číslo jednací: 35976/2023/500
spisová značka: S0583/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | ZTV Vinohrádky Kostelec – SO 302 - Vodovod |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 9. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0583.pdf 310 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0583/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-35976/2023/500 |
|
Brno 20. 9. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Kostelec, IČO 00285005, se sídlem 696 51 Kostelec 260,
v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo ze dne 29. 4. 2022 a jejího Dodatku č. 1 ze dne 20. 11. 2022 uzavřenými s vybraným dodavatelem – [JMÉNO, PŘÍJMENÍ, IČO, SÍDLO] – na realizaci veřejné zakázky „ZTV Vinohrádky Kostelec – SO 302 - Vodovod“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Kostelec, IČO 00285005, se sídlem 696 51 Kostelec 260 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky„ZTV Vinohrádky Kostelec – SO 302 - Vodovod“, kterou uzavřel dne 29. 4. 2022 s vybraným dodavatelem – [JMÉNO, PŘÍJMENÍ, IČO, SÍDLO] – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 30. 5. 2022, neboť citovanou smlouvu uveřejnil až dne 15. 12. 2022, a to v neúplném znění, bez „přílohy – položkový rozpočet“, přičemž přílohu předmětné Smlouvy o dílo neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
II.
Obviněný – obec Kostelec, IČO 00285005, se sídlem 696 51 Kostelec 260 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o dílo na realizaci veřejné zakázky „ZTV Vinohrádky Kostelec – SO 302 - Vodovod“ ze dne 29. 4. 2022, který uzavřel dne 20. 11. 2022 s vybraným dodavatelem – [JMÉNO, PŘÍJMENÍ, IČO, SÍDLO] – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jeho uzavření, tj. nejpozději do dne 20. 12. 2022, ale učinil tak až dne 24. 2. 2023.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – obec Kostelec, IČO 00285005, se sídlem 696 51 Kostelec 260 – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 5 000 Kč (pět tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Kostelec, IČO 00285005, se sídlem 696 51 Kostelec 260 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 29. 4. 2022 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – [JMÉNO, PŘÍJMENÍ, IČO, SÍDLO] (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „ZTV Vinohrádky Kostelec – SO 302 - Vodovod“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem smlouvy je dle jejího čl. 3. „Předmět plnění“ provedení díla ZTV Vinohrádky
Kostelec – SO 302 - Vodovod „v řešení dle projektové dokumentace a v rozsahu položkového rozpočtu, který je nedílnou přílohou této smlouvy.“
3. Dne 20. 11. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě (dále jen „dodatek č. 1“), kterým došlo ke změně termínu plnění díla.
4. Obviněný dne 15. 12. 2022 uveřejnil na profilu zadavatele dostupném na internetové adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-kostelec (dále jen „profil zadavatele“) smlouvu, avšak bez její přílohy – položkového rozpočtu (dále též jen „příloha“).
5. Dne 24. 2. 2023 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele dodatek č. 1.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 17. 8. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.
K výroku I. a II. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
8. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c) pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
9. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
10. Obviněný uzavřel dne 29. 4. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci veřejné zakázky.
11. Z odst. 3.1. čl. 3. „Předmět smlouvy“ smlouvy vyplývá, že nedílnou přílohou smlouvy je položkový rozpočet.
12. Podle čl. 5. „Cena díla a podmínky pro změnu sjednané ceny“ smlouvy činila cena díla 599 892 Kč bez DPH, tj. 725 869 Kč včetně DPH.
13. Dne 20. 11. 2022 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě, kterým došlo ke změně termínu plnění díla.
14. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 15. 12. 2022, avšak bez její přílohy. Přílohu smlouvy obviněný na profilu zadavatele dosud neuveřejnil.
15. Z profilu zadavatele vyplývá, že dodatek č. 1 ke smlouvě byl uveřejněn dne 24. 2. 2023.
Právní posouzení
16. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela ZZVZ“), kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.
17. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.
18. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.
19. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
20. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
21. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 29. 4. 2022, byl obviněný povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději do dne 30. 5. 2022 (jelikož konec zákonné 30denní lhůty připadl na neděli 29. 5. 2022, bylo posledním dnem lhůty dle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, pondělí 30. 5. 2022). Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. řádné uveřejnění smlouvy včetně všech jejích příloh do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil až dne 15. 12. 2022, a to pouze v částečném znění, bez její přílohy, přičemž přílohu smlouvy obviněný na profilu zadavatele neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
22. Z výše uvedeného dále jednoznačně vyplývá, že jelikož byl dodatek č. 1 uzavřen dne 20. 11. 2022, byl obviněný povinen jej na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 20. 12. 2022. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění dodatku č. 1 do 30 dnů od jeho uzavření, nesplnil, když předmětný dodatek na profilu zadavatele uveřejnil až dne 24. 2. 2023, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. příkazu – uložení pokuty
23. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupků při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto příkazu.
24. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.
25. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
26. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu došlo, dle v té době platné právní úpravy[2], dne 17. 5. 2022, resp. dne 6. 12. 2022, tj. vždy první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy, resp. jejího dodatku č. 1 na profilu zadavatele. Řízení o přestupcích je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
27. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
28. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejzávažnějším, a to mimo jiné i s odkazem na možnost uložení přísnější sankce (vyšší pokuty).
29. Ve výrocích I. a II. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil dvou přestupků dle § 269 odst. 2 zákona tím, že souvislosti s uzavřením smlouvy a jejího dodatku č. 1 s vybraným dodavatelem na plnění předmětné veřejné zakázky nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když smlouvu a její dodatek č. 1 neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejich uzavření, tj. nejpozději dne 30. 5. 2022 a dne 20. 12. 2022 ve smyslu příznivější právní úpravy, přičemž předmětnou smlouvu uveřejnil obviněný na profilu zadavatele až dne 15. 12. 2022 (přílohu smlouvy však obviněný neuveřejnil ani ke dni vydání tohoto příkazu) a její dodatek č. 1 na profilu zadavatele uveřejnil až dne 24. 2. 2023. Za tyto přestupky lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu jednotlivě do výše 1 000 000 Kč.
30. Úřad přistoupil k uložení pokuty za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, který posoudil jako závažnější, a to s ohledem na skutečnost, že smlouva je základním dokumentem upravujícím vztah zadavatele a vybraného dodavatele a princip publicity zakotvený v § 219 odst. 1 zákona dává široké veřejnosti možnost seznámit se s obsahem uzavřené smlouvy a případně porovnat soulad smluvního vztahu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Povinnost uveřejnit smlouvu také chronologicky předchází povinnosti uveřejnit dodatek, který sám o sobě pouze upravuje původní znění smlouvy. K přestupku uvedenému ve výroku II. tohoto příkazu Úřad přihlédl jako k přitěžující okolnosti.
31. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009–62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015–33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008–67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
32. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.
33. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
34. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
35. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
36. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy včetně všech jejích změn a dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy a jejího dodatku.
37. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
38. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí 725 869 Kč včetně DPH. V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
39. Ve prospěch obviněného Úřad dále zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu a její dodatek č. 1 na profilu zadavatele následně uveřejnil (smlouvu bez její přílohy), a to dne 15. 12. 2022, resp. dne 24. 2. 2023 (dodatek č. 1), tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu (obsah samotné smlouvy bez přílohy) i její dodatek č. 1 na profilu zadavatele obviněný dodatečně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
40. Úřad neshledal šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.
41. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
42. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s příjmy ve výši přes 19 mil. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
43. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
44. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
45. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Kostelec, 696 51 Kostelec 260
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.
[2] Do 15. 7. 2023 byla v platnosti právní úprava, podle níž by zadavatel povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření.
