číslo jednací: 25209/2023/530
spisová značka: S0454/2023
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Oprava MK č. 4c v obci Sulíkov |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 12. 7. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0454.pdf 313 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0454/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-25209/2023/530 |
|
Brno 30. 6. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Sulíkov, IČO 00281018, se sídlem Sulíkov 37, 679 62 Sulíkov,
v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 28. 4. 2020 s vybraným dodavatelem – COLAS CZ, a.s., IČO 26177005, se sídlem Rubeška 215/1, 190 00 Praha – na realizaci veřejné zakázky „Oprava MK č. 4c v obci Sulíkov“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Sulíkov, IČO 00281018, se sídlem Sulíkov 37, 679 62 Sulíkov – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Oprava MK č. 4c v obci Sulíkov“, kterou uzavřel dne 28. 4. 2020 s vybraným dodavatelem – COLAS CZ, a.s., IČO 26177005, se sídlem Rubeška 215/1, 190 00 Praha – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 13. 5. 2020, když předmětnou Smlouvu o dílo uveřejnil dne 28. 4. 2020, avšak bez jejích nedílných příloh č. 1 až 4, přičemž přílohy č. 1 až 3 Smlouvy o dílo uveřejnil až po 29. 10. 2020 na základě provedené kontroly ze strany Krajského úřadu Jihomoravského kraje a přílohu č. 4 neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Sulíkov, IČO 00281018, se sídlem Sulíkov 37, 679 62 Sulíkov – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 3 000 Kč (tři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Sulíkov, IČO 00281018, se sídlem Sulíkov 37, 679 62 Sulíkov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 28. 4. 2020 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) s vybraným dodavatelem – COLAS CZ, a.s., IČO 26177005, se sídlem Rubeška 215/1, 190 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Oprava MK č. 4c v obci Sulíkov“, která byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem plnění je dle čl. I. smlouvy o dílo zhotovení díla, kterým je „oprava MK č. 4c v obci Sulíkov“.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel dne 5. 5. 2023 podnět s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
3. V rámci citovaného podnětu jeho pisatel uvedl, že „kontrolou zveřejnění smlouvy o dílo na profilu zadavatele bylo zjištěno, že dne 28. 4. 2020 byla zveřejněna bez příloh, které dle čl. XIV. bodu č. 11 smlouvy jsou její nedílnou součástí. Přílohy byly zveřejněny po 29. 10. 2020 s uvedením data zveřejnění k 28. 4. 2020. Obec nepostupovala v souladu s ustanovením § 219 odst. 1) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek“.
4. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele související dokumentaci k předmětné veřejné zakázce a jeho vyjádření k obsahu podnětu.
5. Úřad dále přípisem ze dne 7. 6. 2023 požádal zadavatele o vysvětlení, z jakého důvodu je na profilu zadavatele[1] uvedeno jako datum zveřejnění dokumentu s přílohami č. 1 až 3 smlouvy na veřejnou zakázku neodpovídající datum 28. 4. 2020, a objasnění daného rozporu, resp. uvedení správných údajů o zveřejnění daného dokumentu.
6. Dne 12. 6. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 9. 6. 2023, v němž zadavatel k výše uvedené žádosti Úřadu uvedl, že „přílohy ke Smlouvě o dílo, označeno jako ‚Příloha ke Smlouvě č. 1‘, byly na profilu zadavatele uveřejněny dodatečně na základě podnětu auditu prováděného v obci, a to k datu 28.04.2020, tak, aby korespondovaly se smlouvou, resp. s datem, kdy byla samotná Smlouva o dílo na profilu zadavatele uveřejněna. Profil zadavatele toto umožňoval a proto jsme neměli v tu chvíli žádné pochybnosti o tom, že by došlo k porušení uveřejnění, naopak, domnívali jsme se, že tím zhojíme pochybení, na které upozornil auditní orgán.“
7. Přípisem ze dne 16. 6. 2023 Úřad vyzval pisatele podnětu k prokázání jeho tvrzení, že předmětné přílohy smlouvy o dílo ze dne 28. 4. 2020 byly uveřejněny na profilu zadavatele po dni 29. 10. 2020, resp. o dodání podkladů z jím provedeného přezkoumání hospodaření zadavatele, ze kterých bude patrné skutečné datum uveřejnění předmětných příloh na profilu zadavatele.
8. Dne 28. 6. 2023 obdržel Úřad vyjádření pisatele podnětu ze dne 26. 6. 2023 k výše uvedené výzvě, v němž pisatel podnětu uvedl, že „Při dílčím přezkoumání hospodaření za rok 2020, které se u obce Sulíkov uskutečnilo dne 29.10.2020 byl námi zjištěn nedostatek, že Smlouva o dílo na veřejnou zakázku byla zveřejněna bez příloh, které jsou její nedílnou součástí. Tento nedostatek popsala kontrolní skupina a ve stejný den byla starostka obce s tímto závěrem seznámena. Současně obdržela stejnopis Zápisu z dílčího přezkoumání hospodaření, kde svým podpisem mimo jiné prohlásila, že při přezkoumání hospodaření byly poskytnuty pravdivé a úplné informace o předmětu přezkoumání a o okolnostech vztahujících se k němu. Dne 09.02.2021 bylo provedeno tzv. konečné přezkoumání hospodaření obce Sulíkov za rok 2020, kdy se kontrolní skupina zabývala mimo jiné i odstraňováním nedostatků zjištěných při dílčím přezkoumání. Tento den bylo zjištěno, že se přílohy k předmětné smlouvě již na profilu zadavatele vyskytují a byly dozveřejněny jako samostatný soubor s uvedením data zveřejnění shodným s datem zveřejnění smlouvy o dílo. Z těchto důvodů tedy kontrolní skupina konstatovala, že přílohy byly zveřejněny po 29.10.2020 (den, kdy se konalo dílčí přezkoumání hospodaření a přílohy na profilu zadavatele vůbec nebyly) s uvedením data zveřejnění k 28.04.2020. […] K tomu, jakým způsobem bylo na profil zadavatele zaznamenáno datum uveřejnění 28.04.2020 tak, aby byla splněna zákonná povinnost, nám nejsou známy žádné další relevantní informace. Nahlédnutím do vlastností dokumentu, který je zde aktuálně zveřejněn […] lze zjistit, že byl vytvořen až dne 09.02.2021, tudíž přesně v den, kdy se konalo konečné přezkoumání hospodaření obce Sulíkov za rok 2020.“
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
9. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
10. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu na veřejnou zakázku, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu na veřejnou zakázku, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 písm. a) až c) a písm. l) bod 2, § 30 písm. d) nebo § 191 odst. 2 písm. e) zákona,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou podle jiného právního předpisu.
11. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
12. Obviněný uzavřel dne 28. 4. 2020 s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky. Dle čl. XIV odst. 11 smlouvy o dílo jsou nedílnou součástí smlouvy o dílo „Příloha č. i. Rozpočet (oceněný soupis prací)“ (dále jen „příloha č. 1“), „Příloha č. ii. Harmonogram“ (dále jen „příloha č. 2“), „Příloha č. iii. Oprávněné osoby objednatele“ (dále jen „příloha č. 3“) a „Příloha č. iv. Oprávněné osoby zhotovitele“ (dále jen „příloha č. 4“).
13. Podle čl. V odst. 1 smlouvy o dílo činí celková cena plnění 678 589 Kč bez DPH, resp. 821 092,69 Kč vč. DPH.
14. Z profilu zadavatele vyplývá, že obviněný smlouvu o dílo na profilu zadavatele uveřejnil dne 28. 4. 2020, avšak pouze v částečném znění, konkrétně samotný text smlouvy bez jejích příloh. Přílohu č. 1, přílohu č. 2 a přílohu č. 3 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele jakožto dokument s názvem „Příloha ke Smlouvě č. 1“ až po 29. 10. 2020 na základě provedené kontroly ze strany Krajského úřadu Jihomoravského kraje, což dokládá jak tvrzení samotného obviněného, tak tvrzení pisatele podnětu, který předmětnou kontrolu prováděl. Přílohu č. 4 obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
Právní posouzení
15. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 15 dnů od jejich uzavření. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
16. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
17. Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy o dílo nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu o dílo v celém jejím znění (tj. smlouvu vč. příloh) neuveřejnil na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 15 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 13. 5. 2020, když předmětnou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele dne 28. 4. 2020, avšak bez jejích nedílných příloh č. 1 až 4, přičemž přílohy č. 1 až 3 smlouvy o dílo uveřejnil až po 29. 10. 2020 a přílohu č. 4 neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – k uložení pokuty
18. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
19. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.
20. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
21. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 14. 5. 2020, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy o dílo na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
22. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle ustanovení § 269 odst. 2 zákona.
23. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
24. Podle § 38 písm. a), b), c) a d) přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi spáchání přestupku.
25. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
26. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
27. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
28. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce, jejíž celková cena činí 678 589 Kč bez DPH, resp. 821 092,69 Kč vč. DPH, a tedy pouze mírně překračuje hranici pro povinné uveřejnění na profilu zadavatele. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
29. Ve prospěch obviněného Úřad taktéž zohlednil skutečnost, že obviněný svůj nezákonný postup spočívající v neuveřejnění smlouvy o dílo v její kompletní podobě na profilu zadavatele v zákonné lhůtě (§ 219 odst. 1 zákona) dodatečně alespoň zčásti napravil, když přílohy č. 1 až 3 smlouvy o dílo uveřejnil na profilu zadavatele po 29. 10. 2020 na základě provedené kontroly ze strany Krajského úřadu Jihomoravského kraje, z čehož je zřejmá snaha obviněného dodatečně dostát zákonným povinnostem. V daném případě tak obviněný dodatečným uveřejněním uvedených příloh smlouvy o dílo na profilu zadavatele do jisté míry eliminoval negativní dopady svého předchozího nezákonného postupu a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
30. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti.
31. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil stupeň závažnosti přestupku v šetřeném případě jako méně závažný.
32. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
33. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávaným přestupkem v souběhu.
34. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 7 744 800 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
35. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
36. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
37. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Sulíkov, Sulíkov 37, 679 62 Sulíkov
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupném na internetové adrese:
https://www.profilzadavatele.cz/profil-zadavatele/obec-sulikov_2482/oprava-mk-c-4c-v-obci-sulikov_32565/ (dále jen „profil zadavatele“)
