číslo jednací: 23074/2023/500
spisová značka: S0394/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Smlouvy o úvěru reg. č. 529/21-D |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 29. 6. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0394.pdf 298 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0394/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-23074/2023/500 |
|
Brno 19. 6. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- město Jevišovice, IČO 00292923, se sídlem Jevišovice 56, 671 53 Jevišovice,
v souvislosti s uveřejněním „Smlouvy o úvěru reg. č. 529/21-D“ uzavřené dne 9. 6. 2021 s vybraným dodavatelem – UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., IČO 64948242, se sídlem Želetavská 1525/1, 140 92 Praha 4 – na realizaci veřejné zakázky mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – město Jevišovice, IČO 00292923, se sídlem Jevišovice 56, 671 53 Jevišovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že „Smlouvu o úvěru reg. č. 529/21-D“, kterou uzavřel dne 9. 6. 2021 s vybraným dodavatelem – UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., IČO 64948242, se sídlem Želetavská 1525/1, 140 92 Praha 4 – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 24. 6. 2021, ale učinil tak až dne 11. 10. 2021, kdy citovanou smlouvu uveřejnil v Registru smluv.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – město Jevišovice, IČO 00292923, se sídlem Jevišovice 56, 671 53 Jevišovice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 3 000,- Kč (tři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
ODŮVODNĚNÍ
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – město Jevišovice, IČO 00292923, se sídlem Jevišovice 56, 671 53 Jevišovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 9. 6. 2021 „Smlouvu o úvěru reg. č. 529/21-D“ (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s., IČO 64948242, se sídlem Želetavská 1525/1, 140 92 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky zadávané mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmět veřejné zakázky je vymezen v článku II. smlouvy jako poskytnutí účelově určeného úvěru v maximální výši 18 382 325,- Kč.
3. Obviněný smlouvu uveřejnil dne 11. 10. 2021 v Registru smluv dostupném z https://smlouvy.gov.cz/smlouva/17994251?backlink=e4qh7 (dále jen „registr smluv“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
5. Přípisem č. j. ÚOHS-20831/2023/523 ze dne 2. 6. 2023 Úřad vyzval zadavatele, aby uvedl a zároveň doložil, zda předmětný úvěr čerpal v plné výši, tj. 18 382 325,- Kč, a jaké bylo souhrnné vyčíslení všech nákladů spojených s poskytnutím úvěru, zejména nákladů za sjednání úvěru, za správu a vedení úvěrového obchodu, včetně všech poplatků, provize, úroků i dalších případných odměn, které byly sjednány v souvislosti s poskytnutou bankovní službou podle smlouvy, tj. celkovou výši úplaty za poskytnutý úvěr v době uzavření smlouvy.
6. Dne 9. 6. 2023 Úřad obdržel vyjádření zadavatele ze dne 8. 6. 2023, v němž zadavatel uvedl, že dotčený úvěr čerpal v plné výši, tj. v částce 18 382 324, 56 Kč (po zaokrouhlení dále jen „18 382 325“), což zadavatel doložil prostřednictvím přiloženého výpisu z úvěru ze dne 30. 6. 2021. Zadavatel rovněž uvedl, že neměl žádné náklady s pořízením úvěru, s jeho správou či vedením úvěrového obchodu, nehradil vybranému dodavateli žádné poplatky, provize, aj. S poskytnutým úvěrem byla pouze spojena povinnost uhradit úroky, jak bylo sjednáno ve smlouvě. Zadavatel úvěr začal splácet ode dne 31. 7. 2021. Závěrem zadavatel připustil, že smlouvu uveřejnil po zákonem stanovené lhůtě, avšak věří, že tímto svým pochybením neohrozil transparentnost poskytnutého úvěru.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
8. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
9. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
10. Obviněný uzavřel dne 9. 6. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu o úvěru, jehož výše podle článku II. smlouvy byla sjednána v maximální výši 18 382 325,- Kč.
11. Podle článku III. smlouvy byl zadavateli dotčený úvěr poskytnut na částečné přefinancování již poskytnutého úvěru a na financování investičního projektu zadavatele „Rekonstrukce ZŠ a MŠ Jevišovice IV. etapa“.
12. V článku VI. smlouvy bylo ujednáno, že úvěr bude úročen fixní úrokovou sazbou, a to v období ode dne prvního čerpání do dne konečné splatnosti úvěru dle čl. II. této smlouvy ve výši 2,49 % p.a.
13. V článku VII. smlouvy je dále uvedeno, že se zadavatel zavazuje splácet poskytnutý úvěr měsíčními anuitními splátkami ve výši 173 206,42 Kč se splatností vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce, přičemž první splátka je splatná dne 31. 7. 2021 a poslední splátka je splatná dne 30. 6. 2031, a to v plné výši včetně ještě nezaplacených úroků a všech ostatních částek dlužných podle této smlouvy.
14. Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele neuveřejnil.
15. Obviněný předmětnou smlouvu na veřejnou zakázku uveřejnil dne 11. 10. 2021 v registru smluv.
16. Z výpisu z úvěru ze dne 30. 6. 2021 vyplývá, že zadavatel z poskytnutého úvěru čerpal částku ve výši 18 382 325,- Kč.
Právní posouzení
17. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
18. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že výjimka podle § 219 odst. 1 písm. a), podle které veřejný zadavatel není povinen uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000,- Kč bez daně z přidané hodnoty, v šetřeném případě není naplněna k čemuž uvádí následující. Ze sdělení zadavatele, jakož i smlouvy vyplývá, že zadavatel čerpal úvěr ve výši 18 382 325,- Kč, jenž je úročen fixní úrokovou sazbou ve výši 2,49 % p. a. Zadavatel se zavázal úvěr splácet společně s úroky formou měsíčních anuitních splátek ve výši 173 206,42 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 31. 7. 2021 a poslední splátka bude splatná dne 30. 6. 2031.
19. Ve sjednaném období se zadavatel zavázal uradit celkem 120 splátek, každá ve výši 173 206,42 Kč, což je v součtu 20 784 770,40 Kč. Výše uhrazených úroků představuje zisk vybraného dodavatele, přičemž se jedná o rozdíl mezi součtem všech uhrazených splátek (tj. 20 784 770,40 Kč) a celkovou výší čerpaného úvěru (tj. 18 382 325 Kč). Zisk vybraného dodavatele tedy činí 2 402 445,40 Kč, což je částka převyšující 500 000,- Kč.
20. Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 9. 6. 2021, měla být na profilu zadavatele uveřejněna nejpozději dne 24. 6. 2021, respektive při využití výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona měla být smlouva v registru smluv uveřejněna nejpozději dne 9. 7. 2021. Obviněný tuto svoji povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření [respektive 30 dnů v případě uveřejnění podle zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (dále jen „zákon o registru smluv“)], nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele neuveřejnil vůbec a v registru smluv ji uveřejnil teprve dne 11. 10. 2021. Pro využití výjimky uveřejnění podle jiného právního předpisu (tj. zákona o registru smluv) je nutné dodržet lhůty z něho vyplývající, aby bylo uveřejnění možno považovat za řádné. Podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv musí dojít k uveřejnění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy.
21. Nad rámec uvedeného Úřad zdůrazňuje, že sám obviněný ve svém vyjádření ze dne 8. 6. 2023 připouští, že smlouvu uveřejnil až po uplynutí zákonné lhůty.
22. Úřad tedy dospěl k závěru, že obviněný svou povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona v zákonné lhůtě nesplnil, když smlouvu uveřejnil v registru smluv až dne 11. 10. 2021. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
23. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené má za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
24. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
25. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
26. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 25. 6. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
27. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
28. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
29. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
30. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
31. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku, na níž se vztahuje výjimka podle ustanovení § 29 písm. m) zákona, potřeba uveřejnění je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
32. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
33. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž smluvní cena činí 2 402 445,40 Kč (výše sjednaných úroků za poskytnutí úvěru). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
34. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný na uveřejňovací povinnost (§ 219 odst. 1 zákona) v souvislosti se smlouvou na veřejnou zakázku zcela nerezignoval a své pochybení dodatečně napravil, když smlouvu uveřejnil v registru smluv dne 11. 10. 2021, tj. předtím, než Úřad v dané věci dne 5. 5. 2023 obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele.
35. Vzhledem k výše uvedenému má Úřad za to, že obviněný dodatečně eliminoval negativní dopady svého předchozího nezákonného postupu a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zmařena zcela, nýbrž dočasně.
36. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
37. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
38. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s rozpočtovými příjmy ve výši 33 598 200,- Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
39. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 - 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
40. Úřad tedy posoudil, zda přestupek, za nějž je obviněnému ukládána pokuta, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad k tomuto uvádí, že přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu je v souběhu s přestupkem obviněného, o němž bylo rozhodnuto v rámci správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0274/2023/VZ příkazem č. j. ÚOHS-19555/2023/500 ze dne 24. 5. 2023. V odkazovaném případě byl přestupek spáchán dne 20. 3. 2020 a obviněnému byla uložena pokuta ve výši 5 000,- Kč Úřad v šetřeném případě při stanovení výše sankce zohlednil výše uvedenou skutečnost.
41. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
42. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
43. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
POUČENÍ
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet podáním odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
město Jevišovice, Jevišovice 56, 671 53 Jevišovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
