číslo jednací: 22202/2023/500
spisová značka: S0370/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Odbahnění rybníka Pilát |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 22. 6. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0370.pdf 312 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0370/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-22202/2023/500 |
|
Brno 13. 6. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Černovice, IČO 00280101, se sídlem Černovice 113, 679 75 Černovice,
v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 11. 10. 2019 s vybraným dodavatelem HOLCNER - DOPRAVA s.r.o., IČO 27756173, se sídlem Štěchov 37, 679 71 Štěchov, a uzavřením dodatku č. 1 ze dne 5. 12. 2019 a dodatku č. 2 ze dne 14. 2. 2020 k předmětné smlouvě na realizaci veřejné zakázky „Odbahnění rybníka Pilát“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Černovice, IČO 00280101, se sídlem Černovice 113, 679 75 Černovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Odbahnění rybníka Pilát“, kterou uzavřel dne 11. 10. 2019 s vybraným dodavatelem HOLCNER - DOPRAVA s.r.o., IČO 27756173, se sídlem Štěchov 37, 679 71 Štěchov, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 29. 10. 2019, přičemž předmětnou smlouvu obviněný uveřejnil na profilu zadavatele až dne 2. 6. 2020.
II.
Obviněný – obec Černovice, IČO 00280101, se sídlem Černovice 113, 679 75 Černovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 11. 10. 2019 na realizaci veřejné zakázky „Odbahnění rybníka Pilát“, který uzavřel dne 5. 12. 2019 s vybraným dodavatelem – HOLCNER - DOPRAVA s.r.o., IČO 27756173, se sídlem Štěchov 37, 679 71 Štěchov– neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 20. 12. 2019, ale učinil tak až dne 2. 6. 2020.
III.
Obviněný – obec Černovice, IČO 00280101, se sídlem Černovice 113, 679 75 Černovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 11. 10. 2019 na realizaci veřejné zakázky „Odbahnění rybníka Pilát“, který uzavřel dne 14. 2. 2020 s vybraným dodavatelem – HOLCNER - DOPRAVA s.r.o., IČO 27756173, se sídlem Štěchov 37, 679 71 Štěchov– neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 2. 3. 2020, ale učinil tak až dne 2. 6. 2020.
IV.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu se obviněnému – obec Černovice, IČO 00280101, se sídlem Černovice 113, 679 75 Černovice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Černovice, IČO 00280101, se sídlem Černovice 113, 679 75 Černovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 11. 10. 2019 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – HOLCNER - DOPRAVA s.r.o., IČO 27756173, se sídlem Štěchov 37, 679 71 Štěchov – na realizaci veřejné zakázky „Odbahnění rybníka Pilát“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem smlouvy o dílo je dle čl. II. „Předmět smlouvy (dílo)“ smlouvy o dílo provedení díla „Rybník PILÁT – odbahnění v k.ú. Černovice u Kunštátu“, tj. provedení odbahnění, oprava opevnění návodního líce hráze a obnova objektu spodní výpustě stávajícího rybníka Pilát (bod III.2 smlouvy o dílo).
2. Dne 5. 12. 2019 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 1“).
3. Dne 14. 2. 2020 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek č. 2 ke smlouvě dílo (dále jen „dodatek č. 2“).
4. Obviněný smlouvu o dílo, dodatek č. 1 a dodatek č. 2 uveřejnil na profilu zadavatele dostupném z https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-cernovice-2 (dále jen „profil zadavatele“) dne 6. 2. 2020
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
6. Na základě uvedeného podnětu si Úřad požádal obviněného o vyjádření k obsahu podnětu a zaslání dokumentů dokládajících uveřejnění smlouvy o dílo a všech jejich dodatků.
7. Dne 22. 5 2023 obdržel Úřad stanovisko ze dne 17. 5. 2023, ve kterém zadavatel uvádí, že smlouva společně s dodatkem č. 1 a dodatkem č. 2 byla uveřejněna, byť opožděně, na profilu zadavatele a uvedené tvrzení však nikterak nedokládá.
8. Úřad se obrátil přípisem ze dne 29. 5. 2023 na provozovatele profilu zadavatele – QCM, s.r.o., IČO 26262525, se sídlem Heršpická 813/5, 639 00 Brno (dále jen „provozovatel profilu zadavatele“) – mj. s žádostí o informaci, kdy byla uveřejněna smlouva o dílo a její dodatky na profilu zadavatele, přičemž provozovatel profilu zadavatele Úřadu v přípise, který Úřad obdržel dne 31. 5. 2023, sdělil, že obviněný předmětné dokumenty na profil zadavatele uveřejnil dne 2. 6. 2020.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.
K výrokům I. až III. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
10. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
11. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
12. Obviněný uzavřel dne 11. 10. 2019 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Dle bodu IV.1 smlouvy o dílo činila cena díla 1 460 256,53 Kč bez DPH.
13. Dne 5. 12. 2019 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem ke smlouvě o dílo dodatek č. 1, kterým se změnil termín dokončení díla.
14. Dne 14. 2. 2020 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem ke smlouvě o dílo dodatek č. 2, kterým byla celková cena díla zvýšena na 1 993 913,80 Kč bez DPH.
15. Smlouva o dílo, dodatek č. 1 a dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo byli na profilu zadavatele zveřejněny dne 2. 6. 2020.
16. Dále Úřad ověřil, že obviněný smlouvu o dílo, dodatek č. 1 ani dodatek č. 2 neuveřejnil v registru smluv.
Právní posouzení
17. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
18. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
19. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva o dílo uzavřena dne 11. 10. 2019, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 29. 10. 2019.[1] Obviněný tuto svou povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona v zákonné lhůtě nesplnil, když smlouvu o dílo uveřejnil na profilu zadavatele až dne 2. 6. 2020. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
20. Z výše uvedeného dále jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 5. 12. 2019, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 20. 12. 2019. Obviněný tuto svou povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona v zákonné lhůtě nesplnil, když dodatek č. 1 uveřejnil na profilu zadavatele až dne 2. 6. 2020. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
21. Z výše uvedeného rovněž jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 2 uzavřen dne 14. 2. 2020, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 2. 3. 2020. Obviněný tuto svou povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona v zákonné lhůtě nesplnil, když dodatek č. 2 uveřejnil na profilu zadavatele až dne 2. 6. 2020. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
K výroku IV. příkazu – uložení pokuty
22. Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto příkazu.
23. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let
24. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
25. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona.
26. Ke spáchání přestupků uvedených ve výroku I., II. a III. došlo dne 30. 10. 2019, 21. 12. 2019 a 3. 3. 2020 tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy, resp. dodatku č. 1 a dodatku č. 2 ke smlouvě, na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
27. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
28. V souladu se zásadou absorbce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
29. Ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil tří přestupků podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo ze dne 11. 10. 2019, dodatku č. 1 ke smlouvě ze dne 5. 12. 2020 a dodatku č. 2 ke smlouvě ze dne 14. 2. 2020 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky malého rozsahu nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu a dodatky č. 1 a č. 2 ke smlouvě neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 29. 10. 2019, 20. 12. 2019 a 2. 3. 2020, přičemž předmětné dokumenty uveřejnil obviněný na profilu zadavatele dne 2. 6. 2020. Za tyto přestupky lze dle § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.
30. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele řádně neuveřejnil smlouvu na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření (viz výrok I. tohoto příkazu) a dále neuveřejnil dodatek č. 1 ke smlouvě v zákonem stanovené lhůtě (viz výrok II. tohoto příkazu) a dále neuveřejnil dodatek č. 2 ke smlouvě v zákonem stanovené lhůtě (viz výrok III. tohoto příkazu). V návaznosti na právě uvedené tak Úřad konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť jej považuje za závažnější, jelikož uzavření samotné smlouvy časově a věcně předchází uzavření dodatku č. 1 a č. 2 ke smlouvě.
31. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
32. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
33. Podle § 40 písm. b) přestupkového zákona se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.
34. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
35. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
36. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
37. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena (ve znění dodatku č. 2) činí 1 993 913,80,- Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
38. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný na uveřejňovací povinnost (§ 219 odst. 1 zákona) v souvislosti se smlouvou zcela nerezignoval a své pochybení dodatečně napravil, když smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele dne 2. 6. 2020. V daném případě tak obviněný do jisté míry eliminoval negativní dopady svého předchozího nezákonného postupu a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
39. Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil jako přitěžující okolnost, že se obviněný rovněž dopustil přestupku při uveřejňování dodatku č. 1 a dodatku č. 2 ke smlouvě, jak bylo konstatováno ve výrocích II. a III. tohoto příkazu.
40. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.
41. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
42. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z naposledy uveřejněného rozpočtu obviněného na rok 2022[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 hospodařil s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 7 799 300 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
43. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
44. Úřad tedy posoudil, zda přestupky, za něž je obviněnému ukládána pokuta, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
45. Úřad uvádí, že přestupky uvedené v tomto příkazu jsou v souběhu s přestupkem obviněného
- který obviněný spáchal dne 23. 6. 2020, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0262/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-18910/2023/500 ze dne 19. 5. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 3 000 Kč,
- který obviněný spáchal dne 4. 3. 2020, a o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0272/2023/VZ příkazem Úřadu č. j. ÚOHS-19327/2023/500 ze dne 23. 5. 2023 a obviněnému za něj byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč.
Uvedené skutečnosti tedy Úřad zohlednil při stanovení výše pokuty, jak je uvedena ve výroku IV. tohoto příkazu.
46. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
47. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.
48. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet podáním odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Černovice, Černovice 113, 679 75 Černovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1]Úřad v této souvislosti dodává, že z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 15. den od uzavření smlouvy o dílo připadl na sobotu 26. 10. 2019, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění nejbližší následující pracovní den, tj. úterý 29. 10. 2019.
[2] dostupný z: https://www.obeccernovice.cz/rozpocet
