číslo jednací: 24247/2023/500
spisová značka: S0423/2023

• Instance: I.
• Věc: Luleč – prodloužení kanalizace Dvůr a výstavba chodníku Kolonka
• Účastníci:
  1. obec Luleč
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2023
• Datum nabytí právní moci: 8. 7. 2023

Spisová značka:  ÚOHS-S0423/2023/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-24247/2023/500

Brno 27. 6. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

• obec Luleč, IČO 00373184, se sídlem Luleč 33, 683 03 Luleč,

v souvislosti s uveřejněním dodatků ke smlouvám o dílo uzavřeným dne 30. 3. 2021 s vybraným dodavatelem – EDMA s.r.o., IČO 25558391, se sídlem Luleč 407, 683 03 Luleč – na realizaci veřejné zakázky „Luleč – prodloužení kanalizace Dvůr a výstavba chodníku Kolonka“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Luleč, IČO 00373184, se sídlem Luleč 33, 683 03 Luleč – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že „Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 30. 3. 2021“ ze dne 23. 8. 2021 ke  smlouvě o dílo na realizaci části A „Prodloužení splaškové kanalizace v ulici ve Dvoře, Luleč“ veřejné zakázky „Luleč – prodloužení kanalizace Dvůr a výstavba chodníku Kolonka“, kterou uzavřel dne 30. 3. 2021s vybraným dodavatelem – EDMA s.r.o., IČO 25558391, se sídlem Luleč 407, 683 03 Luleč – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 7. 9. 2021, ale učinil tak až dne 5. 10. 2021.

II.

Obviněný – obec Luleč, IČO 00373184, se sídlem Luleč 33, 683 03 Luleč – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že „Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 30. 3. 2021“ ze dne 25. 6. 2021 ke smlouvě o dílo na realizaci části B „Luleč, Chodníky – I. etapa“ veřejné zakázky „Luleč – prodloužení kanalizace Dvůr a výstavba chodníku Kolonka“, kterou uzavřel dne 30. 3. 2021s vybraným dodavatelem – EDMA s.r.o., IČO 25558391, se sídlem Luleč 407, 683 03 Luleč – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději dne 12. 7. 2021, ale učinil tak až dne 5. 10. 2021.

III.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Luleč, IČO 00373184, se sídlem Luleč 33, 683 03 Luleč – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – obec Luleč, IČO 00373184, se sídlem Luleč 33, 683 03 Luleč (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uveřejnil dne 22. 2. 2021 na svém profilu zadavatele[1] výzvu k podání nabídky z téhož dne k veřejné zakázce „Luleč – prodloužení kanalizace Dvůr a výstavba chodníku Kolonka“ zadáváné jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na dvě části:

o   Část A „Prodloužení splaškové kanalizace v ulici ve Dvoře, Luleč“ (dále jen „část A veřejné zakázky“), jejímž předmětem je prodloužení splaškové kanalizace vč. vybudování kanalizačních přípojek k 12 rodinným domům a rekonstrukce stávající dešťové kanalizace, a

o   Část B „Luleč, Chodníky – I. etapa“ (dále jen „část B veřejné zakázky“), jejímž předmětem je výstavba chodníku v lokalitě Kolonka v obci Luleč a rekonstrukce a prodloužení dešťové kanalizace.

2.             Obviněný uzavřel dne 30. 3. 2021 „Smlouvu o dílo“ s vybraným dodavatelem – EDMA s.r.o., IČO 25558391, se sídlem Luleč 407, 683 03 Luleč (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci části A veřejné zakázky (dále jen „smlouva A“) a téhož dne uzavřel „Smlouvu o dílo“ taktéž s vybraným dodavatelem na realizaci části B veřejné zakázky (dále jen „smlouva B“).

3.             Dne 25. 6. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem „Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 30. 3. 2021“ ke smlouvě B (dále jen „dodatek č. 1 ke smlouvě B“).

4.             Dne 23. 8. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem „Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne 30. 3. 2021“ ke smlouvě A (dále jen „dodatek č. 1 ke smlouvě A“) a dne 27. 9. 2021 pak „Dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo ze dne 30. 3. 2021“ ke smlouvě A (dále jen „dodatek č. 2 ke smlouvě A“).

5.             Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný na něm uveřejnil cit. smlouvy na obě části veřejné zakázky dne 6. 4. 2021 a všechny cit. dodatky pak dne 5. 10. 2021.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

6.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

7.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výrokům I. a II. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

8.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a.       smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b.       smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,

c.       pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d.       smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.

9.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

10.         Obviněný uzavřel dne 30. 3. 2021 s vybraným dodavatelem smlouvu A a téhož dne taktéž smlouvu B na realizaci veřejné zakázky malého rozsahu „Luleč – prodloužení kanalizace Dvůr a výstavba chodníku Kolonka“.

11.         Podle čl. 5.1 smlouvy A činí cena plnění části A veřejné zakázky 2 879 384,03 Kč bez DPH. Cena plnění části B veřejné zakázky pak dle čl. 5.1 smlouvy B činí 1 051 984,93 Kč bez DPH.

12.         Z profilu zadavatele vyplývá, že cit. smlouvy na něm byly uveřejněny dne 6. 4. 2021.

13.         Dne 25. 6. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě B, kterým byla navýšena celková cena plnění části B veřejné zakázky na 1 123 583,63 Kč bez DPH. Dne 23. 8. 2021 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem dodatek č. 1 ke smlouvě A, kterým došlo ke změně termínu plnění části A veřejné zakázky. Dne 27. 9. 2021 obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem dodatek č. 2 ke smlouvě A, kterým opět došlo ke změně termínu plnění a zároveň byla navýšena celková cena plnění části A veřejné zakázky na 3 305 160,97 Kč bez DPH.

14.         Z profilu zadavatele vyplývá, že cit. dodatky ke smlouvám A i B na něm byly uveřejněny dne 5. 10. 2021.

Právní posouzení

15.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

16.         Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.

17.         Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že:

o   jelikož byl dodatek č. 1 ke smlouvě A uzavřen dne 23. 8. 2021, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 7. 9. 2021. Obviněný však tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku ke smlouvě do 15 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek č. 1 ke smlouvě A na profilu zadavatele uveřejnil až dne 5. 10. 2021, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

o   jelikož byl dodatek č. 1 ke smlouvě B uzavřen dne 25. 6. 2021, obviněný byl povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 12. 7. 2021. Obviněný však tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku ke smlouvě do 15 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek č. 1 ke smlouvě B na profilu zadavatele uveřejnil až dne 5. 10. 2021, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

K výroku III. příkazu – uložení pokuty

18.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.

19.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

20.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

21.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 8. 9. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě A na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. pak došlo dne 13. 7. 2021, tj. taktéž první den pro marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění dodatku č. 1 ke smlouvě B na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.

22.         Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

23.         V souladu s § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější (vyšší) pokutu.

24.         V daném případě se obviněný dopustil dvou typově shodných přestupků dle § 269 odst. 2 zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 citovaného ustanovení zákona. Vzhledem k tomu, že přestupky uvedené ve výroku I. a II. tohoto příkazu, kterých se obviněný dopustil, mají stanovenou totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, je v daném případě s ohledem na § 41 odst. 1 přestupkového zákona třeba přistoupit k uložení pokuty pouze za jeden ze spáchaných přestupků a ke zbývajícímu spáchanému přestupku přihlédnout jako k přitěžující okolnosti. Úřad přistoupí k uložení pokuty obviněnému za spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že dodatkem č. 1 ke smlouvě B došlo k navýšení ceny plnění. Povinnost uveřejnit dodatek č. 1 ke smlouvě B také chronologicky předcházela povinnosti uveřejnit dodatek č. 1 ke smlouvě A.

25.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

26.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

27.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

28.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

29.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku II. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

30.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce, přičemž cena části B veřejné zakázky ve znění dodatku č. 1 ke smlouvě B činí 1 123 583,63 Kč bez DPH (celková cena veřejné zakázky ve znění dodatku č. 2 ke smlouvě A a dodatku č. 1 ke smlouvě B činí 4 428 744,6 Kč bez DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).

31.         Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil fakt, že obviněný dodatek č. 1 ke smlouvě B následně uveřejnil (samotná smlouva B byla uveřejněna včas), tudíž kontrola ze strany veřejnosti byla toliko omezena, nikoliv znemožněna.

32.         Co se týče dalších okolností, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) přestupkového zákona jako přitěžující okolnost spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, tj. dalšího přestupku při uveřejňování dle § 269 odst. 2 zákona, v jehož důsledku rovněž došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejných zakázek a postupu obviněného ze strany veřejnosti.

33.         Další polehčující či přitěžující okolnosti Úřad v šetřeném případě neshledal.

34.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

35.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

36.         Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto příkazu nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaných přestupků dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.

37.         Úřad konstatuje, že mu taková skutečnost není z úřední činnosti známa, pročež tedy není dán důvod k uplatnění institutu souhrnného trestu.

38.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023^[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 22 507 200 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

39.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

40.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.

41.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

obec Luleč, Luleč 33, 683 03 Luleč

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dostupném z https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-lulec (dále jen „profil zadavatele“)

[2] Dostupného na https://www.lulec.cz/assets/File.ashx?id_org=8908&id_dokumenty=66930 – pozn. Úřadu