číslo jednací: 42907/2022/500
spisová značka: S0465/2022/VZ

• Instance: I.
• Věc: MŠ Sány – II. vyhlášení
• Účastníci:
  1. obec Sány
  2. Polabská stavební CZ s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2022
• Datum nabytí právní moci: 22. 12. 2022

Spisová značka:  ÚOHS-S0465/2022/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-42907/2022/500

Brno 1. 12. 2022

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 10. 2022 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – obec Sány, IČO 00239739, se sídlem 9. května 16, 289 06 Sány,
• navrhovatel – Polabská stavební CZ s.r.o., IČO 26115875, se sídlem Oseček 87, 289 41 Oseček, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 10. 2022 doc. JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 11901, advokátní kancelář BRODEC & PARTNERS s.r.o., IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „MŠ Sány – II. vyhlášení“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 18. 8. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele,

rozhodl takto:

                                                                                                                                                                             I.           

Zadavatel – obec Sány, IČO 00239739, se sídlem 9. května 16, 289 06 Sány – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „MŠ Sány – II. vyhlášení“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 18. 8. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pravidlo stanovené pro vyřizování námitek v ustanovení § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 3. 10. 2022 o námitkách navrhovatele – Polabská stavební CZ s.r.o., IČO 26115875, se sídlem Oseček 87, 289 41 Oseček – ze dne 30. 9. 2022, jež byly zadavateli doručeny téhož dne, vůbec nevyjádřil k námitkám navrhovatele, že zadavatel

• v zadávací dokumentaci nepředložil potenciálním dodavatelům konkrétní požadavky na vzduchotechniku v pobytových prostorech,
• nepřistoupil k prodloužení lhůty pro podání nabídek o celou její původní délku, když změnou zadávací dokumentace zmírnil požadavek na vzdělání dotčené osoby, což může způsobit rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení,

čímž se předmětné rozhodnutí zadavatele ze dne 3. 10. 2022 o námitkách citovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

                                                                                                                                                                           II.           

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – obec Sány, IČO 00239739, se sídlem 9. května 16, 289 06 Sány – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí zadavatele ze dne 3. 10. 2022 o námitkách navrhovatele – Polabská stavební CZ s.r.o., IČO 26115875, se sídlem Oseček 87, 289 41 Oseček –ze dne 30. 9. 2022 vydané zadavatelem ve zjednodušeném podlimitním řízení na veřejnou zakázku „MŠ Sány – II. vyhlášení“ zahájeném dne 18. 8. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele.

                                                                                                                                                                         III.           

Zadavateli – obec Sány, IČO 00239739, se sídlem 9. května 16, 289 06 Sány – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0456/2022/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Polabská stavební CZ s.r.o., IČO 26115875, se sídlem Oseček 87, 289 41 Oseček – ze dne 12. 10. 2022 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „MŠ Sány – II. vyhlášení“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 18. 8. 2022 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele.

                                                                                                                                                                        IV.           

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – obec Sány, IČO 00239739, se sídlem 9. května 16, 289 06 Sány – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – obec Sány, IČO 00239739, se sídlem 9. května 16, 289 06 Sány (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 18. 8. 2022 dle § 53 odst. 1 zákona uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele[1] pod označením VZ146751 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „MŠ Sány – II. vyhlášení“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             V čl. 6.2 „Popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ve znění ze dne 15. 9. 2022, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 16. 9. 2022 (dále jen „zadávací dokumentace“) je mj. uvedeno, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je výstavba novostavby objektu mateřské školy (2 oddělení á 25 dětí od 3 let) vč. venkovní pobytové plochy pro děti a zpevněných ploch vč. úpravy stávající místní komunikace.“

3.             Dne 30. 9. 2022 podal navrhovatel – Polabská stavební CZ s.r.o., IČO 26115875, se sídlem Oseček 87, 289 41 Oseček, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 12. 10. 2022 doc. JUDr. Janem Brodcem, LL.M., Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 11901, advokátní kancelář BRODEC & PARTNERS s.r.o., IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, 120 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – „Námitky stěžovatele proti zadávací dokumentaci a proti postupu zadavatele souvisejícímu s uveřejněním vysvětlení zadávací dokumentace“ z téhož dne (dále také jen „námitky navrhovatele“). Námitky byly zadavateli doručeny téhož dne, tj. dne 30. 9. 2022.

4.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 3. 10. 2022, které nadepsal „Vyřízení námitky č. 2“ (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, podané námitky odmítl.

5.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 12. 10. 2022 Úřad obdržel téhož dne. Stejnopis návrhu zadavatel obdržel rovněž dne 12. 10. 2022.

II.             OBSAH NÁVRHU

6.             Návrh směřuje především proti zadávacím podmínkám a postupu zadavatele při provedení změny zadávací dokumentace, přičemž navrhovatel žádá zrušení předmětného zadávacího řízení.

7.             Zadavatel dle navrhovatele nedodržel požadavky stanovené v § 92 zákona a vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj k provedení tohoto ustanovení zákona[2] a neposkytnul dodavatelům pro zpracování nabídek projektovou dokumentaci, která rozsahem odpovídá projektové dokumentaci pro provádění stavby, ale poskytnul projektovou dokumentaci, která je zpracována ve stupni projektové dokumentace pro stavební řízení, resp. v části VZT[3] ve stupni projektové dokumentace pro stavební povolení, což je (v obou případech) nižší stupeň projektové dokumentace než je požadovaný zákonem, resp. vyhláškou č. 169/2016 Sb.

8.             Zadavatel dle navrhovatele rovněž postupoval v rozporu s § 36 zákona, podle kterého zadavatel je povinen stanovit zadávací podmínky a poskytnout je dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení.  Dle navrhovatele zadavatel nepředložil potenciálním dodavatelům konkrétní požadavky na vzduchotechniku v pobytových prostorech, když v zadávací dokumentaci uvedl, že od dodavatele žádá předložit „ucelený materiál návrhu způsobu větrání a výpočet výměny vzduchu“ přičemž k prokázání je požadováno předložení „technické zprávy, návrhu řešení, výpočtu atd.“, čímž přenesl odpovědnost za zajištění zpracování návrhu jejího řešení odpovídajícího výpočtům právě na dodavatele. Navrhovatel k tomu dodává, že tím, že požadavky na předmětnou část plnění nejsou zadavatelem náležitě vymezeny, „dodavatelé nemají jasné instrukce, jaké plnění učinit předmětem jejich nabídky“, což může vést k neporovnatelnosti nabídek.

9.             Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rozporu s § 99 odst. 2 zákona nepřistoupil k prodloužení lhůty pro podání nabídek o celou její původní délku, ačkoliv dne 27. 9. 2022 změnil uveřejněním dokumentu „Změna/doplnění zadávací dokumentace č. 2“ zadávací dokumentaci, kdy předmětem změny bylo jednoznačné zmírnění požadavku na vzdělání člena realizačního týmu zodpovědného za prostorovou akustiku, a tato změna je tudíž způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení. Zadavatel v rámci tohoto vysvětlení zadávací dokumentace uvedl, že obor požadovaného středoškolského vzdělání technického směru, konkrétně stavební obor, bude nadále uveden jen jako příkladmý, nikoliv závazný.

10.         Zadavatel dle navrhovatele postupoval při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1 zákona, když nedostatečně odůvodnil odmítnutí námitek, a rozhodnutí o námitkách je tak nepřezkoumatelné. Zadavatel rovněž nepoučil navrhovatele dle § 245 odst. 4 zákona v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

11.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dnem 12. 10. 2022, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

12.         Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

13.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-36046/2022/523 ze dne 14. 10. 2022.

14.         Ve dnech 24. 10. 2022, 26. 10. 2022, 27. 10. 2022 a 7. 11. 2022 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení.

15.         Dne 26. 10. 2022 obdržel Úřad vyjádření k návrhu (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“), ve kterém zadavatel uvádí, že „nesouhlasí s vyjádřením navrhovatele.“ Zadavatel dále uvádí, že „veřejnou zakázku (…), jsme vypsali dle našeho nejlepšího vědomí a po konzultaci jako relevantní a nediskriminační.“

16.         Usnesením č. j. ÚOHS-38592/2022/523 ze dne 2. 11. 2022 Úřad určil zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel v průběhu správního řízení v zadávacím řízení provede, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.

17.         Usnesením č. j. ÚOHS-40235/2022/523 ze dne 11. 11. 2022 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

18.         Žádný z účastníků správního řízení se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

19.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené pro vyřizování námitek v ustanovení § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách vůbec nevyjádřil k námitkám navrhovatele, že zadavatel v zadávací dokumentaci nepředložil potenciálním dodavatelům konkrétní požadavky na vzduchotechniku v pobytových prostorech a nepřistoupil k prodloužení lhůty pro podání nabídek o celou její původní délku, když změnou zadávací dokumentace zmírnil požadavek na vzdělání dotčené osoby, což může způsobit rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení, čímž se předmětné rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

20.         Podle § 6 odst. 1 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu transparentnosti a zákazu přiměřenosti.

21.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

22.         Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.

23.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

24.         Podle § 245 odst. 2 zákona, pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

25.         Podle § 263 odst. 5 zákona je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

K námitce týkající se stupně projektové dokumentace

26.         V čl. 19. 1. „Projektová dokumentace“ zadávací dokumentace je mj. uvedeno: „Projektová dokumentace je zpracovaná v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. (…) Projektová dokumentace jako dokumentace pro zadání stavebních prací určuje stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr. Předmětem projektové dokumentace jsou stavební úpravy objektu dle projektové dokumentace.“

27.         Jednou z příloh zadávací dokumentace je příloha „Projektová dokumentace“, jejíž součástí jsou mj. dokumenty „VZT.01 Technická zpráva“, „VZT.02 Půdorys 1. NP“ a „VZT.03 Půdorys střechy“, z jejichž označení vyplývá, že jsou vypracovány na úrovni dokumentace pro stavební povolení, tzn. ve stupni „DSP“.

28.         V části A námitek navrhovatele nadepsané „Námitka č. 1: Nesprávný rozsah projektové dokumentace“ navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel nepředložil jako součást zadávací dokumentace projektovou dokumentaci ve stupni projektové dokumentace pro provádění stavby, tak jak je stanoveno vyhláškou č. 169/2016 Sb., ale předložil projektovou dokumentaci pro stavební řízení.

29.         Zadavatel se k námitce týkající se nesprávného stupně předložené projektové dokumentace v rozhodnutí o námitkách vyjádřil takto:

„Námitku č. 1 (…), zadavatel odmítá.

Projektová dokumentace je ve skutečnosti zpracována jako dokumentace pro provedení stavby. Vlastní označení dokumentace ve výkresech, technických zprávách atd., označená jako dokumentace pro stavební řízení je pouze marginálním pochybením zadavatele a nemá vliv na specifikaci a podrobnosti obsažené ve zveřejněné projektové dokumentaci.“

K námitce týkající se požadavků na vzduchotechniku

30.         Součástí zadávací dokumentace je mj. příloha „Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr“, již tvoří dokument „Výkaz výměr.xlsx“. V záložce označené jako „04 – VZT“ tohoto dokumentu mají být dodavatelem vyplněny údaje (ceny) k jednotlivým položkám soupisu prací v oblasti vzduchotechniky. Položky soupisu prací jsou rozděleny do pěti částí, které je třeba nacenit, přičemž u každé z položek je uvedena informace o množství měrných jednotek.

31.         Součástí zadávací dokumentace je rovněž příloha „Technické a materiálové specifikace“, kterou tvoří dokument „Technick[é] parametry předm[ě]tu veřejné zakázky“ (dále jen „technická specifikace“). Jedná se o tabulku, ze které byl pro potřeby odůvodnění tohoto příkazu vyňata hlavička a poslední řádek věnovaný vzduchotechnice.

„popis		specifikace	způsob prokázání	forma doložení
VZT v pobytových prostorech	v místnosti, kde nebude realizována, uchazeč doloží splnění požadavků na výměnu vzduchu vyhlášky 268/2009 Sb. v plném rozsahu	ucelený materiál návrhu způsobu větrání a výpočet výměny vzduchu	Technická zpráva, návrh řešení, výpočet atd.“

32.         V části B námitek navrhovatele nadepsané „Námitka č. 2: Nedostatečné vymezení technických podmínek“ navrhovatel poukazuje na požadavek zadavatele uvedený v technické specifikaci ke vzduchotechnice v pobytových prostorech, tj. že má být dodavatelem předložen ucelený materiál návrhu způsobu větrání a výpočet výměny vzduchu, přičemž splnění této technické  specifikace má být prokázáno předložením technické zprávy, návrhu řešení, výpočtu atd. a v souvislosti s uvedeným požadavkem uvádí, že zadavatel „nepředložil v této části dodavatelům konkrétní požadavky na vzduchotechniku v pobytových prostorech, naopak přenesl odpovědnost na zajištění zpracování návrhu jejího řešení a odpovídajících výpočtů právě na dodavatele“, kteří dle něj nemají jasné instrukce, jaké plnění učinit předmětem jejich nabídky. Takový postup pak může vést k neporovnatelnosti nabídek. V této souvislosti pak navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. S249/2012-VZ-8167/2013/550/HKu ze dne 3. 5. 2013 a na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012.

33.         Zadavatel se k námitce týkající se vzduchotechniky v rozhodnutí o námitkách vyjádřil takto:

„Námitku č. 2 (…) zadavatel odmítá.

Zadavatel tento požadavek vyžaduje vzhledem ke zkušenostem z jiných dodávek. Návrh materiálu a návrh způsobu větrání, vč. výpočtu výměny vzduchu, technické zprávy, návrhu řešení je pouze doplňující požadavek, který nemá vliv na rozsah a ani cenovou nabídku dodavatele.“

K námitce týkající se změny zadávací dokumentace bez prodloužení lhůty pro podání nabídek

34.         V čl. 18.5. „Technická kvalifikace“ bodě 2. písm. e) zadávací dokumentaci ze dne 15. 8. 2022, která byla na profilu zadavatele uveřejněna dne 18. 8. 2022 (dále jen „původní verze zadávací dokumentace“) je požadováno u člena týmu zodpovědného za realizaci prostorové akustiky v odstavci i): „vzdělání: minimálně středoškolské vzdělání technického směru.“

35.         V čl. 8.2. „Lhůta pro podání nabídek“ původní verze zadávací dokumentace je lhůta pro podání nabídek stanovena „do 5. 9. 2022 do 9:00 hodin“.

36.         V zadávací dokumentaci (ve znění ze dne 15. 9. 2022) požadoval zadavatel v čl. 18. 5. „Technická kvalifikace“ bod 2. písm. e), odst. i) u člena týmu zodpovědného za realizaci prostorové akustik „vzdělání: minimálně středoškolské vzdělání technického směru, v oboru stavebním.“

37.         V čl. 8.2. „Lhůta pro podání nabídek“ zadávací dokumentace je stanovena (nová) lhůta pro podání nabídek, a to „do 5. 10. 2022 do 9:00 hodin“.

38.         Dokument „Změna/doplnění zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 23. 9. 2022, který byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 27. 9. 2022 (dále jen „změna ZD č. 2“) upravuje čl. 18. 5. „Technická kvalifikace“ bod 2. písm. e), odst. i) takto: „Vzdělání: minimálně středoškolské vzdělání technického směru, např. v oboru stavebním.“ A dále je v tomto dokumentu uvedeno: „Ostatní body Zadávací dokumentace vč. termínu odevzdání nabídky se nemění.“

39.         V části C námitek navrhovatele nadepsané „Námitka č. 3: Změna zadávací dokumentace bez prodloužení lhůty pro podání nabídek“ navrhovatel uvádí, že zadavatel dne 27. 9. 2022 uveřejnil na profilu zadavatele dokument s označením „Změna ZD č. 2“, jehož předmětem bylo „v podstatě rozvolnění požadavku na vzdělání u člena realizačního týmu zodpovědného za realizaci prostorové akustiky“, když „[o]bor požadovaného středoškolského vzdělání technického směru, konkrétně stavební obor, bude nadále uveden jen jako příklad[m]ý, nikoliv závazný.“ Dle názoru navrhovatele tato změna jednoznačně zmírňuje požadavek na vzdělání dotčené osoby, a tudíž je tato změna způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení. Zadavatel měl proto v souvislosti s uveřejněním této změny přistoupit v souladu s ustanovením § 99 odst. 2 zákona k prodloužení lhůty pro podání nabídek, a to tak, aby od uveřejnění změny ZD č. 2 tato lhůta činila nejméně celou svou původní délku. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na dvě rozhodnutí Úřadu, konkrétně na rozhodnutí č. j. ÚOHS-37912/202/500/JBě ze dne 25. 11. 2020 a na rozhodnutí č. j. ÚOHS-08100/2021/500/AIv ze dne 4. 3. 2021.

40.         Zadavatel se k námitce týkající se změny zadávací dokumentace bez prodloužení lhůty pro podání nabídek v rozhodnutí o námitkách vyjádřil takto:

„Námitku č. 3 (…) zadavatel odmítá.

Zadavatel tímto vysvětlením neomezil, ale naopak rozšířil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky.“

Právní posouzení

41.         Ve vztahu k samotnému rozhodování o návrhu navrhovatele Úřad předně konstatuje, že vzhledem k tomu, že navrhovatel v podaném návrhu namítá mimo jiné nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, a s ohledem na § 263 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách, zabýval se Úřad předně právě posouzením náležitostí rozhodnutí o námitkách.

42.         Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

43.         Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za nedostatečné sdělení je přitom možno považovat např. obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil, a námitky proto neshledává důvodnými. Smysl institutu námitek tak není naplněn v situaci, kdy stěžovatel uvádí jasné argumenty, avšak zadavatel na tyto konkrétní argumenty nereaguje vůbec či jen povšechně. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

44.         Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený uchazeč neúspěšně bránil námitkami dle zákona. Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava zakotvená v ustanoveních § 245 odst. 1 a § 263 odst. 5 zákona.

45.         Jestliže stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by dosáhl zamítnutí návrhu (a v důsledku též propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

46.         Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných zákonných ustanoveních konstruoval takové pojetí vyřizování námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou (či snad dokonce neschopností) zadavatele svůj postup racionálně hájit.

47.         Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené odůvodnění rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

48.         Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

49.         Úřad uvádí, že navrhovatel v návrhu mj. namítá, že zadavatel řádně nepřezkoumal a nevyjádřil se v celém rozsahu k námitkám navrhovatele týkajícím se:

• nepředložení konkrétních požadavků na vzduchotechniku v pobytových prostorech, čímž došlo k přenesení odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele,
• neprodloužení lhůty pro podání nabídek o celou její původní délku, ačkoliv byl změnou zadávací dokumentace zmírněn požadavek na vzdělání dotčené osoby, což může způsobit rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení,
• nedodržení požadavků stanovených zákonem tím, že zadavatel neposkytnul dodavatelům pro zpracování nabídek projektovou dokumentaci ve správném stupni.

50.         Pokud jde o první shora uvedenou výhradu (týkající se požadavků na vzduchotechniku), navrhovatel v rámci námitek namítal, že zadavatel v rámci přílohy technická specifikace přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, když požaduje po dodavatelích vypracovat ucelený materiál návrhu způsobu větrání a výpočet výměny vzduchu, aniž by však poskytl dodavatelům dostatečné informace k tomu, aby požadovaný materiál mohli zpracovat,  (viz bod 32. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k této námitce toliko uvedl, že se pro tento požadavek rozhodnul na základě předchozí zkušenosti z jiného zadávacího řízení a že tento návrh řešení je pouze doplňující požadavek, který nemá vliv na rozsah ani cenovou nabídku dodavatele (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

51.         Na základě porovnání námitky s obsahem rozhodnutí zadavatele o námitkách Úřad dospěl k závěru, že z v rozhodnutí o námitkách zadavatel nikterak nereagoval na podstatu námitky navrhovatele, kterou je tvrzení, že pro tvorbu matriálu, ve kterém by byl navržen způsob větrání v pobytových místnostech a provedeny relevantní výpočty, nemá dostatek informací, neboť zadavatel nepředložil konkrétní požadavky na vzduchotechniku. Na uvedenou námitku reagoval zadavatel tím, že uvedl (a to velmi obecně) důvod, proč k požadavku na předložení materiálu přistoupil a uvedené následně znepřehlednil konstatováním, že požadavek na tvorbu uceleného materiálu návrhu způsobu větrání a výpočtu výměny vzduchu je pouze doplňujícím (tj. snad nepovinným) požadavkem (viz bod 33. odůvodnění tohoto příkazu), přičemž pokud by tomu tak skutečně bylo, vyvstává otázka transparentnosti zadávacích podmínek. V této souvislosti rovněž nelze nezmínit, že ačkoliv má být způsob větrání v pobytových místnostech teprve navržen dodavatelem, obsahuje výkaz výměr část vztahující se ke vzduchotechnice, ve které je u jednotlivých položek uvedeno konkrétní množství měrných jednotek (viz bod 30. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Námitka navrhovatele týkající se požadavků na vzduchotechniku tak dle Úřadu nebyla zadavatelem vůbec vypořádána, neboť zadavatel navrhovateli nepředložil žádné argumenty, které by se vztahovaly k podstatě námitky (reakce zadavatele se s podstatou námitky zcela míjí), tj. žádné odůvodnění toho, proč by dodavatelé dle zadavatele měli být schopni na základě informací obsažených v zadávací dokumentaci (s označením právě těch konkrétních relevantních informací) požadovaný materiál zpracovat.

52.         Pokud jde o další uvedenou výhradu (týkající se změny zadávací dokumentace), navrhovatel v rámci námitek uvedl, že pokud zadavatel měnil zadávací dokumentaci v průběhu zadávacího řízení takovým způsobem, že změnou ZD č. 2 mohlo dojít k rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení (k postupnému vývoji požadavku na vzdělání osoby zodpovědné za prostorovou akustiku viz body 34. - 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí), měl v souvislosti s uveřejněním takovéto změny zadávací dokumentace přistoupit k prodloužení lhůty pro podání nabídek, a to tak, aby od uveřejnění změny ZD č. 2 činila lhůta pro podání nabídek nejméně celou svou původní délku (viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zadavatel v rozhodnutí o námitkách k této námitce uvedl pouze, že změnou ZD č. 2 rozšířil okruh potenciálních dodavatelů veřejné zakázky (viz bod 40. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

53.         Na základě porovnání této námitky s obsahem rozhodnutí zadavatele o námitkách Úřad dospěl k závěru, že zadavatel se s námitkou nikterak nevypořádal, zadavatel podrobně a srozumitelně neodůvodnil, proč stěžovatelovu námitku odmítá. Zadavatel naopak námitku navrhovatele v podstatě potvrdil, když tvrzení navrhovatele v podstatě pouze zopakoval.

54.         V případě poslední výhrady (týkající se nesprávného stupně projektové dokumentace) navrhovatel v rámci námitek uvedl, že zadavatel nepředložil jako součást zadávací dokumentace projektovou dokumentaci ve stupni projektové dokumentace, který je stanoven vyhláškou č. 169/2016 Sb. K předmětné námitce se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil v tom smyslu, že se ve skutečnosti jedná o projektovou dokumentaci ve stupni projektové dokumentace pro provádění stavby, která je v jednotlivých dokumentech pouze chybně označená, což označuje za marginální pochybení.

55.         Podle názoru Úřadu se zadavatel v rozhodnutí o námitkách k rozsahu projektové dokumentace vyjádřil i přes relativní stručnost dostatečně podrobně a srozumitelně. Zadavatel má za to, že jako součást zadávací dokumentace předložil projektovou dokumentaci ve správném rozsahu (stupni) a došlo pouze k chybě označení, což je argument, kterým reaguje na námitku o tom, že projektová dokumentace byla předložena v rozsahu (stupni) špatném. Navrhovatel sice nemusí s vypořádáním této námitky souhlasit, což však neznamená, že by k námitce zadavatel nezaujal srozumitelné stanovisko, pokud si zadavatel stojí za svým tvrzením, že se v tomto případě jedná pouze o chybu označení projektové dokumentace, těžko může ostatně argumentovat jinak. Úřad tak neshledal, že by námitka týkající se rozsahu, resp. stupně projektové dokumentace nebyla vypořádána, resp. že by zadavatel u této námitky nedodržel postup pro vyřízení námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona.

56.         Úřad uzavírá, že účelu institutu námitek, tj. aby se stěžovatel, resp. případný navrhovatel primárně dozvěděl autentický názor zadavatele na veškeré jím vznesené připomínky k jeho postupu v zadávacím řízení, nebylo v projednávaném případě dosaženo. Právě způsob, jakým mají být podané námitky ze strany zadavatele vyřízeny, je z pohledu dodržení zákona zásadní. Posílení funkce námitek jako nástroje, kterým by měly být v maximální možné míře bezprostředně vyřešeny všechny sporné otázky mezi zadavatelem a stěžovatelem, je promítnuto v ustanovení § 263 odst. 5 zákona, dle kterého platí, že je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zákon tak posiluje právní jistotu stěžovatelů, kteří by se již v rozhodnutí o námitkách měli dozvědět veškerou relevantní argumentaci zadavatele k podaným námitkám. Lze tedy konstatovat, že pokud má zadavatel za to, že jeho postup je důvodný, měl by být schopen své stanovisko v celém rozsahu obhájit, a tedy nikoliv se k určité námitce vůbec nevyjádřit, jak to učinil v právě posuzovaném případě.

57.         S poukazem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách vůbec vyjádřil k námitkám navrhovatele, které se týkaly požadavků na vzduchotechniku v pobytových prostorech a změny zadávací dokumentace bez prodloužení lhůty pro podání nabídek dle § 99 odst. 2 zákona, čímž se rozhodnutí o námitkách stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

58.         Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

59.         Nad rámec výše uvedeného Úřad dodává, že uvedený závěr neznamená, že by Úřad aproboval postup zadavatele z pohledu věcného, tj. že by zadavatel v zadávacím řízení postupoval podle zákona, neboť k takovému přezkumu ze strany Úřadu vůbec nedošlo, když zjistil, že zadavatel nerozhodl v souladu s § 245 odst. 1 zákona o námitkách navrhovatele. I bez konkrétnějšího právního posouzení však Úřad předkládá zadavateli k úvaze, zda např. námitka týkající se délky lhůt pro podání nabídek nemůže být legitimní, když zadavatel, ač v rozhodnutí o námitkách námitku slovem odmítl, tak obsahem svého sdělení ji v podstatě potvrdil. Rovněž by za situace, kdy bude znovu rozhodovat o podaných námitkách navrhovatele, měl zadavatel zvážit, zda by nebylo vhodné svoji úvahu týkající se správnosti stupně předložené projektové dokumentace rozpracovat, neboť i z prvotního náhledu na zadávací dokumentaci je zřejmé, že zadavatel na jednom místě uvádí, že projektová dokumentace odpovídá požadavkům uvedeným ve vyhlášce č. 169/2016 Sb. (srov. bod 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a současně v samotné projektové dokumentaci je tato projektantem označována stupněm DSP.

K absenci poučení v rozhodnutí o námitkách

60.         Úřad na tomto místě nad rámec odůvodnění výroků rozhodnutí upozorňuje zadavatele (a dává za pravdu navrhovateli), že pokud rozhodnutím o námitkách ze dne 3. 10. 2022 námitky navrhovatele odmítl, byl povinen dle § 245 odst. 4 zákona navrhovatele poučit o jeho právech[4], což neučinil. Takového jednání je pak nutné se do budoucna vyvarovat.

61.         Předmětné pochybení zadavatele by mohlo samo o sobě naplňovat skutkovou podstatu přestupku, neboť dle § 268 odst. 1 písm. d) zákona se zadavatel dopustí přestupku, když postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 245 odst. 1, 2, 3 nebo 4 zákona. Avšak dle názoru Úřadu v tomto případě materiální stránka přestupku nebyla naplněna, když chybí škodlivý následek takového jednání, neboť navrhovatel i přes chybějící poučení podal návrh na zahájení správního řízení k Úřadu řádně a včas.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

62.         Úřad s odkazem na ustanovení § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

63.         Vzhledem k tomu, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele podrobně nevyjádřil ke všem námitkám stěžovatele, jak mu ukládá ustanovení § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je předmětné rozhodnutí zadavatele o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s ustanovením § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

64.         Pro úplnost Úřad uvádí, že podle ustanovení § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

65.         Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

66.         Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

67.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách navrhovatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení povinnosti uhradit náklady řízení

68.         Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

69.         Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

70.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2022000465.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             obec Sány, 9. května 16, 289 06 Sány

2.             doc. JUDr. Jan Brodec, LL.M., Ph.D., advokát, Rubešova 162/8, 120 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] dostupný na https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0001763

[2] Vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen „vyhláška č. 169/2016 Sb.“)

[3] tj. vzduchotechnika – pozn. Úřadu

[4] Dle § 245 odst. 4 zákona pokud zadavatel námitky odmítne, poučí stěžovatele v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat ve lhůtě podle § 251 odst. 2 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.