číslo jednací: 23355/2023/500
spisová značka: S0400/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Obnova hřbitovní zdi Syrovín I. etapa |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 6. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0400.pdf 309 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0400/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-23355/2023/500 |
|
Brno 20. 6. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Syrovín, IČO 00488500, se sídlem Syrovín 70, 696 84 Syrovín
v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 19. 9. 2019 ve znění dodatku č. 1 uzavřeného dne 18. 5. 2020 s vybraným dodavatelem – Stav-Armo, spol. s r.o., IČO 60711060, se sídlem Pod Cukrovarem 730, 686 03 Staré Město – na realizaci veřejné zakázky „Obnova hřbitovní zdi Syrovín I. etapa“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Syrovín, IČO 00488500, se sídlem Syrovín 70, 696 84 Syrovín – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Obnova hřbitovní zdi Syrovín I. etapa“, kterou uzavřel dne 19. 9. 2019 ve znění dodatku č. 1 uzavřeného dne 18. 5. 2020 s vybraným dodavatelem – Stav-Armo, spol. s r.o., IČO 60711060, se sídlem Pod Cukrovarem 730, 686 03 Staré Město, neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů uzavření dodatku č. 1 k citované smlouvě o dílo, tj. nejpozději dne 2. 6. 2020, ale učinil tak až dne 18. 2. 2021.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Syrovín, IČO 00488500, se sídlem Syrovín 70, 696 84 Syrovín – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 3 000 Kč (tři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Syrovín, IČO 00488500, se sídlem Syrovín 70, 696 84 Syrovín (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 19. 9. 2019 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Stav-Armo, spol. s r.o., IČO 60711060, se sídlem Pod Cukrovarem 730, 686 03 Staré Město (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Obnova hřbitovní zdi Syrovín I. etapa“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmět smlouvy je v čl. 2., bodu 2.1. smlouvy specifikován následovně: »Na základě této smlouvy se zhotovitel zavazuje, za podmínek obsažených v této smlouvě, pro objednatele provést stavební práce (dále jen „dílo“), na základě dokumentace výzvy k podání cenové nabídky ze dne 27.8.2019 „Obnova hřbitovní zdi, Syrovín, I. etapa“, (…)«.
2. Dne 18. 5. 2020 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek“), kterým došlo ke změně ceny díla.
3. Dne 18. 2. 2021 uveřejnil obviněný smlouvu a dodatek na profilu zadavatele dostupném z: https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-syrovin_6379/obnova-hrbitovni-zdi-syrovin-i-etapa_35437/.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYÁNÍM PŘÍKAZU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
5. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech případných dodatků a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
6. Ve svém vyjádření ze dne 16. 5. 2023 obviněný uvedl, že „[k] pochybení z naší strany opravdu došlo v případě nesplnění si povinnosti uveřejnění smluv na profilu zadavatele. Z naší strany to nebyl účel, takto postupovat. Byli jsme na Obecním úřadě první rok po volbách v roce 2018 a ne všechny povinnosti jsme byli schopni za tak krátkou dobu pochopit nebo vědět.
(…)
Na nesplnění této povinnosti nás upozornil až kontrolní audit z JMK, proto jsou jejich uveřejnění se zpožděním.“.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
8. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
9. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
10. Obviněný uzavřel dne 19. 9. 2019 s vybraným dodavatelem smlouvu na provedení veřejné zakázky.
11. Podle čl. 3.[1] bodu 4.1. smlouvy činí celková cena částku 488 251,16 Kč bez DPH.
12. Obviněný uzavřel dne 18. 5. 2020 dodatek.
13. Podle čl. 3. dodatku došlo k navýšení ceny díla na částku 519 886,40 Kč bez DPH.
14. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva a dodatek na něm byly uveřejněny dne 18. 2. 2021.
15. Platný profil zadavatele na adrese https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-syrovin_6379/ byl pod ev. č. Z2018-028332 zveřejněn ve Věstníku veřejných zakázek dne 17. 8. 2018.
Právní posouzení
16. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
17. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že v posuzovaném případě se jedná o veřejnou zakázku, jejíž původní cena činila dle smlouvy v původním znění částku 488 251,16 Kč bez DPH, a obviněnému tak v souvislosti s uzavřením smlouvy původně nevznikla uveřejňovací povinnost. Nicméně uzavřením dodatku došlo k navýšení ceny smlouvy na částku 519 886,40 Kč bez DPH, čímž cena veřejné zakázky přesáhla částku 500 000 Kč bez DPH, a tudíž výjimka dle § 219 písm. a) zákona se již nadále na uveřejňovací povinnost obviněného nevztahuje, jelikož zadavatel má tak uzavřenu smlouvu na veřejnou zakázku, která přesahuje hodnotu 500 000 Kč.
18. Úřad v této souvislosti doplňuje, že zákon váže uveřejňovací povinnost na dosažení ceny veřejné zakázky přesahující 500 000 Kč bez DPH, přičemž v případě šetřené veřejné zakázky byla tato hodnota překročena uzavřením dodatku. Obviněný tak byl povinen uveřejnit smlouvu ve znění jejího dodatku ve lhůtě do 15 dnů od uzavření dodatku, tj. od okamžiku, kdy cena veřejné zakázky přesáhla částku 500 000 Kč bez DPH. Úřad je toho názoru, že obecně nelze považovat za korespondující se základním smyslem uveřejňovací povinnosti takový výklad zákona, podle něhož by postačovalo uveřejnění pouze dodatku k uzavřené smlouvě, když z uzavíraných dodatků často není ani seznatelný obsah smluvního vztahu a k jak podstatné změně smluvního vztahu uzavřením dodatku došlo. Samotný dodatek tak pro veřejnost může být bez znalosti původně uzavřené smlouvy nicneříkající a jeho uveřejněním by tak nemohl být naplněn cíl uveřejňovací povinnosti spočívající v informování veřejnosti o smluvních vztazích, jimiž jsou vynakládány veřejné prostředky. Z uvedených důvodů tak Úřad v situaci, kdy teprve dodatkem ke smlouvě je překročena cenová hranice smluvního vztahu 500 000 Kč bez DPH, považuje za nezbytné pro řádné naplnění smyslu uveřejňovací povinnosti uveřejnění smlouvy včetně jejího dodatku.
19. Úřad v této věci odkazuje i na odbornou literaturu[2], ve které je k této problematice uvedeno, že „by bylo nutné vyjít ze stávající judikatury, posuzující například zakázané změny smluv podle § 82 odst. 2 a 7 z. v. z. 2006, podle kterých je nutné posuzovat smlouvu (z pohledu možné změny) ve znění dodatku, tedy smlouvu posuzovat tak, jako by od samého počátku byla uzavřena ve znění dodatku. Po uzavření zmíněného dodatku by tak smlouva překročila hodnotu 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty a zadavatel by měl v návaznosti na dodatek povinnost uveřejnit smlouvu včetně jejího dodatku.“.
20. Úřad dále k výše uvedenému doplňuje, že ani žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona není v šetřeném případě naplněna.
21. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek ke smlouvě uzavřen dne 18. 5. 2020, obviněný byl povinen smlouvu na profilu zadavatele (včetně dodatku) uveřejnit nejpozději dne 2. 6. 2020. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků do 15 dnů od jeho uzavření nesplnil, když předmětnou smlouvu ve znění dodatku na profilu zadavatele uveřejnil až dne 18. 2. 2021 a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
22. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
23. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
24. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
25. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeném ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 3. 6. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy ve znění dodatku. Řízení o přestupcích je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
26. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
27. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
28. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
29. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
30. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
31. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
32. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu, jejíž celková cena činí 519 886,40 Kč bez DPH a pouze mírně překračuje hranici, s níž je spojena uveřejňovací povinnost. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
33. Úřad ve prospěch obviněného dále zohlednil, že obviněný své pochybení sám napravil, když předmětnou uveřejňovací povinnost splnil dodatečně, a to ještě před doručením podnětu Úřadu.
34. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za jeho spáchání. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „(…) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“. Při určení výše pokuty Úřad proto ve prospěch obviněného zohlednil fakt, že přestupek dle výroku I. tohoto příkazu byl obviněným spáchán před více než třemi lety. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním (vydáním rozhodnutí o sankci) totiž dochází k výraznému oslabení smyslu a účelu trestu.
35. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
36. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
37. Pro úplnost Úřad dodává, že Úřadu z jeho úřední činnosti není známo, že by zde projednávaný přestupek byl v souběhu s přestupkem jiným.
38. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 (viz rozpočet uvedený na internetových stránkách obviněného https://www.syrovin.cz/modules/file_storage/download.php?file=3801b5b6%7C383) Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s celkovými rozpočtovými příjmy ve výši 6 822 500 Kč.
39. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
40. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
41. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
42. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Syrovín, Syrovín 70, 696 84 Syrovín
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Úřadu: jde zřejmě o písařskou chybu ve smlouvě. Jedná se v pořadí o čtvrtý článek, ačkoliv je označen číslovkou „3.“.
[2] PODEŠVA, Vilém, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK.
Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.
