číslo jednací: 39775/2021/500/AIv
spisová značka: S0344/2021/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Zadláždění povrchu místní komunikace – Štěnovice – ul. Ke Mlýnu |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2021 |
| Datum nabytí právní moci | 10. 12. 2021 |
| Dokumenty |  2021_S0344.pdf 309 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0344/2021/VZ Číslo jednací: ÚOHS-39775/2021/500/AIv |
|
Brno 24. 11. 2021 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení vedeném pod sp. zn. S0344/2021/VZ, které se týká správních řízení sp. zn. S0344/2021/VZ a S0345/2021/VZ zahájených dne 17. 8. 2021 z moci úřední, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Štěnovice, IČO 00257303, se sídlem Čižická 133, 332 09 Štěnovice,
v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 17. 4. 2020 a jejího dodatku č. 1 uzavřeného dne 19. 6. 2020 s vybraným dodavatelem Stavland s.r.o., IČO 29077541, se sídlem K Cihelnám 3/6, 326 00 Plzeň, na realizaci veřejné zakázky „Zadláždění povrchu místní komunikace – Štěnovice – ul. Ke Mlýnu“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení a v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 6. 4. 2020 a jejího dodatku č. 1 uzavřeného dne 9. 6. 2020 s vybraným dodavatelem W & W STAVBY s.r.o., IČO 25240587, se sídlem Kollárova 420/24, 301 00 Plzeň, na realizaci veřejné zakázky „Rozšíření sběrného dvora odpadů Štěnovice“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
rozhodl takto:
I.
Obviněný – obec Štěnovice, IČO 00257303, se sídlem Čižická 133, 332 09 Štěnovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu „Zadláždění povrchu místní komunikace – Štěnovice – ul. Ke Mlýnu“, kterou uzavřel dne 17. 4. 2020 s vybraným dodavatelem Stavland s.r.o., IČO 29077541, se sídlem K Cihelnám 3/6, 326 00 Plzeň, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 4. 5. 2020, přičemž předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 18. 11. 2020.
II.
Obviněný – obec Štěnovice, IČO 00257303, se sídlem Čižická 133, 332 09 Štěnovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 19. 6. 2020 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 17. 4. 2020 s vybraným dodavatelem – Stavland s.r.o., IČO 29077541, se sídlem K Cihelnám 3/6, 326 00 Plzeň – na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Zadláždění povrchu místní komunikace – Štěnovice – ul. Ke Mlýnu“, nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 7. 7. 2020, přičemž předmětný dodatek obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 18. 11. 2020.
III.
Obviněný – obec Štěnovice, IČO 00257303, se sídlem Čižická 133, 332 09 Štěnovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Rozšíření sběrného dvora odpadů Štěnovice“, kterou uzavřel dne 6. 4. 2020 s vybraným dodavatelem W & W STAVBY s.r.o., IČO 25240587, se sídlem Kollárova 420/24, 301 00 Plzeň, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 21. 4. 2020, přičemž předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 18. 11. 2020.
IV.
Obviněný – obec Štěnovice, IČO 00257303, se sídlem Čižická 133, 332 09 Štěnovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v souvislosti s uzavřením dodatku č. 1 ze dne 9. 6. 2020 ke smlouvě o dílo ze dne 6. 4. 2020 s vybraným dodavatelem – W & W STAVBY s.r.o., IČO 25240587, se sídlem Kollárova 420/24, 301 00 Plzeň – na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Rozšíření sběrného dvora odpadů Štěnovice“, nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 citovaného zákona, když citovaný dodatek neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 24. 6. 2020, přičemž předmětný dodatek obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 18. 11. 2020.
V.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí se obviněnému – obec Štěnovice, IČO 00257303, se sídlem Čižická 133, 332 09 Štěnovice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 8 000 Kč (osm tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
VI.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – obec Štěnovice, IČO 00257303, se sídlem Čižická 133, 332 09 Štěnovice – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. POSTUP ZADAVATELE PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLUV A DODATKŮ
1. Obviněný – obec Štěnovice, IČO 00257303, se sídlem Čižická 133, 332 09 Štěnovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 17. 4. 2020 smlouvu o dílo (dále též „smlouva č. 1“) s vybraným dodavatelem – Stavland s.r.o., IČO 29077541, se sídlem K Cihelnám 3/6, 326 00 Plzeň (dále jen „vybraný dodavatel I.“), na realizaci veřejné zakázky „Zadláždění povrchu místní komunikace – Štěnovice – ul. Ke Mlýnu“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka č. 1“). Dne 19. 6. 2020 byl mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem I. uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě (dále též „dodatek ke smlouvě č. 1“).
2. Z profilu zadavatele dostupného na internetové stránce https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-stenovice (dále jen „profil zadavatele“) vyplývá, že obviněný uveřejnil smlouvu č. 1 na profilu zadavatele dne 18. 11. 2020. Dodatek ke smlouvě č. 1, kterým došlo ke změně celkové ceny plnění, zadavatel uveřejnil na svém profilu rovněž dne 18. 11. 2020.
3. Obviněný zároveň uzavřel dne 6. 4. 2020 smlouvu o dílo (dále též „smlouva č. 2“) s vybraným dodavatelem – W & W STAVBY s.r.o., IČO 25240587, se sídlem Kollárova 420/24, 301 00 Plzeň (dále jen „vybraný dodavatel II.“, společně s vybraným dodavatelem I. dále také jako „vybraní dodavatelé“), na realizaci veřejné zakázky „Rozšíření sběrného dvora odpadů Štěnovice“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka č. 2“). Dne 9. 6. 2020 byl mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem II. uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě (dále též „dodatek ke smlouvě č. 2“).
4. Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný uveřejnil smlouvu č. 2 na profilu zadavatele dne 18. 11. 2020. Dodatek ke smlouvě č. 2, kterým došlo ke změně doby plnění a ke změně celkové ceny plnění, zadavatel na svém profilu uveřejnil rovněž dne 18. 11. 2020.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU A PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle zákona a ukládání pokut za jejich spáchání, obdržel dne 16. 6. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedených veřejných zakázek.
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), může příkaz správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
7. Úřad vydal dne 17. 8. 2021 na základě § 90 odst. 1 přestupkového zákona v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0344/2021/VZ příkaz č. j. ÚOHS-27852/2021/500/AIv ze dne 16. 8. 2021. Téhož dne byl v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. S0345/2021/VZ vydán příkaz č. j. ÚOHS-27856/2021/500/AIv ze dne 16. 8. 2021. Oba uvedené příkazy byly obviněnému doručeny dne 17. 8. 2021.
8. Proti oběma příkazům podal obviněný dne 25. 8. 2021 blanketní odpor.
9. Usnesením č. j. ÚOHS-29685/2021/536/GHo ze dne 2. 9. 2021 a usnesením č. j. ÚOHS-29687/2021/536/GHo z téhož dne Úřad obviněnému sdělil, že se vzhledem ke skutečnosti, že obviněný podal dne 25. 8. 2021 proti příkazům odpor, podle § 150 odst. 3 správního řádu podáním odporů příkazy ruší a správní řízení pokračuje pod sp. zn. ÚOHS-S0344/2021/VZ a sp. zn. ÚOHS-345/2021/VZ. Současně Úřad obviněnému stanovil v citovaných usneseních lhůtu, ve které byl obviněný podle § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a ve které byl oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.
10. Oba odpory byly dne 6. 9. 2021 doplněny obsahově totožným odůvodněním. V tomto odůvodnění obviněný připouští formální naplnění znaků skutkové podstaty § 269 odst. 2 zákona, nicméně má za to, že jeho opomenutím nedošlo k naplnění materiálního znaku přestupku, kterým je společenská škodlivost protiprávního jednání, která podle názoru obviněného v obou případech absentuje. Skutečnost, že neuveřejnění obou smluv i dodatků, jak ukládá § 219 odst. 1 zákona, není společensky škodlivé, pak obviněný dovozuje z toho, že své opomenutí napravil z vlastní iniciativy bez jakékoliv výzvy nebo pod tlakem hrozby sankce. Používá zde analogii s účinnou lítostí známou v trestním právu, kterou však přestupkové právo nezná. Sám obviněný toto připouští, nicméně je názoru, že by i přesto měl tento institut být využit vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání, takže dle názoru obviněného by měla být využita právě zmíněná analogie s trestním právem.
11. S ohledem na skutečnost, že obě řízení o přestupcích byla vedena se stejným zadavatelem na základě totožné skutkové podstaty šetřených přestupků u obou veřejných zakázek, která spočívá v nesplnění povinnosti stanovené § 219 zákona, spojil Úřad, v zájmu dodržení zásady procesní ekonomie stanovené § 6 odst. 2 správního řádu, usnesením č. j. ÚOHS-36376/2021/536/DRy ze dne 1. 11. 2021 obě správní řízení do spojeného řízení nadále vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0344/2021/VZ.
12. Usnesením č. j. ÚOHS-36776/2021/536/DRy ze dne 2. 11. 2021 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl obviněný oprávněn vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve lhůtě stanovené Úřadem, ani později, k podkladům pro vydání rozhodnutí nevyjádřil.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
13. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou, odporu a vyjádření zadavatele a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
14. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona je veřejným zadavatelem územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.
15. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
16. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
K výrokům I., II. III. a IV. rozhodnutí
17. Úřad nejprve uvádí, že povinnosti zadavatele týkající se uveřejňování dle § 219 zákona mají za cíl posilovat princip transparentnosti jednání zadavatele co do průběhu a výsledků zadávání veřejných zakázek s umožněním veřejného dohledu nad hospodárností při nakládání s veřejnými prostředky.
18. Úřad dále uvádí, že v dané věci je klíčovým ustanovením § 219 odst. 1 zákona, zakotvující princip publicity u smluv uzavřených na veřejnou zakázku, jejíž cena přesahuje 500 000 Kč bez DPH. Tento princip má sloužit široké veřejnosti, vedle přístupu k informacím o povaze subjektů vstupujících do smluvního vztahu či jeho časového počátku, především k seznámení se s obsahem uzavřené smlouvy. Taková kontrola obsahu uzavřené smlouvy veřejností je jednou ze základních součástí požadavku na transparentnost jednání zadavatele v rámci zadávání veřejných zakázek. V případě veřejné zakázky malého rozsahu (se shora uvedeným omezením, pokud jde o veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena je 500 000 Kč bez DPH a nižší) přitom toto uveřejnění může představovat jedinou možnost kontroly vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti).
19. Pro naplnění požadavků dle § 219 odst. 1 zákona je nezbytné kumulativní splnění několika podmínek, a to jednak podmínky samotného uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku, jednak podmínky uveřejnění celého znění smlouvy (rovněž úplné znění příloh, které jsou součástí textu obsahu smluvních ujednání stran smlouvy), včetně dodatků a změn, dále její uveřejnění na místě k tomu určeném, tedy na profilu zadavatele, a v neposlední řadě splnění lhůty pro uveřejnění smlouvy v délce 15 dnů od jejího uzavření. Pokud zadavatel nesplní veškeré uvedené podmínky, nelze povinnosti stanovené v § 219 odst. 1 zákona považovat za splněné.
20. Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že obviněný v souvislosti s uzavřením smlouvy č. 1 nesplnil povinnost uveřejnění stanovenou § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu č. 1 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 4. 5. 2020, přičemž předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 18. 11. 2020. Obviněný tímto postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
21. Dále považuje Úřad za prokázané, že obviněný v souvislosti s uzavřením dodatku ke smlouvě č. 1 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek ke smlouvě č. 1 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 7. 7. 2020, přičemž předmětný dodatek obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 18. 11. 2020. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
22. Úřad rovněž považuje za prokázané, že obviněný v souvislosti s uzavřením smlouvy č. 2 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu č. 2 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 21. 4. 2020, přičemž předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 18. 11. 2020. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
23. Úřad má rovněž za prokázané, že obviněný v souvislosti s uzavřením dodatku ke smlouvě č. 2 nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když dodatek ke smlouvě č. 2 neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 24. 6. 2020, přičemž předmětný dodatek obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 18. 11. 2020. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
24. Úřad dále uvádí – v souvislosti s argumentací obviněného uvedenou v podaném odporu – že podle § 270 odst. 1 zákona se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý, tj. že je naplněna i materiální stránka přestupku. V důvodové zprávě k zákonu č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, je k tomu uvedeno, že „[m]ateriálně-formální pojetí se pro oblast zadávání veřejných zakázek nejeví jako zcela vhodné. Společenská škodlivost je u těchto přestupků dána již samotným naplněním skutkové podstaty přestupku. V případě, že by konkrétní společenská škodlivost protiprávního jednání nedosahovala ani minimální hranice typové škodlivosti, nebyl by dán veřejný zájem na jeho stíhání. Proto se upravuje vyvratitelná právní domněnka spočívající v tom, že se má za to, že čin, který vykazuje formální znaky přestupku podle tohoto zákona, je společensky škodlivý“. Z uvedeného vyplývá, že pokud jednání obviněného naplňuje formální znaky skutkové podstaty některého z přestupků upravených zákonem, pak již není nutné – není-li o tom sporu – posuzovat materiální stránku takového jednání, tzn. jeho společenskou škodlivost. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 34/2012 – 28 ze dne 9. 8. 2012, „[a]ž ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu [zde přestupku – pozn. Úřadu] i v odůvodnění svého rozhodnutí.“
25. Na základě uvedeného lze tedy obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za přestupek, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak přestupku, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Pokud se však k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek.
26. Úřad dále odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 86/2016 – 61 ze dne 3. 7. 2018, dle kterého „[m]ateriální stránka deliktu [zde přestupku – pozn. Úřadu] spočívá v ohrožení či porušení zájmu chráněného zákonem, a odvíjí se tedy od cíle příslušné zákonné normy a jeho naplnění či nenaplnění v souvislosti s deliktním jednáním.“ Zájem společnosti na seznámení se s konečným zněním smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku a na kontrole obsahu takové smlouvy a jeho souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, jež je chráněn skutkovou podstatou přestupku podle § 269 odst. 2 zákona v návaznosti na § 219 odst. 1 zákona, byl v šetřené věci ohrožen tím, že obviněný porušil zákonnou povinnost uveřejnit smlouvy uzavřené na veřejné zakázky, jakožto i příslušné dodatky na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření. Je přitom nutné zdůraznit, že se zde vyjádřený zájem netýká pouze včasného uveřejnění příslušných dokumentů, ale i jejich řádného uveřejnění (tedy kompletního znění smluv, včetně příloh a dodatků, a to na místě k tomu zákonem určeném). Nesplnění zákonné povinnosti tak představuje jak neuveřejnění jako takové, tak uveřejnění pozdní, případně neúplné (rozdíl může být pouze v intenzitě porušení, což je na místě zohlednit z hlediska výše ukládané sankce). Opožděné splnění uveřejňovací povinnosti tak naplňuje formální i materiální stránku přestupku (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 73/2016-71 ze dne 3. 1. 2018, jehož závěry byly potvrzeny Nejvyšším správním soudem v rozsudku 5 As 39/2018 – 46 ze dne 24. 2. 2020). Vzhledem k výše uvedenému tak Úřad konstatuje, že veřejný zájem na řádném uveřejnění smluv a dodatků v zákonné lhůtě byl jednoznačně ohrožen.
27. Ohledně zadavatelem naznačené možnosti využití účinné lítosti pak nezbývá než podotknout, že i v rámci trestního práva, kde je tento institut zaveden, se jedná o prostředek, který je možno využít pouze v případech vymezených § 33 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“). Institut účinné lítosti tak není možné aplikovat, jelikož skutečnost, že trestní zákoník taxativně vymezuje trestné činy, u kterých je možné jej uplatnit, sama o sobě vylučuje využití analogie.
K výroku V. rozhodnutí – uložení pokuty
28. Úřad s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil čtyř přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že neuveřejnil na profilu zadavatele smlouvu č. 1 a následně i dodatek ke smlouvě č. 1, stejně jako smlouvu č. 2 a dodatek ke smlouvě č. 2 ve lhůtě do 15 dnů od uzavření předmětných smluv, resp. dodatků k oběma smlouvám. Obviněný uveřejnil na profilu zadavatele obě smlouvy i s příslušnými dodatky až dne 18. 11. 2020, jak je uvedeno ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí.
29. Ještě než Úřad přistoupil k uložení pokuty, zabýval se tím, zda v daném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.
30. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
31. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
32. V návaznosti na posledně citovaná ustanovení zákona a zákona o přestupcích Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená ve výše citovaných ustanoveních. Ke spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 zákona došlo dne 5. 5. 2020, resp. dne 8. 7. 2020, v případě smlouvy č. 1 a jejího dodatku a dne 22. 4. 2020, resp. dne 25. 6. 2020, v případě smlouvy č. 2 a příslušného dodatku, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smluv a dodatků ke smlouvám na profilu zadavatele. Správní řízení ve věci spáchání přestupků bylo zahájeno dnem doručení příkazů, tj. dnem 17. 8. 2021. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
33. Vzhledem ke zjištěnému přestupku Úřad přistoupil k uložení pokuty.
34. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona lze za přestupek uložit pokuta do 1.000.000,-Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2.
35. Úřad ze své úřední činnosti ověřil, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009 č. j. 1 As 28/2009 ─ 62, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 ─ 33. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že: „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008 č. j. 1 As 27/2008 ─ 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
36. Jak již bylo uvedeno v bodě 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí, ke spáchání projednávaných přestupků došlo dne 5. 5. 2020, resp. dne 8. 7. 2020, v případě smlouvy č. 1 a dodatku k ní a dne 22. 4. 2020, resp. dne 25. 6. 2020, v případě smlouvy č. 2 a příslušného dodatku. V souběhu s projednávanými přestupky jsou dále přestupky (či přestupek):
a. o kterém bylo Úřadem rozhodnuto ve výroku I. příkazu č. j. ÚOHS-27015/2021/500/AIv ze dne 9. 8. 2021, který byl spáchán dne 26. 9. 2020, a za který byla Úřadem uložena pokuta ve výši 2 000 Kč, a
b. o kterých bylo Úřadem rozhodnuto ve výrocích I., a II. příkazu č. j. ÚOHS-27595/2021/500/ISo ze dne 13. 8. 2021, které byly spáchány dne 11. 4. 2020 a dne 16. 5. 2020, a za které byla Úřadem uložena pokuta ve výši 3 000 Kč.
37. S ohledem na výše uvedené Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního práva jako jediný možný, kdy nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
38. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu za všechny uvedené přestupky a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výroky o trestu“ (tj. výroky ukládající konkrétní pokuty za spáchání přestupků uvedených výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uložené pokuty za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu, tj. pokuty uložené rozhodnutími (resp. příkazy) uvedenými v bodě 36. odůvodnění tohoto rozhodnutí za spáchání tam uvedených přestupků.
39. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu s již zmíněnou zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější).
40. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
41. Úřad konstatuje, že s ohledem na společenskou škodlivost, která je mimo jiné vyjádřena také výší trestní sazby za předmětné přestupky, bude dle zásady absorpce dále posuzovat pouze nejzávažnější přestupek, přičemž v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).
42. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu č. 1 ani dodatek ke smlouvě č. 1 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, ale učinil tak až dne 18. 11. 2020. Smlouva č. 1 je uzavřena na předmět plnění předmětné veřejné zakázky, kterým je dle čl. I. „Předmět smlouvy“ smlouvy č. 1 „zadláždění povrchu místní komunikace, udržování pořádku a čistoty na staveništi a mj. i odvoz a likvidace odpadů vzniklých při provádění díla.“ Dle čl. III. „Cena za dílo“ smlouvy č. 1 činí cena předmětu veřejné zakázky 1.068.391,-Kč včetně DPH.
43. Předmětem dodatku ke smlouvě č. 1 byla změna celkové ceny plnění na částku 906.872,-Kč včetně DPH. Dodatkem ke smlouvě č. 1 tedy došlo toliko ke snížení celkové ceny plnění (o cca 161.000,-Kč včetně DPH).
44. Předmětem smlouvy č. 2 bylo dle čl. I. „Předmět smlouvy“ smlouvy č. 2 „rozšíření sběrného dvora odpadů spočívající v provedení posunu oplocení, zbudování dešťové kanalizace, přeložce VO, stavbě části bet. obvodové zdi“. Dle čl. III. „Cena za dílo“ smlouvy č. 2 činí cena předmětu veřejné zakázky 1.636.000,-Kč bez DPH.
45. Předmětem dodatku ke smlouvě č. 2 byla změna doby plnění (její prodloužení o 24 dnů) a rovněž změna celkové ceny plnění na částku 2.498.209,-Kč bez DPH. Dodatkem ke smlouvě č. 2 tedy mj. došlo ke zvýšení celkové ceny plnění. V návaznosti na právě uvedené tak Úřad konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku III. tohoto rozhodnutí, neboť jej s ohledem na výše uvedené skutečnosti považuje za nejzávažnější, a to vzhledem k ceně plnění sjednané ve smlouvě č. 2.
46. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
47. Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
48. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
49. Co se týče posouzení závažnosti spáchaného přestupku, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
50. Úřad zohledňuje, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Po zvážení všech okolností šetřeného případu, Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.
51. Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnosti, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupků při uveřejňování smlouvy č. 1 a dodatku ke smlouvě č. 1, jakožto i dodatku ke smlouvě č. 2, konstatované ve výrocích I., II. a IV. tohoto rozhodnutí.
52. Jako polehčující okolnost Úřad dále zohlednil skutečnost, že obviněný svůj nezákonný postup, spočívající v neuveřejnění smlouvy na profilu zadavatele v zákonné lhůtě, dodatečně napravil, když předmětnou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele dne 18. 11. 2020. K uvedenému Úřad konstatuje, že ačkoli obviněný uveřejnil smlouvu na profilu zadavatele až 210 dnů po uplynutí zákonné lhůty a kontrola ze strany veřejnosti přispívající k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků tak byla limitována, je zřejmá snaha obviněného alespoň dodatečně dostát zákonným povinnostem souvisejících s uveřejňováním.
53. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
54. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2021 (dostupného z https://www.stenovice.cz/obecni-urad/uredni-deska/rozpocet-obce-na-rok-2021- 1282.html?kshow=44) vyplývá, že obviněný v roce 2021 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 47.146.881,-Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými zadavatel disponuje v rámci svého rozpočtu, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou). Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto územního samosprávného celku v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2.
55. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
56. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a vzhledem ke spáchání přestupků přistoupil k uložení pokuty ve výši uvedené ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
57. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku VI. rozhodnutí – náklady řízení
58. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
59. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
60. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
61. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.
62. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu, a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Obec Štěnovice, Čižická 133, 33209 Štěnovice, datová schránka rpnbhd6
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy