číslo jednací: 44349/2022/500
spisová značka: S0574/2022/VZ

• Instance: I.
• Věc: Komunitní plán sociálních služeb DSO Region Slezská brána a jeho obcí
• Účastníci:
  1. Region Slezská brána
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2022
• Datum nabytí právní moci: 21. 12. 2022

Spisová značka:  ÚOHS-S0574/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-44349/2022/500

Brno 12. 12. 2022

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona obviněným

• Region Slezská brána, IČO 69609969, se sídlem Nádražní 700, 739 21 Paskov,

při zadávání veřejné zakázky „Komunitní plán sociálních služeb DSO Region Slezská brána a jeho obcí“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 12. 3. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P21V00001517,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Region Slezská brána, IČO 69609969, se sídlem Nádražní 700, 739 21 Paskov – se při zadávání veřejné zakázky „Komunitní plán sociálních služeb DSO Region Slezská brána a jeho obcí“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 12. 3. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P21V00001517 dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 54 odst. 1 citovaného zákona, když lhůtu pro podání nabídek nestanovil v délce nejméně 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení, neboť zadávací řízení zahájil dne 12. 3. 2021, přičemž ve výzvě k podání nabídek stanovil konec lhůty pro podání nabídek na 26. 3. 2021, 9:00 hodin, a dne 11. 5. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem ─ Institut komunitního rozvoje, z.s., IČO 26643090, se sídlem Purkyňova 787/6, 702 00 Ostrava ─ na předmět plnění veřejné zakázky smlouvu o dílo.

II.

Obviněný – Region Slezská brána, IČO 69609969, se sídlem Nádražní 700, 739 21 Paskov – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Komunitní plán sociálních služeb DSO Region Slezská brána a jeho obcí“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 12. 3. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P21V00001517, nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v  § 122 odst. 7 citovaného zákona, když nevyloučil z účasti v zadávacím řízení vybraného dodavatele – Institut komunitního rozvoje, z.s., IČO 26643090, se sídlem Purkyňova 787/6, 702 00 Ostrava, který nepředložil obviněnému originály nebo ověřené kopie dokladů prokazujících splnění základní způsobilosti specifikovaných obviněným v bodu 6.1 zadávací dokumentace, a to konkrétně originál či úředně ověřenou kopii výpisu z evidence Rejstříku trestů právnických osob, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a zadal citovanou veřejnou zakázku, když dne 11. 5. 2021 uzavřel se jmenovaným vybraným dodavatelem smlouvu na plnění citované veřejné zakázky.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Region Slezská brána, IČO 69609969, se sídlem Nádražní 700, 739 21 Paskov – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 1 000,- Kč (jeden tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – Region Slezská brána, IČO 69609969, se sídlem Nádražní 700, 739 21 Paskov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 12. 3. 2021 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele[1] zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Komunitní plán sociálních služeb DSO Region Slezská brána a jeho obcí“[2] (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“). Veřejná zakázka byla uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem P21V00001517.

2.             V bodu 4.1 „Předmět plnění“ zadávací dokumentace ze dne 12. 3. 2021 (dále jen „zadávací dokumentace“) obviněný vymezil předmět plnění veřejné zakázky následovně: „Předmětem veřejné zakázky je zpracování Komunitního plánu sociálních a souvisejících služeb Regionu Slezská brána a jeho obcí pro období 2022 - 2027 (dále komunitní plán). Komunitní plán bude strategickým dokumentem, který definuje možnosti plánování, správy a provozu sociálních služeb v rámci spolupráce obcí. Tento plán je souhrnem zjištěných potřeb občanů na daném území v oblasti sociálních a navazujících služeb a programů. Zároveň definuje priority a cíle, jichž by mělo být dosaženo do konce roku 2027.“.

3.             Dne 11. 5. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem – Institut komunitního rozvoje, z.s., IČO 26643090, se sídlem Purkyňova 787/6, 702 00 Ostrava (dále jen „vybraný dodavatel“) – „Smlouvu o dílo“ na plnění veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).

4.             Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno dne 24. 5. 2021 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2021-018632.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 20. 7. 2022 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. Podnět byl zaevidován pod sp. zn. P0389/2022/VZ.

6.             Na základě obdrženého podnětu si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-24777/2022/523 ze dne 22. 7. 2022 vyžádal od obviněného písemné vyjádření k podanému podnětu a dokumentaci o zadávacím řízení.

7.             Obviněný doručil Úřadu prostřednictvím datové schránky dne 4. 8. 2022 své vyjádření ze dne 3. 8. 2022 a dokumentaci o zadávacím řízením.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

8.             Po přezkoumání podkladů, které jsou součástí spisu vedeného v této věci, Úřad dospěl k závěru, že obviněný nepostupoval při zadání veřejné zakázky v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

9.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem.

10.         Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.  Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

11.         Podle § 4 odst. 4 zákona, pokud zadavatel podle § 4 odst. 1 až 3 zákona zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.

12.         Podle § 53 odst. 1 zákona zadavatel zahajuje zjednodušené podlimitní řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214 zákona, kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Zadavatel může výzvu po jejím uveřejnění odeslat některým dodavatelům, v takovém případě musí být výzva odeslána alespoň 5 dodavatelům. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

13.         Podle § 54 odst. 1 zákona lhůtu pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel stanoví v délce nejméně 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.

14.         Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Zjištěné skutečnosti

15.         Výzvu k podání nabídek uveřejnil obviněný na svém profilu zadavatele dne 12. 3. 2021.

16.         Ve výzvě k podání nabídek stanovil obviněný konec lhůty pro podání nabídek na 26. 3. 2021, 9:00 hod.

Právní posouzení

17.         Úřad uvádí, že zjednodušené podlimitní řízení je zvláštním druhem zadávacího řízení určeného pro pružnější (jednodušší) zadávání veřejných zakázek v podlimitním režimu, jehož pravidla jsou upravena v části třetí zákona. Některá pravidla uvedená v části třetí zákona jsou specifická přímo pro zjednodušené podlimitní řízení, přičemž v některých případech se dle příslušných ustanovení v části třetí zákona aplikují fakultativně či obligatorně pravidla pro nadlimitní režim uvedená v části čtvrté zákona.

18.         V této části odůvodnění příkazu se bude Úřad zabývat skutečností, zda obviněný stanovil délku lhůty pro podání nabídek v souladu se zákonem.

19.         Smyslem lhůty pro podání nabídek je poskytnout dodavatelům dostatečný čas na zpracování nabídky, proto jsou minimální délky lhůt pro jednotlivé druhy zadávacích řízení stanoveny v zákoně. Ustanovení § 54 odst. 1 zákona stanoví minimální lhůtu pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, která musí činit nejméně 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.

20.         K otázce stanovení lhůty pro podání nabídek dle § 54 odst. 1 zákona se vyjadřuje komentářová literatura[3], kde je problematika blíže vysvětlena i na praktickém příkladu: „S ohledem na skutečnost, že ZVZ nedisponuje vlastním systémem pravidel pro počítání času, uplatní se při počítání lhůt dle komentovaného ustanovení obecná občanskoprávní úprava. Podle pravidel ObčZ lhůta pro podání nabídek počíná běžet dnem následujícím po dni zahájení zadávacího řízení. Lhůta je stanovena v celých pracovních dnech, i poslední den lhůty musí být zachován v celé délce (ačkoli lhůta pro podání nabídek je obvykle ohraničena i konkrétní hodinou, resp. minutou rozhodnou pro její konec). Nelze proto stanovit konec lhůty pro podání nabídek v ZPŘ například v 10.00 jedenáctý den této lhůty (při stanovení zákonného minima dle odstavce 1 komentovaného ustanovení), neboť by takovým postupem zadavatele došlo k nepřípustnému zkrácení minimální zákonné lhůty (…). Konec lhůty pro podání nabídek a navazující otevírání obálek tak může proběhnout nejdříve až den následující po posledním (jedenáctém) dni této minimální zákonné lhůty. (…) Lhůtu pro podání nabídek v ZPŘ musí zadavatel stanovit dle odstavce 1 komentovaného ustanovení v délce alespoň 11 pracovních dnů od zahájení ZPŘ. Tuto lhůtu přitom nelze zkracovat (…)“.

21.         V daném případě obviněný zahájil zadávací řízení dne 12. 3. 2021, kdy uveřejnil ve smyslu § 53 odst. 1 zákona na profilu výzvu k podání nabídek, přičemž dle ustanovení § 54 odst. 1 zákona musí být minimální lhůta pro podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení, přičemž ji nelze nijak zkrátit. V daném případě obviněný ve výzvě k podání nabídek stanovil, že nabídky musí být podány do 26. 3. 2021, do 9:00 hodin.

22.         Úřad uvádí, že zákon nedisponuje vlastním systémem počítání času (viz vysvětlení v komentářové literatuře popsané výše), a je tak třeba vycházet z obecného pravidla počítání času[4]. Pro zadávací řízení je takové obecné pravidlo stanoveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 605 odst. 1 občanského zákoníku lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. V daném případě tak byl prvním dnem zákonné jedenáctidenní lhůty (kdy lhůta je v pracovních dnech) pondělí 15. 3. 2021 a posledním dnem pondělí 29. 3. 2021, přičemž tento poslední pracovní den lhůty má, resp. měl být zachován pro podání nabídek v celé délce. Obviněný tak měl konec lhůty pro podání nabídek stanovit tak, aby dodržel minimální zákonnou lhůtu pro podání nabídek dle § 54 odst. 1 zákona, a stanovit ji tedy do konce dne 29. 3. 2021. Tím že obviněný stanovil konec lhůty pro podání nabídek na 26. 3. 2021 do 9:00 hod., zkrátil minimální jedenáctidenní zákonnou lhůtu pro podání nabídek na méně než 11 pracovních dnů, resp. zkrátil zákonnou lhůtu pro podání nabídek o necelé 2 pracovní dny.

23.         S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že obviněný stanovil zadávací podmínky v rozporu s ustanovením § 54 odst. 1 zákona, neboť lhůtu pro podání nabídek nestanovil v délce nejméně 11 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení.

24.         Úřad doplňuje, že podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku. Znakem skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona je tedy porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek a uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, resp. zadání veřejné zakázky. V šetřeném případě uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku dne 11. 5. 2021, a byly tedy naplněny znaky skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.

25.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

26.         Podle § 53 odst. 4 zákona pro zjednodušené podlimitní řízení platí, že zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 81 až 85, § 87 a 88 zákona se použijí obdobně. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87 zákona. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 zákona a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky. Zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona nebo snížení počtu předběžných nabídek podle § 112 zákona. Pro technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce se § 92 zákona použije obdobně.

27.         Podle § 53 odst. 6, věta první, zákona pro zjednodušené podlimitní řízení platí, že se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 obdobně.

28.         Podle § 74 odst. 1 zákona způsobilým není dodavatel, který

a)     byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží,

b)     má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek,

c)      má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění,

d)     má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

e)     je v likvidaci, proti němuž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, vůči němuž byla nařízena nucená správa podle jiného právního předpisu nebo v obdobné situaci podle právního řádu země sídla dodavatele.

29.         Podle § 74 odst. 2 zákona je-li dodavatelem právnická osoba, musí podmínku podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí podmínku podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona splňovat

a)     tato právnická osoba,

b)     každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a

c)      osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavatele.

30.         Podle § 75 odst. 1 zákona dodavatel prokazuje splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením

a)     výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) zákona,

b)     potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona,

c)      písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona,

d)     písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) zákona,

e)     potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d) zákona,

f)       výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložením písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e) zákona.

31.         Podle § 122 odst. 3 písm. a) zákona zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici.

32.         Podle § 122 odst. 7 zákona zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle § 122 odst. 3 nebo 5 zákona nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.

33.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Zjištěné skutečnosti

34.         V kap. 6 „Požadavky na kvalifikaci“ zadávací dokumentace je uvedeno, že kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je účastník, který prokáže mj. základní způsobilost, a dále, že „[ú]častník, který podá nabídku do zadávacího řízení, je povinen prokázat splnění kvalifikace v rozsahu a způsobem vymezeným v této části zadávací dokumentace. V nabídce může účastník prosté kopie dokladů prokazující jeho kvalifikaci nahradit předložením čestných prohlášení (…) nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87 zákona. (…)“.

35.         Obviněný v bodu 6.1 „Základní způsobilost“ zadávací dokumentace uvádí: „Účastník prokáže splnění základních kvalifikačních předpokladů s odkazem na ustanovení § 74 odst. 1 zákona, předložením čestného prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů (doporučený vzor - Příloha č. 4 této výzvy) nebo jednotného evropského osvědčení pro veřejné zakázky podle § 87 zákona. Účastník bude splňovat kritérium způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání nabídky podle § 53 odst. 4 zákona“, a dále také, že „vybraný dodavatel, se kterým má být uzavřena smlouva podle § 124 ZZVZ, bude povinen před jejím uzavřením předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících splnění základní způsobilosti (zadavatel si rovněž vyhrazuje právo tyto doklady požadovat již v průběhu zadávacího řízení od kteréhokoliv dodavatele), tedy:

-          výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ,

-          potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ,

-          písemné čestné prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) ZZVZ a ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c),

-          potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d) ZZVZ,

-          výpis z obchodního rejstříku, nebo předložení písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e) ZZVZ.“.

36.         Z předložené nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že vybraný dodavatel předložil v příloze tato čestná prohlášení k prokázání splnění kritérií kvalifikace:

• Čestné prohlášení ze dne 12. 3. 2021 o splnění základní způsobilosti podle § 74 zákona,
• Čestné prohlášení ze dne 12. 3. 2021 o splnění profesní způsobilosti podle § 77 zákona,
• Čestné prohlášení o realizaci významných služeb poskytnutých dodavatelem ze dne 12. 3. 2021,
• Čestné prohlášení o realizačním týmu ze dne 12. 3. 2021.

37.         Ze zápisu k otevírání, posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že dne 26. 3. 2021 hodnotící komise obviněnému doporučila uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem.

38.         Dne 26. 3. 2021 obviněný vyzval vybraného dodavatele k předložení originálů či úředně ověřených kopií dokladů prokazujících splnění základní, profesní a technické způsobilosti, a to:

• „výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ, (byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží)“,
• potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona,
• písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona a ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) zákona,
• potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d) zákona,
• výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložení písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e) zákona,
• výpisu z obchodního rejstříku, pokud je v něm organizace zapsána nebo z jiné obdobné evidence,
• vysokoškolských diplomů a samostatných podepsaných strukturovaných životopisů.

39.         V návaznosti na výzvu obviněného předložil vybraný dodavatel úředně ověřený výpis z evidence rejstříku trestů fyzických osob ze dne 14. 4. 2021, potvrzení správce daně ze dne 1. 4. 2021, nedatovaná čestná prohlášení o neexistenci splatného nedoplatku na pojistném nebo na penále na veřejném zdravotním pojištění a o skutečnosti, že vybraný dodavatel je spolek nezapsaný v obchodním rejstříku, potvrzení OSSZ Ostrava ze dne 30. 3. 2021, usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. L 6086/RD6/KSOS ze dne 29. 10. 2015 ke změně zápisu ve spolkovém rejstříku, úředně ověřené vysokoškolské diplomy a životopisy.

40.         Dne 19. 4. 2021 bylo na profilu zadavatele uveřejněno oznámení o výběru dodavatele z téhož dne a tímto dnem bylo ve smyslu § 53 odst. 5 zákona doručeno účastníkům řízení.[5]

41.         Z předložené dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že obviněnému byl předložen rovněž úředně ověřený výpis z evidence rejstříku trestů právnických osob ze dne 14. 7. 2021.

Právní posouzení

42.         Úřad nejprve obecně uvádí, že poté, co zadavatel vyhodnotí předložené nabídky, a tedy de facto zjistí, kdo se má stát vybraným dodavatelem, s nímž má být uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky, má podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona povinnost odeslat tomuto vybranému dodavateli výzvu, jejímž obsahem musí být žádost o předložení mimo jiné originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, kterými vybraný dodavatel prokazoval splnění zadavatelem požadovaných podmínek kvalifikace, a to za předpokladu, že je zadavatel již nemá k dispozici (např. z důvodu, že vybraný dodavatel již sám a dobrovolně ve své nabídce nebo žádosti o účast předložil zadavateli originály nebo ověřené kopie dokladů, jimiž prokazoval splnění podmínek kvalifikace). Obecně tak platí, že zaslání výzvy dodavateli dle § 122 odst. 3 písm. a) a b) zákona je obligatorní součástí zadávacího řízení se shora uvedenými výjimkami. Zadavatel je tak povinen tuto výzvu vybranému dodavateli odeslat.

43.         Zadavatel v šetřeném případě postupoval při zadávání předmětné veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení, proto se Úřad předně zabýval otázkou, zda byl zadavatel povinen postupovat podle ustanovení § 122 zákona, neboť v rámci zjednodušeného podlimitního řízení platí, že zadavatel není povinen postupovat podle pravidel pro nadlimitní veřejné zakázky, pokud na ně neodkazuje výslovně § 53 zákona, příp. pokud se zadavatel sám nerozhodne podle nich postupovat (srov. k tomu § 53 odst. 4 zákona). Dle ustanovení § 53 zákona, konkrétně podle § 53 odst. 6 zákona se pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 zákona obdobně. Obviněný je tedy povinen postupovat podle ustanovení § 122 zákona, tj. i ve zjednodušeném podlimitním řízení, tj. je povinen vyžádat si dle § 122 odst. 3 písm. a) zákona od vybraného dodavatele originály či ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci, a to v rozsahu dle zadávacích podmínek (pokud je již nemá k dispozici).

44.         V šetřeném případě obviněný v bodě 6.1 zadávací dokumentace stanovil požadavky k prokázání základní způsobilosti a současně specifikoval doklady, jimiž mohli účastníci zadávacího řízení základní způsobilost prokázat (viz k tomu bod 35 odůvodnění tohoto příkazu). V kap. 6 zadávací dokumentace současně obviněný umožnil účastníkům zadávacího řízení předložit v nabídce k prokázání kvalifikace čestné prohlášení (viz bod 34 odůvodnění tohoto příkazu).

45.         Úřad se dále zabýval otázkou, zda měl obviněný v šetřeném případě potřebné doklady k základní způsobilosti vybraného dodavatele v originálním znění či v ověřených kopiích k dispozici.

46.         Vybraný dodavatel ve své nabídce předložil k prokázání základní způsobilosti příslušné čestné prohlášení. Vzhledem k tomu, že zadavatel přímo v zadávací dokumentaci definoval možnost nahrazení požadovaných dokladů k prokázání kvalifikace čestným prohlášením, je zřejmé, že vybraný dodavatel předložil k prokázání základní způsobilosti čestné prohlášení v souladu se zadávací dokumentací. Potud tedy [tj. do okamžiku, než byl vybraný dodavatel povinen předložit zadavateli originály nebo úředně ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci na základě výzvy dle ust. § 122 odst. 3 písm. a) zákona] vybraný dodavatel svou povinnost ohledně prokázání základní způsobilosti splnil, když její prokázání v plné míře čestně prohlásil.

47.         Z předložené dokumentace pak vyplývá, že obviněný další doklady o kvalifikaci v průběhu zadávacího řízení před samotným (před)výběrem dodavatele od vybraného dodavatele nepožadoval.

48.         Obviněný po provedeném výběru dne 26. 3. 2021 vybraného dodavatele vyzval dle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona k doplnění originálu či ověřených kopií dokladů, kterými vybraný dodavatel prokazuje splnění zadavatelem požadovaných podmínek kvalifikace. Na základě uvedené výzvy vybraný dodavatel předložil obviněnému požadované dokumenty vyjma výpisu z evidence Rejstříku trestů právnických osob (viz k tomu bod 39 odůvodnění tohoto příkazu). Z předložené dokumentace vyplývá, že obviněný již dále (tj. opakovaně) nevyzval vybraného dodavatele k doplnění výpisu z evidence Rejstříku trestů právnických osob a dne 11. 5. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

49.         Výpis z evidence Rejstříku trestů právnických osob je součástí předložené dokumentace o zadávacím řízení, nicméně z data jeho vystavení (14. 7. 2021) je zřejmé, že byl obviněnému doložen až po podpisu smlouvy ze dne 11. 5. 2021.

50.         Skutečnost, že vybraný dodavatel výpis z evidence Rejstříku trestů právnických osob na základě výzvy obviněného, resp. před podpisem smlouvy nedodal a že obviněný vybraného dodavatele k předložení tohoto dokladu  opětovně před uzavřením smlouvy nevyzval, ostatně nečiní spornou ani sám obviněný, který ve svém vyjádření ze dne 3. 8. 2022 výslovně uvádí, že „před podpisem smlouvy dodavatel předložil originál čestného prohlášení o splnění základní způsobilosti a rovněž doručil všechny požadované doklady v originále, a to vč. výpisu z rejstříku trestů fyzických osob. Právě zde došlo k opomenutí výpisu z rejstříků trestů právnických osob, čímž došlo k formálnímu pochybení na naší straně, avšak merit věci byl doložen zmiňovaným čestným prohlášením, a tak jsme měli jistotu, že vybraný uchazeč splňuje veškeré požadavky zákona na splnění základních kvalifikačních předpokladů. Po upozornění poskytovatele jsme požadovaný dokument neprodleně doložili. Nedošlo tedy k opomenutí celé povinnosti doložit originály dokumentů před podpisem smlouvy, pouze k absenci jednoho z mnoha požadovaných dokumentů. Ani v tomto případě se nejednalo o úmyslné jednání. Na tomto místě chceme také uvést, že žádná pochybnost na straně dodavatele, natož škoda na straně zadavatele, nevznikla.“.

51.         Na základě výše uvedeného tedy Úřad shrnuje, že vybraný dodavatel na základě výzvy dle § 122 odst. 3 písm. a) zákona (ani jindy v průběhu zadávacího řízení) kompletní originály nebo úředně ověřené kopie dokladů o jeho kvalifikaci nepředložil, konkrétně pak nedoložil doklad dle bodu 6.1 zadávací dokumentace, tj. výpis z evidence Rejstříku trestů právnických osob k prokázání toho, že nebyl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením předmětného zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele.

52.         Vzhledem k tomu, že ust. § 122 odst. 7 ukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady a vzorky podle § 122 odst. 3 zákona, byl zadavatel povinen s odkazem na výše uvedené zjištěné skutečnosti vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení vyloučit. Zadavatel však vybraného dodavatele nevyloučil, čímž porušil pravidlo v ust. § 122 odst. 7 zákona, a naopak dne 11. 5. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na plnění veřejné zakázky.

53.         K vlivu na výběr dodavatele, jakožto podmínce pro spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona Úřad uvádí, že jelikož (jak bylo prokázáno výše) v šetřeném případě byl obviněný povinen vyloučit vybraného dodavatele podle § 122 odst. 7 zákona v návaznosti na § 122 odst. 3 písm. a) zákona, měl být vybraný dodavatel vyloučen ze zadávacího řízení, jelikož neprokázal základní způsobilost v souladu se zadávací dokumentací. Vybraný dodavatel tedy nemohl být ve výše popsané situaci tím, se kterým zadavatel uzavře smlouvu, neboť v okamžik jejího podpisu neměl obviněný doloženy doklady, jež by prokazovaly, že uzavírá smlouvu s dodavatelem způsobilým. Obviněný tedy měl vybraného zadavatele buď opakovaně vyzvat k předložení chybějícího dokladu, nebo jej vyloučit ze zadávacího řízení a smlouvu uzavřít s dodavatelem (účastníkem zadávacího řízení) dalším v pořadí. Výsledkem zadávacího řízení však v šetřeném případě (bez dalšího) nemohlo být jeho ukončení uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem. Je tudíž zřejmé, že předmětné pochybení zadavatele spočívající v nevyloučení vybraného dodavatele mohlo mít vliv na výběr dodavatele, neboť v případě zákonného postupu obviněného by se vybraný dodavatel (pokud by jej obviněný opakovaně nevyzval) nemohl stát dodavatelem, kterému byla veřejná zakázka zadána.

54.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný se uvedeným postupem dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. tohoto příkazu – uložení pokuty

55.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť zadavatel svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona a přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

56.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let, přičemž podle odst. 6 písm. a) téhož ustanovení zákona se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

57.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

58.         V návaznosti na uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu došlo dnem uzavření smlouvy, tj. dne 11. 5. 2021. Řízení o přestupcích je pak zahájeno dnem doručením tohoto příkazu. Z uvedených údajů je zřejmé, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

59.         K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější).

60.         Podle ustanovení § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

61.         V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 přestupkového zákona se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestným, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

62.         Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona a přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

63.         Za oba tyto přestupky lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši [stejná horní hranice pokut dle § 268 odst. 2 písm. a) zákona]. Proto Úřad přistoupil k uložení pokuty za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako závažnější než přestupek uvedený ve výroku II., a to s ohledem na skutečnost, že správné nastavení zadávacích podmínek je zásadní pro vznik férové hospodářské soutěže, protože již na samotném počátku zadávacího řízení může ovlivnit okruh dodavatelů, kteří se ucházejí o veřejnou zakázku. Stanovení kratší než minimální zákonné lhůty pro podání nabídek pak má pro dodavatele z hlediska možnosti podat nabídku závažné následky, neboť reálně zkracuje dobu na její přípravu.

64.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona lze za přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.

65.         Z kap. 4. „CENA ZA DÍLO“ smlouvy o dílo uzavřené dne 11. 5. 2021 vyplývá, že cena za dílo činí 95 000 Kč vč. DPH. Maximální možná výše pokuty, kterou by Úřad za spáchání přestupku I. mohl uložit, tedy v tomto případě činí po zaokrouhlení 9 500 Kč.

66.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

67.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

68.         Podle § 40 písm. b) zákona o přestupcích se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.

69.         Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

70.         V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že pro zadavatele ze zákona jednoznačně vyplývá povinnost stanovit zadávací podmínky v souladu se zákonem. Tuto povinnost obviněný v šetřeném případě zákonem předvídaným způsobem nesplnil, když v rozporu s ustanovením § 54 odst. 1 zákona stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 11 pracovních dnů. Zkrácení lhůty pro podání nabídek pod zákonem vymezené minimum představuje významný zásah do práv potenciálních dodavatelů, kteří se rozhodují, zda podat nabídku na konkrétní veřejnou zakázku, a zkrácení lhůty pro podání nabídek může negativně ovlivnit jejich rozhodnutí, zda nabídku vůbec podají, neboť mají méně času na její přípravu. Zákonem kogentně stanovená minimální lhůta pro podání nabídek má zaručovat dostatečný časový prostor k tomu, aby se dodavatelé o samotné veřejné zakázce dozvěděli a také dostatečný čas ke zpracování nabídky tak, aby co nejlépe odpovídala požadavkům zadavatele. V případě, že zadavatel lhůtu pro podání nabídek zkrátí, nelze vyloučit, že neumožní některým potenciálním dodavatelům připravit včas jejich nabídku, přičemž současně nelze vyloučit ani to, že nabídka některého z těchto dodavatelů by mohla být výhodnější, než nabídka vybraného dodavatele. Pochybení v podobě stanovení zadávacích podmínek v rozporu se zákonem, kterého se obviněný dopustil, tak nelze hodnotit jako marginální, neboť může mít negativní vliv na hospodářskou soutěž. Přestupek spáchaný obviněným v šetřeném případě tak Úřad klasifikoval jako typově spíše závažný.

71.         Úřad při posouzení závažnosti přestupku také přihlédnul k tomu, že obviněný zkrátil lhůtu pro podání nabídek o necelé dva pracovní dny (tedy zkrátil lhůtu o 15 % její minimální délky), přičemž obdržel i v takto zkrácené lhůtě více nabídek (celkem 4), tedy i přes nedodržení minimální délky lhůty pro podání nabídek nedošlo k úplnému vyloučení soutěžního prostředí, resp. toto bylo do určité míry zachováno. Úřad také přihlédnul k ceně plnění, která činí 95 000 Kč. Hodnota veřejné zakázky je tak hluboko pod limitem pro veřejné zakázky malého rozsahu a obviněný nebyl povinen předmětné plnění poptávat v zadávacím řízení dle zákona, a tedy postupoval v zadávacím řízení podle zákona dobrovolně.

72.         Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu.

73.         Žádné další okolnosti – polehčující ani přitěžující – Úřad v šetřeném případě neshledal.

74.         Úřad dále při určení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2022[6] vyplývá, že obviněný bude v roce 2022 hospodařit s příjmy v objemu 3 222 000 Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační, neboť není způsobilá negativně ovlivnit působení obviněného. Úřad dále uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty.

75.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupky, za které je obviněnému nyní ukládán trest, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

76.         Úřad tedy posoudil, zda přestupky, za něž je obviněnému ukládána pokuta, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

77.         Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávanými přestupky v souběhu.

78.         Úřad konstatuje, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad konstatuje, že uložená pokuta dle jeho názoru naplňuje dostatečně obě zmíněné funkce, aniž by se současně jednalo o pokutu likvidační.

79.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

80.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Region Slezská brána, Nádražní 700, 739 21 Paskov

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] dostupný na https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/komunitni-plan-socialnich-sluzeb-dso-region-slezska-brana-a-jeho-obci-1

[2] Ve výzvě k podání nabídek je veřejná zakázka označována jako podlimitní veřejná zakázka ve smyslu § 26 zákona zadávaná ve zjednodušeném podlimitním řízení – pozn. Úřadu

[3] Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, 1320 s.

[4] srov. k tomu rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 17/2001 ze dne 23. 5. 2002 v návaznosti na usnesení Ústavního soudu IV. ÚS 365/97 ze dne 25. 9. 1998

[5] Obviněný si uvedené vyhradil v kap. 16 „Oznámení o výběru dodavatele“ zadávací dokumentace – pozn. Úřadu

[6] dostupný z https://www.slezskabrana.cz/dokumenty