číslo jednací: 26769/2023/500
spisová značka: S0260/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Právní služby pro Odbor stavebních a dopravních řízení Magistrátu města Zlína |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 2. 8. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0260.pdf 436 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0260/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-26769/2023/500 |
|
Brno 14. 7. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 5. 2023 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín,
- navrhovatel – Advokátní kancelář Petráš Rezek s.r.o., IČO 07417641, se sídlem Opletalova 1525/39, 110 00 Praha 1,
ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Právní služby pro Odbor stavebních a dopravních řízení Magistrátu města Zlína“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 10. 11. 2022 pod systémovým číslem NEN N006/22/V00030626,
rozhodl takto:
I.
Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – Advokátní kancelář Petráš Rezek s.r.o., IČO 07417641, se sídlem Opletalova 1525/39, 110 00 Praha 1 – ze dne 15. 5. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Právní služby pro Odbor stavebních a dopravních řízení Magistrátu města Zlína“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 10. 11. 2022 pod systémovým číslem NEN N006/22/V00030626, se v té části, jež je vymezena částí návrhu, která směřuje proti postupu zadavatele při zjišťování nepodjatosti vybraného dodavatele a navrhovatele ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, resp. proti nerovnému přístupu k oběma dodavatelům, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.
II.
Zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Právní služby pro Odbor stavebních a dopravních řízení Magistrátu města Zlína“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 10. 11. 2022 pod systémovým číslem NEN N006/22/V00030626 pravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a zároveň zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 cit. zákona, když předmětné zadávací řízení zrušil, aniž by v rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, které bylo účastníkům zadávacího řízení oznámeno přípisem ze dne 4. 4. 2023, uvedl důvody, které by bylo možné označit za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, neboť důvod uvedený v cit. rozhodnutí spočívající v tom, že „(...) Nastala tedy situace, kdy po odstoupení vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář by na jeho místo postoupila a vybraným dodavatelem se stala Advokátní kancelář Petráš Rezek s.r.o., která však v současné době zastupuje několik klientů v řízeních proti zadavateli. I pokud by (jak uvádí tento účastník) v budoucnu další zastupování klientů, jejichž zájmy mohou být se zájmy OSaDŘ v rozporu nepřebírala, stejně by u stávajících klientů (i když by jejich zastupování ukončila) musela zastupování OSaDř podle zákona o advokacii v jejich věcech odmítnout“, nelze za takový důvod považovat, neboť tento může svědčit spíše pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění podmínek účasti, čímž se postup cit. zadavatele ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení stal netransparentním, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
III.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí cit. zadavatele o zrušení zadávacího řízení přijaté na základě usnesení Rady města Zlína č. 42/7R/2023 ze dne 3. 4. 2023, které bylo oznámeno „Oznámením o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 4. 4. 2023, a všechny případné další úkony cit. zadavatele související se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Právní služby pro Odbor stavebních a dopravních řízení Magistrátu města Zlína“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 10. 11. 2022 pod systémovým číslem NEN N006/22/V00030626.
IV.
Zadavateli – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. S0260/2023/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Advokátní kancelář Petráš Rezek s.r.o., IČO 07417641, se sídlem Opletalova 1525/39, 110 00 Praha 1 – ze dne 15. 5. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu ve zjednodušeném podlimitním řízení na veřejnou zakázku „Právní služby pro Odbor stavebních a dopravních řízení Magistrátu města Zlína“zahájeném na základě výzvy k podání nabídek uveřejněné na profilu zadavatele dne 10. 11. 2022 pod systémovým číslem NEN N006/22/V00030626.
V.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – statutární město Zlín, IČO 00283924, se sídlem náměstí Míru 12, 760 01 Zlín (dále jen „zadavatel“) – dne 10. 11. 2022 uveřejnil na profilu zadavatele[1] pod systémovým číslem NEN N006/22/V00030626 výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení na veřejnou zakázku „Právní služby pro Odbor stavebních a dopravních řízení Magistrátu města Zlína“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmět veřejné zakázky zadavatel stanovil v bodu 2.1 „Popis předmětu veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek následovně: „Předmětem plnění je poskytování právních služeb Odboru stavebních a dopravních řízení Magistrátu města Zlína (dále také jen jako ,OSaDŘ´) dle potřeby a zadání zadavatele, spočívající zejména ve zpracování odborných stanovisek a rozborů, výkladů právních předpisů, poskytování pravidelných konzultací a právního poradenství v sídle zadavatele, revize dokumentů, posuzování návrhů, účast na jednáních včetně místních šetření, tvorba veřejnoprávních smluv dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále také jen ,stavební zákon´), a to v rozsahu a za podmínek specifikovaných zadávacími podmínkami.“.
3. Dle bodu 4.1 „Doba plnění veřejné zakázky“ výzvy k podání nabídek má zadavatel v úmyslu uzavřít smlouvu na poskytování právních služeb na dobu neurčitou.
4. Dle bodu 10 „Lhůta pro podání nabídek“ výzvy k podání nabídek lhůta pro podání nabídek končila dne 1. 12. 2022 v 10.00 hodin.
5. Z dokumentu „Protokol o otevírání nabídky a jednání komise pro zadávací řízení“ ze dne 2. 2. 2023 vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 8 nabídek, přičemž 7 z nich následně hodnotil.
6. Dne 8. 2. 2023 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele rozhodnutí o výběru dodavatele –HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 26454807, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 (dále jen „vybraný dodavatel“).
7. Přípisem ze dne 9. 3. 2023 vybraný dodavatel na základě vlastního rozhodnutí odstoupil ze zadávacího řízení.
8. Dne 3. 4. 2023 Rada města Zlína Usnesením č. 42/7R/2023 schválila rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. V „Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 4. 4. 2023 uveřejněném na profilu zadavatele zadavatel uvádí, že zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval.
9. Dne 18. 4. 2023 byly zadavateli prostřednictvím elektronického nástroje doručeny námitky navrhovatele – Advokátní kancelář Petráš Rezek s.r.o., IČO 07417641, se sídlem Opletalova 1525/39, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne, které směřovaly proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 26. 4. 2023, které bylo navrhovateli doručeno dne 3. 5. 2023, odmítl.
10. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne 15. 5. 2023 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne.
II. OBSAH NÁVRHU
11. Podaným návrhem se navrhovatel domáhá přezkoumání úkonu zadavatele spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení. V úvodu svého návrhu navrhovatel odkazuje na jím podané námitky ze dne 18. 4. 2023 proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel zastává názor, že rozhodnutím o zrušení zadávacího řízení se zadavatel snaží vyhnout přezkumu jeho postupu při hodnocení nabídek a při výběru dodavatele ze strany Úřadu. Navrhovatel uvádí, že zadavatel spatřuje jako důvod hodný zvláštního zřetele, který jej opravňuje ke zrušení zadávacího řízení, „stav potencionálního střetu zájmů“ na straně navrhovatele, když v minulosti zastupoval, či v současnosti zastupuje některé klienty, kteří byli, či jsou účastníkem správního řízení vedeného u Odboru stavebních a dopravních řízení Magistrátu města Zlína (dále jen „OSaDŘ“), a tudíž by mohla nastat situace, kdy by navrhovatel byl povinen odmítnout poskytnutí zadavatelem poptávané právní služby. Podle názoru navrhovatele tak zadavatel ruší zadávací řízení z toho důvodu, že „nemá právní jistotu, že bude mít zajištěno poskytování právních služeb v plném rozsahu dle potřeb OSaDř.“. Navrhovatel poukazuje na to, že jeho vztah k některým klientům, které zastupuje ve správních řízeních u OSaDŘ, vznikl dříve, než bylo zadávací řízení zahájeno. Podle názoru navrhovatele „potenciální“ střet jeho zájmů se nemusí v budoucnu změnit na střet zájmů reálný. Podle navrhovatele neexistuje oprávněný důvod pro zrušení zadávacího řízení, neboť stávající stav „vznikl“ před zahájením zadávacího řízení, a navíc zadavatel o této skutečnosti nepochybně věděl.
12. Argument zadavatele, že „o potencionalitě vzniku střetu zájmů“ na straně navrhovatele se zadavatel dozvěděl až v průběhu zadávacího řízení, navrhovatel považuje za zcela irelevantní. Navrhovatel dodává, že pozorně a opakovaně prostudoval odůvodnění rozhodnutí zadavatele o námitkách, a přesto neobjevil žádnou skutečnost, z níž by bylo zřejmé, že důvod hodný zvláštní zřetele se vyskytl až v průběhu zadávacího řízení. Navrhovatel dodává, že zadavatel v oznámení o zrušení zadávacího řízení skutečnost zjištění potenciálního střetu zájmů časově zasazuje k dotazu vůči navrhovateli k této otázce, resp. k poskytnuté odpovědi navrhovatelem, tj. k období, kdy vybraný dodavatel ještě byl účastníkem zadávacího řízení, avšak v odůvodnění rozhodnutí o námitkách daný okamžik vztahuje až k okamžiku odstoupení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení. Navrhovatel namítá, že aby zadavatel dodržel zásadu rovného zacházení mezi účastníky řízení, byl povinen uplatnit stejný postup, tj. učinit dotaz k možnému střetu zájmů i vůči vybranému dodavateli. Navrhovatel žádá Úřad, aby svým šetřením potvrdil či vyvrátil existenci takového úkonu ze strany zadavatele, a to i s ohledem na zachování rovného přístupu k účastníkům zadávacího řízení.
13. Navrhovatel odmítá zvažovaný návrh zadavatele, že pro případné budoucí zadávací řízení by takovou situaci „adekvátně sankcionoval“. Taková úvaha podle názoru navrhovatele překračuje nejen meze toho, že smluvní strany mají být v rámci uzavřeného závazku partnery, ale i meze dobrých mravů. Navrhovatel je přesvědčen, že povinnost advokáta k ohlášení střetu zájmů, resp. k odmítnutí poskytnutí právní služby, má zejména ochrannou funkci, a to současně vůči oběma stranám, jejichž zájmy by v daném případě mohly být v konfliktu. Uplatnění sankce za to, že povinný subjekt naplní svou zákonnou povinnost, považuje navrhovatel za zcela nepřijatelné. Zadavatel podle navrhovatele rámcově vymezuje typy právních služeb, které hodlá v průběhu trvání smlouvy od poskytovatele čerpat. Přesvědčení zadavatele, že by navrhovatel nebyl schopen zajistit celé spektrum právních služeb a nenaplnil tak účel smlouvy, je podle navrhovatele liché. Pro učinění takového závěru by měl zadavatel podle názoru navrhovatele disponovat relevantními argumenty, a to minimálně v rozsahu specifikace toho, jaký typ služeb vymezených v předmětu smlouvy není navrhovatel pro zadavatele schopen vůbec zajistit, avšak takový argument zadavatel neuvedl.
14. Navrhovatel uvádí, že z obchodních podmínek je patrné, že poskytovatel služby bude poskytovat právní služby pro OSaDŘ výběrově, a to na výzvu a dle určení tohoto odboru. Navrhovatel uvádí, že je odkázán na pouhé dohady či spekulace, jak zadavatel dospěl k závěru, že navrhovatel je ve vztahu k plnění předmětu veřejné zakázky podjatý, když zadavatel v rozhodnutí o námitkách o podjatosti navrhovatele argumentuje pouze obecně, a tudíž je navrhovateli fakticky odepírána možnost vyjádřit se k věcné argumentaci zadavatele konkrétněji. Navrhovatel uvádí, že zastupuje některé klienty v řízeních proti OSaDŘ, avšak uvedená skutečnost podle navrhovatele není způsobilá jakkoli ohrozit účel uzavření smlouvy či zájmy zadavatele. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že řádně posoudil možná rizika, která vyplývají z jeho účasti v zadávacím řízení, přičemž ve svém postupu nespatřuje žádné neetické jednání. Navrhovatel dodává, že kdyby nastala situace, kdy by byl povinen odmítnout poskytnutí služby zadavateli, a zadavatel by současně řešení věci nebyl schopen zajistit vlastními kapacitami, musel by zadavatel ad hoc zajistit právní služby jiným advokátem. Uvedenou situaci navrhovatel považuje v advokacii za zcela standardní. Argumentaci zadavatele o navýšení ceny poptávaných služeb za takové situace navrhovatel považuje za spekulativní a ničím nepodloženou, k čemuž uvádí příklad, jak by cenová kalkulace těchto služeb mohla reálně vypadat. Navrhovatel dospívá k názoru, že zadavatel „na volném trhu“ zřejmě nezajistí služby za cenu, kterou mu nabízí navrhovatel, avšak tyto se podle názoru navrhovatele nebudou významně lišit od cen, za které jsou tyto služby zadavateli poskytovány v současnosti. Podle názoru navrhovatele by vyvstalá situace byla z pohledu zadavatele v praxi řešitelná, a to s minimálním negativním dopadem na zadavatele.
15. Navrhovatel zastává názor, že jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno svévoli zadavatele. Podle navrhovatele důvody hodné zvláštního zřetele mohou být i subjektivní povahy; musí se však vždy jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem. Navrhovatel je přesvědčen o tom, že v šetřeném případě se o takový charakter důvodů nejednalo, a tudíž smysl dokončení zadávacího řízení a účel uzavření smlouvy nebyl objektivně ohrožen. Navrhovatel má za to, že v daném případě pro zrušení zadávacího řízení dle ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona nebyly naplněny podmínky, natož aby byly tyto podmínky naplněny kumulativně. Ačkoliv podle navrhovatele z rozhodnutí zadavatele o námitkách lze usuzovat, že zadavatel v nastavených zadávacích podmínkách shledává jistou „nedokonalost“, navrhovatel má za to, že současné nastavení obchodních podmínek nevytváří jakoukoliv překážku pro řádné plnění předmětu veřejné zakázky a přesvědčení zadavatele, že podmínky stanovil „nešikovně“, nemůže vést ke zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel se zadavateli omlouvá za uvedení informace v námitkách, že byl k podání nabídky vyzván samotným zadavatelem, neboť tato informace se nezakládá na pravdě.
16. Navrhovatel uzavírá, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení nenaplňuje žádný z kvalifikovaných důvodů pro zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, je věcně nesprávné, v části vnitřně rozporné a nepřezkoumatelné, a tudíž navrhuje, aby Úřad svým rozhodnutím zrušil rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
17. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 15. 5. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel.
19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 17. 5. 2023.
20. Dne 25. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele a dne 31. 5. 2023 dokumentaci o zadávacím řízení.
Vyjádření zadavatele k návrhu
21. Zadavatel namítá, že mu stejnopis návrhu nebyl doručen nejpozději do 10 dnů ode dne, v němž navrhovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel odmítnul jeho námitky, neboť rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím profilu zadavatele dne 3. 5. 2023, lhůta pro podání návrhu tak skončila dne 13. 5. 2023. Podle názoru zadavatele zákon neobsahuje ustanovení, podle něhož je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, a správní řád lze aplikovat až ve stadiu zahájeného správního řízení, tj. doručením návrhu k Úřadu. Zadavatel je tak přesvědčen, že navrhovatel mu doručil stejnopis návrhu opožděně, a tudíž by Úřad měl správní řízení podle § 257 písm. e) zákona zastavit.
22. Zadavatel uvádí, že v rámci rovného přístupu k účastníkům zadávacího řízení vyzval i vybraného dodavatele k doložení čestného prohlášení týkajícího se střetu zájmů, a to se stejným obsahem, jaký byl doručen navrhovateli. Zadavatel dodává, že předmětné čestné prohlášení od vybraného dodavatele neobdržel, neboť vybraný dodavatel ze zadávacího řízení odstoupil.
23. Zadavatel uvádí, že navrhovatel i v současné době zastupuje svoje klienty v řízeních proti zadavateli, ve věcech vedených OSaDŘ, a výslovně uvádí 11 takových řízení. Zadavatel dodává, že účelem zadávacího řízení bylo zajistit poskytování právních služeb ve stejném rozsahu jako doposud, tedy bez omezení a dle potřeb zadavatele (OSaDŘ), zejména pak v řízeních, kde je protistrana zastoupena advokátem, tedy vedených i proti stávajícím klientům navrhovatele. Zadavatel dodává, že podle § 19 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), platí, že advokát je povinen odmítnout poskytnutí právních služeb, pokud v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá. Podle názoru zadavatele ze zákona o advokacii plyne, že dodavatel, který v současné době zastupuje nebo v minulosti zastupoval v řízeních či při jiných postupech u OSaDŘ klienty, jejichž zájmy jsou se zájmy OSaDŘ v rozporu, se bude při poskytování právních služeb OSaDŘ dostávat do situací, kdy bude podle zákona o advokacii povinen poskytnutí právních služeb OSaDŘ odmítnout. V opačném případě by porušil svou zákonem stanovenou povinnost, a tím by se dostal do střetu zájmů. Ačkoliv navrhovatel poukazuje na to, že veškerou specifikaci služeb vymezených v předmětu smlouvy je schopen zajistit, podle zadavatele je nade vši pochybnost zřejmé (a navrhovatel to ani v dalším textu nepopírá), že ke střetu zájmů by minimálně v případě zastupování stávajících klientů navrhovatele došlo, přičemž dle zákona o advokacii by riziko nebylo eliminováno ani v případě, že by navrhovatel vypověděl právní služby těmto klientům. Zadavatel uvádí, že nezpochybňuje ani možnost, že se v budoucnu může vyskytnout střet zájmů a bude nutné použít ochranné funkce zákona o advokacii. Rozdíl podle zadavatele je však v tom, že navrhovatel usiluje o poskytování právních služeb již s vědomím, že jeho zájmy jsou v rozporu se zájmy jeho stávajících klientů a v těchto věcech si je vědom, že bude nucen právní zastoupení zadavateli odmítnout. K argumentaci navrhovatele: „V situaci, kdy by měl zadavatel uzavřenu kmenovou smlouvu v nadlimitním režimu, nemůže poskytnutí takové samostatné ad hoc služby jiným advokátem pře[d]stavovat postup v rozporu se zákonem“ zadavatel sděluje, že žádnou takovou smlouvou nedisponuje, a tudíž problém s případným dělením veřejné zakázky by zůstal nevyřešen. Zadavatel uvádí, že poptává pro celý soubor právních služeb pro OSaDŘ jediného dodavatele, aby si zajistil dlouhodobě ekonomicky výhodné plnění bez dalších nákladů. V této souvislosti zadavatel dodává, že pro případy, kdy by musel v budoucnu nahradit očekávané „výpadky“ smluvního poskytovatele právních služeb, jejichž rozsah není možné v tuto chvíli odhadnout, žádné výhodné podmínky zajištěny nemá. Zadavatel je přesvědčen o tom, že odměna ad hoc by mu přinesla vyšší ekonomické náklady oproti dlouhodobému poskytování právních služeb a odkazuje na článek uveřejněný na stránkách České advokátní komory, ve kterém se uvádí, že úsporu nákladů za poskytnutí právních služeb lze oproti jednorázovým službám dosáhnout uzavřením dlouhodobých smluvních závazků. Zadavatel je přesvědčen o tom, že jím uvedené důvody představují objektivní důvody, které by představovaly obdobně závažný a objektivní důvod i pro jiného zadavatele nebo osobu ve srovnatelném postavení, a jsou tedy důvodem závažným, napadajícím samotný smysl dokončení zadávacího řízení. Rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení je podle jeho názoru v souladu se stávající judikaturou (zadavatel konkrétně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 64/2009 ze dne 27. 1. 2010).
24. Zadavatel trvá na tom, že služby navrhovatele využíval, doposud využívá a bude využívat ve věcech, kde aktuálně nehrozí střet zájmů, avšak v šetřeném případě, kde navrhovateli reálně hrozí, nemá o jeho služby zájem. Zadavatel uvádí, že „doba výskytu“ důvodů hodných zvláštního zřetele, které opravňují zadavatele zadávací řízení zrušit, nastala v čase odstoupení vybraného dodavatele za zadávacího řízení, na jehož místo by postoupil navrhovatel. Podle zadavatele právě v tuto chvíli totiž vznikl důvod hodný zvláštního zřetele. Poněvadž vybraný dodavatel odstoupil ze zadávacího řízení v průběhu zadávacího řízení, důvod pro zrušení zadávacího řízení se tak podle zadavatele vyskytl až v průběhu zadávacího řízení. Zadavatel je dle svého vyjádření i nadále přesvědčen o tom, že jeho rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení bylo učiněno v souladu s § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tj. v zadávacím řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil, či nikoliv.
Další průběh správního řízení
25. Usnesením ze dne 30. 6. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
26. Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil přípisem signovaným dne 13. 7. 2023, ve kterém uvedl, že lhůta stanovená v ustanovení § 251 odst. 2 zákona, stejně jako lhůty stanovené v ustanovení § 242 zákona, jsou lhůtami hmotněprávními. Samotný hmotněprávní charakter lhůt však podle navrhovatele není způsobilý vyloučit obecná pravidla pro počítání času, a to i vzhledem k tomu, že zákon specifická pravidla pro počítání času neobsahuje. Navrhovatel je přesvědčen, že jeho návrh byl doručen Úřadu, a současně ve stejnopisu zadavateli v poslední den lhůty dle objektivních pravidel počítání lhůt, a není tedy důvodu pro zastavení řízení pro jeho opožděnost. V další části svého vyjádření navrhovatel odkazuje na své předchozí vyjádření a shrnuje svoji argumentaci, kterou uplatnil již ve svém návrhu.
Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí
27. Zadavatel se ve stanovené lhůtě k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
28. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení ve výroku I. tohoto rozhodnutí rozhodl o zastavení správního řízení v té části, jež je vymezena částí návrhu, která směřuje proti postupu zadavatele při zjišťování nepodjatosti vybraného dodavatele a navrhovatele ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, resp. proti nerovnému přístupu k oběma dodavatelům. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel při zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku postupoval v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
29. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
30. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
31. Podle § 39 odst. 2 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě
a) posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,
b) snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,
c) hodnocení nabídek,
d) pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a zákona.
32. Podle § 39 odst. 4 zákona není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.
33. Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.
34. Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
35. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických,
pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
36. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma.
37. Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odstavce 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti
a. všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek,
b. volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo
c. postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.
38. Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
39. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.
40. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.
41. Dle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
42. V bodu 1. článku I. „Předmět smlouvy“ návrhu smlouvy, který je přílohou č. 4 výzvy k podání nabídek zadavatel k předmětu veřejné zakázky stanovil následující: „Předmětem této smlouvy je poskytování právních služeb Odboru stavebních a dopravních řízení Magistrátu města Zlína (dále také jen „OSaDŘ“) dle potřeby a zadání objednatele spočívající zejména v poskytování konzultací, zpracování právních rozborů a stanovisek, výkladu právních předpisů, sepisování a revize podání a jiných dokumentů, posuzování návrhů, účast na jednáních OSaDŘ včetně místních šetření a jeho zastupování na těchto jednáních a ve správním řízení, tvorba smluv zejména dle stavebního zákona apod., a to v rozsahu a za podmínek specifikovaných touto smlouvou.“.
43. Dne 8. 2. 2023 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele.
44. Dne 3. 3. 2023 zadavatel odeslal prostřednictvím elektronického nástroje „Žádost o objasnění nabídky“, ve které vybraného dodavatele a navrhovatele podle § 46 odst. 1 zákona vyzývá k předložení čestného prohlášení, ve kterém dodavatel uvede:
„1. zda v současné době zastupuje nebo v minulosti zastupoval v řízeních či při jiných
postupech klienty, jejichž zájmy jsou se zájmy Odboru správních a dopravních řízení MMZ (popř. obecně zadavatele) v rozporu,
2. zda se nebude při poskytování právních služeb předmětné veřejné zakázky dostávat do situací, kdy bude podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů povinen poskytnutí právních služeb zadavateli odmítnout, neboť by jinak porušil svou zákonem stanovenou povinnost, a tím by se dostal do střetu zájmů
3. jak by ve výše uvedeném případném střetu zájmů postupoval.“.
45. Navrhovatel se k žádosti zadavatele ze dne 3. 3. 2023 vyjádřil přípisem signovaným dne 6. 3. 2023, ve kterém uvedl:
„Ve vztahu k bodu 1. shora uvedené výzvy uvádím, že Advokátní kancelář Petráš Rezek s.r.o. v minulosti zastupovala a v současné době také zastupuje klienty, jejichž zájmy mohou být se zájmy Odboru stavebních a dopravních řízení v rozporu.
Ve vztahu k bodu 2. a 3. shora uvedené výzvy uvádím, že při výkonu advokacie Advokátní kancelář Petráš Rezek s.r.o. vždy postupovala a bude postupovat v souladu se zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Ve vztahu k řešení případného střetu zájmů mezi zájmy stávajících klientů a zájmy Odboru stavebních a dopravních řízení Magistrátu města Zlína uvádím, že v takovém případě by došlo u stávajících klientů Advokátní kanceláře Petráš Rezek s.r.o. k ukončení právního zastoupení těchto klientů. Ve vztahu k hrozícímu střetu zájmů u případných nových klientů Advokátní kanceláře Petráš Rezek s.r.o. uvádím, že Advokátní kancelář Petráš Rezek s.r.o. nebude přebírat právní zastoupení klientů, jejichž zájmy by mohly být v rozporu se zájmy Odboru stavebních a dopravních řízení Magistrátu Města Zlína.“.
46. Přípisem ze dne 9. 3. 2023 vybraný dodavatel na základě vlastního rozhodnutí odstoupil ze zadávacího řízení.
47. Dne 3. 4. 2023 Rada města Zlína Usnesením č. 42/7R/2023 schválila rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. V „Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ ze dne 4. 4. 2023 (dále jen „oznámení“) uveřejněném na profilu zadavatele zadavatel uvádí, že zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Zadavatel konkrétně v oznámení mj. uvádí: „Nastala tedy situace, kdy po odstoupení vybraného dodavatele HAVEL & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář by na jeho místo postoupila a vybraným dodavatelem se stala Advokátní kancelář Petráš Rezek s.r.o., která však v současné době zastupuje několik klientů v řízeních proti zadavateli. I pokud by (jak uvádí tento účastník) v budoucnu další zastupování klientů, jejichž zájmy mohou být se zájmy OSaDŘ v rozporu nepřebírala, stejně by u stávajících klientů (i když by jejich zastupování ukončila) musela zastupování OSaDř podle zákona o advokacii v jejich věcech odmítnout. Pokud by byla uzavřena smlouva o právních službách s advokátem (advokátní kanceláří), u něhož hrozí, že bude naplněn některý z důvodů pro povinné odmítnutí poskytnutí právních služeb, pak uzavření takové smlouvy ztrácí smysl. Zadavatel nemá právní jistotu, že bude mít zajištěno poskytování právních služeb v plném rozsahu dle potřeb OSaDř. V každém jednotlivém případu poskytnutí právní služby bude nutné, aby advokát nejdřív zkoumal, zda vůbec je oprávněn právní služby v daném případě poskytnout. A pokud zjistí střet zájmů a zastupování odmítne, bude zadavatel muset poptávat poskytnutí právních služeb u někoho jiného (a za jinou než vysoutěženou cenu).“.
K argumentaci zadavatele týkající se údajné opožděnosti návrhu
48. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že rozhodnutí o odmítnutí námitek zadavatel odeslal prostřednictvím elektronického nástroje dne 3. 5. 2023. S ohledem na § 251 odst. 2 zákona byl navrhovatel povinen doručit návrh Úřadu a stejnopis návrhu zadavateli do 10 dnů ode dne obdržení rozhodnutí o námitkách. Vzhledem k tomu, že poslední den zákonné lhůty připadl na sobotu 13. 5. 2023, byl navrhovatel s ohledem na obecná pravidla pro počítání času povinen doručit návrh Úřadu a stejnopis návrhu zadavateli nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí 15. 5. 2023. Neobsahuje-li totiž právní předpis (zde zákon o zadávání veřejných zakázek) speciální úpravu počítání času, je třeba za stavu, kdy konec lhůty připadne na den pracovního klidu (státní svátek, sobota, neděle), vycházet právě z obecných pravidel pro počítání času, které platí jak pro lhůty hmotněprávní, tak pro lhůty procesní (k tomu srov. ustálenou rozhodovací praxi Úřadu – např. rozhodnutí ve věci sp. zn. S554/2013/VZ, S0553/2016/VZ apod.). V šetřeném případě navrhovatel doručil návrh Úřadu a stejnopis zadavateli shodně 15. 5. 2023, tj. v zákonem stanovené lhůtě.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
49. Úřad předně uvádí, že jednou z podmínek pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele (na rozdíl od návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy) je předcházející podání námitek zadavateli. Platí, že návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, neboť prvotním nástrojem jsou námitky, jež jsou podávány přímo zadavateli. V situaci, kdy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tedy s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.
50. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou institutem, který představuje primární ochranu dodavatelů před případným nezákonným postupem zadavatele. Zákon pak definuje konkrétní časový okamžik v průběhu zadávacího řízení, v jehož rámci je z pohledu stěžovatele nutné využít práva k podání námitek, neboť každé zadávací řízení prochází určitými fázemi a možnost obrany proti postupu zadavatele vždy odpovídá té které fázi zadávacího řízení, ve které se zrovna zadávací řízení nachází. Uvedený přístup koresponduje se zásadou právní jistoty jak všech účastníků zadávacího řízení, resp. potenciálních dodavatelů, tak i samotného zadavatele, neboť si nelze představit situaci, kdy např. v pokročilé či závěrečné fázi zadávacího řízení, kdy má dojít k provedení výběru dodavatele, budou rozporovány zadávací podmínky, podle kterých celé zadávací řízení probíhalo. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011, jehož závěry, byť byl vydán ve vztahu k dnes již neúčinnému zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze použít i ve vztahu k aktuální účinné právní úpravě. Z uvedeného rozsudku mj. vyplývá, že „[k]oncepce citovaných ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek je totiž založena na souslednosti jednotlivých kroků a na různých prostředcích ochrany proti případným nezákonnostem v oblasti veřejných zakázek, které je třeba využít bezprostředně poté, co žadatel některá pochybení zadavatele zjistí. Jde o to, že celý tento proces musí být nejen maximálně transparentní a férový, nýbrž také efektivní a zamezující zbytečným obstrukcím a opakovanému přezkumu stejných námitek, které mohly být daleko smysluplněji uplatněny dříve.“ Jinými slovy smyslu a účelu zákona neodpovídá takový postup, kdy dodavatel „vyčkává“ s podáním námitek proti postupu zadavatele v zadávacím řízení do pozdější fáze zadávacího řízení, kdy například jeho nabídka není vybrána jako ekonomicky nejvýhodnější. Naopak lze uvést, že zákon je koncipován tak, aby námitky byly uplatňovány co možná nejdříve, aby bylo příp. možné zjednat nápravu či postup zadavatele řádně zdůvodnit stěžovateli.
51. Institut podání námitek je v zákoně upraven v § 241 a následujících ustanoveních. V šetřeném případě je relevantní především pravidlo obsažené v § 242 odst. 1 zákona, které stanoví, že námitky musí být doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem.
52. V podaném návrhu navrhovatel mimo jiné brojí proti postupu zadavatele při zjišťování nepodjatosti vybraného dodavatele a navrhovatele ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, resp. proti nerovnému přístupu k oběma dodavatelům.
53. Před věcným posouzením argumentace, kterou navrhovatel v návrhu brojí proti postupu zadavatele v zadávacím řízení, co se týče rovnosti přístupu k účastníkům zadávacího řízení, Úřad předně ověřil, zda návrhu ve výše uvedené části předcházely námitky. Úřad se zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro podání návrhu spočívající v povinnosti účastníka podat námitky v téže věci řádně a včas.
54. Jak již bylo uvedeno výše, námitky jsou primárním institutem ochrany dodavatele před nezákonným postupem zadavatele, kterým zadavatel dostává možnost na namítané skutečnosti reagovat. Návrh je až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele. Pokud tedy navrhovatel před podáním návrhu nevyužije možnosti podání námitek se všemi zákonnými náležitostmi, není oprávněn domáhat se návrhem ochrany svých práv před Úřadem. K tomu Úřad podotýká, že řádnost a včasnost podaných námitek je nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.
55. Z předložené dokumentace vyplývá, že argumentaci, kterou navrhovatel brojí proti postupu zadavatele ohledně vznesení dotazu týkajícího se nepodjatosti vybraného dodavatele k předmětu plnění veřejné zakázky, navrhovatel uplatnil v rámci návrhu proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, aniž by v téže věci ve lhůtě podle § 242 odst. 1 zákona u zadavatele uplatnil námitky. Výzvu k předložení čestného prohlášení navrhovatele týkajícího se nepodjatosti ve vztahu k předmětu veřejné zakázky zadavatel odeslal prostřednictvím elektronického nástroje dne 3. 3. 2023. Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve svém návrhu v uvedené části brojí proti údajnému diskriminačnímu či nerovnému přístupu zadavatele k navrhovateli, lze dovodit, že v rámci zachování rovného přístupu zadavatele k navrhovateli a vybranému dodavateli zadavatel měl výzvu k předložení čestného prohlášení o nepodjatosti ve vztahu k předmětu veřejné zakázky vedle navrhovatele uplatnit i ve vztahu k vybranému dodavateli. Navrhovatel se o povinnosti předložit čestné prohlášení dozvěděl na základě zprávy odeslané prostřednictvím elektronického nástroje dne 3. 3. 2023. Poněvadž navrhovatel „námitku“ proti postupu zadavatele ohledně vznesení dotazu týkajícího se nepodjatosti vybraného dodavatele ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky prvně uplatnil až ve svém návrhu proti zrušení zadávacího řízení ze dne 15. 5. 2023, je nade vši pochybnost zřejmé, že v šetřeném případě navrhovatel tyto námitky neuplatnil ve lhůtě stanovené v § 242 odst. 1 zákona. Navrhovatel své námitky ve lhůtě stanovené zákonem neuplatnil, aniž by mu ve včasném podání námitek cokoli bránilo, pročež Úřad uzavírá, že výše zmíněné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, a proto Úřad rozhodl podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části vymezené touto částí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
56. Předmětné správní řízení bylo zahájeno na základě návrhu, který směřuje proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Zadavatel zadávací řízení zrušil s odkazem na to, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Předmětem uvedeného správního řízení je tak posouzení, zda zadavatel provedl úkon zrušení zadávacího řízení v souladu se zákonem.
57. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a fakultativní možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení, fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h), popř. § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn v určitých případech zrušit zadávací řízení, a to za předpokladu, že striktně dodrží zákonem vymezené podmínky pro zrušení zadávacího řízení.
58. Ačkoliv stávající právní úprava zákona o zadávání veřejných zakázek, oproti již neúčinné právní úpravě zákona č. 137/2006, o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“), doznala z pohledu oprávněných důvodů zrušení zadávacího řízení změn, je podle názoru Úřadu v nyní projednávané věci přiměřeně aplikovatelná dřívější rozhodovací praxe v těch ohledech, které nebyly změnou právní úpravy nikterak dotčeny.
59. Podle názoru Úřadu je bezpochyby nadále platné, že „(…) Jakékoliv zrušení zadávacího řízení v případě veřejné zakázky … musí být vykládáno restriktivně, aby bylo zamezeno libovůli (svévoli) veřejného zadavatele, která by mohla vyústit v korupci či nepřípustnou veřejnou odplatu (…).“ (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010), což lze dovodit právě ze skutečnosti, že zákon zachoval taxativní výčet důvodů, pro které lze zadávací řízení zrušit. Zrušení zadávacího řízení je tedy vždy krajním řešením, ke kterému lze přistoupit pouze za splnění zákonných podmínek, což vyplývá taktéž z obdobných závěrů rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 65/2013-70 ze dne 15. 10. 2015, kde soud uvádí, že „(…) zákon o veřejných zakázkách zrušení zadávacího řízení nepreferuje. Účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvýhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvhodnější nabídky) při dodržení zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách (…).“. Taxativní výčet důvodů pro zrušení zadávacího řízení má vést k omezení možnosti zneužití tohoto práva a současně k zachování právní jistoty účastníků zadávacího řízení; v tomto ohledu nedošlo k žádné změně od předchozí právní úpravy. Je tedy nepochybně i za stávající právní úpravy nežádoucí (a rozporná se zákonem) situace, kdy by zrušení (tu zjednodušeného podlimitního) zadávacího řízení mělo být důsledkem libovůle (svévole) zadavatele v tom smyslu, že by zrušení zadávacího řízení nebylo jednoznačně podloženo objektivně existujícím důvodem, resp. by existovaly relevantní pochybnosti o tom, zda zrušení zadávacího řízení není vyvoláno např. tím, že se vybraným dodavatelem má stát dodavatel zadavatelem z nejrůznějších (zákonem však neaprobovaných) důvodů „nechtěný“ nebo např. kdy zadavatel tímto způsobem „řeší“ nastalou komplikovanou situaci v zadávacím řízení, ačkoliv mu zákon dává k dispozici relevantní nástroje pro jejich řešení (například v rámci posuzování nabídek). Při rušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti v tom smyslu, jak ji konstantně vykládá rozhodovací praxe Úřadu a soudů, tj. zrušení zadávacího řízení musí být provedeno takovým způsobem, který nevzbuzuje žádné reálné a objektivizované pochybnosti o tom, že zadavatel jedná korektně, regulérně a rozhodnutí o zrušení bylo učiněno v nezbytně nutném případě a při dodržení všech zákonných pravidel.
60. Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel zrušil šetřené zadávací řízení s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Aby mohlo být zrušení předmětného zadávacího řízení považováno za souladné se zákonem, musí se při aplikaci uvedeného ustanovení v průběhu zadávacího řízení vyskytnout důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv, a zadavatel musí těmito důvody zrušení zadávacího řízení řádně odůvodnit. Při zrušení zadávacího řízení je tak třeba zejména klást důraz na dodržení zásady transparentnosti. K tomu Úřad uvádí, že základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou samotné důvody, které zadavatel formuloval přímo v rozhodnutí, resp. oznámení o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ust. § 6 odst. 1 zákona; veškeré důvody musí být srozumitelným a přezkoumatelným způsobem vyjádřeny v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (resp. v jeho oznámení) tak, aby se s nimi mohli seznámit všichni účastníci zadávacího řízení a bylo je možno následně přezkoumat ve správním řízení. Obecně pak platí, že pozdější „odůvodnění“ zrušení zadávacího řízení (obsaženému např. v rozhodnutí o námitkách či ve vyjádření zadavatele k návrhu) je právně irelevantní.[2]
61. Dosavadní judikatura pak důvody hodné zvláštního zřetele blíže interpretovala „(…) jako důvody objektivní, stojící vně veřejného zadavatele, nikoliv jako důvody subjektivního rázu, které by popřely smysl jmenovaného zákona.“ (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 1. 2010, č. j. 2 Afs 64/2009-109).
62. Výše uvedená „definice“ důvodů hodných zvláštního zřetele je do značné míry využitelná i za účinnosti zákona, neboť i podle něj se dle názoru Úřadu musí jednat o důvody objektivní, které reálně (objektivně) nastaly v průběhu zadávacího řízení, resp. jsou to takové důvody, které nejsou odrazem pouze subjektivního postoje zadavatele, nýbrž mají objektivní dopad do samotné realizace zadávacího řízení; dle zákona však mohou tyto důvody „nově“ výslovně spočívat v důvodech ekonomických, a tyto důvody zadavatel mohl způsobit, a mohou tedy případně vyplývat i z vnitřních poměrů zadavatele, resp. z vlastního pochybení zadavatele. Úřad však akcentuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem, tyto důvody musí odpovídat povaze, smyslu a účelu toho, co zákon upravuje a musí být posuzovány vždy s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti, přičemž jejich interpretace by měla být ku prospěchu efektivní hospodářské soutěže.
63. K aktuálně účinnému znění dotčeného ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona se komentářová literatura [Podešva V. a kol., Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář, Wolters Kluwer (ČR), Praha: 2016] vyjadřuje následovně: „Zákon nově připouští, že pro účely postupu dle komentovaného ustanovení není rozhodné, zda zadavatel tyto důvody hodné zvláštního zřetele sám způsobil, či nikoliv. Dle názoru autorů komentáře by měla tato možnost dopadat především na situace, kdy zadavatel v rámci svého postupu porušil některé ustanovení zákona a již není možné přijmout žádná jiná nápravná opatření než zrušení samotného zadávacího řízení, přičemž by v následném řízení o přezkoumání úkonů zadavatele mohlo dojít k uložení pokuty za správní delikt právě s ohledem na předmětné porušení ustanovení zákona, které zadavatel de facto sám způsobil. (…).“. Porušení postupu předepsaného zákonem pak bylo v určitých případech oprávněným důvodem pro zrušení zadávacího řízení i dle judikatury vztahující se k ZVZ, když i v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15. 10. 2015, č. j. 30 Af 65/2013-70, soud uvedl, že důvodem pro zrušení zadávacího řízení „(…) může být například porušení postupu předepsaného zákonem o veřejných zakázkách pro zadávání veřejných zakázek, které zadavatel (dodatečně) sám zjistil. Musí se přitom jednat o takový případ, kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření, kterým by uvedené porušení zákona napravil.“.
64. Úřad shrnuje, že v řešeném případě zadavatel zrušil zadávací řízení z důvodu, že poté, co ze zadávacího řízení odstoupil vybraný dodavatel, nastala situace, kdy ekonomicky nejvýhodnější nabídku nabízí navrhovatel, který je však podle zadavatele ve střetu zájmů, když v části poptávané agendy zastupuje svoje klienty v řízeních proti zadavateli u OSaDŘ, a tudíž tak nabídka navrhovatele podle zadavatele nezaručuje poskytnutí poptávaných právních služeb v plném rozsahu podle vzniklých potřeb zadavatele. Zadavatel tak za důvod zvláštního zřetele hodný, který by zadavatele opravňoval ke zrušení zadávacího řízení, považuje situaci, kdy zadavatel nebude moci využít ekonomicky nejvýhodnější nabídky, které obdržel v zadávacím řízení, neboť vybraný dodavatel z vlastního rozhodnutí odstoupil a nabídku navrhovatele zadavatel nehodlá akceptovat z důvodu, že nemá zaručeno, že tento dodavatel bude schopen s ohledem na svoji podjatost a na ustanovení § 19 písm. a) zákona o advokacii plnit zadavatelem vymezený předmět veřejné zakázky v plném rozsahu a bezezbytku. Zadavatel však v odůvodnění rozhodnutí o zrušení v této souvislosti např. nikterak neuvádí, zda nemá k dispozici další „platné“ nabídky dodavatelů, kteří by byli schopni v plném rozsahu splnit zadavatelem poptávaný předmět veřejné zakázky.
65. Úřad v první řadě akcentuje, že zrušení zadávacího řízení je třeba považovat za řešení ultima ratio, před jehož uplatněním musí být vyčerpány všechny rozumné možnosti, jak důvod pro zrušení zvrátit. Úřad přitom v tomto kontextu opětovně odkazuje na komentářovou literaturu a judikaturu citovanou výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, ze které jednoznačně vyplývá, že ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona je aplikovatelné právě až v okamžiku, kdy „již není možné přijmout žádná jiná nápravná opatření než zrušení samotného zadávacího řízení“, resp. „kdy zadavatel již nemá možnost přijmout opatření, kterým by uvedené porušení zákona napravil“. Úřad tedy v kontextu právě uvedeného přistoupil k ověření, zda důvody, které zadavatele vedly ke zrušení zadávacího řízení, představují důvody závažné, které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, a tedy důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování v něm bylo v rozporu se zákonem. Součástí posouzení šetřeného případu rovněž bylo, zda byla dodržena zásada transparentnosti, neboť s ohledem na tuto zásadu musí být zrušení zadávacího řízení zadavatelem prosto jakýchkoli aspektů, které by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jeho jednání.
66. Co se týká průběhu zadávacího řízení, které předcházelo rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, Úřad zjistil, že zadavatel na plnění předmětu veřejné zakázky obdržel celkem 8 nabídek, přičemž 7 z nich následně hodnotil. Jako ekonomicky nejvýhodnější byla vybrána nabídka vybraného dodavatele, což zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele dne 8. 2. 2023. Dne 3. 3. 2023 zadavatel prostřednictvím elektronického nástroje odeslal „Žádost o objasnění nabídky“ adresovanou vybranému dodavateli a navrhovateli, jehož nabídka se umístila jako druhá v pořadí, ve které vybraného dodavatele a navrhovatele podle § 46 odst. 1 zákona vyzývá k předložení čestného prohlášení, ve kterém dodavatel uvede, zda zastupuje nebo v minulosti zastupoval klienty v řízení u OSaDŘ, zda se v souvislosti s plněním předmětu veřejné zakázky nebude dostávat s ohledem na zákon o advokacii do střetu zájmů a jak by při vzniku takové situace postupoval. Navrhovatel se k žádosti vyjádřil přípisem ze dne 6. 3. 2023, ve kterém uvedl, že v minulosti zastupoval a v současné době zastupuje své klienty, jejichž zájmy mohou být v rozporu se zájmy OSaDŘ, a dodává, že v případě střetu zájmů bude postupovat v souladu s tím, co stanoví zákon o advokacii. Dne 9. 3. 2023 zadavatel obdržel přípis od vybraného dodavatele, ve kterém vybraný dodavatel na základě vlastního rozhodnutí odstupuje ze zadávacího řízení. Na základě výše uvedeného zadavatel dospívá k závěru, že v šetřeném případě existuje důvod hodný zvláštního zřetele, který by jej opravňoval ke zrušení zadávacího řízení, neboť poté, co vybraný dodavatel ze zadávacího řízení sám odstoupil, nabídka navrhovatele jako druhého v pořadí je pro něj neakceptovatelná, neboť nezaručuje poskytnutí plnění celého předmětu veřejné zakázky, jak bylo stanoveno v zadávací dokumentaci. Zadavatel následně, bez ohledu na další nabídky, které měl k dispozici a které mj. posuzoval a hodnotil (viz předchozí části odůvodnění tohoto rozhodnutí), se rozhodl zadávací řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušit.
67. Úřad konstatuje, že zadavatelem předkládaný důvod zrušení předmětného zadávacího řízení, tj. zejm. jakési „potenciální vyloučení“ navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek (důvody uváděné zadavatelem lze interpretovat tak, že nabídka navrhovatele nezahrnuje celý poptávaný předmět plnění), nelze v kontextu šetřeného případu považovat za důvod hodný zvláštního zřetele pro zrušení zadávací řízení, obzvlášť za situace, kdy v zadávacím řízení zbylo 5 dalších nabídek. Úřad je přesvědčen, že zásadě transparentnosti zadávacího řízení odpovídá takový postup, kdy v případě, že nabídka navrhovatele je v zadávacím řízení aktuálně ekonomicky nejvýhodnější, avšak podle zadavatele nesplňuje zadávací podmínky, měl by zadavatel navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit (a to se všemi právy a povinnostmi, se kterými se vyloučení ze zadávacího řízení pojí, včetně možnosti podat proti takovému postupu zadavatele námitky a případně následně i návrh k Úřadu). Zadavatel nicméně toto neučinil a „rovnou“ přešel k ze své podstaty nepreferovanému způsobu ukončení celého zadávacího řízení, když toto s odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona zrušil. Úřad uvádí, že popsané jednání zadavatele vzbuzuje pochybnosti o jeho skutečných důvodech, zvlášť za situace, kdy zadavatel měl v zadávacím řízení dostatečný počet „dosud nezpochybněných“ nabídek na plnění zadavatelem poptávaného předmětu veřejné zakázky. Úřad v dané souvislosti z dokumentace o zadávacím řízení nezaznamenal, že by zadavatel s nabídkami ostatních účastníků zadávacího řízení (vyjma vybraného dodavatele a navrhovatele) jakkoliv „počítal“ jako s dalšími „akceptovatelnými“ nabídkami pro plnění předmětu veřejné zakázky, ačkoliv zadavatel v rámci posouzení nabídek (zaznamenaného v Protokolu o otevírání nabídky a jednání komise pro zadávací řízení ze dne 2. 2. 2023) učinil závěr, že mj. tyto nabídky splňují požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách. Zadavatel rovněž ani neuvádí žádné důvody, pro které by tyto nabídky (případně některá z nich) pro něj byly neakceptovatelné a z jakého důvodu.
68. Úřad uzavírá, že institut zrušení zadávacího řízení nemůže sloužit jako obcházení ustanovení o vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení, jak tomu nasvědčují zjištění v šetřeném případě. Zrušení zadávacího řízení, ke kterému v dané situaci zadavatel přistoupil, bylo nepřiměřeným zásahem do očekávání dodavatelů, jejichž nabídky byly posouzeny jako splňující požadavky zadavatele, že výsledkem zadávacího řízení bude uzavření smlouvy s dodavatelem s nejvýhodnější nabídkou splňující zadávací podmínky, a tedy že náklady spojené se zpracováním a podáním nabídek nepřijdou vniveč.
69. Úřad má s ohledem na vše výše uvedené za to, že důvody pro zrušení zadávacího řízení nemohou v šetřeném případě obstát, jelikož vykazují prvky obcházení zákona, když zadavatel namísto zrušení zadávacího řízení měl možnost případně navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit z důvodu nesplnění zadávacích podmínek, a tedy tyto nepředstavují objektivní skutečnost, která by neumožňovala v šetřeném zadávacím řízení pokračovat. Současně také vzbuzují pochybnosti o skutečných důvodech jednání zadavatele, a to zejm. s přihlédnutím k existenci dalších pěti nabídek v zadávacím řízení.
70. Lze tedy uzavřít, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zároveň zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když zrušil předmětné zadávací řízení, aniž by v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení (respektive v oznámení o zrušení zadávacího řízení) uvedl důvody, které by bylo možné označit za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, neboť důvod uvedený v oznámení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, tj. argument, že když ze zadávacího řízení odstoupil vybraný dodavatel, nastala situace, kdy ekonomicky nejvýhodnější nabídku nabízí navrhovatel, který je však podle zadavatele ve střetu zájmů, když v části poptávané agendy zastupuje svoje klienty v řízení u OSaDŘ, a nemůže tak poskytnout zadavatelem poptávané právní služby v plném rozsahu podle vzniklých potřeb zadavatele, nelze za takový důvod považovat. Tento důvod může svědčit spíše pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a postup zadavatele ve vztahu ke zrušení zadávacího řízení se stal zcela netransparentním.
71. Úřad dále konstatuje, že výše uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem (kterým se mohl stát některý z dodavatelů, kteří podali nabídku na plnění veřejné zakázky). S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření
72. Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidla stanovená v § 127 odst. 2 písm. d) zákona a zásadu transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, když zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nezákonný postup zadavatele spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zákonem měl za následek nezadání předmětu veřejné zakázky, tj. neuzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, neboť po zrušení zadávacího řízení se již žádný z dodavatelů nemůže stát dodavatelem vybraným. Úřad tedy dodává, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna.
73. Pokud jde o třetí podmínku, Úřad konstatuje, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.
74. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě lze nápravu zjednat tím, že zruší rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení přijaté na základě usnesení Rady města Zlína č. 42/7R/2023 ze dne 3. 4. 2023, které bylo oznámeno oznámením o zrušení zadávacího řízení ze dne 4. 4. 2023, a všechny případné další úkony zadavatele související se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, jelikož – jak bylo dovozeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí – důvody pro zrušení zadávacího řízení nemohou za stávající situace obstát. Je na zadavateli, aby zvážil další postup v zadávacím řízení v duchu zajištění zákonnosti jeho průběhu.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
75. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
76. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný již dnem vydání rozhodnutí (a tedy i u nepravomocného rozhodnutí).
77. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku V. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
78. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
79. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení a všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
80. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000260.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Mojmír Florian
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. statutární město Zlín, náměstí Míru 12, 760 01 Zlín
2. Advokátní kancelář Petráš Rezek s.r.o., Opletalova 1525/39, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupném na: https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/MMZ/uzavrene-zakazky/p:pzvz:druhVZ=Sluzby&typVZ=Podlimitni;puvz:typVZ=Podlimitni&druhVZ=Sluzby/detail-zakazky/N006-22-V00030626; pozn. Úřadu
[2] V podrobnostech např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0307/2017/VZ-27878/2017/522/RCh ze dne 25. 9. 2017 a č. j. ÚOHS-S0200/2019/VZ-18143/2019/522/PKř ze dne 28. 6. 2019, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R80/2014/VZ-10687/2015/322/MLr/KMr ze dne 4. 5. 2015 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010
