, může být v době realizace již považováno za zcela překonané a hluboce podstandardní řešení, které by mohlo uživateli (Policii ČR) způsobit problémy a narušit plnění základních úkolů v oblasti ochrany života, zdraví a majetku občanů. Dále pak odkázal na své odpovědi k dotazům Úřadu bod body A. a B.

57.         Závěrem svého vyjádření zadavatel opětovně poukázal na status, kdy Policie ČR je základní složkou Integrovaného záchranného systému ČR. Z pohledu zajištění ochrany života, zdraví a majetku není v žádném případně možné, pokud na trhu existují garantovaná data s vysokou validitou a dlouhodobě zajištěnou aktualizací, aby Policie ČR využívala pro podporu přímého výkonu služby mapová data s negarantovanou kvalitou (validitou) a aktualizací na bázi komunitního projektu.

Odpověď VŠB

58.         Písemností ze dne 2. 9. 2021 sdělila VŠB Úřadu, že na uvedené otázky nemůže nikdo z jejích pracovníků kvalifikovaně odpovědět.

Odpověď Ostravské univerzity

59.         Písemností ze dne 7. 9. 2021 sdělila Ostravská univerzita Úřadu, že jejich pracoviště (Katedra fyzické geografie a geoekologie) pracuje primárně s fyzickogeografickými a geoekologickými daty a nemají zkušenosti s datovými sadami pro navigace. Z tohoto důvodu nejsou schopni poskytnout požadované odborné stanovisko k navigačním datům (mapám). Dle jejich názoru se technickými parametry prostorových dat zabývají technické vysoké školy a největší zkušenost s geodaty velkých objemů v rámci České republiky má ČÚZK.

Odpověď MENDELU

60.         Dne 8. 9. 2021 Úřad obdržel poskytnutí odborného stanoviska od MENDELU ze dne 7. 9. 2021, která uvedla, že stanovení konkrétních požadavků na prostorová (geografická) data (dále též „geodata“) je velmi obtížné s ohledem na další skutečnosti, které ovlivňují jejich vlastnosti a kvalitu. Obecně jsou sice stanoveny parametry, kterými lze geodata popsat, jako je poloha, resp. kvantita bodových, liniových nebo polygonových prvků vektorových dat (ev. velikost či počet jednotlivých pixelů rastrových dat), atributy (popisné vlastnosti prvků), prostorové vztahy (topologie) a časový rámec, nicméně konkrétní hodnoty těchto vlastností se zásadně liší jak pro prostorový (geografický) rámec oblasti zájmu, tak i časový rámec.

61.         MENDELU dále poukázala, že pokud by se soustředilo na geodata typicky pro navigační systémy, potom bude pro kvalitu takových systémů zásadní jak podrobnost (prostorové rozlišení), tak aktuálnost geodat v navigačním systému. Dále to může být kvalita algoritmů, které vypočítávají konkrétní trasy s ohledem na optimalizaci spotřeby pohonných hmot, věrohodnost doby příjezdu, zvolený dopravní prostředek či další omezení (překážky) na trase. Běžně se dnes také hodnotí možnost vstupu dalších podpůrných dat, jako jsou operativní informace o hustotě dopravního provozu a incidentech na trase, počasí a jeho vývoj během cesty, užití jen určitých typů cest (např. z důvodu jejich zpoplatnění) či spojení mezi prostředky celé flotily atd.

62.         Z výše uvedeného je dle MENDELU zřejmé, že stanovení popsatelných technických parametrů je velmi proměnlivé a závisí na mnoha dalších skutečnostech, které se promítají do rozsahu a způsobu užití navigačních dat pro konkrétní aplikaci. Na základě dostupných informací se MENDELU domnívá, že nelze jednoznačně vymezit technické požadavky stanovením kvantitativních či kvalitativních parametrů geodat v podobě kvantifikace objektů a jejich atributů. Tato geodata budou vždy proměnlivá v čase vzhledem k jejich vývoji v reálném světě a není nám známa žádná technická specifikace, která by tuto problematiku obecně řešila pro potřeby navigačních systémů.

63.         Jistým řešením by dle MENDELU bylo specifikovat podrobnost navigačních dat porovnáním s existující datovou sadou (mapou), která je vymezena standardizovanou mapou (základní státní mapová díla) nebo jí odpovídající digitální datovou sadou (geodatabází) jako je například Základní báze geografických dat České republiky (tzv. ZABAGED). Taková data jsou v gesci ČÚZK, který je v této oblasti ústředním orgánem státní správy, ale pokrývá působností pouze území našeho státu a nelze jeho data použít mimo geografický rámec ČR. Rovněž samotná aktualizace geodat může být specifikována srovnáním s etalonem existujícího díla (geodat) ČÚZK, katastrálními daty nebo daty jiných subjektů, zabývajících se touto činností na trhu. Nicméně tím se dle MENDELU opět nelze vyhnout případnému odkazu na konkrétní subjekty, které se touto činností zabývají, neboť jejich technologie pořizování, ukládání, zpracování a aktualizace dat není obecně technicky specifikována a je předmětem jejich obchodní činnosti v rámci konkurence v tržním prostředí.

Odpověď ČÚZK

64.         Písemností ze dne 21. 9. 2021 sdělil ČÚZK Úřadu, že je ústředním správním úřadem zeměměřictví a katastru nemovitostí. Navigačními daty se nezabývá a definování technických parametrů navigačních dat (mapových podkladů) je tak mimo jeho věcnou působnost.

65.         Po konzultaci s odborníky Zeměměřického úřadu ČÚZK dále doplnil, že bez znalosti účelu, pro který jsou navigační data požadována, je prakticky nemožné na otázky týkající se technických požadavků kvalifikovaně odpovědět. V obecné rovině lze však uvést, že požadavky na data lze charakterizovat výčtem objektů databáze (včetně jejich atributů), přesností jejich polohového nebo prostorového určení a požadavkem na jejich aktuálnost. Takový soupis požadavků na data by však byl poměrně obsáhlý a bylo by obtížné jej vyhotovit, neboť by zřejmě nebylo možno odkázat na nějaký obecnější veřejně dostupný standard. Pokud by se v posuzovaném případě jednalo o aplikaci běžných navigačních zařízení v dopravě, pak požadavky na polohovou přesnost, úplnost a kvalitu dat nejsou vysoké, a data z příkladmo uvedených různých komerčních aplikací takové požadavky splňují.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

66.         Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil ve svém stanovisku ze dne 13. 10. 2021, které Úřad obdržel téhož dne. Navrhovatel úvodem svého vyjádření odkázal na svá předchozí vyjádření ve správním řízení. Navrhovatel poté rekapituloval vyjádření odborných subjektů, z nichž poukázal na to, že obě instituce potvrzují, že v obecné rovině lze požadavky na data charakterizovat výčtem objektů databáze (včetně jejich atributů), přesností jejich polohového nebo prostorového určení a požadavkem na jejich aktuálnost (viz odpověď ČÚZK), resp. že jsou stanoveny parametry, kterými lze geodata popsat, jako je poloha, resp. kvantita bodových, liniových nebo polygonových prvků vektorových dat (ev. velikost či počet jednotlivých pixelů rastrových dat), atributy (popisné vlastnosti prvků), prostorové vztahy (topologie) a časový rámec (viz odpověď MENDELU). Dále navrhovatel přistoupil k souhrnnému komentáři argumentů zadavatele.

67.         Navrhovatel podotkl, že mapové podklady jsou zásadní součástí navigačního systému (SW licencí navigace), proto dle jeho přesvědčení nelze opomenout specifikaci technických požadavků na mapové podklady, byť formálně je veřejná zakázka vypsána na dodání celého navigačního systému (navigačního software). Kvalita mapových podkladů má přímý vliv na kvalitu celého navigačního řešení. Argumentaci zadavatele, že vyjádřit technickou specifikaci například počtem adresních bodů je z jeho pohledu nereálné, že tento počet se v čase mění, považuje navrhovatel za nerelevantní, neboť v zásadě IT obor je tak dynamický, že se v čase vždy mění, a stanovit technické požadavky v zadávací dokumentaci ohledně IT zakázek je skutečnost, kterou realizují zadavatelé běžně. Skutečnost, že se věci v čase mění, lze dle navrhovatele v rámci smluvního vztahu s konkrétním dodavatelem ošetřit. V této souvislosti navrhovatel zdůrazňuje, že v okamžiku, kdy určitý subjekt použije open source kódy nebo data, zpracuje je do svého SW díla, garantuje pak tento subjekt, který vykonává k SW dílu autorská práva, kvalitu SW díla, kterou zadavatel v rámci zadávací dokumentace požadoval. Zadavateli by výrobce mapových podkladů negarantoval aktualizaci a správnost mapových podkladů, ale vybraný dodavatel by měl odpovídat za dodržování zadavatelem požadovaných parametrů (celého navigačního systému), které jsou (nebo budou) uvedeny v zadávací dokumentaci.

68.         K námitce zadavatele, že mu není známa žádná autorita v rámci České republiky, která by dokázala obecným způsobem část předmětu plnění (mapové podklady) dostatečně specifikovat, navrhovatel uvádí, že taková autorita není potřeba v situaci, kdy je přijata norma, která upravuje postupy při pořizování prostorových dat a definuje jejich základní vlastnosti, jako je definice geoprvku (datové slovníky pro geoprvky), jejich atributy a relační vztahy mezi geoprvky.

69.         K námitce zadavatele, že stanovit technickou specifikaci požadavků na mapové podklady je buď nemožné nebo obtížné výrazně nad rámec požadavků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, navrhovatel konstatuje, že stanovení vyčerpávajících a všechna případná rizika pokrývajících technických požadavků může být obtížné, ale nikoli nemožné, a že za hlavní problém navrhovatel považuje fakt, že se zadavatel o stanovení jakýchkoli, alespoň minimálních požadavků ani nepokusil, a to ani po námitkách, které k zadávací dokumentaci navrhovatel vznesl.

70.         Navrhovatel setrvává na svém názoru, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když nestanovil minimální technické požadavky na mapové podklady, neboť tyto určil v zadávací dokumentaci vyjmenováním příkladu čtyř výrobců mapových podkladů, a vyloučil možnost využití open source dat „OpenStreetmap“. Pokud by Úřad v rámci správního řízení vyhodnotil, že odborná vyjádření předložená vybranými institucemi nejsou z pohledu prokazování navrhovatelem tvrzených skutečností dostatečná, navrhuje navrhovatel nechat vyhotovit znalecké posudky. Vzhledem k výše uvedenému navrhovatel trvá na tom, aby Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

71.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace
o zadávacím řízení, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

72.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

73.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

74.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona pro účely tohoto zákona se rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

75.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

76.         Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

77.         Podle § 89 odst. 1 zákona technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c) odkazu na štítky.

78.         Podle § 89 odst. 5 zákona není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na

a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo

b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.

79.         Podle § 89 odst. 6 zákona odkaz podle odstavce 5 písm. a) nebo b) může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle odstavce 1 nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.

80.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

81.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

82.         V příloze č. 4 „Technická specifikace a specifikace ceny“ zadávací dokumentace pod bodem D.3 nadpisu IV. „Kvalita vybraného typu vypočítané trasy“ požadoval zadavatel jako „Povinné funkcionality“: „Možnost navigace v režimu IZS

Navigační aplikace a mapové podklady jsou optimalizovány pro specifické použití složkami IZS (průjezdná místa, jednosměrné ulice, vyhrazené pruhy).“.

83.         V příloze č. 4 „Technická specifikace a specifikace ceny“ zadávací dokumentace pod bodem D.4 nadpisu IV. „Kvalita vybraného typu vypočítané trasy“ požadoval zadavatel jako „Povinné funkcionality“: „Součástí dodávky navigační aplikace musí být i navigační data (mapy) od renomovaného komerčního poskytovatele (TomTom, Google, Here nebo Ceda).

Navigační aplikace musí primárně využívat komerčních navigačních dat / podkladů s pravidelnou garantovanou aktualizací a kvalitou dat TomTom, Here, Google nebo CEDA. Tento požadavek nevylučuje současné použití bezplatných navigačních dat (např. OSM, atd.) - viz. také požadavek doplňkové funkcionality.“.

84.         Ve „Vysvětlení a doplnění zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 23. 4. 2021 potom zadavatel v návaznosti na námitky 1 výše popsanou technickou specifikaci uvedenou v příloze č. 4 zadávací dokumentace pod bodem D.4 modifikoval takto: „Součástí dodávky navigační aplikace musí být i data (mapy) od poskytovatele jako je například Tomtom, Google, Here nebo Ceda a podobně.

Navigační aplikace musí primárně využívat navigačních dat / podkladů s pravidelnou garantovanou aktualizací a kvalitou dat jako je například TomTom, Here, Google nebo CEDA a podobně.

Zadavatel pro vyloučení pochybností uvádí, že v souladu s doplňkovou funkcionalitou bodu X.1, vylučuje, aby „primární“ mapový podklad podle požadavku bodu D.4 byl založen na Open Street Map (ten je možné použít pouze jako splnění požadavku bodu X.1.)“.

85.         V příloze č. 4 „Technická specifikace a specifikace ceny“ zadávací dokumentace pod bodem X.1 nadpisu „Rozšířené funkce a vlastnosti navigačního řešení“ uvedl zadavatel jako „Doplňkové funkcionality – nepovinné“: „Open-source vektorová navigační data bez nutnosti nákupu komerčních navigačních dat. Báze kompatibilních navigačních dat pravidelně bezplatně aktualizována min. 4x ročně.

Navigační aplikace umožňuje práci s Open-source vektorovými navigačními daty / mapovými podklady tj. nevyžaduje nákup komerčních navigačních dat / mapových podkladů. Tyto navigační data musím být min. 4x ročně bezplatně aktualizována.“.

Skutečnosti zjištěné z dalších zdrojů

86.         Na webové stránce https://www.openstreetmap.org/about (citováno ze dne 30. 6. 2021) je uvedeno: „OpenStreetMap poskytuje mapová data pro tisíce webových stránek, mobilních aplikací a hardwarových zařízení.

OpenStreetMap tvoří komunita uživatelů, kteří přidávají a udržují data o silnicích, cestách, kavárnách, železničních stanicích a mnohém dalším po celém světě.

Místní znalost

OpenStreetMap klade důraz na místní znalost. Přispěvatelé využívají letecké snímky, GPS přístroje a klasické mapy, aby ověřili, že OSM je přesné a aktuální.

Řízeno komunitou

Komunita OpenStreetMap je různorodá, vášnivá a každý den se rozrůstá. Mezi našimi přispěvateli najdete amatérské kreslíře map, profesionály z oblasti GIS, techniky spravující servery OSM, humanitární pracovníky mapující oblasti zasažené neštěstím a mnohé další. Pokud se chcete o komunitě dozvědět více, prohlédněte si blog OpenStreetMap, uživatelské deníky, komunitní blogy a webovou stránku nadace OSM Foundation.

Otevřená data

OpenStreetMap tvoří otevřená data: smíte je užívat pro libovolný účel, pokud uvádíte autorství OpenStreetMap a jeho přispěvatelů. Pokud data měníte nebo rozšiřujete jistými způsoby, smíte výsledek šířit jen pod stejnou licencí. Podrobnosti najdete na stránce Autorská práva a licence.“.

K výroku tohoto rozhodnutí

87.         Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám, jimiž zadavatel dle mínění navrhovatele nezákonně stanovil, že požaduje dodání pouze určité konkrétní značky výrobku a zároveň vyloučil použití „OpenStreetMap“. Navrhovatel tak setrvává na obsahu svých námitek 2, jejichž vypořádání ze strany zadavatele v jeho rozhodnutí o námitkách 2 považuje za obecné, a tedy nepřezkoumatelné.

88.         Úřad nejprve přistoupil k posouzení námitky navrhovatele vůči rozhodnutí o námitkách 2. Obecně z ustanovení § 245 odst. 1 zákona vyplývá, že je zadavatel povinen v rozhodnutí uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to tak, aby bylo přezkoumatelné. Jedná se o logický požadavek, neboť zadavatel je osobou odpovědnou za průběh zadávacího řízení, a měl by proto být schopen svůj postup v rámci zadávacího řízení obhájit. Zákon zároveň uvádí povinnost se v odůvodnění podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Tuto svou povinnost zadavatel nesplní, pokud se vypořádá s námitkami pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za dostačující se proto nepovažuje konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní.

89.         Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách 2 v návaznosti na jeho zákonné obsahové požadavky podle § 245 odst. 1 zákona a má za to, že zadavatel požadavku jejich přezkoumatelnosti dostál. Neomezil se totiž na pouhé obecné sdělení, avšak své rozhodnutí opřel o konkrétní skutečnosti, jimiž vyvrací tvrzení navrhovatele v jeho námitkách 2. Zadavatel se výslovně vyjádřil k důvodům, které ho vedly k demonstrativnímu uvedení navigačních dat či podkladů s pravidelnou garantovanou aktualizací, jako je například „TomTom, Here, Google nebo CEDA a podobně“. Konkrétně uvedl, že vyjmenováním poskytovatelů mapových podkladů byly definovány vlastnosti poptávaného software, jelikož dle něj nelze obecným způsobem předmět plnění dostatečně specifikovat. Toto jsou totožné důvody, na kterých zadavatel konstantně setrvává i ve svých vyjádřeních ve správním řízení u Úřadu citovaných výše v textu. Rovněž zadavatel již v rozhodnutí o námitkách 2 předestírá jednoznačné důvody, které jej vedly k vyloučení „OpenStreetMap“ jakožto hlavního zdroje dat dodavatelů, a to z pozice potřeb Policie ČR coby základní složky IZS a z toho plynoucího důrazu na maximální přesnost, aktuálnost dat a garantovanou kvalitu dat. Také tyto důvody zadavatel opakuje ve svých vyjádřeních ve správním řízení a jsou podrobně uvedeny výše v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí.

90.         Zadavatel z pohledu Úřadu v rozhodnutí o námitkách 2 reaguje konkrétně na námitky 2 navrhovatele. Systematika rozhodnutí o námitkách 2 je jasná a přehledná, jeho obsah je srozumitelný a dostatečně podrobný, čemuž nasvědčuje i fakt, že navrhovatel mohl s obsahem rozhodnutí o námitkách 2 polemizovat ve svém návrhu. Skutečnost, že navrhovatel s argumentací zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách 2 i nadále nesouhlasí, nemůže být důvodem pro konstatování nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách 2, které se dostatečně podrobně a přehledně námitkami 2 navrhovatele zabývá. Námitku navrhovatele směřující proti rozhodnutí o námitkách 2 Úřad neshledal případnou.

91.         Co se potom týče námitky navrhovatele směřující proti zadávacím podmínkám, jimiž zadavatel dle mínění navrhovatele nezákonně stanovil, že požaduje dodání pouze určité konkrétní značky výrobku a zároveň vyloučil použití „OpenStreetMap“, k tomu Úřad uvádí následující.

92.         Ustanovení § 89 v odst. 5 a 6 zákona upravuje dvě výjimky ze zákazu používání odkazů, které dopadají na dvě rozdílné situace s tím, že jedna výjimka je stanovena v § 89 odst. 5 zákona a druhá v § 89 odst. 6 zákona. Tento výklad je patrný z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0187/2017/VZ-01526/2018/322/AHo ze dne 17. 1. 2018, dle kterého „(…) oprávněnost použití odkazu na určitý výrobek spočívá ve dvou rozdílných situacích. V prvním případě, odůvodňuje-li to předmět veřejné zakázky je odkaz na výrobek bez dalšího možný (viz § 89 odst. 5 zákona). V druhém případě lze užít přímého odkazu, pokud technické podmínky není možné dostatečně přesně nebo srozumitelně popsat, avšak současně musí zadavatel uvést možnost nabídky rovnocenného řešení (viz § 89 odst. 6 zákona). Uvedené situace reagují na různé skutečnosti a nelze je navzájem zaměňovat.“.

93.         Obdobná interpretace vyplývá rovněž z důvodové zprávy k zákonu, podle které „zadavatel může odkaz (přímý i nepřímý) použít v případě, že je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky nebo stanovení technických podmínek jinak nemůže být dostatečně přesné a srozumitelné a zadavatel zároveň výslovně umožní použití rovnocenných řešení; připuštění rovnocenných řešení však nemůže být v zadávací dokumentaci uvedeno paušálně pro celé zadávací podmínky či jejich části, ale musí být výslovně uvedeno u každého jednotlivého odkazu, zákon ale nevyžaduje konkrétní formulaci tohoto připuštění.“.

94.         V této souvislosti lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 51/2007 – 134 ze dne 11. 12. 2009, který byl potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16. 11. 2010, podle kterého „(…) zákaz uvádět v zadávací dokumentaci obchodní firmu však není absolutní a ZVZ stanoví dvě výjimky, kdy jsou odkazy přípustné. Zadavatel tak může odkázat na obchodní firmu tehdy, je-li to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky nebo tehdy, není-li schopen objektivně popsat předmět veřejné zakázky s použitím obecných technických podmínek podle § 45 a § 46 ZVZ.“. Přestože tyto rozsudky dopadají na právní úpravu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou aplikovatelné i na stávající právní úpravu zákona o zadávání veřejných zakázek.

95.         Lze tedy obecně shrnout, že je zadavatel povinen stanovit technické podmínky podle § 89 odst. 1 zákona, a pokud lze předmět veřejné zakázky popsat pouze tímto způsobem, nesmí použít odkaz podle § 89 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona. Pouze ve výjimečných případech, kdy by prostřednictvím obecné specifikace nebylo možné vymezit předmět veřejné zakázky dostatečně přesně nebo srozumitelně, je v souladu s § 89 odst. 6 zákona dovoleno odkaz použít. V takovém případě je zadavatel povinen připustit možnost nabídnout rovnocenné řešení, a to u každého odkazu zvlášť.

96.         Právě druhá výjimka ze zákazu používání odkazů (které omezují hospodářskou soutěž), jenž je uvedena v § 89 odst. 6 zákona, podle kterého může zadavatel odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné, připadá do úvahy v přezkoumávaném případě a také ji zadavatel uvádí na svou obhajobu.

97.         Navrhovatel nicméně důvody zadavatele zpochybňuje a setrvává na svém postoji, že zadavatel jednal nezákonně, když požadoval pouze dodání určité značky výrobku, aniž by umožnil obdobné řešení. Vysvětlení zadavatele, že nebylo možné obecným způsobem předmět plnění dostatečně specifikovat, a proto příkladmo odkázal na navigační data či podklady s pravidelnou garantovanou aktualizací, jako je například „TomTom, Here, Google nebo CEDA“, navrhovatel ve svých vyjádřeních zpochybňuje. Na výzvu Úřadu se potom navrhovatel pokouší nastínit způsoby, jakými by takové definování bylo možno provést bez uvedení odkazů na určité dodavatele či výrobky (viz zejm. body 37. až 41. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

98.         Zadavatel pak opětovně k výzvám Úřadu vysvětluje (viz zejm. body 42. až 47. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že výčet poskytovatelů komerčních datových podkladů uvedl jako ilustrativní, aby sloužil pro dokreslení základního požadavku na garanci aktualizace a správnosti dat. Trvá pak konstantně na tom, že tato data rozhodně nelze specifikovat kvantitativně, jak nastiňoval navrhovatel, a to ani počtem adresních bodů, ani počtem bodů zájmu, ani jiných dalších ukazatelů, a to nejen kvůli časové proměnnosti těchto dat, ale zejména proto, že počet jakýchkoli elementů v navigačních datech nezajistí základní požadavek zadavatele na správnost, úplnost a pravidelnou aktualizací dat. Svůj negativní postoj k možné specifikaci požadovaných dat bez uvedení značek dále zadavatel rozvedl i ve svém vyjádření ze dne 6. 8. 2021 (viz body 48. až 57. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž reagoval na dotazy Úřadu uvedenými pod body A. až G.

99.         V rámci posouzení oprávněnosti postupu zadavatele podle § 89 odst. 6 zákona se Úřad obrátil na nezávislé odborné instituce s dotazem, zda existují popsatelné technické parametry, pomocí nichž by šlo vymezit požadavky zadavatele na navigační data (mapové podklady), aby dosahovaly kvalitativního standardu odpovídajícímu např. komerčním produktům TomTom, Here, Google nebo CEDA a podobně, bez použití odkazu na tyto produkty (viz bod 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

100.     Z odborných subjektů se k věci vyjádřila MENDELU (viz body 60. až 63. odůvodnění tohoto rozhodnutí), která vyslovila předpoklad, že nelze jednoznačně vymezit technické požadavky stanovením kvantitativních či kvalitativních parametrů geodat v podobě kvantifikace objektů a jejich atributů, že tato geodata budou vždy proměnlivá v čase vzhledem k jejich vývoji v reálném světě a není jí známa žádná technická specifikace, která by tuto problematiku obecně řešila pro potřeby navigačních systémů. MENDELU rovněž odkázala na ČÚZK jakožto odborníka na tuto oblast s upozorněním, že pokrývá působností pouze území našeho státu a nelze jeho data použít mimo geografický rámec ČR. Závěrem svého vyjádření nicméně MENDELU opět podotkla svůj předpoklad, že ani s využitím katastrálních dat se nelze vyhnout případnému odkazu na konkrétní subjekty, které se touto činností zabývají, neboť jejich technologie pořizování, ukládání, zpracování a aktualizace dat není obecně technicky specifikována a je předmětem jejich obchodní činnosti v rámci konkurence v tržním prostředí. Lze tedy shrnout, že MENDELU vyjádřila stanovisko podporující argumentaci zadavatele.

101.     V návaznosti na doporučení MENDELU se Úřad obrátil s totožnými dotazy jako v bodě 25. odůvodnění tohoto rozhodnutí na ČÚZK, který v obecné rovině uvedl, že požadavky na data lze charakterizovat výčtem objektů databáze (včetně jejich atributů), přesností jejich polohového nebo prostorového určení a požadavkem na jejich aktuálnost. Zároveň ovšem zdůraznil, že takový soupis požadavků na data by však byl poměrně obsáhlý a bylo by obtížné jej vyhotovit. Pokud by se v posuzovaném případě jednalo o aplikaci běžných navigačních zařízení v dopravě, pak požadavky na polohovou přesnost, úplnost a kvalitu dat nejsou vysoké, a data z příkladmo uvedených různých komerčních aplikací takové požadavky splňují. Tedy i ČÚZK se přiklonil k postoji zadavatele, že není v zásadě reálné bez odkazu na konkrétní subjekty požadavky zadavatele na navigační data jednoznačně specifikovat (blíže viz bod 65. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

102.     Navrhovatel nicméně ve vyjádření k podkladům rozhodnutí z vyjádření odborných subjektů zdůrazňuje pouze jejich úvodní část, a to že slovy navrhovatele obě instituce potvrzují, že v obecné rovině lze požadavky na data charakterizovat či popsat obecně. Navrhovatel zmiňuje i následná tvrzení těchto odborných institucí, že takové vymezení ovšem není příliš reálné či by bylo příliš obtížné. Těmto částem odborných stanovisek však nepřikládá stejnou váhu a v zásadě je pomíjí, což se ovšem s celkovým vyzněním oněch vyjádření vycházejících ve prospěch argumentace zadavatele nikterak neslučuje.

103.     Co se týče poznámky navrhovatele, že pokud by Úřad v rámci správního řízení vyhodnotil, že odborná vyjádření předložená vybranými institucemi nejsou z pohledu prokazování navrhovatelem tvrzených skutečností dostatečná, navrhuje navrhovatel nechat vyhotovit znalecké posudky, Úřad uvádí, že vyhodnotil vyjádření daných subjektů v kontextu s vyjádřeními zadavatele i navrhovatele jako dostatečná a nutnost vypracování znaleckého posudku neshledal. Úřad pro úplnost dodává, že není jeho povinností takový krok na návrh navrhovatele automaticky volit, pokud neshledá jeho objektivní nutnost pro potřeby svého přezkumu. Zde Úřad odkazuje též na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 80/2012-65 ze dne 18. 9. 2014: „[t]eprve pokud právní posouzení věci orgánem dohledu nedospěje k jednoznačnému závěru, je na místě opatřit si znalecký posudek k otázkám skutkovým. Znalecké posouzení není postaveno naroveň posouzení právnímu, nýbrž jde o podpůrný důkazní prostředek pro právní výklad.“.

104.     Po posouzení veškerých kontradiktorních tvrzení a argumentací zadavatele a navrhovatele v rámci všech jejich vyjádření ve správním řízení a s přihlédnutím k názorům odborných subjektů, jmenovitě MENDELU a ČÚZK, má Úřad za to, že zadavatel dostatečně odůvodnil svůj postup podle § 89 odst. 6 zákona, dle něhož může zadavatel odkaz na konkrétní subjekty použít, pokud stanovení technických podmínek podle § 89 odst. 1 zákona nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné, což v daném případě právě nastalo. Mínění navrhovatele, že lze požadavky na mapové podklady definovat prostřednictvím adresních bodů apod., tak neodpovídá reálným možnostem zadavatele, který je nucen využít definici svých požadavků skrz příkladmé odkazy na komerční poskytovatele, jelikož mapové podklady obsahují obrovské množství proměnných údajů a definovat je tak jinak než skrze odkazy by bylo mimořádně obtížné, ne-li nemožné.

105.     Ostatně fakt, že stanovení vyčerpávajících a všechna případná rizika pokrývajících technických požadavků může být obtížné, připouští ve vyjádření k podkladům rozhodnutí i navrhovatel, avšak trvá na tom, že to není nemožné, a podotýká, že zadavateli nejvíce vytýká, že se o stanovení jakýchkoli, alespoň minimálních požadavků ani nepokusil (viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad dodává, že konstantně ve své rozhodovací praxi akcentuje, že je to především zadavatel, kdo zná nejlépe své potřeby, a tedy, že jej nelze nutit za každou cenu postupovat způsobem, který je pro něj nevyhovující, pokud svůj postup uspokojivě odůvodní, což Úřad v daném případě ověřil. Při stanovení zadávacích podmínek nelze akceptovat libovůli na straně zadavatele, tedy pouhé konstatování skutečnosti, že takový je zadavatelův požadavek, ale vždy je nutno hledat za požadavkem zadavatele relevantní důvody, které jej k jeho nastavení vedly. Platí současně, že i samotné zdůvodnění nastavené podmínky má být přiměřené její složitosti, specifičnosti či přísnosti, tedy nelze nutit zadavatele, aby každou stanovenou podmínku zadávací dokumentace vyčerpávajícím způsobem obhajoval, tedy nelze na něj klást v tomto směru přehnané požadavky (srov. závěry rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 27. 1. 2016, č. j. 31 Af 14/2014 – 48).  Zdůvodnění zadávací podmínky však musí být natolik přesvědčivé, aby s ohledem na její charakter bylo možno konstatovat, že případné omezení hospodářské soutěže je v daném případě na místě.

106.     Ustanovení § 36 odst. 1 zákona (o němž je zde v textu rovněž pojednáno níže v bodech 117. až 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je výrazně provázáno se zásadou rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona, a proto je třeba při posuzování sporné zadávací podmínky a případné bezdůvodnosti omezení hospodářské soutěže touto spornou zadávací podmínkou vycházet i z teze obsažené v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 1. 2016, č. j. 31 Af 14/2014-48, která zní takto: „Jakkoliv soud respektuje nutnost ochrany soutěže při zadávání veřejných zakázek, zároveň považuje za nutné, aby kontrola zadávání veřejných zakázek byla smysluplná a nekladla na zadavatele nelogické a přehnané požadavky. Právě proto by naplnění podmínek skryté diskriminace mělo být vykládáno restriktivně.“. V tomto smyslu by tedy Úřad měl svůj zásah velmi zvažovat v případech, kdy zadavatel postupoval při stanovení určité zadávací podmínky logicky, racionálně, svůj postup smysluplně odůvodnil a současně nepostupoval zjevně nepřiměřeně ve vztahu k povaze sporné zadávací podmínky a charakteru veřejné zakázky.

107.     S výše řečeným souvisí právě i vypořádání námitek navrhovatele uvedených v bodech 67. a 68. odůvodnění tohoto rozhodnutí. Jestliže tedy zadavatel opakovaně trvá na tom, že vymezení předmětu plnění týkajícího se požadavků na mapové podklady považuje za mimořádně obtížné, a navíc tuto obtížnost v zásadě nepopírá ani navrhovatel, pak odvolávání se na normy ohledně pořizování prostorových dat, definice geoprvků a jejich relační vztahy není ze strany navrhovatele případné, jelikož zadavatel vysvětlil rizika, která ze spoléhání se na obecná vymezení pro něj mohou vyplývat – mj. neustálá proměnlivost dat atd., a v případě připuštění „OpenStreetMap“ (viz podrobněji v textu níže pod bodem 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí a následujícími) navíc i živelnost tvorby na v zásadě amatérské bázi, což lze objektivně ověřit (viz i body 86., 115. a 116. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Jestliže je potom obtížné, ne-li nemožné takové požadavky a parametry mapových podkladů pro potřeby zadavatele vymezit, bylo by logicky obtížné i takové požadavky detailně definovat do smlouvy tak, aby byly efektivně vymahatelné. Tento fakt poněkud relativizuje námitku navrhovatele, že vše včetně garance kvality plnění lze ošetřit v rámci smluvního vztahu s konkrétním dodavatelem. Takové požadavky totiž musí být definovány již v zadávací dokumentaci, aby byly pro všechny potenciální dodavatele jasně srozumitelné, tudíž i transparentní. Pokud tedy zadavatel trvá na tom, že obecným vymezením předmětné zadávací podmínky definovat nelze, resp. velmi obtížně, nemůže být toto suplováno ani v rámci konkrétního smluvního vztahu s vybraným dodavatelem.

108.     Úřad dodává, že při nastavení zadávacích podmínek výrazně působí zásada přiměřenosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona. Zakotvení této zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení a zadavatel se touto zásadou má řídit ve všech fázích zadávacího řízení, typicky pak v případě nastavení parametrů zadávacího řízení. Nastavením zadávacích podmínek stanovuje zadavatel základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit určitou svou oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny, což dle mínění Úřadu (i v návaznosti na výše popsané) ze strany zadavatele nastalo.

109.     Úřad podotýká, že není pravdou, že zadavatel neumožnil jiné rovnocenné řešení. V původní zadávací dokumentaci zadavatel skutečně zmínil taxativně pouze 4 možné poskytovatele – „TomTom, Google, Here nebo Ceda“ (viz bod 83. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Nicméně právě v návaznosti na námitky 1 navrhovatele tento svůj požadavek ve „Vysvětlení a doplnění zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 23. 4. 2021 (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí) modifikoval na demonstrativní výčet: „jako je například Tomtom, Google, Here nebo Ceda a podobně“. Takto svůj požadavek zadavatel uvedl do souladu se zákonem, tedy se zněním § 89 odst. 6 zákona, které výslovně požaduje, že je zadavatel povinen připustit možnost nabídnout rovnocenné řešení k příkladnému výčtu odkazů na konkrétní výrobky či dodavatele. Námitce navrhovatele, že zadavatel nezákonně stanovil, že požaduje dodání pouze určité konkrétní značky výrobku či spíše výrobků, tak nelze dát s ohledem na výše řečené za pravdu.

110.     Co se potom týče související námitky navrhovatele, že zadavatel nedostál své zákonné povinnosti akceptovat rovnocenné řešení, když vyloučil použití „OpenStreetMap“ jako mapových podkladů pro navigační data, tak ani v tomto aspektu nemůže Úřad s navrhovatelem souhlasit.

111.     Je pravdou, že zadavatel ve „Vysvětlení a doplnění zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 23. 4. 2021 (viz opět bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí) připustil výslovně řešení obdobná renomovaným komerčním poskytovatelům „například TomTom, Google, Here nebo Ceda a podobně“. Zadavatel ale zároveň uvedl, že: „Navigační aplikace musí primárně využívat navigačních dat / podkladů s pravidelnou garantovanou aktualizací a kvalitou dat jako je například TomTom, Here, Google nebo CEDA a podobně.“. Zde je právě přítomno zdůvodnění, proč zadavatel požaduje data/podklady od renomovaných poskytovatelů, jelikož klade důraz na jejich pravidelnou garantovanou aktualizaci a kvalitu. Z téhož důvodu zadavatel uvedl, že „vylučuje, aby „primární“ mapový podklad podle požadavku bodu D.4 byl založen na Open Street Map“, který ovšem připustil jako doplňkovou nepovinnou funkcionalitu.

112.     Zadavatel zkrátka data založená na „OpenStreetMap“ nepovažuje za kvalitativně obdobná s pravidelnou garantovanou aktualizací jako data od demonstrativně vylíčených komerčních poskytovatelů. Zadavatel tento svůj konstantně zastávaný postoj dostatečně a opakovaně zdůvodňuje ve všech svých vyjádřeních ve správním řízení u Úřadu (viz výše citovaný obsah v rámci vyjádření zadavatele k návrhu, vyjádření zadavatele ze dne 28. 7. 2021 k usnesení Úřadu ze dne 22. 7. 2021, vyjádření zadavatele ze dne 6. 8. 2021 k usnesení Úřadu ze dne 2. 8. 2021) a rovněž už i v rozhodnutí o námitkách 2 směrovanému vůči navrhovateli. Tato vyjádření zadavatele považuje Úřad za plně přesvědčivá, proto na jejich výše citovaný obsah v podrobnostech odkazuje.

113.     Pro úplnost Úřad shrnuje, že zadavatel předně zdůrazňuje, že přesná a spolehlivá data potřebuje pro plnění funkce Policie ČR a funkce klíčové složky IZS. Ohledně „OpenStreetMap“ zadavatel trvá na tom, že data založená na „OpenStreetMap“ vychází z podkladů, které zadávají sami uživatelé, negarantují validaci předmětných dat. Z pohledu zadavatele tak může dojít k větší záměrné i neúmyslné chybovosti zadaných dat oproti garantovaným mapovým podkladům, což by mohlo vést i k ohrožení života, zdraví a majetku, pokud by Policie ČR taková nepřesná či přímo chybná data využila při akutním zásahu. Nemůže se tak absolutně spolehnout, že se jedná o vždy důvěryhodné zdroje dat. Zadavatel vyjmenoval řadu slabin, která jsou s tímto komunitním projektem spojena a vyplývají přímo ze zadavatelem uvedeného odkazu: nízká kultura udržování dat, většina uživatelů se zaměřuje jen na zaplnění prázdných míst na mapách, ne na udržování jejich aktuálnosti, komunita má nízký počet přispěvatelů, základní části datového modelu stále trpí chybějícími nebo vynechanými částmi, žádná nebo nízká podpora pro informace dočasné nebo poskytované v reálném čase (stavební uzávěry apod.), spoléhání se na zdroje mapových podkladů mimo kontrolu komunity, nejsou k dispozici nástroje pro udržení aktuality importovaných dat se zdrojem atd. Jmenuje rovněž zásadní rozdíly pro sebe coby bezpečnostní složku mezi certifikovanými podklady na straně jedné a otevřenými podklady typu „OpenStreetMap“ na straně druhé. Zadavatel poukazuje, že u „OpenStreetMap“ dat neexistuje garance správnosti, úplnosti ani aktualizací, data jsou doplňována komunitně a hrozí, že například nový segment silniční sítě nebude v mapách dostatečně správně nebo včas obsažen. Zadavatel se také obává cíleného útoku na navigační data formou podvržení neplatného úseku či jeho parametrů. Taková záměrně nebo i neúmyslně způsobená chyba v navigačních datech může přímo ohrozit životy osob případně způsobit škody na majetku při chybně vedeném zásahu Policie ČR. Zde zadavatel odkazuje na svůj požadavek pod bodem D.3 přílohy č. 4 zadávací dokumentace (viz bod 82. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

114.     Lze tak uzavřít, že zadavatel data založená na „OpenStreetMap“, kterými disponuje navrhovatel jako základními ve svých navigacích, jako hlavní zdroj pro navigační aplikaci odmítá, protože je jejich obsah tvořen živelně přímo uživateli na webu, a není tudíž garantovaný. Zadavatel požaduje garantované aktualizace ve stálé kvalitě, jež mu mapové podklady z „OpenStreetMap“ dle jeho mínění zaručit nemohou, proto uvádí demonstrativní odkaz na konkrétní komerční poskytovatele mapových podkladů, pouze jejichž standardy považuje za bezpečné, spolehlivé a odpovídající jeho potřebám a postavení coby klíčové složky IZS.

115.     Výše popsané argumenty zadavatele vyvracejí již samy o sobě námitky navrhovatele o srovnatelnosti mapových podkladů „OpenStreetMap“ s podklady od komerčních poskytovatelů. Nicméně Úřad provedl i vlastní šetření, a to přímo na webové stránce věnované „OpenStreetMap“ (viz bod 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Charakteristika „OpenStreetMap“ tam uvedená plně odpovídá postoji zadavatele a jeho výhradám, když se zde mimo jiné píše: „Komunita OpenStreetMap je různorodá, vášnivá a každý den se rozrůstá. Mezi našimi přispěvateli najdete amatérské kreslíře map, profesionály z oblasti GIS, techniky spravující servery OSM, humanitární pracovníky mapující oblasti zasažené neštěstím a mnohé další.“. Je tak patrné, že komunitu přispěvatelů „OpenStreetMap“ netvoří výhradně profesionálové, ale rovněž různí amatérští nadšenci. Takové mapové podklady lze tak chápat jako vhodné a dostačující např. pro soukromé cestovatele, nikoli však jako hlavní zdroj pro státní bezpečnostní sbor, jímž je Policie ČR plnící i funkci složky IZS, u níž je důraz na garantovanou vysokou úroveň kvality dat v čase i místě opodstatněný. Zadavatel však také dostatečně zdůvodnil, proč tento zdroj nemůže brát jako hlavní, ale nebrání se mu jakožto doplňkovému. Je tak na navrhovateli, který jakožto poskytovatel navigační aplikace bude trvat pouze na tomto zdroji dat a nedostojí tak požadavkům zadavatele, anebo si zajistí i zdroje jiné – komerční odpovídající požadavkům zadavatele a „OpenStreetMap“ ponechá jako doplňkový, pak by zadávacím podmínkám mohl dostát.

116.     Ostatně sám navrhovatel zmiňuje paralelu „OpenStreetMap“ a internetové encyklopedie Wikipedia, která funguje na obdobné komunitní bázi tvorby. Wikipedii lze považovat za užitečného pomocníka, prostřednictvím něhož lze získat alespoň základní přehled o dané problematice, ovšem právě tento zdroj a informace v něm obsažené mohou být kolísavé kvality, někdy i ne zcela přesné či věrohodné. K této otázce se ostatně vyjádřil i Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 5. 2015 č. j. 4 As 58/2015 – 31, které se týkalo konkrétně dokazování obsahem internetové encyklopedie Wikipedia. Z uvedeného rozhodnutí se podává následující: „Nejvyšší správní soud k námitce týkající se nepřípustnosti dokazování obsahem internetové encyklopedie Wikipedia uvádí, že správní orgány nejsou § 51 odst. 1 správního řádu zásadně omezeny ve výběru důkazních prostředků. ‘Hodnocením důkazů je myšlenková činnost, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti a posléze hodnota pravdivosti (věrohodnosti)‘ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 6. 2007, č. j. 7 Afs 128/2006 - 67). Ačkoli důkaz provedený příspěvkem z otevřené internetové encyklopedie může být méně věrohodný, což správní orgán posoudí v každém jednotlivém případě v rámci zásady volného hodnocení důkazů (§ 50 odst. 4 správního řádu), rozhodně se nelze ztotožnit se závěrem stěžovatele, že takový důkazní prostředek by měl být a priori nepřípustný“. Interpretací uvedeného názoru Nejvyššího správního soudu pak lze dospět k závěru, že i prostřednictvím sítě internet lze získat určité informace, které lze využít s řádným posouzením věrohodnosti i jako důkazní prostředek. Nicméně však je třeba mít na paměti, že použití takto získaných informací by mělo být spíše podpůrné, případně pro získání základní orientace v dané odborné problematice. Proto také zadavatel „OpenStreetMap“ neodmítá zcela, ale její mapové podklady akceptuje jako doplňkové, orientační, ale nikoli hlavní, což nelze zadavateli přičítat k tíži, zejména při akcentování důležitosti jeho postavení při ochraně života, zdraví a majetku občanů. Obdobně jako „OpenStreetMap“ i Wikipedia slouží jako užitečný informační zdroj pro základní orientaci v problematice, ale nikoli jako primární zdroj pro psaní vědeckých prací například. V tomto duchu se též vyjadřuje zadavatel, jak je popsáno v bodě 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

117.     Spolu s pravidly stanovenými ve výše zmíněných ustanoveních zákona, tzn. § 89 odst. 5 a 6 zákona, velmi úzce souvisí pravidlo vymezené v § 36 odst. 1 zákona. Posledně zmiňované ustanovení zákona stanovuje, že zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže. Smysl všech těchto uváděných ustanovení je zřejmý, a to aby byla soutěž o dodání plnění otevřena co nejvíce dodavatelům, omezují bezdůvodné zaměření se na konkrétní plnění; pro výjimky, kdy dochází k určitému možnému uzavírání okruhu možných dodavatelů, pak musí být dány specifické důvody.

118.     Omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, je jedním z důsledků samotného zadávacího řízení. Uvedené omezení se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a příp. nastavením požadavků na kvalifikaci, stanovením technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky apod.; samotný výběr pak prostřednictvím hodnocení na základě předem stanovených kritérií hodnocení. Všechny parametry, které vedou k této „selekci“ musí být nastaveny takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem. Tomu mají zabránit právě zásady uvedené v § 6 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

119.     Úřad upozorňuje, že zásadu zákazu diskriminace nelze zaměňovat s prostou neschopností konkrétního dodavatele splnit zadávací podmínky, resp. realizovat předmět plnění veřejné zakázky v požadované kvalitě či rozsahu. Je třeba si uvědomit samotný smysl stanovení zadávacích podmínek, které jsou svým způsobem vždy k některým subjektům „diskriminační“, což vychází z jejich samotného účelu. Pokud by totiž zadavatel nebyl oprávněn stanovit zadávací podmínky, zjevně by nebyl schopen dosáhnout ani cíle samotného zadávání, tedy realizace požadovaného předmětu plnění v určité kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Jak uvedl Úřad již výše, omezení okruhu dodavatelů je důsledkem samotného procesu zadávání.

120.     Ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek lze konstatovat, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak dodavatele, je zákonem předvídaná a povolená. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak pak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci technických podmínek zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé dodavatele. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb. Technická specifikace musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele.

121.     Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona přitom platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pokud tomu tak bude, nelze z pohledu Úřadu hovořit o porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek zadavatelem.

122.     V návaznosti na výše popsané Úřad konstatuje, že zadavatel svůj požadavek na garantovaná navigační data dostatečně zdůvodnil, proto tím, že vyloučil „OpenStreetMap“ jako primární zdroj dat pro navigaci neporušil ani § 89 odst. 6 zákona týkající se připuštění rovnocenných variant, ani § 36 odst. 1 zákona zakazující bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel svůj postup přesvědčivě odůvodnil, proto Úřad námitku zadavatele proti předmětné zadávací podmínce týkající se požadavku na zdroje navigačních dat nepovažuje za opodstatněnou.

123.     Ve světle všech shora uvedených skutečností a v souvislosti se všemi zjištěnými poznatky tedy Úřad uzavírá, že v šetřeném případě zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když v zadávací dokumentaci stanovil, že navigační aplikace musí primárně využívat navigačních dat/podkladů s pravidelnou garantovanou aktualizací a kvalitou dat, jako je „například TomTom, Here, Google nebo CEDA a podobně“, a když vyloučil „OpenStreetMap“ coby primární mapový podklad, jelikož zadavatel tento svůj postup dostatečně zdůvodnil. Úřad proto podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad štolou 936/3, 170 00 Praha – Holešovice

2.             DYNAVIX a.s., Branická 69/66, 147 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy