číslo jednací: 11825/2022/500
spisová značka: S0035/2022/VZ

• Instance: I.
• Věc: Dodávka a instalace osvětlení do expozice s tématem Dějiny / Dodávka a instalace stropního a nástěnného osvětlení do expozic s tématem Příroda a Evoluce / Dodávka a instalace lištového osvětlení pro výstavní sály v Nové budově Národního muzea
• Účastníci:
  1. Národní muzeum
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2022
• Datum nabytí právní moci: 31. 5. 2022
• Související rozhodnutí: 11825/2022/500; 17300/2022/163

Spisová značka:  ÚOHS-S0035/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-11825/2022/500

Brno 6. 4. 2022

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 9. 2. 2022, jehož účastníkem je:

• obviněný – Národní muzeum, IČO 00023272, se sídlem Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 16. 6. 2021 JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem, ev. č. ČAK 07145, IČO 66229375, CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s.r.o., advokátní kancelář, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek

• „Dodávka a instalace osvětlení do expozice s tématem Dějiny“ , která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 29. 4. 2021, č. j. 2021/2211/NM, č. z. VZ210114, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 11. 5. 2021 pod systémovým č. NEN N006/21/V00011465, a na jejíž předmět plnění byla dne 18. 6. 2021 uzavřena kupní smlouva a smlouva o dílo s vybraným dodavatelem Atelier design MM s. r. o., IČO 25752499, se sídlem Popovice 4, 250 01 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav,
• „Dodávka a instalace stropního a nástěnného osvětlení do expozic s tématem Příroda a Evoluce“ zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 21. 5. 2021, č. j. 2021/2600/NM, č. z. VZ210137, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 26. 5. 2021 pod systémovým č. NEN N006/21/V00013369, a na jejíž předmět plnění byla dne 21. 6. 2021 uzavřena kupní smlouva a smlouva o dílo s vybraným dodavatelem Atelier design MM s. r. o., IČO 25752499, se sídlem Popovice 4, 250 01 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav,
• „Dodávka a instalace lištového osvětlení pro výstavní sály v Nové budově Národního muzea“ zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu na základě výzvy k podání nabídky ze dne 25. 5. 2021, č. j. 2021/2688/NM, č. z. VZ210138, jež byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 27. 5. 2021 pod systémovým č. NEN N006/21/V00013405, a na jejíž předmět plnění byla dne 22. 6. 2021 uzavřena kupní smlouva a smlouva o dílo s vybraným dodavatelem Atelier design MM s. r. o., IČO 25752499, se sídlem Popovice 4, 250 01 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav,

rozhodl takto:

                                                                                                                                                                             I.           

Obviněný – Národní muzeum, IČO 00023272, se sídlem Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 citovaného zákona, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající z

• kupní smlouvy a smlouvy o dílo č. 210477, č. j. zadavatele: 2021/2210/NM, uzavřené dne 18. 6. 2021 s dodavatelem Atelier design MM s. r. o., IČO 25752499, se sídlem Popovice 4, 250 01 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, jež obviněný uzavřel na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Dodávka a instalace osvětlení do expozice s tématem Dějiny“,

• kupní smlouvy a smlouvy o dílo č. 210572, č. j. zadavatele: 2021/2601/NM, uzavřené dne 21. 6. 2021 s dodavatelem Atelier design MM s. r. o., IČO 25752499, se sídlem Popovice 4, 250 01 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, jež obviněný uzavřel na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Dodávka a instalace stropního a nástěnného osvětlení do expozic s tématem Příroda a Evoluce“,

• kupní smlouvy a smlouvy o dílo č. 210583, č. j. zadavatele: 2021/2687/NM, uzavřené dne 22. 6. 2021 s dodavatelem Atelier design MM s. r. o., IČO 25752499, se sídlem Popovice 4, 250 01 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, jež obviněný uzavřel na plnění veřejné zakázky malého rozsahu „Dodávka a instalace lištového osvětlení pro výstavní sály v Nové budově Národního muzea“, zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené nadlimitní veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

                                                                                                                                                                           II.           

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Národní muzeum, IČO 00023272, se sídlem Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 130 000 Kč (sto třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

                                                                                                                                                                         III.           

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějšího předpisu, se obviněnému – Česká republika – Národní muzeum, IČO 00023272, se sídlem Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1 – ukládá

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

1.                            Obviněný – Národní muzeum, IČO 00023272, se sídlem Václavské náměstí 1700/68, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“), ve správním řízení zastoupené na základě plné moci ze dne 16. 6. 2021 JUDr. Jaromírem Císařem, advokátem, ev. č. ČAK 07145, IČO 66229375, CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ s. r. o., advokátní kancelář, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4 (dále jen „právní zástupce obviněného“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), uzavřel za účelem dodávky a instalace lištového osvětlení pro expozice v Historické a Nové budově Národního muzea tři samostatné kupní smlouvy.

Veřejná zakázka I

2.                            Obviněný na základě výzvy k podání nabídky ze dne 29. 4. 2021, č. j. 2021/2211/NM, č. z. VZ210114 (dále jen „výzva I“), která byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 11. 5. 2021 pod systémovým č. NEN N006/21/V00011465, zahájil zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Dodávka a instalace osvětlení do expozice s tématem Dějiny“ (dále jen „veřejná zakázka I“ nebo jen „VZ I“) mimo zadávací řízení dle zákona.

3.                            Z údajů na profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek
s trváním do dne 18. 5. 2021.

4.                            Dle bodu 1. výzvy I byl předmět plnění veřejné zakázky vymezen jako „[d]odávka a instalace stropního lištového osvětlení v expozici Dějiny v Historické budově Národního muzea.“

5.                            V bodu 1. výzvy I byla dále stanovena klasifikace předmětu veřejné zakázky následovně:

a)      CPV kód 31500000-1 – Elektrické zdroje světla a svítidla

b)      CPV kód 51110000-6 – Instalace a montáž elektrického vybavení

6.                            Předpokládaná hodnota veřejné zakázky I byla dle bodu 3. výzvy I stanovena ve výši 1 600 000 Kč bez DPH. Z úvodu výzvy I, právě uvedeného bodu 3. výzvy I a také dalších údajů patrných z profilu zadavatele výslovně vyplývá, že předmětné plnění zadavatel zadával jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení ve smyslu § 31 zákona.

7.                            Místem plnění veřejné zakázky I dle bodu 2. výzvy I byla stanovena Historická budova Národního muzea. Dle téhož bodu byl předpokládaný termín zahájení plnění stanoven následovně: „Zahájení provádění díla: ihned po nabytí účinnosti smlouvy s vybraným dodavatelem. Termín dodání je do 3 týdnů od účinnosti smlouvy, termín instalace do 5 týdnů od účinnosti smlouvy.“

8.                            Z profilu zadavatele, jakož i ze související dokumentace vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem tři nabídky od dodavatelů

• AVT Group a.s., IČO 01691988, se sídlem V lomech 2376/10a, 14900 Praha – Chodov,
• EXX s.r.o., IČO 63984261, se sídlem Karlovarská 1104/14, 16100 Praha – Ruzyně,
• Atelier design MM s.r.o., IČO 25752499, se sídlem Popovice 4, 250 01 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (dále jen „vybraný dodavatel“).

9.                            Zadavatel následně dne 18. 6. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu a smlouvu o dílo č. 210477, č. j. zadavatele: 2021/2210/NM (dále jen „smlouva I“), jejímž předmětem byla realizace veřejné zakázky I.

Veřejná zakázka II

10.                      Obviněný na základě výzvy k podání nabídky ze dne 21. 5. 2021, č. j. 2021/2600/NM, č. z. VZ210137 (dále jen „výzva II“), která byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 26. 5. 2021 pod systémovým č. NEN N006/21/V00013369, zahájil zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Dodávka a instalace stropního a nástěnného osvětlení do expozic s tématem Příroda a Evoluce“ (dále jen „veřejná zakázka II“ nebo jen „VZ II“) mimo zadávací řízení dle zákona.

11.                      Z údajů na profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek
s trváním do dne 4. 6. 2021.

12.                      Dle bodu 1. výzvy II byl předmět plnění veřejné zakázky vymezen jako „[d]odávka a instalace stropního a nástěnného lištového osvětlení v expozicích Příroda a Evoluce v Historické budově Národního muzea.“

13.                      V bodu 1. výzvy II byla dále stanovena klasifikace předmětu veřejné zakázky následovně:

a)      CPV kód 31500000-1 – Elektrické zdroje světla a svítidla

b)      CPV kód 51110000-6 – Instalace a montáž elektrického vybavení

14.                      Předpokládaná hodnota veřejné zakázky II byla dle bodu 3. výzvy II stanovena ve výši 1 950 000 Kč bez DPH. Z úvodu výzvy II, právě uvedeného bodu 3. výzvy II a také dalších údajů patrných z profilu zadavatele výslovně vyplývá, že předmětné plnění zadavatel zadával jako veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou mimo zadávací řízení ve smyslu § 31 zákona.

15.                      Místem plnění veřejné zakázky II dle bodu 2. výzvy II byla stanovena Historická budova Národního muzea. Dle téhož bodu byl předpokládaný termín zahájení plnění stanoven následovně: „Zahájení provádění díla: ihned po nabytí účinnosti smlouvy s vybraným dodavatelem. Termín dodání je do 3 týdnů od účinnosti smlouvy, termín instalace do 5 týdnů od účinnosti smlouvy.“

16.                      Z profilu zadavatele, jakož i ze související dokumentace vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem dvě nabídky od dodavatelů

• EXX s.r.o., IČO 63984261, se sídlem Karlovarská 1104/14, 16100 Praha – Ruzyně, a
• vybraného dodavatele.

17.                      Zadavatel následně dne 21. 6. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu a smlouvu o dílo č. 210572, č. j. zadavatele: 2021/2601/NM (dále jen „smlouva II“), jejímž předmětem byla realizace veřejné zakázky II.

Veřejná zakázka III

18.                      Obviněný na základě výzvy k podání nabídky ze dne 25. 5. 2021, č. j. 2021/2688/NM, č. z. VZ210138 (dále jen „výzva III“), která byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 27. 5. 2021 pod systémovým č. NEN N006/21/V00013405, zahájil zadávání veřejné zakázky malého rozsahu „Dodávka a instalace lištového osvětlení pro výstavní sály v Nové budově Národního muzea“ (dále jen „veřejná zakázka III“ nebo „VZ III“) mimo zadávací řízení dle zákona.

19.                      Z údajů na profilu zadavatele vyplývá, že zadavatel stanovil lhůtu pro podání nabídek
s trváním do dne 7. 6. 2021.

20.                      Dle bodu 1. výzvy III byl předmět plnění veřejné zakázky vymezen jako „[d]odávka a instalace lištového osvětlení pro výstavní sály s již instalovaným lištovým systémem ERCO v Nové budově Národního muzea.“

21.                      V bodu 1. výzvy III byla dále stanovena klasifikace předmětu veřejné zakázky následovně:

a)      CPV kód 31500000-1 – Elektrické zdroje světla a svítidla

b)      CPV kód 51110000-6 – Instalace a montáž elektrického vybavení

22.                      Předpokládaná hodnota veřejné zakázky III byla dle bodu 3. výzvy III stanovena ve výši 1 150 000 Kč bez DPH. Z úvodu výzvy III, právě uvedeného bodu 3. výzvy III a také dalších údajů patrných z profilu zadavatele výslovně vyplývá, že předmětné plnění zadavatel zadával jako veřejnou zakázku malého rozsahu zadávanou mimo zadávací řízení ve smyslu § 31 zákona.

23.                      Místem plnění veřejné zakázky III dle bodu 2. výzvy III byla stanovena Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1. Dle téhož bodu byl předpokládaný termín zahájení plnění stanoven následovně: „Zahájení provádění díla: ihned po nabytí účinnosti smlouvy s vybraným dodavatelem. Termín dodání je do 3 týdnů od účinnosti smlouvy, termín instalace do 5 týdnů od účinnosti smlouvy.“

24.                      Z profilu zadavatele, jakož i ze související dokumentace vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem dvě nabídky od dodavatelů

• EXX s.r.o., IČO 63984261, se sídlem Karlovarská 1104/14, 16100 Praha – Ruzyně, a
• vybraného dodavatele.

25.                      Zadavatel následně dne 22. 6. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu a smlouvu o dílo č. 210583, č. j. zadavatele: 2021/2687/NM (dále jen „smlouva III“), jejímž předmětem byla realizace veřejné zakázky III.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

26.                      Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem, obdržel dne 3. 6. 2021 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele mimo jiné ve věci veřejných zakázek I, II a III (dále jen „podnět“).

27.                      Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného související dokumentaci k veřejným zakázkám I, II a III a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

Vyjádření zadavatele ze dne 18. 6. 2021

28.                      Dne 18. 6. 2021 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne. Ve svém vyjádření zadavatel mj. uvádí, že „[r]ealizace jednotlivých nových expozic zadavatele probíhá z rozhodnutí zřizovatele zadavatele jako samostatné projekty bez věcné a ve většině případů i bez časové souvislosti.“

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

29.                      Po přezkoumání dostupných podkladů získal Úřad pochybnost , zda se zadavatel nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek I až III nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající z kupních smluv I až III, zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené nadlimitní veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

30.                      Zahájení řízení o přestupku vedené pod sp. zn. S0035/2022/VZ oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-02906/2022/536 ze dne 25. 1. 2022.

31.                      Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

32.                      Řízení o přestupku bylo zahájeno podle § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), ve spojení s § 249 zákona dne 9. 2. 2022, tj. dnem, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno právnímu zástupci obviněného.

33.                      Usnesením č. j. ÚOHS-02911/2022/536 ze dne 25. 1. 2022, které bylo právnímu zástupci obviněného doručeno dne 9. 2. 2022, Úřad obviněnému stanovil lhůtu pro navrhování důkazů, k podávání jiných návrhů a k vyjádření stanoviska v rámci řízení.

Vyjádření obviněného ze dne 21. 2. 2022

34.                      Dne 21. 2. 2022 bylo Úřadu doručeno vyjádření obviněného, v němž obviněný podrobně seznamuje Úřad se svým postupem při zadávání předmětných veřejných zakázek I až III. Obviněný mj. uvádí, že „[p]ři zadávání veřejných zakázek na dodávku osvětlení nepostupoval jakkoliv netransparentně, ani způsobem omezujícím hospodářskou soutěž. Všechny veřejné zakázky, které jsou nyní předmětem zájmu ÚOHS zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele a umožnil podat nabídku všem potenciálním dodavatelům. Podmínky účasti stanovil způsobem, který nebyl jakkoliv více omezující než běžné zadávací podmínky veřejných zakázek zadávaných v zadávacích řízeních dle ZZVZ.“

35.                      Obviněný v rámci předmětného vyjádření brojí proti možnému nezákonnému dělení veřejných zakázek argumentací založenou na tvrzení, že u posuzovaných veřejných zakázek I až III není dána věcná souvislost, resp. předmětné veřejné zakázky jsou dle obviněného věcně odlišné. Toto své přesvědčení opírá obviněný o skutečnost, že v rámci posuzovaných veřejných zakázek I až III nebyly podány totožné nabídky, nýbrž v rámci veřejné zakázky I byla podána nabídka dodavatele, jež absentuje u veřejných zakázek II a III, neboť, jak uvádí obviněný, jednotlivé expozice vyžadují odlišné postupy, nástroje a portfolio nabízených svítidel, pročež mohou být realizovány odlišnými množinami dodavatelů.

Další průběh řízení o přestupku

36.                      Usnesením č. j. ÚOHS-09767/2022/536 ze dne 18. 3. 2022 Úřad stanovil obviněnému lhůtu 7 dnů ode dne doručení předmětného usnesení, ve které se obviněný mohl vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později v rámci správního řízení nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

37.                      Úřad na základě § 248 a násl. zákona přezkoumal postup zadavatele ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení veškerých podkladů, zejména dokumentace související s veřejnými zakázkami I až III, stanoviska obviněného a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že obviněný nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

38.                      Podle § 2 odst. 1 věty první zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.

39.                      Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále uvedeno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II zákona, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III zákona nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

40.                      Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)      zjednodušené podlimitní řízení,

b)      otevřené řízení,

c)      užší řízení,

d)      jednací řízení s uveřejněním,

e)      jednací řízení bez uveřejnění,

f)       řízení se soutěžním dialogem,

g)      řízení o inovačním partnerství,

h)      koncesní řízení, nebo

i)        řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

41.                      Podle § 16 odst. 1 zákona zadavatel před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 stanoví předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.

42.                      Podle § 16 odst. 5 zákona se předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanoví k okamžiku zahájení zadávacího řízení, nebo k okamžiku zadání veřejné zakázky, pokud nebyla zadána v zadávacím řízení.

43.                      Podle § 18 odst. 1 zákona platí, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, stanoví se předpokládaná hodnota podle součtu předpokládaných hodnot všech těchto částí bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána a) v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo b) zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

44.                      Podle § 18 odst. 2 zákona platí, že součet předpokládaných hodnot částí veřejné zakázky podle odstavce 1 musí zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. Kromě případů uvedených v odstavci 3 musí být každá část veřejné zakázky zadávána postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

45.                      Podle § 18 odst. 3 zákona platí, že jednotlivá část veřejné zakázky může být zadávána postupy odpovídajícími předpokládané hodnotě této části v případě, že celková předpokládaná hodnota všech takto zadávaných částí veřejné zakázky nepřesáhne 20 % souhrnné předpokládané hodnoty a že předpokládaná hodnota jednotlivé části veřejné zakázky je nižší než částka stanovená nařízením vlády.

46.                      Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

47.                      Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

48.                      Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném ke dni spáchání přestupku, resp. v době uzavření předmětných smluv I až III, činil finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky 3 568 000 Kč.

49.                      Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

50.                      Podle § 26 odst. 2 zákona podlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v podlimitním režimu podle části třetí, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

51.                      Podle § 27 písm. a) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč.

52.                      Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

53.                      Podle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

54.                      Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

55.                      Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).

K výroku I. rozhodnutí

Věcné posouzení jednání obviněného

56.                      Úřad v prvé řadě uvádí, že hlavním účelem právní úpravy zadávání veřejných zakázek je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení. V souladu s § 2 odst. 3 zákona je tudíž zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacího řízení uvedeného v § 3 zákona, nevyplývá-li ze zákona něco jiného (například výjimka u veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 zákona). Současně platí, že uvedená základní povinnost zadavatele je splněna pouze tehdy, pokud zadavatel zadává veřejnou zakázku ve správně určeném režimu (a dle z toho vyplývajících pravidel zadávacího řízení) podle § 24 a násl. zákona, který se určí podle předpokládané hodnoty veřejné zakázky (s výjimkou zjednodušeného režimu podle § 129 zákona).

57.                      Úřad dále uvádí, že zadavatel má právo vymezit předmět veřejné zakázky podle vlastního uvážení, včetně práva na rozdělení jejího předmětu na více částí, jak je ostatně výslovně zakotveno v § 35 zákona, přičemž zároveň z tohoto ustanovení vyvěrá jednoznačný imperativ, že dělením předmětů veřejných zakázek na části nesmí docházet k obcházení jinak platných povinností vyplývajících ze zákona. V případě, že zadavatel přistoupil k rozdělení veřejné zakázky na více částí, je vždy povinen dodržet pravidla pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky rozdělené na části zakotvené v § 18 zákona. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky se podle odstavce 1 tohoto ustanovení určí jako součet předpokládaných hodnot všech jejích rozdělených částí, a to bez ohledu na to, zda je veřejná zakázka zadávána v jednom nebo více zadávacích řízeních, nebo zadavatelem samostatně nebo ve spolupráci s jiným zadavatelem nebo jinou osobou.

58.                      Vzhledem ke skutečnosti, že § 18 odst. 1 zákona odkazuje explicitně na případy zadávání veřejných zakázek v rámci zadávacího řízení, považuje Úřad na tomto místě za vhodné uvést, že shodné pravidlo pro stanovení předpokládané hodnoty je třeba brát za platné i v případech „dělení“ veřejných zakázek zadávaných mimo zadávací řízení, tedy i u veřejných zakázek malého rozsahu. Pokud veřejné zakázky zadávané v rámci zadávacího řízení musí v případě jejich dělení podléhat pravidlu pro stanovení předpokládané hodnoty dle § 18 odst. 1 zákona, o to spíše je třeba, s odkazem na logický výklad a minori ad maius, postupovat shodně i v případech, kdy zadávání veřejných zakázek neprobíhá ve formálním rámci konkrétního zadávacího řízení dle § 3 zákona vůbec, nýbrž do značné míry pouze dle vlastních úvah, postupů a cílů daného zadavatele. Odlišný přístup by vedl ve vztahu k § 18 odst. 1 zákona k přísnému textualismu a skrze něj k absurdním závěrům, jež by odporovaly smyslu i účelu zákonné úpravy celé problematiky.

59.                      Z § 18 odst. 2 zákona pak vyplývá konkrétní pravidlo, že vždy je nutné sčítat předpokládané hodnoty všech částí veřejné zakázky tak, aby výsledná předpokládaná hodnota zahrnovala hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a jsou zadávána v časové souvislosti. V návaznosti na součet předpokládaných hodnot všech těchto částí se pak každá oddělená část veřejné zakázky musí zadávat postupy odpovídajícími dané výši celého součtu, tedy celkové předpokládané hodnotě, s výjimkou případů stanovených v odstavci 3 tohoto ustanovení.

60.                      Uvedené znamená, že byť má zadavatel zásadně právo vymezit předmět plnění veřejné zakázky podle vlastního uvážení, neboť pouze on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, čemuž odpovídá také možnost rozdělení jejího předmětu na vícero částí, je vždy současně povinen dodržet, kromě jiného, i pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky, pokud  by v důsledku takového postupu došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené zákonem, na jejichž základě vzniká, či naopak nevzniká, povinnost zadavatele postupovat způsobem odpovídajícím některému ze zákonných režimů a v tomu odpovídajícím zadávacím řízení. Zadavatel je tak vždy limitován dotčenými zákonnými pravidly, ke kterým se řadí také stěžejní norma o stanovování předpokládané hodnoty veřejné zakázky vyjádřená v § 18 zákona. Obsahem citovaného ustanovení je pravidlo pro stanovení součtu předpokládaných hodnot všech rozdělených částí veřejné zakázky, jejichž plnění vůči sobě spadají do jednoho funkčního celku a která jsou zadávána   v jedné časové souvislosti, kdy každá takto oddělená část se musí zadávat postupy odpovídajícími dané výši tohoto součtu.

61.                      V praxi tak na každou „dělenou“ veřejnou zakázku bez rozdílu musí být před zahájením zadávacího řízení nazíráno jako na celek. Zároveň je třeba zdůraznit, že výše uvedené platí také v případech, kdy zadavatel sám vůbec nezamýšlí zajištění poptávaného plnění organizovat v rámci „společného zadávání“, resp. v případech, kdy zadavatel poptává určitý okruh plnění, které vůči sobě naplňuje vazby kritéria funkčního celku a časové souvislosti dle § 18 odst. 2 zákona, aniž by (z pohledu zadavatele) existoval záměr taková plnění poptávat jakožto jednu veřejnou zakázku. Zadavatel je před stanovením předpokládané hodnoty konkrétních plnění v principu vždy povinen posoudit, zdali u těchto plnění nedochází k naplnění prvku časové souvislosti, a zdali není takové plnění spojeno v jednom funkčním celku (zda se tedy jedná o jednu veřejnou zakázku, či nikoliv), a při kladném výsledku takového posouzení dále postupovat dle § 18 odst. 1 zákona.

62.                      V obecnosti výše rozvržená problematika dělení veřejných zakázek patří mezi právní otázky, které Úřad řeší opakovaně. Ani s příchodem právní úpravy obsažené v zákoně nezaznamenala otázka dělení veřejných zakázek, ať již doktrinálně, či v praktické rovině přístupu Úřadu při řešení konkrétních případů, zásadních změn. Koncepce právní úpravy obsažená v zákoně jednoznačně vychází ze „starší“ rozhodovací praxe, a proto i dříve vyvozené závěry správních soudů a Úřadu, tj. právní závěry učiněné za účinnosti předchozího zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze vztáhnout na postup nynější. Rozhodovací praxe Úřadu ve výše uvedených ohledech přejímá své dřívější závěry ohledně věcné a místní souvislosti, a společně s funkční souvislostí tyto dohromady podřazuje pod zákonný termín „funkční celek“. Takto zařazená kritéria pro posuzování charakteru veřejných zakázek jsou dále ve svém původním rozsahu užívány i u posuzování případů dle současné právní úpravy. Shodně se k této otázce staví také důvodová zpráva k zákonu, dle které „[k]oncept jedné veřejné zakázky vychází z dosavadní judikatury, dle které je za jednu veřejnou zakázku považováno plnění, které spolu souvisí, a to na základě funkčních (věcných a místních) a časových hledisek.“ Aplikovatelnost dosavadní rozhodovací praxe je patrná také např. z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 141/2016-56 ze dne 5. 12. 2018.

63.                      Kupříkladu v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 44/2010-69 ze dne 12. 1. 2012 tento soud uvedl, že „[p]ostup při určení toho, co je v konkrétním případě jedinou veřejnou zakázkou a jaká plnění již představují více samostatných veřejných zakázek, musí zohledňovat účel a smysl právní úpravy, nesmí atakovat zásady, na nichž je ZVZ vystavěn, a nesmí být nástrojem k obcházení ZVZ. […] Při tomto určování je zapotřebí vycházet z obecného pravidla, racionálně a logicky zdůvodnitelného, podle něhož jde-li o plnění, jež má být ve prospěch zadavatele podle předmětu veřejné zakázky uskutečňováno, svým charakterem totožné či obdobné, pak jde o plnění stejného nebo srovnatelného druhu, a tedy jde o plnění, které je jedinou veřejnou zakázkou.“ Uvedený závěr Krajský soud v Brně zopakoval například rovněž v rozsudku č. j. 62 Af 68/2011-50 ze dne 7. 3. 2013.

64.                      Jak vyplývá z výše uvedených skutečností o postupu obviněného při zadávání veřejných zakázek I až III, obviněný v šetřeném případě stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky I ve výši 1 600 000 Kč bez DPH, veřejné zakázky II ve výši 1 950 000 Kč bez DPH a veřejné zakázky III ve výši 1 150 000 Kč bez DPH, a to vždy vzájemně zcela izolovaně od předpokládaných hodnot ostatních veřejných zakázek a postupoval s odkazem na aplikaci výjimky dle § 31 zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu mimo zákonem upravené zadávací řízení. Úřad doplňuje, že v souladu s § 16 odst. 5 zákona platí, že pokud veřejná zakázka není zadána v zadávacím řízení (jako tomu bylo v tomto případě), předpokládaná hodnota veřejné zakázky se stanoví k okamžiku zadání veřejné zakázky, z čehož důvodu předpokládaná hodnota veřejných zakázek I až III odpovídá hodnotě celkové ceny plnění dle uzavřených smluv I až III, tedy v případě VZ I 1 333 172 Kč bez DPH, VZ II 1 923 750 Kč bez DPH, VZ III 853 400 Kč bez DPH, tj. v součtu 4 110 322 Kč bez DPH.

65.                      V kontextu výše uvedeného je Úřad v nyní šetřeném případě ve vztahu k uzavřeným smlouvám na plnění veřejných zakázek I až III povinen posoudit, zda plnění poskytovaná na jejich základě spolu zejména z hlediska věcného, funkčního, časového a místního souvisí, respektive posoudit tu otázku, zda tato plnění tvoří jeden funkční celek zadávaný v časové souvislosti, s přihlédnutím ke skutečnosti, zda obviněný mohl potřebu jednotlivých plnění dopředu předvídat, a zda se tedy v šetřeném případě jednalo toliko o jedinou veřejnou zakázku či nikoliv.

66.                      K věcné souvislosti Úřad uvádí, že, jak vyplývá i z citované judikatury, rozhodujícím pro zjištění, zda konkrétní plnění ve prospěch zadavatele je jedinou veřejnou zakázkou, nebo několika jednotlivými veřejnými zakázkami, je věcný charakter plnění. Jinými slovy řečeno platí, že aby se optikou hlediska věcné souvislosti v praxi jednalo o jedinou veřejnou zakázku, musí předmět plnění, byť zadavatelem úmyslně nebo neúmyslně rozdělený do více veřejných zakázek, vykazovat znaky totožnosti či alespoň obdobnosti.

67.                      Úřad uvádí, že předmětem všech tří posuzovaných veřejných zakázek byla dodávka a instalace lištového osvětlení. Věcná souvislost předmětu veřejných zakázek I až III předně vyplývá z příloh č. 1 – Položkový výměr dodávaných svítidel – jednotlivých smluv I až III (dále jen „příloha č. 1“), na něž předmětné smlouvy odkazují shodně ve svých čl. 2. Ze všech tři uvedených příloh č. 1 vyplývá, že obviněný v rámci všech tří veřejných zakázek poptával mj.:

-        lištový LED světlomet vč. clonících klapek,

-        montáž světlometů do napájecích lišt,

-        nasvícení expozice – směrování svítidel,

-        statický posudek na světlomety do stropních a nástěnných lišt.

68.                      Rozdíly v rámci shora uvedených příloh č. 1 Úřad zjistil pouze ve vztahu k objemu plnění, jež obviněný v rámci jednotlivých veřejných zakázek poptával.

69.                      Úřad dále zjistil značnou podobnost rovněž v souvislosti s přílohami č. 3 – Podklad pro zpracování nabídkové ceny – jednotlivých veřejných zakázek I až III (dále jen „příloha č. 3“). Uvedené přílohy č. 3 obsahují konkrétní technické požadavky na jednotlivá, obviněným poptávaná, svítidla. Na tomto místě Úřad uvádí demonstrativní výčet zadavatelem stanovených technických parametrů, jež jsou totožně definované v rámci všech tři příloh č. 3:

-        Napájecí vstup: 230V/50Hz

-        Řídicí systém: DALI

-        Zdroj: LED

-        Teplota chromatičnosti: 3000 ± 100 K

-        Stupeň barevného podání: minimálně 90 % (pouze ve dvou případech: minimálně 80 %)

-        Životnost: 50000 L80/B10, resp. 50000 L90/B10

-        Rozsah stmívání: 1 – 100 %

-        Materiál: hliník

-        Hmotnost: maximálně 1,5 kg

-        Barva: bílá (pouze v jednom případě u VZ III uvedeno: černá)

-        Rozsah otáčení: minimálně 350°

-        Stupeň krytí: IP20

-        Izolační třída: I nebo II

70.                      S ohledem na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že věcná souvislost veřejných zakázek I až III byla spolehlivě prokázána.

71.                      K funkční souvislosti Úřad uvádí, že její existence, či naopak absence, se dovozuje zejména na základě účelů a cílů, pro které jsou veřejné zakázky zadávány. Otázka návaznosti jednotlivých plnění veřejných zakázek je pouze jedním (nikoliv však jediným) z hledisek, na základě kterého lze určit, zda se jedná o samostatné veřejné zakázky či o veřejnou zakázku rozdělenou na dílčí plnění. Stejně tak nehraje roli, zda došlo k samostatným „výběrovým řízením“ na dodavatele, zda byly vydány k veřejným zakázkám samostatné dokumenty orgánů veřejné správy opravňující započetí plnění dle smluv či zda je plnění na základě smluv fyzicky, technicky či organizačně rozdílné, oddělené či oddělitelné, jak se uvádí v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R457/2014/VZ-08304/2016/322/LKo ze dne 3. 3. 2016, tj. že „[p]lnění nemusí být plněními totožnými nebo vzájemně absolutně podmíněnými (tj. jedno plnění nemůže existovat bez plnění druhého).“

72.                      Úřad předně uvádí, že v rámci výzev I až III není cíl ani účel předmětných veřejných zakázek explicitně stanoven. Totéž platí pro uzavřené smlouvy I až III. Konkrétní účel veřejných zakázek je Úřadem dovozován zejména z kontextu veškerých dokumentů, jež byly v rámci posuzování zákonnosti postupu zadavatele shromážděny.

73.                      Jak plyne mj. z vyjádření obviněného ze dne 18. 6. 2021 obviněný poptával předmět plnění veřejných zakázek I až III za účelem realizace jednotlivých nových expozic. Posuzované veřejné zakázky byly obviněným zadávány se stejným cílem, tj. ve snaze realizovat nové expozice v prostorách Národního muzea.

74.                      O funkční souvislosti posuzovaných veřejných zakázek I až III však svědčí zejména snaha obviněného poptat obdobný předmět plnění v otevřeném zadávacím řízení za účelem uzavření rámcové dohody s názvem „Dodávka a instalace osvětlení do stálých expozic v Historické a Nové budově Národního muzea“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 10. 2019 pod ev. č. Z2019-034662 (dále jen „původní veřejná zakázka“). V bodu II.1.3) oznámení o zahájení zadávacího řízení je uvedeno, že předmětem rámcové dohody budou dodávky, přičemž z bodu II.1.4) oznámení o zahájení zadávacího řízení vyplývá, že „[p]ředmětem plnění veřejné zakázky budou dodávky a instalace osvětlení do stálých expozic v Historické a Nové budově Národního muzea, a to především pro expozice s názvy ‚Příroda‘, ‚Evoluce‘, ‚Dějiny‘, ‚Lidé‘, ‚Klenotnice a Mincovní kabinet‘. Předmět plnění je blíže specifikován ve čl. 3.2. zadávací dokumentace.“.

75.                      V souvislosti s původní veřejnou zakázkou obviněný v rámci písemné zprávy zadavatele ze dne 30. 3. 2021 uvedl, že „[v]eřejná zakázka není rozdělena na části ve smyslu § 35 zákona z důvodu komplexnosti předmětu plnění, kdy zadavatel měl zájem vysoutěžit jednoho dodavatele pro zajištění dodávek a instalace osvětlení do stálých expozic v Historické a Nové budově Národního muzea“.

76.                      Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že předmět plnění veřejných zakázek I až III se obviněný pokoušel zadat již dříve v rámci původní veřejné zakázky, přičemž tehdy se obviněný rozhodl k rozdělení poptávaného plnění do několika veřejných zakázek nepřistoupit, neboť jak sám uvedl, předmětné plnění vykazovalo vzájemnou komplexnost.

77.                      Úřad pro úplnost uvádí, že zadávací řízení, v rámci něhož byla původní veřejná zakázka zadávána, bylo rozhodnutím Úřadu ze dne 11. 1. 2021, č. j. ÚOHS-00981/2021/500/AIv zrušeno pro rozpor zadávacích podmínek s § 36 odst. 3 zákona (v daném případě byl shledán mj. vnitřní rozpor zadávacích podmínek ve vztahu ke konkrétním technickým parametrům poptávaných svítidel). Citované rozhodnutí bylo následně rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 18. 3. 2021, č. j. ÚOHS-08652/2021/161/TMi potvrzeno.

78.                      V kontextu posuzování funkční souvislosti se Úřad dále musel vypořádat s námitkou obviněného, jenž v rámci svého vyjádření ze dne 18. 6. 2021 uvedl, že rozsah předmětu plnění veřejných zakázek I až III je podstatně menší než byl rozsah původně poptávaného plnění v rámci původní veřejné zakázky.

79.                      K tomu Úřad uvádí, že ačkoliv obviněný používá shora uvedený argument jako obranu proti případnému dovození funkční souvislosti veřejných zakázek I až III, jedná se dle názoru Úřadu spíše o argument, jež naopak podporuje závěr o naplnění funkční souvislosti posuzovaných veřejných zakázek. Pokud totiž obviněný již dříve předmět plnění, jež byl tvořen dodávkou a instalací osvětlení do stálých expozic v Historické a Nové budově Národního muzea, poptával v rámci jedné veřejné zakázky, lze usuzovat, že spatřoval-li tehdy obviněný souvislost předmětného plnění, pak v rámci nyní posuzovaných veřejných zakázek I až III bude dána též, přičemž skutečnost, že v rámci původní veřejné zakázky bylo poptáváno značně rozsáhlejší plnění, nepředstavuje žádnou překážku pro dovození funkční souvislosti v rámci nyní posuzovaných veřejných zakázek I až III.

80.                      Úřad na základě shora uvedených skutečnosti dospěl k závěru, že u předmětných veřejných zakázek I až III lze dovodit shodný účel plnění, a tudíž konstatovat i funkční souvislost, neboť za společný účel veřejných zakázek I až III lze označit dodání a instalaci lištového osvětlení v rámci výstavních prostor Národního muzea.

81.                      K místní souvislosti Úřad předně uvádí, že pro posouzení její existence či neexistence je třeba vzít v potaz větší množství faktorů, a to vždy v závislosti na individuální povaze veřejné zakázky. Rozhodné mohou být, vedle prosté vzdálenosti mezi místy plnění, také okolnosti týkající se předmětu plnění, konkrétního subjektu vystupujícího v postavení zadavatele, budoucí funkce výsledků plnění, eventuálních objektivních překážek mezi místy, na kterých má plnění probíhat apod.

82.                      Dle čl. 2 výzev I a II je místem plnění obou veřejných zakázek Historická budova Národního muzea. Totéž místo plnění je uvedeno rovněž v uzavřených smlouvách na veřejné zakázky I a II. V obou smlouvách je navíc uvedená i přesná adresa místa plnění – Václavské náměstí 68, Praha 1 – Nové město. V této souvislosti Úřad uvádí, že, jde-li o určení místní souvislosti veřejných zakázek I a II, pak s ohledem na identickou adresu místa plnění obou posuzovaných veřejných zakázek (VZ I a VZ II) není sporu o jejím naplnění.

83.                      Dle čl. 2 výzvy III je místem plnění veřejné zakázky III Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1. Tatáž adresa je uvedená rovněž v uzavřené smlouvě na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky III.

84.                      V rámci dovození místní souvislosti všech posuzovaných zakázek I až III Úřad konstatuje, že obě výše uvedená místa plnění jsou budovami Národního muzea, navíc nacházející se vzájemně v bezprostřední blízkosti, v jejichž prostorách, jež společně tvoří jeden muzejní komplex, obviněný realizuje svoji činnost.

85.                      V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že místní souvislost veřejných zakázek I až III byla rovněž prokázána.

86.                      K časové souvislosti Úřad uvádí, že obecně jsou stěžejním ukazatelem pro její naplnění především dohodnuté lhůty plnění na základě zadávací dokumentace a dále další časové souvislosti spojené s plněním či s jednáním stran obecně. Klíčové jsou také termíny uzavření smluv, včetně event. dodatků.

87.                      V návaznosti na výše uvedené Úřad předně konstatuje, že smlouvy na veřejné zakázky I až III byly uzavřeny v rozmezí několika dnů.

-        Smlouva na veřejnou zakázku I byla uzavřena dne 18. 6. 2021.

-        Smlouva na veřejnou zakázku II byla uzavřena dne 21. 6. 2021

-        Smlouva na veřejnou zakázku III byla uzavřena dne 22. 6. 2021

88.                      Úřad dále uvádí, že obviněný za účelem poptání předmětu veřejných zakázek I až III uveřejnil na profilu zadavatele výzvy k podání nabídek na realizaci předmětných veřejných zakázek. V návaznosti na shora uvedené Úřad i v této souvislosti konstatuje, že všechny tři výzvy k podání nabídek byly na profilu zadavatele zveřejněny v relativně krátkém časovém rozmezí.

-        Výzva I byla na profilu zadavatele zveřejněna dne 11. 5. 2021

-        Výzva II byla na profilu zadavatele zveřejněna dne 26. 5. 2021

-        Výzva III byla na profilu zadavatele zveřejněna dne 27. 5. 2021

89.                      Z výše uvedeného vyplývá, že časový rozestup mezi zadáním první veřejné zakázky (VZ I) a zadáním poslední veřejné zakázky (VZ III) činí pouhé čtyři dny. Časový rozestup mezi uveřejněním první výzvy k podání nabídek (výzva I) a uveřejněním poslední výzvy k podání nabídek (výzva III) činí pouhých šestnáct dnů. Lze tedy konstatovat, že uvedené časové rozestupy jsou zcela minimální. Úřad na tomto místě upozorňuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2015184 ze dne 26. 7. 2017, z něhož mj. plyne, že pro shledání časové souvislosti není nezbytné, aby se jednotlivé termíny plnění či termíny uzavření smluv shodovaly; časovou souvislost lze dovodit i při jejich odstupu nejen v řádu dnů či týdnů, ale v odůvodněných případech i v rámci měsíců.

90.                      S ohledem na výše uvedené nemůže býti sporu o tom, že k uzavření smluv na veřejné zakázky I až III došlo ve vzájemné časové souvislosti, přičemž je zároveň nepochybné, že obviněný poptání předmětu plnění veřejných zakázek nejenže předvídal, nýbrž uvedené dlouhodobě plánoval, o čemž svědčí mj. snaha obviněného poptat předmětné plnění v rámci původní veřejné zakázky.

K námitce zákazu vyřizování podnětu

91.                      Obviněný opakovaně ve svých vyjádřeních upozorňoval na § 258 odst. 2 zákona, podle něhož podnět k zahájení řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky, se nevyřizuje.

92.                      Úřad v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 4. 3. 2022, č. j. ÚOHS-05388/2022/162, kterým byl zamítnut rozklad obviněného ze dne 4. 2. 2022, přičemž předmětný rozklad byl Úřadu doručen téhož dne jako součást podání obviněného nazvaného „Rozklad proti usnesení o zahájení správního řízení a Upozornění na neúčinnost doručování písemností“.  V uvedeném rozhodnutí se předseda Úřadu mj. vyjádřil rovněž ke shora tvrzenému, když nad rámec nutného uvedl, že „[u]stanovení § 258 odst. 2 zákona se vztahuje toliko k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední (tj. řízení, ve kterém ještě lze uložit nápravné opatření), tedy nikoliv k řízení o přestupku. Smyslem je motivovat dodavatele, aby využívali zákonem předvídaných nástrojů obrany proti nesprávnému postupu zadavatele, tj. námitky a návrh, v souvislosti s nímž je také třeba složit kauci, a neobcházeli tyto instituty skrze podání podnětu k zahájení řízení z moci úřední. Naopak v případě přestupků již postup dle citovaného ustanovení ztrácí opodstatnění, protože dodavatel zpravidla nemá žádný ekonomický zájem na tom, aby vůči zadavateli byla vyvozena odpovědnost za přestupek.“

Závěry posouzení věci

93.                      Na základě všech shora popsaných skutečností dospěl Úřad k závěru, že u předmětných plnění veřejných zakázek I až III lze dovozovat vzájemnou souvislost, neboť uvedená plnění vykazují časovou souvislost a funkční celistvost (zejména souvislost funkční, věcnou a místní) ve smyslu § 18 odst. 2 zákona. Jednalo se tedy v případě všech plnění o jednu veřejnou zakázku tvořící jeden funkční celek, z čehož důvodu byl obviněný povinen každou část této veřejné zakázky (tedy předmět plnění dle smluv I až III) zadávat postupy odpovídajícími celkové předpokládané hodnotě veřejné zakázky.

94.                      Jelikož spolu předmětná plnění úzce souvisí, měla být předpokládaná hodnota všech výše zmíněných poptávaných plnění sečtena a obviněný měl tato plnění zadat v odpovídajícím zadávacím řízení dle tohoto součtu. Jak již Úřad uvedl výše, celková předpokládaná hodnota plnění vyplývajícího ze zadaných veřejných zakázek I až III činila částku 4 110 322 Kč bez DPH.

95.                      Úřad konstatuje, že v tomto případě součet předpokládaných hodnot veřejných zakázek I až III přesáhl hodnotu pro veřejnou zakázku malého rozsahu v případě veřejné zakázky na dodávky dle § 27 písm. a) zákona a zároveň v souladu s § 25 zákona přesáhl i hodnotu stanovenou nařízením vlády pro určení nadlimitní veřejné zakázky. Obviněný byl tudíž v souladu s § 25 zákona povinen požadovaná plnění poptávat v některém z příslušných druhů zadávacího řízení dle zákona, a to buď v rámci jednoho nebo více zadávacích řízení (ať již v rámci veřejné zakázky rozdělené na části či nikoliv), v souladu s § 18 odst. 1 a 2 zákona. Obviněný byl tudíž ve vztahu k zadávání všech veřejných zakázek I až III povinen postupovat v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, a nikoliv zadat plnění veřejných zakázek I až III v rozporu s § 2 odst. 3 zákona mimo zadávací řízení jako jednotlivé veřejné zakázky malého rozsahu.

96.                      Úřad dále konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky dle zákona, mohl obdržet další nabídky od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější plnění. S postupem dle zákona, tj. s postupem v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, je spojená mj. i uveřejňovací povinnost, která nabývá různých podob v závislosti na konkrétním druhu zadávacího řízení. Ve všech případech tato uveřejnění umožňují širokému okruhu dodavatelů na trhu zúčastnit se soutěže o veřejnou zakázku, což má za následek vyšší míru konkurence než obviněným zvolený postup mimo režim zákona. Zároveň je nutno uvést, že obviněný se svým postupem odchýlil od zákonem garantovaných pravidel průběhu zadávacího řízení již v tom ohledu, že jím stanovená lhůta pro podání nabídek v případě všech zde šetřených „zadávacích postupů“ na veřejné zakázky I, II a III (v případě VZ I se jednalo o 5 pracovních dnů, a v případě VZ II a III činila tato lhůta 7 dnů), nedosahovala ani zákonem vyžadované nejkratší minimální délky pro zjednodušené podlimitní řízení (11 pracovních dnů), přičemž lhůty stanovené zákonem pro jakýkoliv druh v úvahu připadajícího zadávacího řízení v nadlimitním režimu jsou podstatně delší. Tímto obviněný mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že v případě stanovení lhůty pro podání nabídek alespoň v minimální zákonné délce pro příslušné zadávací řízení v nadlimitním režimu mohl obdržet další nabídky od jiných dodavatelů.

97.                      Úřad tudíž konstatuje, že postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný postupoval při zadávání předmětných veřejných zakázek v zákonem stanoveném režimu, mohl obdržet další (a event. i výhodnější) nabídky od jiných dodavatelů. Zadavatel se postupem mimo zadávací řízení vyhnul obsáhlejším povinnostem pro zadávání veřejné zakázky podle zákona, čímž narušil hospodářskou soutěž (ať již potenciálně, či reálně), a to bez ohledu na to, zda k tomuto došlo úmyslně či nikoliv.

98.                      Daná skutková podstata přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona má povahu tzv. ohrožovacího přestupku, což znamená, že k naplnění znaků skutkové podstaty není třeba zkoumat, zda porušení zákona mělo faktický dopad na chráněné zájmy, postačí pouze jejich potenciální ohrožení, což ostatně potvrdil též Nejvyšší správní soud (srov. například bod 26. odůvodnění rozsudku č. j. 1 Afs 437/2019 – 46 ze dne 14. 1. 2021). V tomto případě nelze přitom nijak vyloučit, že právě pokud by obviněný postupoval ve vztahu k veřejným zakázkám I až III v zadávacím řízení a průběh takového (či takových) řízení by se řídil zákonem stanovenými pravidly, mohlo dojít k tomu, že by se o zadávání plnění veřejných zakázek I až III ucházeli i další dodavatelé, kteří by podali svou nabídku.

99.                      V návaznosti na výše uvedené Úřad dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smluv I až III zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení v nadlimitním režimu podle části čtvrté citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené nadlimitní veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.

K výroku II. rozhodnutí – uložení pokuty

100.               Jak již bylo konstatováno výše, obviněný v roli zadavatele svým jednáním dle výroku I. tohoto rozhodnutí naplnil skutkovou podstatu přestupku obsaženou v § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Vzhledem k uvedenému Úřad přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona.

101.               Před uložením pokuty se Úřad nejprve zabýval délkou lhůty pro zánik odpovědnosti zadavatele za spáchání přestupku, resp. možným uplynutím promlčecí doby.

102.               Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let, přičemž podle § 270 odst. 6 písm. a) zákona se promlčecí doba přerušuje, a to oznámením o zahájení řízení o přestupku.

103.               Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

104.               V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku došlo dne 22. 6. 2021, kdy obviněný zadal veřejnou zakázku III (uzavřel smlouvu III), tedy kdy dokonal své jednání, kterým byl přestupek spáchán. Úřad se o spáchání přestupku dozvěděl v souvislosti s podaným podnětem k zahájení správního řízení z moci úřední ze dne 2. 6. 2021. Správní řízení ve věci spáchání přestupku bylo zahájeno dnem doručení oznámení o jeho zahájení právnímu zástupci obviněného, tj. 9. 2. 2022. Z právě uvedených skutečností vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za spáchání přestupku z důvodu uplynutí promlčecí doby nezanikla.

105.               Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry pokuty.

106.               Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

107.               V šetřené věci došlo k nezákonnému dělení veřejné zakázky na tři samostatně poptávaná plnění, přičemž jejich společná hodnota tvoří částku 4 110 322 Kč bez DPH, tj. 4 973 489,62 Kč s DPH. Horní hranice možné pokuty tedy v daném případě činí 497 348,96 Kč (10 % ceny veřejné zakázky).

108.               Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

109.               Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

110.               Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výše pokuty v mezích § 268 odst. 2 písm. a) zákona, je závažnost přestupku. Jedná se o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán). Stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnost) je dán rovněž konkrétní intenzitou naplnění skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, nýbrž intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry výše pokuty je proto nutné hodnotit, nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale též jakou měly intenzitu (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013). Při zvažování povahy a závažnosti přestupku Úřad zohlednil následující skutečnosti.

111.               Jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu, neboť plnění spočívající v dodávce a instalaci lištového osvětlení obviněný rozdělil na tři samostatné veřejné zakázky tak, že došlo ke snížení předpokládané hodnoty předmětné veřejné zakázky pod finanční limit stanovený v § 27 písm. a) zákona a předmět plnění poptal mimo zadávací řízení jako tři veřejné zakázky malého rozsahu, tj. nezadal jej v odpovídajícím druhu zadávacího řízení podle § 3 zákona. Zde uvedeným postupem, za situace, kdy obviněnému byla dána ze zákona povinnost poptat dotčené dodávky za účelem výběru dodavatele (či dodavatelů) v řádném zadávacím řízení, kterou však obviněný nesplnil, obviněný obešel zákonem předvídané zajištění náležité hospodářské soutěže pro potenciální dodavatele poptávaného plnění v mezích pravidel stanovených zákonem.

112.               Postupem obviněného tak došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné hospodářské soutěži, která je předpokladem transparentního nakládání s veřejnými prostředky v rámci realizace veřejných zakázek a výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Skutečnost, že obviněný svým jednáním nepostupoval v souladu se zákonem, a tak pro účely získání poptávaného předmětu plnění narušil řádnou soutěž vedenou v intencích zákona, řadí dle výkladové praxe Úřadu předmětný přestupek obviněného mezi přestupky s vysokou mírou závažnosti, neboť narušuje samotnou podstatu účelu zákona (pohybuje-li se zadavatel za účelem získání poptávaného předmětu plnění zcela mimo režim zadávacího řízení dle zákona, ač byl k takovému postupu povinen, dochází k zásadnímu narušení řádného soutěžního prostředí), pročež se tento závěr promítne jako jeden z faktorů do výše vyměřené pokuty.

113.               Posouzení závažnosti přestupku je též spojeno s následkem přestupku a okolnostmi, za nichž byl spáchán, k čemuž Úřad uvádí následující.

114.               Následkem postupu obviněného bylo minimálně potenciální vyloučení řádné hospodářské soutěže mezi možnými zájemci o veřejnou zakázku dle zákona, kteří by byli schopni poptávaný předmět plnění realizovat. V šetřeném případě tak nebyl naplněn základní cíl zákona, jímž je zajištění transparentního prostředí pro soutěž za účelem následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů. Nelze vyloučit, že postupem obviněného mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky a že případné plnění na základě nabídky jiného dodavatele mohlo být pro obviněného z hlediska množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, tudíž nelze s ohledem na výše popsané omezení soutěže vyloučit jako následek nehospodárné využití veřejných prostředků a rovněž nepříznivý dopad do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Jelikož obviněný zjevně nečinil za účelem získání poptávaného předmětu plnění kroky v souladu se zákonem, byla v této souvislosti narušena konkrétní zákonná pravidla, mj. pravidla ohledně minimální délky lhůty pro podání nabídek. Ve výsledku pak byla v daném případě limitována zejména možnost uplatnit zákonem stanovené nástroje obrany proti možnému nezákonnému postupu zadavatele.

115.               V návaznosti na výše uvedené Úřad dodává, že jako polehčující okolnost při stanovení výše pokuty zohlednil skutečnost, že z obdržené dokumentace vztahující se k veřejným zakázkám I až III vyplývá, že ačkoli obviněný nerealizoval řádnou soutěž v mezích zákona, obviněný zcela nerezignoval na zajištění alespoň určité formy soutěže pro výběr dodavatele poptávaného plnění. Ze strany obviněného byl realizován alespoň určitý druh dílčích poptávkových řízení uveřejněním výzev I až III na profilu zadavatele, byť mimo zákon, jež nesl znaky nasvědčující snaze učinit výběr dodavatele v rozsahu předem definovaných podmínek.

116.               Úřad pouze pro úplnost dodává, že ačkoli byla ze strany obviněného doložena snaha o výběr dodavatele při respektování prvků hospodářské soutěže, nemůže zde zvolený postup plně nahradit řádné poptání v zadávacím řízení dle požadavků a kontrolních mechanismů stanovených zákonem, obzvláště, je-li obviněnému coby zadavateli takový postup dán přímo ze zákona.

117.               Úřad další přitěžující či polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše ukládané pokuty, v šetřeném případě neshledal.

118.               Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

119.               V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí dne 22. 6. 2021, kdy obviněný, uzavřením smlouvy na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky III, zadal poslední z veřejných zakázek I až III. V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě zohlednil dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného (tedy uplynutí doby necelého roku) tak, že uvedený časový rozestup v tomto ohledu nelze považovat za natolik významný, aby bylo možné uvažovat z tohoto důvodu o snížení ukládané pokuty ve prospěch obviněného.

120.               Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z rozpočtu zřizovatele obviněného (Ministerstvo kultury) schváleného na rok 2021 vyplývá, že finanční prostředky určené pro obviněného na rok 2021 činí celkem 486 832 873 Kč. Úřad při stanovení pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, nelze vyměřenou výši pokuty v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

121.               Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Po zvážení všech okolností případu Úřad při určení výměry uložené pokuty přesto preferoval právě preventivní charakter uložení sankce.

122.               Po zohlednění všech výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že obviněnému uložil pokutu ve výši 130 000 Kč, která je na spodní hranici zákonné sazby, přesto dle Úřadu naplňuje vzhledem k okolnostem případu obě shora zmíněné funkce právní odpovědnosti.

123.               Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

124.               S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí – uložení náhrady nákladů řízení

125.               Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

126.               Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

127.               Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

128.               Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis.  Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů     a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějšího předpisu (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

129.               Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

130.               Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000035.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

JUDr. Císař Jaromír, advokát, Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy