číslo jednací: 41298/2023/500
spisová značka: S0692/2023/VZ

Instance I.
Věc Pořízení NAP cely a analyzátoru parametrů palivových článků s protonově vodivou membránou - část 2 „Analyzátor parametrů palivových článku s protonově vodivou membránou“
Účastníci
  1. Univerzita Karlova
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 31. 10. 2023
Dokumenty file icon 2023_S0692.pdf 402 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0692/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-41298/2023/500

 

Brno 20. 10. 2023

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným

  • Univerzita Karlova, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1

v souvislosti se zadáváním části 2 „Analyzátor parametrů palivových článku s protonově vodivou membránou“ veřejné zakázky „Pořízení NAP cely a analyzátoru parametrů palivových článků
s protonově vodivou membránou“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno
k uveřejnění dne 12. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 7. 2018 pod
ev. č. Z2018-023417, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 135-307663,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, tento

příkaz:

I.

Obviněný – Univerzita Karlova, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1– se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 44 odst. 1 věta první citovaného zákona, neboť v zadávacím řízení na část 2 „Analyzátor parametrů palivových článků s protonově vodivou membránou“ veřejné zakázky „Pořízení NAP cely a analyzátoru parametrů palivových článků s protonově vodivou membránou“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 7. 2018 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 7. 2018 pod ev. č. Z2018-023417, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 135-307663, nepostupoval tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, když umožnil, aby se [anonymizováno], který byl
v té době společníkem a jednatelem společnosti LEANCAT s.r.o., IČO 05199956, se sídlem
U Pergamenky 1145/12, 170 00 Praha 7, která byla způsobilá dodat předmět plnění citované veřejné zakázky, o čemž jmenovaný obviněný ze své činnosti prokazatelně věděl či mohl vědět, podílel na zpracování zadávací dokumentace a současně byl jmenován a činil úkony jako člen hodnoticí komise ustanovené pro účely posouzení a hodnocení nabídek, aniž by obviněný současně kdykoliv v průběhu zadávacího řízení přijal opatření potřebná k tomu, aby [anonymizováno] tohoto svého postavení v citovaném zadávacím řízení případně nezneužil k získání osobní výhody v podobě jakéhokoliv využití produktu vyvinutého výše uvedenou společností LEANCAT s.r.o. při plnění veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a zadal veřejnou zakázku, když dne 16. 11. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem – Měřící technika Morava, s.r.o., IČO 29316715, se sídlem Babická 619, 664 84 Zastávka – kupní smlouvu na část 2 „Analyzátor parametrů palivových článků s protonově vodivou membránou“ citované veřejné zakázky.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Univerzita Karlova, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 20 000 Kč (dvacet tisíc korun českých)

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.                   ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.                  Obviněný – Univerzita Karlova, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 12. 7. 2018 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Pořízení NAP cely a analyzátoru parametrů palivových článků s protonově vodivou membránou“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 16. 7. 2018 pod ev. č. zakázky Z2018-023417, a v Úředním věstníku Evropské unie dne
17. 7. 2018 pod ev. č. 2018/S 135-307663 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.                  Předmětem části 2 veřejné zakázky označené jako „Analyzátor palivových článků s protonově vodivou membránou“ (dále jen „část 2 veřejné zakázky“) je dle ustanovení 3.1.2. zadávací dokumentace ze dne 16. 7. 2018 (dále jen „zadávací dokumentace“) „…pořízení analyzátoru parametrů palivových článků s protonově vodivou membránou. Podrobné technické specifikace předmětu plnění této části veřejné zakázky jsou obsaženy v Příloze č. 2 této zadávací dokumentace.“

3.                  Předpokládaná hodnota části 2 veřejné zakázky dle ustanovení 3.1.2 zadávací dokumentace činí 3 255 100,- Kč bez DPH.

4.                  Dle rozhodnutí o výběru dodavatele na část 2 veřejné zakázky ze dne 30. 8. 2018 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“) se stala v této části veřejné zakázky vybraným dodavatelem společnost Měřící technika Morava s.r.o., IČO 29316715, se sídlem Babická 619, 664 84 Zastávka (dále jen „vybraný dodavatel“).

5.                  Zadavatel s vybraným dodavatelem uzavřel na část 2 veřejné zakázky dne 16. 11. 2018 kupní smlouvu (dále jen „kupní smlouva“).

II.                   POSTUP ÚŘADU

6.                  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté a podle § 270 příslušný k projednání přestupků podle zákona obdržel dne 25. 10. 2022 podnět k prošetření postupu zadavatele při zadávání části 2 veřejné zakázky (dále jen „podnět“). Podnět byl zaevidován pod spis. zn. ÚOHS-P0586/2022/VZ.

Obsah podnětu

7.                  Stěžovatel v podnětu uvádí, že na základě kontroly předmětné veřejné zakázky identifikoval skutečnosti, které nasvědčují tomu, že se zadavatel dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona v případě části 2 veřejné zakázky.

8.                  Stěžovatel uvádí, že předmětem části 2 veřejné zakázky byl analyzátor parametrů palivových článků s protonově vodivou membránou (dále jen „analyzátor palivových článků“).

9.                  Stěžovatel napadá postup zadavatele, kdy zadavatel ustanovil hodnoticí komisi, do které obsadil mj. [anonymizováno] (dále jen „[anonymizováno]“), který současně dle článku 8 kupní smlouvy figuroval jako osoba oprávněná za zadavatele.

10.              Stěžovatel dále uvádí, že zadavatel obdržel v rámci zadávacího řízení na část 2 veřejné zakázky jedinou nabídku, a to od vybraného dodavatele, přičemž z přílohy č. 1 nabídky vybraného dodavatele vyplývá, že v rámci plnění části 2 veřejné zakázky dodá vybraný dodavatel přístroj vyráběný společností LEANCAT s.r.o., IČO 05199956, se sídlem U Pergamenky 1145/12, 170 00 Praha 7 (dále jen „LEANCAT“), jejímž jednatelem a společníkem byl v té době [anonymizováno]. Následně zadavatel s vybraným dodavatelem uzavřel dne 16. 11. 2018 kupní smlouvu na část 2 veřejné zakázky.

11.              Stěžovatel uvádí, že se zadavatele v rámci své kontrolní činnosti dotazoval, zda se [anonymizováno] podílel na přípravě zadávacích podmínek, přičemž zadavatel stěžovateli sdělil, že [anonymizováno] se na přípravě zadávacích podmínek části 2 veřejné zakázky podílel administrativně a věcně ji připravovaly jiné osoby.

12.              Dle stěžovatele je patrné, že [anonymizováno] se octl ve střetu zájmů, když se podílel na přípravě části 2 veřejné zakázky a byl obsazen do hodnoticí komise, která vybrala nabídku společnosti MTM, která obsahovala dodání přístroje vyráběného společností LEANCAT. Stěžovatel je toho názoru, že zadavatel měl přijmout adekvátní nápravná opatření k odstranění zmíněného střetu zájmů.

13.              Stěžovatel podnět uzavírá s tím, že podle něj došlo ze strany zadavatele k porušení § 6 a § 44 zákona. 

Další postup Úřadu

14.              Úřad svým přípisem ze dne 26. 10. 2022 vyzval zadavatele, aby se vyjádřil k obsahu podnětu a zaslal Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení.

15.              Úřadu bylo dne 7. 11. 2022 doručeno vyjádření zadavatele k obsahu podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele“).

16.              Úřadu byla prostřednictvím datové schránky dne 7. 11. 2022 doručena dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k podnětu

17.              Zadavatel ve svém vyjádření úvodem uvádí, že si je vědom, že dle ustanovení § 42 odst. 1 zákona platí, že za dodržování povinností v zadávacím řízení včetně povinností spojených s úkony, jimiž byla pověřena komise, odpovídá zadavatel, a to bez ohledu na to, zda jsou členy komise zaměstnanci nebo externí osoby.

18.              Zadavatel uvádí, že „nezpochybňuje, že na straně jednoho z jeho zaměstnanců, člena hodnoticí komise, došlo ke střetu zájmů, ale Zadavatel přes veškerá opatření, která po něm lze požadovat, neměl informace, které by ho na střet zájmů upozornily. Z tohoto důvodu Zadavatel proto ani nemohl přijmout adekvátní opatření k nápravě k odstranění střetu zájmů dle § 44 odst. 1 ZZVZ.“

19.              Zadavatel dodává, že [anonymizováno] podepsal dne 29. 8. 2018 čestné prohlášení o neexistenci střetu zájmů ve vztahu k veřejné zakázce, i když lhůta pro podání nabídek již uběhla a byl seznámen s informací, kdo je účastník zadávacího řízení v části 2 veřejné zakázky.

20.              Zadavatel dle vyjádření „v době rozhodování o předmětné veřejné zakázce neměl žádnou informaci o skutečnosti, že v rámci části plnění předmětu předmětné veřejné zakázky, část 2, dodá Dodavatel Zadavateli produkt, na jehož vývoji se podílela společnost LEANCAT, s.r.o., ve které figuruje [anonymizováno]. Přitom Zadavatel požadoval v čl. 8.3. zadávací dokumentace k výše uvedené veřejné zakázce, aby účastník zadávacího řízení
v nabídce určil části veřejné zakázky, která hodlá plnit prostřednictvím poddodavatele. Nabídka Dodavatele žádnou takovou informaci neobsahovala. Ani v průběhu plnění smlouvy Dodavatel výše uvedenou informaci Zadavateli nesdělil.“
Zadavatel dodává, že tuto informaci nesdělil ani [anonymizováno].

21.              Zadavatel dále uvádí, že [i]nformace vedoucí k podezření z možného střetu zájmů zadavatel získal až vlastním zjištěním, a to v prosinci 2020, kdy na základě vlastní iniciativy zjistil, že společnost Měřicí technika Morava s.r.o. dodala do výběrového řízení produkt, na jehož vývoji se podílela společnosti LEANCAT s.r.o.“ Děkan Matematicko-fyzikální fakulty (dále jen „MFF“) zadavatele dále na začátku roku 2021 věc oznámil kvestorovi zadavatele, přičemž byly učiněny následující kroky:

  • [anonymizováno] již zadavatelem nebyl a do budoucna nebude zadavatelem jmenován do žádné hodnoticí komise na veřejné zakázky, které by mohly jakkoliv souviset s předmětem jeho vědecké činnosti;
  • zadavatel uzavřel s [anonymizováno] dohodu o ukončení pracovního poměru
  • k 31. 12. 2022;
  • zadavatel zahájil s [anonymizováno] jednání o náhradě škody zaměstnavateli dle zákoníku práce;
  • kvestor zadavatele se obrátil na řídící orgán [stěžovatel, pozn. Úřadu] ve věci možného střetu zájmů, který následně provedl kontrolu, pročež zadavatel v srpnu 2022 vrátil dotaci ve výši 100 % na část 2 veřejné zakázky.

22.              Zadavatel podle svého vyjádření neměl žádné signály o tom, že hrozí střet zájmů a nemohl tak přijmout opatření k nápravě.

23.              Zadavatel dále upozorňuje, že část 2 veřejné zakázky byla financována z dotace na projekt „CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007414 Palivové články s nízkým obsahem platinových kovů“ spolufinancovaný z prostředků Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a byla tedy podrobena kontrole ex-post ze strany poskytovatele dotace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále také jak „MŠMT“), a to bez jakéhokoliv nálezu.

24.              Na základě kontroly provedené po dopisu kvestora zadavatele adresovaného MŠMT, byl zadavatel dne 8. 8. 2022 vyzván k vrácení dotace z důvodu porušení platných právních předpisů ve výši 100 %, což zadavatel učinil a zadavatel dle svých slov „již v současné době nese velmi nepříznivé důsledky zjištěného střetu zájmů, kdy musel vrátit již uhrazenou dotaci ve výši 3.741.737,45 Kč.“

25.              Zadavatel zároveň uvádí, že přijal další kontrolní mechanismy, aby se pochybení již neopakovala, a rozvázal pracovní poměr s [anonymizováno].

26.              Závěrem zadavatel konstatuje, že nemohlo z jeho strany dojít k porušení ustanovení § 6 odst. 1 a 2 zákona, protože evidentně nedošlo k žádné diskriminaci nebo nerovnému zacházení, natož k porušení zásady transparentnosti a přiměřenosti. Současně zadavatel tvrdí, že neporušil ani § 44 odst. 1, 2 a 3 zákona, protože postupoval zcela v souladu s těmito ustanoveními a vyžádal si od členů hodnoticí komise čestné prohlášení o neexistenci střetu zájmů.

Další postup Úřadu

27.              Za účelem zjištění skutkového stavu vyzval Úřad přípisem ze dne 7. 12. 2022 k doplnění vyjádření zadavatele (dále jen „žádost o doplnění vyjádření č. 1“), a to o sdělení následujících skutečností:

  • sdělení konkrétních záležitostí, které měl při přípravě části 2 veřejné zakázky [anonymizováno] na starosti,
  • sdělení, zda dle zadavatele zadávací podmínky (zejména technická specifikace předmětu plnění) části 2 veřejné zakázky zvýhodňovaly dodavatele nabízející produkt, na jehož vývoji se podílel LEANCAT, a sdělení, zda by zadávací podmínky zněly stejně v případě, že by se [anonymizováno] na jejich přípravě nepodílel,
  • sdělení, zda byly zadavateli kromě produktu LEANCAT známy jiné výrobky, které by byly v době zadávání části 2 veřejné zakázky schopny zcela naplnit požadavky na předmět plnění,
  • sdělení, o jakou informaci se jednalo a jakým způsobem byla získána v případě zadavatelem tvrzené informace z prosince 2020, která vedla k podezření z možného střetu zájmů získaná na základě vlastního zjištění.

28.              Dne 19. 12. 2022 obdržel Úřad doplnění vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „doplnění vyjádření č. 1“).

Další postup Úřadu

29.              Úřad následně přípisem ze dne 14. 7. 2023 znovu zadavatele vyzval k doplnění jeho předchozích vyjádření, kdy jej požádal, aby uvedl konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývá, že by přístroje zmíněné v doplnění vyjádření zadavatele č. 1 byly schopny naplnit technické požadavky na předmět plnění části 2 veřejné zakázky, přičemž byl zadavatel požádán, aby tyto jednotlivé parametry specifikoval a uvedl k nim, který požadavek zadávací dokumentace je jeho prostřednictvím splněn.

30.              Úřad obdržel dne 28. 7. 2023 doplnění vyjádření zadavatele z téhož dne.

ZÁVĚRY ÚŘADU

31.              Podle § 90 odst. 1 věty prvé zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem.

32.              Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lze povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení uložit formou písemného příkazu, přičemž příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem ve správním řízení.

33.              Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto příkazu

Relevantní ustanovení zákona

34.              Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

35.              Dle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

36.              Dle § 42 odst. 1 zákona může zadavatel k provádění úkonů podle zákona pověřit komisi; tím nejsou dotčeny jiné právní předpisy upravující způsob rozhodování zadavatele a ani tím není dotčena jeho odpovědnost za dodržení pravidel stanovených zákonem. Úkony komise se pro účely zákona považují za úkony zadavatele.

37.              Ustanovení § 44 odst. 1 zákona stanoví, že zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo 43 si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.

38.              Za střet zájmů se podle § 44 odst. 2 zákona považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.

39.              Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

40.              Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

Zjištěné skutečnosti

41.              Dle rozhodnutí zadavatele o ustanovení hodnoticí komise ze dne 24. 8. 2018 (dále jen „rozhodnutí o ustanovení hodnoticí komise“) zadavatel dle § 42 odst. 1 zákona pro účely posouzení splnění podmínek účasti a hodnocení nabídek ustanovil hodnoticí komisi, jejímiž členy byli:

  • [anonymizováno],
  • [anonymizováno], a
  • [anonymizováno].

Všichni výše zmínění působí dle rozhodnutí o ustanovení hodnoticí komise na Katedře fyziky povrchů a plazmatu MFF zadavatele.

42.              Dle rozhodnutí o ustanovení hodnoticí komise byla hodnoticí komise ustavena pro účely posouzení splnění podmínek účasti a hodnocení nabídek všech částí veřejné zakázky.

43.              Součástí rozhodnutí o ustanovení hodnoticí komise bylo prohlášení členů hodnoticí komise ve smyslu § 44 zákona ze dne 29. 8. 2018 podepsané všemi členy hodnoticí komise, které zní následovně: „Já, níže podepsaný/á, v souvislosti se jmenování členem hodnoticí komise ustavené zadavatelem, jímž je Univerzita Karlova, v rámci zadávacího řízení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky, rozdělené na 2 části, s názvem ‚Pořízení NAP cely a analyzátoru parametrů palivových článků s protonově vodivou membránou‘ prohlašuji, že jako člen komise nejsem ve střetu zájmů ve smyslu § 44 ZZVZ, což znamená, že mé zájmy jakožto osoby podílející se na průběhu zadávacího řízení, nebo osoby, která má či by mohla mít vliv na výsledek zadávacího řízení, neohrožují mou nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením. Zájmem dle předchozího odstavce se rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.“

44.              Dle protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 17. 8. 2018 (dále jen „protokol o otevírání nabídek“) obdržel zadavatel k části 2 veřejné zakázky jedinou nabídku, a to nabídku vybraného dodavatele.

45.              Součástí nabídky vybraného dodavatele je následující snímek obrazovky ovládacího monitoru testovací stanice (tedy předmětu plnění) na straně 24 nabídky vybraného dodavatele ze dne 10. 8. 2018:

 

46.              Z registru smluv[1] Úřad zjistil, že zadavatel uzavřel dne 7. 4. 2017 smlouvu o poskytování služeb v oblasti výzkumu (dále jen „smlouva o výzkumu“) se společností LEANCAT. Dle článku I. smlouvy o výzkumu jsou smluvními stranami smlouvy o výzkumu:

1.      Objednatel – LEANCAT s.r.o., zastoupen samostatně jednajícími jednateli [anonymizováno] nebo [anonymizováno].

2.      Zhotovitel – Univerzita Karlova, Matematicko-fyzikální fakulta, zastoupena děkanem prof. RNDr. Janem Kratochvílem, CSc., přičemž pracovníkem oprávněným jednat ve věci smlouvy o výzkumu byl Ing. Antonín Líska, tajemník MFF

47.              Předmětem smlouvy o výzkumu bylo podle článku II. bodu 1. smlouvy o výzkumu poskytnutí služeb ve sjednané době a na náklad a nebezpečí zhotovitele, přičemž služby jsou v ustanovení definované jako [v]ýzkum nových technologií přípravy komponent palivových článků a metod jejich testování.“

Právní posouzení

48.              Ustanovení § 44 odst. 1 zákona stanovuje obecnou prevenční povinnost zadavatele předcházet střetu zájmů. Ustanovení § 44 odst. 2 zákona pak definuje střet zájmů jako situaci, kdy zájmy osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení nebo mají reálný či potenciální vliv na jeho výsledek, ohrožují nestrannost nebo nezávislost těchto osob v souvislosti se zadávacím řízením. Hrozbu střetu zájmů tedy zákonodárce vnímá primárně v personální rovině na straně osob, které připravují zadávací řízení či které rozhodují v jeho průběhu.

49.              Odborná literatura ve vztahu k vymezení střetu zájmů uvádí, že [o]becně je však pod tímto pojmem třeba chápat stav, kdy se u jednoho subjektu koncentrují dvě nebo více různých pozic (funkcí, statusů), přičemž z těchto pozic vyplývají pro daný subjekt navzájem výrazně protichůdné zájmy (např. z důvodu osobního finančního zájmu, navzájem protichůdných povinností uložených právními předpisy apod.). Střet zájmů může být takto založen např. účelovým přizpůsobením zadávacích podmínek osobou, která vedle zadavatele spolupracuje rovněž s některým z potenciálních dodavatelů, případně i majetková účast zadavatele v dodavateli a s ní spojený ekonomický zájem zadavatele na tom, aby právě s tímto dodavatelem došlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. V případě, že navzdory preventivnímu úsilí ke střetu zájmů v zadávacím řízení dojde, je zadavatel, pokud tuto situaci zjistí, povinen přijmout k jeho odstranění opatření k nápravě. V krajním případě může mít toto opatření k nápravě formu vyloučení účastníka zadávacího řízení, jehož účast střet zájmů zakládá. Jak však vyplývá i z dikce ustanovení § 48 odst. 5 písm. b), které možnost vyloučení pro střet zájmů připouští, lze k této formě nápravného opatření sáhnout jako k nejzazší možnosti (vedle případného zrušení zadávacího řízení). V této souvislosti je totiž třeba poznamenat, že jakékoli omezování účasti dodavatelů z účasti v zadávacím řízení z důvodu střetu zájmů je v rozporu s principem maximálně otevřené hospodářské soutěže při zadávání veřejných zakázek. Konkrétní nápravná opatření v případě střetu zájmů je tak třeba volit vždy s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem v souladu se zásadou přiměřenosti tak, aby byly eliminovány dopady (i potenciální) střetu zájmů na průběh soutěže o veřejnou zakázku a aby zároveň tato opatření co nejméně omezovala šíři dodavatelů, kteří se mohou o veřejnou zakázku ucházet.“[2]

50.              Dále komentářová literatura ve vztahu k obecné prevenční povinnosti zadavatele zakotvené
v § 44 odst. 1 zákona uvádí: „Právě s ohledem na výše uvedené by měli zadavatelé v souvislosti se střetem zájmů zejména činit odpovídající preventivní opatření ještě před zahájením zadávacího řízení. Zejména se jedná o vyloučení veškerých osob na straně zadavatele, které jsou či mohou být jakýmkoli způsobem propojeny s některým z dodavatelů, z rozhodovacích procesů v rámci zadávacího řízení.“[3]

51.              Úřad se na základě obdrženého podnětu zabýval otázkou, zda existoval střet zájmů u osoby [anonymizováno] a zda byla ze strany zadavatele učiněna opatření, která by zabránila, aby ke střetu zájmů došlo, k čemuž uvádí následující.

52.              K osobě [anonymizováno] Úřad uvádí, že z vyjádření zadavatele vyplývá, že se jedná o osobu, která byla v době realizace zadávacího řízení zaměstnancem zadavatele.

53.              Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti LEANCAT vyplývá, že [anonymizováno] je od 28. 6. 2016 zapsán jako jednatel LEANCAT a současně je jejím společníkem, konkrétně v období od 28. 6. 2016 do 23. 4. 2019 vlastnil ve společnosti 30 % obchodní podíl a v současnosti disponuje obchodním podílem ve výši 41 %.

54.              Z výpisu obchodního rejstříku vyplývá, že předmětem činnosti společnosti LEANCAT je mimo jiné výroba chemických látek a chemických směsí nebo předmětů a kosmetických přípravků, výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd, testování, měření, analýzy a kontroly a výroba elektronických součástek, elektrických zařízení a výroba a opravy elektrických strojů, přístroj a elektronických zařízení pracujících na malém napětí, přičemž předmětem podnikání je výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. Úřad dále konstatuje, že společnost LEANCAT na svých webových stránkách nabízí mezi svými produkty testovací stanice palivových článků.[4] 

55.              S ohledem na to považuje Úřad za prokázané, že společnost LEANCAT je dodavatelem, který vyrábí a vyvíjí přístroje, které byly způsobilé být předmětem plnění části 2 veřejné zakázky. Nespornou je také skutečnost, že přístroj, který dodal vybraný dodavatel, byl vyvinut společností LEANCAT, což vyplývá z nabídky vybraného dodavatele, konkrétně ze snímku obrazovky dodávaného přístroje, který obsahuje grafické logo společnosti LEANCAT (viz bod 45. odůvodnění tohoto příkazu). Navíc skutečnost, že vybraný dodavatel plnil smlouvu na část 2 veřejné zakázky dodávkou přístroje společnosti LEANCAT, zadavatel sám přiznává, když v rámci svého vyjádření uvádí, že [i]nformace vedoucí k podezření z možného střetu zájmů zadavatel získal až vlastním zjištěním, a to v prosinci 2020, kdy na základě vlastní iniciativy zjistil, že společnost Měřicí technika Morava s.r.o. dodala do výběrového řízení produkt, na jehož vývoji se podílela společnosti LEANCAT s.r.o.“

56.              V dopise zadavatele adresovanému stěžovateli ze dne 9. 5. 2022, který stěžovatel poskytl Úřadu, zadavatel mj. uvedl, že „2. část (VZ001) [předmětné veřejné zakázky, pozn., Úřadu] věcně připravovala pracovní skupina [anonymizováno][anonymizováno]a [anonymizováno], kteří mají s testováním praktické zkušenosti. Administrativně se na přípravě podílel [anonymizováno].“ V souvislosti s tímto tvrzením se Úřad žádostí o doplnění vyjádření č. 1 obrátil na zadavatele s žádostí o sdělení, jak konkrétně se [anonymizováno]podílel na přípravě zadávací dokumentace části 2 veřejné zakázky, resp. co vše zahrnovala zadavatelem zmíněná „administrativní část“ přípravy zadávacích podmínek. Zadavatel v doplnění vyjádření č. 1 sdělil, že přípravná část veřejné zakázky, které se [anonymizováno] účastnil, zahrnovala kontrolu a připomínkování zadávací dokumentace a zpracování technické specifikace předmětu plnění části 2 veřejné zakázky do podoby požadované externím administrátorem zadavatele.

57.              Z popsaných skutečností dle Úřadu vyplývá, že se [anonymizováno] podílel na přípravě zadávací dokumentace části 2 veřejné zakázky, když je vzhledem k vyjádření zadavatele nesporné, že [anonymizováno] měl vliv mj. na formulaci technických požadavků na předmět plnění, konkrétně jeho účast na přípravě zadávací dokumentace spočívala v kontrole, připomínkování a finální úpravě formulace zadávací dokumentace, resp. technických požadavků na předmět plnění.

58.              Zadavatel následně rozhodl i o obsazení [anonymizováno] do hodnoticí komise, ve které byl podle protokolu o otevírání nabídek přítomen otevírání obálek s nabídkami a podílel se na ověření, zda nabídka splňuje požadavky dle § 110 odst. 2 zákona. Dále se [anonymizováno] jako člen hodnoticí komise, jak vyplývá z protokolu o posouzení splnění podmínek účasti 2. části veřejné zakázky ze dne 29. 8. 2018, podílel na posouzení splnění kvalifikačních požadavků a dalších podmínek účasti, přičemž hodnoticí komise se jednomyslně usnesla na závěru, že nabídka vybraného dodavatele splňuje podmínky účasti a že hodnoticí komise doporučuje zadavateli uzavřít smlouvu na část 2 veřejné zakázky s jediným dodavatelem, který podal nabídku, společností MTM.

59.              Úřad konstatuje, že výše popsané skutečnosti naznačují, že u osoby [anonymizováno] mohl existovat střet zájmů, který spočíval v kolizi zájmů [anonymizováno] jakožto osoby podnikatelsky propojené se společností podnikající v oboru testovacích stanic palivových článků na jedné straně a osoby pověřené činit úkony za zadavatele v části 2 zadávacího řízení, tj. podílet se na přípravě zadávací dokumentace a účastnit se otevírání a následného hodnocení nabídek z pozice člena hodnoticí komise, na straně druhé. Dle Úřadu tímto byly naplněny podmínky ustanovení § 44 odst. 2 a 3 zákona, které definuje střet zájmů, když platí, že soukromé obchodní zájmy [anonymizováno] jako osoby podílející se na průběhu zadávacího řízení ohrozily jeho nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízení, kdy [anonymizováno] mohl být při přípravě zadávacích podmínek a v rámci svého působení v hodnoticí komisi ovlivněn tím, že společnost LEANCAT, v níž má obchodní podíl, vyvíjela přístroj, jenž byl v rámci zadávacího řízení poptáván, a mohl být tedy motivován zohlednit v rámci své účasti na přípravě zadávacích podmínek či při posuzování nabídky vybraného dodavatele svůj zájem na úspěchu dodavatele, který dodá právě přístroj vyvinutý společností LEANCAT.

60.              Zákon v ustanovení § 44 odst. 1 zadavateli ukládá tzv. obecnou prevenční povinnost ve vztahu ke střetu zájmů, která spočívá v požadavku, aby zadavatel postupoval v rámci zadávacího řízení tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. Úřad se tedy dále zabýval tím, zda zadavatel tuto svou povinnost splnil, k čemuž uvádí následující.

61.              Úřad na základě vlastního šetření zjistil, že zadavatel byl v minulosti, tedy již v období předcházejícím zahájení zadávacího řízení, v obchodním styku se společností LEANCAT. Z obecně dostupných zdrojů vyplývá, že zadavatel se společností LEANCAT dne 7. 4. 2017 uzavřel smlouvu o výzkumu, jejímž předmětem byl výzkum v oboru technologií palivových článků a jejich testování, přičemž se jedná o stejné technologie, které následně zadavatel v šetřené části 2 veřejné zakázky poptával jako předmět plnění. V textu výše uvedené smlouvy je v bodě I. explicitně uvedeno, že společnost LEANCAT jakožto smluvní strana je zastoupena [anonymizováno] nebo [anonymizováno] jako samostatně jednajícími jednateli. S ohledem na tuto skutečnost lze konstatovat, že zadavatel měl na základě této uzavřené smlouvy zadavatel informace o tom, že společnost LEANCAT podniká v oblasti testování palivových článků, a současně, že [anonymizováno] je se společností LEANCAT podnikatelsky propojen.

62.              Z výše uvedeného vyplývá, že zadavateli již v době zahájení zadávacího řízení z jeho předchozí obchodní činnosti bylo známo, že zaměstnanec, kterého pověřil přípravou zadávací dokumentace a posléze jej obsadil do hodnoticí komise, je jednatelem společnosti LEANCAT a patrně věděl nebo alespoň mohl vědět i o skutečnosti, že [anonymizováno] je současně také společníkem této společnosti. Vzhledem k předmětu smlouvy o výzkumu je dle Úřadu též nesporné, že zadavatel měl informace o tom, že společnost LEANCAT působí v oblasti výzkumu palivových článků a jejich testování, tedy v oblasti, do níž spadá předmět plnění části 2 veřejné zakázky, přičemž na základě těchto znalostí musel být srozuměn s tím, že se [anonymizováno] v souvislosti s částí 2 veřejné zakázky může ocitnout ve střetu zájmů.

63.              Úřad má tedy za prokázané, že zadavatel měl informace o tom, že [anonymizováno] je propojen se společností LEANCAT, která se zabývá vývojem a prodejem testovacích stanic pro testování palivových článků, přičemž tuto informaci měl již před zahájením zadávacího řízení a vzhledem k tomu musel být srozuměn s tím, že v důsledku pověření [anonymizováno] přípravou zadávací dokumentace včetně specifikace technických požadavků na předmět plnění a jeho obsazení do hodnoticí komise může dojít ke střetu zájmů, tedy že existuje riziko, že [anonymizováno] tohoto svého postavení v zadávacím řízení může zneužít k získání osobní výhody v podobě jakéhokoliv využití produktu vyvinutého společností LEANCAT při plnění veřejné zakázky.

64.              Úřad v návaznosti na uvedené skutečnosti konstatuje, že tím, že zadavatel [anonymizováno] účastí na realizaci zadávacího řízení pověřil, postupoval v rozporu s § 44 odst. 1 větou první, tedy nepostupoval tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. K tvrzení zadavatele, že přijal opatření spočívající ve vyžádání si čestného prohlášení od členů hodnoticí komise, Úřad uvádí, že tímto opatřením sice došlo k naplnění zákonné povinnosti stanovené v § 44 odst. 1 větě druhé zákona, nicméně v šetřeném případě toto opatření zjevně nebylo dostačující k tomu, aby k zabránění vzniku střetu zájmů došlo. Úřad opětovně konstatuje, že střet zájmů v tomto případě spatřuje v kombinaci toho, že se [anonymizováno], jenž je podnikatelsky propojen s firmou působící v oblasti, do níž spadá předmět části 2 veřejné zakázky (přičemž je z pohledu Úřadu zcela zásadní zjištění, že zadavatel o této skutečnosti věděl či minimálně mohl vědět) podílel na přípravě zadávacích podmínek části 2 veřejné zakázky a současně působil i jako člen komise pro otevírání obálek s nabídkami a hodnocení nabídek.Zadavatel přitom ani před zahájením zadávacího řízení (tj. ve fázi přípravy zadávacích podmínek), ani v jeho průběhu nepřijal žádné efektivní opatření, aby tomuto střetu zájmů zabránil, a to ani v situaci, kdy byla v zadávacím řízení podána jediná nabídka, která zahrnovala nabídku produktu vyvinutého LEANCAT. Jako efektivní postup k prevenci vzniku střetu zájmů  v dané situaci by s ohledem na specifika dané věci bylo možno považovat nezávislé zjištění a ověření toho, že zadávací podmínky skutečně nijak nezvýhodňovaly produkty vyvíjené a prodávané společností LEANCAT a že tedy umožňovaly účast i jiným dodavatelům než těm nabízející tyto produkty. Současně bylo třeba, aby zadavatel v situaci, kdy zjistil, že jedinou posuzovanou nabídkou je ta, která obsahuje nabídku produktu vyvíjeného a prodávaného společností LEANCAT znemožnil [anonymizováno] výkon funkce člena hodnoticí komise v tomto zadávacím řízení.

65.         Úřad tedy uzavírá, že dovodil naplnění prvního znaku skutkové podstaty přestupku podle
§ 268 odst. 1 písm. a) zákona obviněným, když obviněný nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 44 odst. 1  věty první zákona, když v rámci části 2 veřejné zakázky nepostupoval tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, když umožnil, aby se [anonymizováno], který byl v té době společníkem a jednatelem společnosti LEANCAT, která byla způsobilá dodat předmět plnění citované části veřejné zakázky, o čemž obviněný ze své činnosti prokazatelně věděl či mohl vědět, podílel na zpracování zadávací dokumentace a současně byl jmenován a činil úkony jako člen hodnoticí komise ustanovené pro účely posouzení a hodnocení nabídek, aniž by obviněný současně kdykoliv v průběhu zadávacího řízení přijal opatření potřebná k tomu, aby [anonymizováno] tohoto svého postavení v citovaném zadávacím řízení případně nezneužil k získání osobní výhody v podobě jakéhokoliv využití produktu vyvinutého společností LEANCAT při plnění veřejné zakázky.  

66.         Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě, tedy Úřad uvádí, že výše uvedené ve výsledku mohlo mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť [anonymizováno] byl v rámci zadávacího řízení v pozici, kdy měl možnost ovlivnit formulaci technických požadavků na předmět plnění v rámci zadávacích podmínek tak, aby tyto technické požadavky ve své kombinaci splňoval přístroj vyvíjený a prodávaný společností LEANCAT, a následně měl možnost ovlivnit výsledek zadávacího řízení ve fázi posouzení nabídky vybraného v rámci hodnoticí komise, např. při posuzování splnění podmínek účasti. Úřad v tomto kontextu dodává, že v části 2 veřejné zakázky podána jediná nabídka, v rámci níž byl nabídnut přístroj vyvinutý společností LEANCAT.

67.              Úřad tedy konstatuje, že obviněný svým jednáním naplnil i druhý znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

68.              Pokud jde o poslední podmínku nutnou k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, Úřad konstatuje, že obviněný zadal část 2 veřejné zakázky, když dne 16. 11. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu.

69.              Na základě výše uvedeného tedy Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku podle
§ 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 44 odst. 1 větě první zákona, když v rámci zadávacího řízení na část 2 veřejné zakázky, nepostupoval tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, když umožnil, aby se [anonymizováno], který byl v té době společníkem a jednatelem společnosti LEANCAT, která byla způsobilá dodat předmět plnění části 2 veřejné zakázky, o čemž obviněný ze své činnosti prokazatelně věděl či mohl vědět, podílel na zpracování zadávací dokumentace a současně byl jmenován a činil úkony jako člen hodnoticí komise ustanovené pro účely posouzení a hodnocení nabídek, aniž by obviněný současně kdykoliv v průběhu zadávacího řízení přijal opatření potřebná k tomu, aby [anonymizováno] tohoto svého postavení v zadávacím řízení případně nezneužil k získání osobní výhody v podobě jakéhokoliv využití produktu vyvinutého výše uvedenou společností LEANCAT při plnění části 2 veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a zadal část 2 veřejné zakázky, když dne 16. 11. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu.

70.              S ohledem na tuto skutečnost rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. tohoto příkazu – uložení pokuty

71.              Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 44 odst. 1 zákona, když v rámci zadávacího řízení na část 2 veřejné zakázky nepostupoval tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele a  dne 16. 11. 2018 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu.

72.              Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.

73.              Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

74.              V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda neuplynula promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dnem uzavření kupní smlouvy s vybraným dodavatelem, tj. dne 16. 11. 2018.

75.              Řízení o přestupcích je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. K uplynutí lhůty vymezené
v § 270 odst. 5 zákona tedy nedošlo a odpovědnost obviněného za přestupek nezanikla.

76.              Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do
20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odstavec 1 písm. a) až c) zákona.

77.              Dle bodu 2 kupní smlouvy celková cena za dodání předmětu plnění činí 3 255 100,- Kč bez DPH, tj. 3 938 671,- Kč s DPH. Úřad uvádí, že za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu lze obviněnému uložit správní trest v podobě pokuty ve výši 393 867,10 Kč.

78.              Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

79.              Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu
‚k posuzovanému případu).

80.              Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013, veškerá citovaná rozhodovací praxe soudů dostupná online na http://www.nssoud.cz).

81.              V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku obviněného Úřad konstatuje, že obviněný nedodržel pravidlo pro zadávání veřejných zakázek stanovené v § 44 odst. 1 zákona, když v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku nepostupoval tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, když pověřil [anonymizováno] přípravou zadávací dokumentace a následně jej obsadil do komise pro hodnocení nabídek, přičemž současně věděl, že [anonymizováno] je podnikatelsky propojen se společností, jež podniká v oboru, do něhož spadá vývoj a výroba přístrojů způsobilých být předmětem plnění části 2 veřejné zakázky, aniž by zamezil možnému zneužití tohoto postavení ze strany osoby [anonymizováno] k získání osobní výhody.

82.              Co se týče okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, jako polehčující okolnost vzal Úřad v úvahu skutečnost, že zadavatel své pochybení zjistil v rámci vlastního šetření a jak vyplývá z jeho vyjádření, z vlastní iniciativy přijal opatření
v pracovněprávní rovině, kdy rozhodl o tom, že [anonymizováno] nebude až do vyjasnění všech okolností jmenován do žádné komise pro výběrové řízení na zakázky, které by mohly jakkoli souviset s předmětem jeho vědecké činnosti, a následně uzavřel s [anonymizováno] dohodu o skončení pracovního poměru. O svých zjištěních taktéž sám zadavatel informoval stěžovatele jako orgán poskytující dotaci.

83.              Úřad se také zabýval délkou doby, která uplynula od okamžiku spáchání přestupku do vydání tohoto příkazu. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, je třeba při stanovení konkrétní výše sankce zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a jeho potrestáním. Čím je tento časový horizont delší, tím více se relativizuje vztah mezi spáchaným přestupkem a ukládanou sankcí. Doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci pak má bezprostřední vliv na účel trestu. Jak Krajský soud v citovaném rozsudku dovodil, „(…) je-li základním požadavkem na zákonnost uložené pokuty její proporcionalita, pak hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu a jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty, k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit, aby výše pokuty, jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ V šetřeném případě ode dne spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu uplynulo téměř pět let (tedy téměř došlo k uplynutí promlčecí doby), což Úřad ve smyslu výše citovaného rozsudku Krajského soudu
v Brně při zvažování výše pokuty zohlednil.

84.              V šetřené věci Úřad neshledal žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.

85.              Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z toho, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Z rozpočtu obviněného na rok 2023 dostupného na internetových stránkách obviněného[5] vyplývá, že obviněný v roce 2023 disponuje příjmy ve výši 14 773 000 000,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že vyměřenou výší pokuty dosahující přibližně 5 % z maximální hranice zákonné sazby nelze s ohledem na výši finančních prostředků, jimiž obviněný v rámci svého hospodaření disponuje, považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného, a tedy v tomto smyslu nespravedlivou.

86.              Pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu Úřad uložil pokutu při spodní hranici zákonné sazby, tj. ve výši 20 000,- Kč, přičemž její výše dle Úřadu naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti.

87.              S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

88.              Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Univerzita Karlova, Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha 1

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[2] [Podešva V., Sommer L., Votrubec J., Flaškár M., Harnach J., Měkota J. & Janoušek M. (2016) Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Praha: Wolters Kluwer.].

[3] [Podešva V., Sommer L., Votrubec J., Flaškár M., Harnach J., Měkota J. & Janoušek M. (2016) Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. Praha: Wolters Kluwer.].

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz