číslo jednací: 24063/2023/500
spisová značka: S0420/2023/VZ

• Instance: I.
• Věc: Dodávka a montáž zábradlí a ochranné sítě na fotbalovém hřišti v Černé Hoře
• Účastníci:
  1. městys Černá Hora
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 5. 7. 2023

Příkaz

Spisová značka:  ÚOHS-S0420/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-24063/2023/500

Brno 26. 6. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• městys Černá Hora, IČO 00280097, se sídlem nám. Míru 50, 679 21 Černá Hora

v souvislosti s uveřejněním smlouvy uzavřené dne 17. 8. 2020 s vybraným dodavatelem – APLEG systems, s.r.o., IČO 29188261, se sídlem Poříčí 2425/15, 678 01 Blansko – na realizaci veřejné zakázky „Dodávka a montáž zábradlí a ochranné sítě na fotbalovém hřišti v Černé Hoře“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – městys Černá Hora, IČO 00280097, se sídlem nám. Míru 50, 679 21 Černá Hora – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu na realizaci veřejné zakázky „Dodávka a montáž zábradlí a ochranné sítě na fotbalovém hřišti v Černé Hoře“, kterou uzavřel dne 17. 8. 2020 s vybraným dodavatelem – APLEG systems, s.r.o., IČO 29188261, se sídlem Poříčí 2425/15, 678 01 Blansko – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 1. 9. 2020, ale učinil tak až dne 19. 2. 2021.

II.

Obviněný – městys Černá Hora, IČO 00280097, se sídlem nám. Míru 50, 679 21 Černá Hora – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dodatek „Kalkulace zakázky“ ke smlouvě ze dne 17. 8. 2020 na realizaci veřejné zakázky „Dodávka a montáž zábradlí a ochranné sítě na fotbalovém hřišti v Černé Hoře“, který uzavřel dne 23. 10. 2020 s vybraným dodavatelem – APLEG systems, s.r.o., IČO 29188261, se sídlem Poříčí 2425/15, 678 01 Blansko – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 9. 11. 2020, ale učinil tak až dne 19. 2. 2021.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – městys Černá Hora, IČO 00280097, se sídlem nám. Míru 50, 679 21 Černá Hora – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

Pokuta ve výši 6 000,- Kč (šest tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – městys Černá Hora, IČO 00280097, se sídlem nám. Míru 50, 679 21 Černá Hora (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – vystavil dne 17. 8. 2020 na základě cenové nabídky ze dne 30. 7. 2020  (dále jen „nabídka“) od vybraného dodavatele – APLEG systems, s.r.o., IČO 29188261, se sídlem Poříčí 2425/15, 678 01 Blansko (dále jen „vybraný dodavatel“) – objednávku na realizaci veřejné zakázky „Dodávka a montáž zábradlí a ochranné sítě na fotbalovém hřišti v Černé Hoře“ (dále jen „objednávka“) zadávanou jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem uvedené objednávky byla dodávka a montáž zábradlí a ochranné sítě na fotbalovém hřišti ve volnočasovém areálu Za Mlýnem v Černé Hoře.

2.             Dne 23. 10. 2020 obdržel obviněný od vybraného dodavatele dokument s názvem „Kalkulace zakázky“, jež je svým charakterem dodatek ke smlouvě (dále jen „dodatek“), kterým došlo v souvislosti s dohodnutými vícepracemi k navýšení celkové ceny veřejné zakázky.

3.             Smlouvu i dodatek uveřejnil obviněný na profilu zadavatele dostupném z https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00280097 dne 19. 2. 2021.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

4.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění smlouvy na výše uvedenou veřejnou zakázku.

5.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku, a to včetně všech jejích případných příloh, změn a dodatků a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výrokům I. a II. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.       smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.       smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.       smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9.             Obviněný obdržel dne 30. 7. 2020 nabídku od vybraného dodavatele, kterou na základě objednávky předmětu veřejné zakázky ze dne 17. 8. 2020 přijal, čímž došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku (dále jen „smlouva“).

10.         Podle obsahu objednávky na veřejnou zakázku ve spojení s nabídkou vybraného dodavatele činí celková cena veřejné zakázky částku 578 243 Kč bez DPH.

11.         Dodatkem ze dne 23. 10. 2020 došlo v souvislosti s vícepracemi k navýšení celkové ceny veřejné zakázky, a to na částku 632 188 Kč bez DPH.

12.         Ve Věstníku veřejných zakázek jsou jakožto platné profily zadavatele zveřejněny dva profily, a to

• Profil zadavatele dostupný z https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/00280097 zveřejněný pod ev. č. 211543 dne 14. 12. 2012 (dále jen „profil zadavatele 1“) a
• Profil zadavatele dostupný z https://nen.nipez.cz/profil/CernaHora zveřejněný pod ev. č. Z2020-002668 dne 22. 1. 2020 (dále jen „profil zadavatele 2“).

13.         Z profilu zadavatele 2 vyplývá, že smlouva a dodatek na něm byly uveřejněny dne 19. 2. 2021.

Právní posouzení

14.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

15.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

16.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 17. 8. 2020, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 1. 9. 2020. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 19. 2. 2021 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

17.         Z výše uvedeného dále jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek uzavřen dne 23. 10. 2020, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 9. 11. 2020 (jelikož konec zákonné 15denní lhůty připadl na sobotu 7. 11. 2020, bylo posledním dnem lhůty v souladu s obecnými pravidly pro počítání času dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pondělí 9. 11. 2020). Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 19. 2. 2021, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

18.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

19.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

20.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

21.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. došlo dne 2. 9. 2020 (výrok I. tohoto příkazu) a dne 10. 11. 2020 (výrok II. tohoto příkazu), tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy, resp. dodatku na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

22.         K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad předně uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější). Jak již v minulosti dovodil Nejvyšší správní soud (např. v rozsudku č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009 nebo v rozsudku č. j. 5 Afs 9/2008-328 ze dne 31. 10. 2008), při trestání přestupků týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat trestněprávní instituty i při trestání správním orgánem vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. Použití analogie ve správním trestání je v omezeném rozsahu přípustné tehdy, pokud právní předpis, který má být aplikován, určitou otázku vůbec neřeší, a nevede-li výklad za pomocí analogie ani k újmě účastníka řízení, ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 27/2008 – 67 ze dne 16. 4. 2008 a č. j. 8 As 17/2007 – 135 ze dne 31. 5. 2007). Pro ukládání trestů za přestupky se proto musí uplatnit obdobné principy a pravidla jako pro ukládání trestů za trestné činy.

23.         Úprava zákona je ve vztahu k trestání souběhu přestupků na rozdíl od úpravy trestněprávní neúplná. Zejména pak neřeší moment, do kdy je přestupky možno považovat za sbíhající se, jakož ani důsledky, není-li z jakýchkoli důvodů vedeno společné řízení. Souhrnné či úhrnné tresty, jimiž se postihuje souběh trestných činů, přitom představují pro pachatele výhodnější postup, neboť je v nich zohledněna skutečnost, že pachatel se dopustil dalšího trestného činu, aniž byl varován odsuzujícím rozsudkem týkajícím se dřívějšího trestného činu.

24.         V souladu s již citovanou zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uloží pokutu podle přísněji trestného přestupku, proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, za který přestupek je možno v šetřeném případě uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).

25.         V daném případě se obviněný dopustil celkem dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.

26.         Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil smlouvu ani dodatek na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejich uzavření. V daném případě je nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných přestupků dle § 269 odst. 2 zákona a k dalšímu spáchanému přestupku přihlédnout v rámci přitěžujících okolností. V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že smlouva (v šetřeném případě objednávka s akceptací nabídky) obsahuje komplexní informace o veřejné zakázce, mj. o jejím předmětu plnění, době plnění, ceně díla a smluvních stranách. Jedná se tedy o zásadní dokument upravující vztah zadavatele a vybraného dodavatele, a proto Úřad v šetřeném případě přistoupil k uložení sankce za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který s ohledem na uvedené skutečnosti považuje za závažnější a současně uzavření samotné smlouvy časově a věcně předchází uzavření dodatku.

27.         Spáchání přestupku podle výroku II. tohoto příkazu vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu.

28.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

29.         Podle § 40 písm. b) přestupkového zákona se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel spáchal více přestupků.

30.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

31.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

32.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

33.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

34.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí 632 188 Kč bez DPH, tedy relativně mírně překračuje hranici pro povinné uveřejnění na profilu zadavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole). Současně ve prospěch obviněného jako polehčující okolnost Úřad zohlednil to, že obviněný na splnění uveřejňovací povinnosti zcela nerezignoval, neboť předmětnou smlouvu dodatečně uveřejnil dne 19. 2. 2021.

35.         Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu jako polehčující okolnost i dobu, jež uplynula od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při posouzení následku správního trestání zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. V daném případě ke spáchání přestupku obviněným došlo dne 2. 9. 2020, tj. od doby spáchání přestupku k jeho potrestání uplynula doba téměř 3 let, přičemž daná skutečnost tak představuje významný korektiv výše pokuty ve smyslu citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.

36.         Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž přestupku při uveřejňování dodatku konstatovaného ve výroku II. tohoto příkazu.

37.         Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

38.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

39.         Pro úplnost Úřad dodává, že Úřadu z jeho úřední činnosti není známo, že by zde projednávaný přestupek byl v souběhu s přestupkem jiným.

40.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 59 036 700 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

41.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

42.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

43.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

městys Černá Hora, nám. Míru 50, 679 21 Černá Hora

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy