číslo jednací: 22480/2023/500
spisová značka: S0384/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Stavební úpravy sokolovny Zaječí – sál a související prostory |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 24. 6. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0384.pdf 309 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0384/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-22480/2023/500 |
|
Brno 14. 6. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Zaječí, IČO 00283746, se sídlem Školní 401, 691 05 Zaječí,
v souvislosti s uveřejněním Dodatku č. 5 ze dne 8. 9. 2020 ke „Smlouvě o dílo“ uzavřené dne 13. 6. 2019 s vybraným dodavatelem – „Sdružení PLUS - RUFA“ STAVEBNÍ FIRMA PLUS s.r.o., IČO 26285363, se sídlem Měšťanská 3992/109, 695 01 Hodonín, a Stavby RUFA s.r.o., IČO 29313449, se sídlem Boudky 597, 691 63 Velké Němčice – na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy sokolovny Zaječí – sál a související prostory“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 20. 3. 2019,
vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Zaječí, IČO 00283746, se sídlem Školní 401, 691 05 Zaječí – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 5 ze dne 8. 9. 2020 ke „Smlouvě o dílo“ na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy sokolovny Zaječí – sál a související prostory“, kterou uzavřel dne 13. 6. 2019 s vybraným dodavatelem – „Sdružení PLUS - RUFA“ STAVEBNÍ FIRMA PLUS s.r.o., IČO 26285363, se sídlem Měšťanská 3992/109, 695 01 Hodonín, a Stavby RUFA s.r.o., IČO 29313449, se sídlem Boudky 597, 691 63 Velké Němčice, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 23. 9. 2020, ale učinil tak až dne 13. 10. 2020.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Zaječí, IČO 00283746, se sídlem Školní 401, 691 05 Zaječí – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 2 000,- Kč (dva tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Zaječí, IČO 00283746, se sídlem Školní 401, 691 05 Zaječí (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 13. 6. 2019 „Smlouvu o dílo“ (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – „Sdružení PLUS - RUFA“ STAVEBNÍ FIRMA PLUS s.r.o., IČO 26285363, se sídlem Měšťanská 3992/109, 695 01 Hodonín, a Stavby RUFA s.r.o., IČO 29313449, se sídlem Boudky 597, 691 63 Velké Němčice[1] (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Stavební úpravy sokolovny Zaječí – sál a související prostory“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 20. 3. 2019 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem smlouvy je dle jejího čl. 2. „Předmět smlouvy“ odst. 2.1. zhotovení díla „Stavební úpravy sokolovny Zaječí – sál a související prostory“.
3. Dne 8. 9. 2020 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem Dodatek č. 5 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 5“), dle kterého se v čl. 5 „Cena za dílo“ smlouvy ruší bod 5.1. a nahrazuje se novým s následujícím zněním: „Cena za dílo se snižuje o částku – 10 867,01 Kč bez DPH. Celková cena tak činí: 21 698 282,99 Kč bez DPH.“
4. Obviněný uveřejnil dne 13. 10. 2020 na profilu zadavatele[2] dodatek č. 5 ze dne 8. 9. 2020 ke smlouvě na veřejnou zakázku.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení zákona
7. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2 zákona, § 30 písm. d) zákona nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
8. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
9. Obviněný uzavřel dne 13. 6. 2019 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky.
10. Podle čl. 5. „Cena za dílo“ odst. 5.1. smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 21 709 150,- Kč bez DPH (26 268 071,- Kč včetně DPH).
11. Dne 8. 9. 2020 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 5 ke smlouvě, dle kterého činí konečná cena za dílo 21 698 282,99 Kč bez DPH.
12. Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 5 na něm byl uveřejněn dne 13. 10. 2020.
Právní posouzení
13. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
14. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
15. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 5 ke smlouvě uzavřen dne 8. 9. 2020, obviněný byl povinen ho na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 23. 9. 2020. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku do 15 dnů od jeho uzavření nesplnil, když předmětný dodatek č. 5 na profilu zadavatele uveřejnil až dne 13. 10. 2020, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
16. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
17. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
18. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
19. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle
§ 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 24. 9. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 5 na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
20. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 2 zákona.
21. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
22. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
23. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
24. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
25. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
26. Ve prospěch obviněného jako polehčující okolnost Úřad zohlednil to, že negativní dopady jeho jednání byly do značné míry eliminovány skutečností, že obviněný dodatek č. 5 ke smlouvě na profilu zadavatele uveřejnil dodatečně dne 13. 10. 2020 (smlouva na plnění veřejné zakázky byla uveřejněna na profilu zadavatele včas); a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
27. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“.
28. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
29. Z úřední činnosti je Úřadu známo, že dne 26. 5. 2023 vydal příkaz sp. zn. ÚOHS-S0296/2023/VZ, č. j. ÚOHS-19858/2023/500, kterým obviněnému uložil pokutu ve výši 3 000,- Kč za spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, ke kterému došlo dne 11. 8. 2020. Uvedenou skutečnost tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku II. tohoto příkazu.
30. Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž dobu, která uplynula od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu (téměř 3 roky), neboť, jak Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.
31. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.
32. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
33. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 59 934 800,- Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
34. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
35. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
36. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Zaječí, Školní 401, 691 05 Zaječí
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Do 1. 9. 2021 se sídlem Velké Němčice 597, 691 63 Velké Němčice.
