číslo jednací: 32914/2022/161
spisová značka: R0102/2022/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Projektové dokumentace pro energetiku II – liniové stavby vvn, rozvodny vnn a transformovny vvn/vn |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2022 |
| Datum nabytí právní moci | 3. 10. 2022 |
| Související rozhodnutí | 22988/2022/500 32914/2022/161 |
| Dokumenty |  2022_R0102.pdf 311 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0102/2022/VZ Číslo jednací: ÚOHS-32914/2022/161
|
|
Brno 30. 9. 2022
|
V řízení o rozkladu ze dne 27. 7. 2022 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne a podaném navrhovatelem –
- ASE, s.r.o., IČO 47536586, se sídlem Sadová 95, 250 65 Bořanovice,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0098/2022/VZ, č. j. ÚOHS-22988/2022/500 ze dne 12. 7. 2022, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 25. 2. 2022 na návrh výše označeného navrhovatele na přezkoumání úkonů zadavatele –
- ČEZ Distribuce, a. s., IČO 24729035, se sídlem Teplická 874/8, 405 02 Děčín, ve správním řízení zastoupeného Mgr. Martinem Kramářem, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 09956, se sídlem Křížovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1,
učiněných v jednacím řízení s uveřejněním na zadání veřejné zakázky s názvem „Projektové dokumentace pro energetiku II – liniové stavby vvn, rozvodny vnn a transformovny vvn/vn“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 22. 7. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 7. 2021 pod ev. č. Z2021-026730 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 143-381516, a které bylo zahájeno za účelem uzavření rámcových dohod pro část 1 veřejné zakázky s názvem „Projektové dokumentace pro energetiku II – část 1 VZ liniové stavby vvn“ a pro část 2 veřejné zakázky s názvem „Projektové dokumentace pro energetiku II – část 2 VZ rozvodny vvn a transformovny vvn/vn“,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise jmenované dle § 152 odst. 3 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0098/2022/VZ, č. j. ÚOHS-22988/2022/500 ze dne 12. 7. 2022
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel – ČEZ Distribuce, a. s., IČO 24729035, se sídlem Teplická 874/8, 405 02 Děčín, ve správním řízení zastoupen Mgr. Martinem Kramářem, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 09956, se sídlem Křížovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“), zahájil jako zadavatel ve smyslu § 4 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], dne 22. 7. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění (dále jen „oznámení“) jednací řízení s uveřejněním za účelem uzavření rámcových dohod na jednotlivé části veřejné zakázky s názvem „Projektové dokumentace pro energetiku II – liniové stavby vvn, rozvodny vnn a transformovny vvn/vn“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 26. 7. 2021 pod ev. č. Z2021-026730 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 27. 7. 2021 pod ev. č. 2021/S 143-381516 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Veřejnou zakázku zadavatel rozdělil na dvě části, a to na část 1 s názvem „Projektové dokumentace pro energetiku II – část 1 VZ liniové stavby vvn“ (dále jen „část 1“) a na část 2 s názvem „Projektové dokumentace pro energetiku II – část 2 VZ rozvodny vvn a transformovny vvn/vn“ (dále jen „část 2“). Předmět veřejné zakázky vymezil zadavatel v bodě II.2.4) oznámení jako zhotovení projektové dokumentace rozvoden vvn a transformoven vvn/vn a poskytování souvisejících služeb, v rozsahu dle rámcových dohod na obě části veřejné zakázky (dále jen „smlouva“ nebo „rámcová dohoda“).
3. Dle bodů 5 a 26 zadávací dokumentace na veřejnou zakázku (dále jen „ZD“) měla být rámcová dohoda uzavřena na dobu 48 měsíců, s možností prodloužení až o 6 měsíců, a to pro každou z částí veřejné zakázky až s 20 účastníky, jejichž nabídky budou vyhodnoceny jako ekonomicky nejvýhodnější. V bodě 7 rámcové dohody zadavatel popsal, jakým způsobem budou jednotlivé projektové dokumentace (dále též „dílo“) podle této rámcové dohody prostřednictvím e-aukcí (dále jen „e-aukce“) zadávány a za jakých podmínek bude probíhat uzavírání dílčí smlouvy na provedení díla (dále jen „dílčí smlouva“).
4. V bodě 16 ZD zadavatel stanovil závazný způsob stanovení nabídkové ceny jako % ze základního cenového návrhu (dále též jen „procentní sazby“) pro 6 definovaných typů zpracovávaných projektových dokumentací (dle celkové rozpočtové ceny a v závislosti na veřejnoprávním projednání) a jako jednotnou hodinovou sazbu pro všechny druhy prací ve výši 830 Kč (dále jen „hodinová sazba“), přičemž pro všechny sazby (označené v ZD jako „kritéria“) současně stanovil maximální a nepřekročitelné hodnoty (dále též jen „cenové stropy“).
5. Celková rozpočtová cena (dále též jen „CRC“) byla v bodě 3.6 rámcové dohody definována jako celková rozpočtová cena podle ocenění ze zadávacího návrhu, zahrnující veškeré předpokládané náklady stavby, včetně montáže, materiálu, inženýrské činnosti, plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, vkladu a výplaty náhrad věcných břemen, geodetické činnosti, vypínání a případné projektové dokumentace. CRC bude dle téhož bodu v průměru odpovídat aktuálním výsledkům zadávacích řízení zadavatele v oblasti materiálů a zemních a elektromontážních prací.
6. Základní cenový návrh (dále též jen „ZCN“ nebo „cenová základna“) definoval zadavatel v tomtéž bodě 3.6 rámcové dohody jako CRC poníženou o cenu transformátoru, celkové náklady na zřízení věcných břemen s vkladem do katastru nemovitostí, vlastní náklady objednatele (investorská činnost) a náklady, které je možné fakturovat v souladu s ceníkem uvedeným ve smlouvě nebo podle skutečnosti.
7. Dne 2. 2. 2022 podal stěžovatel – ASE, s.r.o., IČO 47536586, se sídlem Sadová 95, 250 65 Bořanovice (dále jen „navrhovatel“), proti zadávacím podmínkám na veřejnou zakázku námitky ve smyslu § 241 zákona, které zadavatel rozhodnutím ze dne 17. 2. 2022, doručeným navrhovateli téhož dne, odmítl.
8. Dne 25. 2. 2022 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami, návrh navrhovatele ve smyslu § 250 zákona z téhož dne na přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Dnem doručení návrhu Úřadu došlo k zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
9. V návrhu navrhovatel namítá, že se zadavatel stanovením netransparentních zadávacích podmínek snaží odradit dodavatele od podání nabídek a vytvořit si tak prostor pro svévolné zadání díla mimo režim rámcové dohody. Navrhovatel v uvedené souvislosti napadá zejména podmínky kontrolního přepočtu ZCN, nepřiměřeně nízké cenové stropy a nepřiměřené smluvní pokuty, u nichž odůvodňuje porušení § 6 a § 36 odst. 3 zákona. Z předestřených důvodů se navrhovatel domáhá zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
II. Napadené rozhodnutí
10. Dne 12. 7. 2022 vydal Úřad v návaznosti na posouzení obsahu návrhu a všech rozhodných okolností rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0098/2022/VZ, č. j. ÚOHS-22988/2022/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl o tom, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
11. K tvrzené nezákonnosti podmínek kontrolního přepočtu ZCN Úřad uvedl, že dodavatelé mají možnost provést předmětný přepočet již před realizací e-aukce, načež k tomu mají celkem 15 pracovních dnů, což nelze shledat jako nepřiměřené. Rovněž nelze v uvedeném kontextu předjímat nepoctivé jednání zadavatele. K další návrhové námitce, k vyhrazené možnosti zadavatele zadat dílo mimo rámcovou dohodu, Úřad poukázal, že tímto způsobem bude zadavatel dílo zadávat až v případě neúspěšné e-aukce, načež bude povinen postupovat v souladu se zákonem, nikoliv svévolně, jak se obává navrhovatel.
12. K tvrzené nezákonnosti smluvních pokut Úřad konstatoval, že se sice jedná o na trhu neobvyklý typ smluvní sankce, nikoliv však excesivní, neboť reflektuje legitimní zájem zadavatele na řádném plnění a zvýšené riziko z toho plynoucí si mohli dodavatelé promítnout do svých předběžných nabídek. Jako nezákonné neshledal Úřad ani cenové stropy, které byly stanoveny vůči všem dodavatelům stejně a zadavatel při formulaci jejich výše vycházel ze znaleckého posudku. V případě, že by se cenové stropy v jednotlivých e-aukcích ukázaly jako nereálné, dodavatelé se nemusí takových e-aukcí účastnit.
13. O celkové přijatelnosti zadávacích podmínek pak dle názoru Úřadu vypovídá též relativně vysoký počet nabídek, podaných z logiky zachování ekonomické existence podnikatelských subjektů též s očekáváním přiměřeného zisku. Ani námitku zneužití dominantního postavení zadavatele na trhu proto Úřad neshledal jako důvodnou.
III. Námitky rozkladu navrhovatele
14. Dne 27. 7. 2022 podal navrhovatel proti napadenému rozhodnutí rozklad z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 12. 7. 2022. Rozklad byl tedy podán v zákonné lhůtě.
15. Navrhovatel považuje posouzení věci Úřadem za nesprávné a nedostatečné, načež v rozkladu rozporuje jednotlivé části odůvodnění napadeného rozhodnutí.
16. K posouzení námitky nedostatečné lhůty pro provedení kontrolního přepočtu ZCN navrhovatel uvádí, že provedení tohoto přepočtu je velmi ekonomicky náročné, načež ZCN bude kontrolovat jen dodavatel, který dílčí zakázku získá, a který proto bude mít na realizaci přepočtu jen 5 pracovních dnů po uskutečnění e-aukce. Takto stanovená lhůta je pak s ohledem na velký počet položek nepřiměřeně krátká, s čímž se Úřad, stejně jako s neefektivitou možnosti uplatnit opravný prostředek proti výpočtu ZCN ze strany zadavatele, nevypořádal.
17. Navrhovatel s odkazem na předchozí zkušenosti se zadavatelem trvá též na netransparentnosti výhrady zadat dílo mimo rámcovou dohodu v případě neúspěšné e-aukce, a to i přímou volbou, kterou má zadavatel využívat i jako pohrůžku pro získání co nejnižších cen v e-aukcích. Stejně tak za netransparentní a ze strany Úřadu za nevypořádanou má navrhovatel v uvedené souvislosti výhradu zadavatele e-aukce i bez udání důvodu a bez ohledu na podané nabídky i opakovaně rušit.
18. K nesprávnému posouzení nezákonnosti smluvních pokut za vady projektové dokumentace navrhovatel namítá, že rozpor s dobrými mravy spatřuje zejména ve skutečnosti, že pouhou záměnou položek se dá dojít k vysoké smluvní pokutě, která je nadto počítána procentem přesahujícím cenové stropy procentních sazeb ze ZCN, nikoliv z odměny dodavatele.
19. Navrhovatel v rozkladu také trvá na své námitce, že cenové stropy byly stanoveny tak nízko, že významný podíl dílčích zakázek nebude v e-aukcích pravděpodobně zadán, čímž si zadavatel opětovně vytváří prostor pro zadání dílčí zakázky mimo rámcovou dohodu. Se znaleckým posudkem zadavatel nakládal dle názoru navrhovatele účelově, načež hodnoty cenových stropů nemají vzhledem k předmětu veřejné zakázky objektivní podklad. Nadto je nutno přihlédnout k délce trvání rámcové dohody a ke skutečnosti, že některé služby (autorský dozor) budou probíhat i po jejím ukončení, načež rovněž hodinovou sazbu je bez inflační doložky nutno považovat za značně podhodnocenou.
20. Za nevypořádanou má pak navrhovatel svou námitku dominantního postavení a jeho zneužití ze strany zadavatele.
Závěr rozkladu
21. Navrhovatel závěrem rozkladu navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele
22. Zadavatel se k podanému rozkladu zadavatele vyjádřil přípisem ze dne 4. 8. 2022, v němž uvedl, že považuje napadené rozhodnutí za správné a zákonné a rozkladovou argumentaci navrhovatele za nedůvodnou. Zadavatel se dále vyjádřil k jednotlivým rozkladovým námitkám a závěrem navrhl rozklad navrhovatele zamítnout.
IV. Řízení o rozkladu
23. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Podání informace o úkonech
24. Podáním ze dne 19. 8. 2022 informoval zadavatel Úřad o tom, že téhož dne vydal v části 1 i v části 2 veřejné zakázky oznámení o výběru dodavatele, které učinil přílohou svého podání.
Stanovisko předsedy Úřadu
25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadeného rozhodnutí v rozsahu uplatněných rozkladových námitek, načež jsem s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
26. Úřad rozhodl výrokem napadeného rozhodnutí správně a v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu navrhovatele a k potvrzení napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
27. Navrhovatel v rozkladu uplatnil širší okruh námitek, které zde pro přehlednost vypořádám ve stejném sledu, v jakém byly uplatněny.
K povinnosti vybraného dodavatele přijmout návrh dílčí smlouvy
28. V první části rozkladu navrhovatel trvá na nezákonnosti procesu uzavírání dílčích smluv v e-aukcích. Navrhovatel nesouhlasí s posouzením věci v bodech 81-85 odůvodnění napadeného rozhodnutí a namítá, že kontrolní přepočet ZCN bude z ekonomických důvodů provádět jen vybraný dodavatel po uskutečnění e-aukce, který tak bude mít pro jeho provedení jen 5 pracovních dnů, což představuje s ohledem na velký počet položek obtížně splnitelnou lhůtu. Následnou možnost domoci se uplatnění nápravy u zadavatele má navrhovatel za neefektivní, přičemž případné neuzavření dílčí smlouvy je dle smluvních podmínek sankcionováno vysokou smluvní pokutou ve výši 50 % z ceny díla. Takové podmínky má navrhovatel za nepřípustné přenášení odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
29. K posouzení důvodnosti rozkladové argumentace navrhovatele poukazuji nejprve na základní skutkové okolnosti dané věci.
30. Způsob zadávání dílčích zakázek v e-aukcích vymezil zadavatel zejména v bodě 7 rámcové dohody. V bodě 7.2 rámcové dohody zadavatel stanovil, že pozvánka k účasti v e-aukci bude zaslána všem účastníkům rámcové dohody (potažmo hlavním členům jejich společnosti) alespoň 10 pracovních dnů před konáním e-aukce. Součástí vypsané e-aukce budou i dokumenty (dále též jen „podklady díla“) obsahující cenu díla spočítanou dle ZCN a stanovenou dle bodu 12.2 rámcové dohody (ve výši procentních sazeb), lhůtu pro provedení a předání díla, zadávací návrh, situační výkres a případně další informace či podklady k provedení díla.
31. Dle bodů 7.3 a 7.4 rámcové dohody obdrží dodavatel, který zvítězí v e-aukci s nejnižší nabídkovou cenou, návrh dílčí smlouvy na provedení díla, který je povinen do 5 pracovních dnů od jeho obdržení podepsat a odeslat zpět zadavateli.
32. Bod 7.4 rámcové dohody dále obsahoval pravidla kontrolního přepočtu ZCN v rozpočtovacím programu zadavatele (dále též jen „kontrolní přepočet“), která definoval následovně: „Zhotovitel má právo provést kontrolní přepočet ZCN v Rozpočtovacím programu Objednatele. V případě, že tímto přepočtem zjistí, že skutečné ZCN neodpovídá ZCN dle návrhu Dílčí smlouvy, tuto skutečnost sdělí písemně Objednateli do 5 pracovních dnů ode dne doručení návrhu Dílčí smlouvy a toto tvrzení doloží výpočtem za použití Rozpočtovacího programu Objednatele, není povinen Dílčí smlouvu za podmínek dle návrhu uzavřít. Objednatel do 15 pracovních dnů od doručení tohoto sdělení doručí Zhotoviteli upravený návrh Dílčí smlouvy se ZCN dle Rozpočtovacího programu Objednatele nebo stanovisko Objednatele k zaslanému tvrzení doloženého výpočtem v Rozpočtovacím programu Objednatele. Upravený návrh nebo návrh dle stanoviska Objednatele je Zhotovitel povinen přijmout. Náklady kontrolního přepočtu nese Zhotovitel.“
33. V bodě 7.6 ve spojení s bodem 13.3 rámcové dohody stanovil zadavatel smluvní pokutu pro případ prodlení dodavatele s uzavřením dílčí smlouvy, a to ve výši 1 % z ceny díla denně do maximální výše 50 % z ceny díla, popřípadě smluvní pokutu ve výši 50 % z ceny díla, pokud dodavatel uzavření dílčí smlouvy odmítne.
34. Zadavatel sice v zadávacích podmínkách po dodavatelích požadoval, aby se prostřednictvím procentních sazeb ve svých nabídkách (srov. způsob stanovení nabídkové ceny v bodě 16 ZD) předem zavázali k určitým maximálním nabídkovým cenám v navazujících e-aukcích, samotná účast v e-aukcích však nebyla konstruována (jak potvrdil též zadavatel ve správním řízení) jako povinná. Účastníkům rámcové dohody tak zůstala zachována možnost posouzení rentability každé jednotlivé e-aukce před jejím zahájením a prostor pro svobodné rozhodnutí o tom, zda se konkrétní e-aukce v návaznosti na posouzení poskytnutých podkladů díla zúčastní či nikoliv.
35. K tomu poukazuji, že způsob stanovení nabídkové ceny v zadávacích podmínkách na veřejnou zakázku byl předmětem přezkumu ze strany Úřadu na návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, podaný jiným účastníkem zadávacího řízení, načež jej Úřad neshledal jako nezákonný. K tomu odkazuji na rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0097/2022/VZ, č. j. ÚOHS-18131/2022/500 ze dne 30. 5. 2022 (dále jen „rozhodnutí ÚOHS-S0097/2022/VZ“), potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0078/2022/VZ, č. j. ÚOHS-25258/2022/161 ze dne 23. 8. 2022 (dále jen „rozhodnutí ÚOHS-R0078/2022/VZ“). Obě označená rozhodnutí Úřadu (rozhodnutí ÚOHS-S0097/2022/VZ a ÚOHS-R0078/2022/VZ dále společně jen „související rozhodnutí Úřadu“) jsou pravomocná. Jakkoliv se související rozhodnutí Úřadu primárně týkala posouzení zákonnosti jiných zadávacích podmínek (zejména způsobu stanovení nabídkové ceny v návaznosti na vymezení ZCN a výhrady změny smlouvy), některé závěry souvisejících rozhodnutí Úřadu jsou s ohledem na podobnou řešenou problematiku a vnitřní provázanost ZD přiměřeně aplikovatelné i v nyní řešené věci.
36. V souvisejících rozhodnutích nebyl jistý stupeň neurčitosti vymezení způsobu stanovení cenové základny (ZCN) shledán jako netransparentní v kontextu učiněného zjištění, že konkrétní údaje o dílčí zakázce budou s ohledem na okolnosti veřejné zakázky známy vždy až před zahájením e-aukce, přičemž k tomuto okamžiku budou moci účastníci rámcové dohody závazně posoudit reálnost svých nabídkových cen a rozhodnout se o podání nabídky na dílčí zakázku.
37. Z právě uvedeného, jakož i z výše citovaných zadávacích podmínek, vyplývá, že klíčový moment vyhodnocení podkladů díla a na to navazující formulace nabídkové ceny (v maximální výši procentních sazeb dle nabídek jednotlivých účastníků) je soustředěn do fáze před uskutečněním e-aukce. Před uskutečněním e-aukce budou mít účastníci rámcové dohody podklady díla, na jejichž základě zformulují svou nabídku na dílčí zakázku, k dispozici alespoň 10 pracovních dnů. Právě v této lhůtě musí účastníci rámcové dohody zhodnotit parametry požadovaného díla, provést kalkulaci možností své cenové nabídky, porovnat ji se závaznými cenovými stropy (ve výši procentních sazeb dle svých nabídek) a rozhodnout se kvalifikovaně o tom, zda nabídku podají ve výši cenového stropu, v nižší hodnotě v rámci cenové soutěže, nebo se z důvodu nízké rentability dílčí zakázky s ohledem na výši cenového stropu konkrétní e-aukce vůbec nezúčastní.
38. Účastníci rámcové dohody tak musí mít již před uskutečněním e-aukce postaveno najisto, zda mají za stanovených podmínek o dílčí zakázku zájem či nikoliv. Skutkový stav v nyní řešené věci lze připodobnit k situaci, v níž zadavatel prostřednictvím podkladů díla sdělí parametry požadovaného plnění (projektové dokumentace) a současně stanoví maximální nabídkovou cenu (která je před uskutečněním e-aukce na základě sdělených podkladů díla známa v absolutní hodnotě), kterou je za toto plnění ochoten zaplatit. Účastníci rámcové dohody mají následně 10 pracovních dnů na zpracování svých nabídek, potažmo na svobodné rozhodnutí o tom, že za stanovených podmínek nabídku nepodají. Po uskutečnění e-aukce pak má vybraný dodavatel povinnost dílčí smlouvu uzavřít. Takový způsob výběru dodavatele v e-aukcích shledávám jako souladný se zákonem. Přiměřenost lhůty 10 pracovních dnů pro vyhodnocení podkladů díla a podání dílčí nabídky v e-aukci navrhovatel nerozporuje, načež tuto okolnost nečiní spornou.
39. Již podáním nabídky v e-aukci se proto dodavatel zavazuje ke konkrétnímu plnění za konkrétní cenu (bude-li vybrán k uzavření dílčí smlouvy). Tímto je do značné míry vyřešena rentabilita díla pro dodavatele.
40. Od vyhodnocení rentability dílčí zakázky pro dodavatele je třeba odlišit právní otázku možnosti provést kontrolní přepočet ZCN v rozpočtovacím programu zadavatele. Ze zadávacích podmínek dle mého názoru neplyne, že by možnost kontrolního přepočtu měla sloužit k zajištění rentability dílčí zakázky. Kontrolního přepočtu mohou účastníci využít spíše ve výjimečných případech, budou-li mít podezření, že zadavatel udělal nějakou chybu a některé položky opomněl či zjevně podhodnotil. Kontrolní přepočet pak mohou účastníci dle své úvahy (jak rovněž potvrdil zadavatel ve správním řízení) využít i před uskutečněním e-aukce, což lze s ohledem na potřebu znát konkrétní výši nabídkové ceny před uskutečněním e-aukce více než doporučit.
41. V tomto směru se tedy plně ztotožňuji se závěrem Úřadu vyjádřeným v bodě 81 odůvodnění napadeného rozhodnutí, že účastníci rámcové dohody mají na provedení kontrolního přepočtu lhůtu před i po uskutečnění e-aukce, tedy celkem nejméně 15 pracovních dnů. Takovou lhůtu jako nepřiměřenou nezpochybňuje a priori ani navrhovatel. Pokud navrhovatel tvrdí, že z důvodu ekonomické náročnosti nebude kontrolní přepočet před uskutečněním e-aukce prováděn, pak se jedná o svobodné rozhodnutí každého z dodavatelů. Po uskutečnění e-aukce však lze předpokládat, že dodavatel má rentabilitu dílčí zakázky, na niž podal nabídku, již postavenu najisto, načež případnými (mimořádně) zjištěnými chybami ve výpočtu ZCN, které budou ze strany zadavatele uznány, může získat toliko určitý bonus k již nabídnuté ceně, tj. na základě procentní sazby obdrží vyšší odměnu, než mohl v okamžiku e-aukce (v návaznosti na svou konkrétní cenovou nabídku) důvodně očekávat.
42. Pro úplnost pak podotýkám, že případné navýšení ceny díla (určené procentem ze ZCN) až po uskutečnění e-aukce v důsledku uznaných vad výpočtu cenové základny (a navýšení ZCN) by mohlo být způsobilé vyvolat rozpor s některou se zásad dle § 6 zákona a založit důvod pro opakování e-aukce, neboť by došlo ke změně podmínek, za jakých byla původní e-aukce uskutečněna (a za jakých se dodavatelé rozhodovali o své účasti a formulaci svých nabídek). Kontrolní přepočet tedy v kontextu ZD nelze vnímat jako standardní nástroj navýšení ceny pro vybraného dodavatele po uskutečnění e-aukce.
43. K námitce navrhovatele, že se Úřad nedostatečně vypořádal s jeho argumentací, že lhůta 5 pracovních dnů je pro provedení kontrolního přepočtu nepřiměřeně krátká, proto s ohledem na výše uvedené sděluji, že účastníci rámcové dohody by měli (již s přihlédnutím k povinnosti zadavatele dodržet i při zadávání dílčích zakázek zásady dle § 6 zákona) provedení kontrolního přepočtu primárně směřovat do fáze před uskutečněním e-aukce, kdy lze ještě zajistit rovné podmínky pro všechny účastníky, přičemž tato lhůta činí dvojnásobek, tj. alespoň 10 pracovních dnů. Jakkoliv navrhovatel opakovaně označuje lhůtu 5 pracovních dnů jako obtížně splnitelnou, sám neuvádí, jakou lhůtu by považoval za přiměřenou. V tomto směru tedy shledávám jeho argumentaci jako nedostatečně odůvodněnou a lhůtu 10 + 5 pracovních dnů pro provedení kontrolního přepočtu jako přiměřenou. Případná ekonomická náročnost kontrolního přepočtu provedeného dodavatelem (nikoliv zadavatelem v rámci řešení opravného prostředku ve smyslu bodu 7.4 rámcové dohody, neboť by se jednalo o nepřípustné přenášení odpovědnosti za úplnost a správnost zadávacích podmínek na dodavatele) pak spadá pod podnikatelské riziko dodavatele.
44. Pokud pak jde o obtížnou vymahatelnost případných chyb zadavatele při výpočtu ZCN, zjištěných v návaznosti na provedení kontrolního přepočtu, zde lze s navrhovatelem do značné míry souhlasit. V uvedené souvislosti je třeba přihlédnout zejména ke skutečnosti, že zadávací podmínky stanoví jednostranně zadavatel, načež je na každém z dodavatelů, zda je bude akceptovat. Zadavatel stanoví ZCN již v podkladech díla, přičemž především ze zde uvedených údajů (a cenových hodnot) musí účastníci rámcové dohody vycházet. Vady výpočtu ZCN pak lze namítat spíše ve zjevných případech (chybějící či hrubě podhodnocené položky), neboť zadavatel se prostřednictvím vymezení ZCN v bodě 3.6 rámcové dohody zavázal jen k „průměrným“ aktuálním cenám materiálu a souvisejících prací.
45. Proti případnému nezákonnému postupu zadavatele (rozpornému se zadávacími podmínkami) se lze i v navazujících e-aukcích vždy bránit též prostřednictvím námitek dle § 241 zákona, potažmo prostřednictvím návrhu podle § 250 zákona. Podmínky kontrolního přepočtu ZCN, který lze vnímat spíše jako doplňkový k ostatním zadávacím podmínkám, jsem proto neshledal jako nezákonné.
46. K povinnosti vybraného dodavatele přijmout návrh dílčí smlouvy ve lhůtě 5 pracovních dnů od jeho doručení konstatuji, že dodavatel musí mít již při podání nabídky v e-aukci postaveno najisto, že je za daných podmínek ochoten dílčí zakázku plnit. K účasti v konkrétní e-aukci ani k uzavření dílčí smlouvy, která by byla v rozporu se zadávacími podmínkami, vybraný dodavatel nucen není. Rentabilitu díla si pak dodavatel musí umět kvalifikovaně vyhodnotit již před uskutečněním e-aukce, kdy by měly být také vyjasněny veškeré pochybnosti o podkladech díla, včetně správnosti výpočtu ZCN. Lhůtu 5 pracovních dnů pro přijetí „řádného“ návrhu dílčí smlouvy proto hodnotím jako přiměřenou.
47. Proti zjevným vadám návrhu dílčí smlouvy, ať již z důvodu rozporu s podklady díla či z důvodu zjištěných vad ZCN, se pak vybraný dodavatel může bránit jak postupem popsaným zadavatelem v bodě 7.4 rámcové dohody, tak námitkami ve smyslu § 241 zákona (které nelze odchylným ustanovením zadavatele vyloučit). Za těchto okolností se jeví zájem zadavatele na rychlém a bezproblémovém zadání dílčích zakázek po uskutečnění e-aukcí jako legitimní, včetně jeho zajištění smluvní pokutou podle bodu 13.3 rámcové dohody, jejíž konkrétní výši navrhovatel v rozkladu nerozporuje.
48. K výše uvedenému shrnuji, že jsem žádnou z námitek navrhovatele v první části rozkladu neshledal jako důvodnou. K možnému zneužití dominantního postavení zadavatele a přiměřenosti smluvních sankcí se vyjádřím dále.
K možnosti zadavatele zadat dílo mimo rámcové dohody
49. Ve druhé části rozkladu navrhovatel rozporuje body 87-88 a 90 odůvodnění napadeného rozhodnutí a namítá, že zadavatel si vyhradil (pro případ neúspěšné e-aukce) právo zadat dílo jiným způsobem, aniž by specifikoval, o jaký „jiný“ způsob se bude v takovém případě jednat, a zda bude tedy tento postup souladný s požadavky zásady transparentnosti.
50. K souvisejícím námitkám navrhovatele konstatuji, že zadavatelem v bodě 7.2 rámcové dohody proklamovaný „jiný způsob“ zadání dílčí zakázky bude muset být učiněn v souladu se zákonem a zásadami, na nichž spočívá, tedy zejména v souladu se zásadou transparentnosti a zákazu diskriminace dle § 6 zákona.
51. Není účelem tohoto rozhodnutí spekulovat o „jiných“ způsobech, jakými by mohl zadavatel postupovat, a hodnotit konkrétní aspekty jejich zákonnosti. Je však třeba akcentovat, že případný neúspěch e-aukce jde primárně za zadavatelem, který bude muset hledat jiný (a pro něho pravděpodobně méně výhodný) způsob zadání díla, který vyhoví všem požadavkům zákona, včetně ustanovení týkajících se dělení veřejných zakázek na části a související rozhodovací praxe Úřadu. I v tomto případě pak platí, že navrhovatel bude moci proti případnému nezákonnému postupu zadavatele mimo zadávací řízení uplatnit právní prostředky ochrany (podání námitek zadavateli, potažmo návrhu či podnětu Úřadu).
52. K navrhovatelem namítané možnosti „přímé volby“ podotýkám, že případná skutečnost, že zadavatel v e-aukci neobdrží žádné nabídky, nezakládá bez dalšího jeho oprávnění zadat odpovídající dílo (konkrétnímu dodavateli za vyšší cenu) v jednacím řízení bez uveřejnění ve smyslu § 63 odst. 1 písm. a) zákona (dále jen „JŘBU“). JŘBU lze totiž z označeného zákonného důvodu použít toliko v případě, jsou-li důvody nepodání nabídek objektivní a nezávislé na vůli zadavatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 As 203/2020-168 ze dne 30. 3. 2022, body 32-34). Za takový případ pak nelze z povahy věci považovat situaci, v níž nejsou v e-aukci v návaznosti na nepřiměřeně nevýhodné podmínky (například v důsledku nízko nastavených cenových stropů či podhodnocené cenové základny) podány žádné nabídky, přistoupí-li zadavatel při zadávání díla v JŘBU k jejich změně (zmírnění). Případné JŘBU by tedy muselo přejímat podmínky e-aukce bez podstatných změn, včetně podmínek cenových (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. 6. 2022 ve věci C-376/21).
53. Bude-li proto zadavatel zadávat (v návaznosti na neúspěšnou e-aukci) dílo „jiným způsobem“, je možné, že se navrhovatel (obdobně jako ostatní účastníci rámcové dohody) bude moci takového „jiného způsobu“ zadání zúčastnit. Přednostní možnost získání dílčí zakázky (budou-li podmínky e-aukce akceptovatelné) má pak navrhovatel jako účastník rámcové dohody, což Úřad označil v bodě 89 odůvodnění napadeného rozhodnutí jako „privilegované“ postavení.
54. Budoucí postup zadavatele nelze v tuto chvíli předjímat, v případě pochybností o jeho souladu se zákonem se však může stát předmětem přezkumu ze strany Úřadu. Samotnou (s ohledem na trvající potřebu díla z povahy věci logickou) proklamaci zadavatele o jiném způsobu zadání díla v případě neúspěšné e-aukce jsem proto jako nezákonnou rovněž neshledal.
Ke smluvní pokutě za vady projektové dokumentace
55. Ve třetí části rozkladu navrhovatel rozporuje body 94-95 odůvodnění napadeného rozhodnutí a namítá, že smluvní pokutu za vady projektové dokumentace považuje za excesivní, neboť může vést až ke snížení odměny projektanta na nulu, a svoji související argumentaci má za nevypořádanou.
56. Smluvní pokutu za vady projektové dokumentace stanovil zadavatel v bodě 13.2 rámcové dohody následovně: „V případě, že PD bude trpět vadou spočívající v její neúplnosti co do rozsahu stavebních prací nebo naopak nadbytečností některých položek, je Zhotovitel povinen zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 10 % z prostého součtu chybějících nebo nadbytečných položek, přičemž cenové vyjádření těchto položek bude vycházet z nacenění v Rozpočtovacím programu Objednatele (chybějící položky), a to v minimální výši 500,- Kč. Povinnost Zhotovitele odstranit vadu tím není dotčena.“
57. Obdobně přísnou smluvní pokutu zadavatel stanovil též ve vztahu k povinnosti dodavatele uzavřít dílčí smlouvu (srov. vypořádání první části rozkladu v tomto rozhodnutí), a to v bodě 13.3 rámcové dohody následovně: „Neuzavře-li Zhotovitel Dílčí smlouvu, jejíž řádný návrh mu byl řádně doručen, ve lhůtě k tomu stanovené, je povinen zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 1 % ceny Díla dle návrhu Dílčí smlouvy za každý den prodlení, nejvýše však 50 % této ceny. Pokud Zhotovitel výslovně odmítne uzavřít Dílčí smlouvu, je povinen zaplatit Objednateli smluvní pokutu ve výši 50 % z ceny Díla, tato smluvní pokuta pak nahradí Smluvní pokutu dle předchozí věty a jejím zaplacením rovněž zaniká povinnost Zhotovitele uzavřít Dílčí smlouvu, jejíž uzavření takto odmítl. Zhotovitel bere na vědomí, že na závazku utvrzeném touto smluvní pokutou jsou závislé další závazky Objednatele vůči třetím osobám, přičemž nesplněním utvrzeného závazku ze strany Zhotovitele by bylo ohroženo řádné plnění závazků, a tudíž i dobrá pověst Objednatele. Smluvní strany tak považují sazbu této smluvní pokuty za přiměřenou.“
58. K nastavenému způsobu smluvních sankcí (jejichž výčet dle rámcové dohody není vyčerpávající) sděluji, že je hodnotím jako výrazně vysoké a přísné, reflektující vysokou míru zájmu zadavatele na řádném plnění závazků dodavatele.
59. Současně však musím konstatovat, že Úřad při přezkumu smluvních podmínek postupuje obecně zdrženlivě, neboť smluvní (obchodní) podmínky nepředstavují primární předmět jeho přezkumu. Je tomu tak proto, že zákon tento druh zadávacích podmínek výslovně neupravuje, načež je jejich přezkum omezen toliko na posouzení dodržení zásad dle § 6 zákona.
60. Úřad v uvedené souvislosti historicky vychází zejména z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 21/2013-39 ze dne 30. 4. 2014, v němž bylo konstatováno, že „není úkolem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby při přezkoumání úkonů zadavatele hodnotil vhodnost, přiměřenost či vymahatelnost soukromoprávní podmínky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci, nejedná-li se o zjevný exces, např. požadavek zadavatele, který je jednoznačně v rozporu s kogentním ustanovením zákona, či požadavek vyvolávající nemožnost plnění předmětu zakázky, a nejde-li o pravidlo při posuzování kvalifikace či samotného hodnocení nabídek.“
61. Smlouva na veřejnou zakázku představuje soukromoprávní vztah, uzavíraný zpravidla podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jehož ustanoveními se také řídí. Občanský zákoník upravuje též samostatné právní instituty k ochraně jednotlivých smluvních stran před nepřiměřenými ujednáními. V této souvislosti poukazuji zejména na § 2051 občanského zákoníku, dle kterého může soud nepřiměřeně vysokou pokutu na návrh dlužníka s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše vzniklé škody snížit.
62. Citovaná ujednání 13.2 a 13.3 rámcové dohody o smluvních pokutách jsem přezkoumal z hlediska jejich souladu s § 6 zákona, načež sděluji, že jsem k závěru o porušení zásad zadávacího řízení nedospěl. Obě smluvní pokuty sledují legitimní cíl – bezproblémové zadání dílčích zakázek v intencích vázanosti dodavatele nabídkou v e-aukci na straně jedné (bod 13.3 rámcové dohody) a bezvadné plnění díla, na které jsou navázány další náklady zadavatele, na straně druhé (bod 13.2 rámcové dohody). Obě ustanovení byla v rámcové dohodě definována jednoznačně a srozumitelně, a tedy v souladu se zásadou transparentnosti. Smluvní pokuty jsou rovněž stanoveny vůči všem účastníkům rámcové dohody stejně, načež nic nenasvědčuje tomu, že by měly (s ohledem na potřebu dodržení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace) na různé účastníky různé dopady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 8 Afs 166/2020-37 ze dne 31. 8. 2022, body 39 a 41).
63. Jediné pochybnosti mám o přiměřenosti výše stanovených smluvních pokut, zde však mají účastníci rámcové dohody zachovánu možnost domáhat se moderace smluvní pokuty u civilního soudu, který bude moci posoudit všechny relevantní aspekty dané věci, včetně vzniklé škody (například v důsledku rozsáhlých vad projektové dokumentace vyvolávajících další náklady na straně zadavatele).
64. S navrhovatelem lze souhlasit, že konstrukce smluvní pokuty za vady projektové dokumentace může v extrémním případě převýšit i odměnu za provedení díla. Je však třeba současně podotknout, že takové dílo by nepochybně nebylo způsobilé sloužit svému účelu, přičemž nelze ani očekávat, že by k takovým případům fakticky docházelo či docházelo často. V odůvodněných případech se pak může navrhovatel domoci snížení uplatněné smluvní pokuty prostřednictvím žaloby u civilního soudu. Související argumentaci navrhovatele jsem proto neshledal důvodnou.
65. Z výše uvedených důvodů jsem ve stanovených smluvních pokutách nezjistil takový exces, který by vybočoval z legitimních potřeb veřejné zakázky a vyvolával rozpor s některou se zásad dle § 6 zákona.
K požadavku zadavatele na stanovení cenových stropů
66. Ve čtvrté části rozkladu navrhovatel zpochybňuje též výši zadavatelem stanovených cenových stropů a namítá, že zadavatel použil předložený znalecký posudek manipulativním způsobem směrem k nižším cenám.
67. K související rozkladové argumentaci navrhovatele konstatuji, že stanovení cenového stropu (stanovení maximální nabídkové ceny) představuje obecně legitimní nástroj, umožňující zadavateli kontrolu nad náklady na veřejnou zakázku, přičemž může též reflektovat (a dodavatelům předem transparentně deklarovat) objem prostředků, které má zadavatel pro plnění veřejné zakázky k dispozici. V případě, že zadavatel nastaví cenový strop příliš nízko, riskuje, že žádnou nabídku nezíská. Otázku, nakolik byly cenové stropy nastaveny nepřiměřeně nízko, tak lze závazně zodpovědět až na základě znalosti konkrétních podkladů díla v konkrétní e-aukci. Riziko nezadání díla jde za zadavatelem.
68. Stanovení cenových stropů proto (bez dalších okolností, například povinnosti dodavatele podat nabídku v e-aukci) nelze v žádném ohledu shledat jako nezákonné. Naopak se jedná o vhodný nástroj předcházení případným koluzním jednáním dodavatelů v situaci, kdy se reálná cena zahrnující též přiměřený zisk pohybuje pod hranicí (bez cenových stropů) obvykle poskytovaných cen. K tomu dále odkazuji na výše označená související rozhodnutí Úřadu, v nichž byla právní otázka cenových stropů řešena podrobněji.
69. Ani námitku nepřiměřené výše cenových stropů jsem proto neshledal důvodnou.
K postavení zadavatele na trhu
70. V páté části rozkladu navrhovatel rozporuje bod 103 odůvodnění napadeného rozhodnutí a namítá, že Úřad byl povinen pro řádné vyhodnocení všech skutečností uvedených v návrhu posoudit jako předběžnou otázku možné dominantní postavení a jeho zneužití ze strany zadavatele, což neučinil.
71. K uvedené námitce konstatuji, že Úřad v nyní vedeném správním řízení přezkoumává soulad postupu zadavatele se zákonem, přičemž v přezkoumávaném rozsahu nebyl rozpor postupu zadavatele se zákonem zjištěn. Proti případnému zneužití významného postavení zadavatele na trhu je dodavatel chráněn jak vlastní procedurou zadávacího řízení (a povinností zadavatele v něm za stanovených podmínek postupovat), tak zásadami dle § 6 zákona, které mají za cíl předcházet možnému nežádoucímu jednání na straně zadavatele, obdobnému zneužívání dominantního postavení ve smyslu § 11 zákona č. 143/2001 Sb., zákona o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOHS“), například uplatňováním rozdílných podmínek vůči různým soutěžitelům na trhu, vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách apod.
72. Zadavatel má tedy v nyní řešené věci specifické postavení, které podléhá regulaci zákona, a právní úprava ZOHS na něj v dané pozici (zadavatele) primárně nedopadá. Z materiálního hlediska by pak případnému konstatování závěru o zneužití dominantního postavení zadavatele na trhu, jehož se navrhovatel domáhá, muselo nutně předcházet učinění závěru Úřadu o porušení zákona či některé z jeho zásad, což nebylo zjištěno. Ke svému postupu zadavatel nadto přednesl věcně ospravedlnitelné důvody, které byly ze strany Úřadu uznány. Námitku absence posouzení dominantního postavení zadavatele, potažmo jeho zneužití, mám proto za irelevantní. Současně by takové posouzení nebylo jakkoliv způsobilé ovlivnit výrok napadeného rozhodnutí (s ohledem na učiněné závěry stran souladu postupu zadavatele se zákonem).
73. Konstatuji proto, že jsem žádnou z rozkladových námitek navrhovatele neshledal důvodnou a ve zbytku a v podrobnostech odkazuji na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
74. K zákonnosti postupu zadavatele shrnuji, že uzavřením rámcové dohody se dodavatelé ještě k plnění za nabídkové ceny nezavazují. Konkrétní podmínky v navazujících e-aukcích nelze v tuto chvíli předjímat. S ohledem na aktuální inflaci a růst cen ve stavebnictví lze však předpokládat i rostoucí rozpočtové náklady a s nimi i vyšší maximální nabídkové ceny v e-aukcích. Stanovení cenových stropů není nezákonné, přičemž pokud bude alespoň jeden dodavatel ochoten poskytnout plnění za cenový strop anebo za cenu nižší (či akceptovat další podmínky zadavatele), jiný dodavatel zakázku nezíská. Proti případnému nezákonnému postupu zadavatele v e-aukcích či proti nepřiměřené výši uplatněných smluvních pokut pak mohou účastníci rámcové dohody rovněž uplatnit relevantní prostředky ochrany. V přezkoumávaném rozsahu jsem proto žádný rozpor postupu zadavatele se zákonem neshledal.
K zákonnosti napadeného rozhodnutí
75. Napadené rozhodnutí jsem přezkoumal z hlediska zákonnosti, načež sděluji, že jsem dospěl k závěru, že Úřad rozhodl zcela v souladu se zákonem, správním řádem a dalšími právními předpisy. K zákonnosti napadeného rozhodnutí konstatuji, že Úřad v napadeném rozhodnutí zjistil takový skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a na zjištěný skutkový stav aplikoval relevantní ustanovení zákona, která interpretoval ve světle příslušné judikatury.
76. Úřad řádně označil všechny podklady, z nichž při vydání napadeného rozhodnutí vycházel, načež uvedl závěry, které z těchto podkladů zjistil a na jejichž základě dospěl k závěru, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem a že nebyly shledány důvody pro uložení nápravného opatření. Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, řádně odůvodnil jejich použití a výsledné napadené rozhodnutí mám za logické, srozumitelné a plně přezkoumatelné. Současně konstatuji, že jsem nezjistil procesní vadu, která by měla za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí.
VI. Závěr
77. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání.
78. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1. Mgr. Martin Kramář, LL.M., advokát, Křížovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1
2. ASE, s.r.o., Sadová 95, 250 65 Bořanovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ustanovení § 61 odst. 1 zákona.
