číslo jednací: 24665/2023/500
spisová značka: S0439/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Zhotovení stavby Chodník Kyjovice - silnice III/41315 - dodatek č. 1 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 8. 7. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0439.pdf 292 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0439/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-24665/2023/500 |
|
Brno 28. 6. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Kyjovice, IČO 00600466, se sídlem Kyjovice 2, 671 61 Kyjovice
v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 9. 4. 2021 a jejího dodatku č. 1 uzavřeného dne 10. 8. 2021 s vybraným dodavatelem KAREL VOBŮRKA s.r.o., IČO 29309425, se sídlem Kopečná 940/14, 602 00 Brno – Staré Brno, na realizaci veřejné zakázky „zhotovení stavby Chodník Kyjovice - silnice III/41315“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Kyjovice, IČO 00600466, se sídlem Kyjovice 2, 671 61 Kyjovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „zhotovení stavby Chodník Kyjovice - silnice III/41315“, kterou uzavřel dne 9. 4. 2021 s vybraným dodavatelem – KAREL VOBŮRKA s.r.o., IČO 29309425, se sídlem Kopečná 940/14, 602 00 Brno – Staré Brno, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření,tj. nejpozději do dne 26. 4. 2021, ale uveřejnil ji až dne 11. 11. 2021 v registru smluv.
II.
Obviněný – obec Kyjovice, IČO 00600466, se sídlem Kyjovice 2, 671 61 Kyjovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo uzavřené dne 9. 4. 2021 na realizaci veřejné zakázky „zhotovení stavby Chodník Kyjovice - silnice III/41315“, který uzavřel dne 10. 8. 2021 s vybraným dodavatelem – KAREL VOBŮRKA s.r.o., IČO 29309425, se sídlem Kopečná 940/14, 602 00 Brno – Staré Brno, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 25. 8. 2021, ale uveřejnil jej až dne 11. 11. 2021 v registru smluv.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Kyjovice, IČO 00600466, se sídlem Kyjovice 2, 671 61 Kyjovice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 6 000 Kč (šest tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Kyjovice, IČO 00600466, se sídlem Kyjovice 2, 671 61 Kyjovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 9. 4. 2021 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – KAREL VOBŮRKA s.r.o., IČO 29309425, se sídlem Kopečná 940/14, 602 00 Brno – Staré Brno (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Chodník Kyjovice - silnice III/41315“ (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem smlouvy o dílo je dle čl. 2 smlouvy o dílo zhotovení stavby s názvem „Chodník Kyjovice – silnice III/41315“, jehož součástí je „úplné, funkční a bezvadné provedení všech stavebních a montážních prací a konstrukcí, včetně dodávek potřebných materiálů a zařízení nezbytných pro řádné dokončení díla (…)“.
2. S ohledem na výši smluvní ceny, jež je v čl. 4 smlouvy o dílo stanovena na 4 996 810,53 Kč bez DPH a absenci dokumentů na profilu zadavatele či ve Věstníku veřejných zakázek dokládajících zadání veřejné zakázky jiným způsobem nežli jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení, má Úřad za to, že obviněný zadával předmětnou veřejnou zakázku právě tímto způsobem (tj. jako veřejnou zakázku malého rozsahu mimo zadávací řízení).
3. Dne 10. 8. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 1“), jímž došlo k posunutí termínu dokončení stavby.
4. Dne 11. 11. 2021 zveřejnil obviněný smlouvu o dílo a dodatek č. 1 v registru smluv.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
6. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného smlouvu uzavřenou na výše uvedenou veřejnou zakázku včetně všech případných dodatků a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
7. Ve svém vyjádření ze dne 25. 5. 2023 obviněný konstatoval, že skutečně nezveřejnil smlouvu o dílo, přičemž tato skutečnost byla zjištěna při dílčím přezkoumání hospodaření zadavatele. Obviněný doplnil, že dne 11. 11. 2021 smlouvu o dílo včetně dodatku č. 1 zveřejnil dodatečně v registru smluv.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
8. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výrokům I. a II. příkazu
9. Podle 214 odst. 1 zákona internetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212 zákona. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.
10. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
11. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
12. Podle § 5 odst. 2 zákona č. 340/2015 sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o registru smluv“) osoba uvedená v § 2 odst. 1 zákona o registru smluv nebo smluvní strana smlouvy zašle smlouvu správci registru smluv k uveřejnění prostřednictvím registru smluv bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od uzavření smlouvy. Správce registru smluv uveřejní smlouvu prostřednictvím registru smluv bezodkladně po jejím doručení; uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv se provádí zpravidla automatizovaně.
13. Podle § 8 odst. 4 zákona o registru smluv je-li v souladu s tímto zákonem uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona o veřejných zakázkách, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle zákona o veřejných zakázkách; to platí obdobně o údajích uveřejňovaných jako metadata podle tohoto zákona.
Zjištěné skutečnosti
14. Obviněný uzavřel dne 9. 4. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na provedení veřejné zakázky.
15. Podle čl. 4 smlouvy o dílo celková cena za provedení díla činí 4 996 810,53 Kč bez DPH.
16. Dne 10. 8. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 1, jímž došlo k posunutí termínu dokončení díla.
17. Z Věstníku veřejných zakázek[1] vyplývá, že obviněný v něm dosud nemá uveřejněný žádný profil zadavatele.
18. Dne 11. 11. 2021 obviněný zveřejnil smlouvu o dílo včetně dodatku č. 1 v registru smluv.
Právní posouzení
19. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
20. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje, přičemž z § 219 odst. 1 písm. d) zákona vyplývá, že je-li smlouva uveřejněna v souladu s jiným právním předpisem (např. zákonem o registru smluv), považuje se podmínka uveřejnění za splnění a není již nutné duplicitní uveřejnění na profilu zadavatele. V § 8 odst. 4 zákona o registru smluv je současně výslovně uvedeno, že je-li v souladu se zákonem o registru smluv uveřejněna smlouva, která má být uveřejněna podle zákona, je tím splněna povinnost uveřejnit ji podle tohoto zákona. Tedy, uveřejnění smlouvy v registru smluv v podobě a lhůtě odpovídající zákonu o registru smluv lze považovat za splnění povinnosti uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
21. V návaznosti na uvedené Úřad ověřil, jakým způsobem obviněný splnil uveřejňovací povinnost vyplývající z § 219 odst. 1 zákona.
22. Smlouvu o dílo sice obviněný zveřejnil na svých webových stránkách (https://www.obeckyjovice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=7855&id=2608&n=smlouva%2Do%2Ddilo&p1=66) dne 21. 4. 2021 (tedy 12. den zákonné lhůty), avšak uvedená internetová stránka není profilem zadavatele ve smyslu § 214 odst. 1 zákona uveřejněným způsobem podle zákona (tj. odesláním k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek), tudíž v důsledku uvedeného postupu obviněného nelze smlouvu o dílo považovat za zveřejněnou podle zákona.
23. Dne 11. 11. 2021 obviněný smlouvu o dílo uveřejnil v registru smluv. Vzhledem k tomu, že podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv je smlouva uveřejněna v souladu s citovaným zákonem, pokud je mj. uveřejněna do 30 dnů od jejího uzavření, byl obviněný povinen pro uplatnění výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona uveřejnit smlouvu uzavřenou dne 9. 4. 2021 v registru smluv nejpozději dne 10. 5. 2021, což však neučinil, když citovanou smlouvu v registru smluv uveřejnil až dne 11. 11. 2021. Úřad tedy v této souvislosti konstatuje, že nelze v posuzovaném případě aplikovat výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, když obviněný smlouvu uveřejnil v registru smluv, neboť tak učinil až dne 11. 11. 2021, tj. po lhůtě stanovené zákonem o registru smluv.
24. Z registru smluv dále vyplývá, že dne 11. 11. 2021 zde obviněný uveřejnil také dodatek č. 1. Vzhledem k tomu, že podle § 5 odst. 2 zákona o registru smluv je dodatek uveřejněn v souladu s citovaným zákonem, pokud je mj. uveřejněn do 30 dnů od jeho uzavření, byl obviněný povinen pro uplatnění výjimky podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona uveřejnit dodatek č. 1 uzavřený dne 10. 8. 2021 v registru smluv nejpozději dne 9. 9. 2021, což však neučinil, když citovaný dodatek v registru smluv uveřejnil až dne 11. 11. 2021. Úřad tedy v této souvislosti konstatuje, že nelze v posuzovaném případě aplikovat výjimku podle § 219 odst. 1 písm. d) zákona, když obviněný dodatek č. 1 uveřejnil v registru smluv, neboť tak učinil až dne 11. 11. 2021, tj. po lhůtě stanovené zákonem o registru smluv.
25. Úřad současně v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
26. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva o dílo uzavřena dne 9. 4. 2021, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit do 15 dnů od jejího uzavření. Jak vyplývá z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 15. den od uzavření smlouvy o dílo připadl na sobotu 24. 4. 2021, byl posledním dnem lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo na profilu zadavatele nejbližší pracovní den, tj. pondělí 26. 4. 2021. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření nesplnil a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
27. Z výše uvedeného také vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 10. 8. 2021, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 25. 8. 2021. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jejich uzavření nesplnil a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. příkazu – uložení pokuty
28. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.
29. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
30. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
31. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 27. 4. 2021 a ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. dne 26. 8. 2021, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo, resp. dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Řízení o přestupcích je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
32. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.
33. Úprava zákona je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.
34. V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který přestupek je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutou).
35. V daném případě se obviněný dopustil celkem dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
36. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu o dílo ani dodatek č. 1 na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných přestupků dle § 269 odst. 2 zákona a k dalším spáchaným přestupkům přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že smlouva o dílo obsahuje komplexní informace o veřejné zakázce, mj. o jejím předmětu plnění, době plnění, ceně díla a smluvních stranách. Jedná se tedy o zásadní dokument upravující vztah zadavatele a vybraného dodavatele, a proto Úřad v šetřeném případě přistoupil k uložení sankce za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který s ohledem na uvedené skutečnosti považuje za závažnější a současně uzavření samotné smlouvy časově a věcně předchází uzavření dodatku č. 1.
37. Spáchání přestupku podle výroku II. tohoto příkazu vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.
38. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
39. Podle § 40 písm. b) přestupkového zákona se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.
40. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
41. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
42. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
43. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
44. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí 4 996 810,53 Kč bez DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
45. Jako polehčující okolnost zohlednil Úřad tu skutečnost, že obviněný své pochybení napravil, když smlouvu o dílo včetně dodatku č. 1 uveřejněnil dodatečně v registru smluv, a to ještě před doručením podnětu Úřadu. Obviněný tudíž do jisté míry eliminoval negativní dopady svého předchozího nezákonného postupu a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
46. Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost i dobu, jež uplynula od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. V daném případě ke spáchání přestupku obviněným došlo dne 27. 4. 2021, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba více než dvou let, přičemž daná skutečnost tak představuje významný korektiv výše pokuty ve smyslu citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.
47. Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování dodatku č. 1 a, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
48. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující nebo přitěžující okolnosti.
49. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
50. Pro úplnost Úřad dodává, že Úřadu z jeho úřední činnosti není známo, že by zde projednávaný přestupek byl v souběhu s přestupkem jiným.
51. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 dostupného z https://www.obeckyjovice.cz/assets/File.ashx?id_org=7855&id_dokumenty=3030 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří se schválenými rozpočtovými příjmy ve výši 3 689 200 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
52. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
53. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto příkazu.
54. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Obec Kyjovice 2, 67161 Kyjovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
