číslo jednací: 28545/2023/500
spisová značka: S0493/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Anesteziologické přístroje |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 8. 8. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0493.pdf 319 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0493/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-28545/2023/500 |
|
Brno 28. 7. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) cit. zákona obviněným
- Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno,
při zadávání veřejné zakázky „Anesteziologické přístroje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-012882,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno – se při zadávání veřejné zakázky „Anesteziologické přístroje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 4. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-012882, dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 54 odst. 2 písm. a) citovaného zákona, když lhůtu pro podání nabídek nestanovil v délce nejméně 15 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení, neboť zadávací řízení zahájil dne 18. 4. 2019, přičemž v bodě 6.1, čl. 6 „ZPŮSOB PODÁNÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace stanovil konec lhůty pro podání nabídek dne 15. 5. 2019 do 11 hodin, a dne 24. 6. 2019 uzavřel s vybraným dodavatelem – medisap, s.r.o., IČO 48029360, se sídlem Na rovnosti 2244/5, Žižkov, 130 00 Praha 3 ─ na předmět plnění veřejné zakázky kupní smlouvu.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 3 000,- Kč (tři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. POSTUP OBVINĚNÉHO
1. Obviněný – Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, IČO 00216224, se sídlem Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“), jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) – zahájil dne 18. 4. 2019 odesláním oznámením o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Anesteziologické přístroje“; oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 23. 4. 2019 pod ev. č. zakázky Z2019-012882 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Dle bodu 2.1, čl. 2 „PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY, PODMÍNKY PLNĚNÍ“ (dále jen „čl. 2“) zadávací dokumentace ze dne 18. 4. 2019 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem plnění veřejné zakázky „dodávka 2 ks anesteziologických přístrojů pro pacienty různých věkových skupin (děti a dospělí) a 1 ks anesteziologického přístroje pro pacienty různých věkových skupin (novorozenci, děti a dospělí).“
3. Dle bodu 2.2, čl. 2 zadávací dokumentace byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadavatelem stanovena ve výši 2 886 000 Kč bez DPH.
4. Dle formuláře č. F2019-025274 „oznámení o výsledku zadávacího řízení“, který byl ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněn dne 24. 7. 2019[1], jakož i z informací o kupní smlouvě č. 1102/0033/19 publikované v Registru smluv dne 25. 6. 2019[2], plyne, že zadavatel uzavřel dne 24. 6. 2019 s vybraným dodavatelem – medisap, s.r.o., IČO 48029360, se sídlem Na rovnosti 2244/5, Žižkov, 130 00 Praha 3 (dále jen „vybraný dodavatel“) ─ na předmět plnění veřejné zakázky kupní smlouvu.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 odst. 1 zákona, k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté, a jako orgán příslušný podle § 270 odst. 5 zákona k projednání přestupků, obdržel dne 22. 6. 2023 podnět ze dne 21. 6. 2023 s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
6. Dne 26. 6. 2023 vyzval Úřad přípisem zadavatele k zaslání dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření ke znění podnětu. Dne 7. 7. 2023 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podnětu ze dne 4. 7. 2023 (dále jen „vyjádření k podnětu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.
Vyjádření zadavatele k podnětu
7. Z vyjádření zadavatele k podnětu se podává, že zadavatel nijak nerozporuje tvrzení stěžovatele uváděná v podnětu. Poukazuje na skutečnost, že ke špatnému stanovení lhůty došlo administrativní chybou způsobenou nedbáním státních svátků, které v průběhu lhůty nastaly, tedy bez jakéhokoli záměru zadavatele.
8. Zadavatel ve svém vyjádření dále poukazuje na skutečnost, že lhůta v délce 15 pracovních dnů obvykle trvá 21 kalendářních dnů, nicméně v posuzovaném případě trvala lhůta od 23. 4. 2019 do 15. 5. 2019, tedy dokonce 22 kalendářních dnů a 11 hodin. V této souvislosti zadavatel dále uvádí, že v sektoru maloobchodního prodeje je běžnou praxí, že dodavatelé připravují a realizují zakázky v době pracovního volna, a proto by měly být v daném případě při počítání lhůty zohledněny také dny kalendářní.
9. Další argumentace zadavatele směřuje k délce lhůty pro podání nabídek ve vztahu k druhu zadávacího řízení. Předmětná veřejná zakázka byla zadána v otevřeném řízení, ačkoli zákon umožnil zadavateli postupovat ve zjednodušeném podlimitním řízení, u kterého je zákonná lhůta pro podání nabídek stanovena v minimální délce 11 pracovních dnů, „kterou zadavatel v předmětném zadávacím řízení se značnou rezervou překročil“. Zadavatel tedy upozorňuje na skutečnost, že při zadávání totožné veřejné zakázky ve zjednodušeném podlimitním řízení by bylo možné stanovit lhůtu v délce 11 pracovních dnů a byla by dle dikce zákona dostatečná.
10. Zadavatel demonstruje na formulářovém způsobu podání nabídky, že lhůta pro podání nabídek byla dostatečná, jelikož v předmětném zadávacím řízení dodavatelé pouze vyplnili zadavatelem předpřipravený formulář a nemuseli tedy vytvářet nabídku v obvyklé podobě. To, že zadávací lhůta byla dostatečná, dle zadavatele také dokazuje skutečnost, že obdržel 3 nabídky a nadto neobdržel námitku od žádného dodavatele proti délce lhůty pro podání nabídek ani žádost o její prodloužení.
11. Závěrem svého vyjádření zadavatel informuje Úřad, že již byl za toto formální pochybení sankcionován poskytovatelem dotace v podobě dvouprocentního zkrácení poskytnuté dotace, což považuje samo o sobě za sankci nepřiměřenou charakteru a míře společenské škodlivosti pochybení zadavatele. Dle zadavatele by další sankce ze strany Úřadu jen prohloubila nepoměr mezi pochybením zadavatele a uloženou sankcí a nepřinesla by již zákonem sledovaný účel prevence a represe trestání přestupků zadavatelů. Zadavatel tedy navrhuje Úřadu, aby správní řízení z moci úřední nezahajoval.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
12. Úřad přezkoumal postup obviněného ve všech vzájemných souvislostech a na základě dokumentace o zadávacím řízení a dalších podkladů dospěl k závěru, že obviněný stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
13. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem.
14. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. tohoto příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
15. Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.
16. Podle § 54 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel v otevřeném řízení stanoví lhůtu pro podání nabídek v minimální délce 15 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení v případě veřejných zakázek na dodávky nebo služby.
17. Podle § 56 odst. 1 zákona zahajuje zadavatel otevřené řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212, kterým vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky.
18. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Zjištěné skutečnosti
19. Zadavatel zahájil zadávací řízení odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění dne 18. 4. 2019.
20. Dle bodu 6.1, čl. 6 „ZPŮSOB PODÁNÍ NABÍDEK“ zadávací dokumentace byl konec lhůty pro podání nabídek stanoven na 15. 5. 2019 v 11:00 hodin.
21. Dle bodu III.1) čl. III. „Kupní cena a platební podmínky“ Kupní smlouvy činí konečná cena veřejné zakázky 2 885 826,- Kč bez DPH.
Právní posouzení
22. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že všechny lhůty pro podání nabídek v podlimitním režimu jsou vymezeny pracovními dny, a to na rozdíl od lhůt v nadlimitním režimu, které jsou vymezeny dny kalendářními. „Současně má taková úprava počítání lhůty v pracovních dnech zajistit přiměřenost faktické délky lhůt (nezkracování v důsledku započítávání svátečních dnů a dnů volna), aby např. lhůta pro podání nabídek v případě ZPŘ[3] zahájeného těsně před několika po sobě jdoucími svátečními dny a dny volna (např. vánočními svátky) nebyla nepřiměřeně krátká, a proto znemožňující či ztěžující dodavatelům připravit nabídku.“[4] Zadavatel v předmětném zadávacím řízení postupoval v otevřeném řízení v podlimitním režimu, a proto byla minimální lhůta pro podání nabídek v souladu s ust. 54 odst. 2 písm. a) zákona 15 pracovních dnů.
23. S ohledem na skutečnost, že zákon neupravuje pravidla pro počítání času, uplatní se pro počítání běhu lhůty obecná pravidla pro počítání času zakotvená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).[5] Dle ust. § 605 občanského zákoníku platí, že lhůta určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek, tedy v případě počátku běhu lhůty pro podání nabídek v otevřeném řízení se jedná o den následující po zahájení zadávacího řízení, kterým je v souladu s ust. § 56 odst. 1 den odeslání oznámení o zahájení zadávacího řízení.
24. Dle kalendáře pro rok 2019 připadl na období plynutí lhůty pro podání nabídek jeden státní svátek dle § 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 245/2000 Sb.), a to 8. 5. 2019 Den vítězství, a dále tři ostatní svátky dle § 2 zákona č. 245/2000 Sb., a to 19. 4. 2019 Velký pátek, 22. 4. 2019 Velikonoční pondělí a 1. 5. 2019 Svátek práce.
25. Lhůta pro podání nabídek začala běžet dne 19. 4. 2019, tedy dnem následujícím po dni 18. 4. 2019, kdy došlo k zahájení zadávacího řízení, a skončila dne 15. 5. 2019 v 11:00 hodin, jak bylo stanoveno v bodě 6.1 zadávací dokumentace. Lhůta pro podání nabídek v předmětném zadávacím řízení trvala tedy celkem 26 kalendářních dnů a 11 hodin. Vzhledem k tomu, že v otevřeném řízení v podlimitním režimu je lhůta pro podání nabídek vymezena dny pracovními, do lhůty nelze započíst dny pracovního klidu, kterými jsou vyjma víkendů v souladu s § 3 zákona č. 245/2000 Sb. státní svátky a ostatní svátky, tedy v daném případě se jedná o dny 19. 4., 20. 4., 21. 4., 22. 4., 27. 4., 28. 4., 1. 5., 4. 5., 5. 5., 8. 5., 11. 5. a 12. 5. 2019, tedy celkem 12 dnů. Prostým výpočtem je pak zřejmé, že lhůta pro podání nabídek trvala celkem 14 dnů a 11 hodin (relevantní pro započtení 15 pracovních dnů jsou tedy dny – 23. 4., 24. 4., 25. 4.,26. 4., 29. 4., 30. 4., 2. 5., 3. 5., 6. 5., 7. 5., 9. 5., 10. 5., 13. 5., 14. 5. a 15. 5.2019).
26. Úřad dále obecně k zákonnému zakotvení povinnosti zadavatele vymezit lhůtu pro podání nabídek v délce 15 pracovních dnů od zahájení zadávacího řízení uvádí, že toto ustanovení stanoví povinnost zadavatele zcela jednoznačně bez pochybnosti o významu znění tohoto ustanovení, a proto jeho výklad není v žádném ohledu problematický.
27. K tvrzení zadavatele, že je běžnou obchodní praxí na daném trhu, aby dodavatelé připravovali nabídky i v době pracovního volna, a proto by v konkrétním případě měla být lhůta počítána vč. dnů kalendářních, uvádí Úřad, že zákonodárce vymezil minimální lhůtu pro podání nabídek v délce 15 pracovních dnů bez dalšího. Předmětné ustanovení tak nedává prostor zadavateli minimální rozsah lhůty upravovat s ohledem na běžnou praxi na daném trhu, a proto tento argument neobstojí ani v nyní posuzovaném případě.
28. K argumentaci zadavatele, že mohl při zadání předmětné veřejné zakázky postupovat ve zjednodušeném podlimitním řízení, u kterého je minimální lhůta pro podání nabídek vymezena jako 11 pracovních dnů, kterou zadavatel překročil, uvádí Úřad následující. Jestliže by se zadavatel rozhodl zadávat veřejnou zakázku ve zjednodušeném podlimitním řízení, což mu zákon nijak nezapověděl, pak je pravdou, že lhůta od 19. 4. 2019 do 15. 5. 2019 do 11 hodin by byla dostatečná. Vzhledem k tomu, že se však zadavatel rozhodl postupovat při zadání podlimitní veřejné zakázky v otevřeném řízení, je povinen v zadávacím řízení dodržet zákonné pravidlo, kterým je pro tento postup vymezena konkrétní minimální lhůta pro podání nabídek.
29. Ve vztahu k zadavatelem uváděné skutečnosti, že dodavatelé podávali nabídku formou předpřipraveného formuláře, Úřad opětovně uvádí, že minimální lhůta pro podání nabídek je stanovena bez ohledu na nároky kladené na dodavatele při zpracování konkrétní nabídky, a proto zákon neponechává zadavateli možnost minimální délku lhůty zkrátit odkazem na jednoduchost či časovou nenáročnost zpracování nabídky. Uvedenou skutečnost však Úřad zohlednil při stanovení výše ukládané pokuty (k tomu viz níže v odůvodnění tohoto příkazu).
30. Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při stanovení zadávacích podmínek dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, když lhůtu pro podání nabídek nestanovil v minimální zákonné lhůtě 15 pracovních dnů, ale pouze 14 pracovních dnů a 11 hodin, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
31. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.
32. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.
33. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
34. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula promlčecí doba stanovená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem dne 24. 6. 2019. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
35. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona platí, že za přestupek podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 citovaného ustanovení zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) citovaného ustanovení zákona.
36. Úřad konstatuje, že celková cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu, činí 2 885 826,- Kč bez DPH, resp. 3 491 849,46 Kč včetně DPH. Maximální možná výše pokuty, kterou by Úřad mohl za spáchání přestupku uložit, tedy v tomto případě po zaokrouhlení činí 349 185,- Kč.
37. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
38. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
39. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
40. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že pro zadavatele ze zákona jednoznačně vyplývá povinnost stanovit zadávací podmínky v souladu se zákonem. Tuto povinnost obviněný v šetřeném případě zákonem předvídaným způsobem nesplnil, když v rozporu s ustanovením § 54 odst. 2 písm. a) zákona stanovil lhůtu pro podání nabídek kratší než 15 pracovních dnů. Zkrácení lhůty pro podání nabídek pod zákonem vymezené minimum představuje významný zásah do práv potenciálních dodavatelů, kteří se rozhodují, zda podat nabídku na konkrétní veřejnou zakázku, a zkrácení lhůty pro podání nabídek může negativně ovlivnit jejich rozhodnutí, zda nabídku vůbec podají. Pochybení v podobě stanovení zadávacích podmínek v rozporu se zákonem, kterého se obviněný dopustil, tak nelze hodnotit jako marginální, neboť může mít negativní vliv na hospodářskou soutěž.
41. Úřad však z hlediska následků spáchaného přestupku zhodnotil, že zadavatel obdržel v zadávacím řízení celkem 3 nabídky, tudíž nedošlo k úplnému vyloučení hospodářské soutěže, přičemž žádný z účastníků zadávacího řízení nenapadl délku zadávací lhůty prostřednictvím námitek ani nepožádal o její prodloužení. Úřad rovněž přihlédnul k tomu, že lhůta stanovená zadavatelem byla zkrácena pouze o 13 hodin, tedy obviněný zkrátil lhůtu pro podání nabídek, které probíhalo formou předpřipraveného formuláře, o 3,6% její minimální délky.
42. Úřad při stanovení výše pokuty zohlednil rovněž dobu, která uplynula od spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu (více než 4 roky), neboť, jak Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015 judikoval, „je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.
43. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
44. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“.
45. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad konstatuje, že mu není z úřední činnosti známo, že by se obviněný dopustil dalších přestupků, které by byly s právě projednávaným přestupkem v souběhu, pročež tedy není dán důvod k uplatnění institutu souhrnného trestu.
46. Úřad dále při určení výše pokuty přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023[6] vyplývá, že obviněný v roce 2023 hospodaří s příjmy v objemu 1 160 573 000 Kč. Vzhledem k právě uvedenému nelze považovat výši udělené pokuty za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
47. Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu má Úřad za to, že uložená pokuta naplňuje obě zmíněné funkce.
48. Pro úplnost Úřad uvádí, že mu nepřísluší posuzovat přiměřenost výše sankce uložené obviněnému poskytovatelem dotace, nicméně s ohledem na vše výše uvedené přistoupil k uložení pokuty v její nejspodnější hranici (0,9 %) a akcentoval tak především její preventivní funkci.
49. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
50. Pokuta uložená obviněnému je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle ustanovení § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, Brno, 601 77
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupné z: https://vvz.nipez.cz/vyhledat-formular/3c8a585f-4b42-43f0-916b-e2adfd33c90c
[2] Dostupné z: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/9440347
[3] Zkratkou ZPŘ autoři označují zjednodušené podlimitní řízení.
[4] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 54 [Lhůty pro podlimitní veřejné zakázky]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 441.
[5] K tomu srov. ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 54 [Lhůty pro podlimitní veřejné zakázky]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 442.
[6] Dostupné z: https://is.muni.cz/do/mu/Uredni_deska/Rozpocet_MU/2_rozpocet_MU_2023_INV.pdf
