číslo jednací: 23412/2023/500
spisová značka: S0111/2023/VZ

Instance	I.
Věc	Nákup kontejnerového nosiče
Účastníci	Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2023
Datum nabytí právní moci	4. 9. 2023
Související rozhodnutí	23412/2023/500 32865/2023/161
Dokumenty	2023_S0111.pdf 620 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0111/2023/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-23412/2023/500

Brno 20. 6. 2023

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení vedeném pod sp. zn. S0111/2023/VZ zahájeném dne 16. 2. 2023 z moci úřední, jehož účastníkem je

obviněný – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha,

ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a § 269 odst. 1 písm. a) a e) citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Nákup kontejnerového nosiče“ v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 11. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-033350, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 230-478938, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

Obviněný – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Nákup kontejnerového nosiče“ v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 11. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-033350, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 230-478938, ve znění pozdější opravy, nedodržel postup stanovený v § 99 odst. 2 citovaného zákona, když prostřednictvím dokumentu „Změna lhůty pro podání nabídek ve veřejné zakázce ‚Nákup kontejnerového nosiče‘ č. j. HSAA – 12886/2017“ ze dne 10. 1. 2018 provedl změnu zadávací dokumentace spočívající v úpravě maximální hodnoty obrysového průměru zatáčení požárního kontejnerového nosiče z původně požadovaných 21 m na 22,5 m, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, ačkoli se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a jmenovaný obviněný zadal veřejnou zakázku, neboť dne 7. 3. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem – KMH servis s.r.o., IČO 25839535, se sídlem Václavovická 1566, 739 34 Šenov – smlouvu na předmět plnění citované veřejné zakázky.

II.

Obviněný – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Nákup kontejnerového nosiče“ v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 11. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-033350, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 230-478938, ve znění pozdější opravy, nedodržel pravidlo stanovené v § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 citovaného zákona, když nevyzval vybraného dodavatele – KMH servis s.r.o., IČO 25839535, se sídlem Václavovická 1566, 739 34 Šenov – k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, ačkoliv je v rozhodné době před uzavřením smlouvy neměl k dispozici, a nezjistil údaje o skutečném majiteli jmenovaného vybraného dodavatele, čímž zároveň porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a jmenovaný obviněný zadal veřejnou zakázku, neboť dne 7. 3. 2018 uzavřel se jmenovaným vybraným dodavatelem smlouvu na předmět plnění citované veřejné zakázky.

III.

Obviněný – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky „Nákup kontejnerového nosiče“ zadávané v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 11. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-033350, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 230-478938, ve znění pozdější opravy, k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie v zákonné lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem – KMH servis s.r.o., IČO 25839535, se sídlem Václavovická 1566, 739 34 Šenov – ze dne 7. 3. 2018 na realizaci předmětu jejího plnění, tedy nejpozději dne 6. 4. 2018, nýbrž tak učinil až dne 11. 6. 2018.

IV.

Obviněný – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Nákup kontejnerového nosiče“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 11. 2017 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-033350, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 230-478938, ve znění pozdější opravy, v zákonné lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku, tj. od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem – KMH servis s.r.o., IČO 25839535, se sídlem Václavovická 1566, 739 34 Šenov – dne 7. 3. 2018 na realizaci předmětu jejího plnění, tedy nejpozději dne 20. 4. 2018, a neučinil tak ani do dne vydání tohoto rozhodnutí.

Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha − podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 80 000 Kč (osmdesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

VI.

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1. Obviněný – Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, IČO 70886288, se sídlem Sokolská 1595/62, 120 00 Praha (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 27. 11. 2017 odesláním „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup kontejnerového nosiče“, přičemž dotčené oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 11. 2017 pod ev. č. Z2017-033350, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 11. 2017 pod ev. č. 2017/S 230-478938, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dne 30. 11. 2017 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele[1] „Zadávací podmínky pro zadání nadlimitní veřejné zakázky v zadávacím řízení dle § 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb.“ ze dne 27. 11. 2017 (dále jen „zadávací podmínky“). Dle bodu 2.1. části 2. zadávacích podmínek je šetřená veřejná zakázka určena jako nadlimitní.

3. Předmětem veřejné zakázky byl podle bodu 2.2. části 2. zadávacích podmínek „nákup 1 ks požárního kontejnerového nosiče, který bude k dispozici Hasičskému záchrannému sboru hl. m. Prahy, dle technické specifikace (viz příloha č. 1). Bude určen k přepravě kontejnerů ochrany obyvatelstva. (…) Veškeré parametry jsou uvedeny v příloze č. 1 – Technické podmínky. Je nutno respektovat ustanovení příslušných ČSN EN a ČSN nebo jejich částí, které byly oprávněným orgánem prohlášeny za závazné. Veškeré prvky a součásti dodávky (materiály, výrobky a zařízení) musí splňovat požadavky zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“

4. Dle čl. II.1.5) dotčeného „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ odeslaného k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2017 byla předpokládaná hodnota veřejné zakázky zadavatelem stanovena na 4 132 231,40 Kč bez DPH.

5. Dle čl. IV.2.2) „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ odeslaného k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2017 byla lhůta pro podání nabídek zadavatelem stanovena do 7:00 hodin dne 15. 1. 2018. Z čl. VII.1.2) „Oznámení změn nebo dodatečných informací“ odeslaného k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 10. 1. 2018 vyplývá, že zadavatel prodloužil lhůtu pro podání nabídek, a to do dne 22. 1. 2018 do 7:00 hod.

6. Ze „Zprávy o posouzení a hodnocení nabídek“ ze dne 22. 1. 2018 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel dvě nabídky, a to dne 17. 1. 2020 nabídku dodavatele KMH servis s.r.o., IČO 25839535, se sídlem Václavovická 1566, 739 34 Šenov (dále jen „vybraný dodavatel“ a „nabídka vybraného dodavatele“), kterou hodnotící komise zadavatele vyhodnotila jako nejvýhodnější nabídku, a dne 22. 1. 2018 nabídku dodavatele Scania Czech Republic s.r.o., IČO 61251186, se sídlem Sobínská 186, 252 19 Chrášťany (dále jen „dodavatel Scania“).

7. Dne 7. 3. 2018 zadavatel uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu č. HSAA-12886-17/2017 na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky (dále jen „kupní smlouva“). Dle článku VI. bodu 1. kupní smlouvy byla cena předmětu plnění stanovena ve výši 3 565 000 Kč bez DPH, tj. 4 313 650 Kč včetně DPH.

II. K POSTUPU ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH A PRŮBĚH ŘÍZENÍ

Kontrola vedená pod sp. zn. ÚOHS-K0011/2019/VZ

8. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu ve smyslu ustanovení § 1 a § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“) ve spojení s ustanovením § 248 odst. 1 písm. e) zákona zahájil dne 24. 6. 2019 z moci úřední doručením oznámení o zahájení kontroly ze dne 21. 6. 2019 zadavateli kontrolu postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky vedenou pod sp. zn. ÚOHS-K0011/2019/VZ.

9. Dne 4. 7. 2019 obdržel Úřad od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. V rámci poskytnutí součinnosti dle § 10 odst. 2 kontrolního řádu Úřad vyzval zadavatele žádostí ze dne 1. 8. 2019 (dále jen „žádost č. 1“) k zaslání nabídky vybraného dodavatele, vysvětlení zadávací dokumentace na základě žádosti vybraného dodavatele ze dne 18. 12. 2017, kupní smlouvy ze dne 7. 3. 2018 a dále dokumentů dokládajících, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona, tj. že vyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a zjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, případně o sdělení, z jakého důvodu zadavatel vybraného dodavatele nevyzval k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a z jakého důvodu nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele. Dále, vzhledem k tomu, že součástí poskytnuté dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky nebyla písemná zpráva zadavatele, požádal Úřad zadavatele o sdělení, zda byla písemná zpráva zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyhotovena.

10. Dne 7. 8. 2019 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření zadavatele ze dne 6. 8. 2019 spolu s nabídkou vybraného dodavatele, vysvětlením zadávací dokumentace na základě žádosti vybraného dodavatele ze dne 18. 12. 2017 a kupní smlouvou ze dne 7. 3. 2018. Ve vyjádření ze dne 6. 8. 2019 zadavatel mimo jiné uvádí, že „[d]okumenty dokládající skutečnosti, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) odst. 4 zákona, tj. že vyzval dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a zjistil údaje o skutečném majiteli, zadavatel nedisponuje, a proto je nemůže Úřadu předložit. Zadavatel sděluje, že dodavatel nebyl vyzván k předložení výše uvedeného z důvodu administrativního pochybení administrátora, který měl tuto veřejnou zakázku na starosti.“

11. Vzhledem k tomu, že ve vyjádření zadavatele ze dne 6. 8. 2019 k žádosti č. 1 chybělo sdělení, zda byla písemná zpráva o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyhotovena, požádal Úřad zadavatele v rámci poskytnutí součinnosti dle § 10 odst. 2 kontrolního řádu žádostí ze dne 13. 8. 2019 (dále jen „žádost č. 2“) opětovně o sdělení předmětné informace. Dne 15. 8. 2019 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření zadavatele z téhož dne k žádosti č. 2, kde zadavatel uvedl, že „[k] výše zmíněné veřejné zakázce nebyla vyhotovena písemná zpráva o zadávacím řízení.“

12. Dále, vzhledem k tomu, že z poskytnuté dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky nebylo zřejmé, kdy obdržel zadavatel od dodavatele Scania žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 5. 1. 2018, vyzval Úřad zadavatele v rámci poskytování součinnosti dle § 10 odst. 2 kontrolního řádu žádostí ze dne 16. 10. 2019 (dále jen „žádost č. 3“) k doložení podkladů dokládajících datum doručení žádosti dodavatele Scania o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 5. 1. 2018 zadavateli. Dne 18. 10. 2019 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření z téhož dne k žádosti č. 3 spolu s průvodkou elektronického podání ve věci žádosti dodavatele Scania o vysvětlení zadávací dokumentace.

13. Vzhledem k tomu, že obsahem kupní smlouvy ze dne 7. 3. 2018, kterou zadavatel poskytl Úřadu na základě žádosti č. 1, nebyly, resp. byly znečitelněné mimo jiné údaje o datu jejího uzavření, požádal Úřad zadavatele v rámci poskytnutí součinnosti dle § 10 odst. 2 kontrolního řádu žádostí ze dne 9. 1. 2020 (dále jen „žádost č. 4“) o zaslání originálu nebo úředně ověřené kopie předmětné kupní smlouvy včetně všech jejích příloh. Dne 15. 1. 2020 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření ze dne 14. 1. 2020 k žádosti č. 4, jehož přílohou zadavatel učinil „elektronickou konverzi originálu“ kupní smlouvy uzavřené zadavatelem s vybraným dodavatelem na plnění předmětu veřejné zakázky dne 7. 3. 2018.

14. Úřad v protokolu o kontrole ze dne 3. 4. 2020 (dále jen „protokol o kontrole“) dospěl mimo jiné k závěru, že obviněný v souvislosti s veřejnou zakázkou:

nepostupoval v souladu s § 99 odst. 2 zákona věta druhá, když na základě dokumentu „Změna lhůty pro podání nabídek ve veřejné zakázce ‚Nákup kontejnerového nosiče‘ č. j. HSAA – 12886/2017“ ze dne 10. 1. 2018 (dále jen „Změna ZD“) provedl změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, a přitom neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání předmětné změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku,
nepostupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona, když nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele,
nepostupoval v souladu s § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona, když neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie do 30 dnů od uzavření kupní smlouvy ze dne 7. 3. 2018,
nepostupoval v souladu s § 217 odst. 1 a 5 zákona, když nevyhotovil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a neuveřejnil ji na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Řízení o přestupcích vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0111/2023/VZ

15. Vzhledem k tomu, že ve vztahu k postupu obviněného souvisejícímu se zadáváním veřejné zakázky Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona, zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), řízení o přestupcích z moci úřední vydáním příkazu ze dne 16. 2. 2023 (dále jen „příkaz“).

16. Ve výroku I. příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 99 odst. 2 zákona, když prostřednictvím dokumentu Změna ZD provedl změnu zadávací dokumentace spočívající v úpravě maximální hodnoty obrysového průměru zatáčení požárního kontejnerového nosiče z původně požadovaných 21 m na 22,5 m, aniž by současně prodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku, ačkoli se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný zadal veřejnou zakázku, neboť dne 7. 3. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

17. Ve výroku II. příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona, když nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, ačkoliv je v rozhodné době před uzavřením smlouvy neměl k dispozici, a nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, čímž zároveň porušil zásadu transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a obviněný zadal veřejnou zakázku, neboť dne 7. 3. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky.

18. Ve výroku III. příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona tím, že v rozporu s § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a Úředním věstníku Evropské unie v zákonné lhůtě 30 dnů od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem ze dne 7. 3. 2018 na realizaci předmětu jejího plnění, tedy nejpozději dne 6. 4. 2018, nýbrž tak učinil až dne 11. 6. 2018.

19. Ve výroku IV. příkazu Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku v zákonné lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tj. od uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem dne 7. 3. 2018 na realizaci předmětu jejího plnění, tedy nejpozději dne 20. 4. 2018, a neučinil tak ani do dne vydání tohoto příkazu.

20. Za uvedené přestupky Úřad obviněnému výrokem V. příkazu uložil pokutu ve výši 80 000 Kč.

21. Příkaz byl obviněnému doručen dne 16. 2. 2023 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupcích z moci úřední.

22. Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona obviněný.

23. Dne 24. 2. 2023 obdržel Úřad odpor obviněného z téhož dne proti příkazu. Obviněný v odporu uvádí, že Úřad nesprávně vyhodnotil skutkový a právní stav, což způsobuje nezákonnost příkazu, přičemž z uvedeného důvodu podává proti příkazu odpor, a to v plném rozsahu proti všem jeho všem výrokům. Obviněný v odporu dále konstatoval, že s ohledem na ustanovení § 150 odst. 3 správního řádu předloží své odůvodněné vyjádření ve lhůtě, kterou mu stanoví Úřad v návaznosti na zrušení příkazu a ve které bude oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

24. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.

25. Usnesením ze dne 27. 2. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.

Vyjádření obviněného ze dne 9. 3. 2023

26. Dne 9. 3. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný úvodem shrnuje dosavadní skutkový stav vztahující se k Úřadem přezkoumávaným úkonům obviněného souvisejícím se zadáváním předmětné veřejné zakázky.

27. Ve vztahu k Úřadem namítanému porušení § 99 odst. 2 zákona, tedy k provedení takové změny zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení bez současného prodloužení lhůty pro podání nabídek minimálně o celou její původní délku, obviněný uvádí, že takový závěr Úřadu je nesprávný, když v rozporu se skutkovými okolnostmi případu nepřípustně rozšiřuje povinnost obviněného v § 99 odst. 2 zákona. Úřad dle názoru obviněného při posuzování výše uvedené otázky vycházel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. K tomu obviněný poukazuje na jím provedený průzkum trhu v roce 2017, v rámci něhož evidoval, že požární kontejnerový nosič s požadovaným obrysovým průměrem zatáčení max. 21 m byli schopni dodat tito dodavatelé:

a) výrobci podvozků značek Volvo, Man, Renault a Mercedes-Benz za předpokladu, že provedou kompletaci hydraulického nakládacího jeřábu a hasičské nástavby,

b) výrobci hydraulického nakládacího jeřábu za předpokladu, že provedou kompletaci hasičské nástavby a podvozku jednoho ze shora uvedených výrobců podvozků,

c) výrobci hasičských nástaveb za předpokladu, že provedou kompletaci hydraulického nakládacího jeřábu a podvozku jednoho ze shora uvedených výrobců podvozků,

d) ostatní dodavatelé za předpokladu, že provedou kompletaci hydraulického nakládacího jeřábu, hasičské nástavby a podvozku jednoho ze shora uvedených výrobců podvozků.

28. V návaznosti na výše uvedené obviněný dále konstatuje, že hodnota obrysového průměru zatáčení (tzv. hodnota wall to wall) je veličina, která je s ohledem na faktory, které ji ovlivňují (rozvor náprav, rozchod kol, geometrie náprav a úhel natočení předních kol) závislá výhradně na parametrech podvozků požárních kontejnerových nosičů. Při stanovení této veličiny vycházel obviněný dle svého tvrzení ze zkušeností z obdobných plnění realizovaných v předchozích letech. Z veřejně dostupných technických listů obviněný zároveň ověřil, že požadovaný parametr (při zohlednění všech výše zmíněných faktorů) splňovali v průběhu zadávacího řízení pouze výrobci podvozků značek uvedených v předchozím odstavci pod písm. a), tedy výrobce Man s hodnotou parametru 19,2 m, výrobce Mercedes-Benz s hodnotou parametru 16,9 m, výrobce Volvo s hodnotou parametru 18,8 m a výrobce Renault s hodnotou parametru 19,88 m.

29. Obviněný dále uvádí, že na základě žádosti dodavatele Scania ze dne 5. 1. 2018 akceptoval tímto dodavatelem navrženou hodnotu obrysového průměru zatáčení nejvíce 22,5 m, čímž došlo ke změně zadávacích podmínek. Obviněný tím, že akceptoval změnu parametru o 7 %, postupoval dle svého názoru v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, zejména zásadami přiměřenosti, nediskriminace a rovného zacházení. S ohledem na provedenou změnu obviněný dle svého tvrzení následně zkoumal, zda má takto provedená změna zadávací dokumentace potenciál rozšířit okruh možných dodavatelů. Obviněný je přesvědčen, že řádně, objektivně a komplexně posoudil povahu provedené změny, když ověřil, že navýšením hodnoty obrysového průměru zatáčení o pouhých 7 % nedošlo k rozšíření okruhu dodavatelů, resp. že došlo k rozšíření pouze o dalšího výrobce podvozků – dodavatele Scania. Ostatní potenciální dodavatelé a výrobci dalších komponent (hydraulických nakládacích jeřábů a hasičských nástaveb) se dle obviněného mohli zadávacího řízení účastnit i před provedenou změnou zadávací dokumentace. Obviněný zároveň zdůraznil, že hodnota obrysového průměru zatáčení nebyla hodnotícím kritériem veřejné zakázky.

30. Změnou zadávací dokumentace a následným přiměřeným prodloužením lhůty pro podání nabídek nemohlo dle obviněného dojít ani k ovlivnění výběru dodavatele, což má potvrzovat i skutečnost, že vybraný dodavatel nebyl provedenou změnou ovlivněn, ani ji nijak nematerializoval ve své nabídce. Ze smlouvy uzavřené s vybraným dodavatelem naopak plyne, že vybraný dodavatel podal nabídku v technické specifikaci, která odpovídala obviněným stanoveným podmínkám před změnou zadávací dokumentace. Skutečnost, že změna daného parametru nemohla ovlivnit výběr dodavatele, je dle obviněného patrná i z toho, že dodavatel Scania, který se po hodnocení nabídek umístil na druhém místě, nepodal žádné námitky.

31. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti je tak obviněný přesvědčen, že bylo na něm, aby posoudil, jak velký časový úsek považuje za přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, přičemž rozumně dovodil, že změněný parametr je konstrukční alternativou původního parametru a dodavatelé se s ním mohli seznámit v přiměřené lhůtě v trvání 11 dní.

32. Co se týče Úřadem namítaného nesplnění povinností dle § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona, obviněný konstatuje, že ve svém vyjádření ze dne 6. 8. 2021 zaslaném v průběhu Úřadem vedené kontroly uvedl, že vybraný dodavatel nebyl vyzván k předložení daných dokladů z důvodu pochybení administrátora, který měl veřejnou zakázku na starosti. Úřad zároveň dle obviněného ověřil, že obviněný měl k dispozici doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele a výpisy z veřejných rejstříků právnických a fyzických osob ve formě „skenu“ (elektronické kopie) listinné podoby. K tomu obviněný doplňuje, že ačkoliv uvedené doklady byly obviněnému zaslány jako elektronické kopie originálů, přesto tyto listinné originály byly opatřeny příslušnými ověřovacími úředními doložkami. Obviněný dále uvádí, že měl z veřejně dostupného registru smluv zároveň informace o tom, že v průběhu předmětného zadávacího řízení vybraný dodavatel uzavřel úplatné smlouvy na stejný či obdobný předmět plnění i s jinými Hasičskými záchrannými sbory krajů jako veřejnými zadavateli.[2]

33. Obviněný je dle svého tvrzení plně srozuměn s významem § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona, jehož účelem je zajistit, aby obviněný disponoval kompletními podklady pro řádné posouzení dostatečné kvalifikace vybraného dodavatele a aby k uzavření smlouvy přistoupil s dodavatelem, u něhož jsou známy údaje o jeho skutečném majiteli. Obviněný však konstatuje, že ne každé porušení zákonem stanovené povinnosti automaticky naplňuje materiální znak přestupku, přičemž § 270 odst. 1 zákona upravuje vyvratitelnou domněnku společenské škodlivosti porušení zákona vykazující formální znaky přestupku. Obviněný je v této souvislosti přesvědčen, že namítané porušení § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona právě představuje situaci, kdy domněnku společenské škodlivosti lze vyvrátit. Dle obviněného je nepochybné, že jeho postup nebyl netransparentní, když důvodem nevyzvání vybraného dodavatele nebyla snaha o zastření skutečných motivů obviněného, nýbrž administrátorem ne zcela pochopená dikce § 122 odst. 3 písm. a) zákona, která způsobila zmíněné pochybení administrátora. Administrátor byl totiž přesvědčen, že má-li ověřené kopie dokladů k dispozici v elektronické podobě (uvedené ustanovení zákona totiž nestanoví explicitní charakter úředně ověřených kopií), nemusí již vybraného dodavatele vyzývat k předložení originálů nebo úředně ověřených kopií. Administrátor neměl dle obviněného žádné pochybnosti o autenticitě předložených dokladů, když měl zároveň ověřeno, že tentýž vybraný dodavatel ve stejném čase uzavřel úplatné smlouvy na stejný či obdobný předmět plnění s jinými veřejnými zadavateli. Obviněný dále dodává, že ani Úřad nijak nezpochybnil autenticitu předložených dokumentů, přičemž obviněný svým postupem žádnému jinému subjektu nezpůsobil žádnou újmu. Úřad se tedy měl dle obviněného důkladně zabývat otázkou společenské škodlivosti uvedeného pochybení obviněného a dospět k závěru, že podmínka společenské škodlivosti přestupku nebyla naplněna.

34. Obviněný dále poukazuje na další možnou polehčující okolnost zakotvenou v § 39 písm. d) zákona o přestupcích, dle něhož se jako k polehčující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel oznámil přestupek správnímu orgánu a při jeho objasnění účinně napomáhal. Obviněný připomíná, že Úřad zahájil kontrolu postupu obviněného v návaznosti na podnět MV-GŘ HZS ČR, který jakožto oznamovatel přestupku tvoří s obviněným jeden funkční celek s ohledem na § 1 odst. 1 a § 5 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hasičském záchranném sboru“).

35. Úřad by měl zároveň dle obviněného zohlednit časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem potrestání obviněného za současného posouzení, zda uložený trest skutečně splní preventivní funkci trestu, která má směřovat k předcházení porušování zákona. Obviněný odkazuje na skutečnost, že po dobu zmíněných 5 let se v průběhu zadávání veřejných zakázek nedopustil žádných Úřadem vytýkaných porušení povinností.

36. V případě, že by Úřad při dalším posouzením věci dospěl k závěru, že přestupek uvedený ve výroku I. příkazu nebyl spáchán (o čemž je obviněný přesvědčen), a Úřad by tak přistoupil k uložení pokuty za přestupky dle výroků II., III. a IV. příkazu, je obviněný přesvědčen, že vzhledem k okolnostem a povaze pachatele a vzhledem k (nyní více než pětileté) absenci porušování vytýkaných pochybení lze jeho nápravy dosáhnout i mimořádným snížením výměry pokuty za uvedené přestupky ve smyslu § 44 zákona o přestupcích v symbolické částce 1 000 Kč.

Další průběh řízení o přestupcích

37. Usnesením ze dne 10. 3. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle ustanovení § 261 odst. 3 zákona oprávněn vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 14. 3. 2023 Úřad následně na základě žádosti obviněného tuto lhůtu prodloužil.

38. Usnesením ze dne 22. 3. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonu – doložení průzkumu trhu realizovaného obviněným v roce 2017 v souvislosti se záměrem zadat předmětnou veřejnou zakázku, na nějž se odkazuje ve svém vyjádření ze dne 9. 3. 2023, resp. identifikaci konkrétních dodavatelů schopných dle provedeného průzkumu trhu dodat obviněným poptávaný předmět plnění s požadovaným obrysovým průměrem zatáčení 21 m, včetně doložení všech relevantních podkladů (např. obviněným zmiňovaných technických listů či jiných dokumentů) získaných obviněným v rámci tohoto průzkumu trhu prokazujících jím tvrzená zjištění.

Vyjádření obviněného ze dne 24. 3. 2023

39. Dne 24. 3. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém obviněný uvádí, že v návaznosti na seznámení se s obsahem správního spisu a podklady pro vydání rozhodnutí ve věci dospěl k závěru, že tyto neobsahují nové skutečnosti, ke kterým by obviněný považoval za nezbytné se vyjádřit. S ohledem na výše uvedené obviněný v plné míře odkazuje na své předchozí vyjádření ze dne 9. 3. 2023 předložené Úřadu v rámci daného řízení o přestupcích. Obviněný dále uvedl, že je přesvědčen, že přestupek uvedený ve výroku I. příkazu nemohl být spáchán, což doloží ve lhůtě určené usnesením Úřadu ze dne 22. 3. 2023. Pokud pak Úřad přistoupí k uložení pokuty pouze za přestupky dle výroků II., III. a IV. příkazu, je obviněný přesvědčen, že vzhledem k okolnostem a povaze pachatele a vzhledem k výrazně oslabenému preventivnímu účinku případné sankce lze jeho nápravy dosáhnout i mimořádným snížením výměry pokuty za uvedené přestupky ve smyslu § 44 zákona o přestupcích v symbolické částce 1 000 Kč.

Další průběh řízení o přestupcích

40. Přípisem ze dne 28. 3. 2023 Úřad za účelem prošetření postupu obviněného požádal dodavatele Scania, jakožto společnost figurující na relevantním trhu a výrobce podvozků obviněným poptávaného plnění, o zodpovězení následujících dotazů:

1. Zda dle jejího názoru existovali na relevantním trhu požárních kontejnerových nosičů v době zadávání veřejné zakázky (přelom roku 2017 a 2018) někteří další výrobci podvozků kromě jmenované společnosti a společností označených obviněným (Volvo, Man, Renault, Mercedes-Benz), jejichž podvozek by mohl být využit ke kompletaci obviněným poptávaného požárního kontejnerového nosiče, při splnění obviněným požadovaných parametrů, a to včetně hodnoty obrysového průměru zatáčení maximálně 22,5 m. V případě, že ano, požádal Úřad jmenovanou společnost o jejich identifikaci a pokud je jí tato informace známa, o uvedení obrysového průměru zatáčení takto využitelných podvozků.

2. Zda dle jejího názoru existovali na relevantním trhu požárních kontejnerových nosičů v době zadávání veřejné zakázky dodavatelé (ať již obviněným zmínění výrobci jednotlivých komponent – hydraulických nakládacích jeřábů nebo hasičských nástaveb, případně jiní dodavatelé figurující na daném trhu schopní zkompletovat jednotlivé komponenty), kteří by byli schopni dodat obviněným poptávaný požární kontejnerový nosič s využitím jmenované společnosti vyrobeného podvozku splňujícího požadavky obviněného, včetně hodnoty obrysového průměru zatáčení maximálně 22,5 m. Respektive, zda používala jmenovaná společnost jako jediná jí vyrobené podvozky pro kompletaci požárních kontejnerových nosičů, nebo využívali její podvozky za tímto účelem i jiní dodavatelé. V takovém případě požádal Úřad jmenovanou společnost o jejich identifikaci.

Vyjádření obviněného ze dne 28. 3. 2023

41. Dne 28. 3. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný uvedl, že v reakci na usnesení Úřadu ze dne 22. 3. 2023 dokládá Úřadu následující dokumenty:

a) v přílohách č. 1 - 6 citovaného vyjádření obviněný dle svého tvrzení dokládá průzkum trhu provedený v roce 2017, na který se odkazoval ve svém vyjádření ze dne 9. 3. 2023. V rámci zmíněných příloh obviněný Úřadu zaslal konkrétně následující dokumenty: technický list k hydraulickému nakládacímu jeřábu SOLID PK 17001 SLD 3 B, technický list k vozidlu Mercedes-Benz Actros 3 – 2644 6X4 EURO 5, technický list k hydraulickému nakládacímu jeřábu SOLID PK 12501 SLD 5 B, technický list k hydraulickému hákovému teleskopickému nosiči kontejnerů PALFINGER – PALIFT T-15, obchodní nabídku společnosti Renault Trucks ze dne 27. 9. 2017 (obsahující technický list vozidla RENAULT C CAB2300 280 P6X4 E5, hydraulického nakládacího jeřábu PALFINGER PK 12.501 SDL 5 B R3X STZY HIGH PERFORMANCE a hákového nosiče kontejnerů PALFINGER – PALIFT T 13) a obchodní nabídku společnosti Scania ze dne 5. 10. 2017 (obsahující technický list vozidla P 410 B6x4HA, hydraulického nakládacího jeřábu SOLID PK 12501 SLD 5B a hydraulického hákového teleskopického nosiče kontejnerů PALFINGER – PALIFT T-15).

b) v přílohách č. 7 - 11 citovaného vyjádření obviněný dle svého tvrzení technickými listy dokládá, že poptávaný předmět plnění s požadovaným obrysovým průměrem zatáčení max. 21 m byli schopni dodat pouze ti dodavatelé, kteří by kompletaci požárního kontejnerového nosiče (při požadovaném rozvoru náprav a délce vozidla) realizovali na podvozku konkrétně určených výrobců podvozků značek Volvo, Man, Renault a Mercedes-Benz. Obviněný dále uvádí, že zároveň v těchto přílohách pro ilustraci dokládá, že změnou max. hodnoty parametru obrysového průměru zatáčení z 21 m na 22,5 m nemohlo dojít k rozšíření okruhu možných účastníků zadávacího řízení o např. českého výrobce podvozků zn. Tatra s výrazně vyšší udávanou hodnotou obrysového průměru zatáčení 38 m. V rámci citovaných příloh obviněný Úřadu zaslal konkrétně následující dokumenty: technický list vozidla Man TGS 6x2 Drawbar, technický list vozidel Mercedes-Benz řady Axor se zvýrazněním modelu Axor 3335K/36 6x4 Tip, reklamní katalog nákladních vozidel výrobce Renault Trucks řady Range K, technický list vozidla Volvo FMX11 6x4 Rigid a technický list vozidla Tatra T158 – 8P5R36.341 6x6.2R.

Další průběh řízení o přestupcích

42. Přípisem ze dne 3. 5. 2023 Úřad za účelem prošetření postupu obviněného opakovaně požádal dodavatele Scania o zodpovězení dotazů obsažených v přípisu ze dne 28. 3. 2023.

43. Přípisem ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16513/2023/535) Úřad za účelem prošetření postupu obviněného požádal následující výrobce podvozků:

Iveco Truck Centrum, s.r.o., IČO 60462710, se sídlem Pražská 330, 267 12 Loděnice (dále jen „Iveco Truck Centrum“),
AVIA Motors s.r.o., IČO 27422356, se sídlem Na Poříčí 1071/17, 110 00 Praha 1 (dále jen „AVIA Motors“),
F Automobil Import s.r.o., IČO 40613275, se sídlem Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 (dále jen „F Automobil Import“),
DAF Trucks CZ, s.r.o., IČO 64945324, se sídlem Zděbradská 61, 251 01 (dále jen „DAF Trucks CZ“),
F TRUCKS a.s., IČO 06582001, se sídlem V Oblouku 731, 252 43 Průhonice (dále jen „F TRUCKS“),

o zodpovězení následujících dotazů:

1) Zda vyráběli v době zadávání veřejné zakázky (přelom roku 2017 a 2018) podvozky, které mohly být využity ke kompletaci zadavatelem poptávaného požárního kontejnerového nosiče, splňující hodnotu obrysového průměru zatáčení maximálně 22,5 m. V případě, že ano, Úřad současně požádal o zaslání produktových listů k takovým podvozkům, včetně uvedení konkrétní hodnoty obrysového průměru zatáčení takto využitelných podvozků.

2) Zda dle jejich názoru existovali na relevantním trhu požárních kontejnerových nosičů v době zadávání veřejné zakázky (přelom roku 2017 a 2018) někteří další výrobci podvozků kromě společností označených zadavatelem (Volvo, Man, Renault,
Mercedes-Benz) a společnosti Scania, jejichž podvozek mohl být využit ke kompletaci zadavatelem poptávaného požárního kontejnerového nosiče. V případě, že ano, Úřad požádal o jejich identifikaci a pokud je jim tato informace známa, o uvedení obrysového průměru zatáčení takto využitelných podvozků.

3) Zda by dokázali identifikovat některé další dodavatele (ať již zadavatelem zmíněné výrobce jednotlivých komponent – hydraulických nakládacích jeřábů nebo hasičských nástaveb, případně jiné dodavatele figurující na daném trhu schopné zkompletovat jednotlivé komponenty) mimo výše uvedené výrobce podvozků, kteří v době zadávání veřejné zakázky mohli být schopni dodat zadavatelem poptávaný požární kontejnerový nosič.

44. Přípisem ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16514/2023/535) Úřad za účelem prošetření postupu obviněného požádal následující dodavatele:

CONTSYSTEM s.r.o., IČO 27793486, se sídlem Nám. 14. října 1307/2, 150 00 Praha 5 (dále jen „CONTSYSTEM“),
STRATOS AUTO, spol. s r.o., IČO 62028367, se sídlem Bratří Štefanů 1002, 500 03 Hradec Králové (dále jen „STRATOS AUTO“),
WISS CZECH, s.r.o., IČO 29305934, se sídlem Prakšická 2784, 688 01 Uherský Brod (dále jen „WISS CZECH“),
TECHNOCAR s.r.o., IČO 26943654, se sídlem Na Sádkách 1935/1, 767 01 Kroměříž (dále jen „TECHNOCAR“),
THT Polička, s.r.o., IČO 46508147, se sídlem Starohradská 316, 572 01 Polička (dále jen „THT Polička“),
KOBIT, spol. s r.o., IČO 44792247, se sídlem Rozvojová 269, 165 00 Praha 6 (dále jen „KOBIT“),
Serviscentrum Vysočina s.r.o., IČO 26272211, se sídlem Kosovská 457/10, 586 01 Jihlava (dále jen „Serviscentrum Vysočina“),

o zodpovězení následujících dotazů:

1) Zda byli v době zadávání veřejné zakázky (přelom roku 2017 a 2018) schopni dodat požární kontejnerový nosič požadovaný zadavatelem s podvozkem splňujícím hodnotu obrysového průměru zatáčení maximálně 22,5 m. V případě, že ano, Úřad současně požádal o zaslání produktového listu k takovému podvozku, včetně uvedení konkrétní hodnoty obrysového průměru zatáčení.

Vyjádření společnosti Serviscentrum Vysočina ze dne 5. 5. 2023

45. Dne 5. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti Serviscentrum Vysočina k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16514/2023/535).

46. K dotazu č. 1 jednatel jmenované společnosti uvedl: „Myslím, že ano. Bohužel již nelze přesně určit přesný typ, který to v dané době byl, vzhledem k velké změně typové řady TATRA.“ K dotazu č. 2 uvedl následující: „Uvedená vozidla včetně TATRA údaj plní a v podstatě jsou to značky, které reprezentují trh nákladních vozidel.“ K dotazu č. 3 uvedl: „Myslím si, že uvedenou specifikaci je schopna splnit a dostavět každá společnost v ČR i v zahraničí, která se takovou stavbou zabývá. Např. KOBIT, EVERLIFT, KOV VELIM, THT Polička, atd.“

Vyjádření společnosti F TRUCKS ze dne 9. 5. 2023

47. Dne 9. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti F TRUCKS z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16513/2023/535).

48. K dotazu č. 1 jmenovaná společnost uvedla, že ve vymezené době nevyráběla podvozek, který by splňoval podmínky stanovené technickými požadavky předmětného zadávacího řízení. K dotazu č. 2 zmíněná společnost dále konstatovala, že dle jejího předpokladu mohli uvedené podmínky splnit ještě dodavatelé podvozků IVECO a DAF, nicméně jedná se pouze o její dohad. K dotazu č. 3 společnost F TRUCKS uvedla, že k tomuto bodu bohužel nedokáže sdělit žádné informace.

Další průběh řízení o přestupcích

49. Přípisem ze dne 9. 5. 2023 Úřad za účelem prošetření postupu obviněného požádal dodavatele TATRA TRUCKS a.s., IČO 01482840, se sídlem Areál Tatry 1450/1, 742 21 Kopřivnice (dále jen „TATRA TRUCKS“) o zodpovězení výše uvedených dotazů, které zasílal dodavatelům v rámci přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16513/2023/535).

Vyjádření společnosti WISS CZECH ze dne 10. 5. 2023

50. Dne 10. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti WISS CZECH z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16514/2023/535).

51. K Úřadem položeným dotazům jmenovaná společnost souhrnně uvedla následující: „WISS CZECH, s.r.o. se specializuje na výrobu především cisternových automobilových stříkaček (CAS), rychlých zásahových automobilů (RZA), případně i dopravních automobilů (DA). Okrajovým sortimentem jsou požární kontejnery (KT). V případě výroby požárních kontejnerů podáváme nabídky výhradně do veřejných zakázek, kde není požadavek na celek s kontejnerovým nosičem. Nabídky nepodáváme ani na samotné nosiče kontejnerů. Nosiče kontejnerů nejsou tedy v našem výrobním programu a od Vámi uvedeného roku 2017 jsme z tohoto důvodu nepodávali do současnosti žádnou nabídku, kde by zadavatel požadoval nosič kontejnerů. Nezjišťovali jsme tedy ani technické parametry žádného podvozku, žádného výrobce, u kterého by nosič kontejnerů přicházel v úvahu. Z výše uvedených důvodů Vám nemůžeme poskytnout žádné relevantní informace, které by Vám umožnily objasnění případu.“

Vyjádření společnosti KOBIT ze dne 10. 5. 2023

52. Dne 10. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti KOBIT z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16514/2023/535).

53. K dotazu č. 1 jmenovaná společnost uvedla: „Domníváme se, že ano. Výběr vhodného podvozku by záležel na splnění technických podmínek. Vzhledem k uvedené době předmětné veřejné zakázky, již nedokážeme uvést konkrétní hodnoty obrysového průměru zatáčení.“ K dotazu č. 2 zmíněný společnost konstatovala: „Domníváme se, že ne.“ K dotazu č. 3 společnost KOBIT ve své odpovědi uvedla, že „vzhledem k předmětu plnění, který zadavatel veřejné zakázky poptával, se soutěže mohl zúčastnit kdokoliv působící na relevantním trhu“.

Vyjádření společnosti STRATOS AUTO ze dne 10. 5. 2023

54. Dne 10. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti STRATOS AUTO z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16514/2023/535).

55. K dotazu č. 1 jmenovaná společnost uvedla: „Ano, naše společnost Stratos Auto, spol. s r.o. zastupující výrobce nákladních vozidel značky IVECO by byla schopna dodat kontejnerový nosič s poloměrem otáčení max. 22,5m. Např. vozidlo IVECO Trakker AD260T45 v provedení 6x4 má poloměr otáčení 7400 - 9925 mm (záleží na zvoleném rozvoru vozidla). Přílohou přikládáme technický list vozidla, kde tento technický parametr naleznete.“ K dotazu č. 2 zmíněná společnost konstatovala: „Na trhu s nákladními vozidly se pohybuje více firem zastupující jednotlivé značky vozidel. Kromě Vámi zmiňovaných např. IVECO, DAF, TATRA. Bohužel nám nejsou známy jejich technické údaje a tudíž na dotaz, jaký mají poloměr otáčení, nedokážeme odpovědět.“ K dotazu č. 3 společnost STRATOS AUTO uvedla následující: „Na trhu hydraulických nakládacích jeřábů nebo hasičských nástaveb mimo výše uvedených výrobců podvozků se pohybuje mnoho firem schopných dodat zadavatelem poptávaný požární kontejnerový nosič. Např. THT Polička s.r.o., KobitTHZ CZ s.r.o, Magirus-Firefighting Technology Int. s.r.o., Charvát CTS s.r.o., HCS Centrum s.r.o., EverLift s.r.o. atd. Bohužel nám nejsou známy jejich technické údaje.“ Závěrem svého vyjádření jmenovaná společnost dodala, že „uvedeného tendru bychom se mohli účastnit pouze jako subdodavatel podvozku, ne jako generální dodavatel, protože nemáme potřebné certifikáty požadované zadavatelem“.

Vyjádření společnosti THT Polička ze dne 11. 5. 2023

56. Dne 11. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti THT Polička z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16514/2023/535).

57. K dotazu č. 1 jmenovaná společnost uvedla: „Technicky by naše společnost byla pravděpodobně uvedený kontejnerový nosič schopna dodat, ovšem uvedenou zakázku jsme neřešili vzhledem ke kapacitnímu vytížení v dané době. Výroba kontejnerových nosičů není naší hlavní výrobní náplní. Produktový list na odpovídající nosič nemáme z výše uvedeného.“ K dotazu č. 2 zmíněná společnost uvedla: „Dle našeho názoru v uvedené době nebyli na českém trhu etablováni další výrobci podvozků, kteří by plnili požadované parametry.“ K dotazu č. 3 společnost THT Polička uvedla: „Nedokážeme identifikovat další možné dodavatele požadovaného kontejnerového nosiče.“

Vyjádření společnosti CONTSYSTEM ze dne 11. 5. 2023

58. Dne 12. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti CONTSYSTEM ze dne 11. 5. 2023 k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16514/2023/535).

59. K Úřadem položeným dotazům jmenovaná společnost souhrnně uvedla: „Jelikož naše firma nebyla účastníkem inkriminovaného VŘ, nemáme detailní informace jak bychom tuto situaci řešili. Všeobecně můžeme konstatovat, že tyto technická řešení projednáváme s příslušným výrobcem podvozků s kterým spolupracujeme na nabídce pro konkrétní VŘ.“

Vyjádření společnosti TATRA TRUCKS ze dne 11. 5. 2023

60. Dne 15. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti TATRA TRUCKS ze dne 11. 5. 2023 k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 9. 5. 2023.

61. K dotazu č. 1 jmenovaná společnost uvedla: „TATRA TRUCKS a.s. jako výrobce nákladních vozidel na základě Vaší žádosti […] prohlašuje, že se specializuje na výrobu plně pohonných vozidel kategorie N3G, požadované provedení vozidla v konfiguraci 6x4 je mimo naše výrobní portfolio.“ K dotazům č. 2 a č. 3 zmíněná společnost uvedla: „Dále prohlašujeme, že nemáme povědomí o dalších výrobcích podvozků a nástaveb (kromě Vámi uvedených ve Vaší žádosti), kteří by byli schopni dodat požadovaný produkt.“

Další průběh řízení o přestupcích

62. Přípisem ze dne 15. 5. 2023 Úřad za účelem prošetření postupu obviněného požádal následující dodavatele:

EverLift spol. s r.o., IČO 16626117, se sídlem Hněvotín 444, 783 47 Hněvotín (dále jen „EverLift“),
KOV Velim s.r.o., IČO 26168464, se sídlem Sokolská 615, 281 01 Velim (dále jen „KOV Velim“),
CHARVÁT CTS a.s., IČO 28207505, se sídlem Okřínek 53, 290 01 Okřínek (dále jen „CHARVÁT CTS“),
HCS Centrum s.r.o., IČO 26031221, se sídlem Chýnovská 850, 391 11 Planá nad Lužnicí (dále jen „HCS Centrum“),
FIREFIGHTING TECHNOLOGY INT. s.r.o., IČO 26384779, se sídlem Krameriova 127, 339 01 Klatovy I (dále jen „FIREFIGHTING TECHNOLOGY“),

o zodpovězení výše uvedených dotazů, které zasílal dodavatelům v rámci přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16514/2023/535).

63. Přípisem ze dne 16. 5. 2023 Úřad za účelem prošetření postupu obviněného požádal následující dodavatele:

MAN Truck & Bus Czech Republic s.r.o., IČO 46965904, se sídlem Obchodní 120, 251 01 Čestlice (dále jen „MAN Truck & Bus Czech Republic“),
Mercedes-Benz Trucks Česká republika s.r.o., IČO 06418147, se sídlem Bavorská 2666/16, 155 00 Praha 5 (dále jen „Mercedes-Benz Trucks Česká republika“),

o zodpovězení výše uvedených dotazů, které zasílal dodavatelům v rámci přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16513/2023/535).

Vyjádření společnosti EverLift ze dne 19. 5. 2023

64. Dne 19. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti EverLift z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 15. 5. 2023.

65. K Úřadem položeným dotazům jmenovaná společnost souhrnně uvedla: „naše společnost se většinou účastní veřejných zakázek vypsaných HZS na PKN jako subdodavatel, tzn. že po technické stránce posuzujeme pouze chování námi nabízených agregátů (jeřáb, nosič kontejnerů) ve vztahu k vozidlu, které dodává uchazeč. V těchto případech posuzujeme tlak na nápravy, vhodnost rozvoru a stabilitu vozidla jako celku. Nikdy jsme tím pádem v případě subdodavatele neposuzovali a ani nám nebyl znám obrysový průměr zatáčení, což je předmětem vašeho dotazu na naše posouzení. Tím pádem vám nemůžeme podat odpovědi na vaše otázky.“

Vyjádření společnosti HCS Centrum ze dne 19. 5. 2023

66. Dne 22. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti HCS Centrum ze dne 19. 5. 2023 k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 15. 5. 2023.

67. K dotazu č. 1 jmenovaná společnost uvedla: „Ano, byli by jsme schopni v uvedeném období dodat PKN, na podvozcích Iveco, MAN, Mercedes Benz, Volvo, Scania, Renault, na všech těchto podvozcích bychom byli schopni plnit max. stanovený obrysový průměr zatáčení (podvozek včetně NHJ, JNK a kontejneru) 22,5 m. Dokonce u většiny podvozků i bez natáčecí zadní nápravy bychom se dostali do 20,5 m průměru otáčení.“ K dotazu č. 2 zmíněná společnost konstatovala: „Zadání plnily všechny podvozky a to nejenom ty uvedené v bodě 2), ale i podvozky Scania a Iveco.“ K dotazu č. 3 jmenovaná společnost uvedla: „Realizaci takovéto zakázky určitě mohou provést vyjma naší společnosti také společnost Everlift, KUHN MT, Charvát CTS, ZLT Krnov. Tyto společnosti disponují potřebným zázemím a mají potřebné kvalifikační a servisní předpoklady a zázemí.“

Vyjádření společnosti DAF Trucks CZ ze dne 22. 5. 2023

68. Dne 22. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti DAF Trucks CZ z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16513/2023/535).

69. K Úřadem položeným dotazům jmenovaná společnost souhrnně uvedla: „Tímto DAF Trucks CZ, s.r.o., jako oficiální dovozce vozidel DAF do České republiky a oficiální zástupce DAF Trucks N.V., Eindhoven, Nizozemí, potvrzuje, že naše společnost v době zadávání veřejné zakázky (přelom roku 2017 a 2018) nenabízela podvozky, které mohly být využity ke kompletaci zadavatelem poptávaného požárního kontejnerového nosiče, splňující hodnotu obrysového průměru zatáčení maximálně 22,5 m.“

Vyjádření společnosti FIREFIGHTING TECHNOLOGY ze dne 22. 5. 2023

70. Dne 22. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti FIREFIGHTING TECHNOLOGY z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 15. 5. 2023.

71. K dotazu č. 1 jmenovaná společnost uvedla: „Naše společnost by pravděpodobně byla schopna tuto zakázku splnit. Hlavním oborem naší firmy je ale výšková technika a vzhledem k tehdejší vytíženosti firmy, jsme se podobných veřejných zakázek neúčastnili a ani zakázky tohoto rázu nezpracovávali. Bohužel v současné době Vám nemůžeme dodat požadované technické parametry, protože vzhledem k tomu, že nejsme přímý výrobce, nemáme zpětně k technickým údajům podvozků dodávaných v těchto letech přístup. Standardní postup při zpracování veřejné zakázky je z naší strany následující: po vyhodnocení technické specifikace zasíláme své požadavky výrobcům podvozků a společně s výrobcem nástavby konzultujeme pro konkrétní veřejnou zakázku jednotlivé parametry. Potom je zpracována technická dokumentace nabízeného vozidla, která je závislá na jednotlivých typech podvozků v kombinaci s nástavbou. Z ní je následně možné vyčíst jednotlivé parametry, vč. obrysového průměru zatáčení. Tyto podklady v současné době bohužel k dispozici nemáme.“ K dotazu č. 2 společnost FIREFIGHTING TECHNOLOGY konstatovala následující: „Můžeme předpokládat, že tyto parametry by tehdy splňoval i podvozek Iveco. Vámi požadované údaje Vám, ale z již výše zmiňovaných důvodu, nejsme schopni dodat.“ K dotazu č. 3 jmenovaná společnost uvedla: „Naše firma spolupracuje s firmami Magirus GmbH, Ulm, Německo a KUHN MT s.r.o., České Budějovice.“

Vyjádření společnosti Mercedes-Benz Trucks Česká republika ze dne 22. 5. 2023

72. Dne 23. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti Mercedes-Benz Trucks Česká republika z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 16. 5. 2023.

73. K dotazu č. 1 jmenovaná společnost uvedla: „Naše společnost […] byla v rozhodném období dovozcem nákladních vozidel Mercedes-Benz, která prodávala pouze autorizovaným dealerům, neúčastnila se maloobchodního prodeje těchto vozidel. Z toho důvodu se Společnost výběrových řízení uvedeného druhu neúčastnila. Nicméně můžeme konstatovat, že mateřská společnost Daimler Truck AG, výrobce nákladních vozidel Mercedes-Benz, v této době vyráběla podvozky řady Arocs, které by byly vhodné pro stavbu požárního kontejnerového nosiče s kritériem průměru otáčení 21,9m. Viz příloha – Podrobný výkres Arocs 2643LK rozvor 4800 mm.“ K dotazu č. 2 zmíněná společnost konstatovala: „Bohužel nemáme k dispozici detailní informaci o průměrech otáčení vozidel ostatních výrobců.“ K dotazu č. 3 jmenovaná společnost uvedla: „Jak bylo uvedeno v odpovědi na dotaz Úřadu ad 1 výše, Společnost dodávala v rozhodném období pouze podvozky, a to jen v rámci velkoobchodního prodeje, tj. prostřednictvím její sítě autorizovaných distributorů. Nicméně tito autorizovaní distributoři by velmi pravděpodobně byli schopni ve spolupráci s dalšími partnery požadované řešení dodat.“

Další průběh řízení o přestupcích

74. Přípisem ze dne 24. 5. 2023 Úřad za účelem prošetření postupu obviněného požádal následující dodavatele:

· KUHN - MT, s.r.o., IČO 47051019, se sídlem Okružní 673, 370 01 České Budějovice (dále jen „KUHN - MT“),

· ZLT auto a.s., IČO 26820978, se sídlem Karáskova 2311/2, 794 01 Krnov (dále jen „ZLT auto“),

o zodpovězení výše uvedených dotazů, které zasílal dodavatelům v rámci přípisu ze dne 4. 5. 2023 (č. j. ÚOHS-16514/2023/535).

Vyjádření společnosti MAN Truck & Bus Czech Republic ze dne 24. 5. 2023

75. Dne 24. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti MAN Truck & Bus Czech Republic z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 16. 5. 2023.

76. K dotazu č. 1 jmenovaná společnost uvedla následující: „Ano, z produkce MAN by se jednalo o podvozek TGS 26.400 6x4 BL CH, který by splnil všechny požadované technické parametry s výjimkou právě dotazovaného obrysového průměru zatáčení vozidla. Zadavatel nejprve požadoval zmiňovaný parametr v max. hodnotě 21 m. Podvozek značky MAN však uvedenou hodnotu překračuje o 0,3 m, celková hodnota je tedy 21,3 m. Jelikož ale zadavatel na základě námitky společnosti Scania změnil původní zadání a navýšil hodnotu průměru otáčení na 22,5 m, bylo by tedy možné vozidlo nakonec dodat i na podvozku MAN.“ K dotazům č. 2 a 3 zmíněná společnost uvedla odpověď: „ANO.“

Vyjádření společnosti CHARVÁT CTS ze dne 25. 5. 2023

77. Dne 25. 5. 2023 obdržel Úřad vyjádření společnosti CHARVÁT CTS z téhož dne k výše uvedeným dotazům Úřadu obsaženým v přípisu ze dne 15. 5. 2023.

78. K dotazu č. 1 jmenovaná společnost uvedla: „Nejsme schopni odpovědět. Důvod: společnost CHARVÁT CTS a.s. se dotazované veřejné zakázky nezúčastnila. Parametrem obrysového průměru zatáčení podvozku jsme se v době zveřejnění VZ technicky nezabývali.“ K dotazu č. 2 zmíněná společnost konstatovala: „Nejsme schopni odpovědět. Důvod: hodnota obrysového průměru zatáčení podvozku je závislá na parametrech konkrétních typů/variant/verzí podvozků (TVV). Z odborného hlediska se jedná o dotaz spíše na technická oddělení jednotlivých výrobců podvozků, kteří fungují na trhu v ČR.“ K dotazu č. 3 jmenovaná společnost uvedla: „Nejsme schopni odpovědět. Dodavatelé jednotlivých nástaveb (komponent) jsou závislí na technických možnostech podvozků. Sledovaný parametr obrysového průměru zatáčení podvozku se týká výhradně podvozku. Nástavby na tuto hodnotu nemají žádný technický vliv. Shodně jako v odpovědi č. 2 by sledovaný parametr měla sdělit spíše technická oddělení jednotlivých výrobců podvozků. Pokud by sledovaný parametr některý z výrobců podvozků splnil, tak v rámci ČR existují zavedení výrobci nástaveb schopní požadovanou techniku dodat.“

Další průběh řízení o přestupcích

79. Usnesením ze dne 2. 6. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle ustanovení § 261 odst. 3 zákona oprávněn vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 7. 6. 2023 Úřad následně na základě žádosti obviněného tuto lhůtu prodloužil.

Vyjádření obviněného ze dne 14. 6. 2023

80. Dne 14. 6. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne k podkladům rozhodnutí, v němž se obviněný vyjadřuje k Úřadem provedenému průzkumu trhu mezi výrobci podvozků požárních kontejnerových nosičů a dalšími dodavateli pohybujícími se na relevantním trhu. Obviněný uvádí, že z nově doplněných podkladů ověřil, že vyjádření shora uvedených výrobců či dodavatelů, kteří odpověděli Úřadu na jeho žádost, jednoznačně nepotvrzují, že obviněný nedodržel pravidlo dané § 99 odst. 2 zákona, resp. že by jím provedenou změnou daného parametru došlo k rozšíření okruhu dodavatelů a tím k naplnění povinnosti obviněného prodloužit lhůtu pro podání nabídek nejméně o celou svou původní délku. Obviněný vnímá vyjádření výrobců a dodavatelů jako nejednoznačná, když tito ve svých odpovědích buď pouze odhadují, nebo přímo uvádí, že nejsou schopni požadované informace poskytnout, případně své odpovědi nepodkládají relevantním produktovým listem.

81. Vyjádření výrobců podvozků TATRA TRUCKS a DAF Trucks CZ dle obviněného spíše potvrzují jeho tvrzení, že okruh možných účastníků zadávacího řízení nemohl být změnou obrysového průměru zatáčení rozšířen o tyto výrobce nebo jiné dodavatele, kteří by při případné kompletaci uvažovali o produktech těchto výrobců. Vyjádření dodavatelů HCS Centrum a STRATOS AUTO dle obviněného sice naznačují, že okruh možných účastníků zadávacího řízení mohl být rozšířen o výrobce podvozku Iveco, nicméně je nutno zároveň zohlednit fakt plynoucí z technického listu vozidla zaslaného dodavatelem STRATOS AUTO, z něhož plyne, že změnou obrysového průměru zatáčení z 21 m na 22,5 m nemohlo dojít k rozšíření okruhu dodavatelů o výrobce podvozku Iveco, neboť i při nejvyšším rozvoru kol (5100 mm) a celkové délce konstrukce (9662 mm) je průměr zatáčení deklarovaného podvozku 19,85 m. Podvozek výrobce Iveco tedy podle obviněného splňoval technické podmínky stanovené obviněným jak před provedenou změnou, tak po ní.

82. Konstatování společnosti Mercedes-Benz Trucks Česká republika, že „[…] mateřská společnost Daimler Truck AG v rozhodné době vyráběla podvozky řady Arocs, které by byly vhodné pro stavbu požárního kontejnerového nosiče s kritériem průměru otáčení 21,9 m“ vnímá obviněný jako nejednoznačné z následujících důvodů. Vedle citovaného tvrzení je dle obviněného nesporné, že v rozhodné době obviněný evidoval i podvozky zn. Mercedes-Benz řady Axor a Actros, které byly vhodné pro stavbu požárního kontejnerového nosiče s kritériem obrysového průměru zatáčení 16,9 m (Axor) a 19,8 m (Actros), jak ostatně obviněný Úřadu doložil ve svém doplnění podkladů dne 29. 3. 2023. Obviněný dále konstatuje, že výrobcem předložený technický výkres jediné variace produktové řady Arocs typ 2643LK vnímá jako nerelevantní, neboť s deklarovaným rozvorem náprav 4 800 mm tento typ vozidla neodpovídá skutečnému rozvoru náprav jak u vysoutěženého vozidla zn. Volvo, které má rozvor 4 300 mm, tak ani u výše zmíněných jiných typů podvozků zn. Mercedes-Benz, např. u řady Axor s hodnotou 4 275 mm, kdy právě tato veličina, jak obviněný rozvedl ve svém předchozím vyjádření, nepochybně ovlivňuje výsledný průměr zatáčení. Pokud by Úřad vzal technický výkres jediné variace produktové řady Arocs s rozvorem náprav 4 800 mm jako relevantní, např. z důvodu, že tato variace splňuje další technickou podmínku maximální délky, která je dle technické specifikace 9 500 mm, pak by měl dle názoru obviněného zároveň zohlednit i zatížení podvozkové části tohoto vozidla, zejména co do možného zatížení přední nápravy, která nese hlavní tíhu hydraulického nakládacího jeřábu umístěného za kabinou vozidla. Čím je totiž větší rozvor náprav, tím menší by měla být momentální zatíženost na přední nápravu. Automobilový nosič kontejnerů je vybaven jednak hydraulickým nakládacím jeřábem, a jednak kontejnerovou technologií, což má podle obviněného ve výsledku značný vliv na to, jaký podvozek dodavatel vybere a zejména s jakým rozvorem náprav (například vybraný dodavatel zvolil podvozek zn. Volvo s rozvorem 4 300 mm právě z důvodu maximálních možných hodnot zatížení přední nápravy, což se vždy odvíjí od výpočtu hmotnostní rozvahy, kterou vždy koncipuje možný dodavatel, a teprve dle výsledku a technických podmínek pak vybírá nejvhodnější podvozek).

83. Vyjádření dalšího výrobce podvozku – společnosti MAN Truck & Bus Czech Republic, v němž je uvedeno: „[…] z produkce MAN by se jednalo o podvozek TGS 26.400 6x4 BL CH, který by splnil všechny požadované parametry s výjimkou právě dotazovaného obrysového průměru otáčení vozidla“ s následným uvedením hodnoty obrysového průměru zatáčení 21,3 m vnímá obviněný rovněž jako nejednoznačné. Úřadem požadovaný produktový list nebyl dle obviněného tímto výrobcem předložen a není tedy možné hodnotit relevanci takového vyjádření.

84. Na základě výše uvedeného obviněný konstatuje, že nespatřuje žádný rozpor mezi svým předchozím vyjádřením a vyjádřeními oslovených výrobců a dodavatelů. Jak obviněný již uvedl ve svém předchozím vyjádření, předmětné změně zadávací dokumentace předcházelo kvalifikované vyhodnocení všech dostupných podkladů a relevantních informací týkajících se veličiny obrysového průměru zatáčení. Teprve poté, co obviněný provedl důkladnou a objektivní analýzu dostupných informací od výrobců podvozků figurujících na relevantním trhu, nabyl přesvědčení, že není povinen postupovat podle poslední věty § 99 odst. 2 zákona a přistoupil k přiměřenému prodloužení lhůty pro podání nabídek. V kontextu s výše uvedeným obviněný závěrem žádá Úřad, aby při posuzování případu zohlednil i skutečnost, že v rámci každého zadávacího řízení musí obviněný vždy posuzovat a volit mezi přijatelnou mírou rizika možného porušení povinností stanovených zákonem a včasností pořizování dodávek a služeb se zřetelem na jejich zásadní roli na úseku ochrany života a zdraví obyvatelstva.

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

85. Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dostupné dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky, vyjádření obviněného, vyjádření dodavatelů získaných z průzkumu trhu a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

86. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

87. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

88. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

89. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.

90. Podle § 36 odst. 7 zákona mohou být zadávací podmínky po zahájení zadávacího řízení změněny nebo doplněny, pouze stanoví-li tak tento zákon.

91. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.

92. Podle § 99 odst. 1 zákona zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci může zadavatel změnit nebo doplnit před uplynutím lhůty pro podání žádosti o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace podmínek musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

93. Podle § 99 odst. 2 zákona pokud to povaha doplnění nebo změny zadávací dokumentace vyžaduje, zadavatel současně přiměřeně prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. V případě takové změny nebo doplnění zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, prodlouží zadavatel lhůtu tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku.

94. Podle § 122 odst. 3 písm. a) zákona odešle zadavatel vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici.

95. Podle § 122 odst. 4 zákona zadavatel u vybraného dodavatele, je-li právnickou osobou, zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti“ a „skutečný majitel“), z evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob. Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o veřejné zakázce. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II zákona umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu.

96. Podle § 122 odst. 5 zákona nelze-li zjistit údaje o skutečném majiteli postupem podle § 122 odst. 4 zákona, zadavatel ve výzvě podle § 122 odst. 3 zákona vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo

a) ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a

b) k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob podle § 122 odst. 5 písm. a) zákona k dodavateli; těmito doklady jsou zejména

1. výpis z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence,

2. seznam akcionářů,

3. rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku,

4. společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy.

97. Podle § 122 odst. 7 zákona zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle § 122 odst. 3 nebo 5 zákona nebo výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.

98. Podle § 126 zákona odešle zadavatel oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.

99. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.

100. Podle § 212 odst. 3 písm. b) zákona odešle zadavatel formulář elektronicky do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek. Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.

101. Podle § 217 odst. 1 zákona vyhotoví zadavatel o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

102. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele.

103. Podle § 118b odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“), se zřizuje evidence údajů o skutečném majiteli právnické osoby zapsané do veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících a svěřenského fondu zapsaného do evidence svěřenských fondů podle zákona o veřejných rejstřících, kterým se rozumí skutečný majitel podle zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti.

104. Podle § 4 odst. 4 písm. a) zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti se pro účely tohoto zákona skutečným majitelem rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. Má se za to, že při splnění podmínek podle věty první je skutečným majitelem u obchodní korporace fyzická osoba,

1. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě disponuje více než 25 % hlasovacích práv této obchodní korporace nebo má podíl na základním kapitálu větší než 25 %,

2. která sama nebo společně s osobami jednajícími s ní ve shodě ovládá osobu uvedenou v bodě 1,

3. která má být příjemcem alespoň 25 % zisku této obchodní korporace, nebo

4. která je členem statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není-li skutečný majitel nebo nelze-li jej určit podle bodů 1 až 3.

105. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

106. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

107. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.

K výroku I. rozhodnutí

108. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že z ustanovení § 99 odst. 1 zákona vyplývá, že zadavatel je oprávněn změnit či doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci, a to za předpokladu, že ještě nedošlo k uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek. Za zadávací podmínky je přitom podle § 28 odst. 1 zákona třeba považovat veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení, účasti v zadávacím řízení, dále zadavatelem stanovená pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení a pravidla pro hodnocení nabídek, stejně jako další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Takovou změnu je pak zadavatel vždy povinen uveřejnit nebo oznámit dodavatelům stejným způsobem jako původní (tj. doplňovanou, měněnou) zadávací podmínku.

109. Úřad dále uvádí, že z dikce ustanovení § 99 odst. 2 zákona, věty první, vyplývá, že zadavatel prodlouží lhůtu pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek, a to za předpokladu, že změnil nebo doplnil zadávací podmínky a povaha této změny nebo doplnění prodloužení těchto lhůt vyžaduje.

110. Zadavatel je tedy povinen vždy zkoumat povahu provedené úpravy zadávacích podmínek a podle toho přiměřeně provést prodloužení dotčené lhůty. Zákon obecně ponechává na posouzení zadavatele, zda povaha provedené změny či doplnění zadávací dokumentace vyžaduje prodloužení dotčené lhůty, což znamená, že ne každá změna či doplnění zadávacích podmínek vyžaduje prodloužení příslušných lhůt stanovených zadavatelem. Lze však připomenout, že zadavatel je vždy povinen k takovému posouzení přistupovat (i s ohledem na dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek) s náležitou péčí a je tak povinen objektivně a komplexně povahu provedené změny, příp. doplnění posoudit. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že pro posouzení povahy provedené úpravy je nezbytné zohlednit nikoliv potřeby zadavatele, ale zejména dopad provedené změny či doplnění na zpracování a podání žádostí o účast, předběžných nabídek či nabídek z pohledu možných účastníků zadávacího řízení. V případě, že daná změna či doplnění zadávací dokumentace přiměřené prodloužení lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek vyžadují, je nezbytné, aby tak zadavatel učinil a dotčenou lhůtu přiměřeně prodloužil. Délka případného prodloužení se pak odvíjí od zásady přiměřenosti a požadavku na umožnění potenciální účasti co možná nejširšímu okruhu dodavatelů.

111. Z ustanovení § 99 odst. 2 věty druhé zákona pak plyne, že jestliže zadavatel dojde k závěru, že jím provedená změna či doplnění zadávacích podmínek je způsobilá rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení (oproti stavu před změnou zadávacích podmínek), je povinen prodloužit dotčenou lhůtu tak, aby od okamžiku odeslání změny, resp. doplnění činila nejméně celou původní délku stanovenou zadavatelem. Je tomu tak proto, aby se zamezilo rozdílnému zacházení s těmi možnými dodavateli, jejichž účast byla úpravou zadávacích podmínek nově umožněna.

112. V bodě 1. přílohy č. 1 „Technické podmínky požárního kontejnerového nosiče“ zadávacích podmínek (dále jen „technické podmínky“) předmětné veřejné zakázky je uvedeno, že „[t]yto technické podmínky vymezují požadavky pro pořízení 1 ks požárního kontejnerového nosiče třídy S vybaveného nakládacím jeřábem určeným pro použití v taktickém celku s požárními kontejnery různého provedení (dále jen „PKN“).“ V bodě 17. technických podmínek je pod písm. c) uvedeno, že s ohledem na „složité podmínky, ve kterých se předpokládá provoz PKN, je hodnota obrysového průměru zatáčení minimální, nejvíce však 21 m, výška je nejvíce 3400 mm (včetně hydraulického nakládacího jeřábu a s nataženým kontejnerem o výšce 2000 mm), délka je nejvíce 9500 mm.“

113. Dne 8. 1. 2018 obdržel zadavatel od dodavatele Scania žádost o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 5. 1. 2018. V předmětné žádosti je v části „Dotaz“ mimo jiné uvedeno: „Je možné s ohledem na požadovanou specifikaci HNJ, požadovanou max. délku kontejnerů a optimální rozložení hmotností při prázdném i plně naloženém PKN nabídnout podvozek, který má vyšší hodnotu obrysového průměru zatáčení, nejvíce však 22,5 m?“

114. Zadavatel dne 10. 1. 2018 uveřejnil na profilu zadavatele dokument Změna ZD, v němž je uvedeno, že [n]a základě dotazu, vzneseného firmou SCANIA CZECH REPUBLIC s.r.o. dne 8. 1. 2018, rozhodl zadavatel o prodloužení lhůty pro podání nabídek do zadávacího řízení ‚Nákup kontejnerového nosiče‘. Lhůta se prodlužuje do 22. 1. 2018 do 7:00.“ Jako přílohu zadavatel v dokumentu Změna ZD označil mj. přílohu č. 2 „Odpověď zadavatele“. Obsahem přílohy č. 2 „Odpověď zadavatele“ Změny ZD je pak dokument označený jako „Reakce na ‚Žádost o vysvětlení zadávací dokumentace‘ ze dne 8. 1. 2018“, v němž je mimo jiné uvedeno, že „[v]zhledem k optimálnímu rozložení hmotností je možné nabídnout požární kontejnerový nosič s hodnotou obrysového průměru zatáčení nejvíce 22,5 m.“

115. V šetřené věci tak Úřad uvádí, že zadavatel v bodě 17. technických podmínek původně stanovil mimo jiné, že jako maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení požárního kontejnerového nosiče (dále též „PKN“) požaduje 21 m.

116. Z dokumentace o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku dále vyplývá, že zadavatel dokumentem Změna ZD mimo jiné upravil maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení PKN z původně požadovaných 21 m na 22,5 m, tj. v podstatě zmírnil svůj původně nastavený požadavek na maximální hodnotu předmětné veličiny. V citovaném dokumentu je dále uvedeno, že zadavatel v souvislosti s provedenou změnou zadávací dokumentace rozhodl „(…) o prodloužení lhůty pro podání nabídek do zadávacího řízení ‚Nákup kontejnerového nosiče‘. Lhůta se prodlužuje do 22. 1. 2018 do 7:00.“

117. Úřad v dané věci dále uvádí, že z čl. IV.2.2) formuláře „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ odeslaného k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 27. 11. 2017 vyplývá, že zadavatel stanovil původní lhůtu pro podání nabídek do 7:00 hodin dne 15. 1. 2018, z čehož vyplývá, že lhůta pro podání nabídek činila (před provedenou změnou) 48 kalendářních dnů.

118. Z čl. VII.1.2) formuláře „Oznámení změn nebo dodatečných informací“ odeslaného k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek dne 10. 1. 2018 pak vyplývá, že zadavatel změnil lhůtu pro podání nabídek, a to do dne 22. 1. 2018 do 7:00 hod., přičemž lhůta pro podání nabídek od okamžiku změny (tj. ode dne 10. 1. 2018) činila 11 kalendářních dnů.

119. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti se Úřad při posouzení oprávněnosti postupu obviněného dále zabýval otázkou, zda obviněným provedená změna zadávací dokumentace, konkrétně zmírnění maximální hodnoty předmětného parametru obrysového průměru zatáčení PKN z původně požadovaných 21 m na 22,5 m, mohla rozšířit okruh potenciálních dodavatelů předmětu plnění veřejné zakázky, k čemuž Úřad uvádí následující.

120. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 9. 3. 2023 uvedl, že z jím provedeného průzkumu trhu v roce 2017 vyplynulo, že PKN s požadovaným obrysovým průměrem zatáčení max. 21 m (tedy maximální hodnotu daného parametru před provedenou změnou zadávací dokumentace) splňovali v průběhu zadávacího řízení pouze výrobci podvozků značek Man, Mercedes-Benz, Volvo a Renault. Navýšením hodnoty daného parametru o pouhých 7 % pak dle obviněného nedošlo k rozšíření okruhu dodavatelů, resp. došlo k rozšíření pouze o dalšího výrobce podvozků – dodavatele Scania, v důsledku jehož žádosti došlo k předmětné změně zadávací dokumentace. Ostatní potenciální dodavatelé a výrobci dalších komponent PKN (hydraulických nakládacích jeřábů a hasičských nástaveb) se dle obviněného mohli zadávacího řízení účastnit i před provedenou změnou zadávací dokumentace.

121. S ohledem na výše uvedená tvrzení obviněného jej Úřad usnesením ze dne 22. 3. 2023 vyzval k doložení jím provedeného průzkumu trhu realizovaného v roce 2017, na nějž se odkazoval ve svém výše citovaném vyjádření, resp. jej vyzval k identifikaci konkrétních dodavatelů schopných dle provedeného průzkumu trhu dodat obviněným poptávaný předmět plnění s požadovaným obrysovým průměrem zatáčení max. 21 m, včetně doložení všech relevantních podkladů (např. obviněným zmiňovaných technických listů či jiných dokumentů) získaných obviněným v rámci tohoto průzkumu trhu prokazujících jím tvrzená zjištění.

122. Obviněný v návaznosti na výše citované usnesení Úřadu dne 28. 3. 2023 doložil podklady, z nich část (konkrétně přílohy č. 1-7) se vztahuje k Úřadem požadovanému průzkumu trhu provedenému obviněným v roce 2017 a část (přílohy č. 7-11) obsahuje další materiály dohledané obviněným, které však nepocházely z jím provedeného průzkumu trhu v rozhodné době, kdy probíhalo předmětné zadávací řízení, nýbrž jde patrně o materiály aktuálně dohledané obviněným v době jejich poskytnutí Úřadu. Co se týče dokumentů shromážděných obviněným v průběhu roku 2017 na základě jím provedeného průzkumu trhu, obviněný Úřadu ve vztahu k jím uváděným výrobcům podvozků PKN doložil konkrétně tyto dokumenty:

technický list k vozidlu „Mercedes-Benz Actros 3 – 2644 6X4 EURO 5“, v němž není uvedena hodnota obrysového průměru zatáčení podvozku daného vozidla,
obchodní nabídku společnosti Renault Trucks ze dne 27. 9. 2017 obsahující mj. technický list vozidla „RENAULT C CAB2300 280 P6X4 E5“, v němž je uvedena hodnota obrysového průměru zatáčení 19,5 m, a
obchodní nabídku společnosti Scania ze dne 5. 10. 2017 obsahující mj. technický list vozidla „P 410 B6x4HA“, v němž není uvedena hodnota obrysového průměru zatáčení podvozku daného vozidla.

123. Pokud jde tedy o tvrzení obviněného, že v době zadávání předmětné veřejné zakázky splňovali požadavek na maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení PKN 21 m výrobci podvozků značek Man, Mercedes-Benz, Volvo a Renault, z výše uvedených dokumentů shromážděných obviněným na základě jím provedeného průzkumu trhu v roce 2017 vyplývá, že obviněný prokázal svoje tvrzení pouze ve vztahu k podvozkům PKN značky Renault. Co se týče podvozků značky Volvo, Úřad v daném případě ověřil splnění daného parametru z nabídky vybraného dodavatele, s nimž zadavatel uzavřel smlouvu na předmět plnění veřejné zakázky, neboť vybraný dodavatel zadavateli nabídl PKN na podvozku značky Volvo s obrysovým průměrem zatáčení 18,8 m. Pokud jde o podvozky značky Man, obviněný k tomuto výrobci nedoložil žádný dokument pocházející z jím provedeného průzkumu trhu v roce 2017, nýbrž pouze v rámci druhé části zaslaných příloh doložil Úřadu technický list k podvozkům „TGS 6x2 Drawbar“ vztahující se k podvozkům v konfiguraci 6x2, které však nejsou pro šetřený případ relevantní, neboť obviněný poptával jako předmět plnění veřejné zakázky PKN, jehož podvozková část má tři nápravy s uspořádáním náprav 6x4, jak vyplývá z bodu 12. technických podmínek. V případě podvozků značky Mercedes-Benz obviněný v jím poskytnutých podkladech shromážděných při svém průzkumu trhu v roce 2017 doložil technický list k vozidlu „Mercedes-Benz Actros 3 – 2644 6X4 EURO 5“, v němž nebyla uvedena hodnota obrysového průměru zatáčení podvozku daného vozidla. V rámci druhé části zaslaných příloh pak obviněný Úřadu doložil technickou specifikaci vozidel Mercedes-Benz řady Axor s uvedením výpočtu hodnoty obrysového průměru zatáčení 16,9 m u modelu „Axor 3335K/36 6x4 Tip“, nicméně uvedený dokument (brožura) neobsahuje datum jeho vyhotovení, resp. z daného dokumentu není průkazné, zda v něm uvedené specifikace pro jednotlivá vozidla (resp. podvozky) byly platné právě v době zadávacího řízení na veřejnou zakázku. S ohledem na výše uvedené tak Úřad konstatuje, že ve vztahu k podvozkům značek Man
a Mercedes-Benz obviněný svoje tvrzení ohledně splnění maximální hodnoty daného parametru 21 m v době zadávacího řízení na veřejnou zakázku neprokázal.

124. Za účelem zjištění, zda zmírnění maximální hodnoty předmětného parametru obrysového průměru zatáčení PKN z původně požadovaných 21 m na 22,5 m mohlo rozšířit okruh potenciálních dodavatelů předmětu plnění veřejné zakázky, tak Úřad provedl rovněž vlastní průzkum trhu, a to jednak u výrobců podvozků PKN a rovněž u dalších dodavatelů pohybujících se na relevantním trhu poptávaného předmětu plnění (viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad v této souvislosti zejména zjišťoval, zda v rozhodné době, kdy obviněný přistoupil k předmětné změně zadávací dokumentace, existovaly další podvozky splňující požadavek obviněného na maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení 22,5 m, které mohly být využity ke kompletaci obviněným požadovaného PKN, resp. zda existovali další dodavatelé, kteří byli v rozhodné době schopni dodat PKN s podvozkem splňujícím výše uvedený požadavek obviněného. S ohledem na výše uvedené nejasnosti ohledně možné využitelnosti podvozků značek Man a Mercedes-Benz pro podání nabídky do předmětného zadávacího řízení pak Úřad oslovil rovněž jejich výrobce, tedy společnosti MAN Truck & Bus Czech Republic a Mercedes-Benz Trucks Česká republika.

125. Z provedeného průzkumu trhu (blíže viz jednotlivé odpovědi dodavatelů uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí) přitom vyplynulo, že právě výše uvedení výrobci podvozků značek Man a Mercedes-Benz disponovali v rozhodné době, kdy obviněný přistoupil k předmětné změně zadávací dokumentace, podvozky vhodnými ke kompletaci obviněným požadovaného PKN, kdy podvozky obou těchto výrobců nesplňovaly původní požadavek obviněného na maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení 21 m, ale maximální hodnotu uvedeného parametru 22,5 m po změně provedené obviněným by již splňovaly.

126. Společnost MAN Truck & Bus Czech Republic ve své odpovědi ze dne 24. 5. 2023 konkrétně uvedla, že jí vyráběný podvozek „TGS 26.400 6x4 BL CH“ by splňoval všechny požadované technické parametry s výjimkou původně stanovené hodnoty obrysového průměru zatáčení vozidla v max. hodnotě 21 m, neboť tento podvozek s hodnotou daného parametru 21,3 m původně stanovený limit obviněným překračoval o 0,3 m. Jmenovaná společnost dále uvedla, že jelikož však obviněný na základě žádosti společnosti Scania změnil původní zadání a navýšil max. hodnotu daného parametru na 22,5 m, bylo by tedy možné vozidlo nakonec dodat i na podvozku od výrobce Man.

127. K tvrzení obviněného obsaženému v jeho vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 6. 2023, že výše uvedené vyjádření výrobce MAN Truck & Bus Czech Republic vnímá jako nejednoznačné, jelikož k němu nebyl přiložen produktový list daného podvozku, Úřad uvádí, že prohlášení subjektu vyrábějícího dané podvozky v šetřeném případě považuje za relevantní důkaz a nemá důvod v něm spatřovat prvek nejednoznačnosti. Uvedený subjekt od Úřadu obdržel společně s žádostí o zaslání stanoviska i zadávací podmínky veřejné zakázky včetně technické specifikace obsahující veškeré požadavky obviněného na předmět plnění, přičemž jmenovaný výrobce na základě prostudování těchto materiálů jednoznačně konstatoval, že jím vyráběný podvozek v rozhodné době splňoval všechny obviněným požadované technické parametry s výjimkou původně stanovené maximální hodnoty obrysového průměru zatáčení vozidla, kterou překračoval o 0,3 m, tudíž po provedené změně zadávací dokumentace bylo nově umožněno dodat obviněným poptávaný PKN právě na tomto podvozku jmenovaného výrobce.

128. Společnost Mercedes-Benz Trucks Česká republika ve své odpovědi ze dne 23. 5. 2023 konstatovala, že její mateřská společnost Daimler Truck AG, výrobce nákladních vozidel Mercedes-Benz, v rozhodné době vyráběla podvozky řady Arocs (konkrétně uvedla model „Arocs 2643LK rozvor 4800 mm“), které by byly dle jmenované společnosti vhodné pro kompletaci obviněným poptávaného PKN s hodnotou obrysového průměru zatáčení 21,9 m. Jmenovaná společnost dále uvedla, že v rozhodném období dodávala podvozky jen v rámci velkoobchodního prodeje, tj. prostřednictvím její sítě autorizovaných distributorů, nicméně tito autorizovaní distributoři by velmi pravděpodobně byli schopni ve spolupráci s dalšími partnery požadované řešení dodat.

129. K tomuto sdělení jmenované společnosti obviněný ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 6. 2023 uvedl, že jej vnímá jako nejednoznačné, a to mj. s ohledem na skutečnost, že obviněný evidoval i podvozky zn. Mercedes-Benz řady Axor a Actros, které byly vhodné pro kompletaci poptávaného PKN s kritériem obrysového průměru zatáčení 16,9 m (Axor) a 19,8 m (Actros). K uvedenému se Úřad již podrobně vyjádřil výše, když rozebral jednotlivé dokumenty zaslané obviněným v návaznosti na usnesení Úřadu ze dne 22. 3. 2023, kterým byl obviněný vyzván k doložení jím zmiňovaného průzkumu trhu realizovaného v roce 2017, přičemž Úřad po prostudování obviněným zaslaných materiálů dospěl k závěru, že z těchto materiálů nebylo průkazné, že obviněným zmiňovaný výrobce Mercedes-Benz v rozhodné době nabízel podvozky splňující požadavky obviněného včetně původního požadavku na maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení 21 m před provedenou změnou, jak tvrdil obviněný. V návaznosti na tato zjištění Úřad tedy vyzval přímo výrobce dotčených podvozků s dotazem, zda v rozhodné době vyráběl podvozky, které mohly být využity ke kompletaci obviněným poptávaného předmětu plnění, přičemž k citované žádosti připojil taktéž zadávací podmínky veřejné zakázky včetně technických podmínek obsahujících veškeré požadavky obviněného na předmět plnění. Společnost Mercedes-Benz Trucks Česká republika po prostudování zaslaných materiálů ve své odpovědi jednoznačně konstatovala, že její mateřská společnost Daimler Truck AG vyráběla v rozhodné době podvozky řady Arocs, které byly dle jejího názoru vhodné ke kompletaci obviněným poptávaného PKN, avšak nesplňovaly původní maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení stanovenou obviněným, kterou překračovaly o 0,9 m. Z uvedeného tedy vyplývá, že po obviněným provedené změně zadávací dokumentace bylo nově umožněno dodat obviněným poptávaný PKN rovněž na těchto podvozcích, přičemž jmenovaná společnost současně uvedla, že její autorizovaní distributoři by velmi pravděpodobně byli schopni ve spolupráci s dalšími partnery požadované řešení dodat.

130. Obviněný dále v citovaném vyjádření k podkladům rozhodnutí zmínil, že výrobcem předložený technický výkres k podvozku Arocs typ 2643LK vnímá jako nerelevantní, neboť s deklarovaným rozvorem náprav 4 800 mm tento typ vozidla neodpovídá skutečnému rozvoru náprav jak u vysoutěženého vozidla zn. Volvo, které má rozvor 4 300 mm, tak ani u výše zmíněných jiných typů podvozků zn. Mercedes-Benz, např. u řady Axor s hodnotou 4 275 mm, kdy právě tato veličina nepochybně ovlivňuje výsledný průměr zatáčení. K této argumentaci obviněného Úřad uvádí, že obviněný v zadávací dokumentaci veřejné zakázky nestanovil žádné omezení z hlediska maximální hodnoty rozvoru náprav, když v bodě 17. písm. c) technických podmínek stanovil pouze předmětný požadavek na maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení, která po provedené změně zadávací dokumentace činila 22,5 m, a současně s tím stanovil požadavek na maximální délku celého vozidla v hodnotě 9 500 mm. Za této situace tak obviněný nemůže argumentovat, že podvozek zmiňovaný výrobcem Mercedes-Benz Trucks Česká republika není akceptovatelný z důvodu příliš vysoké hodnoty rozvoru náprav. Stejně tak není pro posouzení šetřeného případu relevantní, že uvedená hodnota rozvoru náprav u daného podvozku je vyšší, než hodnota tohoto parametru u podvozku zn. Volvo nabídnutého vybraným dodavatelem nebo u dalších podvozků dohledaných obviněným. Pakliže zmiňovaný podvozek Mercedes-Benz splňoval veškeré požadavky stanovené obviněným v technických podmínkách po provedené změně zadávací dokumentace (včetně požadavku na max. hodnotu obrysového průměru zatáčení a požadavku na maximální délku vozidla), mohl být v takovém případě po provedení předmětné změny zadávací dokumentace nabídnut některým z dodavatelů působících na relevantním trhu. Pokud obviněný zastává názor, že podvozek s hodnotou rozvoru náprav 4 800 mm není akceptovatelný pro plnění šetřené veřejné zakázky, měl takový požadavek na maximální hodnotu rozvoru náprav začlenit jako součást zadávací dokumentace, resp. technických podmínek.

131. Co se týče obviněným dále tvrzené skutečnosti, že pakliže Úřad výše uvedený podvozek zmiňovaný společností Mercedes-Benz Trucks Česká republika posoudí jako relevantní, měl by zohlednit i zatížení podvozkové části tohoto vozidla, zejména co do možného zatížení přední nápravy, která nese hlavní tíhu hydraulického nakládacího jeřábu umístěného za kabinou vozidla, Úřad opakovaně uvádí, že jmenovaná společnost na základě prostudování zadávací dokumentace veřejné zakázky včetně technických podmínek prohlásila, že jí uvedený podvozek je vhodný ke kompletaci obviněným poptávaného předmětu plnění. Úřad proto nemá důvod o této skutečnosti pochybovat, neboť vychází z odbornosti daného subjektu, který figuruje jako výrobce (resp. jakožto dceřiná společnost výrobce Daimler Truck AG, jak uvádí ve své odpovědi) zmiňovaného podvozku.

132. Z odpovědí výše uvedených dvou výrobců podvozků PKN značek Man a Mercedes-Benz tak vyplývá, že každý z nich v rozhodné době disponoval podvozkem vhodným ke kompletaci obviněným poptávaného předmětu plnění, přičemž zmírněním požadavku na maximální hodnotu předmětného parametru z 21 m na 22,5 m obviněný zpřístupnil možnost dodání požadovaného PKN na podvozcích těchto výrobců.

133. Z provedeného průzkumu pak dále mj. vyplynulo, že jednotliví dodavatelé (ať již výrobci dalších komponent PKN či dodavatelé působící na relevantním trhu) před podáním nabídky běžně konzultují technické parametry požadované zadavatelem s různými výrobci podvozků, případně i s výrobci dalších dílčích komponent PKN a na základě výsledku těchto konzultací následně zvažují podání nabídky s PKN zkompletovaným z uvedených komponent. K tomu lze odkázat např. na vyjádření společnosti FIREFIGHTING TECHNOLOGY ze dne 22. 5. 2023, v němž jmenovaná společnost uvedla, že „standardní postup při zpracování veřejné zakázky je z naší strany následující: po vyhodnocení technické specifikace zasíláme své požadavky výrobcům podvozků a společně s výrobcem nástavby konzultujeme pro konkrétní veřejnou zakázku jednotlivé parametry. Potom je zpracována technická dokumentace nabízeného vozidla, která je závislá na jednotlivých typech podvozků v kombinaci s nástavbou. Z ní je následně možné vyčíst jednotlivé parametry, vč. obrysového průměru zatáčení.“ Stejně tak společnost CONTSYSTEM ve svém vyjádření ze dne 11. 5. 2023 uvedla: „Všeobecně můžeme konstatovat, že tyto technická řešení projednáváme s příslušným výrobcem podvozků s kterým spolupracujeme na nabídce pro konkrétní VŘ.“, případně lze odkázat i na vyjádření společnosti KOBIT ze dne 10. 5. 2023, v němž je uvedeno, že „výběr vhodného podvozku by záležel na splnění technických podmínek. […] Vzhledem k předmětu plnění, který zadavatel veřejné zakázky poptával, se soutěže mohl zúčastnit kdokoliv působící na relevantním trhu.“ Společnost HCS Centrum ve svém vyjádření ze dne 19. 5. 2023 konstatovala: „Ano, byli by jsme schopni v uvedeném období dodat PKN, na podvozcích Iveco, MAN, Mercedes-Benz, Volvo, Scania, Renault, na všech těchto podvozcích bychom byli schopni plnit max. stanovený obrysový průměr zatáčení (podvozek včetně NHJ, JNK a kontejneru) 22,5 m.“ Z výše uvedených odpovědí je tedy zřejmé, že dodavatelé působící na relevantním trhu mohli v případě šetřeného zadávacího řízení zvažovat podání své nabídky i s využitím výše uvedených podvozků značek Man nebo Mercedes-Benz, které výrobci podvozků těchto značek zmínili ve svých odpovědích, resp. též s využitím podvozků společnosti Scania, na základě jejíž žádosti obviněný v šetřeném případě přistoupil ke zmírnění maximální hodnoty předmětného parametru.

134. Ve světle výše uvedeného tak nemůže obstát argumentace obviněného, že navýšením hodnoty daného parametru došlo k rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů pouze o dalšího výrobce podvozků – dodavatele Scania, neboť jak plyne z Úřadem realizovaného průzkumu trhu, provedením předmětné změny zadávací dokumentace obviněný nově umožnil podat nabídku do předmětného zadávacího řízení nejen dodavateli Scania působícímu jako výrobce podvozků PKN, ale i všem dalším dodavatelům působícím na relevantním trhu, kteří mohli obviněnému nabídnout PKN zkompletovaný na uvedeném podvozku výrobce Scania. V daném případě přitom není rozhodující, zda tito další dodavatelé mohli podat nabídku i před provedenou změnou za využití podvozku jiného výrobce, neboť nelze předvídat obchodní politiku jednotlivých dodavatelů a nelze tak vyloučit např. situaci, že některý z dodavatelů mohl s využitím podvozků výrobce Scania podat konkurenceschopnější nabídku s ohledem na jím ujednané podmínky s tímto výrobcem, než pokud by svoji nabídku kalkuloval s využitím podvozku jiného výrobce. Nehledě na to však Úřad opakovaně uvádí, že kromě výše uvedeného z Úřadem provedeného průzkumu trhu dále vyplynulo, že provedením předmětné změny zadávací dokumentace obviněný umožnil dodavatelům působícím na relevantním trhu nabídnout PKN zkompletovaný na minimálně dalších dvou typech podvozků značek Man a Mercedes-Benz specifikovaných výše, které nemohly být nabídnuty před provedenou změnou, neboť nesplňovaly původní požadavek obviněného na maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení 21 m. Z uvedeného tak jednoznačně plyne, že předmětná změna zadávací dokumentace provedená obviněným nepochybně měla potenciál rozšířit okruh možných dodavatelů předmětu plnění veřejné zakázky.

135. Zadavatel v souvislosti se změnou zadávacích podmínek dne 10. 1. 2018 prodloužil lhůtu pro podání nabídek do dne 22. 1. 2018 do 7:00 hodin. Celková délka lhůty pro podání nabídek od předmětné změny zadávacích podmínek ze dne 10. 1. 2018 tak činila pouze 11 kalendářních dnů, ačkoliv „původní“ lhůta pro podání nabídek činila 48 kalendářních dnů. Za rozhodný moment, kdy měla být lhůta pro podání nabídek prodloužena – a to ve smyslu § 99 odst. 2 zákona minimálně tak, aby od odeslání změny nebo doplnění zadávací dokumentace činila nejméně celou původní lhůtu pro podání nabídek – je přitom nutné považovat změnu zadávacích podmínek ze dne 10. 1. 2018 provedenou prostřednictvím dokumentu Změna ZD z téhož dne, který byl téhož dne uveřejněn na profilu zadavatele, přičemž téhož dne bylo oznámení o provedené změně odesláno i do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie. Právě od tohoto dne měli mít případní další dodavatelé, kterým by tato změna umožnila účast v zadávacím řízení, garantováno, že budou mít k dispozici alespoň celou původní lhůtu pro podání nabídek tak, aby byli z časového hlediska schopni vypracovat a podat svoje nabídky. Úřad opakuje, že předmětná změna zadávacích podmínek mohla rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, protože došlo ke zmírnění požadavků na technické podmínky, kdy zadavatel upravil maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení PKN z původně požadovaných 21 m na 22,5 m, tzn. zadávacího řízení se mohlo zúčastnit více dodavatelů, tedy i ti, kteří sice disponují požárním kontejnerovým nosičem, avšak tento nesplňoval zadavatelův původní požadavek na maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení PKN 21 m, ale již splňuje požadavek na maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení PKN 22,5 m. Uvedený potenciál provedené změny rozšířit okruh možných dodavatelů přitom dokládá i výše popsaný Úřadem provedený průzkum trhu, kdy byla Úřadem jednoznačně identifikována množina dodavatelů, která v rozhodné době mohla dodat konkrétní typy poptávaného PKN splňující obviněným nově stanovenou maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení 22,5 m, ale nikoliv původní hodnotu tohoto parametru 21 m. Jedná se navíc o nadlimitní veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném řízení, jejíž oznámení o zakázce bylo uveřejněno jak ve Věstníku veřejných zakázek, tak i v Úředním věstníku Evropské unie, tudíž nebyla vyloučena ani existence potenciálních dodavatelů z některé z členských zemí Evropské unie.

136. Pro úplnost Úřad k délce lhůty pro podání nabídek uvádí, že tato lhůta by měla dodavatelům zaručovat dostatečný časový prostor, aby se o veřejné zakázce nejen dozvěděli, ale aby rovněž mohli zpracovat svoji nabídku tak, aby co nejlépe odpovídala všem požadavkům zadavatele, tzn. aby nabídka mohla být řádně zpracována. Obecně lze za zcela nepřípustný označit takový postup, kdy zadavatel v krátkém časovém úseku před uplynutím lhůty pro podání nabídek změní zadávací podmínky způsobem majícím vliv na rozhodování dodavatelů o podání nabídky, aniž by dodavatelům poskytl dostatek času na přípravu nabídky. Ač v šetřené věci činila lhůta pro podání nabídek od provedené změny ještě 11 dnů, zákon při takové změně zadávacích podmínek, která může rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, vyžaduje, aby od provedení (odeslání) takové změny lhůta činila minimálně celou její původní délku, tzn. v šetřeném případě 48 dnů. Pokud zadavatel takto nepostupoval a lhůtu neprodloužil tak, aby od provedení změny činila alespoň celou její původní délku, jednal v rozporu se zákonem. Ač může v otevřeném zadávacím řízení podle § 57 zákona činit lhůta pro podání nabídek v určitých případech i pouze 30 dnů, je třeba akcentovat, že zadavatel vždy stanovuje lhůtu pro podání nabídek s ohledem na složitost a náročnost předmětu veřejné zakázky. Pokud tedy zadavatel ještě před zahájením zadávacího řízení dospěl k závěru, že v případě šetřené veřejné zakázky je adekvátní lhůta pro podání nabídek v délce 48 dní, pak tím deklaroval, že právě tato je lhůta dostatečná, přičemž takovou lhůtu pak zadavatel musí zachovat po celou dobu zadávacího řízení, tzn. i po provedení takové změny, která může rozšířit okruh potenciálních dodavatelů, aby i tito „noví“ dodavatelé, kteří jsou po provedené změně schopni podat nabídku, měli právě onu zadavatelem stanovenou, v konkrétní veřejné zakázce přiměřenou, lhůtu pro podání nabídek.

137. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel v šetřené veřejné zakázce na základě dokumentu Změna ZD ze dne 10. 1. 2018 upravil maximální hodnotu obrysového průměru zatáčení PKN z původně požadovaných 21 m na 22,5 m, přičemž po provedení předmětné změny zadávací dokumentace, a to v rozporu s § 99 odst. 2 zákona, věta druhá, neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku (tj. 48 kalendářních dnů), ač se jednalo o změnu zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh potenciálních dodavatelů.

138. Na výše uvedeném nezákonném postupu nic nemění ani obviněným zmíněná skutečnost, že předmětná hodnota obrysového průměru zatáčení nebyla hodnotícím kritériem veřejné zakázky, neboť předmětné ustanovení § 99 odst. 2 věty druhé zákona nerozlišuje situace, zda byla změna zadávacích podmínek provedena v rámci hodnotícího kritéria či nikoliv. Zákon v této souvislosti klade důraz pouze na skutečnost, zda se jednalo o změnu (nebo doplnění) zadávací dokumentace, která může rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, přičemž v takovém případě je zadavatel povinen prodloužit lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku.

139. Co se týče možnosti ovlivnění výběru dodavatele, Úřad konstatuje, že z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že k naplnění skutkové podstaty přestupku podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) zákona postačí, pokud jednání zadavatele, kterým porušil pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky, bylo alespoň potenciálně schopné ovlivnit výběr dodavatele. Není rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, ale postačí eventuální možnost ovlivnění.

140. Skutečnost, že uvedený postup zadavatele mohl mít vliv na výběr dodavatele, je zřejmá z textu výše uvedeného odůvodnění tohoto rozhodnutí a spočívá v tom, že dodavatelům nebyl dán dostatečný časový prostor pro to, aby po provedené změně zadávací dokumentace mohli tuto promítnout do svých nabídek. Nelze vyloučit, že pokud by dodavatelé měli přiměřenou lhůtu k reakci na zadavatelem provedenou změnu zadávací dokumentace, mohla by tato skutečnost v konečném důsledku ovlivnit výběr dodavatele. Úřad v této souvislosti opakuje již výše dovozené závěry z jím provedeného průzkumu trhu, že v obecné rovině nelze v posuzovaném případě vyloučit, že by předmětnou změnou mohlo dojít k rozšíření okruhu dodavatelů, neboť jak vyplynulo z uvedeného průzkumu trhu, obviněný touto změnou zadávací dokumentace umožnil dodavatelům působícím na relevantním trhu dodání dalších typů požárních kontejnerových nosičů, které nebylo možno před provedením této změny nabídnout. Nelze tak vyloučit, že by (kdekoli) na trhu mohl existovat další potenciální dodavatel, který by mohl podat svou nabídku, pokud by zadavatel v důsledku změny zadávací dokumentace prodloužil lhůtu k podání nabídek tak, jak mu stanovuje zákon. Úřad tedy konstatuje, že součást skutkové podstaty přestupku v podobě potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v posuzovaném případě naplněna.

141. Úřad v kontextu výše uvedeného odmítá argumentaci obviněného, že v daném případě nemohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele i s ohledem na skutečnost, že vybraný dodavatel nebyl provedenou změnou ovlivněn, ani ji nijak nematerializoval ve své nabídce. Úřad k tomu uvádí, že pro dovození možného vlivu na výběr dodavatele není v daném případě určující, zda vybraný dodavatel obviněným provedenou změnu materializoval ve své nabídce či zda zůstal vybraným dodavatelem i po provedení této změny za současného neprodloužení lhůty pro podání nabídek v délce stanovené zákonem, nýbrž pro posouzení výše uvedeného je rozhodující skutečnost, že v daném případě existovala alespoň potenciální možnost, že pokud by obviněný v souvislosti s provedenou změnou postupoval v souladu se zákonem a prodloužil lhůtu pro podání nabídek o celou její původní délku, mohl obdržet nabídky i od dalších dodavatelů, které mohly být výhodnější než nabídka vybraného dodavatele. Stejně tak je pro posouzení výše uvedeného zcela irelevantní obviněným tvrzená skutečnost, že dodavatel Scania, který se po hodnocení nabídek umístil na druhém místě, nepodal proti uvedenému postupu obviněného žádné námitky, neboť otázka podání či nepodání námitek společností Scania nehraje pro posouzení možného vlivu na výběr dodavatele (který již byl Úřadem výše dovozen) žádnou roli.

142. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že obviněný se uvedeným postupem dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. rozhodnutí

143. Úřad obecně k ustanovení § 122 odst. 3 zákona uvádí, že toto ustanovení ukládá zadavateli, aby po vyhodnocení předložených nabídek zaslal vybranému dodavateli výzvu k předložení dokumentů definovaných v ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona, tj. originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci. Tento krok není zadavatel povinen učinit jen tehdy, pokud tyto doklady již má k dispozici – např. z toho důvodu, že byly dodavatelem předloženy jako součást podané nabídky. Při vymezení rozsahu požadovaných dokladů a informací musí zadavatel vycházet z požadavků, které (jak co do jejich druhu či obsahových náležitostí, tak co do způsobu jejich prokazování) stanovil v zadávací dokumentaci.

144. Ustanovení § 122 odst. 4 zákona pak stanoví zadavateli povinnost zjistit údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, který je právnickou osobou, přičemž rozsah údajů, které má zadavatel zjistit, vymezuje zákon proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Vlastnickou strukturu vybraného dodavatele zadavatel prověří v takovém rozsahu, aby zjistil identitu fyzických osob, které mají na vybraného dodavatele – právnickou osobu relevantní vliv, definovaný zákonem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Zdrojem těchto informací je evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona o veřejných rejstřících, přičemž zjištěné údaje je pak zadavatel povinen uvést v dokumentaci o veřejné zakázce. Teprve v případě, že touto cestou nelze údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele zjistit, postupuje zadavatel dle ustanovení § 122 odst. 5 zákona, tj. výzvou podle ustanovení § 122 odst. 3 zákona vyzve vybraného dodavatele rovněž k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo ke sdělení identifikačních údajů všech osob, které jsou jeho skutečným majitelem, a rovněž k předložení dokladů, z nichž vyplývá vztah všech osob, jež naplňují definici skutečného majitele, k vybranému dodavateli (zákon současně uvádí příkladmý výčet dokumentů, jimiž lze tyto informace doložit). Údaje o skutečném majiteli slouží zadavateli mimo jiné k posouzení, zda na straně dodavatele nedošlo ke střetu zájmů. Úřad pro úplnost uvádí, že předmětné ustanovení § 122 odst. 4 zákona vešlo v účinnost k 1. 1. 2018, tedy v době před uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem.

145. Úřad zdůrazňuje, že zaslání výzvy dodavateli dle § 122 odst. 3 písm. a) a b) zákona je obligatorní součástí zadávacího řízení se shora uvedenými výjimkami. Zadavatel je tak povinen tuto výzvu vybranému dodavateli odeslat s tím, že minimální výčet požadavků na předložení výše uvedených dokumentů je daný zákonem. Zadavatel tak není oprávněn zaslání těchto dokladů po vybraném dodavateli nevyžadovat.

146. V bodě 3.8. „Doklady o kvalifikaci a jejich stáří“ části 3. „KVALIFIKACE“ zadávacích podmínek se mimo jiné uvádí, že „[d]odavatel předkládá kopie dokladů. Před uzavřením smlouvy si zadavatel od vybraného dodavatele vyžádá předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, pokud již nebyly v zadávacím řízení předloženy.“

147. V části 4. zadávacích podmínek vymezil zadavatel rozsah požadavků na prokázání splnění základní a profesní způsobilosti a technické kvalifikace dodavatelem. V bodě 4.1. části 4. zadávacích podmínek tak zadavatel stanovil, že „[d]odavatel prokáže splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice dle ustanovení § 75 zákona předložením:

a) výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) zákona,

b) potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona,

c) písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona,

d) písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) zákona,

e) potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d) zákona,

f) výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložením písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e) zákona.“

148. Dále v bodě 4.2. části 4. zadávacích podmínek zadavatel stanovil, že „požaduje po dodavateli, aby v nabídce prokázal splnění profesní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením výpisu z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence, pokud jiný právní předpis zápis do takové evidence vyžaduje.“

149. Konečně podle bodu 4.3. části 4. zadávacích podmínek prokáže dodavatel splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona tím, že „předloží seznam čtyř významných dodávek realizovaných za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení a to včetně ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele odpovídající obdobnému typu předmětu plnění uvedeného v technické specifikaci (příloha č. 1). Dodavatel v nabídce předloží písemný seznam významných dodávek předmětu plnění formou čestného prohlášení, které bude obsahovat identifikaci objednatele a kontakt na objednatele realizované dodávky.“

150. V bodě 10.4. části 10. zadávacích podmínek je mimo jiné uvedeno, že „[z]adavatel upozorňuje dodavatele, že nabídky mohou být podány v souladu s § 211 odst. 3 zákona pouze písemně elektronickou formou prostřednictvím Národního elektronického nástroje (dále jen ‚NEN‘). Dodavatel zpracuje svoji nabídku, včetně dokladů prokazujících splnění kvalifikace, plně v elektronické podobě, a to tak, aby mohla být podána prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje NEN. (…) Veškerá komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v průběhu zadávacího řízení probíhá elektronicky prostřednictvím Národního elektronické nástroje a prostřednictvím datových schránek.“

151. V dokumentaci o zadávacím řízení veřejné zakázky, která byla Úřadu zadavatelem předložena, však nebyl dohledán žádný doklad o tom, že zadavatel vyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci nebo že zjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele, který je jakožto společnost s ručením omezeným právnickou osobou. V dokumentaci není založen ani vytištěný výpis z evidence údajů o skutečných majitelích, záznam o zjištěných údajích ani výzva vybranému dodavateli k předložení výpisu z evidence obdobné evidenci údajů o skutečných majitelích nebo dokladů, z nichž je možné takové informace zjistit.

152. Zadavatel sám navíc ve svém vyjádření ze dne 6. 8. 2019 Úřadu mimo jiné sdělil, že „[d]okumenty dokládající skutečnosti, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu s § 122 odst. 3 písm. a) odst. 4 zákona, tj. že vyzval dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci a zjistil údaje o skutečném majiteli, zadavatel nedisponuje, a proto je nemůže Úřadu předložit. Zadavatel sděluje, že dodavatel nebyl vyzván k předložení výše uvedeného z důvodu administrativního pochybení administrátora, který měl tuto veřejnou zakázku na starosti.“ Obviněný tedy nikterak nepopírá, že při zadávání veřejné zakázky nedostál své zákonné povinnosti dle ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona.

153. Úřad pak pro úplnost zkoumal, zda v šetřeném případě nebyly naplněny podmínky pro uplatnění výjimky z povinnosti zadavatele vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, tedy zda zadavatel neměl tyto doklady k dispozici v originálním znění či v ověřených kopiích již z dřívějška.

154. Ze zadávacích podmínek vyplývá, že nabídky na veřejnou zakázku mohly být podány pouze elektronicky prostřednictvím Národního elektronického nástroje. Stejným způsobem, tedy elektronicky, proto musely být předkládány rovněž doklady prokazující splnění kvalifikace.

155. Nabídka vybraného dodavatele obsahovala ve vztahu k prokázání splnění kvalifikace vybraného dodavatele tyto doklady:

výpisy z evidence rejstříku trestů fyzických osob Radima Holaně ze dne 8. 1. 2018 a Josefa Mališe ze dne 10. 1. 2018 včetně doložky o konverzi dokumentu z elektronické podoby do listinné,
výpis z evidence rejstříku trestů právnických osob vybraného dodavatele ze dne 8. 1. 2018 včetně doložky o konverzi dokumentu z elektronické podoby do listinné,
výpis z veřejné části Živnostenského rejstříku vybraného dodavatele ze dne 8. 1. 2018 včetně doložky o konverzi dokumentu z elektronické podoby do listinné,
výpis z obchodního rejstříku vybraného dodavatele ze dne 8. 1. 2018 včetně dokladu o konverzi dokumentu z elektronické podoby do listinné,
potvrzení Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj o neexistenci daňových nedoplatků vůči orgánům Finanční správy ČR ze dne 10. 1. 2018 včetně „Doložky konverze na žádost do dokumentu v listinné podobě“,
potvrzení Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava o neexistenci splatného nedoplatku vybraného dodavatele na pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, penále a přirážce k pojistnému ze dne 11. 1. 2018 včetně „Doložky konverze na žádost do dokumentu v listinné podobě“,
potvrzení Všeobecné zdravotní pojišťovny, Regionální pobočky Ostrava, pobočky pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj o neexistenci splatného nedoplatku pojistného a penále na veřejném zdravotním pojištění vybraného dodavatele ze dne 11. 12. 2017 včetně „Doložky konverze na žádost do dokumentu v listinné podobě“,
„Čestné prohlášení – Seznam realizovaných významných zakázek“ vybraného dodavatele ze dne 10. 1. 2018 včetně „Čestného prohlášení o uskutečněné zakázce“ ze dne 25. 11. 2016, „Čestného prohlášení o uskutečněné zakázce“ ze dne 1. 8. 2016, nedatovaného „Osvědčení o uskutečněné zakázce“, jejíž předmětem byla dodávka „14 ks nákladních vozidel 4×4 v provedení požární nosič kontejnerů na podvozku Mercedes-Benz, celková hmotnost vozidla 15 tun“, a nedatovaného „Osvědčení o uskutečněné zakázce“, jejíž předmětem byla dodávka „1 ks nákladního vozidla 6×6 v provedení jednoramenný nosič kontejnerů značky Multilift s natahovací kapacitou 18 tun na podvozku TATRA, celková hmotnost vozidla 26 tun.“

(dále společně jako „doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele“).

156. Z obdržené dokumentace o zadávacím řízení veřejné zakázky vyplývá, že doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele, jež jsou součástí nabídky vybraného dodavatele, mají formu „skenu“ (elektronické kopie) listinné podoby příslušného dokumentu a nejsou opatřeny příslušnou doložkou o konverzi[3]. Vzhledem k tomu, že s ohledem na uvedené je třeba doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele posuzovat jako jejich prosté kopie, má Úřad za prokázané, že zadavatel v šetřeném případě předmětné doklady o kvalifikaci vybraného dodavatele již dříve k dispozici neměl, a proto mu prokazatelně vznikla povinnost vyzvat vybraného dodavatele k předložení originálu nebo ověřené kopie předmětných dokumentů.

157. Na základě zjištěných skutečností má tedy Úřad za prokázané, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, ačkoliv mu tato povinnost vznikla, neboť tyto doklady neměl k dispozici již dříve. Současně má Úřad za prokázané, že zadavatel v rozporu se zákonem nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele.

158. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 9. 3. 2023 mj. argumentoval tím, že v případě šetřeného přestupku nebyla naplněna podmínka společenské škodlivosti. Dle obviněného je nepochybné, že jeho postup nebyl netransparentní, když důvodem nevyzvání vybraného dodavatele nebyla snaha o zastření skutečných motivů obviněného, nýbrž administrátorem ne zcela pochopená dikce § 122 odst. 3 písm. a) zákona, která způsobila zmíněné pochybení administrátora. Administrátor byl totiž přesvědčen, že má-li ověřené kopie dokladů k dispozici v elektronické podobě (uvedené ustanovení zákona totiž nestanoví explicitní charakter úředně ověřených kopií), nemusí již vybraného dodavatele vyzývat k předložení originálů nebo úředně ověřených kopií. Administrátor neměl dle obviněného žádné pochybnosti o autenticitě předložených dokladů, když měl zároveň z veřejně dostupného registru smluv ověřeno, že tentýž vybraný dodavatel ve stejném čase uzavřel úplatné smlouvy na stejný či obdobný předmět plnění s jinými veřejnými zadavateli. Obviněný dále dodává, že ani Úřad nijak nezpochybnil autenticitu předložených dokumentů, přičemž obviněný svým postupem žádnému jinému subjektu nezpůsobil žádnou újmu.

159. K výše uvedené argumentaci obviněného Úřad konstatuje, že účelem ustanovení § 122 odst. 3 zákona je zajistit, aby nebyly pochybnosti o kvalifikaci vybraného dodavatele před tím, než s ním bude uzavřena smlouva. Tyto pochybnosti má dle záměru zákonodárce vyloučit právě předložení originálů nebo ověřených kopií listin, které zadavatel k prokázání kvalifikace požadoval. Úřad v kontextu své rozhodovací praxe[4] uvádí, že nelze dovozovat, že by automaticky postrádalo prvek společenské škodlivosti takové jednání zadavatele, který opomene zákonem předvídaným způsobem zkoumat, zda vybraný dodavatel opravdu disponuje tvrzenou kvalifikací. Pokud zadavatel vyžaduje v zadávací dokumentaci předložení konkrétních dokumentů, je povinen ohledně těchto dokladů postupovat dle § 122 zákona. V opačném případě bude zasaženo do řádného ověření kvalifikace dodavatelů, což je situace nežádoucí a škodlivě zasahující do řádného běhu zadávacích řízení. V daném případě tak nelze nezákonný postup obviněného spočívající v neověření jím požadované kvalifikace osoby vybraného dodavatele zákonem předepsaným způsobem ospravedlnit pochybením administrátora veřejné zakázky způsobeným jeho nepochopením dikce daného ustanovení zákona. Nehledě na výše uvedené obviněný dále ve svém citovaném vyjádření uvádí, že např. z hlediska ověření dokladů předložených (ve formě elektronické kopie) vybraným dodavatelem za účelem prokázání splnění požadavků na technickou kvalifikaci administrátor veřejné zakázky z veřejně dostupného registru smluv zkontroloval, že vybraný dodavatel uzavřel úplatné smlouvy na stejný či obdobný předmět plnění s jinými veřejnými zadavateli, kdy obviněný v této souvislosti konkrétně zmiňuje „Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje - dodávka PKN (3. ledna 2018)“ a „Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje - dodávka technického kontejneru (14. prosince 2017)“. V bodě 4.3. části 4. zadávacích podmínek však obviněný po dodavatelích požadoval za účelem prokázání splnění technické kvalifikace předložení seznamu 4 významných dodávek realizovaných za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, přičemž vybraný dodavatel ve své nabídce předložil doklady k významným dodávkám od objednatelů PROMET CZECH s.r.o., Ministerstvo vnitra – GŘ HZS a Záchranný útvar HZS ČR Hlučín. Z uvedeného tak vyplývá, že administrátorem veřejné zakázky ověřované smlouvy z registru smluv neodpovídají referencím předloženým vybraným dodavatelem v průběhu zadávacího řízení. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti tak Úřad uzavírá, že v šetřeném případě nelze konstatovat nenaplnění podmínky společenské škodlivosti spáchaného přestupku v souvislosti s postupem obviněného, který neověřil kvalifikaci vybraného dodavatele zákonem stanoveným způsobem ve smyslu ustanovení § 122 odst. 3 písm. a) zákona.

160. Úřad konstatuje, že nedodržení výše citovaných zákonných ustanovení ze strany obviněného mohlo ovlivnit výběr dodavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Zadavatel svým postupem (kdy nevyzval vybraného dodavatele k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, ačkoliv je neměl k dispozici, a nezjistil údaje o skutečném majiteli vybraného dodavatele) nepostavil před ostatními účastníky zadávacího řízení (i před sebou samým) najisto (zajištěním zákonem předvídané podoby dokladů o kvalifikaci vybraného dodavatele), zda má vybraný dodavatel dostatečnou kvalifikaci pro poptávané plnění dle stanovených podmínek a pravidel v rámci zadávací dokumentace a zda k uzavření smlouvy zadavatel přistoupí s dodavatelem, u něhož jsou známy údaje o jeho skutečném majiteli, jak předvídá zákon. Postup obviněného v roli zadavatele se tak v šetřeném případě ve svém důsledku stal netransparentním, tedy nejasným, jenž vzbuzuje reálné pochyby o kompetentnosti vybraného dodavatele a potažmo i o skutečných motivech obviněného, tedy zapříčinil i porušení zásady transparentnosti stanovené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Nelze přitom vyloučit, že v případě, kdy by obviněný dostál svým zákonným povinnostem, mohla v průběhu zadávacího řízení vzniknout i situace, kdy by vybraný dodavatel potřebné údaje a doklady podle § 122 odst. 3 nepředložil, pročež by byl zadavatel povinen dle § 122 odst. 7 zákona vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení vyloučit. Výběr dodavatele by pak pokračoval mezi zbylými účastníky zadávacího řízení. Z uvedeného je patrné, že podmínka minimálně potenciálního vlivu na výběr dodavatele byla v šetřeném případě naplněna.

161. Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. rozhodnutí

162. Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem zadavatele uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení. Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Zásada transparentnosti je přitom naplněna pouze v případě, že zadavatel uveřejňuje zákonem stanovené údaje a dokumenty včas a řádně v souladu se zákonem. Jedině tak jsou informace o veřejné zakázky úplné a spolehlivé, což je nezbytná podmínka transparentnosti ve vztahu k účastníkům zadávacího řízení i široké veřejnosti, kterým jsou tyto informace určeny.

163. Úřad dále v obecné rovině uvádí, že zadavatel má podle zákona mimo jiné povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či jeho zrušením. Podle § 126 zákona je zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému. Pro splnění požadavků ustanovení § 126 zákona je tedy nezbytné kumulativní splnění tří podmínek, a to podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, podmínky jeho odeslání ve lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému a podmínky, podle které tak má zadavatel učinit způsobem podle § 212 zákona. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně všechny tři výše uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v § 126 zákona.

164. Co se týče způsobu uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení šetřené veřejné zakázky, Úřad uvádí, že z obdržené dokumentace vyplývá, že se v šetřeném případě jednalo o nadlimitní veřejnou zakázku. V souladu s § 212 odst. 3 písm. b) zákona tak měl zadavatel povinnost odeslat předmětné oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a rovněž do Úředního věstníku Evropské unie.

165. Kupní smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla uzavřena s vybraným dodavatelem dne 7. 3. 2018. Vzhledem k § 126 v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. b) zákona tak byl zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a dále do Úředního věstníku Evropské unie v termínu do 30 dnů od uzavření dotčené kupní smlouvy. S ohledem na uvedené byl tedy zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a také do Úředního věstníku Evropské unie nejpozději dne 6. 4. 2018.

166. Z bodu VI.5) „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 6. 2018 pod ev. č. formuláře F2018-019151 vyplývá, že toto oznámení bylo odesláno k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 6. 2018. Z bodu VI.5) „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ uveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 6. 2018 pod ev. č. 2018/S 112-254682 vyplývá, že oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky bylo odesláno k uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie dne 11. 6. 2018.

167. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad shrnuje, že zadavatel v šetřeném případě postupoval v rozporu s ustanovením § 126 zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. b) zákona, neboť neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení veřejné zakázky k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie do 30 dnů od uzavření kupní smlouvy ze dne 7. 3. 2018, tedy nejpozději dne 6. 4. 2018, ale učinil tak až dne 11. 6. 2018. Uvedeným postupem se tak obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. rozhodnutí

168. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že v § 217 odst. 1 zákona je stanovena povinnost zadavatele vyhotovit písemnou zprávu o každém zadávacím řízení, přičemž dle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel rovněž povinen vypracovanou písemnou zprávu uveřejnit na svém profilu zadavatele, a to do 30 pracovních dnů ode dne ukončení zadávacího řízení, přičemž ukončením zadávacího řízení se dle § 51 odst. 1 zákona rozumí uzavření smlouvy, rámcové dohody či zavedení dynamického nákupního systému nebo, pro případ zrušení zadávacího řízení, okamžik podrobně specifikovaný v § 51 odst. 2 zákona. Úřad zdůrazňuje, že stejně jako v případě výše uvedené povinnosti zadavatele odeslat k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení, je rovněž v případě povinnosti uveřejnit písemnou zprávu zadavatele na jeho profilu účelem této povinnosti zejména posílení transparentnosti zadávacího řízení a jeho lepší zpětná kontrola či přehlednost jednotlivých skutečností, a proto představuje významný nástroj pro dohled nad zadáváním veřejných zakázek. Písemná zpráva zadavatele totiž shrnuje nejdůležitější body průběhu zadávání veřejné zakázky, přičemž musí dle § 217 odst. 2 zákona obsahovat mimo jiné takové náležitosti jako použitý druh zadávacího řízení, označení všech účastníků zadávacího řízení, označení dodavatele (či dodavatelů), s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda včetně odůvodnění jejich výběru, a další.

169. Úřad dále uvádí, že pro naplnění požadavků dle ustanovení § 217 odst. 5 zákona je nezbytné kumulativní splnění tří podmínek, a to podmínky samotného uveřejnění písemné zprávy zadavatele, dále podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a rovněž podmínky uveřejnění této písemné zprávy ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení předmětného zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně všechny tři výše uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona.

170. Jak již Úřad uvedl výše, kupní smlouva na předmětnou veřejnou zakázku byla s vybraným dodavatelem uzavřena dne 7. 3. 2018, přičemž tímto dnem bylo podle § 51 odst. 1 zákona také ukončeno zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku. S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 217 odst. 1 a 5 zákona tak byl zadavatel povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a uveřejnit ji na svém profilu do 30 pracovních dnů od ukončení předmětného zadávacího řízení, tj. v šetřeném případě do 30 pracovních dnů od uzavření kupní smlouvy ze dne 7. 3. 2018. Zadavatel byl tedy s ohledem na právě uvedené povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a uveřejnit ji na profilu zadavatele nejpozději dne 20. 4. 2018.

171. Z profilu zadavatele však vyplývá, že písemná zpráva zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku zde ve výše specifikované lhůtě, ani později (do dne vydání tohoto rozhodnutí), uveřejněna nebyla. Z vyjádření zadavatele ze dne 15. 8. 2019 k žádosti č. 2 přitom vyplývá, že písemná zpráva zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nebyla vůbec vyhotovena.

172. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti Úřad shrnuje, že zadavatel v šetřené věci postupoval v rozporu s ustanovením § 217 odst. 1 a 5 zákona, neboť nevyhotovil písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a v důsledku toho ji ani neuveřejnil na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tedy nejpozději dne 20. 4. 2018. Uvedeným jednáním se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

K výroku V. rozhodnutí – uložení pokuty

173. Úřad výše konstatoval, že se obviněný dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) a § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona, tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí.

174. Ještě, než Úřad přistoupil k uložení pokuty, zabýval se tím, zda v daném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupky, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 zákona o přestupcích, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím.

175. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

176. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

177. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 5 zákona. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až IV. rozhodnutí dne 7. 3. 2018 (výrok I. a II. rozhodnutí), dne 7. 4. 2018 (výrok III. rozhodnutí) a dne 21. 4. 2018 (výrok IV. rozhodnutí). Správní řízení ve věci spáchání přestupků bylo zahájeno doručením příkazu obviněnému dne 16. 2. 2023. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za předmětné přestupky tedy nezanikla.

178. Podle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.

179. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad v přestupkovém řízení uloží pokutu podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední v souladu s § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestný, a to v prvé řadě s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).

180. V daném případě se obviněný dopustil dvou přestupků dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona (viz výrok I. a výrok II. tohoto rozhodnutí), přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona (viz výrok III. tohoto rozhodnutí) a přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona (viz výrok IV. tohoto rozhodnutí). Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek dle § 268 odst. 1 písm. a) uloží pokuta do výše 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadávání se obviněný v roli zadavatele dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. a ve výroku II. tohoto rozhodnutí činí dle kupní smlouvy částku 4 313 650 Kč vč. DPH (viz bod 7. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) tak činí částku 431 365 Kč. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se pak za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona. Úřad tudíž konstatuje, že přestupky uvedené ve výrocích I. až II. tohoto rozhodnutí jsou přísněji trestné než přestupky uvedené ve výrocích III. a IV. tohoto rozhodnutí.

181. Z výše uvedeného je však také zřejmé, že přestupky uvedené ve výroku I. až II. tohoto rozhodnutí mají totožnou horní hranici pokuty, tedy za tyto přestupky lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, který posoudil jako nejzávažnější, a to z důvodu nejvyšší míry škodlivosti jednání obviněného. Porušení § 99 odst. 2 zákona v případě spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí může mít negativní dopad na široký okruh potenciálních dodavatelů, a tak je z hlediska potenciálního dopadu na hospodářskou soutěž závažnější, než v případě porušení zákonných povinností dle § 122 odst. 3 písm. a) a odst. 4 zákona v případě spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, kdy dané pochybení má primárně potenciální negativní dopad „pouze“ na účastníky zadávacího řízení, nikoliv celý okruh potenciálních dodavatelů. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích II., III. a IV. rozhodnutí tedy Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti.

182. Úřad v návaznosti na výše uvedené dále akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

183. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

184. V šetřeném případě jednáním obviněného nedošlo k zákonem předvídanému postupu podle § 99 odst. 2 věta druhá zákona, když s realizovanou změnou zadávací dokumentace, která mohla rozšířit okruh možných účastníků zadávacího řízení, současně neprodloužil lhůtu pro podání nabídek tak, aby od odeslání předmětné změny činila nejméně celou svou původní délku. Zde uvedeným, kdy byla obviněnému dána ze zákona povinnost prodloužit s ohledem na nastalou situaci lhůtu pro podání nabídek opět alespoň na její původní délku, kterou však nesplnil, když danou lhůtu stanovil kratší, obviněný obešel zákonem předvídaný postup a v důsledku tak i zákonem předvídané zajištění náležité hospodářské soutěže pro potenciální dodavatele poptávaného plnění v intencích základních principů vyplývajících z § 6 zákona, čímž mohl narušit i možnost řádného výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky dle zákona. Postupem obviněného tak došlo k porušení právem chráněného zájmu spočívajícího v řádné a nerušené hospodářské soutěži a v transparentním nakládání s veřejnými prostředky v rámci zadávání a realizace veřejných zakázek (ať už putativně, či reálně). Úřad podotýká, a v šetřeném případě zohledňuje, že zájem veřejnosti na nerušené hospodářské soutěži a na transparentním vynakládání veřejných prostředků, a úměrně s ním i závažnost porušování takového zájmu, stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky.

185. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že v případě spáchání šetřeného přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona byla jednáním obviněného ovlivněna konkurenceschopnost nabídek dodavatelů, kteří neměli dostatečně dlouhou dobu k tomu, aby mohli změny zadávací dokumentace do své nabídky promítnout, což mohlo vést k potenciálnímu vyloučení řádné hospodářské soutěže mezi možnými zájemci o veřejnou zakázku, kteří by byli schopni předmět plnění realizovat. V šetřeném případě tak nebyl naplněn základní cíl zákona, jímž je zajištění transparentního a rovného prostředí pro soutěž za účelem následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů. V obecné rovině tak nelze vyloučit, že pokud by zadavatel přiměřeně prodloužil lhůtu pro podání nabídek, mohl by svou nabídku podat také další potenciální dodavatel a hospodářská soutěž by mohla být větší, přičemž současně nelze vyloučit, že případné plnění na základě nabídky jiného dodavatele mohlo být pro obviněného z pohledu množství vynaložených finančních prostředků výhodnější.

186. Jako polehčující okolnost Úřad v tomto případě vyhodnotil skutečnost, že ačkoliv zadavatel v souvislosti se změnou zadávacích podmínek neprodloužil lhůtu pro podání nabídek dostatečně tak, aby od odeslání změny zadávací dokumentace činila nejméně celou svou původní délku (tj. alespoň 48 kalendářních dnů), přesto na prodloužení předmětné lhůty zcela nerezignoval, když předmětnou lhůtu nově stanovil tak, že činila od odeslání změny zadávací dokumentace 11 kalendářních dnů.

187. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 9. 3. 2023 dále poukázal na možnou polehčující okolnost ve smyslu § 39 písm. d) zákona o přestupcích spočívající v tom, že pachatel oznámil přestupek správnímu orgánu a při jeho objasnění účinně napomáhal, a to s ohledem na skutečnost, že kontrola postupu obviněného, na základě které bylo zahájeno předmětné řízení o přestupcích, byla zahájena v návaznosti na předání zjištění od Ministerstva vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, jež tvoří s obviněným s ohledem na § 1 odst. 1 a § 5 zákona o hasičském záchranném sboru jeden funkční celek. Úřad v této souvislosti uvádí, že v šetřeném případě nedošlo k oznámení předmětných přestupků ze strany pachatele, tedy obviněného, nýbrž ze strany Ministerstva vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky, jakožto nadřízeného orgánu obviněného v návaznosti na proběhlou veřejnosprávní kontrolu postupu obviněného. Ačkoliv tedy oba tyto subjekty tvoří složky hasičského záchranného sboru ve smyslu obviněným citovaných ustanovení zákona o hasičském záchranném sboru, jedná se o dvě samostatné právnické osoby, přičemž pachatelem je v případě šetřených přestupků pouze obviněný. Z uvedeného důvodu tak Úřad nezohlednil výše uvedené skutečnosti tvrzené obviněným jakožto polehčující okolnost ve smyslu § 39 písm. d) zákona o přestupcích.

188. Co se týká dalších okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí spáchán, Úřad shledal ve smyslu § 40 písm. b) zákona o přestupcích jako přitěžující okolnost spáchání přestupků uvedených ve výrocích II., III. a IV. tohoto rozhodnutí.

189. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další přitěžující nebo polehčující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

190. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl, že: „[…] hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejností a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

191. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí dne 7. 3. 2018. V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě zohlednil jako okolnost svědčící ve prospěch snížení ukládané pokuty časový rozestup mezi spácháním přestupku a okamžikem jeho potrestání, tj. časové rozmezí delší než pět let.

192. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009 – 62 ze dne 18. 6. 2009, popřípadě rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 245/2015 – 33 ze dne 16. 8. 2016. V prvně uvedeném rozsudku soud dovodil, že „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 – 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.'“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení' (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).

193. Úřad se tedy zabýval otázkou, zda přestupek, za který je obviněnému ukládána sankce, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávaným přestupkem v souběhu.

194. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit svojí nepřiměřeností vzhledem k dalším okolnostem jako krajně „nespravedlivá“. Z výsledku hospodaření obviněného[5] je zřejmé, že obviněný v roce 2023 hospodaří s plánovanými příjmy ve výši 224 061 000 Kč. Úřad tak konstatuje, že stanovená výše pokuty nemůže být vzhledem k výši finančních prostředků, kterými obviněný hospodaří, považována za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující jeho ekonomickou podstatu (a v tomto smyslu nespravedlivou).

195. Při posuzování výše uložené pokuty vycházel Úřad z premisy, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, jež nelze oddělit, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta musí být natolik intenzivní, aby byla obviněným pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Uložení pokuty v šetřeném případě dle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

196. Na základě výše uvedeného a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, uložil Úřad obviněnému za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí pokutu uvedenou ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

197. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754‑17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku VI. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

198. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

199. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

200. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

201. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.

202. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

203. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu zřízený u pobočky České národní banky v Brně, číslo účtu 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000111.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ─ Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Česká republika – Hasičský záchranný sbor hlavního města Prahy, Sokolská 1595/62, 120 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] dostupném z: https://nen.nipez.cz/SeznamZadavacichPostupu/ZakladniInformaceOZadavacimPostupuM-206538934-65299906/ZakladniInformaceOZadavacimPostupu-206538934-65299906 (dále jen „profil zadavatele“)

[2] Obviněný v této souvislosti zmiňuje Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje – dodávka PKN (3. 1. 2018) a Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje – dodávka technického kontejneru (14. 12. 2017).

[3] Pozn. Úřadu: K autorizované konverzi dokumentů Úřad uvádí, že podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, se konverzí rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru způsobem zajišťujícím shodu obsahu těchto dokumentů a připojení doložky o provedení konverze. Ustanovení § 22 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl.

[4] Viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0019/2021/VZ, č. j. ÚOHS-08847/2021/161/HBa ze dne 16. 3. 2021

[5] dostupného z https://monitor.statnipokladna.cz/ucetni-jednotka/70886288/prehled?rad=t&obdobi=2304

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:	Veřejné zakázky
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 23412/2023/500spisová značka: S0111/2023/VZ

I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

II. K POSTUPU ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH A PRŮBĚH ŘÍZENÍ

III. ZÁVĚRY ÚŘADU

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 23412/2023/500
spisová značka: S0111/2023/VZ