číslo jednací: 35471/2022/500
spisová značka: S0456/2022/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Trhanov oprava MK č. 15 u trati |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2022 |
| Datum nabytí právní moci | 21. 10. 2022 |
| Dokumenty |  2022_S0456.pdf 282 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0456/2022/VZ Číslo jednací: ÚOHS-35471/2022/500 |
|
Brno 11. 10. 2022 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Trhanov, IČO 00572209, se sídlem Trhanov 63, 345 33 Trhanov
v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo č. 2020/088 uzavřené dne 18. 9. 2020 s vybraným dodavatelem – FINAL KOM s.r.o., IČO 02877155, se sídlem Havlíčkova 947, Klatovy IV, 339 01 Klatovy – na realizaci veřejné zakázky „Trhanov oprava MK č. 15 u trati“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Trhanov, IČO 00572209, se sídlem Trhanov 63, 345 33 Trhanov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo č. 2020/088 na realizaci veřejné zakázky „Trhanov oprava MK č. 15 u trati“, kterou uzavřel dne 18. 9. 2020 s vybraným dodavatelem – FINAL KOM s.r.o., IČO 02877155, se sídlem Havlíčkova 947, Klatovy IV, 339 01 Klatovy, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 5. 10. 2020, přičemž předmětnou smlouvu na profilu zadavatele neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Trhanov, IČO 00572209, se sídlem Trhanov 63, 345 33 Trhanov – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 3 000,- Kč (tři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Trhanov, IČO 00572209, se sídlem Trhanov 63, 345 33 Trhanov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 18. 9. 2020 Smlouvu o dílo č. 2020/088 (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem FINAL KOM s.r.o., IČO 02877155, se sídlem Havlíčkova 947, Klatovy IV, 339 01 Klatovy (dále jen „vybraný dodavatel“) na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu „Trhanov oprava MK č. 15 u trati“ (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem smlouvy je dle bodu II.1. smlouvy »…dodávka stavby „Trhanov oprava MK č. 15 u trati“…«.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 26. 7. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění smlouvy (dále jen „podnět“).
4. Na základě uvedeného podnětu si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-25748/2022/511 ze dne 29. 7. 2022 vyžádal od obviněného předložení smlouvy o dílo uzavřené na předmětnou veřejnou zakázku dne 18. 9. 2021 (v podnětu specifikované jako „Smlouva o dílo ze dne 18. 9. 2021 na akci Trhanov oprava MK č. 15 u trati“), vč. všech jejích dodatků. Současně si Úřad citovaným přípisem od obviněného vyžádal jeho vyjádření k obsahu podnětu.
5. Úřad dne 3. 8. 2022 obdržel od obviněného přípis z téhož dne, jehož součástí bylo mj. vyjádření obviněného k obsahu a podnětu a Smlouva o dílo č. 2020/088, uzavřená dne 18. 9. 2020, tj. smlouva na předmětnou veřejnou zakázku.
6. S ohledem na skutečnost, že Úřad na základě obdrženého podnětu požadoval předložení smlouvy o dílo ze dne 18. 9. 2021, avšak obviněný Úřadu předložil smlouvu o dílo ze dne 18. 9. 2020, vyzval Úřad obviněného přípisem č. j. ÚOHS-29321/2022/511 ze dne 26. 8. 2022 „o zaslání smlouvy o dílo na veřejnou zakázku ze dne 18. 9. 2021, případně o vyjádření, z jakého důvodu zadavatel zaslal Úřadu smlouvu ze dne 18. 9. 2020“, a to za účelem objasnění skutečnosti, jaká smlouva byla obviněným na předmětnou veřejnou zakázku uzavřena.
7. Z vyjádření obviněného ze dne 29. 8. 2022, které Úřad obdržel téhož dne, vyplynulo, že Smlouva o dílo č. 2020/088 ze dne 18. 9. 2020 je smlouvou na veřejnou zakázku, přičemž rok uzavření 2021 byl dle obviněného v podnětu uveden mylně.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
9. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
10. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
11. Obviněný dne 15. 2. 2018 uveřejnil ve Věstníku veřejných zakázek adresu svého profilu, tj. http://trhanov.profilzadavatele.cz/
12. Obviněný uzavřel dne 18. 9. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.
13. Podle bodu III.1. smlouvy činí celková cena díla 630 000,- Kč bez DPH.
14. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm nebyla uveřejněna, a to ani ke dni vydání tohoto příkazu.
Právní posouzení
15. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
16. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
17. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 18. 9. 2020, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 5. 10. 2020 (poslední den lhůty podle § 219 odst. 1 zákona připadl na 3. 10. 2020, tj. na sobotu, posledním dnem lhůty byl tedy v souladu s § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pracovní den nejblíže následující, tj. 5. 10. 2020). Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když smlouvu na profilu zadavatele neuveřejnil, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
18. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
19. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
20. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
21. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 6. 10. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
22. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
23. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
24. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
25. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
26. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto umožněna právě až prostřednictvím uveřejnění smlouvy.
27. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
28. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí 630 000 Kč bez DPH a tedy jen nepatrně překračuje minimální zákonnou hranici pro vznik povinnosti uveřejnit smlouvu na profilu zadavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
29. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním zadavatele za jeho spáchání. V této souvislosti je nutné poukázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“. Při určení výše pokuty Úřad proto ve prospěch obviněného zohlednil fakt, že přestupek dle výroku I. tohoto příkazu byl zadavatelem spáchán před téměř dvěma lety. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) totiž dochází k výraznému oslabení smyslu a účelu trestu.
30. V neprospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že negativní dopady jeho jednání nebyly eliminovány, respektive že zadavatel smlouvu do dnešního dne na profilu zadavatele neuveřejnil.
31. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.
32. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
33. Úřad konstatuje, že v souvislosti se stanovením výše pokuty se dále zabýval tím, zda přestupek dle výroku I. tohoto příkazu není v souběhu s jiným přestupkem obviněného, přičemž zjistil, že nikoliv. Vzhledem k právě uvedenému tedy Úřad nemusel přikročit k uplatnění institutu souhrnného trestu.
34. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodaří s prostředky v objemu v řádu několika milionů Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného. Při ukládání sankce obviněnému Úřad zohlednil také výpadek mj. daňových příjmů obviněného, jakožto územního samosprávného celku v souvislosti s opatřeními vlády ve věci zmírnění či zastavení šíření koronaviru SARS-CoV-2.
35. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
36. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
37. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Trhanov, IČO 00572209, se sídlem Trhanov 63, 345 33 Trhanov
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy