číslo jednací: 14311/2023/500
spisová značka: S0133/2023/VZ

Instance I.
Věc Výstavba veřejné dopravní a technické infrastruktury
Účastníci
  1. město Moravská Třebová
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 16. 6. 2023
Související rozhodnutí 14311/2023/500
21801/2023/162
Dokumenty file icon 2023_S0133.pdf 421 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0133/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-14311/2023/500

 

Brno 14. 4. 2023

 


Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v řízení o přestupku zahájeném z moci úřední dne 24. 2. 2023, jehož účastníkem je

  • obviněný – město Moravská Třebová, IČO 00277037, se sídlem nám. T. G. Masaryka 32/29, 571 01 Moravská Třebová,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona při zajištění výstavby veřejné dopravní a technické infrastruktury (v souvislosti se stavbou obchodního centra) ve smyslu smlouvy o budoucí smlouvě kupní uzavřené dne 18. 5. 2020 mezi jmenovaným obviněným a společností Ardis ZH, s.r.o., IČO 51259141, se sídlem Krížna 13, 965 01 Žiar nad Hronom, Slovenská republika, ve znění jejího dodatku č. 1 a jeho příloh, zejm. smlouvy o vybudování nové nebo úpravě stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a o majetkovém vypořádání uzavřené dne 1. 7. 2021 se společností RENT Group s.r.o., IČO 27358089, se sídlem Vikové-Kunětické 1935, 430 01 Chomutov,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – město Moravská Třebová, IČO 00277037, se sídlem nám. T. G. Masaryka 32/29, 571 01 Moravská Třebová – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 cit. zákona, když od společnosti RENT Group s.r.o., IČO 27358089, se sídlem Vikové‑Kunětické 1935, 430 01 Chomutov, pořídil plnění spočívající ve vybudování veřejné dopravní nebo technické infrastruktury (v souvislosti se stavbou obchodního centra) ve smyslu Smlouvy o budoucí smlouvě kupní uzavřené dne 18. 5. 2020 mezi obviněným a jmenovanou společností, ve znění jejího dodatku č. 1 a jeho příloh, zejm. Smlouvy o vybudování nové nebo úpravě stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a o majetkovém vypořádání uzavřené dne 1. 7. 2021 mezi obviněným a jmenovanou společností, a to na základě citovaného dodatku č. 1 a jeho příloh a za úplatu z uvedených smluvních dokumentů plynoucí (tj. za částku odpovídající „kompenzaci“ přenesení uvedené povinnosti na budoucího kupujícího v podobě slevy z kupní ceny pozemků ve výši 850 Kč za 1 m2 ve smyslu čl. II. odst. 8 dodatku č. 1 Smlouvy o budoucí smlouvě kupní v celkové výši 26 250 400 Kč bez DPH a současně za úplatu ve smyslu čl. III. odst. 8 Smlouvy o vybudování nové nebo úpravě stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a o majetkovém vypořádání), přičemž tak učinil bez provedení zadávacího řízení nebo jiným možným postupem předvídaným v § 2 odst. 3 cit. zákona, ačkoliv v daném případě byly naplněny znaky zadání veřejné zakázky na stavební práce, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dne 1. 7. 2021 uzavřel smlouvu (resp. citovaný dodatek č. 1 vč. jeho příloh) na realizaci předmětného plnění.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – město Moravská Třebová, IČO 00277037, se sídlem nám. T. G. Masaryka 32/29, 571 01 Moravská Třebová – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 1 000 000 Kč (jeden milion korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se obviněnému – město Moravská Třebová, IČO 00277037, se sídlem nám. T. G. Masaryka 32/29, 571 01 Moravská Třebová – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI POŘIZOVÁNÍ PŘEDMĚTNÉHO PLNĚNÍ

1.             Obviněný – město Moravská Třebová, IČO 00277037, se sídlem nám. T. G. Masaryka 32/29, 571 01 Moravská Třebová (dále jen „obviněný“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 18. 5. 2020 uzavřel se společností Ardis ZH, s.r.o., IČO 51259141, se sídlem Krížna 13, 965 01 Žiar nad Hronom, Slovenská republika (dále jen „dosavadní kupující“), Smlouvu o budoucí smlouvě kupní (dále jen „smlouva o budoucí smlouvě kupní“). V souladu s čl. III odst. 2 citované smlouvy se obviněný zavázal k budoucímu prodeji tam vymezených pozemků v dosavadním vlastnictví obviněného za účelem vybudování nákupního centra, přičemž předmět budoucí koupě měl být přesně specifikován v době uzavření kupní smlouvy geometrickým plánem.

2.             Dle čl. III. odst. 3 smlouvy o budoucí smlouvě kupní se obviněný zavázal k vybudování dopravní infrastruktury a sítí souvisejících se stavbou nákupního centra na své náklady, kdy mezi smluvními stranami bylo ujednáno, že řešení dopravní infrastruktury a inženýrských sítí bude ošetřeno samostatnou smlouvou.

3.             Dle čl. V. odst. 1 smlouvy o budoucí smlouvě kupní byla sjednána kupní cena ve výši 2 000 Kč za 1 m2 bez DPH a celková cena celého předmětu budoucí koupě ve výši 60 476 000 Kč bez DPH.

4.             Dne 1. 7. 2021 byl ke smlouvě o budoucí smlouvě kupní uzavřen dodatek č. 1 (dále jen „dodatek č. 1“), kterým došlo k postoupení práv a povinností dosavadního kupujícího ze smlouvy o budoucí smlouvě kupní na společnost RENT Group s.r.o., IČO 27358089, se sídlem Vikové-Kunětické 1935, 430 01 Chomutov (dále jen „budoucí kupující“).

5.             V souladu s čl. II. odst. 5 dodatku č. 1 smlouvy o smlouvě budoucí kupní smluvní povinnost uvedená v čl. III odst. 3 smlouvy o budoucí smlouvě kupní, a to vybudovat na vlastní náklady dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě, přešla z obviněného na budoucího kupujícího.

6.             Dle čl. II. odst. 8 dodatku č. 1 obviněný kompenzuje budoucímu kupujícímu přenesení povinnosti vybudovat na vlastní náklady dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě změnou kupní ceny uvedené v čl. V. odst. 1 smlouvy budoucí smlouvě kupní, kdy jednotková cena je nově stanovena na 1 150 Kč za jeden m2 a vzhledem k přesné výměře pozemků geometrickým plánem celková kupní cena předmětu budoucí koupě bude při výměře 30 064 m2 činit 34 573 600 Kč.

7.             Dne 1. 7. 2021 uzavřel obviněný s budoucím kupujícím Smlouvu o vybudování nové nebo úpravě stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury a o majetkovém vypořádání (dále jen „plánovací smlouva“), která je přílohou dodatku č. 1. Dle čl. I. odst. 1 plánovací smlouvy je jejím předmětem mj. úprava práv a povinností v souvislosti s vybudováním „vyvolaných investic do staveb veřejné technické a dopravní infrastruktury (či jejich úprav) a jiných staveb“ souvisejících se stavbou obchodního centra (v plánovací smlouvě označované jako související stavby), „jakož i předání vyvolaných investic městu Moravská Třebová a příslušným správcům veřejné infrastruktury, včetně vzájemného majetkového vypořádání Žadatele s městem Moravská Třebová.“

8.             Dle čl. III. odst. 8 plánovací smlouvy bude budoucí kupující jednotlivé stavby předávat zadavateli po jejich dokončení postupně, kdy „[...] o předání/prodeji a převzetí/koupi dané stavby dle tohoto odstavce bude sepsána písemná smlouva, jejíž základní obsah je uveden v Příloze č. 9 této Smlouvy. Předmětné stavby budou ve prospěch města Moravská Třebová převedeny za úplatu 10.000 Kč plus DPH za každou Související stavbu uvedenou v příslušné smlouvě, nebude-li smluvními stranami dohodnuto něco jiného.“

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

9.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele při zajištění výstavby veřejné dopravní a technické infrastruktury (v souvislosti se stavbou obchodního centra) ve smyslu smlouvy o budoucí smlouvě kupní mezi obviněným a dosavadním kupujícím, ve znění jejího dodatku č. 1 a jeho příloh, zejm. plánovací smlouvy.

10.         V rámci šetření dotčeného podnětu si Úřad přípisem č. j. ÚOHS-39871/2022/535 ze dne 10. 11. 2022 vyžádal od obviněného jeho vyjádření k obsahu podnětu a zároveň jej vyzval k zaslání dokumentace související s šetřeným postupem.

Vyjádření obviněného ze dne 18. 11. 2022

11.         Dne 21. 11. 2022 obdržel Úřad vyjádření obviněného k podnětu ze dne 18. 11. 2022 (dále jen „vyjádření k podnětu“). Obviněný ve vyjádření k podnětu nejprve shrnul celý kontraktační proces v souvislosti se smlouvou o budoucí smlouvě kupní a plánovací smlouvou. Dále obviněný namítá, že na šetřený postup dopadá výjimka podle § 29 písm. h) zákona, kdy zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem je nabytí, nájem nebo pacht existující věci nemovité nebo s ní souvisejících práv. V tomto kontextu je obviněný přesvědčen, že se na sjednání prodeje a podmínek prodeje nemovitostí nevtahuje zákon o zadávání veřejných zakázek a bylo na obviněném, aby si v rámci své smluvní autonomie sjednal podmínky prodeje nemovitostí a ujednal kupní cenu, ev. ujednání o kupní ceně změnil. K tomu obviněný doplňuje, že má za to, že se v tomto ohledu choval jako řádný hospodář, když finální kupní cena dotčených pozemků ve výši 1 150 Kč za 1 m2 byla vyšší než obvyklá tržní cena stanovená znalcem.

12.         Dále obviněný ve vyjádření k podnětu konstatuje, že s ohledem na změnu příslušného ujednání v dodatku č. 1 nezadal, ani zadat nemohl a zadávat nebude, jakoukoliv zakázku na vybudování či změnu dopravní a technické infrastruktury v souvislosti s výstavbou obchodního centra. K tomu obviněný uvádí, že závazek vybudovat či změnit danou infrastrukturu a sítě je závazkem budoucího kupujícího, který na něho přešel v rámci přechodu povinností dodatkem č. 1, přičemž je k tomu povinen na svoje náklady a nebezpečí a za podmínek samostatné smlouvy, resp. plánovací smlouvy. V tomto kontextu je obviněný přesvědčen, že výstavba infrastruktury nenaplňuje znaky veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 zákona.

13.         Dále obviněný ve vyjádření k podnětu uvádí, že výstavba infrastruktury má být provedena do roku 2024, přičemž prodej pozemků již byl realizován a obviněnému byla řádně uhrazena kupní cena. Obviněný v závěru svého vyjádření k podnětu zmiňuje také důvody, na základě kterých došlo ke změně původních ujednání smlouvy o budoucí smlouvě kupní, konkrétně, že v době uzavření citované smlouvy nebyl znám konečný investor obchodního centra, kterého měl zajistiti dosavadní kupující. Obviněný k tomu doplňuje, že po zajištění finálního investora tak byly upřesněny smluvní podmínky následného převodu a v tomto důsledku uzavřen dodatek č. 1, kterým došlo k postoupení práv a povinností z dané smlouvy na konečného investora.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

14.         Úřad po přezkoumání dokumentace související s šetřeným postupem a na základě vlastních zjištění získal pochybnosti o souladu postupu obviněného se zákonem, a to zda se nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadání veřejné zakázky stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když od budoucího kupujícího pořídil plnění spočívající ve vybudování nové nebo úpravě stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury (v souvislosti se stavbou obchodního centra) ve smyslu smlouvy o budoucí smlouvě kupní ve znění jejího dodatku č. 1 a jeho příloh, zejm. plánovací smlouvy, a to úplatně (za částku 25 902 400 Kč bez DPH představující dle čl. II. odst. 8 dodatku č. 1 „kompenzaci“ přenesení uvedené povinnosti na budoucího kupujícího a současně za úplatu ve smyslu čl. III. odst. 8 plánovací smlouvy), přičemž tak učinil bez provedení zadávacího řízení nebo jiným možným postupem předvídaným v § 2 odst. 3 zákona, ačkoliv v daném případě byly naplněny znaky zadání veřejné zakázky na stavební práce, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dne 1. 7. 2021 uzavřel smlouvu na realizaci předmětného plnění.

15.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.

16.         Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-08075/2023/535 ze dne 24. 2. 2023.

17.         Dnem 24. 2. 2023, kdy bylo oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 78 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku obviněným.

18.         Usnesením č. j. ÚOHS-08083/2023/535 ze dne 24. 2. 2023 určil Úřad obviněnému podle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lhůtu, ve které byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření obviněného ze dne 6. 3. 2023

19.         Dne 6. 3. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne k zahájenému řízení o přestupku, které se v hlavních bodech shoduje s jeho vyjádřením k podnětu, proto v podrobnostech Úřad odkazuje výše k uvedenému vyjádření. Nad rámec argumentace obsažené ve vyjádření k podnětu obviněný zdůrazňuje, že výstavba dopravní infrastruktury a inženýrských sítí měla primárně souvislost s výstavbou obchodního centra, pro které byla určena, a nikoliv pro potřeby obviněného či nynější využití navazujícího území. K tomu obviněný doplňuje, že „[p]ůvodně převzatý závazek města vybudovat dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě nebyl tedy dán primárně veřejnou potřebou,“ kdy tento závazek obviněný převzal, aby investora motivoval k výstavbě obchodního centra a nákupu pozemků za původně sjednanou kupní cenu. Obviněný je přesvědčen, že zákon se na převod závazku obviněného vybudovat dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě, uskutečněný dodatkem č. 1, nevztahuje, neboť se dle obviněného nejednalo o veřejnou zakázku, ale o úpravu práv a povinností.

20.         Ve vztahu k nenaplnění definice veřejné zakázky dle § 2 odst. 1 zákona obviněný uvádí, že neuzavřel s budoucím kupujícím úplatnou smlouvu mezi zadavatelem a dodavatelem, ze které by vyplynula povinnost dodavatele poskytnout zadavateli dodávky, služby nebo stavební práce. K tomu obviněný dodává, že dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě měl budoucí kupující vybudovat vlastním jménem a na své náklady, přičemž šlo o investici vyvolanou budoucím kupujícím, nutnou k výstavbě obchodního centra a ze strany obviněného šlo o stanovení podmínek prodeje pozemků.

21.         Dále obviněný dodává, že původní kupní cena pozemků byla vyšší než obvyklá, jelikož zohledňovala původní závazek obviněného vystavět dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě. Dále obviněný uvádí, že dodatkem č. 1 došlo logicky ke snížení původní kupní ceny pozemku o hodnotu uvedeného závazku a obviněný se tak zbavil původní povinnosti vybudovat dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě.

22.         Na základě výše uvedených skutečností obviněný navrhl, aby Úřad předmětné řízení o přestupku zastavil, neboť se v dané věci nejedná o přestupek.

Další průběh řízení o přestupku

23.         Usnesením č. j. ÚOHS-10612/2023/535 ze dne 15. 3. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Obviněný ve lhůtě stanovené citovaným usnesením ani později v řízení do doby vydání tohoto rozhodnutí své vyjádření k podkladům rozhodnutí Úřadu nezaslal.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

24.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace souvisejících s šetřeným postupem obviněného, vyjádření obviněného a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

25.         Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 zákona.

26.         Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

27.         Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

28.         Podle § 3 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí

a)        zjednodušené podlimitní řízení,

b)        otevřené řízení,

c)        užší řízení,

d)        jednací řízení s uveřejněním,

e)        jednací řízení bez uveřejnění,

f)         řízení se soutěžním dialogem,

g)        řízení o inovačním partnerství,

h)        koncesní řízení, nebo

i)          řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

29.         Podle § 14 odst. 3 zákona je veřejnou zakázkou na stavební práce veřejná zakázka, jejímž předmětem je

a)        poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (dále jen „hlavní slovník jednotného klasifikačního systému“),

b)        zhotovení stavby, nebo

c)        poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b) tohoto ustanovení zákona.

30.         Podle § 25 zákona je nadlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté zákona, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

31.         Podle § 26 odst. 1 zákona je podlimitní veřejnou zakázkou veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

32.         Podle § 26 odst. 2 zákona podlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

33.         Podle § 27 písm. b) zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky na stavební práce částce 6 000 000 Kč.

34.         Podle § 29 písm. h) zákona platí, že zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jejímž předmětem je nabytí, nájem nebo pacht existující věci movité nebo s ní souvisejících věcných práv.

35.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

36.         Podle § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce 137 366 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

37.         Dle čl. III. odst. 3 smlouvy o budoucí smlouvě kupní se obviněný zavázal k vybudování dopravní infrastruktury a sítí souvisejících se stavbou nákupního centra na své náklady, kdy mezi smluvními stranami bylo ujednáno, že řešení dopravní infrastruktury a inženýrských sítí bude ošetřeno samostatnou smlouvou.

38.         Dle čl. V. odst. 1 smlouvy o budoucí smlouvě kupní byla sjednána kupní cena ve výši 2 000 Kč za 1 m2 bez DPH a celková cena celého předmětu budoucí koupě ve výši 60 476 000 Kč bez DPH (s dodatkem, že celková kupní cena bude vypočtena dle přesné výměry dle geometrického plánu).

39.         V souladu s čl. II. odst. 5 dodatku č. 1 smlouvy o smlouvě budoucí kupní smluvní povinnost uvedená v čl. III odst. 3 smlouvy o budoucí smlouvě kupní, a to vybudovat na vlastní náklady dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě, přešla z obviněného na budoucího kupujícího. Čl. III. odst. 3 smlouvy o smlouvě budoucí kupní nově zní tak, že „[d]opravní infrastrukturu a sítě související se stavbou Nákupního centra se zavazuje na své náklady vybudovat Budoucí kupující, a to nejpozději do 30.06.2024. Pokud tak Budoucí kupující neučiní, zaplatí Budoucímu prodávajícímu smluvní pokutu ve výši rozdílu mezi původní kupní cenou ve výši 2.000 Kč bez DPH za jeden m2 a kupní cenou ve výši 1.150 Kč za jeden m2 bez DPH a v takovém případě zaniká zaplacením takové smluvní pokuty povinnost Budoucího kupujícího podle předchozí věty. Avšak v případě, že se Budoucí kupující ocitne pouze v prodlení s dokončením dopravní infrastruktury a sítí souvisejících se stavbou Nákupního centra podle tohoto ustanovení, ačkoliv s budováním řádně započal a v budování řádně pokračoval, je povinen na místo smluvní pokuty podle předchozí věty platit smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč za každý den prodlení a v případě, že prodlení přesáhne dobu 3 měsíců, pak je povinen zaplatit Budoucímu prodávajícímu další smluvní pokutu ve výši předpokládaných nákladů na dokončení dopravní infrastruktury a sítí související se stavbou Nákupního centra podle tohoto ustanovení stanovených soudním znalcem ke dni uplynutí tříměsíční lhůty uvedené v této větě (aktuální stav) [...].“

40.         Dle čl. II. odst. 8 dodatku č. 1 obviněný kompenzuje budoucímu kupujícímu přenesení povinnosti vybudovat na vlastní náklady dopravní infrastrukturu a inženýrské sítě změnou kupní ceny uvedené v čl. V. odst. 1 smlouvy budoucí smlouvě kupní, kdy jednotková cena je nově stanovena na 1 150 Kč za jeden m2 a vzhledem k přesné výměře pozemků geometrickým plánem celková kupní cena předmětu budoucí koupě bude při výměře 30 064 m2 činit 34 573 600 Kč.

41.         Dle čl. I. odst. 1 plánovací smlouvy je jejím předmětem mj. úprava práv a povinností v souvislosti s vybudováním „vyvolaných investic do staveb veřejné technické a dopravní infrastruktury (či jejich úprav) a jiných staveb“ souvisejících se stavbou obchodního centra (v plánovací smlouvě označované jako související stavby), „jakož i předání vyvolaných investic městu Moravská Třebová a příslušným správcům veřejné infrastruktury, včetně vzájemného majetkového vypořádání Žadatele s městem Moravská Třebová.“

42.         Dle čl. I. odst. 3 plánovací smlouvy se smluvní strany dohodly, že „[s]ouvisející stavby, coby vyvolané investice, zahrnují zejména následující stavební objekty:

SO 101 Příprava území a HTÚ

SO 102 Splašková kanalizace

SO 103 Dešťová kanalizace

SO 104 Vodovod

SO 105 Plynovod

SO 106 Přeložka VN, rozvody VN, trafostanice rozvody NN

SO 107 Veřejné osvětlení

SO 108 Rozvody CETIN

SO 109 Komunikace

SO 110 Sadové úpravy

SO 112 Protihlukový val

SO 113 Provizorní komunikace

SO 114 Vsakovací objekt

jak jsou tyto stavby či stavební úpravy zakresleny v Celkové situaci Příloha č. 1, přičemž se tyto od Celkové situace nebudou v podstatných ohledech odlišovat.“

43.         Dle čl. III. odst. 2 plánovací smlouvy bude výstavba souvisejících staveb dokončena „[...] nejpozději v termínu uvedeném v čl. IV odst. 2 této Smlouvy s tím, že předány budou ve lhůtě 1 roku od Kolaudace Stavebního záměru[1].“

44.         Dle čl. III. odst. 3 plánovací smlouvy budou související stavby „[...] provedeny na pozemcích v katastrálním území Moravská Třebová, které jsou uvedeny v Příloze č. 1 této Smlouvy a na Celkové situaci (dále jen ‚Pozemky pro Související stavby‘).“

45.         Dle čl. III. odst. 5 plánovací smlouvy „[...] aktuální stav Celkové situace obsahuje návrh provedení Souvisejících staveb, který se může v návaznosti na předložení nových požadavků města Moravská Třebová změnit. Smluvní strany prohlašují, že vyvinou maximální úsilí k nalezení shody ohledně konečného stavu Souvisejících staveb a zavazují se příp. zřídit věcná břemena, se kterými tato Smlouva nepočítá a jejichž potřeba nastane v důsledku dohody o změně Souvisejících staveb.“

46.         V souladu s čl. III. odst. 6 plánovací smlouvy budou související stavby provedeny na vlastní náklady budoucího kupujícího mimo zadavatelem vyvolané změny dle čl. III. odst. 5 plánovací smlouvy, kdy změnami vyvolané vícenáklady budou hrazeny zadavatelem. Dále dle citovaného odstavce plánovací smlouvy „[...] Žadatel není za provedení Souvisejících staveb (včetně za vyřízení veškerých potřebných veřejnoprávních povolení a souhlasů) oprávněn požadovat po městu Moravská Třebová jakoukoli finanční náhradu nebo jakékoli jiné vyrovnání s výjimkou úhrad vyplývajících z této Smlouvy zejména z čl. VIII této Smlouvy.“

47.         Dle čl. III. odst. 7 plánovací smlouvy je budoucí kupující povinen umožnit obviněnému účast na kontrolních dnech týkajících se realizace souvisejících staveb a průběžně jej informovat o všech důležitých skutečnostech týkajících se realizace souvisejících staveb.

48.         Dle čl. III. odst. 8 plánovací smlouvy bude budoucí kupující jednotlivé stavby předávat zadavateli po jejich dokončení postupně, a to nejpozději do 1 roku po kolaudaci stavebního záměru, kdy obviněný určí osobu oprávněnou k převzetí související stavby a „[...] o předání/prodeji a převzetí/koupi dané stavby dle tohoto odstavce bude sepsána písemná smlouva, jejíž základní obsah je uveden v Příloze č. 9 této Smlouvy. Předmětné stavby budou ve prospěch města Moravská Třebová převedeny za úplatu 10.000 Kč plus DPH za každou Související stavbu uvedenou v příslušné smlouvě, nebude-li smluvními stranami dohodnuto něco jiného.“

49.         Dle čl. IV. odst. 1 plánovací smlouvy se majetkovým vypořádáním mj. rozumí „[...] předání městu Moravská Třebová či příslušnému správci veřejné infrastruktury jednotlivých Souvisejících staveb coby vyvolaný investic, které jsou součástí Stavebního záměru.“

50.         Dle čl. IV. odst. 2 plánovací smlouvy „[n]ení-li v této Smlouvě výslovně stanoveno jinak, zavazují se smluvní strany provést majetkové vypořádání dle předchozího odstavce nejpozději do 1 roku po Kolaudaci Stavebního záměru (jak je tento pojem definován níže).“

51.         Dle čl. IV. odst. 6 plánovací smlouvy „[k]olaudací Stavebního záměru se v této Smlouvě rozumí okamžik, od kterého bude v souladu s právními předpisy možné začít trvale užívat poslední ze stavebních objektů, které budou v rámci Stavebního záměru nebo v souvislosti s ním vybudovány [...].“

52.         Dle čl. VIII. odst. 1 plánovací smlouvy se smluvní strany dohodly, že „[...] Žadatel vybuduje veškerou veřejnou infrastrukturu dle této Smlouvy a další vyvolané investice dle této Smlouvy na své náklady a sám vynaloží vyvolané investice, včetně zajištění veškerých nezbytných povolení a projektové dokumentace, kterých bude třeba po postoupení práv a povinností z pravomocného územního rozhodnutí na související stavby podle III odst. 4 této Smlouvy město Moravská Třebová se na této činnosti nebude nijak finančně podílet za podmínek dle této smlouvy s výjimkami vyplývajícími z této Smlouvy, zejména z čl. VII. Žadatel vybuduje veškerou veřejnou infrastrukturu dle této Smlouvy a další vyvolané investice dle této Smlouvy nejpozději do 30.06.2024.“

53.         Dle čl. VIII. odst. 2 plánovací smlouvy „[ž]adatel není za vybudování Souvisejících staveb oprávněn požadovat po městu Moravská Třebová jakoukoli finanční náhradu nebo jiné vyrovnání mimo těch, které jsou uvedeny v této Smlouvě.“

54.         Přílohu č. 9 plánovací smlouvy tvoří vzor smlouvy o převodu souvisejících staveb, kde je jako nabyvatel předmětu převodu uveden obviněný, který se v souladu s čl. III. odst. 1 citované přílohy zavazuje za tento převod zaplatit částku v celkové výši 10 000 Kč bez DPH, přičemž „[p]řípadnou DPH uplatní Převodce daňovým dokladem v souladu se zvláštním předpisem. Úplata je sjednána s přihlédnutím k tomu, že se jedná o veřejnou infrastrukturu.“   

55.         Dne 5. 1. 2022 byl k plánovací smlouvě uzavřen dodatek č. 1[2], kterým došlo k posunu termínu pro obstarání územního rozhodnutí k umístění ze strany obviněného dle čl. III odst. 4 plánovací smlouvy tak, že je obviněný povinen splnit danou povinnost nejpozději do 31. 3. 2022.

56.         Dále dne 7. 4. 2022 byl k plánovací smlouvě uzavřen dodatek č. 2[3], kterým došlo ke změně čl. VIII. odst. 1 citované smlouvy tak, že byl prodloužen termín pro vybudování veřejné dopravní a technické infrastruktury z původního termínu 30. 6. 2024 na nový termín 30. 11. 2024.

Právní posouzení

57.         Úřad v prvé řadě uvádí, že hlavním účelem právní úpravy o zadávání veřejných zakázek je transparentní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi různými dodavateli při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky. Co možná nejširší hospodářské soutěže v právě uvedeném smyslu pak zákon dosahuje tím, že stanoví pro osoby v postavení zadavatele povinnost zadávat veřejné zakázky ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejména na jeho transparentní provedení. V souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona je tudíž zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v některém z druhů zadávacího řízení uvedeného v § 3 zákona, nevyplývá-li ze zákona něco jiného (například výjimka u veřejných zakázek malého rozsahu dle § 31 zákona).

58.         K tomu je třeba uvést, co je veřejnou zakázkou. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. K problematice zadání veřejné zakázky se vyjádřil i např. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 18. 4. 2013 sp. zn. 62 Af 35/2012 takto: „Formální označení právního úkonu, jímž dojde k založení závazkového vztahu, stejně jako jeho obsah z pohledu právních norem soukromého práva, tu není rozhodující. Smlouva na veřejnou zakázku není zvláštním smluvním typem (…) Naplnění znaků veřejné zakázky může být založeno i kombinací několika soukromoprávních úkonů, pokud z nich vyplyne zadavatelova povinnost poskytnout plnění, jež je vyjádřitelné v penězích a jež je svojí povahou, se zohledněním kontextu všech práv a povinností zadavatele vyplývajících ze všech takto spolu souvisejících a na sebe navazujících soukromoprávních úkonů, zadavatelovým výdajem.“ Právě uvedené Úřad interpretuje tak, že má-li být určitý právní vztah posuzován z toho hlediska, zda se jedná o veřejnou zakázku, či nikoli, musí být takový právní vztah posuzován jednak materiálně (jeho formální označení je nerozhodné), jednak ve své komplexitě (není rozhodující, zda je založen jedním či vícero právními jednáními jednoho či více subjektů).

59.         V daném případě, kdy obviněný v rámci svého postupu při prodeji pozemků za účelem výstavby obchodního centra budoucím kupujícím v souvislosti s uzavřením smlouvy o budoucí smlouvě kupní, ve znění jejího dodatku č. 1, resp. plánovací smlouvy přenesl povinnost  spočívající ve výstavbě veřejné dopravní a technické infrastruktury na budoucího kupujícího za úplatu představující „kompenzaci“ dle čl. II. odst. 8 dodatku č. 1 a za úplatu ve smyslu čl. III. odst. 8 plánovací smlouvy a postupoval při tom mimo režim zákona, se Úřad v rámci posouzení zabýval otázkou, zda jsou v šetřeném případě ve vztahu k uvedenému právnímu vztahu kumulativně naplněny znaky veřejné zakázky.

60.         Úřad se tedy při posouzení dané věci zabýval otázkou, zda se jedná o takový právní vztah, kdy (1) osoba, která je ze zákona v postavení zadavatele, (2) pořizuje zboží, služby nebo stavební práce (tedy předmět plnění), (3) prostřednictvím smlouvy s dodavatelem, na základě které má dodavatel povinnost dodat předmět plnění a (4) zadavatel za to poskytuje dodavateli protiplnění v jakékoli formě vyjádřitelné v penězích (znak úplatnosti).

61.         S ohledem na skutečnost, že o postavení obviněného jako zadavatele není v daném případě sporu [jde o územně samosprávný celek ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona], je třeba se dle názoru Úřadu soustředit předně na otázku, zda byla v šetřeném případě mezi zadavatelem a dodavatelem uzavřena smlouva, na jejímž základě byl dodavatel povinen poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce a zadavatel uhradit cenu tohoto plnění.

62.         Jak vyplývá z dokumentace k šetřenému postupu, obviněný s dosavadním kupujícím uzavřel dne 18. 5. 2020 smlouvu o budoucí smlouvě kupní, jejímž předmětem byl budoucí prodej tam vymezených pozemků v dosavadním vlastnictví obviněného za účelem vybudování obchodního centra a taktéž závazek obviněného na své náklady vybudovat veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu související se stavbou obchodního centra. Dne 1. 7. 2021 byl ke smlouvě o budoucí smlouvě kupní uzavřen dodatek č. 1, kterým došlo k postoupení práv a povinností dosavadního kupujícího z dané smlouvy na budoucího kupujícího, kdy současně v souladu s čl. II. odst. 5 dodatku č. 1 přešla z obviněného na budoucího kupujícího uvedená smluvní povinnost vybudovat na vlastní náklady veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, a to za kompenzaci v podobě slevy z kupní ceny prodávaných pozemků (viz čl. II. odst. 8 dodatku č. 1). Zároveň dne 1. 7. 2021 uzavřel obviněný s budoucím kupujícím plánovací smlouvu, která je přílohou dodatku č. 1, jejímž předmětem je úprava práv a povinností v souvislosti s vybudováním „vyvolaných investic do staveb veřejné technické a dopravní infrastruktury (či jejich úprav) a jiných staveb“ souvisejících se stavbou obchodního centra (v plánovací smlouvě označované jako související stavby), „jakož i předání vyvolaných investic městu Moravská Třebová a příslušným správcům veřejné infrastruktury, včetně vzájemného majetkového vypořádání Žadatele s městem Moravská Třebová.“ Dle plánovací smlouvy je tedy budoucí kupující povinen vybudovat uvedené související stavby, a to nejpozději do 30. 11. 2024[4]. Co se konkrétně rozumí těmito souvisejícími stavbami je přitom zakotveno v čl. I. odst. 3 plánovací smlouvy, který stanoví, že se jedná o stavební objekty, jako je splašková či dešťová kanalizace, vodovod nebo plynovod, veřejné osvětlení, komunikace, protihlukový val apod., kdy předmětné stavby jsou zakresleny v příloze č. 1 plánovací smlouvy, přičemž se téměř výhradně nacházejí na pozemcích obviněného, jak vyplývá z přílohy č. 3 plánovací smlouvy. Dále v souladu s čl. III. odst. 8 plánovací smlouvy budou jednotlivé stavby po jejich dokončení postupně předány, resp. převedeny obviněnému[5] za úplatu 10 000 Kč plus DPH za každou jednotlivou stavbu, pokud nebude dohodnuto jinak, kdy tak dle čl. IV. odst. 1 plánovací smlouvy proběhne majetkové vyrovnání mezi obviněným a budoucím kupujícím. Majetkové vypořádání přitom dle čl. IV. odst. 2 plánovací smlouvy má proběhnout do 1 roku po kolaudaci stavebního záměru.[6]

63.         Z uvedeného vyplývá, že obviněný prostřednictvím dodatku č. 1 a jeho příloh, zejm. plánovací smlouvy de facto pořizoval provedení stavebních prací spočívajících ve výstavbě veřejné dopravní a technické infrastruktury. V tomto kontextu je třeba vyzdvihnout, že byť šlo o výstavbu veřejné dopravní nebo technické infrastruktury v souvislosti se stavbou obchodního centra, jednalo se o stavby, které jsou vybudovány v zájmu obviněného, resp. v jeho prospěch, což dokládá především skutečnost, že po výstavbě dojde k převedení (prodání) dotčených staveb přímo obviněnému. Nelze pak přejít bez povšimnutí ani skutečnost, že plánovací smlouva obsahuje taktéž úpravu možných změn návrhu provedení staveb na základě předložení nových požadavků obviněného (srov. čl. III. odst. 4 citované smlouvy), což dle Úřadu závěr o pořízení daného plnění ze strany obviněného podporuje.

64.         Úřad dodává, že pro případ, kdy by budoucí kupující nesplnil svůj závazek vybudovat veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, je součástí čl. II odst. 5 dodatku č. 1 sjednána smluvní pokuta „[...] ve výši rozdílu mezi původní kupní cenou ve výši 2.000 Kč bez DPH za jeden m2 a kupní cenou ve výši 1.150 Kč za jeden m2 bez DPH [...],“ resp. pro případ prodlení s touto výstavbou smluvní pokuta „[...] ve výši 2.000 Kč za každý den prodlení a v případě, že prodlení přesáhne dobu 3 měsíců, pak je povinen zaplatit Budoucímu prodávajícímu další smluvní pokutu ve výši předpokládaných nákladů na dokončení dopravní infrastruktury a sítí související se stavbou Nákupního centra podle tohoto ustanovení stanovených soudním znalcem ke dni uplynutí tříměsíční lhůty uvedené v této větě (aktuální stav).“ Citovaným ustanovením si tak obviněný utvrdil závazek budoucího kupujícího ve vybudování veřejné dopravní a technické infrastruktury, kdy při jeho řádném neplnění, tj. prodlení se splněním tohoto závazku je budoucí kupující sankcionován smluvní pokutou hrazenou ve prospěch obviněného a při absolutním nesplnění daného závazku musí budoucí kupující uhradit obviněnému smluvní pokutu právě ve výši oné „kompenzace“ za vybudování dotčených staveb ze strany budoucího kupujícího vypočtené prostřednictvím slevy z kupní ceny pozemků. Dle Úřadu je tak zřejmý zájem obviněného na řádném vybudování veřejné dopravní a technické infrastruktury ze strany budoucího kupujícího. Tento dokládá i možnost obviněného být přítomen na kontrolních dnech vztahujících se k jednotlivým stavbám a právo být průběžně informován o všech důležitých skutečnostech týkajících se výstavby (realizace) těchto staveb (viz čl. III. odst. 7 plánovací smlouvy).

65.         S ohledem na všechny uvedené skutečnosti tak má Úřad za prokázané, že v daném případě zadavatel prostřednictvím dodatku č. 1 vč. jeho příloh, tj. zejm. plánovací smlouvy, pořídil od budoucího kupujícího jakožto dodavatele plnění spočívající ve výstavbě veřejné dopravní a technické infrastruktury.  

66.         Ve vztahu k naplnění znaku úplatnosti daného závazku Úřad uvádí, že ve smlouvě o budoucí smlouvě kupní byla sjednána kupní cena ve výši 2 000 Kč bez DPH za 1 m2 a celková cena celého předmětu budoucí koupě ve výši 60 476 000 Kč bez DPH. Dále z předložených podkladů vyplývá, že obviněný dodatkem č. 1 snížil kupní cenu na 1 150 Kč za 1 m2, kdy celková kupní cena předmětu budoucí koupě činí 34 573 600 Kč. Z čl. II. odst. 8 dodatku č. 1 dále vyplývá, že uvedenou slevou kupní ceny pozemků obviněný „kompenzuje“ budoucímu kupujícímu přenesení povinnosti vybudovat na vlastní náklady veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.[7] Dále z čl. III. odst. 8 plánovací smlouvy vyplývá, že jednotlivé stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury budou postupně předávány, resp. prodávány obviněnému na základě samostatně uzavřených smluv o předání/prodeji (dle vzoru uvedeného v příloze č. 9 plánovací smlouvy), a to za úplatu 10 000 Kč plus DPH za každou jednotlivou stavbu uvedenou v příslušné smlouvě, nebude-li smluvními stranami dohodnuto něco jiného.

67.         Z uvedeného tedy dle Úřadu zcela jednoznačně vyplývá, že plnění spočívající ve výstavbě veřejné dopravní a technické infrastruktury bylo v šetřeném případě pořízeno ze strany obviněného úplatně, a to za částku odpovídající „kompenzaci“ za vybudování veřejné dopravní a technické infrastruktury ze strany budoucího kupujícího v podobě slevy z kupní ceny pozemku ve výši 850 Kč za 1 m2 ve smyslu čl. II. odst. 8 dodatku č. 1 smlouvy o budoucí smlouvě kupní (tj. částku 26 250 400 Kč bez DPH[8]) a současně za úplatu ve smyslu čl. III. odst. 8 plánovací smlouvy, tedy kupní cenu za každou z realizovaných staveb předaných, resp. převedených ve prospěch obviněného.[9] Úřad tak nemůže souhlasit s argumentací obviněného, že se nejedná o úplatnou smlouvu, a není ani rozhodné, že v dodatku č. 1, resp. v plánovací smlouvě je deklarováno, že budoucí kupující má veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu vybudovat na své náklady, neboť z výše uvedených skutečností je zřejmé, že zde prokazatelně existuje (finanční) protiplnění ze strany obviněného za vybudování dotčené infrastruktury a její předání, resp. převedení ve prospěch obviněného.

68.         Co se pak týče argumentu obviněného ohledně řádného hospodaření, když finální kupní cena dotčených pozemků ve výši 1 150 Kč za 1 m2 byla vyšší než obvyklá tržní cena stanovená znalcem, Úřad uvádí, že pro posouzení výše uvedené věci je tato argumentace irelevantní.

69.         S ohledem na výše uvedené tak Úřad uzavírá, že úplatné pořízení vybudování veřejné dopravní a technické infrastruktury od budoucího kupujícího ze strany obviněného skrze dodatek č. 1 vč. plánovací smlouvy představuje veřejnou zakázku ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, konkr. s ohledem na předmět plnění veřejnou zakázku na stavební práce dle § 14 odst. 3 zákona. Pro úplnost Úřad poznamenává, že jak bylo uvedeno výše v souladu s příslušnou judikaturou, není rozhodné, zda je naplnění znaků veřejné zakázky dovozeno jedním právním jednáním či vzájemnou kombinací několika úkonů, tak jako v projednávaném případě, kdy k založení závazku došlo právě dodatkem č. 1 a jeho přílohami, především samotnou plánovací smlouvou, jež stanovily vzájemná práva a povinnosti smluvních stran v souvislosti s výstavbou jednotlivých staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury, včetně zakotvení vzájemného majetkového vypořádání mezi obviněným a budoucím kupujícím.

70.         Dle Úřadu pak nemůže obstát argument obviněného, že na „sjednání prodeje a podmínek prodeje nemovitostí“, tedy ani na šetřený postup se nevztahuje zákon o zadávání veřejných zakázek, a to s odkazem na ustanovení § 29 písm. h) zákona. V souvislosti s tím je třeba konstatovat, že při uplatnění výjimky podle § 29 písm. h) zákona je potřeba vycházet z obecného pravidla, že jakékoliv výjimky z povinnosti zadavatele zadávat veřejnou zakázku v zadávacím řízení je třeba vždy vykládat restriktivně, což vyplývá jak z ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), tak z ustálené judikatury správních soudů a rozhodovací praxe Úřadu (srov. např. rozsudky SDEU  ve věci C-553/15 ze dne 8. 12. 2016, C-15/13 ze dne 8. 5. 2014 a rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. Af 63/2019-88 ze dne 19. 8. 2020). Úřad dále uvádí, že výjimka podle § 29 písm. h) zákona se uplatní v případě nabytí, nájmu nebo pachtu existujících nemovitých věcí nebo s nimi souvisejících věcných práv. V případě samostatného prodeje nemovitých věcí ze strany zadavatele se běžně nebude jednat ani o veřejnou zakázku, neboť nebudou naplněny znaky veřejné zakázky (zejm. nebude naplněn znak úplaty ze strany zadavatele). Současně je ze samotného znění dotčeného ustanovení zákona zřejmé, že pro uplatnění citované výjimky je důležitým definičním pojmem „existující“ nemovitá věc. Na rozdíl od nabytí již existující nemovité věci tak výstavba „nové“ nemovité věci z logy věci nemůže podléhat uvedené zákonné výjimce, a je tedy veřejnou zakázkou na stavební práce, kdy dotčené plnění musí být zadáváno v některém z úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení či jiným zákonem aprobovaným postupem.[10] V projednávaném případě je předmětem přezkumu de facto právě zajištění výstavby nemovitých věcí v podobě veřejné dopravní a technické infrastruktury ze strany obviněného ve smyslu smlouvy o budoucí smlouvě kupní ve znění jejího dodatku č. 1 a jeho příloh, zejm. plánovací smlouvy. Jinými slovy, ze všech výše uvedených skutečností jednoznačně vyplývá, že v šetřeném případě má ze strany budoucího kupujícího teprve v budoucnu dojít k výstavbě příslušné infrastruktury, kdy až po její výstavbě dojde finálním formálním krokem k převodu této nově vystavěné infrastruktury do vlastnictví obviněného, tj. teprve v důsledku v budoucnu provedených stavebních prací vznikne to, co bude nakonec převáděno na obviněného, resp. v jeho prospěch.[11] V tomto případě tak nelze dovodit, že by se jednalo o klasický nákup již „existující“ nemovité věci, na což by bylo možné uvedenou výjimku vztáhnout, ale ve své podstatě jde o zajištění výstavby (teprve v budoucnu vzniknuvší) infrastruktury ze strany obviněného, kdy na takovýto postup nelze s ohledem na smysl dotčené zákonné výjimky a nutnost jejího restriktivního výkladu dovodit možnost užití příslušné výjimky.

71.         Současně Úřad pro úplnost dodává, že úplata za dotčené plnění zcela jistě přesahuje částku 6 000 000 Kč bez DPH, která je limitem pro veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce podle § 27 písm. b) zákona, neboť samotná úplata ve formě finanční „kompenzace“, resp. slevy z ceny prodávaných pozemků v důsledku přenesení povinnosti vybudovat veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu na budoucího kupujícího je vyšší, přičemž by měla následovat další úplata za každou stavbu předanou ve prospěch obviněného.

72.         Z uvedeného vyplývá, že ve vztahu k dotčené veřejné zakázce byl obviněný povinen postupovat v souladu s § 2 odst. 3 zákona a zadat ji v některém z úvahu přicházejících zadávacích řízení či jiným zákonem aprobovaným postupem, nicméně tak nepostupoval, když předmětné plnění zadal přímo budoucímu kupujícími skrze dodatek č. 1 a jeho přílohy, zejm. plánovací smlouvu, tudíž postupoval v rozporu se zákonem.

73.         Jak vyplývá z § 268 odst. 1 písm. a) zákona, další znak skutkové podstaty daného přestupku spočívá v tom, že nedodržení pravidel stanovených zákonem ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele. Aby tedy došlo k naplnění tohoto znaku skutkové podstaty dotčeného přestupku, musí nezákonným postupem zadavatele dojít k alespoň potenciálnímu ovlivnění výběru dodavatele.

74.         Úřad konstatuje, že nezákonný postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit možnost, že pokud by obviněný dodržel pravidlo stanovené zákonem, tj. pokud by plnění spočívající ve vybudování veřejné dopravní nebo technické infrastruktury zadával postupem podle zákona (v některém z druhů zadávacího řízení či jiným zákonem aprobovaným způsobem), ucházeli by se o veřejnou zakázku i jiní dodavatelé, kteří nezákonným postupem obviněného byli ze soutěže o předmět plnění zcela vyloučeni, kdy pravděpodobnost tohoto zapojení jiných dodavatelů je s přihlédnutím k charakteru relevantního trhu a nikoliv malému počtu relevantních dodavatelů, pro které by dané plnění mohlo být i s ohledem na jeho hodnotu zajímavé, velmi reálná. Obviněný tedy v takovém případě mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli obviněnému nabídnout výhodnější podmínky plnění. Úřad proto konstatuje, že dovodil rovněž naplnění tohoto znaku skutkové podstaty přestupku obviněného podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

75.         V šetřeném případě je pak naplněn i poslední znak skutkové podstaty přestupku § 268 odst. 1 písm. a) zákona, neboť obviněný zadal dotčenou veřejnou zakázku, když dne 1. 7. 2021 uzavřel dodatek č. 1 vč. plánovací smlouvy.

76.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

77.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

78.         Před vlastním uložením pokuty se však Úřad nejprve zabýval tím, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, zejm. v souvislosti s uplynutím promlčecí doby [viz § 29 písm. a) zákona o přestupcích].

79.         Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let. Promlčecí doba se dle § 270 odst. 6 zákona přerušuje a) oznámením o zahájení řízení o přestupku, b) vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, přičemž dle § 270 odst. 7 zákona přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová. Dle § 270 odst. 8 zákona platí, že byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

80.         Správní řízení ve věci spáchání přestupku bylo zahájeno dnem doručení oznámení o zahájení řízení o přestupku obviněnému, tj. dnem 24. 2. 2023. Dodatek č. 1 vč. plánovací smlouvy byly uzavřeny dne 1. 7. 2021, kdy zároveň došlo ke spáchání přestupku vymezeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad v návaznosti na právě uvedené konstatuje, že v nyní šetřeném případě promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula, a proto ani odpovědnost obviněného za dotčený přestupek z důvodu uplynutí promlčecí doby nezanikla.

81.         Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry výše pokuty.

82.         V předmětném případě se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona se přitom za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

83.         V daném případě je úplata pořízeného plnění stanovena ve smyslu peněžní kompenzace, resp. slevy z ceny prodávaných pozemků za přenesení povinnosti vybudovat novou či upravit stávající veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu na budoucího kupujícího ve výši 25 902 400 Kč bez DPH a současně ve smyslu čl. III. odst. 8 plánovací smlouvy, dle kterého budou předmětné stavby převedeny, resp. prodány ve prospěch obviněného za úplatu 10 000 Kč plus DPH za každou jednotlivou stavbu, pokud nebude dohodnuto jinak, kdy ze samotné plánovací smlouvy ani není zřejmé, kolik těchto staveb bude celkově realizováno. Z uvedeného je zřejmé, že v daném případě nelze určit celkovou cenu veřejné zakázky na stavební práce, neboť nelze dopředu s určitostí predikovat, kolik bude předmětných staveb realizováno, jaká bude cena za jejich převedení a v tom důsledku jaká bude celková cena za jejich převody. Horní hranice pokuty za spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona proto činí částku ve výši 20 000 000 Kč.

84.         Úřad v návaznosti na výše uvedené dále akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu přihlédne.

85.         Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

86.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání. Úřad podotýká, že zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.

87.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

88.         Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).

89.         Obecně lze konstatovat, že za nejzávažnější stupeň intenzity porušení zákona je nutno považovat postup zadavatele spočívající v ignoraci ustanovení zákona a základních zásad, na nichž je tento zákon postaven, neboť takový postup zpravidla zcela vylučuje soutěžní prostředí, které je základním předpokladem dosažení transparentního vynakládání veřejných prostředků. Nezákonným zadáním veřejné zakázky mimo zadávací řízení dochází k vyloučení jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek, jímž je zajištění otevřené hospodářské soutěže, která je základním předpokladem výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky a prostředkem k realizaci základních principů uvedených v § 6 zákona.

90.         K posouzení povahy a závažnosti předmětného přestupku proto Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nedošlo k zákonem předvídanému postupu spočívajícímu v zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, čímž došlo k porušení výše uvedeného právem chráněného zájmu spočívajícího v zachování efektivní hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Proto je třeba jednání obviněného, který nepostupoval při poptávání předmětu plnění veřejné zakázky v zadávacím řízení dle zákona nebo jiným zákonem předvídaným postupem, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších. V šetřeném případě byl jednáním obviněného, spočívajícím v zajištění realizace výstavby veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, aniž by ji obviněný poptal v zadávacím řízení podle zákona či jiným zákonem aprobovaným postupem, ačkoliv pro tento postup obviněného nebyly splněny zákonné podmínky, uvedený právem chráněný zájem nejen narušen, ale zcela popřen.

91.         Z hlediska následků přestupku Úřadu nezbývá než konstatovat, že postupem obviněného došlo k nedůvodnému vyloučení hospodářské soutěže. Obviněný tak zcela prokazatelně nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Jinými slovy, nezákonným postupem obviněného došlo k omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. i k negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější, a tudíž že nedošlo k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků.

92.         Vzhledem k výše uvedenému Úřad vyhodnotil spáchaný přestupek jako přestupek s vysokou mírou závažnosti, přičemž tento závěr se jako jeden z faktorů promítl do výše vyměřené pokuty.

93.         Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku (v této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015).

94.         V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku ve výroku I. tohoto rozhodnutí dnem uzavření dodatku č. 1 vč. plánovací smlouvy, tj. dne 1. 7. 2021. V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě nezohlednil jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané sankce uváděné časové kritérium, a to vzhledem k relativně krátkému časovému rozestupu, kdy mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání uplynul pouze rok a tři čtvrtě.

95.         Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný v průběhu šetření s Úřadem spolupracoval a poskytl mu součinnost.

96.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující či přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

97.         Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem (správním deliktem) obviněného. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 - 62 ze dne 18. 6. 2009) tak Úřad provedl šetření, zda je namístě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky (správní delikty), za které již byla obviněnému uložena pokuta podle zákona. Úřad konstatuje, že mu není z úřední činnosti známo, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávaným přestupkem v souběhu.

98.         Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Úřad k tomu uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Z pravidel rozpočtového provizoria obviněného v období od 1-3/2023[12] vyplývá, že obviněný hospodaří s finančními prostředky v řádech desítek miliónů korun českých, kdy vzhledem k této skutečnosti nelze dle Úřadu považovat stanovenou výši pokuty za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

99.         Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Stanovená výše pokuty pak dle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

100.     Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí pokutu uvedenou ve výroku II. tohoto rozhodnutí, která odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a všem dále zohledněným skutečnostem, a která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

101.     Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení povinnosti uhradit náklady řízení

102.     Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

103.     Správní orgán podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

104.     Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

105.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v ustanovení § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

106.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

107.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000133.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

 

v z. Ing. Petr Vévoda

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

město Moravská Třebová, nám. T. G. Masaryka 32/29, 571 01 Moravská Třebová

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Pozn. Úřadu: Stavebním záměrem se dle čl. I odst. 2 plánovací smlouvy rozumí jak samotná stavba obchodního centra, tak související stavby.

[2] veřejně dostupný na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/19023851?backlink=gmza4

[3] veřejně dostupný na https://smlouvy.gov.cz/smlouva/19956215?backlink=gmza4

[4] Viz čl. VIII. odst. 1 plánovací smlouvy ve znění dodatku č. 2. Současně platí, že dle čl. III. odst. 2 plánovací smlouvy musí být výstavba dopravní a technické infrastruktury dokončena nejpozději v termínu dle čl. IV. odst. 2 plánovací smlouvy (jež však operuje pouze s majetkovým vypořádáním ve lhůtě 1 rok od kolaudace stavebního záměru) s tím, že stavby budou předány do 1 roku od kolaudace stavebního záměru (čímž se ve smyslu plánovací smlouvy rozumí stavba obchodního centra i souvisejících staveb).

[5] Pro úplnost Úřad poznamenává, že nepřehlédl, že v souladu s čl. VI. odst. 1 plánovací smlouvy mohou být stavby fakticky předány jiné osobě, a to správci dopravní infrastruktury jednotlivých souvisejících staveb, kdy obviněný má právě podle dotčeného ustanovení čl. III. odst. 8 plánovací smlouvy za účelem předání souvisejících staveb určit oprávněnou osobu k jejich převzetí. Zároveň však z daného ustanovení i v něm odkazovaného vzoru smlouvy o předání/prodeji a převzetí/koupi daných staveb (jež je přílohou 9 plánovací smlouvy). jasně vyplývá, že jednotlivé stavby budou převedeny do vlastnictví přímo obviněnému.

[6] Pozn. Úřadu: stavebním záměrem se ve smyslu plánovací smlouvy rozumí stavba obchodního centra a souvisejících staveb.

[7] Pro úplnost Úřad poznamenává, že nepřehlédl, že dodatkem č. 1 došlo s ohledem na vypracované geometrické plány k upřesnění výměry prodávaných pozemků, v důsledku čehož se mohla mírně změnit i jejich finální kupní cena. Avšak ze samotného dodatku č. 1 je zřejmé, že snížení ceny za jeden metr čtvereční je navázáno pouze na uvedenou „kompenzací“ za vybudování dopravní a technické infrastruktury ze strany budoucího kupujícího, tedy i že k celkovému snížení kupní ceny pozemků primárně vedla tato skutečnost (viz nejen čl. III. odst. 8 plánovací smlouvy, ale i čl. II. odst. 5 dodatku č. 1, kde je stanovena smluvní pokuta při nesplnění daného závazku ve výši právě této kompenzace ve formě slevy).

[8] Smlouva o budoucí smlouvě kupní stanovila plochu dotčených pozemků na 30 238 m2, přičemž dodatkem č. 1 došlo s ohledem na vypracované geometrické plány k upřesnění výměry dotčených pozemků na 30 064 m2, tj. došlo ke snížení jejich výměry o 174 m2. Z uvedeného vyplývá, že kdyby obviněný neposkytl kompenzaci budoucí kupujícímu za vybudování infrastruktury v podobě slevy z jednotkové kupní ceny, došlo by ke snížení celkové kupní ceny o pouhých 348 000 Kč. S ohledem na výše uvedené rozdíl původní celkové kupní ceny (60 476 000 Kč) a kupní ceny po „kompenzaci“, a to po odečtení částky, o kterou by se i tak snížila celková kupní ceny kvůli změně výměry prodávaných pozemků (34 225 600 Kč), činí 26 250 400 Kč bez DPH.

[9] Pro úplnost Úřad dodává, že dle čl. VIII. odst. 2 plánovací smlouvy není budoucí kupující oprávněn za vybudování jednotlivých staveb požadovat jakoukoliv úplatu nad rámec sjednaného finančního vyrovnání v citované smlouvě.

[10] srov. ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Komentář k zákonu o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 197

[11] Pro úplnost Úřad dodává, že nepřehlédl, že v daném případě budou některé infrastrukturní prvky budovány prostřednictvím úpravy stávajících staveb veřejné infrastruktury, nicméně stále je klíčovým plněním ze strany budoucího kupujícího zajištění výstavby této infrastruktury v budoucnu, kdy nelze s odkazem na smysl dotčeného ustanovení ohledně zákonné výjimky z povinnosti postupovat v zadávacím řízení a restriktivnost jeho výkladu považovat daný případ za převod stávajících staveb, tj. původní „existující“, resp. hotové nemovité věci, ale o novou výstavbu, které až po jejím dokončení bude ve svém upraveném, resp. dostavěném stavu převedena.

[12] veřejně dostupné na https://www.moravskatrebova.cz/cs/pro-obcana/hospodareni-mesta.html

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en