číslo jednací: 30803/2023/500
spisová značka: S0235/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Nákup veslařských lodí pro národní sportovní reprezentaci |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 7. 11. 2023 |
| Související rozhodnutí | 30803/2023/500 43843/2023/163 |
| Dokumenty |  2023_S0235.pdf 598 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0235/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-30803/2023/500 |
|
Brno 18. 8. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů[1], ve správním řízení o přestupcích zahájeném z moci úřední dne 3. 5. 2023, jehož účastníkem je
- obviněný – Český veslařský svaz, IČO 48136794, se sídlem Zátopkova 100/2, Břevnov, 169 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci JUDr. Markem Bilejem, advokátem, ev. č. ČAK 11396, advokátní kancelář Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha,
ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, při zadávání
- veřejné zakázky „Nákup veslařských lodí pro národní sportovní reprezentaci“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 3. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 3. 2019 pod ev. č. Z2019-008299, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 053-121409, ve znění pozdější opravy,
- části I. „Dodávka veslařských lodí“ veřejné zakázky „Dodávka veslařských lodí“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 5. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-016873 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 097-231156, a
- části I. „Dodávka veslařských lodí“ veřejné zakázky „Nákup lodí pro národní sportovní reprezentaci“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 6. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2021 pod ev. č. Z2021- 021736 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 118-309480,
rozhodl takto:
I.
Obviněný – Český veslařský svaz, IČO 48136794, se sídlem Zátopkova 100/2, Břevnov, 169 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Nákup veslařských lodí pro národní sportovní reprezentaci“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 12. 3. 2019 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 3. 2019 pod ev. č. Z2019-008299, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 053-121409, ve znění pozdější opravy, v rozporu s § 36 odst. 1 citovaného zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, když předmět plnění uvedené veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí bylo podle přílohy č. 1 „Technická specifikace předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace k uvedené veřejné zakázce dodání celkem 10 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Empacher a 2 ks určitého typu veslařských lodí značky Filippi, čímž vymezil předmět plnění uvedené veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnoutcitovanému obviněnému všechna plnění, jež byla do předmětu plnění uvedené veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by citovaný obviněný umožnil podat zvlášť nabídky na dodání veslařských lodí jednotlivých značek (tj. veslařských lodí značky Empacher a veslařských lodí značky Filippi), nabídku podat mohli, a zároveň v důsledku uvedené skutečnosti došlo k bezdůvodnému zvýhodnění vybraného dodavatele – Sportcentrum Račice, a.s., IČO 62245325, se sídlem Račice 130, Račice, 411 08 Štětí – a dne 7. 6. 2019 citovaný obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když s uvedeným vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu na plnění předmětu uvedené veřejné zakázky.
II.
Obviněný – Český veslařský svaz, IČO 48136794, se sídlem Zátopkova 100/2, Břevnov, 169 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky části I. „Dodávka veslařských lodí“ veřejné zakázky „Dodávka veslařských lodí“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 5. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-016873 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 097-231156, v rozporu s § 36 odst. 1 citovaného zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, když předmět plnění části I. uvedené veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí bylo podle přílohy č. 1 „Technická specifikace předmětu Části I. veřejné zakázky“ zadávací dokumentace k uvedené veřejné zakázce dodání celkem 11 ks různých typů veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo výrobce, 5 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Filippi a 1 ks určitého typu veslařské lodi značky Empacher, čímž vymezil předmět plnění části I. uvedené veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnoutcitovanému obviněnému všechna plnění, jež byla do předmětu plnění části I. uvedené veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak nabídku podat mohli, pokud by citovaný obviněný umožnil podat zvlášť nabídky na dodání veslařských lodí jednotlivýchznaček (tj. veslařské lodi značky Empacher a veslařských lodí značky Filippi) a pokud by citovaný obviněný umožnil podat zvlášť nabídky na dodání veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo určitého výrobce, a zároveň v důsledku uvedené skutečnosti došlo k bezdůvodnému zvýhodnění vybraného dodavatele – Sportcentrum Račice, a.s., IČO 62245325, se sídlem Račice 130, Račice, 411 08 Štětí – a dne 27. 7. 2020 citovaný obviněný zadal část I. uvedené veřejné zakázky, když s uvedeným vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu na plnění předmětu části I. uvedené veřejné zakázky.
III.
Obviněný – Český veslařský svaz, IČO 48136794, se sídlem Zátopkova 100/2, Břevnov, 169 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky části I. „Dodávka veslařských lodí“ veřejné zakázky „Nákup lodí pro národní sportovní reprezentaci“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 16. 6. 2021 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2021 pod ev. č. Z2021- 021736 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 118-309480, v rozporu s § 36 odst. 1 citovaného zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, když předmět plnění části I. uvedené veřejné zakázky vymezil tak, že jeho součástí bylo podle přílohy č. 1 „Technická specifikace předmětu Části I. veřejné zakázky“ zadávací dokumentace k uvedené veřejné zakázce dodání celkem 3 ks různých typů veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo určitého výrobce, 5 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Empacher a 2 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Filippi, čímž vymezil předmět plnění části I. uvedené veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout citovanému obviněnému všechna plnění, jež byla do předmětu plnění části I. uvedené veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak nabídku podat mohli, pokud by citovaný obviněný umožnil podat zvlášť nabídky na dodání veslařských lodí jednotlivých značek (tj. veslařských lodí značky Empacher a veslařských lodí značky Filippi) a pokud by citovaný obviněný umožnil podat zvlášť nabídky na dodání veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo určitého výrobce, a zároveň v důsledku uvedené skutečnosti došlo k bezdůvodnému zvýhodnění vybraného dodavatele – Sportcentrum Račice, a.s., IČO 62245325, se sídlem Račice 130, Račice, 411 08 Štětí – a dne 24. 8. 2021 citovaný obviněný zadal část I. uvedené veřejné zakázky, když s uvedeným vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu na plnění předmětu části I. uvedené veřejné zakázky.
IV.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Český veslařský svaz, IČO 48136794, se sídlem Zátopkova 100/2, Břevnov, 169 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 90 000 Kč (devadesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
V.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Český veslařský svaz, IČO 48136794, se sídlem Zátopkova 100/2, Břevnov, 169 00 Praha – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Postup obviněného při zadávání veřejné zakázky č. 1
1. Zadavatel – Český veslařský svaz, IČO 48136794, se sídlem Zátopkova 100/2, Břevnov, 169 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci JUDr. Markem Bilejem, advokátem, ev. č. ČAK 11396, advokátní kancelář Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Na strži 2102/61a, 140 00 Praha (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – zahájil jakožto zadavatel ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 12. 3. 2019 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup veslařských lodí pro národní sportovní reprezentaci“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 3. 2019 pod ev. č. Z2019-008299, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 15. 3. 2019 pod ev. č. 2019/S 053-121409, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka č. 1“).
2. Předmětem veřejné zakázky č. 1 byla dle čl. 2.1 zadávací dokumentace k této veřejné zakázce dodávka veslařských lodí s příslušenstvím dle technické specifikace tvořící přílohu č. 1 zadávací dokumentace. Veřejná zakázka č. 1 nebyla rozdělena na části ve smyslu § 101 zákona.
3. V příloze č. 1 „Technická specifikace předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce č. 1 zadavatel stanovil mj. následující technickou specifikaci předmětu této veřejné zakázky:
1. „Loď veslařská EMPACHER dvojka bez kormidelníka, krakorce přední karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 2-
poptávaný typ: EMPACHER typ C32
počet kusů: 1 ks
(…)
2. Loď veslařská EMPACHER čtyřka bez kormidelníka, krakorce přední karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 4-
poptávaný typ: EMPACHER typ C46
počet kusů: 1 ks
(…)
3. Loď veslařská Filippi dvojskif, krakorce zadní karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 2x
poptávaný typ: Filippi typ F13 carbon aliante
počet kusů: 2 ks
(…)
4. Loď veslařská EMPACHER kombinovaná párová čtyřka/čtyřka bez kormidelníka, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 4x-/4-
poptávaný typ: EMPACHER typ R40
počet kusů: 1 ks
(…)
5. Loď veslařská EMPACHER dvojskif, krakorce zadní karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 2x
poptávaný typ: EMPACHER typ X22
počet kusů: 1 ks
(…)
6. Loď veslařská EMPACHER čtyřka s kormidelníkem, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 4+
poptávaný typ: EMPACHER typ R46
počet kusů: 1 ks
(…)
7. Loď veslařská EMPACHER osma s kormidelníkem, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 8+
poptávaný typ: EMPACHER typ R86
počet kusů: 1 ks
(…)
8. Loď veslařská EMPACHER párová čtyřka, krakorce zadní karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 4x-
poptávaný typ: EMPACHER typ X48
počet kusů: 1 ks
(…)
9. Loď veslařská EMPACHER skif, krakorec zadní karbonové křídlo
typ označení dle FISA: FISA 1x
poptávaný typ: EMPACHER typ X17
počet kusů: 2 ks
(…)
10. Loď veslařská EMPACHER dvojka bez kormidelníka, krakorce přední karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 2-
poptávaný typ: EMPACHER typ C24
počet kusů: 1 ks.“[2]
4. Zadavatel v čl. 2.1 zadávací dokumentace k veřejné zakázce č. 1 mj. uvedl, že v rámci vymezení předmětu dané veřejné zakázky odkazuje na konkrétní typy lodí od konkrétních výrobců, kdy tento odkaz je v souladu s ustanovením § 89 odst. 5 zákona odůvodněn specifickým charakterem předmětu veřejné zakázky č. 1 a zároveň samotným účelem této veřejné zakázky, kterým je obnova sportovního vybavení pro národní veslařskou reprezentaci České republiky, která je zadavatelem prováděna za účelem zlepšení či alespoň zachování dosavadních sportovních výsledků národní veslařské reprezentace České republiky. Zadavatel v dané souvislosti rovněž uvedl, že každý z poptávaných typů veslařských lodí, kde je odkazováno na konkrétní typy lodí od konkrétních výrobců, je určen pro konkrétní sportovní kategorii a konkrétní posádku národní veslařské reprezentace a nahrazuje totožný typ veslařských lodí užívaný příslušnou posádkou v rámci dané sportovní kategorie, přičemž zadavatel s ohledem na účel využití poptávaných veslařských lodí nemůže poptat odlišný typ veslařských lodí od jiných výrobců, neboť by nemohlo být prováděno porovnání dřívějších dat ze sportovní přípravy a závodů jednotlivých posádek a zároveň by mohlo dojít k zásahu do dlouhodobě zažitých návyků a zkušeností jednotlivých posádek s příslušným typem veslařských lodí. Pořízením odlišného typu veslařských lodí by tak mohlo dojít k negativnímu ovlivnění sportovních výsledků národních veslařské reprezentace České republiky, čímž by došlo ke zmaření účelu veřejné zakázky, ale v konečném důsledku rovněž ke zmaření finančních prostředků vynaložených na pořízení předmětu veřejné zakázky a tedy nehospodárnému, neefektivnímu a neúčelnému nakládání s veřejnými prostředky.
5. Z oznámení o výběru dodavatele ze dne 30. 4. 2019 vyplývá, že zadavatel pro veřejnou zakázku č. 1 vybral jako nejvhodnější nabídku vybraného dodavatele – Sportcentrum Račice, a.s., IČO 62245325, se sídlem Račice 130, Račice, 411 08 Štětí (dále jen „vybraný dodavatel“), která byla zároveň jedinou nabídkou, kterou zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku č. 1 obdržel.
6. Z dokumentu „Seznam poddodavatelů veřejné zakázky“, který je součástí nabídky vybraného dodavatele podané v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 1, vyplývá, že se na plnění předmětu veřejné zakázky č. 1 měli podílet následující poddodavatelé:
- poddodavatel Bootswerft Empacher GmbH, se sídlem Rockenauer Str. 7, D-69412 Eberbach (dále jen „Bootswerft Empacher GmbH“), který se měl na plnění předmětu veřejné zakázky č. 1 podílet „dodávkou lodí dle specifikace značky Empacher“, a
- poddodavatel A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (dále jen „A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO]“), který se měl na plnění předmětu veřejné zakázky č. 1 podílet „dodávkou lodí dle specifikace značky Filippi“.
7. Zadavatel dne 7. 6. 2019 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na dodání předmětu veřejné zakázky č. 1.
Postup obviněného při zadávání veřejné zakázky č. 2
8. Zadavatel zahájil jakožto zadavatel ve smyslu § 4 odst. 2 zákona dne 14. 5. 2020 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Dodávka veslařských lodí“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 18. 5. 2020 pod ev. č. Z2020-016873 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 5. 2020 pod ev. č. 2020/S 097-231156 (dále jen „veřejná zakázka č. 2“).
9. Předmětem veřejné zakázky č. 2 byla dle čl. 2.1 zadávací dokumentace k této veřejné zakázce dodávka veslařských a dalších lodí s příslušenstvím dle technické specifikace tvořící přílohu č. 1 a 2 zadávací dokumentace.
10. Uvedená veřejná zakázka byla dle čl. 2.2 zadávací dokumentace v souladu s § 101 zákona rozdělena na části, a to konkrétně na:
- Část I.: Dodávka veslařských lodí[3] a
- Část II.: Dodávka gumového člunu s motorem.
11. V příloze č. 1 „Technická specifikace předmětu Části I. veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil mj. následující technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky č. 2:
1. „Loď veslařská skif pro přímořské veslování (Coastal Rowing)
typ označení dle FISA: FISA C1x
počet kusů: 4 ks
(…)
2. Loď veslařská dvojskif pro přímořské veslování (Coastal Rowing)
typ označení dle FISA: FISA C2x
počet kusů: 2 ks
(…)
3. Loď veslařská Filippi dvojskif, krakorce zadní karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 2x
poptávaný typ: Filippi typ F13
počet kusů: 1 ks
(…)
4. Loď veslařská Filippi dvojskif, krakorce zadní karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 2x
poptávaný typ: Filippi typ F17
počet kusů: 1 ks
(…)
5. Loď veslařská EMPACHER kombinovaná dvojka bez kormidelníka/dvojskif, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 2-/x
poptávaný typ: EMPACHER typ R34
počet kusů: 1 ks
(…)
6. Loď veslařská Filippi kombinovaná dvojka bez kormidelníka/dvojskif, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 2-/x
poptávaný typ: Filippi typ F46
počet kusů: 1 ks
(…)
7. Loď veslařská Filippi kombinovaná párová čtyřka/čtyřka bez kormidelníka, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 4x-/4-
poptávaný typ: Filippi typ F40
počet kusů: 1 ks
(…)
8. Loď veslařská Filippi osma s kormidelníkem, krakorec zadní karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 8+
poptávaný typ: Filippi F49
počet kusů: 1 ks
(…)
9. Loď veslařská dvojskif, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 2x
počet kusů: 1 ks
(…)
10. Loď veslařská dvojskif, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 2x
počet kusů: 1 ks
(…)
11. Loď veslařská kombinovaná párová čtyřka/čtyřka bez kormidelníka, krakorce přední hliníková křídla, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 4x-/4-
počet kusů: 1 ks
(…)
12. Loď veslařská párová čtyřka bez kormidelníka, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 4x-
počet kusů: 1 ks
(…)
13. Loď veslařská párová čtyřka bez kormidelníka, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 4x-
počet kusů: 1 ks.“[4]
12. Zadavatel v čl. 2.1 zadávací dokumentace mj. uvedl, že v rámci vymezení předmětu dané veřejné zakázky v některých případech odkazuje na konkrétní typy lodí od konkrétních výrobců, kdy tento odkaz je v souladu s ustanovením § 89 odst. 5 zákona odůvodněn specifickým charakterem předmětu veřejné zakázky a zároveň samotným účelem této veřejné zakázky, kterým je mj. obnova sportovního vybavení pro národní veslařskou reprezentaci České republiky, která je zadavatelem prováděna za účelem zlepšení či alespoň zachování dosavadních sportovních výsledků národní veslařské reprezentace České republiky. Zadavatel v dané souvislosti rovněž uvedl, že každý z poptávaných typů veslařských lodí, kde je odkazováno na konkrétní typy lodí od konkrétních výrobců, je určen pro konkrétní sportovní kategorii a konkrétní posádku národní veslařské reprezentace a nahrazuje totožný typ veslařských lodí užívaných příslušnou posádkou v rámci dané sportovní kategorie, přičemž zadavatel s ohledem na účel využití poptávaných veslařských lodí nemůže poptat odlišný typ veslařských lodí od jiných výrobců, neboť by nemohlo být prováděno porovnání dřívějších dat ze sportovní přípravy a závodů jednotlivých posádek a zároveň by mohlo dojít k zásahu do dlouhodobě zažitých návyků a zkušeností jednotlivých posádek s příslušným typem veslařských lodí. Pořízením odlišného typu veslařských lodí by tak mohlo dojít k negativnímu ovlivnění sportovních výsledků národních veslařské reprezentace České republiky, čímž by došlo ke zmaření účelu veřejné zakázky, ale v konečném důsledku rovněž ke zmaření finančních prostředků vynaložených na pořízení předmětu veřejné zakázky a tedy nehospodárnému, neefektivnímu a neúčelnému nakládání s veřejnými prostředky.
13. Z oznámení o výběru dodavatele ze dne 2. 7. 2020 vyplývá, že zadavatel pro veřejnou zakázku č. 2 vybral jako nejvhodnější nabídku vybraného dodavatele (Sportcentrum Račice, a.s.), která byla zároveň jedinou nabídkou, kterou zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku č. 2 obdržel.
14. Z dokumentu „Seznam poddodavatelů veřejné zakázky“, který je součástí nabídky vybraného dodavatele podané v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 2, vyplývá, že se na plnění předmětu veřejné zakázky č. 2 měli podílet následující poddodavatelé:
- poddodavatel Bootswerft Empacher GmbH, který se měl na plnění předmětu veřejné zakázky č. 2 podílet „dodávkou lodí dle specifikace značky Empacher“,
- poddodavatel A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], který se měl na plnění předmětu veřejné zakázky č. 2 podílet „dodávkou lodí dle specifikace značky Filippi“, a
- poddodavatel JVL PROSPORT s.r.o., IČO 25116690, se sídlem Dobříč 9, 252 25 Dobříč (dále jen „JVL PROSPORT s.r.o.“), který se měl na plnění předmětu veřejné zakázky č. 2 podílet „dodávkou lodí dle technické specifikace ZD“.
15. Zadavatel dne 27. 7. 2020 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na dodání předmětu veřejné zakázky č. 2.
Postup obviněného při zadávání veřejné zakázky č. 3
16. Zadavatel zahájil jakožto zadavatel ve smyslu § 4 odst. 2 zákona dne 16. 6. 2021 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nákup lodí pro národní sportovní reprezentaci“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 6. 2021 pod ev. č. Z2021-021736 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 6. 2021 pod ev. č. 2021/S 118-309480 (dále jen „veřejná zakázka č. 3“).
17. Předmětem veřejné zakázky č. 3 byla dle čl. 2.1 zadávací dokumentace dodávka veslařských a dalších lodí s příslušenstvím dle technické specifikace tvořící přílohu č. 1 až 3 zadávací dokumentace.
18. Uvedená veřejná zakázka byla dle čl. 2.2 zadávací dokumentace v souladu s § 101 zákona rozdělena na části, a to konkrétně na:
- Část I.: Dodávka veslařských lodí,[5]
- Část II.: Dodávka gumového člunu s motorem a
- Část III.: Dodávka katamaránu.
19. V příloze č. 1 „Technická specifikace předmětu Části I. veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil mj. následující technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky č. 3:
1. „Loď veslařská dvojskif, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 2x
počet kusů: 1 ks
(…)
2. Loď veslařská dvojskif, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 2x
počet kusů: 1 ks
(…)
3. Loď veslařská Filippi čtyřka s kormidelníkem, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 4+
poptávaný typ: Filippi typ F31
počet kusů: 1 ks
(…)
4. Loď veslařská Empacher kombinovaná párová čtyřka/čtyřka bez kormidelníka, krakorce přední hliníková křídla
typ označení dle FISA: FISA 4x-/4-
poptávaný typ: Empacher typ R44
počet kusů: 1 ks
(…)
5. Loď veslařská Filippi dvojskif, krakorce zadní karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 2x
poptávaný typ: Filippi typ F51
počet kusů: 1 ks
(…)
6. Loď veslařská EMPACHER dvojskif, krakorce zadní karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 2x
poptávaný typ: EMPACHER typ X21
počet kusů: 1 ks
(…)
7. Loď veslařská Empacher kombinovaná párová čtyřka/čtyřka bez kormidelníka, krakorce zadní karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 4x-/4-
poptávaný typ: Empacher typ X40
počet kusů: 1 ks
(…)
8. Loď veslařská EMPACHER kombinovaná dvojka bez kormidelníka/dvojskif, krakorce zadní karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 2-/x
poptávaný typ: EMPACHER typ X24
počet kusů: 1 ks
(…)
9. Loď veslařská EMPACHER skif, krakorce zadní karbonová křídla
typ označení dle FISA: FISA 1x
poptávaný typ: EMPACHER typ X10
počet kusů: 1 ks
(…)
10. Loď veslařská dvojskif pro handicapované veslaře, krakorce přední aluminiová křídla
typ označení dle FISA: FISA PR2x
počet kusů: 1 ks.“[6]
20. Zadavatel v čl. 2.1 zadávací dokumentace mj. uvedl, že v rámci vymezení předmětu dané veřejné zakázky v některých případech odkazuje na konkrétní typy lodí od konkrétních výrobců, kdy tento odkaz je v souladu s ustanovením § 89 odst. 5 zákona odůvodněn specifickým charakterem předmětu veřejné zakázky a zároveň samotným účelem této veřejné zakázky, kterým je mj. obnova sportovního vybavení pro národní veslařskou reprezentaci České republiky, která je zadavatelem prováděna za účelem zlepšení či alespoň zachování dosavadních sportovních výsledků národní veslařské reprezentace České republiky. Zadavatel v dané souvislosti rovněž uvedl, že každý z poptávaných typů veslařských lodí, kde je odkazováno na konkrétní typy lodí od konkrétních výrobců, je určen pro konkrétní sportovní kategorii a konkrétní posádku národní veslařské reprezentace a nahrazuje totožný typ veslařských lodí užívaných příslušnou posádkou v rámci dané sportovní kategorie, přičemž zadavatel s ohledem na účel využití poptávaných veslařských lodí nemůže poptat odlišný typ veslařských lodí od jiných výrobců, neboť by nemohlo být prováděno porovnání dřívějších dat ze sportovní přípravy a závodů jednotlivých posádek a zároveň by mohlo dojít k zásahu do dlouhodobě zažitých návyků a zkušeností jednotlivých posádek s příslušným typem veslařských lodí. Pořízením odlišného typu veslařských lodí by tak mohlo dojít k negativnímu ovlivnění sportovních výsledků národních veslařské reprezentace České republiky, čímž by došlo ke zmaření účelu veřejné zakázky, ale v konečném důsledku rovněž ke zmaření finančních prostředků vynaložených na pořízení předmětu veřejné zakázky a tedy nehospodárnému, neefektivnímu a neúčelnému nakládání s veřejnými prostředky.
21. Z oznámení o výběru dodavatele ze dne 7. 8. 2021 vyplývá, že zadavatel pro veřejnou zakázku č. 3 vybral jako nejvhodnější nabídku vybraného dodavatele (Sportcentrum Račice, a.s.), která byla zároveň jedinou nabídkou, kterou zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku č. 3 obdržel.
22. Z dokumentu „Seznam poddodavatelů veřejné zakázky“, který je součástí nabídky vybraného dodavatele podané v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 3, vyplývá, že se na plnění předmětu veřejné zakázky č. 3 měli podílet následující poddodavatelé:
- poddodavatel Bootswerft Empacher GmbH, který se měl na plnění předmětu veřejné zakázky č. 3 podílet „dodávkou lodí dle specifikace značky Empacher“,
- poddodavatel A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], který se měl na plnění předmětu veřejné zakázky č. 3 podílet „dodávkou lodí dle specifikace značky Filippi“,
- poddodavatel JVL PROSPORT s.r.o., který se měl na plnění předmětu veřejné zakázky č. 3 podílet „dodávkou lodí dle technické specifikace ZD“, a
- poddodavatel Rowline s.r.o., IČO 25073001, se sídlem Zimní 258, 277 51 Nelahozeves, který se měl na plnění předmětu veřejné zakázky č. 3 podílet „dodávkou lodí dle technické specifikace ZD“.
23. Zadavatel dne 24. 8. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na dodání předmětu veřejné zakázky č. 3.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
24. Úřad jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem dne 27. 1. 2023 obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 3.
25. V rámci šetření shora uvedeného podnětu Úřad přípisem ze dne 31. 1. 2023, č. j. ÚOHS-04453/2023/536, vyzval zadavatele k zaslání písemného vyjádření k obsahu podnětu a kompletní dokumentace o zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku.
26. V reakci na uvedený přípis Úřad dne 9. 2. 2023 obdržel vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2023, v němž se zadavatel vyjádřil k obsahu podnětu a zároveň Úřadu sdělil, že dokumentaci o zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku již Úřadu zaslal v příloze svého vyjádření ze dne 31. 1. 2023 v rámci kontroly vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-K0002/2023/VZ (dále též „kontrola“).
27. Shora uvedená kontrola byla Úřadem zahájena dne 25. 1. 2023 doručením oznámení o zahájení kontroly z téhož dne zadavateli. Předmětem kontroly bylo posouzení, zda zadavatel postupoval v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 1, veřejnou zakázkou č. 2 a veřejnou zakázkou č. 3 v souladu s ustanovením § 89 zákona, když stanovil technické podmínky předmětu uvedených veřejných zakázek prostřednictvím přímých odkazů na konkrétní typy výrobků od konkrétních výrobců, přičemž tento postup odůvodnil specifickým předmětem daných veřejných zakázek. Úřad v rámci oznámení o zahájení kontroly vyzval zadavatele mj. k zaslání dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti se shora uvedenými veřejnými zakázkami, vč. uzavřených smluv a jejich případných dodatků. Dne 6. 2. 2023 Úřad od zadavatele obdržel dokumentaci o zadávacím řízení pořízenou v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 1, veřejnou zakázkou č. 2 a veřejnou zakázkou č. 3.
Vyjádření zadavatele k podnětu ze dne 31. 1. 2023
28. Zadavatel ve svém vyjádření k podnětu ze dne 31. 1. 2023, které se vztahovalo k veřejné zakázce č. 3, uvedl, že při jejím zadávání nebyl vázán jen právní úpravou zadávání veřejných zakázek, ale také specifickými požadavky souvisejícími s účelem, pro který předmět dané veřejné zakázky pořizoval, a dotačními podmínkami dotačního programu, z nějž pořízení předmětu dané veřejné zakázky financoval. Pořízení předmětu veřejné zakázky bylo dle zadavatele (stejně jako pořízení předmětu dalších veřejných zakázek zadávaných zadavatelem) financováno z dotačního programu Národní sportovní agentury, bez něhož by si zadavatel dle svých slov nemohl pořízení předmětu dané veřejné zakázky dovolit. Dotační programy Národní sportovní agentury jsou přitom dle zadavatele koncipovány tak, že každý žadatel o poskytnutí dotace je oprávněn podat pouze jednu žádost, přičemž všechny položky, které jsou předmětem jedné žádosti o poskytnutí dotace, tvoří jeden funkční celek, a výdaj na pořízení jedné z položek žádosti o poskytnutí dotace se tak stává způsobilým až v momentě, kdy příjemce dotace pořídí všechny položky dané žádosti. Z toho dle zadavatele vyplývá, že pokud by uzavřel či úspěšně realizoval smlouvu na plnění pouze jedné z částí veřejné zakázky, výdaje vynaložené na realizaci zbývajících částí dané veřejné zakázky by byly neuznatelné a zadavatel by tak nemohl příslušnou dotaci čerpat, a pokud by tedy nebyl dodán předmět plnění jedné části veřejné zakázky, zadavatel by neměl finanční prostředky na pořízení předmětu plnění všech zbývajících částí veřejné zakázky. Zadavatel proto uvedl, že jakékoliv rozdělení předmětu veřejné zakázky na části pro něj představuje zvýšenou míru rizika, že v případě nezískání nabídky na kteroukoliv z těchto částí bude muset zadávací řízení jako celek zrušit.
29. Zadavatel v rámci svého vyjádření dále uvedl, že rozdělil předmět veřejné zakázky č. 3 na tři části tak, aby co nejvíce rozšířil okruh potenciálních dodavatelů, a to v souladu s jednotným klasifikačním systémem na dodávku lodí spadajících pod položku č. 34522600-8 „Veslařské čluny“, dodávku lodí spadajících pod položku č. 4522450-1 „Nafukovací plavidla“ a dodávku lodí spadajících pod položku č. 34522150-8 „Katamarány“. Další dílčí dělení zejména předmětu části I. veřejné zakázky by dle zadavatele znamenalo, že by rizika popsaná v předcházejícím odstavci přesáhla akceptovatelnou úroveň.
30. Zadavatel následně reagoval na tvrzení pisatele podnětu, podle nějž mělo nerozdělení předmětu veřejné zakázky č. 3 znemožnit přímou účast výrobců poptávaných lodí nebo jejich oficiálních zástupců v zadávacím řízení. Zadavatel v této souvislosti Úřadu sdělil, že výrobci lodí značek Empacher a Filippi dodávají jimi vyráběné lodě pouze na základě přímých smluvních vztahů v rámci běžného obchodního styku a nikdy se přímo neúčastní výběrových nebo zadávacích řízení, neboť vyžadují, aby platba za dodávané lodě byla realizována předem, nebo aby došlo alespoň k úhradě zálohy ve výši nejméně 50 % z hodnoty dodávaných lodí, což je dle zadavatele neslučitelné s podmínkami všech dotačních programů, které by mohl na financování pořízení veslařských lodí využít. Zadavatel tedy údajně nemůže poptávané veslařské lodě odebírat přímo od jejich výrobců, jelikož nedisponuje dostatečným objemem finančních prostředků a musí respektovat omezení pro nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů, a je tedy nucen odebírat je od prostředníků, kteří nesou náklady na pořízení lodí až do okamžiku jejich dodání zadavateli.
31. Zadavatel k otázce účasti oficiálních zástupců výrobců poptávaných lodí v zadávacím řízení dále uvedl, že jakékoliv obchodní zastoupení daných výrobců není pro území České republiky sjednáno formou výhradního obchodního zastoupení, což dle zadavatele dokládá skutečnost, že na internetových stránkách výrobce lodí značky Empacher je jako kontakt pro dodávky lodí na území České republiky uvedena Silvia Šúrová, která však zjevně není výhradním obchodním zástupcem tohoto výrobce pro území České republiky, neboť v případě veřejné zakázky č. 3 nebyla vybraným dodavatelem ani poddodavatelem vybraného dodavatele. Zadavatel v této souvislosti dále podotknul, že z informací v registru smluv vyplývá, že v letech 2016 až 2020 dodávaly lodě značky Empacher Ministerstvu obrany České republiky a jemu podřízeným subjektům kromě vybraného dodavatele čtyři další různé subjekty. Z toho zadavatel dovodil, že kterýkoliv dodavatel splňující podmínky kvalifikace v zadávacím řízení na veřejnou zakázku č. 3 mohl oslovit výrobce či oficiální dodavatele poptávaných lodí a podat nabídku, neboť takovému postupu nic nebránilo a nebrání, což dle zadavatele dokládá také skutečnost, že podle registru smluv byla v roce 2019 pro OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA, IČO 75151898, se sídlem Za Císařským mlýnem 1063/5, 170 00 Praha 7 (dále jen „OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA“) v rámci jednoho smluvního vztahu realizována dodávka lodí značek Empacher a Filippi jiným subjektem než vybraným dodavatelem.
32. Zadavatel také poukázal na skutečnost, že v jím uskutečněných zadávacích řízeních na veřejné zakázky na dodávky lodí vždy obdržel nabídky pouze od vybraného dodavatele, přičemž žádný jiný subjekt nikdy zadavatele v dané souvislosti nekontaktoval nejen ve věci podání nabídky, ale ani s žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace nebo s námitkami.
33. Zadavatel tedy na základě své výše uvedené argumentace shrnul, že jím zvolené vymezení předmětu veřejné zakázky č. 3 nepředstavuje a ani nemůže představovat jakoukoliv nedůvodnou překážku hospodářské soutěže.
34. Zadavatel se dále vyjádřil k pisatelem podnětu tvrzenému propojení mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem. Zadavatel v této souvislosti uvedl, že „mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem existuje nejen personální propojení, ale dokonce propojení majetkové, neboť zadavatel je majoritním akcionářem vybraného dodavatele s podílem 89,12 % na základním kapitálu vybraného dodavatele“, načež označil vybraného dodavatele za svou dceřinou společnost, svůj vztah k vybranému dodavateli označil za vztah ovládající a ovládané osoby a poukázal na to, že společně s druhým akcionářem vybraného dodavatele, jímž je Český svaz kanoistů, z. s. (dále též „ČSK“), ovládá vybraného dodavatele obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, že ve vybraném dodavateli nemá majetkovou účast jiná osoba než zadavatel společně s ČSK, a že více než 80 % celkové činnosti vybraného dodavatele je jím prováděno při plnění úkolů, které mu byly svěřeny zadavatelem společně s ČSK jako ovládajícími dotovanými zadavateli. Zadavatel dále uvedl, že vzhledem k těmto skutečnostem teoreticky nemusel zadávat danou veřejnou zakázku postupem dle § 2 odst. 3 zákona, ale mohl v souladu s § 11 odst. 6 zákona postupovat na základě vertikální spolupráce, rozhodl se však postupovat cestou maximální transparentnosti a umožnit účast v zadávacím řízení všem potenciálním dodavatelům na relevantním trhu. V této souvislosti zadavatel zdůraznil, že neměl důvod vytvářet v rámci zadávacího řízení jakékoliv umělé překážky hospodářské soutěže, neboť by danou veřejnou zakázku mohl mnohem jednodušeji zadat přímo vybranému dodavateli, a dále uvedl, že přijal taková opatření, aby vybraný dodavatel neměl jakoukoliv výhodu oproti ostatním potenciálním dodavatelům, zejména důsledné oddělení osob podílejících se na straně zadavatele na přípravě zadávacích řízení od osob, které se na straně vybraného dodavatele podílí na přípravě a následném podání nabídky, aby mezi nimi nedocházelo k jakémukoliv průniku a předávání informací před zahájením zadávacího řízení.
35. Zadavatel tak shrnul, že „účast vybraného dodavatele v zadávacích řízeních na veřejné zakázky zadávané zadavatelem tedy nepředstavuje a nemůže představovat jakýkoliv střet zájmů ve smyslu ustanovení § 44 zákona, neboť zadavatel by jakákoliv zadávací řízení pro účely uzavírání smluvních vztahů s vybraným dodavatelem nemusel vůbec vyhlašovat, ale je pouze jakousi pojistkou, aby zadavatel v postavení dotovaného zadavatele dle ustanovení § 4 odst. 2 zákona marně nevyhlašoval a následně nerušil zadávací řízení jen proto, že na relevantním trhu není jiný potenciální dodavatel.“
Další postup Úřadu před zahájením správního řízení
36. Po přezkoumání shromážděných podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 1, veřejnou zakázkou č. 2 a veřejnou zakázkou č. 3 (společně dále též jako „šetřené veřejné zakázky“), a na základě vlastních zjištění získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem.
37. Konkrétně Úřad získal pochybnost, zda se zadavatel nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky č. 1 v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění veřejné zakázky č. 1 vymezil tak, že jeho součástí bylo podle přílohy č. 1 „Technická specifikace předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace dodání celkem 10 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Empacher a 2 ks určitého typu veslařských lodí značky Filippi, čímž vymezil předmět plnění uvedené veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout obviněnému všechna plnění, jež byla do předmětu plnění uvedené veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by obviněný umožnil podat zvlášť nabídky na dodání veslařských lodí jednotlivých značek (tj. veslařských lodí značky Empacher a veslařských lodí značky Filippi), nabídku podat mohli, a zároveň v důsledku uvedené skutečnosti došlo k bezdůvodnému zvýhodnění vybraného dodavatele, a dne 7. 6. 2019 zadavatel zadal uvedenou veřejnou zakázku, když s vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu na plnění předmětu uvedené veřejné zakázky.
38. Úřad dále získal pochybnost, zda se zadavatel nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky č. 2 v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění části I. veřejné zakázky č. 2 vymezil tak, že jeho součástí bylo podle přílohy č. 1 „Technická specifikace předmětu Části I. veřejné zakázky“ zadávací dokumentace dodání celkem 11 ks různých typů veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo výrobce, 5 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Filippi a 1 ks určitého typu veslařské lodi značky Empacher, čímž vymezil předmět plnění uvedené části I. veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout obviněnému všechna plnění, jež byla do předmětu plnění uvedené části veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak nabídku podat mohli, pokud by obviněný umožnil podat zvlášť nabídky na dodání veslařských lodí jednotlivých značek (tj. veslařské lodi značky Empacher a veslařských lodí značky Filippi) a pokud by obviněný umožnil podat zvlášť nabídky na dodání veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo určitého výrobce, a zároveň v důsledku uvedené skutečnosti došlo k bezdůvodnému zvýhodnění vybraného dodavatele, a dne 27. 7. 2020 obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když s vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu na plnění předmětu uvedené veřejné zakázky.
39. Úřad dále získal pochybnost, zda se zadavatel nedopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky č. 3 v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když předmět plnění části I. veřejné zakázky č. 3 vymezil tak, že jeho součástí bylo podle přílohy č. 1 „Technická specifikace předmětu Části I. veřejné zakázky“ zadávací dokumentace dodání 3 ks různých typů veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo určitého výrobce, 5 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Empacher a 2 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Filippi, čímž vymezil předmět plnění uvedené části I. veřejné zakázky natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout obviněnému všechna plnění, jež byla do předmětu plnění uvedené části veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak nabídku podat mohli, pokud by obviněný umožnil podat zvlášť nabídky na dodání veslařských lodí jednotlivých značek (tj. veslařských lodí značky Empacher a veslařských lodí značky Filippi) a pokud by obviněný umožnil podat zvlášť nabídky na dodání veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo určitého výrobce, a zároveň v důsledku uvedené skutečnosti došlo k bezdůvodnému zvýhodnění vybraného dodavatele, a dne 24. 8. 2021 obviněný zadal uvedenou veřejnou zakázku, když s vybraným dodavatelem uzavřel smlouvu na plnění předmětu uvedené veřejné zakázky.
40. Úřad proto zahájil správní řízení o přestupcích z moci úřední vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0235/2023/VZ.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
41. Účastníkem řízení o přestupcích je podle § 256 zákona a § 68 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), obviněný.
42. Zahájení řízení o přestupcích Úřad oznámil obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-16279/2023/536 ze dne 2. 5. 2023. Dnem 3. 5. 2023, kdy bylo oznámení o zahájení řízení o přestupcích doručeno obviněnému, bylo podle § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupků obviněným.
43. Usnesením č. j. ÚOHS-16372/2023/536 ze dne 3. 5. 2023 určil Úřad obviněnému ve smyslu § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Vyjádření obviněného ze dne 10. 5. 2023 obdržel Úřad téhož dne.
Vyjádření obviněného ze dne 10. 5. 2023
44. Obviněný v rámci svého vyjádření ze dne 10. 5. 2023 uvedl, že trvá na tom, že v souvislosti se zadáváním šetřených veřejných zakázek postupoval v souladu s právní úpravou zadávání veřejných zakázek, a konstatoval, že Úřad při zahájení správního řízení nezohlednil všechny informace a podklady, které mu byly ze strany zadavatele poskytnuty.
45. Svou argumentaci obviněný předně založil na tvrzení, že Úřad nepostupoval v souvislosti se zahájením správního řízení v souladu se zákonem, neboť z obsahu oznámení o zahájení řízení č. j. ÚOHS-16279/2023/536 ze dne 2. 5. 2023 vyplývá, že správní řízení bylo zahájeno na základě výsledku šetření podnětu, jehož předmět se však liší od vymezeného předmětu správního řízení, kdy podnět, na jehož základě bylo správní řízení zahájeno, byl navíc podán nezpůsobilou osobou. Dle obviněného je pisatel podnětu fyzickou osobou, která se ve vztahu k šetřeným veřejným zakázkám nemohla ocitnout v postavení dodavatele ve smyslu § 5 zákona, a nemohla tak být způsobilá k podání námitek, které ani nepodala. Dle názoru obviněného nemá být podnět takové osoby ze strany Úřadu vůbec vyřizován, neboť se jedná o stěžovatele, který v dané věci nevyužil možnost podat námitky. Obviněný dále podotknul, že přestože podnět napadal pouze postup obviněného v zadávacím řízení na veřejnou zakázku č. 3, správní řízení bylo zahájeno i ve vztahu k veřejné zakázce č. 1 a veřejné zakázce č. 2, a to na základě podkladů předaných obviněným Úřadu v rámci kontroly, která ke dni vyhotovení daného vyjádření obviněného nebyla dosud ukončena. Obviněný uvedl, že neměl možnost vyjádřit se ke všem skutečnostem a podkladům, které jsou nyní předmětem správního řízení, kdy obviněný navíc nebyl dosud konfrontován s kontrolními zjištěními Úřadu a nebyla mu dána možnost proti nim podat námitky. Úřad tak dle obviněného postupoval v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů, zejména v rozporu se zásadou přiměřenosti a zásadou slyšení dle § 2 odst. 3 a § 4 odst. 4 správního řádu.
46. Obviněný dále připomněl, že při vymezení zadávacích podmínek šetřených veřejných zakázek postupoval tak, aby byl okruh potenciálních dodavatelů co nejširší, když od sebe (ve smyslu jednotného klasifikačního systému) oddělil dodávku lodí spadajících pod položku č. 34522600-8 „Veslařské čluny“, dodávku lodí spadajících pod položku č. 4522450-1 „Nafukovací plavidla“ a dodávku lodí spadajících pod položku č. 34522150-8 „Katamarány“. Obviněný uvedl, že pokud by přistoupil k dalšímu dílčímu dělení předmětných veřejných zakázek, pak by od sebe z pohledu jednotného klasifikačního systému odděloval dodávku zcela identického plnění.
47. Obviněný dále znovu konstatoval, že zdrojem financování pořízení předmětu šetřených veřejných zakázek byly dotační programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) a Národní sportovní agentury, a obviněný byl tedy v souvislosti se zadáváním daných veřejných zakázek limitován podmínkami stanovenými v rámci příslušných dotačních programů. Obviněný zopakoval, jak jsou tyto dotační programy koncipovány, a uvedl, že by pro něj s ohledem na podmínky daných dotačních programů jakékoliv rozdělení předmětu šetřených veřejných zakázek na části představovalo zvýšenou míru rizika, že by musel v případě nezískání nabídky na kteroukoliv z těchto částí zadávací řízení jako celek zrušit. Obviněný tak shrnul, že zadávací podmínky šetřených veřejných zakázek nestanovil bezdůvodně, ale „s ohledem na charakter plnění, které bylo jejich předmětem, a zejména s ohledem na objektivní okolnosti spojené s jejich účelem a zdrojem financování, a tedy zcela v souladu s požadavky vyplývajícími z ustanovení § 36 odst. 1 zákona“.
48. Obviněný dále uvedl, že stejně jako z jeho strany v souvislosti se zadáním předmětných veřejných zakázek nedošlo k vytvoření jakékoliv bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, nemohlo dojít ani k jakémukoliv zvýhodnění vybraného dodavatele.
49. Obviněný konstatoval, že domněnky Úřadu o omezení hospodářské soutěže či zvýhodnění vybraného dodavatele zcela vyvrací průběh aktuálního zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Nákup lodí a veslařských vleků pro národní sportovní reprezentaci“, jež má dle obviněného zcela totožný předmět plnění jako šetřené veřejné zakázky, kdy tento předmět uvedené veřejné zakázky obviněný (pouze v reakci na žurnalistický článek, který byl v dané souvislosti publikován, a na něj navazující veřejnosprávní kontrolu ze strany Národní sportovní agentury) rozdělil tak, aby jeho jednotlivé části odpovídaly výrobcům poptávaných lodí, přičemž jediným subjektem, který požádal o vysvětlení zadávací dokumentace a následně podal nabídku, byl opět pouze vybraný dodavatel. Obviněný tak dovodil, že závěry Úřadu o překážkách hospodářské soutěže a domnělém zvýhodnění vybraného dodavatele zjevně neodpovídají situaci na relevantním trhu, kdy samotná skutečnost, že vybraný dodavatel poptává jednotlivé lodě od poddodavatelů, neznamená, že by tito poddodavatelé v případě dalšího dílčího štěpení šetřených veřejných zakázek sami podali nabídku.
50. Obviněný zopakoval, že výrobci lodí značek Empacher a Filippi se přímo neúčastní zadávacích řízení, neboť vyžadují, aby platba za pořizované lodě byla realizována předem či aby došlo alespoň k úhradě zálohy ve výši nejméně 50 % z hodnoty pořizovaných lodí, což doložil písemnými potvrzeními těchto výrobců. Obviněný znovu podotknul, že popsané platební podmínky jsou neslučitelné s podmínkami všech dotačních programů, prostřednictvím nichž by mohl pořízení poptávaných lodí financovat, a shrnul, že je proto vždy nucen odebírat lodě od prostředníků. Obviněný také zopakoval a doložil, že obchodní zastoupení výrobců lodí značek Empacher a Filippi není sjednáno jako výhradní, a uvedl, že kterýkoliv dodavatel splňující podmínky kvalifikace mohl oslovit výrobce či oficiální dodavatele poptávaných lodí a podat nabídku, o čemž svědčí také informace v registru smluv, podle níž byla pro OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA v roce 2019 realizována dodávka lodí značek Empacher i Filippi, a to jiným subjektem než vybraným dodavatelem. Konkrétně se jednalo o A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], který je jedním z oficiálních dodavatelů lodí značky Filippi a byl v postavení jednoho z poddodavatelů vybraného dodavatele v rámci všech tří šetřených veřejných zakázek. Z toho obviněný dovodil, že A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] je schopen dodávat jak lodě značky Filippi, tak lodě značky Empacher, avšak namísto podání vlastní nabídky se rozhodl být pouze v postavení poddodavatele vybraného dodavatele.
51. Obviněný tak shrnul, že „skutečnost, že se zadávacích řízení (…) účastní pouze vybraný dodavatel tedy není dokladem jakéhokoliv bezdůvodného omezení hospodářské soutěže či zvýhodnění vybraného dodavatele ze strany zadavatele, ale odrazem toliko omezeného okruhu dodavatelů působících v oblasti dodávek tohoto druhu sportovního vybavení, kteří zjevně nejsou ochotni toto sportovní vybavení zadavateli dodávat za podmínek vyplývajících z omezení, která je zadavatel v postavení příjemce finančních prostředků z dotačního programu povinen respektovat“.
52. Obviněný dále podotknul, že podezření vznesené ze strany Úřadu a případné rozhodnutí o spáchání přestupků obviněným by mohlo představovat neoprávněný zásah do právní jistoty a legitimního očekávání na straně obviněného, neboť postup obviněného v souvislosti se zadáním veřejné zakázky č. 1 byl předmětem veřejnosprávní kontroly MŠMT, přičemž „ačkoliv výsledkem této kontroly jako celku bylo konstatování dílčích nesrovnalostí, pak MŠMT v postavení poskytovatele dotace (…) jakékoliv pochybení související s postupem zadavatele v zadávacím řízení (…) neshledalo“. Dle obviněného v situaci, kdy jeho postup v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku č. 1 podrobilo kontrole MŠMT jako poskytovatel dotace, přičemž na základě identického souboru podkladů a informací nedospělo k závěru, že by ze strany obviněného došlo k porušení pravidel zadávání veřejných zakázek, není zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl Úřad k opačnému předběžnému závěru. Obviněný zdůraznil povinnost Úřadu postupovat tak, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, kdy tato povinnost je zakotvena v § 2 odst. 4 správního řádu.
Další průběh správního řízení
53. Usnesením č. j. ÚOHS-18102/2023/536 ze dne 15. 5. 2023 Úřad na žádost obsaženou ve vyjádření obviněného ze dne 10. 5. 2023 prodloužil lhůtu stanovenou usnesením č. j. ÚOHS-16372/2023/536 ze dne 3. 5. 2023, v níž byl obviněný oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Doplnění vyjádření obviněného ze dne 25. 5. 2023 obdržel Úřad téhož dne.
Doplnění vyjádření obviněného ze dne 25. 5. 2023
54. Obviněný ve svém vyjádření ze dne 25. 5. 2023 nad rámec skutečností, které již uvedl ve svých předcházejících vyjádřeních, uvedl, že se obrátil na dodavatele, kteří jsou dle veřejně dostupných informací schopni dodávat jak veslařské lodě značky Empacher, tak veslařské lodě značky Filippi, a to s dotazem na důvod jejich neúčasti v zadávacích řízeních na šetřené veřejné zakázky i v aktuálním zadávacím řízení na veřejnou zakázku s identickým předmětem plnění realizovaném obviněným v roce 2023. Obviněný ke svému vyjádření přiložil přípis společnosti M B - S V I N G s.r.o., IČO 47549891, se sídlem V mokřinách 283/8, 147 00 Praha 4 (dále jen „M B - S V I N G s.r.o.“), jehož hlavním obsahem je následující sdělení: „Důvodem, proč se naše společnost nepřihlásila do veřejných soutěží na dodání lodí ČVS v letech 2019 – 2023 jsou především platební podmínky bez možnosti složení zálohy. Významnou roli hrají také kurzovní a obchodní rizika. Pro naši společnost není obchodování s loděmi nosným programem.“ Obviněný ke svému vyjádření dále přiložil přípis A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], jehož hlavním obsahem je následující sdělení: „Hlavním důvodem, proč jsem nepodal nabídku do veřejných soutěží, které vyhlásil Český veslařský svaz, jsou platební podmínky. Každý výrobce veslařských lodí požaduje při objednání lodí zálohu ve výši 40 – 60 %. Vyhlášené platební podmínky, kdy byly platby za dodání lodí splatné až po dodání a bez možnosti provedení zálohové platby, jsou pro mě neúnosné. Proto jsem volil dodání lodí prostřednictvím dodavatele, který je schopen zaplatit zálohovou platbu.“
Další průběh správního řízení
55. Usnesením č. j. ÚOHS-21521/2023/536 ze dne 7. 6. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Vyjádření obviněného ze dne 13. 6. 2023 obdržel Úřad téhož dne. V rámci tohoto vyjádření obviněný pouze zopakoval argumentaci obsaženou v jeho předcházejících vyjádřeních.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
56. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku č. 1, veřejnou zakázku č. 2 a veřejnou zakázku č. 3, vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupků ve smyslu § 268 odst. 1 písm. b) zákona tak, jak je uvedeno ve výrocích I., II. a III. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výrokům I., II. a III. rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
57. Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
58. Dle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
59. Dle § 35 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.
60. Dle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
61. Podle § 101 odst. 1 zákona platí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.
62. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
63. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až c) zákona.
Posouzení Úřadem
64. Úřad předně považuje za nutné vypořádat se s námitkami obviněného vztahujícími se k údajným procesním pochybením, jichž se měl Úřad dopustit v souvislosti se zahájením správního řízení. Dle názoru obviněného neměl být podnět, jehož šetření bylo jedním z podkladů pro zahájení správního řízení, vzhledem k osobě jeho autora Úřadem vůbec vyřizován. V této souvislosti Úřad uvádí, že musí přisvědčit obviněnému v jeho tvrzení, že podatel podnětu je fyzickou osobou, která se v souvislosti s veřejnou zakázkou č. 3 nemohla ocitnout v postavení dodavatele, neboť nedisponuje potřebným živnostenským oprávněním, a nebyla tedy oprávněna podat proti postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky č. 3 námitky dle § 241 odst. 1 zákona, neboť nebyla dodavatelem, kterému v souvislosti s postupem zadavatele hrozí nebo vznikla újma. To však neznamená, že by se Úřad podnětem takové osoby neměl zabývat. Právě naopak. Podle § 258 odst. 2 zákona platí, že se nevyřizuje podnět k zahájení řízení z moci úřední, který podá stěžovatel, jenž v téže věci nevyužil možnosti podat námitky. Je zcela zřejmé, že aby mohlo dojít k tomu, že určitá osoba nevyužije své možnosti podat námitky, je nezbytně nutné, aby možnost dané osoby podat námitky v prvé řadě vůbec existovala. Osobě, která nikdy nedisponovala možností podat proti postupu zadavatele námitky, logicky nelze klást k tíži, že své neexistující možnosti podat námitky nevyužila. Je tedy jednoznačnou povinností Úřadu podněty podané osobami, které neměly možnost podat v dané věci námitky, v souladu s § 42 správního řádu vyřizovat, neboť se na ně výjimka z povinnosti Úřadu vyřizovat podněty podle § 258 odst. 2 zákona nevztahuje. Jestliže je smyslem institutu podnětů k zahájení řízení z moci úřední umožnit veřejnosti kontrolu účelnosti a hospodárnosti nakládání s veřejnými prostředky při zadávání veřejných zakázek, nevyřizování podnětů podaných osobami, které nebyly oprávněny v dané věci podat námitky podle § 241 odst. 1 zákona, neboť nebyly dodavateli, jimž v souvislosti s postupem zadavatele hrozila či vznikla újma, by postrádalo smysl, neboť by tím možnost kontroly postupu zadavatelů ze strany veřejnosti byla fakticky zcela vyloučena.
65. K výtce obviněného, podle níž bylo správní řízení zahájeno na základě výsledku šetření podnětu, jehož předmět se však liší od vymezeného předmětu správního řízení, Úřad uvádí, že vymezení předmětu správního řízení zahájeného z moci úřední je v souladu se zásadou oficiality plně v dispozici Úřadu. Úřad není obsahem podnětu při definování předmětu správního řízení nijak vázán, stejně jako není povinen při formulaci svých podezření vycházet pouze z výsledků šetření podnětu, neboť mu jako podklad pro zahájení správního řízení mohou sloužit také další jeho zjištění. Je výhradně na Úřadu, jakým způsobem a na základě jakých skutečností a podkladů předmět správního řízení vymezí. V šetřeném případě Úřad získal prvotní informace o možném nezákonném postupu obviněného v souvislosti se zadávacím řízením na veřejnou zakázku č. 3 z obdrženého podnětu, načež z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku č. 1 a veřejnou zakázku č. 2, která mu byla obviněným zaslána v rámci kontroly vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-K0002/2023/VZ, zjistil, že zcela obdobným způsobem obviněný postupoval také při zadávání těchto dvou veřejných zakázek. Úřadu nic nebránilo zahájit na základě těchto zjištění správní řízení, jehož předmětem je podezření ze spáchání přestupků obviněným v souvislosti se všemi třemi šetřenými veřejnými zakázkami. Je zcela irelevantní, zda byla kontrola ke dni zahájení správního řízení ukončena či nikoliv a zda obviněný mohl ke kontrolním zjištěním podat námitky, a to i s ohledem na to, že se tato kontrola týkala zcela jiné otázky než zahájené správní řízení, konkrétně oprávněnosti použití přímých odkazů dle § 89 odst. 5 zákona. Dále Úřad považuje za nutné podotknout, že je sice pravda, že obviněný nebyl Úřadem v rámci šetření podnětu vyzván k tomu, aby se vyjádřil ke svému postupu při zadávání veřejné zakázky č. 1 a veřejné zakázky č. 2, avšak vzhledem k tomu, že se jednalo o šetření podnětu, který se vztahoval pouze k veřejné zakázce č. 3, by se v daném kontextu výzva k vyjádření k postupu obviněného při zadávání jiných veřejných zakázek nejevila jako příliš smysluplná. Úřad nicméně v této souvislosti především zdůrazňuje, že obviněnému byla poskytnuta zcela dostačující možnost se k předmětu správního řízení vymezenému v oznámení o zahájení správního řízení o přestupcích vyjádřit, a to ve lhůtě stanovené usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-16372/2023/536, která původně činila 10 dní ode dne doručení daného usnesení, k němuž došlo dne 4. 5. 2023, a která byla následně usnesením Úřadu č. j. ÚOHS-18102/2023/536 prodloužena až do dne 25. 5. 2023. V této lhůtě byl obviněný oprávněn podle § 36 odst. 1 správního řádu navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu vyjádřit v řízení své stanovisko, přičemž této své možnosti obviněný využil, když Úřadu zaslal své vyjádření ze dne 10. 5. 2023 a doplnění svého vyjádření ze dne 25. 5. 2023. Úřad následně obviněnému usnesením č. j. ÚOHS-21521/2023/536 umožnil vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, což obviněný učinil, když Úřadu zaslal své vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 13. 6. 2023. Pro úplnost je navíc nutno konstatovat, že žádné ustanovení zákona Úřadu neukládá povinnost umožnit osobě, která se teprve stane účastníkem správního řízení, vyjádřit se ke skutečnostem, které budou předmětem správního řízení, před tím, než je toto správní řízení zahájeno. Úřad tak ve svém postupu nespatřuje žádné porušení zásad zakotvených v § 2 odst. 2 a § 4 odst. 4 správního řádu a naopak konstatuje, že jeho procesní postup v souvislosti se zahájením správního řízení byl zcela standardní a souladný se zákonem.
66. Úřad rovněž považuje za nutné vyjádřit se k argumentaci obviněného spočívající v tvrzení, že rozhodnutí o spáchání přestupků obviněným by mohlo představovat neoprávněný zásah do právní jistoty a legitimního očekávání obviněného, neboť postup obviněného v souvislosti se zadáním veřejné zakázky č. 1 byl předmětem kontroly ze strany MŠMT, kdy MŠMT v postavení poskytovatele dotace jakékoliv pochybení související s postupem zadavatele v zadávacím řízení neshledalo, přičemž Úřad má dle obviněného v souladu s § 2 odst. 4 správního řádu postupovat tak, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. K této námitce obviněného Úřad uvádí, že správním orgánem oprávněným vykonávat dozor nad dodržováním pravidel stanovených zákonem je dle § 248 zákona výhradně Úřad. Stejně tak platí, že výhradně Úřad projednává přestupky podle zákona a ukládá pokuty za jejich spáchání. Je tedy zcela vyloučené, aby jiný správní orgán závazně rozhodoval o předmětu tohoto správního řízení, jímž je možné spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona obviněným při zadávání šetřených veřejných zakázek. Poskytovatelé dotací v rámci svých kontrol zejména posuzují, zda příjemci dotací splnili všechny podmínky pro poskytnutí dotace; závazné posouzení, zda se obviněný v souvislosti se zadáváním šetřených veřejných zakázek dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, náleží výlučně Úřadu, přičemž k posouzení vymezeného předmětu tohoto správního řízení Úřadem doposud nedošlo, a v dané situaci tak nepochybně nelze hovořit o zásahu do právní jistoty obviněného.
67. Úřad nyní přistoupí k materiálnímu posouzení merita šetřené věci, tedy k posouzení, zda se obviněný v souvislosti se zadáváním šetřených veřejných zakázek dopustil přestupků dle § 268 odst. 1 písm. b) zákona.
68. Úřad předně podotýká, že si je plně vědom toho, že je to zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám, a tedy reflektovaly jeho potřeby na předmět plnění. Vymezení předmětu veřejné zakázky tedy závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby a nikdo jiný není oprávněn stanovovat předmět plnění namísto zadavatele, jak ostatně vyplývá např. z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-17139/2011/540/MKr ze dne 29. 2. 2012.[7]
69. K výše uvedenému lze v obecné rovině doplnit, že veškeré požadavky na předmět plnění stanoví zadavatel na základě svých potřeb s ohledem na poptávané plnění. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění soutěže o konkrétní veřejnou zakázku za splnění základních zásad veřejného zadávání, a to mimo jiné zejména zásad transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a rovného zacházení. Jedním z důsledků zadávacího řízení je omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Uvedené omezení se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a případně nastavením požadavků na kvalifikaci, samotný výběr pak prostřednictvím hodnocení na základě předem stanovených kritérií hodnocení. Uvedené pak musí být nastaveno takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem. Tomu mají zabránit právě zásady uvedené v § 6 odst. 1 a 2 zákona, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
70. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010 – 182 ze dne 16. 11. 2010 ve vztahu ke smyslu zásady zákazu diskriminace uvedl, že „smysl zmíněné zásady rovného zacházení a její opačné polohy v podobě zákazu diskriminace, k němuž se v oblasti veřejných zakázek blíže vyjadřoval i zdejší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 – 152, publ. pod č. 1771/2009 Sb. NSS, www.nssoud.cz, spočívá souhrnně řečeno v zajištění konkurence mezi dodavateli, umožnění hospodářské soutěže a tím také dosáhnutí efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatelé většinou nehospodaří s vlastními finančními zdroji a nemají tedy v obecné rovině žádnou motivaci k tomu, aby postupovali nanejvýš hospodárně. Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické. Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu. Veškeré úkony zadavatele by proto měly být činěny takovým způsobem, aby zadávání veřejných zakázek bylo transparentní a byly při něm dodržovány zásady stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky.“ Nejvyšší správní soud také zdůraznil, že zákaz diskriminace zahrnuje jak zákaz diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný, jiný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak zákaz diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé.
71. V této souvislosti Úřad rovněž odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010, jehož závěry potvrdil Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18. 1. 2011, ve kterém soud dovodil, že pokud by zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil příliš široce, v důsledku čehož by podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by tato jednotlivá plnění byla poptávána samostatně, mohl by zadavatel porušit jednu ze základních zásad zadávacího řízení zakotvenou v § 6 ZVZ (§ 6 odst. 2 zákona dle znění rozhodného pro posouzení postupu obviněného v předmětných veřejných zakázkách – pozn. Úřadu), tj. zmíněnou zásadu zákazu diskriminace. Diskriminováni jsou v takovém případě ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna. Tímto způsobem také dochází k omezení konkurenčního prostředí.
72. Jak dále judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu diskriminace v skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části podle § 98 ZVZ, pokud to její povaha připouštěla (a zároveň rozdělení nebrání ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ). Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku judikoval, že ačkoli ZVZ explicitně nestanoví, že by v určitých případech měl zadavatel povinnost veřejnou zakázku rozdělit, je povinností zadavatele využít všechny možnosti, které mu ZVZ (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl.
73. K podmínkám, za kterých je zadavatel povinen veřejnou zakázku na části rozdělit, Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010 uvedl následující: „K tomu, aby bylo možno dospět k závěru, zda zadavatel byl povinen v daném případě veřejnou zakázku rozdělit či nikoliv, je tedy třeba posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla. Rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Naopak rozdělení veřejné zakázky na části vhodné nebude zejména tehdy, pokud bude předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.“
74. Obecně lze tedy uvést, že zadavatel má povinnost rozdělit veřejnou zakázku na části za splnění těchto předpokladů:
- předmět veřejné zakázky je vymezen natolik široce (byť se stále jedná o jednu veřejnou zakázku), že ho může dodávat pouze omezený počet dodavatelů, zatímco jeho jednotlivé části by bylo schopno dodat dodavatelů více;
- plnění není nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat jako plnění jediné (společné).
75. Obecně v souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že v zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míra limitace volnosti zadavatele na straně jedné, resp. dodavatele na straně druhé, je zákonem předem předvídána. Uvedená míra přípustnosti omezení hospodářské soutěže je však limitována konkrétními ustanoveními zákona, zejména zásadami zakotvenými v § 6 zákona.
76. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení, resp. požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je pak povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, mj. § 6 odst. 1 a 2 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci zadávacích podmínek kromě jiného zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé z dodavatelů. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost vymezit předmět veřejné zakázky podle svých potřeb. Vymezení předmětu veřejné zakázky pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad přitom uvádí, že citované ustanovení zákona musí být vykládáno ve shodě se základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v § 6 zákona. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tj. mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pro posouzení, zda zadavatel postupoval při vymezení předmětu veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona je tedy třeba také posoudit, zda lze vymezení předmětu veřejné zakázky, jímž zadavatel pro určité dodavatele vytvořil výhodu, odůvodnit objektivními skutečnostmi na straně zadavatele.
77. V šetřeném případě obviněný koncipoval předmět plnění veřejné zakázky č. 1 jako dodávku celkem 10 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Empacher a 2 ks určitého typu veslařských lodí značky Filippi; předmět plnění části I. veřejné zakázky č. 2 jako dodávku celkem 11 ks různých typů veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo výrobce, 5 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Filippi a 1 ks určitého typu veslařské lodi značky Empacher; a předmět plnění části I. veřejné zakázky č. 3 jako dodávku celkem 3 ks různých typů veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo určitého výrobce, 5 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Empacher a 2 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Filippi.
78. Za účelem posouzení, zda se obviněný v souvislosti s šetřenými veřejnými zakázkami dopustil přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona tím, že v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona vymezil předmět plnění šetřených (příslušných částí) veřejných zakázek natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, se Úřad nejprve zabýval otázkou, zda lze jednotlivé lodě, jejichž dodávka je poptávána jako součást předmětu šetřených veřejných zakázek, považovat za plnění, která se od sebe významně neodlišují, nebo naopak za plnění, která jsou svým charakterem vzájemně podstatně odlišná.
79. Obviněný v rámci své argumentace tvrdí, že uskutečněným rozdělením veřejných zakázek č. 2 a č. 3 na části od sebe oddělil dodávky lodí spadajících pod různé položky jednotného klasifikačního systému CPV, a to konkrétně dodávku lodí spadajících pod položku č. 34522600-8 „Veslařské čluny“ (dodávka těchto lodí byla předmětem veřejné zakázky č. 1 a částí I. veřejných zakázek č. 2 a č. 3), dodávku lodí spadajících pod položku č. 4522450-1 „Nafukovací plavidla“ (dodávka těchto lodí byla předmětem části II. veřejné zakázky č. 2 a části II. veřejné zakázky č. 3“) a dodávku lodí spadajících pod položku č. 34522150-8 „Katamarány“ (dodávka těchto lodí byla předmětem části III. veřejné zakázky č. 3), přičemž pokud by přistoupil k dalšímu dílčímu dělení šetřených veřejných zakázek na části, již by od sebe z pohledu jednotného klasifikačního systému odděloval dodávku zcela identického plnění.
80. Úřad k tomuto uvádí, že míru vzájemné odlišnosti poptávaného plnění nelze mechanicky posuzovat pouze na základě příslušnosti daného plnění k určité položce jednotného klasifikačního systému CPV, ale je potřeba posoudit ji v širším kontextu na základě pečlivého zvážení všech relevantních skutečností a jejich vzájemných souvislostí. Na tomto místě považuje Úřad za nutné podotknout, že obviněný v rámci vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek v určitých případech poptával konkrétní typy lodí od konkrétních výrobců, tj. výrobců lodí značek Empacher a Filippi, a to s odkazem na výjimku ze zákazu stanovení technických podmínek předmětu veřejné zakázky prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky podle § 89 odst. 5 zákona, dle níž lze odkaz na určité dodavatele nebo výrobky při stanovení technických podmínek předmětu veřejné zakázky použít, pokud je to odůvodněno předmětem dané veřejné zakázky. V čl. 2.1 zadávací dokumentace ke všem třem šetřeným veřejným zakázkám přitom obviněný v rámci odůvodnění vymezení předmětu veřejných zakázek prostřednictvím přímého odkazu na určité konkrétní výrobky konkrétních výrobců uvedl, že tyto přímé odkazy jsou ve vztahu ke všem třem šetřeným veřejným zakázkám odůvodněny specifickým charakterem předmětu daných veřejných zakázek a zároveň samotným účelem těchto veřejných zakázek, kterým je obnova sportovního vybavení pro národní veslařskou reprezentaci České republiky prováděná za účelem zlepšení či alespoň zachování jejích dosavadních sportovních výsledků. Součástí daného odůvodnění bylo dále tvrzení obviněného, že každý z poptávaných konkrétních typů lodí od konkrétních výrobců je určen pro konkrétní sportovní kategorii a konkrétní posádku národní veslařské reprezentace a nahrazuje totožný typ veslařských lodí užívaných příslušnou posádkou v rámci dané sportovní kategorie, přičemž pokud by došlo k pořízení odlišného typu veslařských lodí od jiných výrobců, nemohlo by být prováděno porovnání dřívějších dat ze sportovní přípravy a závodů jednotlivých posádek a zároveň by mohlo dojít k zásahu do dlouhodobě zažitých návyků a zkušeností jednotlivých posádek a tím i k negativnímu ovlivnění sportovních výsledků národní veslařské reprezentace České republiky, čímž by došlo ke zmaření účelu veřejné zakázky a rovněž i ke zmaření na ni vynaložených finančních prostředků.
81. Pokud obviněný přistoupil k vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek prostřednictvím odkazů na konkrétní výrobky konkrétních výrobců dle § 89 odst. 5 zákona z důvodu zcela specifického charakteru předmětu těchto veřejných zakázek, jehož specifičnost odůvodnil skutečností, že pro jeho potřeby je nezbytné dodání právě a jen každého z poptávaných konkrétních typů lodí od konkrétních výrobců, je zřejmé, že plnění, které je součástí předmětu šetřených veřejných zakázek, konkrétně plnění v podobě dodávky veslařských lodí značky Empacher a dodávky veslařských lodí značky Filippi, je nutno považovat za vysoce specifické. Vzhledem k deklarovaným potřebám obviněného spočívajícím zejména v potřebě poptání konkrétních veslařských lodí konkrétního výrobce, nepochybně nelze tvrdit (neboť by to bylo v rozporu s důvody pro použití přímých odkazů na konkrétní výrobky a výrobce v souladu s § 89 odst. 5 zákona), že by plnění spočívající v dodávce veslařských lodí značky Empacher, plnění spočívající v dodávce veslařských lodí značky Filippi a plnění spočívající v dodávce veslařských lodí nespecifikovaného výrobce mohlo být v daném kontextu považováno za zaměnitelné či dokonce identické. Dle Úřadu se plnění spočívající v dodávce veslařských lodí značky Empacher a plnění spočívající v dodávce veslařských lodí značky Filippi ve shora popsaném kontextu specifických potřeb obviněného a specifického účelu realizace šetřených veřejných zakázek od sebe jednoznačně zcela podstatně odlišují, stejně jako se s ohledem na svou vysokou specifičnost podstatně odlišují od plnění spočívajícího v dodávce veslařských lodí nespecifikovaného výrobce, a rozhodně nelze tvrdit, že by je od sebe při zadávání šetřených veřejných zakázek nebylo možné oddělit, neboť se nejedná o navzájem se neodlišující plnění ani o plnění, která na sebe úzce navazují, ale naopak o samostatně stojící a vzájemně se odlišující vysoce specifická plnění. Vysokou specifičností plnění tvořících předmět šetřených veřejných zakázek v rámci odůvodnění použití přímých odkazů na konkrétní výrobky konkrétních výrobců na základě výjimky dle § 89 odst. 5 zákona ostatně argumentoval sám obviněný, nedává tak příliš smysl, aby obviněný v rámci své argumentace ve vztahu k právě šetřené věci zároveň naznačoval, že by od sebe v případě dalšího dílčího dělení šetřených veřejných zakázek odděloval zcela identické plnění, jelikož pokud by tomu tak skutečně bylo, vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek prostřednictvím přímých odkazů na základě výjimky dle § 89 odst. 5 zákona by zcela ztratilo své opodstatnění. Úřad tak tuto linii argumentace obviněného nepovažuje za relevantní.
82. Úřad tak konstatuje, že plnění, které je součástí předmětu šetřených veřejných zakázek, tedy plnění spočívající v dodávce veslařských lodí značky Empacher, plnění spočívající v dodávce veslařských lodí značky Filippi a plnění spočívající v dodávce veslařských lodí nespecifikovaného výrobce nepochybně není nutné poptávat společně v jediné části veřejné zakázky, a to ani z technických, ani z ekonomických důvodů. Nelze mít pochybnost o tom, že vzhledem k tomu, že technické použití jednotlivých poptávaných veslařských lodí různých výrobců není vzájemně žádným způsobem podmíněno ani provázáno, neexistuje jediný důvod technického charakteru, na jehož základě by veslařské lodě značky Empacher, veslařské lodě značky Filippi a veslařské lodě nespecifikovaného výrobce nemohly být obviněnému v rámci šetřených veřejných zakázek dodány různými dodavateli. O absenci relevantních ekonomických důvodů pro nezbytnost sloučení poptávaného plnění pak bude blíže pojednáno dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí.
83. Úřad dále za účelem zjištění, zda se obviněný vymezením předmětu šetřených veřejných zakázek dopustil výše specifikovaných přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, přistoupil k posouzení otázky, zda byl předmět šetřených veřejných zakázek vymezen obviněným natolik široce, že ho mohl dodávat pouze omezený počet dodavatelů, zatímco jednotlivá plnění, která jsou jeho součástí, by bylo schopno dodat dodavatelů více.
84. Úřad předně považuje za nutné konstatovat, že přestože mu obviněný doložil, že na relevantním trhu s veslařskými loděmi určenými pro použití na vrcholových sportovních soutěžích existuje kromě vybraného dodavatele minimálně jeden dodavatel, který je schopen současně dodat jak veslařské lodě značky Empacher, tak veslařské lodě značky Filippi (tj. A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], který pro OLYMP CENTRUM SPORTU MINISTERSTVA VNITRA v roce 2019 realizoval dodávku lodí značek Empacher i Filippi), Úřad považuje za nepochybné, že na předmětném trhu s veslařskými loděmi[8] existují také dodavatelé, kteří z různých důvodů dodávají pouze veslařské lodě značky Empacher či pouze veslařské lodě značky Filippi, a to zejména výrobci veslařských lodí uvedených značek, tedy společnost Bootswerft Empacher GmbH, která vyrábí veslařské lodě značky Empacher, a společnost Filippi Lido S.R.L., která vyrábí veslařské lodě značky Filippi, a případně i někteří z jejich oficiálních dodavatelů, nehledě na to, zda je jejich zastoupení sjednáno jako výhradní či nikoliv. Totéž platí také pro dodavatele veslařských lodí specifikovaných v rámci vymezení předmětu veřejné zakázky č. 2 a veřejné zakázky č. 3 bez konkrétního požadavku na určitého výrobce, kdy dodavatelé veslařských lodí jiných než shora uvedených značek, např. veslařských lodí značky Hudson či další, které by mohly splnit parametry vymezené obviněným v rámci veřejné zakázky č. 2 a veřejné zakázky č. 3 pro veslařské lodě bez požadavku na konkrétního výrobce, nemusí zároveň dodávat i veslařské lodě značek Empacher a Filippi.
85. V situaci, kdy obviněný vymezil předmět veřejné zakázky č. 1 jako dodávku celkem 10 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Empacher a 2 ks určitého typu veslařských lodí značky Filippi; předmět plnění části I. veřejné zakázky č. 2 jako dodávku celkem 11 ks různých typů veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo výrobce, 5 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Filippi a 1 ks určitého typu veslařské lodi značky Empacher; a předmět plnění části I. veřejné zakázky č. 3 jako dodávku celkem 3 ks různých typů veslařských lodí bez požadavku na určitý produkt nebo určitého výrobce, 5 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Empacher a 2 ks různých určitých typů veslařských lodí značky Filippi, je zřejmé, že se vybraným dodavatelem v rámci všech tří šetřených veřejných zakázek mohl stát pouze dodavatel, který je schopen dodat jak veslařské lodě značky Empacher, tak veslařské lodě značky Filippi, nebo případně dodavatel lodí jiných výrobců, ale který je zároveň nezbytně schopen dodat i lodě těchto dvou konkrétních značek. Obviněný tak významným způsobem zúžil okruh potenciálních dodavatelů předmětu plnění šetřených veřejných zakázek, když ze soutěže předem vyloučil všechny dodavatele, kteří jsou z jakéhokoliv důvodu schopni dodat pouze veslařské lodě značky Empacher, pouze veslařské lodě značky Filippi nebo pouze veslařské lodě jiných výrobců, a to zejména výrobce těchto lodí a jejich další dodavatele, kteří veslařské lodě jiných značek nedodávají, resp. obviněný tímto nevyužil možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí.
86. Obviněný v rámci své argumentace v dané souvislosti uvedl, že kterýkoliv dodavatel splňující podmínky kvalifikace mohl oslovit výrobce či oficiální dodavatele poptávaných lodí a podat nabídku, a naznačil tak, že i dodavatel, který dodává pouze veslařské lodě značky Empacher, veslařské lodě značky Filippi nebo veslařské lodě jiných výrobců, mohl předmět šetřených veřejných zakázek plnit v celém jeho rozsahu, a to za využití poddodavatelů. K tomuto však Úřad konstatuje, že za situace, kdy obviněný vymezil předmět šetřených veřejných zakázek příliš široce, neboť bezdůvodně omezuje konkurenční prostředí více, než by bylo nezbytně nutné, nelze diskriminační účinek daného postupu obviněného zhojit skrze možnost plnění předmětu veřejných zakázek poddodavatelem, případně prostřednictvím jiné formy spolupráce více dodavatelů. V případě, kdy je široce koncipovaný předmět veřejných zakázek možné plnit pouze ve spolupráci s poddodavateli či společnou nabídkou více dodavatelů, totiž není zajištěna žádaná a efektivní hospodářská soutěž, neboť ta může být efektivní pouze v případě, kdy dodavatelé mohou soutěžit nezávisle na sobě, a jsou tak zároveň vystaveni působení konkurenčního prostředí. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, ve kterém se uvádí, že „pokud je předmět veřejné zakázky vymezen příliš široce (lze-li plnění v něm zahrnuté dodávat samostatně a děje-li se tak v praxi) a v důsledku toho podává nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla plnění poptávána samostatně, vede to k diskriminaci těch dodavatelů, kteří by byli schopni podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna, bez ohledu na jejich možnost zajistit si subdodávky nebo podávat společnou nabídku; tím se totiž diskriminační účinek s vlivem na efektivní soutěžní prostředí, v němž se dodavatelé o veřejnou zakázku mají nacházet, nikterak neeliminuje.“ Úřad tak konstatuje, že ztížením možnosti potenciálních dodavatelů účastnit se zadávacího řízení na šetřené veřejné zakázky je i to, když se dodavatelé, kteří by jinak byli schopni plnit plnění, které je součástí předmětu daných veřejných zakázek, samostatně, musí pro podání nabídky sdružovat, ať už poddodavatelsky, nebo společnou nabídkou. Lze tedy dojít k závěru, že obviněný vymezením předmětu šetřených veřejných zakázek předem vyloučil možnost účasti v zadávacím řízení na šetřené veřejné zakázky dodavatelům, kteří by byli schopni dodat jen některou část předmětu daných veřejných zakázek (veslařské lodě značky Empacher, nebo veslařské lodě značky Filippi, nebo veslařské lodě bez požadavku na určitého výrobce), pokud by nemohli nebo nechtěli z různých důvodů spolupracovat na dodání zbývajících lodí s dalšími dodavateli. V důsledku šetřeného postupu zadavatele tak na předmětné veřejné zakázky (resp. jejich příslušnou část) mohl podat nabídku (a následně se stát vybraným dodavatelem) jen „prostředník“ s potenciálně vyšší cenou plnění.
87. Úřad dále považuje za nutné poukázat na to, že obviněný sám v rámci svých vyjádření argumentuje tvrzením, že je s ohledem na zdroje financování předmětu šetřených veřejných zakázek nucen vždy odebírat poptávané plnění od prostředníků, kteří mohou plnit požadavky výrobců poptávaných veslařských lodí na platební podmínky a kteří tak nesou náklady na pořízení daného plnění až do okamžiku jeho dodání obviněnému, kdy obviněný může s ohledem na podmínky dotačních programů, z nichž pořízení předmětu šetřených veřejných zakázek financuje, realizovat platbu jako přímou úplatu z finančních zdrojů získaných na základě příslušné dotace. Úřad nijak nezpochybňuje skutečnost, že podmínky dotačních programů, z nichž obviněný financuje pořízení předmětu šetřených veřejných zakázek, obviněnému neumožňují, aby za požadované plnění zaplatil předem nebo složil zálohu ve výši 50 % z celkové ceny poptávaných veslařských lodí, zdůrazňuje ale, že byť v rozhodnutí obviněného, jakým způsobem bude postupovat v zadávacím řízení na šetřené veřejné zakázky, nepochybně mohly podmínky daných dotačních programů hrát určitou roli, obviněný nebyl oprávněn předem vymezit předmět šetřených veřejných zakázek tak, aby se o ně mohli neomezeně ucházet jen zprostředkovatelé, kteří jsou schopni dodat jak veslařské lodě značky Empacher, tak veslařské lodě značky Filippi, zatímco výrobci poptávaných veslařských lodí a další dodavatelé, kteří některou z požadovaných značek veslařských lodí nedodávají, případně dodávají pouze lodě jiných nespecifikovaných značek (u veřejné zakázky č. 2 a č. 3), se zadávacího řízení na šetřené veřejné zakázky naopak nemohli samostatně zúčastnit. Tímto postupem obviněný nepřípustně omezil hospodářskou soutěž o plnění šetřených veřejných zakázek pouze na zprostředkovatele všech poptávaných značek veslařských lodí, když všechny ostatní dodavatele, kteří z jakéhokoliv důvodu nejsou zprostředkovateli jiných značek veslařských lodí, než jaké sami dodávají, ze soutěže o šetřené veřejné zakázky a priori vyloučil, čímž bezdůvodně vytvořil překážky širší hospodářské soutěže a bezdůvodně znevýhodnil všechny dodavatele, kteří jsou schopni dodat pouze část předmětu šetřených veřejných zakázek. Skutečnost, že se obviněný při tvorbě zadávacích podmínek šetřených veřejných zakázek domníval, že je předmět daných veřejných zakázek schopen plnit pouze zprostředkovatel poptávaných veslařských lodí, předmětný postup obviněného nijak neospravedlňuje, zvláště s ohledem na to, že i pokud by se tato domněnka zakládala na pravdě, obviněný vymezením předmětu šetřených veřejných zakázek neomezil účast v zadávacím řízení na dané veřejné zakázky jen výrobcům poptávaných veslařských lodí, ale také zprostředkovatelům, kteří některou z požadovaných značek veslařských lodí nedodávají, tedy zprostředkovatelům pouze veslařských lodí značky Empacher, pouze veslařských lodí značky Filippi či pouze veslařských lodí jiného výrobce, kdy i tito zprostředkovatelé mohli být schopni splnit platební podmínky výrobců jimi dodávaných veslařských lodí a nést náklady na pořízení daných lodí až do jejich dodání obviněnému, ale jelikož některé z poptávaných veslařských lodí určitého výrobce nejsou schopni dodávat, vzhledem ke způsobu vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek se zadávacího řízení na tyto veřejné zakázky nemohli zúčastnit.
88. Úřad v dané souvislosti podotýká, že obviněný v rámci svých vyjádření argumentuje tvrzením, že se výrobci veslařských lodí značek Empacher a Filippi přímo neúčastní zadávacích řízení, neboť vyžadují, aby platba za pořizované veslařské lodě byla realizována předem či aby došlo alespoň k úhradě zálohy ve výši nejméně 50 % z hodnoty pořizovaných lodí, kdy tuto skutečnost obviněný dokládá písemným potvrzením obou výrobců, a nadto dokládá sdělení dvou dodavatelů (konkrétně dodavatele M B - S V I N G s.r.o. a dodavatele A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO]), podle nichž jsou předmětné platební podmínky důvodem, proč daní dodavatelé do zadávacího řízení na šetřené veřejné zakázky nepodali nabídku. Obviněný zároveň poukazuje na skutečnost, že v jím uskutečněných zadávacích řízeních na veřejné zakázky na dodávky veslařských lodí vždy obdržel nabídky pouze od vybraného dodavatele, přičemž žádný jiný subjekt nikdy obviněného nekontaktoval nejen ve věci podání nabídky, ale ani s žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace nebo s námitkami. Úřad k této argumentaci obviněného uvádí, že byť obviněný disponoval určitými zkušenostmi a dalšími indiciemi, na jejichž základě mohl dovodit, že se výrobci jím poptávaných veslařských lodí zadávacích řízení běžně neúčastní a že pro některé dodavatele představují platební podmínky pořízení předmětu šetřených veřejných zakázek překážku účasti v zadávacím řízení, přičemž zároveň si byl vědom toho, že do všech dosavadních zadávacích řízení realizovaných obviněným za účelem pořízení veslařských lodí podal nabídku pouze vybraný dodavatel, obviněný nebyl oprávněn všechny dodavatele, kteří některou z poptávaných značek veslařských lodí z jakéhokoliv důvodu nedodávají, pouze na základě svých předběžných závěrů a dosavadních zkušeností a priori ze soutěže o plnění šetřených veřejných zakázek v podstatě vyloučit nebo jejich účast v zadávacím řízení přinejmenším ztížit, a de facto tak uzavřít stávající stav ohledně konkurenčního prostředí mezi možnými dodavateli i do budoucna, neboť tito další možní dodavatelé na relevantním trhu existují[9] a kdykoliv mohli změnit svou podnikatelskou strategii či rozhodnutí nezúčastnit se přímo zadávacích řízení, stejně jako kdykoliv mohly nastat okolnosti zapříčiňující, že platební podmínky pro pořízení poptávaných veslařských lodí pro některé dodavatele přestanou představovat překážku účasti v zadávacím řízení, případně se na relevantním trhu rovněž kdykoliv mohli objevit dodavatelé noví. Obviněný nemůže při tvorbě zadávacích podmínek automaticky předjímat, že žádná z takových skutečností nenastane, a všechny dodavatele, kteří jsou z jakéhokoliv důvodu schopni dodat pouze některé z požadovaných značek poptávaných veslařských lodí, bez jiného relevantního a objektivního odůvodnění a priori vyloučit z možnosti účasti v zadávacím řízení na šetřené veřejné zakázky čistě jen proto, že obviněný na základě svých subjektivních závěrů předpokládá, že i v případě, že by těmto dodavatelům účast v zadávacím řízení umožnil, nabídku by stejně nepodali. Uvedený zadavatelem u šetřených veřejných zakázek aplikovaný přístup je bezdůvodně přímo v rozporu s principem umožnění co nejširší možné soutěže o poptávané plnění. Jako relevantní Úřad neshledává ani tvrzení obviněného, že do aktuálního zadávacího řízení realizovaného obviněným na veřejnou zakázku „Nákup lodí a veslařských vleků pro národní sportovní reprezentaci“ v roce 2023, jež má dle obviněného totožný předmět plnění jako šetřené veřejné zakázky, podal nabídku opět pouze vybraný dodavatel, a to i přesto, že obviněný předmět této veřejné zakázky rozdělil tak, aby jeho jednotlivé části odpovídaly výrobcům poptávaných veslařských lodí. K této argumentaci obviněného Úřad uvádí, že daná skutečnost ve vztahu k Úřadem vytýkanému postupu obviněného není nijak relevantní, neboť jednotlivé dodavatele, kteří nepodali z jakéhokoliv důvodu nabídku na dodání veslařských lodí některého výrobce, k nepodání nabídky ve vztahu k jimi dodávaným lodím mohly vést různé důvody, přičemž z žádné konkrétní objektivní skutečnosti nevyplývá, že by v době přípravy zadávacího řízení na šetřené veřejné zakázky bylo jednoznačně jisté, že by o podání nabídky, pokud by zadávací řízení bylo rozděleno na části odpovídající jednotlivým výrobcům poptávaných veslařských lodí, neměl zájem nikdo jiný než vybraný dodavatel, stejně jako v současnosti není vyloučeno, že dalšího zadávacího řízení na veřejnou zakázku na dodání veslařských lodí, které obviněný potenciálně v budoucnu uskuteční, se žádný jiný dodavatel kromě vybraného dodavatele nezúčastní. Úřad na tomto místě znovu opakuje, že obviněný není oprávněn předem vyloučit z účasti v zadávacím řízení určité dodavatele, kteří by byli objektivně schopni poskytnout plnění způsobilé naplnit potřeby obviněného, pouze na základě svých domněnek, dosavadních zkušeností a z nich vycházejících předpokladů, pokud k takovému postupu nemá skutečně relevantní a objektivní důvod, a opačnému přístupu, který by potenciálně mohl vést k širší soutěži o veřejnou zakázku (tedy rozdělení veřejné zakázky na vícero částí) ani žádné relevantní důvody nebrání.
89. Úřad již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí dovodil, že skutečnost, že se výrobci poptávaných veslařských lodí značek Empacher a Filippi přímo neúčastní zadávacích řízení, skutečnost, že pro některé dodavatele představují platební podmínky pořízení předmětu šetřených veřejných zakázek překážku účasti v zadávacím řízení, skutečnost, že v zadávacích řízeních na veřejné zakázky na dodávky veslařských lodí zadavatel vždy obdržel nabídky pouze od vybraného dodavatele, ani skutečnost, že do aktuálního zadávacího řízení realizovaného obviněným na veřejnou zakázku „Nákup lodí a veslařských vleků pro národní sportovní reprezentaci“, jež má dle obviněného totožný předmět plnění jako šetřené veřejné zakázky, podal nabídku opět pouze vybraný dodavatel, přestože obviněný předmět této veřejné zakázky rozdělil tak, aby jeho jednotlivé části odpovídaly výrobcům poptávaných veslařských lodí, nejsou v žádném případě relevantními objektivními okolnostmi, které by jakkoliv ospravedlňovaly postup obviněného při vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek. Obviněný ve svých vyjádřeních dále argumentuje tvrzením, že dotační programy, z nichž je pořízení předmětu šetřených veřejných zakázek financováno, jsou koncipovány tak, že každý žadatel je oprávněn podat pouze jednu žádost o poskytnutí dotace, přičemž všechny položky, které jsou předmětem jedné takové žádosti, tvoří jeden funkční celek, a výdaj na pořízení jedné z položek žádosti o poskytnutí dotace se tak stává způsobilým až v momentě, kdy příjemce dotace pořídí všechny položky dané žádosti. Obviněný proto tvrdí, že s ohledem na uvedené podmínky daných dotačních programů by pro něj jakékoliv rozdělení předmětu šetřených veřejných zakázek na části představovalo zvýšenou míru rizika, že v případě nezískání nabídky na kteroukoliv z těchto částí bude muset zadávací řízení na danou veřejnou zakázku jako celek zrušit.
90. K předestřené argumentaci obviněného Úřad předně uvádí, že z ní není zcela zřejmé, kde přesně leží ona hranice míry rizika, které je pro obviněného v dané souvislosti ještě přípustné, a jakým způsobem obviněný tuto míru rizika konkrétně identifikoval. Jinými slovy, z žádného vyjádření obviněného nevyplývá, z jakého důvodu pro něj bylo riziko nutnosti zrušení zadávacího řízení vzniklé jím realizovaným rozdělením veřejné zakázky č. 2 a veřejné zakázky č. 3 na části ještě přijatelné, zatímco poptání veslařských lodí značky Empacher, veslařských lodí značky Filippi a veslařských lodí bez požadavku na konkrétního výrobce v samostatných částech šetřených veřejných zakázek by již pro obviněného představovalo natolik nepřípustné a závažné riziko, že se na jeho základě rozhodl, že k dalšímu rozdělení šetřených veřejných zakázek na části nepřistoupí. Je také třeba vzít v potaz skutečnost, že obviněný dle svých slov aktuálně realizuje zadávací řízení na novou veřejnou zakázku „Nákup lodí a veslařských vleků pro národní sportovní reprezentaci“, jež má dle obviněného totožný předmět plnění jako šetřené veřejné zakázky, přičemž obviněný tvrdí, že rozdělil předmět plnění této veřejné zakázky tak, aby jeho jednotlivé části odpovídaly výrobcům poptávaných veslařských lodí. Úřadu není zřejmé, jak je možné, že přestože se předmět veřejné zakázky „Nákup lodí a veslařských vleků pro národní sportovní reprezentaci“ dle obviněného svým charakterem v podstatě shoduje s předmětem šetřených veřejných zakázek, obviněný před zahájením zadávacího řízení na tuto veřejnou zakázku vyhodnotil riziko, že bude dané zadávací řízení z důvodu nepodání nabídky do některé z jeho částí nucen zrušit, jako dostatečně nízké na to, aby přistoupil k rozdělení plnění spočívajícího v dodávce veslařských lodí různých výrobců do samostatných částí dané veřejné zakázky. I pokud by však Úřad přistoupil na tvrzení obviněného, že s dalším dílčím dělením na části by se jím uvažované riziko zmaření účelu zadávacího řízení (resp. čerpání dotace) mohlo zvyšovat, Úřad v této souvislosti zejména zdůrazňuje, že o irelevantnosti dané argumentace obviněného svědčí i ta skutečnost, jak obviněný ostatně sám argumentuje, že účast vybraného dodavatele v zadávacích řízeních na šetřené veřejné zakázky představovala pojistku úspěšné realizace těchto zadávacích řízení, slovy obviněného pojistku, aby obviněný „marně nevyhlašoval a následně nerušil zadávací řízení jen proto, že na relevantním trhu není jiný potenciální dodavatel“. Jestliže je tedy vybraný dodavatel osobou ovládanou obviněným a obviněný v době realizace zadávacích řízení na šetřené veřejné zakázky mohl rozhodovat o tom, zda se vybraný dodavatel těchto zadávacích řízení zúčastní (přičemž vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel ve všech třech šetřených veřejných zakázkách podal úspěšnou nabídku, je zcela zřejmé, že o jeho účasti v daných zadávacích řízeních obviněný skutečně rozhodnul), Úřad považuje za nepochybné, že obviněnému nic nebránilo v tom, aby rozdělil předmět šetřených veřejných zakázek na části odpovídající dodávkám veslařských lodí jednotlivých výrobců a následně uplatnil svůj vliv na vybraného dodavatele, který by se pak zadávacích řízení na všechny části šetřených veřejných zakázek zúčastnil. Riziko zrušení zadávacího řízení jako celku z důvodu nepodání nabídky do některé z jeho částí by tak bylo zcela eliminováno a zároveň by nevznikly překážky hospodářské soutěže spočívající v příliš širokém vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek a vybraný dodavatel (současně s dalšími možnými zprostředkovateli s potenciálně vyšší cenou) by oproti dodavatelům, kteří některou z poptávaných značek veslařských lodí z jakéhokoliv důvodu nedodávají, nebyl zvýhodněn bezdůvodným ztížením účasti těchto dalších potenciálních dodavatelů v soutěži o veřejnou zakázku. Odůvodnění postupu obviněného spočívající v tvrzení, že by jakékoliv rozdělení předmětu šetřených veřejných zakázek na části představovalo zvýšenou míru rizika, že v případě nezískání nabídky na kteroukoliv z těchto částí bude muset obviněný zadávací řízení na danou veřejnou zakázku jako celek zrušit, tak rozhodně nelze považovat za založené na objektivních skutečnostech, které by postup obviněného ospravedlňovaly, ale naopak je potřeba označit ho za zcela nerelevantní. Překážky hospodářské soutěže, které obviněný svým postupem při vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek vytvořil, je tak třeba považovat za bezdůvodné, stejně jako je nutné označit za bezdůvodné i zvýhodnění vybraného dodavatele, neboť obviněný ke svému postupu spočívajícímu v příliš širokém vymezení předmětu daných veřejných zakázek neměl jediný relevantní objektivní důvod, z čehož jednoznačně vyplývá, že daný postup obviněného představuje porušení § 36 odst. 1 zákona a zásady zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona.
91. Na základě všeho výše uvedeného tak Úřad konstatuje, že obviněný svým postupem spočívajícím ve vymezení předmětu daných veřejných zakázek natolik široce, že ho mohl dodávat pouze omezený počet dodavatelů, přičemž jednotlivá plnění, která jsou jeho součástí, by bylo schopno dodávat dodavatelů více, vytvořil v zadávacích řízeních na šetřené veřejné zakázky bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a to navíc v situaci, kdy k určitému omezení hospodářské soutěže již došlo v souvislosti se skutečností, že obviněný podstatnou část předmětu šetřených veřejných zakázek vymezil prostřednictvím odkazů na konkrétní výrobky konkrétních výrobců dle § 89 odst. 5 zákona. Je zcela nepochybné, že povaha předmětu šetřených veřejných zakázek jeho rozdělení do více částí podle jednotlivých výrobců poptávaných veslařských lodí připouštěla, neboť veslařské lodě značky Empacher, veslařské lodě značky Filippi a veslařské lodě bez požadavku na konkrétního výrobce jsou v kontextu šetřených veřejných zakázek zcela specifickým plněním, které se od sebe podstatně liší. Nelze tedy tvrdit, že by předmětné veslařské lodě různých výrobců od sebe při zadávání šetřených veřejných zakázek nebylo možné oddělit. Nelze pochybovat ani o tom, že rozdělení šetřených veřejných zakázek na části mohlo potenciálně přinést více nabídek a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu, neboť i navzdory zkušenostem, na základě nichž má obviněný za to, že se vzhledem ke své obchodní strategii a platebním podmínkám pořízení předmětu šetřených veřejných zakázek jiní dodavatelé kromě vybraného dodavatele zadávacích řízení realizovaných obviněným neúčastní, dodavatelé, kteří z jakéhokoliv důvodu nejsou schopni samostatně dodat veslařské lodě některého požadovaného výrobce, na relevantním trhu existují (minimálně v podobě výrobců poptávaných značek veslařských lodí), a obviněný byl tedy povinen dbát na to, aby těmto dodavatelům nic nebránilo se zadávacích řízení na šetřené veřejné zakázky zúčastnit a aby jejich účast v těchto zadávacích řízení ani nic neomezovalo (nezbytnost spolupráce s dalšími dodavateli), jakkoliv obviněný účast jiných dodavatelů než vybraného dodavatele považoval za nepravděpodobnou. Zároveň nelze tvrdit, že by šetřený postup obviněného bylo možné ospravedlnit objektivními důvody na straně obviněného, neboť odůvodnění daného postupu spočívající v tvrzení, že by jakékoliv rozdělení předmětu šetřených veřejných zakázek na části představovalo zvýšenou míru rizika, že v případě nezískání nabídky na kteroukoliv z těchto částí bude muset obviněný zadávací řízení na danou veřejnou zakázku jako celek zrušit, rozhodně nelze považovat za založené na objektivních skutečnostech, ale naopak je potřeba označit ho za zcela nerelevantní.
92. Úřad je tak nucen konstatovat, že obviněný příliš širokým vymezením předmětu šetřených veřejných zakázek (resp. částí I. v případě veřejné zakázky č. 2 a č. 3) bezdůvodně znevýhodnil všechny dodavatele, kteří jsou z jakéhokoliv důvodu schopni dodat jen některou dílčí část předmětu daných veřejných zakázek, tj. pouze veslařské lodě značky Empacher, pouze veslařské lodě značky Filippi nebo pouze veslařské lodě bez požadavku na určitého výrobce, čímž se dopustil nepřípustné diskriminace těchto dodavatelů, kteří se v důsledku postupu obviněného při vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek nemohli zadávacích řízení na tyto veřejné zakázky zúčastnit, aniž by se za účelem podání nabídky sdružili s jinými dodavateli (ať už poddodavatelsky nebo prostřednictvím společné nabídky), čímž obviněný předmětným dodavatelům bezdůvodně ztížil možnost se zadávacích řízení na šetřené veřejné zakázky zúčastnit a nepřípustně tak ve vztahu k šetřeným veřejným zakázkám omezil hospodářskou soutěž. Jak vyplývá z již výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu diskriminace i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky, ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části, přičemž ačkoli zákon explicitně nestanoví, že by v určitých případech měl zadavatel povinnost veřejnou zakázku rozdělit, je povinností zadavatele využít všechny možnosti, které mu zákon (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl. V šetřeném případě je nutno konstatovat, že obviněný své možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí rozdělením šetřených veřejných zakázek na části odpovídající jednotlivým výrobcům poptávaných veslařských lodí nevyužil, a dopustil se tak porušení zásady zákazu diskriminace spočívajícího v bezdůvodném omezení účasti určité skupiny dodavatelů v zadávacích řízeních na šetřené veřejné zakázky, což vedlo k nepřípustnému omezení hospodářské soutěže.
93. V návaznosti na vše výše uvedené lze tedy konstatovat, že obviněný vymezením předmětu šetřených veřejných zakázek významným způsobem omezil možnost účasti v zadávacích řízeních na tyto veřejné zakázky dodavatelům, kteří z jakéhokoliv důvodu nedodávají některé z poptávaných značek veslařských lodí, a zúžil tak okruh potenciálních dodavatelů předmětu plnění šetřených veřejných zakázek výhradně na dodavatele, kteří jsou schopni dodat jak veslařské lodě značky Empacher, tak veslařské lodě značky Filippi. Tímto svým postupem obviněný ve vztahu k šetřeným veřejným zakázkám vytvořil překážku hospodářské soutěže a zároveň vytvořil konkurenční výhodu pro zprostředkovatele schopné dodat všechny požadované značky poptávaných veslařských lodí, přičemž takovýmto zprostředkovatelem je s ohledem na to, že úspěšně podal nabídku do zadávacích řízení na všechny tři šetřené veřejné zakázky, kromě jiných dodavatelů nepochybně rovněž vybraný dodavatel (tj. společnost Sportcentrum Račice, a.s.). Úřad na tomto místě považuje za nezbytné poukázat na skutečnost, že obviněný v rámci svého vyjádření k podnětu sám přiznal, že účast vybraného dodavatele v zadávacích řízeních realizovaných obviněným představuje „pojistku“, aby obviněný „marně nevyhlašoval a následně nerušil zadávací řízení jen proto, že na relevantním trhu není jiný potenciální dodavatel“. Zároveň je v dané souvislosti nutné vzít v potaz také skutečnost, že vybraný dodavatel je dceřinou společností obviněného, tedy že obviněný je vůči vybranému dodavateli ovládající osobou, která má podíl 89,12 % na základním kapitálu vybraného dodavatele, kdy obviněný dle svých vlastních slov ovládá vybraného dodavatele obdobně jako své vnitřní organizační jednotky a více než 80 % celkové činnosti vybraného dodavatele je jím prováděno při plnění úkolů, které mu byly svěřeny obviněným společně s druhým akcionářem vybraného dodavatele, přičemž mezi obviněným a vybraným dodavatelem existuje také personální propojení (např. místopředseda vybraného dodavatele X. Y. [PSEUDONYMIZOVÁNO] je zároveň místopředsedou obviněného). Lze tedy považovat za zcela nepochybné, že obviněný vybraného dodavatele ovládá a že má tedy velmi významný vliv na jeho rozhodnutí, a to včetně rozhodnutí, zda se má vybraný dodavatel účastnit zadávacích řízení realizovaných obviněným na veřejné zakázky na dodávky veslařských lodí. Obviněný svým tvrzením, že účast vybraného dodavatele v zadávacích řízeních na veřejné zakázky zadávané obviněným představuje pojistku úspěšné realizace těchto zadávacích řízení, ve své podstatě otevřeně přiznal, že vědomě a cíleně koncipoval zadávací řízení na šetřené veřejné zakázky takovým způsobem, aby měl jistotu, že se jich vybraný dodavatel bude schopen úspěšně zúčastnit. Úřad tak na základě výše uvedeného považuje za zřejmé, že obviněný svým postupem při vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek, jímž bezdůvodně omezil účast v zadávacích řízeních na tyto veřejné zakázky dodavatelům, kteří z jakéhokoliv důvodu nedodávají některé z poptávaných značek veslařských lodí a nemohli by se tedy zúčastnit zadávacích řízení na dané veřejné zakázky samostatně bez sdružování s dalšími dodavateli, zároveň bezdůvodně zvýhodnil všechny zprostředkovatele schopné dodat všechny požadované značky poptávaných veslařských lodí, tedy jak veslařské lodě značky Empacher, tak veslařské lodě značky Filippi, přičemž u těchto zprostředkovatelů lze (vzhledem k dodání předmětného plnění v dalším stupni dodavatelského řetězce) předpokládat dodání poptávaného plnění s potenciálně vyšší cenou. Tímto svým postupem obviněný bezdůvodně zvýhodnil konkrétně i vybraného dodavatele, a to vzhledem k jeho nepochybnému postavení zprostředkovatele všech poptávaných značek veslařských lodí. Skutečnost, že je obviněný vůči vybranému dodavateli v postavení ovládající osoby, s čímž úzce souvisí možnost obviněného rozhodovat o tom, zda se vybraný dodavatel zúčastní zadávacích řízení realizovaných obviněným na veřejné zakázky na dodávky veslařských lodí, obviněnému navíc poskytovala jistotu, že vždy, když koncipuje zadávací řízení na veřejnou zakázku způsobem odpovídajícím nyní šetřenému postupu, obdrží od vybraného dodavatele nabídku a zadávací řízení tak bude moci být úspěšně realizováno, byť by svými právě šetřenými podmínkami omezovalo možný okruh dalších potenciálních dodavatelů. Svým postupem při vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek tak obviněný v podstatě zpečetil, že nejpravděpodobnějším (a zároveň jediným jistým, neboť je vůči obviněnému ovládanou osobou) účastníkem zadávacího řízení na šetřené veřejné zakázky a následně i vybraným dodavatelem v rámci daných veřejných zakázek bude vybraný dodavatel (tj. společnost Sportcentrum Račice, a.s.). I z těchto důvodů nelze mít pochyb o tom, že vybraný dodavatel byl s ohledem na své postavení zprostředkovatele všech poptávaných značek veslařských lodí postupem obviněného při vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek zvýhodněn.
94. Úřad tak shrnuje. že obviněný svým postupem spočívajícím v příliš širokém vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek zároveň bezdůvodně zvýhodnil dodavatele (zprostředkovatele) schopné bez spolupráce s dalšími dodavateli dodat všechny požadované značky poptávaných veslařských lodí, tedy jak veslařské lodě značky Empacher, tak veslařské lodě značky Filippi, a to včetně vybraného dodavatele, který je nepochybně zprostředkovatelem obou zmíněných značek veslařských lodí, když nepřípustně omezil hospodářskou soutěž a konkurenční prostředí pouze na zprostředkovatele, kteří se za účelem podání nabídky do zadávacích řízení na šetřené veřejné zakázky sdruží s dalšími dodavateli, ať už prostřednictvím společné nabídky nebo spolupráce s poddodavateli, čímž bezdůvodně odstranil potenciální konkurenční výhodu přímých dodavatelů poptávaných veslařských lodí jednotlivých výrobců, kterou by tito dodavatelé měli v případě, že by mohli podat nabídku jen v jedné části zadávacího řízení, jejímž předmětem by bylo dodání jedné konkrétní jimi dodávané značky veslařských lodí, neboť by tuto nabídku mohli podat bez navýšení ceny poptávaného plnění v souvislosti s jeho dodáním v dalším stupni dodavatelského řetězce.
95. Úřad uzavírá, že obviněný se svým postupem spočívajícím v příliš širokém vymezení předmětu šetřených veřejných zakázek dopustil porušení zásady zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona a zároveň porušení § 36 odst. 1 zákona, podle nějž nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, a dopustil se tak spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí, neboť stanovil zadávací podmínky šetřených veřejných zakázek v rozporu se zákonem a zadal šetřené veřejné zakázky uzavřením příslušných smluv na plnění předmětu daných veřejných zakázek s vybraným dodavatelem.
K výroku IV. rozhodnutí – k uložení pokuty
96. Úřad posoudil postup obviněného při zadávání šetřených veřejných zakázek a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí.
97. Úřad se předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupky, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 zákona o přestupcích, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupky zaniká jejím uplynutím.
98. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let. Promlčecí doba se dle § 270 odst. 6 zákona přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku a vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným, přičemž dle § 270 odst. 7 zákona přerušením promlčecí doby počíná běžet promlčecí doba nová. Dle § 270 odst. 8 zákona byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zanikne nejpozději uplynutím 10 let od jeho spáchání. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
99. Správní řízení ve věci spáchání přestupků obviněným bylo zahájeno dnem doručení oznámení o zahájení řízení o přestupcích obviněnému, tj. dnem 3. 5. 2023. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 7. 6. 2019, kdy došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 s vybraným dodavatelem. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí došlo dne 27. 7. 2020, kdy došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku č. 2 s vybraným dodavatelem. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí došlo dne 24. 8. 2021, kdy došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku č. 3 s vybraným dodavatelem. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
100. Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry výše pokuty.
101. Podle ustanovení § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
102. V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestným, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
103. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona platí, že za přestupek podle odst. 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odst. 3 citovaného ustanovení zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až c) citovaného ustanovení zákona.
104. Cena veřejné zakázky č. 1, při jejímž zadání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, činí dle bodu 2.1 čl. II. „Kupní cena“ smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 celkem 7 370 189 Kč bez DPH, tj. 8 917 928 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky č. 1) tedy činí částku ve výši 891 792,8 Kč.
105. Cena veřejné zakázky č. 2, při jejímž zadání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, činí dle bodu 2.1 čl. II. „Kupní cena“ smlouvy na veřejnou zakázku č. 2 celkem 5 747 400 Kč bez DPH, tj. 6 954 354 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky č. 2) tedy činí částku ve výši 695 435,4 Kč.
106. Cena veřejné zakázky č. 3, při jejímž zadání se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí, činí dle bodu 2.1 čl. II. „Kupní cena“ smlouvy na veřejnou zakázku č. 3 celkem 4 816 570,25 Kč bez DPH, tj. 5 828 050 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky č. 3) tedy činí částku ve výši 582 805 Kč.
107. Vzhledem k tomu, že z přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, kterých se obviněný dopustil, je nejpřísněji trestným přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tedy přestupek, jehož se obviněný dopustil při zadávání veřejné zakázky č. 1, Úřad v souladu s absorpční zásadou dle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích přistoupil k uložení sankce (úhrnného trestu) za tento nejpřísněji trestný přestupek, jehož horní hranice možné pokuty činí částku ve výši 891 792,8 Kč. Ke spáchání dalších přestupků uvedených ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí obviněným pak Úřad v souladu s § 40 odst. 2 zákona o přestupcích přihlédl jako k přitěžující okolnosti při úvaze o určení výše pokuty uložené obviněnému ve spojitosti se spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
108. Úřad v návaznosti na výše uvedené dále akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 písm. a), b) a d) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání. Úřad podotýká, že zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.
109. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
110. Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).
111. Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí spáchán, Úřad uvádí, že obviněný se dopustil porušení zákona příliš širokým vymezením předmětu veřejné zakázky č. 1, v důsledku čehož mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů, neboť někteří z potenciálních dodavatelů nemuseli být s ohledem na požadavky obviněného související s předmětem plnění dané veřejné zakázky (požadavek na dodání veslařských lodí značky Empacher a zároveň veslařských lodí značky Filippi) schopni nabídnout obviněnému všechna plnění, jež byla do předmětu plnění dané veřejné zakázky zahrnuta, přestože by jinak, pokud by obviněný v souladu se zákonem rozdělená plnění předmětu veřejné zakázky (tj. veslařské lodě značky Empacher a veslařské lodě značky Filippi) poptával samostatně, na konkrétní část předmětu dané veřejné zakázky nabídku podat mohli. K porušení zákona obviněným tak došlo již při vymezení předmětu dané veřejné zakázky, tj. při samotné tvorbě zadávacích podmínek, a tedy v samotném prvopočátku zadávacího řízení, což mohlo ve svém důsledku vést ke značnému ovlivnění okruhu uchazečů o předmětnou veřejnou zakázku.
112. Co se týče závažnosti přestupku, Úřad konstatuje, že obviněný svým jednáním narušil soutěžní prostředí a nedodržel zásadu zákazu diskriminace, což patří mezi zásadní porušení zákona, neboť je tak vyloučen jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená hospodářská soutěž o veřejnou zakázku. Jedná se tedy o přestupek závažného charakteru, neboť následkem postupu obviněného taktéž mohlo být negativně ovlivněno konkurenční prostředí v daném tržním odvětví. Úřad současně akcentuje, že ačkoliv se jedná o zásadní porušení zákona, nejedná se o typově nejzávažnější porušení, neboť toho bývá zpravidla dosahováno v případě úplné eliminace hospodářské soutěže mezi dodavateli.
113. K následkům spáchání přestupku obviněným Úřad dále uvádí, že v daném případě měl spáchaný přestupek za následek, že vybraný dodavatel nebyl při zadávání veřejné zakázky vystaven takové konkurenci, jako kdyby obviněný v souladu se zákonem rozdělená plnění předmětu veřejné zakázky poptával samostatně a umožnil tak více dodavatelům podání nabídek. Obviněný tak nenaplnil elementární účel zákona, kterým je zajištění účinné konkurence a efektivní hospodářské soutěže. Nelze přitom vyloučit, že nabídka jiného dodavatele či jiných dodavatelů (v případě poptávání rozděleného plnění) mohla být pro obviněného celkově ekonomicky výhodnější než nabídka vybraného dodavatele, čímž by došlo k úspoře finančních prostředků z veřejných zdrojů.
114. V neprospěch obviněného Úřad zohlednil, že se obviněný dopustil dalších přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona uvedených ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí, přičemž okolnosti, závažnost a následky spáchání těchto přestupků lze označit za zcela obdobné výše popsaným okolnostem, závažnosti a následkům spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
115. Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soudu uvedl, že „hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu o jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty; k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit; aby výše pokuty; jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti a trestem, který za to byl uložen. V rámci správního trestání je totiž třeba dostatečně silně vnímat, že časový horizont toho, kdy se účastníkovi řízení (delikventovi) dostává konečného rozhodnutí ve věci, je neoddělitelnou součástí měřítek celkové spravedlnosti řízení, a že čím je tento časový horizont delší, tím více se rozostřují kontury spravedlnosti jak v očích účastníka řízení, tak i v obecném vnímání veřejnosti a veřejného mínění, což celkově oslabuje důvěryhodnost státní moci. Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“
116. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku dle výroku I. tohoto rozhodnutí dne 7. 6. 2019, kdy došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku č. 1 s vybraným dodavatelem, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku již uplynuly více než čtyři roky. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby od spáchání přestupku a uložil pokutu v uvedené výši. Ačkoliv v šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku před více jak čtyřmi lety, nelze na uložení pokuty zcela rezignovat nebo uložit pokutu v symbolické výši, neboť stále je nutné v daném případě zohlednit skutečnost, že odpovědnost za přestupek obviněného nezanikla. V dané souvislosti je také potřeba zohlednit skutečnost, že obviněný se dopustil rovněž přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí, který byl spáchán dne 27. 7. 2020, tedy před zhruba třemi lety, a přestupku uvedeného ve výroku III. tohoto rozhodnutí, který byl spáchán dne 24. 8. 2021, tedy před necelými dvěma lety.
117. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující či přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
118. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupky uvedené ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí, za něž je obviněnému nyní ukládán trest, nejsou v souběhu s dalším přestupkem (správním deliktem) obviněného, za nějž byl již obviněný v minulosti trestán. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) tak Úřad provedl šetření, zda je namístě zohlednit i jiné sbíhající se přestupky (správní delikty), za které již byla obviněnému uložena pokuta podle zákona (či zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů). Úřad k tomuto konstatuje, že neshledal, že by se obviněný dopustil jiného přestupku, který by byl s právě projednávanými přestupky v souběhu.
119. Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter.
120. Z výkazu zisku a ztrát obviněného za rok 2022 vyplývá, že obviněný dosáhl za rok 2022 výnosů v celkové výši 180 408 000 Kč. Současně z rozvahy sestavené ke dni 31. 12. 2022 vyplývá, že obviněný k danému dni disponoval aktivy v celkové výši 122 621 000 Kč.[10] Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační, ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
121. Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků přestupku. Stanovená výše pokuty pak dle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
122. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad obviněnému uložil za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí při zohlednění spáchání přestupků uvedených ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí, která odpovídá závažnosti spáchaného přestupku a všem dále zohledněným skutečnostem, a která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti, a to při respektování absorpční zásady ve formě použití institutu úhrnného trestu.
123. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště Brno zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku V. rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
124. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
125. Správní orgán podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
126. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
127. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), která v ustanovení § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
128. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
129. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000235.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Ing. Petr Vévoda
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
JUDr. Marek Bilej, advokát, Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář s.r.o.,
Na strži 2102/61a, 140 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Kdykoliv je v tomto rozhodnutí odkazováno na znění zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, je tím míněno rozhodné znění účinné přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, není-li dále uvedeno jinak.
[2] Zvýraznění bylo provedeno Úřadem.
[3] Pro zjednodušení Úřad dále v textu používá pro označení části I. veřejné zakázky č. 2 toliko označení „veřejná zakázka
č. 2“, nevyplývá-li dále z textu jinak.
[4] Zvýraznění bylo provedeno Úřadem.
[5] Pro zjednodušení Úřad dále v textu používá pro označení části I. veřejné zakázky č. 3 toliko označení „veřejná zakázka č. 3“, nevyplývá-li dále z textu jinak.
[6] Zvýraznění bylo provedeno Úřadem.
[7] Úřad pro úplnost dodává, že citované rozhodnutí Úřadu bylo vydáno za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), avšak s ohledem na obdobnost relevantní právní úpravy jsou jeho závěry aplikovatelné i za účinnosti zákona, což platí paušálně o všech rozhodnutích Úřadu, předsedy Úřadu a soudů, které byly vydány za účinnosti ZVZ a kterými je v tomto rozhodnutí argumentováno.
[8] Z podkladů shromážděných Úřadem před vydáním tohoto rozhodnutí vyplývá, že na relevantním trhu s veslařskými loděmi (různých značek) určenými pro použití na vrcholných sportovních soutěžích působí minimálně tyto subjekty: vybraný dodavatel (Sportcentrum Račice, a.s.); Bootswerft Empacher GmbH; Filippi Lido S.R.L.; A. B. [PSEUDONYMIZOVÁNO]; JVL PROSPORT s.r.o.; Rowline s.r.o.; M B - S V I N G s.r.o.; VESPOLI THETA s.r.o., IČO 27178366, se sídlem Krškova 785/11, 152 00 Praha 5; Tropner s.r.o., IČO 28993021, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4. Právě jmenovaní dle podkladů shromážděných Úřadem dodávají veslařské lodě značky Empacher či Filippi, při úvahách o relevantním trhu ve vztahu k veřejné zakázce č. 2 a veřejné zakázce č. 3 je pak třeba brát v potaz také existenci dalších dodavatelů, kteří dodávají veslařské lodě jiných značek (např. značky Hudson a dalších), jež mohou naplnit požadavky obviněného na dodání veslařských lodí nespecifikované značky a výrobce.
[9] Viz poznámka výše.
[10] Výkaz zisku a ztrát obviněného za rok 2022 i rozvaha sestavená ke dni 31. 12. 2022 jsou obsaženy ve zprávě nezávislého auditora o ověření účetní závěrky, která je součástí výroční zprávy obviněného za rok 2022. Tato výroční zpráva je dostupná na stránkách obviněného na internetové adrese https://www.veslo.cz/2115.
