číslo jednací: 29748/2023/500
spisová značka: S0236/2023/VZ

Instance I.
Věc RÁMCOVÁ DOHODA o provádění výcviku v rámci projektu Profesionalizace řidičů Hasičského záchranného sboru České republiky
Účastníci
  1. Česká republika - Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky
  2. Agentura POZITIF s. r. o.
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2023
Datum nabytí právní moci 2. 11. 2023
Související rozhodnutí 29748/2023/500
42023/2023/163
01980/2024/500
Dokumenty file icon 2023_S0236.pdf 502 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0236/2023/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-29748/2023/500

 

Brno 8. 8. 2023

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28. 4. 2023 na návrh ze dne 2. 5. 2023[1], jehož účastníky jsou

  • zadavatel – Česká republika - Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky, IČO 75152304, se sídlem Opavská 771/29, 748 01 Hlučín,
  • navrhovatel – Agentura POZITIF s. r. o., IČO 62906224, se sídlem Do Čertous 2622/14, 193 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „RÁMCOVÁ DOHODA o provádění výcviku v rámci projektu Profesionalizace řidičů Hasičského záchranného sboru České republiky“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-009116 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 046-135613,

rozhodl takto:

 

 

I.

Návrh navrhovatele – Agentura POZITIF s. r. o., IČO 62906224, se sídlem Do Čertous 2622/14, 193 00 Praha – jenž byl Úřadu doručen dne 28. 4. 2023, na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika - Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky, IČO 75152304, se sídlem Opavská 771/29, 748 01 Hlučín – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „RÁMCOVÁ DOHODA o provádění výcviku v rámci projektu Profesionalizace řidičů Hasičského záchranného sboru České republiky“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-009116 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 046-135613, se v části týkající se posouzení, zda se zadavatel – Česká republika - Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky, IČO 75152304, se sídlem Opavská 771/29, 748 01 Hlučín – nerozdělením veřejné zakázky na části dopustil bezdůvodného omezení hospodářské soutěže podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

II.

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – Agentura POZITIF s. r. o., IČO 62906224, se sídlem Do Čertous 2622/14, 193 00 Praha – jenž byl Úřadu doručen dne 28. 4. 2023 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika - Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky, IČO 75152304, se sídlem Opavská 771/29, 748 01 Hlučín – učiněných v otevřeném řízení zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody „RÁMCOVÁ DOHODA o provádění výcviku v rámci projektu Profesionalizace řidičů Hasičského záchranného sboru České republiky“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-009116 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 046-135613, se v části návrhu týkající se omezení místa plnění předmětu plnění veřejné zakázky výlučně na území České republiky podle ustanovení § 257 písm. h) zákonač. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

 

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek
zadavatel – Česká republika - Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky, IČO 75152304, se sídlem Opavská 771/29, 748 01 Hlučín (dále jen „zadavatel“) zahájil jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 1. 3. 2023 za účelem uzavření rámcové dohody „RÁMCOVÁ DOHODA o provádění výcviku v rámci projektu Profesionalizace řidičů Hasičského záchranného sboru České republiky“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 3. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 5. 3. 2023 pod ev. č. Z2023-009116 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 3. 2023 pod ev. č. 2023/S 046-135613 (dále jen „veřejná zakázka).

2.             Podle bodu II.1.4) Oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmětem veřejné zakázky „provádění výcviku v kurzech bezpečné jízdy s osobními a nákladními automobily pro řidiče Hasičského záchranného sboru České republiky v letech 2023- 2025“.

3.             Podle bodu II.1.5) Oznámení o zahájení zadávacího řízení činí předpokládaná celková hodnota veřejné zakázky 17 615 000 Kč bez DPH.

4.             Podle bodu II.1.6) „Informace o částech zakázky“ Oznámení o zahájení zadávacího řízení veřejná zakázka není rozdělena na části.

5.             Podle bodu IV.2.2) Oznámení o zahájení zadávacího řízení byla lhůta pro doručení nabídek stanovena na 10. 4. 2023 ve 12:00 hod.

6.             Dne 9. 4. 2023 podal navrhovatel námitky proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“), jež byly zadavateli doručeny téhož dne.

7.             Zadavatel rozhodnutím ze dne 29. 4. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám navrhovatele nevyhověl a námitky odmítl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považoval uvedené rozhodnutí zadavatele za učiněné v rozporu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 2. 5. 2023 Úřad obdržel dne 28. 4. 2023. Stejnopis návrhu zadavatel obdržel dne 28. 4. 2023.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Navrhovatel předně ve svém návrhu namítá, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť nebyly vypořádány všechny námitky, když zadavatel nevypořádal klíčovou námitku, že postup zadavatele fakticky nutí jednotlivé dodavatele, aby podali nabídku v rámci jednoho sdružení, neboť na relevantním trhu se vyskytuje pouze omezené množství soutěžitelů, a fakticky tak nutí jednotlivé soutěžitele na relevantním trhu, aby vytvořili kartel.

9.             Navrhovatel má za to, že zadavatel nepřiměřeně omezil hospodářskou soutěž, když zadávací podmínky nastavil tak, že rámcová dohoda měla byt uzavřena pouze s jediným účastníkem a zároveň počet míst plnění stanovil na minimálně pět polygonů (středisek bezpečné jízdy), přičemž však s ohledem na požadované technologické prvky splňuje zadávací podmínky pouze devět polygonů. S ohledem na skutečnost, že každé z těchto devíti středisek (polygonů) provozuje jiný subjekt, je pak pro splnění podmínky na minimální počet míst plnění (pět polygonů) nezbytné, aby jednotliví provozovatelé vytvořili sdružení dodavatelů, přičemž zadavatel tak může obdržet vždy jenom jednu nabídku, což nepřiměřeně omezuje hospodářskou soutěž. Navrhovatel v této souvislosti rovněž sděluje, že dle jemu dostupných informací „(na rozdíl od Úřadem v minulosti učiněných zjištění v souvislosti s jeho rozhodnutím ze dne 28. 5. 2020, č. j. ÚOHS-15829/2020/532/DKu) nebylo umožněno všem stávajícím provozovatelům polygonů, aby se zúčastnili podání společné nabídky za rovných podmínek.“.

10.         Navrhovatel se domnívá, že zadavatel mohl veřejnou zakázku rozdělit na části nebo rozšířit počet dodavatelů, se kterými bude uzavřena rámcová dohoda tak, aby umožnil účast v zadávacím řízení jednotlivým provozovatelům polygonů. Avšak ze strany zadavatele došlo k výraznému zásahu, resp. k úplnému omezení hospodářské soutěže, když zadavatel mohl obdržet pouze jedinou nabídku a zadavatelem nastavené zadávací podmínky tak zcela popírají smysl regulace zadávaní veřejných zakázek. Dle navrhovatele v šetřeném případě neexistoval zvláštní důvod pro uzavření rámcové dohody výlučně s jedním dodavatelem, a bylo tak povinností zadavatele postupovat tak, aby k vyloučení hospodářské soutěže nedošlo, resp. aby nedošlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Navrhovatel má za to, že veřejnou zakázku bylo možné rozdělit na části, přičemž by byly zachovány požadované dojezdové vzdálenosti od jednotlivých krajských ředitelství (resp. servisního střediska zadavatele), a to aniž by toto rozdělení zadavateli přineslo zvýšenou míru rizika či obtíží. Navrhovatel má za to, že při rozdělení veřejné zakázky na části by se v dojezdové vzdálenosti 150 km od každého krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru (dále jen „HZS“) nacházel alespoň 1 polygon (přičemž u většiny krajských ředitelství se v dojezdové vzdálenosti nachází 2 a více polygonů) a rozdělením veřejné zakázky na části by tak došlo k rozšíření hospodářské soutěže, neboť v rámci jednotlivých krajů by tak bylo možné, aby nabídku podalo samostatně více dodavatelů. Navrhovatel rovněž uvádí, že rozdělením veřejné zakázky podle krajského klíče (s výjimkou části týkající se výcviku řidičů nákladních vozidel), nemůže dojít k organizačním obtížím či narušení flexibility při poskytování plnění v rámci realizace veřejné zakázky, neboť HZS běžně organizuje školení či IMZ v rámci jednotlivých HZS krajů i na celorepublikové úrovni, a to včetně proškolení většího množství příslušníků (typicky v rámci nástupního odborného výcviku ve Školícím a výcvikovém zařízení), a tyto činnosti zjevně nečiní z hlediska organizace či flexibility jakékoli potíže. V této souvislosti navrhovatel rovněž poukazuje na zákaz diskriminace, k čemuž uvádí, že diskriminování jsou ti dodavatelé, kteří by sice byli schopni plnit dílčí „části" (dílčí plnění) veřejné zakázky, avšak plnění celého předmětu veřejné zakázky již schopni zajistit nejsou. Navrhovatel tak má za to, že zadavatel byl povinen rozdělit veřejnou zakázku na části, neboť to povaha předmětu veřejné zakázky umožňovala, a jiný postup by vedl k omezení hospodářské soutěže mezi dodavateli.

11.         Ve vztahu k dojezdové vzdálenosti navrhovatel namítá, proč je dojezdová vzdálenost (resp. obecně možná místa plnění) vztažena pouze na území České republiky, když zejména u těch HZS krajů, které bezprostředně sousedí s jinými státy, není vyloučeno, aby podobným technickým zázemím disponovali dodavatelé z jiných státu EU.  

12.         Navrhovatel rovněž namítá, že ačkoliv zadavatel v rozhodnutí o námitkách sice tvrdí, že jsou dány legitimní důvody, na základě kterých po něm nelze požadovat, aby rozdělil veřejnou zakázku na části, resp. aby rozšířil okruh dodavatelů, se kterými bude uzavřena rámcová dohoda, tak v rozhodnutí o námitkách předestřel pouze ryze obecné důvody. Dále v této souvislosti navrhovatel uvádí, že zadavatel mohl veřejnou zakázku rozdělil na části odpovídající jednotlivým krajským ředitelstvím a na část odpovídající kurzu pro držitele řidičského oprávnění C1 a C. Navrhovatel pak nesouhlasí s argumentací zadavatele, že u některých HZS krajů lze předpokládat pouze minimální počet frekventantů kurzů, a tedy i ekonomickou nezajímavost pro potenciální dodavatele, a uvádí, že při stávajících podmínkách zadávacího řízení je hospodářská soutěž zcela vyloučena, přičemž spekulace zadavatele o absenci zájmu případných dodavatelů nemůže být legitimním důvodem pro vyloučení hospodářské soutěže.       

13.         S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad v souladu s § 263 zákona zrušil zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 28. 4. 2023, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Stejnopis návrhu byl doručen do datové schránky zadavatele taktéž dne 28. 4. 2023.

15.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům pod č. j. ÚOHS-16779/2023/512 ze dne 5. 5. 2023.

Vyjádření zadavatele ze dne 11. 5. 2023

17.         K námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách zadavatel uvádí, že námitka navrhovatele, že „zadavatel v zadávacím řízení veřejné zakázky fakticky nutí dodavatele k vytvoření kartelu, kdy z nastavených podmínek je zřejmé, že zadavatel může obdržet pouze jedinou nabídku, a to od sdružení dodavatelů“ nebyla v rámci podaných námitek nikterak formálně odlišena a, že obsahově úzce souvisí se zbývající argumentací navrhovatele. Zadavatel má v této souvislosti za to, že na obsah této námitky v rozhodnutí o námitkách náležitě reagoval, neboť opakovaně uvedl důvody pro svou potřebu využívat alespoň 5 polygonů a zabezpečit plnění veřejné zakázky jediným dodavatelem a veřejnou zakázku tak ponechat celistvou bez jejího rozdělení dle “krajského klíče“.

18.         Ve vztahu k namítanému bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže zadavatel uvádí, že navrhovatel většinu své argumentace, kterou uvedl ve svém návrhu, užil již v rámci podaných námitek, přičemž zadavatel uvedl, že se jedná o vlastní náhled navrhovatele na šetřenou problematiku, jenž je však odlišný od skutečnosti a taktéž od potřeb zadavatele. V této souvislosti zadavatel rovněž uvádí, že rozhodnutí o námitkách obsahuje dostatek konkrétních důvodů, pro něž nebylo možno postupovat dle představ navrhovatele, nejedná se jen o obecné floskule, ale naopak o vysvětlení, z čeho zadavatel usuzoval na vysoké riziko při rozdělení veřejné zakázky na části dle „krajského klíče“. Zadavatel s odkazem na jednotlivé body rozhodnutí o námitkách dále uvedl, že pro zajištění plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany ve smyslu § 65 odst. 6 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích předpisů je nezbytná dostatečná volnost ve výběru příslušníků a vozidel pro jednotlivé kurzy tak, aby byly zapojeny osoby a vozidla v termínech a místech, a to i mimo území daného kraje, dle skutečných a aktuálních potřeb sboru, jejíž omezení či ztráta by přinášely negativní implikace. K namítanému bezdůvodného omezení hospodářské soutěže (k části III. návrhu) zadavatel dále uvádí, že „se jedná o projev nesouhlasu navrhovatele s obsahem rozhodnutí o námitkách, které ovšem bylo vydáno v souladu s účinnou právní úpravou a s patřičným odůvodněním, v němž jsou již zodpovězeny otázky či výtky navrhovatele z části III. návrhu, přičemž není užitečné toto odůvodnění v tomto vyjádření reprodukovat.“.

19.         K námitce navrhovatele, proč jsou možná místa plnění omezena na území České republiky, zadavatel uvádí, že nemohl připustit, aby jakákoliv součást výcviku ve formě mluvené či psané byla v jazyce odlišném od jazyka českého, přičemž poukázal na jazykovou vybavenost příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR a jejich předepsané státní občanství České republiky. Rovněž uvedl, že »dle čl. 6 odst. 3 Zásad programů prevence škod z provozu vozidel, podání a hodnocení projektů a rozdělování finančních prostředků fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů schválených 9. 2. 2021 orgánem České kanceláře pojistitelů – Komisí pro tvorbu programů prevence škod a pro rozdělování finančních prostředků, které upravují pravidla poskytnutí finančních prostředků z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů, z nichž je projekt Profesionalizace řidičů Hasičského záchranného sboru České republiky financován, jednoznačně stanoví: „Místem plnění projektů je Česká republika.“«.

20.         Zadavatel závěrem svého vyjádření uvádí, že veškeré své úkony učiněné ve veřejné zakázce jsou v souladu se zákonem a návrh navrhovatele tedy považuje za nedůvodný a navrhuje jeho zamítnutí.     

Další průběh správního řízení

21.         V rámci správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0203/2023/VZ[2] Úřad oslovil dne 23. 5. 2023 subjekty působící na relevantním trhu se žádostí o vyjádření se k dotazům, přičemž Úřad oslovil následující subjekty:

  • Automotodrom Brno a.s., IČO 60728825, se sídlem Masarykův okruh 201, 664 81 Ostrovačice (dále jen „Automotodrom Brno“),
  • AUTODROM PROMOTION s.r.o., IČO 25446941, se sídlem Lindnerova 998/6, 180 00 Praha 8 (dále jen „AUTODROM PROMOTION”),
  • AUTODROM MOST a.s., IČO 25419048, se sídlem Tvrzova 5, 434 01 Most (dále jen „AUTODROM MOST“),
  • [Dodavatel 1 (fyzická osoba) byl anonymizován] (dále jen “ [Dodavatel 1 (fyzická osoba) byl anonymizován]”),
  • [Dodavatel 2 (fyzická osoba) byl anonymizován] (dále jen „[Dodavatel 2 (fyzická osoba) byl anonymizován]”)[3],
  • MAX CARS Training s.r.o., IČO 01381521, se sídlem č.p. 214, 263 01 Voznice (dále jen „MAX CARS Training”),
  • MAX CARS Plus s.r.o., IČO 24696838, se sídlem Holečkova 789/49, 150 00 Praha 5 (dále jen „MAX CARS Plus”),
  • s-drive s.r.o., IČO 27479137, se sídlem Piletická 529, 503 41 Hradec Králové (dále jen „s-drive”),
  • DEKRA CZ a.s., IČO 49240188, se sídlem Türkova 1001/9, 149 00 Praha 4 (dále jen „DEKRA CZ“),
  • STEEL RING TŘINEC s.r.o., IČO 27841111, se sídlem Frýdecká 272, 739 61 Třinec (dále jen „STEEL RING”),
  • Safety Driving s.r.o., IČO 10777938, se sídlem V Zátiší 810/1, 709 00 Ostrava (ale jen „Safety Driving“),
  • AUTOKLUB KAROSA klub v AČR, pobočný spolek, IČO 00485802, se sídlem Dráby 45, 566 01 Vysoké Mýto (dále jen „AUTOKLUB KAROSA”).

22.         Žádost o sdělení informace, kterou byly uvedené společnosti osloveny, obsahovala 6 otázek, jejichž účelem bylo mimo jiné zjistit specifika na trhu se středisky bezpečné jízdy (polygony) a s tím souvisejícími kurzy řidičů prováděnými na těchto polygonech.

23.         Úřad položil společnostem mj. následujících 5 dotazů:

1)      »Disponuje Vaše společnost polygonem na území České republiky, jehož stavebně technické řešení a materiální vybavení splňuje podmínky střediska bezpečné jízdy (viz bod 6.4.3 zadávací dokumentace) a byla by Vaše společnost schopna zabezpečit předmět plnění dle zadávací dokumentace (tj. zajištění kurzů bezpečné jízdy pro výcvik řidičů a zajištění místa plnění – viz body 1.1 a 1.2 zadávací dokumentace ve spojení s přílohou č. 4 a č. 5 zadávací dokumentace)[4]? Pro zodpovězení této otázky není rozhodné splnění požadavku na zajištění místa plnění max. 150 km od jednotlivých krajských ředitelství PČR, ani splnění požadavku na provádění výcviků minimálně na 5 polygonech.

Jinými slovy: je Vaše společnost schopna zajistit kurzy bezpečné jízdy v rozsahu a kvalitě dle příslušné zadávací dokumentace a poskytnout k jejich realizaci odpovídající místo plnění (polygon)? V případě, že ano, uveďte, kde a v jakém počtu a, zda byste pro realizaci kurzů museli využít případně služeb jiného dodavatele (poddodavatele), anebo zda by Vaše společnost byla schopna požadované plnění zajistit samostatně.

2)      Jaký dopad má na Vaši společnost požadavek zadavatele „zajistit místo plnění v dojezdové vzdálenosti maximálně do 150 km od sídla každého krajského ředitelství Police ČR (všech krajských měst ČR: Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Praha, Plzeň, Ústí nad Labem, Zlín) s tím, že počet míst plnění je stanoven na minimálně pět polygonů.“, pokud by se Vaše společnost chtěla účastnit zadávacího řízení?

Byl by pro Vaši společnost problém spolupracovat s jinými subjekty (dodavateli), případně měl by tento krok (nutnost sdružovat se i s dalšími dodavateli) nějaký dopad na Vaši společnost (ekonomický, personální apod.)?

V případě, že se Vaše společnost předmětného zadávacího řízení účastní, uveďte prosím, zda s ohledem na podání společné nabídky má na Vaši společnost spolupráce s jinými subjekty (dodavateli) nějaký dopad (ekonomický, personální apod.).

3)      Pokud je Vaší společnosti známo, které další subjekty by mohly splňovat stanovené zadávací podmínky (tj. zajištění kurzů bezpečné jízdy pro výcvik řidičů a zajištění místa plnění, a to i bez zohlednění podmínky dojezdové vzdálenosti 150 km od jednotlivých krajských ředitelství PČR a min. počtu 5 polygonů – viz bod 2 této žádosti) v rámci ČR, uveďte prosím, o které společnosti se jedná.

4)      Disponuje Vaše společnost informací, zda na trhu existuje subjekt, který by požadavky na zajištění místa plnění v max. vzdálenosti 150 km od jednotlivých krajských ředitelství PČR a na počet míst plnění minimálně 5 polygonů (viz bod 2 této žádosti) splnil bez nutnosti spolupráce s dalšími subjekty?

5)      Považovali byste ve vztahu k realizaci plnění (provádění výcviku v kurzech bezpečné jízdy) za problematické, pokud by se jednoho kurzu účastnili současně řidiči z různých částí ČR (příslušníci různých krajských ředitelství PČR) za účelem zajištění vždy maximálního počtu účastníků kurzu?

24.         Na dotaz č. 1 společnosti odpovídaly následovně:

  • Společnost s-drive uvedla „ANO s využitím minimálně 4 poddodavatelů“.
  • Společnost AUTODROM PROMOTION uvedla „[n]aše společnost musí dle zadávací dokumentace využít partnery k zajištění zakázky v počtu minimálně 4 polygonů.“.
  • Společnost [Dodavatel 2 (fyzická osoba) byl anonymizován] uvedla „[d]isponujeme Střediskem bezpečné jízdy dle zákona č. 374/2007 Sb. a prováděcího předpisu č. 156/2008 Sb. Pro splnění požadavku zadavatele jsme schopni zajistit předmětné plnění ještě společně se čtyřmi subjekty splňujícími stejná kritéria.“.
  • Společnost AUTODROM MOST uvedla „[p]olygon společnosti AUTODROM MOST a.s. splňuje stavebně technické řešení a materiální vybavení a splňuje podmínky střediska bezpečné jízdy dle bodu 6.4.3 zadávací dokumentace. (…) Na polygonu společnosti AUTODROM MOST a.s. je možné realizovat všechny kurzy v plném rozsahu dle zadávací dokumentace. Požadovaný počet kurzů dle zadávací dokumentace (ZD) zabere přibližně 18,5 % kapacit polygonu v Mostě při realizaci kurzů pouze o pracovních dnech. (…)“.
  • Společnost DEKRA CZ uvedla „[n]aše společnost nedisponuje polygonem k provádění kurzů bezpečné jízdy. Naše společnost užívala na základě nájemních vztahů polygony v Třinci a ve Vysokém Mýtě. Naše společnost však ukončila nájemní vztah a svou činnost na obou polygonech k 31. 5. 2023, resp. k 31. 8. 2023. Naše společnost by tedy nebyla schopna zajistit kurzy na polygonech.“.
  • Společnost Automotodrom Brno uvedla „ano, naše společnost je schopna sama zabezpečit předmět plnění dle zadávací dokumentace v plném rozsahu.“.
  • Společnost MAX CARS Training uvedla „[a]no, naše společnost disponuje - jsme provozovateli Centra bezpečné jízdy (polygonu) v Dlouhé Lhotě u Dobříše – okres Příbram, Středočeský kraj, poddodavatele bychom využívat nemuseli, splňujeme podmínky sami a komplexně.“.
  • Společnost Safety Driving uvedla „[n]aše společnost Safety Driving s.r.o. na základě spolupráce se Steelring Třinec s.r.o. disponuje polygonem pro výuku a výcvik jednostopých a dvoustopých vozidel do maximální hmotnosti 3,5 tuny. Jsme schopni zajistit KBJ v daném rozsahu a kvalitě. Naše společnost je schopna zajistit částečné plnění celé zakázky počtu osob, tudíž spolupracuje s ostatními polygony. Místo plnění je polygon v Třinci a v minimálním plněním počtu osob jako v minulých letech v rámci projektu IZS. Disponujeme lektory akreditovanými Asociací polygonů ČR.“.
  • Společnost MAX CARS Plus uvedla „ano

a)           Místo plnění - Polygon Příbram – zajištěním pronájmu střediska bezpečné jízdy

b)           využili bychom spojení možná se společností jako poddodavatelem nebo také nevyužili, těžko nyní soudit, ale museli bychom zajistit pracovně právní vztahy s fyzickými osobami jako externími lektory – zajištění daného rozsahu výuky a výcviku, sjednat požadované pojištění

c)           max 1 kurz denně“.

  • Společnost AUTOKLUB KAROSA uvedla, že „(…) disponuje polygonem, jehož stavebně technické řešení a materiální vybavení splňuje podmínky střediska bezpečné jízdy a byla by schopna zabezpečit předmět plnění zadávací dokumentace, mimo vozidel kategorie N3  v počtu max. 48 osob denně, je vlastníkem a provozovatelem výcvikového areálu, který již byl k tomuto účelu využíván v posledních 6 letech složkami IZS (pro kurzy bezpečné jízdy a výcvik) (…) není schopen samostatně zajistit plnění dle zadávací dokumentace v plném rozsahu, bez spolupráce s dalšími polygony v ČR.“
  • Pan [Dodavatel 1 (fyzická osoba) byl anonymizován] uvedl „[n]aše společnost disponuje Polygonem, který splňuje podmínky ŠBJ (viz bod 6.4.3 zadávací dokumentace). Dle zadávací dokumentace musí Polygon Jihlava využít další min. 4 Polygony.“.
  • Společnost STEEL RING uvedla, že „(…) disponuje polygonem jehož stavebně technické řešení a materiální vybavení splňuje podmínky střediska bezpečné jízdy pro vozidla do 3,5 tuny. Plochy, technologie, učebny a další zázemí potřebné k výcviku pronajímáme společnosti Safety Driving s.r.o., která má k dispozici lektory, vzdělání, akreditace atd..“.

25.         Na dotaz č. 2 společnosti odpovídaly následovně:

  • Společnost s-drive uvedla „[s]polupráce s jinými subjekty není problém, je to běžná praxe. Nemá žádný ekonomický ani personální dopad.“.
  • Společnost AUTODROM PROMOTION uvedla „[v] rámci plnění různých zakázek je běžné se spojovat v rámci ČR, s ohledem na zajištění plošného pokrytí dle zadávací dokumentace. Toto nemá žádný ekonomický ani personální vliv.“.
  • Společnost [Dodavatel 2 (fyzická osoba) byl anonymizován] uvedla „[p]otřeby zadavatele z hlediska pokrytí jsou celorepublikové, v takovýchto případech je třeba zadavateli vyjít vstříc na základě jeho požadavku. Ne nemá to žádný ekonomický ani personální dopad“.
  • Společnost AUTODROM MOST uvedla „[p]ro naší společnost není problém spolupracovat s dalšími subjekty (dodavateli) na realizaci kurzů výcviku bezpečné jízdy pro řidiče Policie ČR. Problémem je kombinace podmínky pěti polygonů v kombinaci s podmínkou dostupnosti 150 km od krajského ředitelství. Tyto dvě podmínky zadávají podnět některým polygonům k podání nabídky na realizaci kurzů pouze na pěti polygonech, čímž vyšachují zbývající čtyři polygony, protože v České Republice je pouze devět polygonů splňující stavebně technické řešení a materiální vybavení podmínky střediska bezpečné jízdy (viz bod 6.4.3 zadávací dokumentace). Máme za to, že v posuzované veřejné zakázce se muselo spojit minimálně 5 společností, které disponují odpovídajícím polygonem, aby naplnily nastavená kritéria zadávací dokumentace. Tedy v případě podání nabídky na realizaci kurzů na pěti polygonech, jsou ostatní polygony vyřazeny z možnosti podání nabídky. Variantní řešení je realizace na jednom, dvou, třech nebo všech devíti polygonech se zohledněním dojezdové vzdálenosti. Alternativně by mohl (a měl) zadavatel rozdělit na části a soutěžit zajištění kurzů jednotlivě dle každého krajského ředitelství Police ČR (všech krajských měst ČR), tedy stejně jak pravidelně realizují výběrová řízení krajské Zdravotnické záchranné služby, což je dle našeho názoru z pohledu nákladů zadavatele vždy nejekonomičtější přístup. V případě soutěže v rámci krajských ředitelství je při dojezdové vzdálenosti 150 km zajištěna dostupnost dvou, tří i více polygonů – potencionálních účastníků zadávacího řízení.“.
  • Společnost DEKRA CZ uvedla „[s] ohledem na ukončení činnosti na obou polygonech se naše společnost nechtěla účastnit výběrového řízení.“.
  • Společnost Automotodrom Brno uvedla „a), b) bez problému ani negativního dopadu je společnost schopna zajistit“.
  • Společnost MAX CARS Training uvedla k podotázce a) „nebyl“ a k podotázce b) „nemá žádný negativní dopad“.
  • Společnost Safety Driving uvedla „(…) Spolupráce s ostatními polygony/subjekty z naší strany není problém, standardně takto spolupracujeme. Takto jsme se domluvili v rámci podání nabídky na zmiňované výběrové řízení.“.
  • Společnost MAX CARS Plus uvedla k podotázce a) „ne, toto by problém nebyl“ a k podotázce b) „naše společnost se předmětné Veřejné zakázky neúčastní“.
  • Společnost AUTOKLUB KAROSA uvedla k podotázce a) „[p]ro naši společnost není problém spolupracovat s dalšími subjekty, neboť i z předchozích projektů máme dobré zkušenosti s partnery. Z hlediska dopadů se jedná pouze o pozitivní vliv využití polygonu. V minulosti se Autoklub KAROSA sdružoval za účelem účasti v soutěžích jako společník, sdružení se pak účastnily i další polygony. V předmětné zakázce se Autoklub KAROSA nemohl spojit s polygony za účelem souže pouze z důvodu nejasného požadavku na živnostenské oprávní, které bylo kvalifikačním kritériem.“ a k podotázce b) »[j]ak bylo uvedeno výše – Autoklub KAROSA se neúčastnil zadávacího řízení z důvodu pochybností, zda by splnil uvedené požadavky na živnostenské oprávnění, resp. požadavek uvedený v bodě 6.4.1 Zadávací dokumentace „Účastník musí mít činnost související prováděním výcviku řidičů zapsánu jako předmět podnikání v obchodním rejstříku.“, zvláště pak po zveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 8. 3. 2023, kdy Zadavatel z našeho pohledu nepotvrdil, že by k výkonu činnosti postačovalo živnostenského oprávnění pro volnou živnost "Pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí, včetně lektorské činnosti“, která by k obdobné činnosti v rozsahu předmětu plnění měla být dostačující.«.
  • Pan [Dodavatel 1 (fyzická osoba) byl anonymizován] uvedl „[p]ři plnění zakázek dochází ke sdružování Polygonů napříč ČR. Tím vycházíme vstříc dodavateli zakázek, který se chová jako dobrý hospodář.“.
  • Společnost STEEL RING uvedla k podotázce a) „pro naši společnost není problém spolupracovat s dašími subjekty“ a k podotázce b) „naše společnost se zadávacího řízení neúčastní (účastníkem spojeným s naším polygonem je společnost Safety Driving s.r.o.)“.

26.         Na dotaz č. 3 společnosti odpovídaly následovně:

  • Společnost s-drive uvedla [Dodavatel 1 (fyzická osoba) byl anonymizován] Jihlava, polygon Třinec, MaxCars Příbram, Libros Ostrava, polygon Most, Autodrom Sosnová, polygon Vysoké Mýto, … (uvedené subjekty mohou mít jiné oficiální názvy / zřejmě ještě nějaké další subjekty v rámci ČR budou).“.
  • Společnost AUTODROM PROMOTION uvedla „Škoda Auto ČR, Dekra a.s., Libros Ostrava, polygon Třinec, Polygon Jihlava, Polygon Most, Polygon Příbram, Aurel ČR, Polygon Hradec, Polygon Vysoké Mýto, Velké množství subjektů s akreditací dle zákona o Autoškolách., Subjektů v ČR je opravdu hodně“.
  • Společnost [Dodavatel 2 (fyzická osoba) byl anonymizován] uvedla „[v]šechny subjekty na území ČR, které splňují kvalifikační kritéria stanovené zadavatelem min. podle zákona č. 247/2000 Sb. o získávání a zdokonalovaní odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel ve znění pozdějších předpisů. Akreditovaná Střediska bezpečné jízdy (polygon Třinec, Areál Karosa Vysoké Mýto, polygon Most, Polygon Příbram, Autodrom Sosnová u České Lípy, Centrum Hradec Králové, Polygon Jihlava, Autodrom Brno, Polygon TATRA Kopřivnice, AUTOKLUB, ÚAMK, DEKRA)“.
  • Společnost AUTODROM MOST uvedla „[m]áme za to, že polygonů-subjektů, které splňují podmínky střediska bezpečné jízdy dle zadávací dokumentace je v ČR devět a jsou jimi:

1. Polygon Jihlava - [Dodavatel 1 (fyzická osoba) byl anonymizován]

2. Polygon Most - AUTODROM MOST a. s.

3. Polygon Sosnová - AUTODROM PROMOTION s.r.o.

4. Polygon Vysoké Mýto - AUTOKLUB KAROSA v AČR z. s.

5. Polygon Brno - Automotodrom Brno, a. s.

6. Polygon Ostrava - [Dodavatel 2 (fyzická osoba) byl anonymizován]

7. Polygon Příbram - MAX CARS Training s.r.o.

8. Polygon Hradec Králové- S-drive s.r.o.

9. Polygon Třinec - STELL RING TŘINEC s.r.o.“.

  • Společnost DEKRA CZ uvedla „[n]aší společnosti jsou známy subjekty, které byly dodavateli obdobných kurzů pro složky IZS v rámci veřejné zakázky v období 2019 – 2021.“.
  • Společnost Automotodrom Brno uvedla „na tuto otázku nám není známá odpověď“.
  • Společnost MAX CARS Training uvedla „[u]rčitě to splňují provozovatelé Polygonů či Autodromů ve městech: Sosnová (Liberec), Hradec Králové, Most, Jihlava, Vysoké Mýto, Brno, Ostrava, Třinec …. Dále však toto mohou splňovat i autoškoly a jiná školící nebo akreditovaná střediska, navázaná na tyto centra bezpečné jízdy v rámci schválení provozu, všechny je ale neznáme.“.
  • Společnost Safety Driving uvedla:

„AUTODROM MOST a. s.

AUTOKLUB KAROSA klub v AČR,

AUTODROM SOSNOVÁ u České Lípy a. s.

[Dodavatel 1 (fyzická osoba) byl anonymizován] – Polygon Jihlava – Hosov

OSTRAVA BEZPEČNÁ DOPRAVA !!!

S-Drive

MAX CARS

STEEL RING TŘINEC“.

  • Společnost MAX CARS Plus uvedla „víceméně by toto mohl splnit kdokoliv a kterýkoliv subjekt, kdo má registraci k provozu autoškoly, akreditaci školícího střediska (výcvik řidičů) nebo vyšší akreditaci pro provozování střediska bezpečné jízdy“.
  • Společnost AUTOKLUB KAROSA uvedla, že „(…) nemá dostatečné informace k posouzení splnění zadávacích podmínek ze strany jiných dodavatelů.“.
  • Pan [Dodavatel 1 (fyzická osoba) byl anonymizován] uvedl „Dekra a.s., Libros Ostrava, Polygon Třinec, Polygon Jihlava, Polygon Most, Polygon Příbram, Polygon Hradec, Polygon Vysoké Mýto. – S uvedenými subjekty spolupracujeme tak, abychom zákazníkovi vyšli vstříc a splnili jeho požadavky.“.
  • Společnost STEEL RING uvedla „[v] tuto chvíli je nám známa existence 8 dalších polygonů, které teoreticky disponují stavebně technickým řešením a materiálním vybavením splňujícím podmínky střediska bezpečné jízdy. Jedná se o tyto polygony: Libros Ostrava, Autodrom Vysoké Mýto, Polygon Most, Maxcars Příbram, Polygon Hradec Králové, Polygon Jihlava, Autodrom Sosnová, Polygon Brno.“.

27.         Na dotaz č. 4 společnosti odpovídaly následovně:

  • Společnost s-drive uvedla „[d]le našich informací není žádný subjekt splňující tuto podmínku.“.
  • Společnost AUTODROM PROMOTION uvedla „[a]si neexistuje subjekt vlastnící či provozující pět a více center v ČR.“.
  • Společnost [Dodavatel 2 (fyzická osoba) byl anonymizován] uvedla „[t]o je asi nemožné.“.
  • Společnost AUTODROM MOST uvedla „[d]le znalosti relevantního trhu můžeme konstatovat, že v ČR neexistuje subjekt, který by požadavky na zajištění místa plnění v max. vzdálenosti 150 km od jednotlivých krajských ředitelství PČR a na počet míst plnění minimálně 5 polygonů (viz bod 2 této žádosti) splnil bez nutnosti spolupráce s dalšími subjekty. V tomto případě se dle našeho názoru vždy musí jednat o spojení minimálně 5ti subjektů.“.
  • Společnost DEKRA CZ uvedla „[n]aší společnosti není takový subjekt znám.“.
  • Společnost Automotodrom Brno uvedla „touto informací společnost nedisponuje“.
  • Společnost MAX CARS Training uvedla „[m]yslíme, že takový subjekt v České republice neexistuje.“.
  • Společnost Safety Driving uvedla „[d]omnívám se, že takový subjekt neexistuje.“.
  • Společnost MAX CARS Plus uvedla „ne, takový subjekt neznáme“.
  • Společnost AUTOKLUB KAROSA uvedla, že „(…) informací tohoto druhu nedisponuje, resp. nejsme si vědomi, že by takový subjekt existoval.“
  • Pan [Dodavatel 1 (fyzická osoba) byl anonymizován] uvedl „[p]okud víme, v ČR neexistuje subjekt, který disponuje pěti a více Polygony.“.
  • Společnost STEEL RING uvedla „[t]uto informaci nemáme.“.

28.         Na dotaz č. 5 společnosti odpovídaly následovně:

  • Společnost s-drive uvedla „[n]ení to problém, z naší strany jako dodavatele by to nemělo žádný vliv na realizaci plnění.“.
  • Společnost AUTODROM PROMOTION uvedla „[n]epovažovali.“.
  • Společnost [Dodavatel 2 (fyzická osoba) byl anonymizován] uvedla ne.
  • Společnost AUTODROM MOST uvedla „[v]zhledem ke kapacitním možnostem polygonu v Mostě je možné a bezproblémové realizovat plnění (provádění výcviku v kurzech bezpečné jízdy) jednoho kurzu současně s účastí řidičů z různých částí ČR (příslušníci různých krajských ředitelství PČR) v maximálním počtu účastníků kurzu.“.
  • Společnost DEKRA CZ uvedla „Takový způsob plnění bychom nepovažovali za problematický, pokud by dopravu účastníků do místa plnění zajišťoval na vlastní náklady objednatel.“.
  • Společnost Automotodrom Brno uvedla „účast řidičů z různých částí republiky za účelem zajištění maximálního počtu účastníků kurzu nepovažujeme za problematickou“.
  • Společnost MAX CARS Training uvedla „[u]rčitě ano – 1 kurz na 1 polygon (12 – 16 osob) – je jediným možným řešením v rámci této VZ, i s ohledem na požadovanou metodiku kurzu, úroveň školení, časovou náročnost atd. Využívá se celá plocha areálu souběžně, a to po celou dobu 1 kurzu.“.
  • Společnost Safety Driving uvedla „[z] naší strany toto problém není, jsou to spíše zvýšené náklady pro zadavatele.“
  • Společnost MAX CARS Plus uvedla „reálně je ideální počet osob na 1 takovéto školení do max. 20 osob, realizace vícero kurzů najednou by mělo za následek zřejmě snížení kvality poskytované služby“.
  • Společnost AUTOKLUB KAROSA uvedla, že „[t]ento bod nepovažujeme za problematický, toto je otázkou PČR, na zajištění logistiky, respektive přihlašování policistů na kurz. Je však nutné, aby policisté byli zhruba stejné úrovně výcviku, nebo alespoň aby je bylo možné rozdělit do koherentních skupin, což je ideální z hlediska výcviku. Lze školit 4 skupiny po 12 policistech v jednom kurzu.“.
  • Pan [Dodavatel 1 (fyzická osoba) byl anonymizován] uvedl „[n]epovažovali. Je to logistické rozhodnutí dodavatele.“.
  • Společnost STEEL RING uvedla „[v]zhledem k provádění výcviku bychom z naší strany toto za problematické nepovažovali.“.

Další průběh správního řízení

29.         Usnesením č. j. ÚOHS-27084/2023/512 ze dne 18. 7. 2023 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřil. Navrhovatel doručil Úřadu své vyjádření dne 4. 8. 2023.

Vyjádření navrhovatele ze dne 4. 8. 2023

30.         Ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel odkazuje na svůj návrh. Navrhovatel má nadále za to, že zadavatel mohl stanovit zadávací podmínky tak, aby bezdůvodně neomezovaly hospodářskou soutěž, a to buď rozšířením počtu dodavatelů, se kterými bude uzavřena rámcová dohoda, či rozdělením veřejné zakázky na části. Navrhovatel je přesvědčen, že takovým postupem by byly zachovány legitimní požadavky zadavatele. Navrhovatel má za to, že zadavatel neprokázal existenci legitimních důvodů pro omezení hospodářské soutěže. Navrhovatel ve svém vyjádření namítá argumentaci zadavatele o hrozbě nepodání žádné nabídky při rozdělení veřejné zakázky na části, když má za to, že takové riziko existuje v jakémkoli zadávacím řízení. Rovněž navrhovatel odmítá jako účelovou argumentaci zadavatele, že veřejnou zakázku nebylo nemožno rozdělit na části z důvodu zajištění plošného pokrytí. Dle navrhovatele zadavatel pochybil rovněž, když omezil místo plnění veřejné zakázky výlučně na území České republiky, přičemž v této souvislosti má za to, že praktická část kurzů může být realizována také v přilehlém pohraničí s česky mluvícími lektory.

31.         Navrhovatel rovněž reaguje na průzkum trhu provedený Úřadem, přičemž konstatuje, že na území České republiky není dodavatel, který by byl schopen splnit zadávací podmínky samostatně. V této souvislosti pak navrhovatel poukazuje na to, že pro splnění zadávacích podmínek se dodavatelé musí spojit, přičemž zadavatel tak může obdržet toliko jednu nabídku, když v České republice není tolik polygonů, aby mohla vzniknout alespoň dvě sdružení. Navrhovatel tak má za to, že zadávací podmínky vylučují hospodářskou soutěž. Navrhovatel je dále toho názoru, že z vyjádření dotazovaných dodavatelů neplyne, že případná spolupráce při podávání jednotné nabídky v rámci sdružení je bezproblémová, či že je jednotlivým provozovatelům polygonů v rámci jednání o jednotné nabídce umožněna rovná a férová účast na sdružení. Podle navrhovatele tak nelze dovozovat, že spolupráce dodavatelů je bezproblémová a férová, jak k tomu dospěl Úřad v rozhodnutí č. j. ÚOHS-15829/2020/532/DKu ze dne 28. 5. 2020.

32.         S odkazem na vyjádření zadavatele k návrhu pak navrhovatel opět namítá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, když má za to, že zadavatel nevypořádal námitku související s faktickým utvářením kartelu provozovatelů polygonů v důsledku nepřiměřených požadavků zadavatele.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

33.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění

  • ve výroku I. tohoto rozhodnutí rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu v částitýkající se posouzení, zda se zadavatel nerozdělením veřejné zakázky na části dopustil bezdůvodného omezení hospodářské soutěže, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a
  • ve výroku II. tohoto rozhodnutí rozhodl podle ustanovení § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části návrhu v části návrhu týkající se omezení místa plnění předmětu plnění veřejné zakázky výlučně na území České republiky, neboť předmětné částí návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

34.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

35.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

36.         Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

37.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

38.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

39.         V bodu 2.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[p]ředmětem veřejné zakázky je provádění výcviku v kurzech bezpečné jízdy s osobními a nákladními automobily pro řidiče Hasičského záchranného sboru České republiky (…) v rozsahu a způsobem dle specifikace zadavatele v přílohách těchto zadávacích podmínek. Předpokládaný počet řidičů HZS ČR, kteří se budou účastnit výcviku v kurzech bezpečné jízdy prováděného poskytovatelem dle této dohody v letech 2023–2025, činí celkem 3.744 osob (…) Rámcová dohoda bude uzavřena s jedním dodavatelem (…)“.

40.         V bodu 3.2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že »[m]ístem plnění veřejné zakázky budou výcviková střediska zajištěné dodavatelem k realizaci předmětu plnění. Výcvik je možné v souladu se „Zásadami programů prevence škod z provozu vozidel, podání a hodnocení projektů a rozdělovaní finančních prostředků fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů“ možno provádět pouze na území České republiky (…) dodavatel je povinen zajistit místo plnění v dojezdové vzdálenosti maximálně do 150 km od sídla každého krajského ředitelství HZS, s tím, že počet míst plnění je stanoven na minimálně pět polygonů. Místo plnění pro výcvik řidičů v kurzu C1, C na vozidlech kategorie N3 zadavatel stanovuje v dojezdové vzdálenosti do 100 km od servisního střediska ZÚ HZS Hlučín, vzhledem k dislokaci a servisu výcvikových vozidel, a to z důvodu, že z tohoto servisního střediska budou zajištěna vozidla, na kterých bude výcvik prováděn a z tohoto servisního střediska je rovněž zajišťován průběžný servis těchto vozidel.«.

41.         V bodu 5.1.3 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, aby dodavatel prokázal technickou kvalifikaci mj. podle „§ 79 odst. 2 písm. g) zákona – provedení kontroly technické kapacity k realizaci plnění předmětu veřejné zakázky v rozsahu stanoveném v § 17 vyhlášky č. 156/2008 Sb., o zdokonalování odborné způsobilosti řidičů, ve znění pozdějších předpisů a Přílohou č. 1. ZP – Technické podmínky, zadavatelem nebo jinou osobou jeho jménem.“.

42.         Dle bodu 15.1 zadávací dokumentace je přílohou zadávací dokumentace mj. „Příloha č. 1 Technická specifikace“.

43.         Dle čl. I Smlouvy o společnosti ze dne 4. 4. 2023 (dále jen „Smlouva o společnosti“), která je součástí podané nabídky jsou ve společnosti sdružení společníci:

  • AUTODROM PROMOTION,
  • [Dodavatel 1 (fyzická osoba) byl anonymizován],
  • [Dodavatel 2 (fyzická osoba) byl anonymizován],
  • MAX CARS Training,
  • s-drive,
  • AUTOKLUB KAROSA.

44.         Dle čl. III. Smlouvy o společnosti se výše uvedení společníci společnosti „(…) zavazují, že v případě, že jejich nabídka bude zadavatelem v předmětném zadávacím řízení vyhodnocena jako nejvhodnější, bude výcvik řidičů pro HZS prováděn v těchto lokalitách:

  • Sosnová u České Lípy
  • Vysoké Mýto
  • Jihlava
  • Ostrava
  • Dlouhá Lhota u Příbrami
  • Hradec Králové“.

Právní posouzení

45.         Primárně se Úřad zabýval námitkou navrhovatele týkající se bezdůvodného omezení hospodářské soutěže, a to konkrétně tím, zda zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky způsobem, který vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. V daném případě je tedy zásadní otázkou to, zda měl zadavatel poptávaný předmět veřejné zakázky rozdělit na části, či nikoliv, a zda nerozdělení předmětu plnění veřejné zakázky na části nevytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

46.         Úřad předesílá, že skutkově téměř shodnou otázkou – tedy, zda-li nerozdělení veřejné zakázky na části s ohledem na situaci na relevantním trhu s poskytováním kurzů bezpečné jízdy řidičům na polygonech v rámci České republiky představuje nedůvodné omezení hospodářské soutěže – se v rámci své rozhodovací praxe zabýval již v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0386/2019/VZ-34222/2019/532/DKu ze dne 11. 12. 2019, ve kterém konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace stanovenou v § 6 odst. 2 zákona, když nerozdělil předmět veřejné zakázky na části, ačkoliv to předmět veřejné zakázky umožňuje, jelikož nastavenými zadávacími podmínkami s ohledem na požadavek v bodu 1.2 „Plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace, kterým stanovil, že „počet míst plnění je stanoven na minimálně pět polygonů“, způsobil, že dodavatelé působící na relevantním trhu nejsou schopni takto definovaný předmět veřejné zakázky splnit samostatně, čímž vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a diskriminoval potenciální dodavatele v možnosti nabídnout zadavateli jím poptávané plnění, přičemž tímto postupem stanovil zadavatel zadávací podmínky v rozporu se zákonem. Předseda Úřadu následně vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-06852/2020/321/EDo ze dne 2. 3. 2020, v rámci kterého zrušil shora uvedené rozhodnutí Úřadu a věc vrátil Úřadu k novému projednání. Úřad poté vydal usnesení č. j. ÚOHS-15829/2020/532/DKu ze dne 28. 5. 2020, kterým správní řízení zastavil, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona. V této souvislosti pak Úřad akcentuje, že správní orgány jsou v souladu se zásadou legitimního očekávání zakotvenou v § 2 odst. 4 správního řádu povinny dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných či obdobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Tato zásada nastoluje pro podmínky veřejné správy požadavek vytváření ustálené rozhodovací praxe, jež by měla být měněna jen v odůvodněných případech. Úřad proto prizmatem shora uvedených rozhodnutí (usnesení) přistoupil k přezkoumání úkonů zadavatele. Úřad na tomto místě rekapituluje, že předmět šetřené veřejné zakázky spočívá v provádění výcviku v kurzech bezpečné jízdy s osobními a nákladními automobily pro řidiče HZS České republiky. Výcvik musí být dle požadavků zadavatele prováděn minimálně na pěti polygonech rozmístěných v rámci České republiky v dojezdové vzdálenosti maximálně do 150 km od sídla každého krajského ředitelství HZS a v případě výcvik řidičů v kurzu C1, C na vozidlech kategorie N3 v dojezdové vzdálenosti do 100 km od servisního střediska ZÚ HZS Hlučín.

47.         Obecně lze konstatovat, že nezadatelným právem zadavatele je stanovit předmět veřejné zakázky podle svých interních potřeb. Zadavatel tedy má právo stanovit požadavky tak, aby mu zajistily naplnění jeho potřeb (tzn. toho, co zadáním veřejné zakázky sleduje). Jak plyne z rozhodnutí o námitkách, zadavatel stanovil podmínku na dispozici s minimálně pěti polygony a podmínku dojezdových vzdáleností z důvodu co nejlepší flexibility a koordinace při plánování kurzů, jež má zabezpečit řádné fungování HZS České republiky.

48.         Úřad obecně ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek uvádí, že v zadávacím řízení lze ve své podstatě každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele považovat za do určité míry limitující a omezující, nicméně takto je zákon konstruován a určitá míra omezení volnosti, jak pro zadavatele, tak pro dodavatele je zákonem předvídaná a povolená. Toto lze dovodit přímo z litery § 36 odst. 1 zákona, když se zakazuje bezdůvodné omezení hospodářské soutěže, tedy a contrario důvodné omezení hospodářské soutěže umožněno je. Avšak v případě, že zadavatel klade na dodavatele určitá omezení – požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními a stejně tak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i při nastavení zadávacích podmínek, ustanovení § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávání. Jednou ze základních zásad zakotvených v § 6 odst. 2 zákona je zásada zákazu diskriminace, jejímž cílem je umožnit při zadávání veřejných zakázek hospodářskou soutěž v co možná největší míře. Diskriminace sama o sobě může mít dvě formy – diskriminaci zjevnou, kdy nejsou podmínky nastaveny stejně pro všechny jednotlivce srovnávaného celku, a diskriminaci skrytou, kdy jsou podmínky nastaveny pro všechny jednotlivce (zdánlivě) stejně, ale ve výsledku je dosaženo stejného účinku jako u diskriminace zjevné, tedy okruh potenciálních dodavatelů je omezen. Podstatou zásady zákazu diskriminace je pravidlo, že žádný z dodavatelů nesmí být přímo nebo nepřímo, vědomě nebo nevědomě zvýhodněn nebo znevýhodněn oproti jiným subjektům ve stejném postavení. Výše uvedené však neznamená, že by zadavatel nemohl stanovit požadavky na poptávané plnění na základě svých objektivně zdůvodnitelných potřeb.

49.         Navrhovatel ve svém návrhu namítá bezdůvodné, resp. nepřiměřené omezení hospodářské soutěže neboť zadavatelem stanovené podmínky (uzavření rámcové dohody pouze s jedním účastníkem ve spojení s požadavkem na minimálně 5 polygonů) s ohledem na situaci na trhu (pouze 9 polygonů v České republice) nutí jednotlivé provozovatele polygonů při podání nabídky vystupovat v rámci sdružení, přičemž má navrhovatel za to, že tento nežádoucí stav by odstranilo rozdělení veřejné zakázky na části (odpovídajícím jednotlivým krajským ředitelstvím HZS), čímž by byla rámcová dohoda uzavřena se širším okruhem dodavatelů. Ve vztahu k problematice (ne)rozdělování veřejné zakázky na části Úřad v obecné rovině uvádí, že dle komentáře[5] k § 35 zákona platí, že „[b]ez dalšího je pouze možností, nikoli povinností zadavatele veřejnou zakázku rozdělit na části. Rozhodnutí v konkrétních případech by tak zadavatelé měli činit předně na základě kritéria samotné oddělitelnosti jednotlivých součástí předmětu plnění veřejné zakázky a dále na základě ostatních ustanovení zákona, zejména zásad zadávání veřejných zakázek dle jeho § 6. Z judikatury například vyplývá, že nevyužití práva zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části může za určitých okolností představovat skrytou diskriminaci dodavatelů (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2012, sp. zn. 62 Af 57/2011). Tato diskriminace může nastat v případě, kdy neexistují důvody, které by zadavateli umožňovaly veřejnou zakázku na části nerozdělit, současně sloučení jednotlivých částí do jednoho celku zužuje okruh potenciálních dodavatelů oproti situaci, kdy by k rozdělení na části došlo. Zároveň je však třeba podotknout, že v konkrétních případech by naopak rozdělení veřejné zakázky na části (např. pouze s ohledem na nepřekrývající se množiny dodavatelů schopných realizovat jednotlivé části) mohlo pro zadavatele přinášet neúměrná rizika či nepřiměřené obtíže. (…) Lze tak uzavřít, že v případě veřejných zakázek, které lze objektivně rozdělit na části, závisí rozhodnutí, zda by zadavatel měl či neměl k takovému rozdělení přistoupit, na vzájemném poměru možných diskriminačních důsledků nerozdělení na části a na míře, v jaké lze při rozdělení veřejné zakázky na části eliminovat s tím spojená rizika na straně zadavatele. V rozhodování tak proti sobě budou typicky stát dvě zásady - zásada přiměřenosti a zákazu diskriminace. Po zadavateli tak nebude možné spravedlivě očekávat, aby přistoupil k rozdělení veřejné zakázky na části, pokud rozdělení sice je objektivně možné a mohlo by i umožnit účast širšího okruhu dodavatelů, avšak pokud by při tomto rozdělení nebylo možné dostatečně eliminovat rizika či obtíže s rozdělením spojená.“[6].

50.         Úřad tedy konstatuje, že byť zákon v § 35 zakotvuje fakultativnost rozdělení veřejné zakázky na více části, tak povinnost takto učinit lze dovodit ve vztahu k § 6 zákona v případech, kdy zadavatel nedoloží důvodnost nerozdělení. S ohledem na výše uvedenou citaci komentáře a dále s odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-06852/2020/321/EDo ze dne 2. 3. 2020 v obdobné věci, ve kterém předseda Úřadu uvedl, že „při posuzování postupu zadavatele v případě, že nepřistoupil k rozdělení veřejné zakázky na části, je třeba vždy s ohledem na specifika konkrétního případu důkladně přezkoumat nejen, zda je rozdělení veřejné zakázky objektivně možné, ale i zda by její rozdělení nešlo do rozporu s oprávněnými a odůvodněnými potřebami zadavatele. Je tedy vždy potřeba „vybalancovat“ posouzení odůvodněných požadavků zadavatele veřejnou zakázku nerozdělovat na straně jedné a zájem na odstranění překážek hospodářské soutěže na straně druhé. Nelze tedy vždy jednostranně upřednostňovat rozdělení veřejné zakázky na části za účelem mnohdy hypotetické ochrany hospodářské soutěže, aniž by byly dostatečně vypořádány a popřeny konkrétní argumenty zadavatele svědčící proti rozdělení veřejné zakázky (…).“, se tedy bude Úřad dále zabývat posouzením, zda byl postup zadavatele spočívající v nerozdělení veřejné zakázky na části v souladu se zákonem. Stěžejní je posuzovat postup zadavatele s ohledem na všechna specifika šetřeného případu včetně situace na trhu.  

51.         Úřad v případě šetřeném v rámci správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0203/2023/VZ provedl průzkum trhu, jehož účelem bylo zjistit situaci a specifika na trhu s poskytováním kurzů bezpečné jízdy řidičům na polygonech v rámci České republiky (viz body 21. až 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí). S ohledem na skutkovou podobnost a téměř totožný obsah předmětů plnění u veřejné zakázky šetřené v rámci řízení sp. zn. ÚOHS-S0203/2023/VZ[7] a nyní řešené veřejné zakázky má Úřad za to, že závěry plynoucí z tohoto provedeného průzkumu jsou relevantní i pro nyní šetřený případ, a je tedy účelné, aby Úřad zohlednil závěry z provedeného průzkumu i v rámci nyní šetřeného případu. Z provedeného průzkumu pak mj. plyne, že žádný z oslovených dodavatelů není schopen samostatně splnit zadávací podmínku týkající se minimálního počtu pěti polygonů. Na tomto místě Úřad podotýká, že oslovil provozovatele 9 polygonů (konkrétně v Brně, Dlouhé Lhotě u Příbrami, Hradci Králové, Jihlavě, Mostě, Ostravě, Sosnové u České Lípy, Třinci a Vysokém Mýtě). Jelikož na relevantním trhu neexistuje žádný dodavatel, který by byl schopen samostatně splnit zadávací podmínku týkající se minimálního počtu pěti polygonů, je odůvodnění zadavatele ve vztahu k této podmínce stěžejní pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele při zadávání šetřené veřejné zakázky. Ačkoliv § 35 zákona neobsahuje povinnost, ale toliko možnost zadavatele rozdělit veřejnou zakázku na části, Úřad v obecné rovině sděluje, že není žádoucím stavem, aby v návaznosti na znění zadávacích podmínek byli dodavatelé nuceni se pro splnění daných podmínek sdružovat. Nicméně pokud zadavatel dostatečně prokáže, že jeho potřeby zahrnující nerozdělení veřejné zakázky na části jsou opodstatněné a odůvodněné i v případě, kdy nerozdělením veřejné zakázky dojde de facto k omezení soutěže, nelze potom dovodit povinnost zadavatele rozdělit veřejnou zakázku, ani nelze shledávat skrytou diskriminaci dodavatelů. V takovém případě se pak bude jednat o odůvodněné omezení soutěže, které je přípustné a zákon ho nezakazuje.

52.         Úřad se tedy dále zabýval tím, zda předmět veřejné zakázky je natolik specifický, aby vyžadoval zadávání veřejné zakázky jako celku, a zda důvody zadavatele pro nerozdělení veřejné zakázky mohou založit oprávněnost případného omezení hospodářské soutěže, potažmo i zvýhodnění některého z dodavatelů. Tedy jinými slovy, zda případné omezení hospodářské soutěže spočívající v nerozdělení šetřené veřejné zakázky na více částí je zadavatelem dostatečně odůvodněno, resp. zda existují oprávněné důvody, které by zadavateli umožňovaly veřejnou zakázku na části nerozdělit. 

53.         V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že rozdělením veřejné zakázky dle krajů, resp. organizačních složek státu by mohla nastat situace, že počty zadavatelem vyslaných účastníků kurzů by byly natolik nízké, že by některé organizační složky státu nenaplnily ani jediný kurz za rok (jiné nejvýše 2 kurzy za rok), což by přinášelo vysoké riziko, že o takovéto části veřejné zakázky jakožto ekonomicky nepříliš významné, resp. zajímavé by neprojevil zájem žádný z potenciálních dodavatelů. Tímto by vznikaly obtíže v podobě nutnosti opakovaného zadávání některých částí veřejné zakázky pro jednotlivé organizační složky státu a v případě nenalezení žádného dodavatele v žádoucí lokalitě či vzdálenosti by přejíždění příslušníků některých organizačních složek státu do jiných krajů způsobilo vznik nadměrných finančních a časových nákladů. Za ústřední však zadavatel považuje to, že HZS České republiky musí v souladu se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zajišťovat plošné pokrytí území jednotkami požární ochrany, přičemž za tímto účelem je nezbytná dostatečná možnost plánovat dostupnost sil a prostředků na hasičských stanicích. V této souvislosti má zadavatel za to, že pokud by pro hasičské záchranné sbory krajů byly výcviky řidičů v kurzu B na vozidlech kategorie SUV soutěženy v samostatných částech veřejné zakázky, pak by nutně obsazení konkrétního termínu kurzu sestávalo výhradně z příslušníků a vozidel tohoto hasičského záchranného sboru kraje, což by mohlo ohrozit plošné pokrytí území jednotkami požární ochrany, neboť pro mnohé hasičské záchranné sbory krajů by vyčlenění 12-16 příslušníků a  především 6-8 vozidel kategorie SUV k jejich účasti v kurzu znamenalo značné omezení či dokonce nedostatek potřebných sil a prostředků. Zadavatel proto považuje za důležité, aby byla při plánování jednotlivých kurzů zachována co největší flexibilita ve výběru příslušníků a vozidel, a to dle skutečných a aktuálních potřeb sboru i mimo jednotlivých krajů, aby mohly být případné nenadále události či okolnosti operativně řešeny náhradami v průřezu HZS České republiky. Zadavatel tedy považuje nastavené zadávací podmínky předpokládající centrální plánování, povolávání a koordinaci v prostoru celé České republiky odborným pracovištěm zadavatele za opodstatněné. Zadavatel rovněž uvedl, že pokud by namísto jednání a komunikace s jediným dodavatelem probíhala jednání a komunikace s více dodavateli, vysoutěženými pro určitý HZS kraje bez vazby na ostatní dodavatele jiných HZS krajů, mohl by takovýto stav způsobit obtíže spočívající v nenaplňování některých termínů kurzů předepsaným či maximálním počtem účastníků, bezdůvodného přejíždění příslušníků do vzdálených polygonů a nemožnosti operativně řešit nenadálé okolnosti. V této souvislosti pak zadavatel uvedl, že je pro něho významné jednat a komunikovat s jediným dodavatelem, neboť pouze tak bude zaručena nezbytná flexibilita a operativnost průběhu plnění předmětu veřejné zakázky. Ve svém vyjádření ze dne 11. 5. 2023 pak zadavatele odkázal na rozhodnutí o námitkách.

54.         Z výše uvedené argumentace zadavatele plyne, že zadavatel přistoupil k zadání veřejné zakázky jako celku (nikoliv rozdělené na části) zejména z důvodů, provozních, personálních, logistických, když zdůraznil, že dostatečná flexibilita plánování kurzů příslušníku HZS je podmínkou zajištění plošného pokrytí území jednotkami požární ochrany. Rovněž zadavatel projevil, že je pro něj z organizačních důvodů stěžejní, aby jednal právě s jedním subjektem a mohl tak efektivně plánovat a koordinovat proškolování příslušníků HZS dle skutečných a aktuálních potřeb v rámci celé České republiky. Úřad má ve shodě se zadavatelem za to, že v případě rozdělení veřejné zakázky na části by mohlo dojít k situaci, že by se do některé části veřejné zakázky (pro některý z krajů) nepřihlásil žádný dodavatel a kapacity přihlášených polygonů by nemusely pokrýt množství řidičů, kteří by měli být proškoleni v určitém čase a mohlo by tak nastat zpoždění s proškolením zamýšleného počtu příslušníků HZS. V této souvislosti pak Úřad podotýká, že byť u každé zakázky v obecné rovině existuje riziko, že zadavatel neobdrží žádnou nabídku (jak namítá navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí), tak je nutné zdůraznit také to, že míra tohoto rizika v zásadě záleží na specificích konkrétních případů. Ačkoliv zákon v souvislosti s neobdržením žádné nabídky umožňuje zadavateli postupovat např. v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, je nutno zdůraznit, že ani tento postup sám o sobě zadavateli nezaručuje, že získá dodavatele poptávaného plnění. Tato otázka je totiž značně závislá především na povaze relevantního trhu, tedy na počtu dodavatelů na relevantním trhu, resp. zda vůbec je na trhu nějaký dodavatel ochoten poskytnout zadavateli požadované plnění. V posuzovaném případě má Úřad za to, že pokud se zadavatel snažil zamezit situaci, kdy by se pro některý z krajů nepřihlásil žádný dodavatel (čím by byl ohrožen výcvik a činnost HZS), za situace, kdy lze počet existujících polygonů (a od něj odvíjející se počet dodavatelů) na relevantním trhu považovat za značně omezený, nelze mu tento postup přičítat k tíži.

55.         Úřad je rovněž toho názoru, že v případě jednání s vícero subjekty se stává koordinace jednotlivých výcviků složitější, než by tomu bylo v případě jednání s jediným subjektem. Pokud tedy zadavatel požaduje pro zajištění jednodušší koordinace výcviků plnění od jediného dodavatele (uzavření rámcové dohody s jedním účastníkem), nelze tento požadavek považovat za nepřiměřený, neboť bezproblémovou koordinaci výcviků příslušníků HZS považuje Úřad s ohledem na zajištění plošného pokrytí území České republiky jednotkami požární ochrany ve smyslu zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, za nutnost. Jinými slovy Úřad považuje snahu zadavatele o co nejmenší omezení výkonu služby příslušníků HZS za zcela legitimní a žádoucí. Úřad v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že zadavatel má oprávněné důvody pro stanovení požadavků na zajištění místa plnění v požadovaných dojezdových vzdálenostech od sídla každého krajského ředitelství HZS, resp. od servisního střediska ZÚ HZS Hlučín, s tím, že počet míst plnění je stanoven na minimálně pět polygonů a rámcová dohoda bude uzavřena s jedním účastníkem, a nelze pak tedy tyto požadavky (které se ve vztahu
k možnému omezení soutěže můžou jevit jako problematické) shledávat nezákonnými.

56.         Jak již bylo uvedeno výše, Úřad v šetřeném případě provedl průzkum relevantního trhu, jehož cílem bylo zjistit situaci a specifika na trhu s poskytováním kurzů bezpečné jízdy řidičům na polygonech v rámci České republiky (viz body 21. až 28. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž z provedeného šetření vyplynulo, že na současném trhu neexistuje žádný samostatný dodavatel, který by byl schopen splnit požadavek zadavatele na dispozici minimálně 5 polygonů v České republice, přičemž však většina oslovených dodavatelů uvedla, že jim nečiní problémy spolupráce s jinými dodavateli při realizaci kurzů bezpečné jízdy.

57.         Úřad akcentuje, že v rámci provedeného průzkumu na trhu obdržel odpovědi na dotazy mj. od všech provozovatelů polygonů v České republice. Z odpovědí na dotaz č. 2 dále vyplynulo, že pro uvedený trh je typické sdružování dodavatelů (provozovatelů polygonů) v rámci celorepublikových projektů. Z odpovědí na dotaz č. 2 vyplynulo rovněž to, že vzájemná spolupráce dodavatelů při plnění veřejné zakázky (příslušných projektů) ve sdružení s dalšími dodavateli není problematická, naopak spolupráce subjektů působících na relevantním trhu je pro daný trh charakteristická. Na tomto místě Úřad poukazuje na odpověď spol. AUTODROM MOST, která sice uvedla, že pro ni „není problém spolupracovat s dalšími subjekty (dodavateli) na realizaci kurzů výcviku bezpečné jízdy (…)“, avšak jako problematické vnímá kombinaci „podmínky pěti polygonů v kombinaci s podmínkou dostupnosti 150 km od krajského ředitelství. Tyto dvě podmínky zadávají podnět některým polygonům k podání nabídky na realizaci kurzů pouze na pěti polygonech, čímž vyšachují zbývající čtyři polygony, protože v České Republice je pouze devět polygonů splňující stavebně technické řešení a materiální vybavení podmínky střediska bezpečné jízdy.“. V této souvislosti Úřad sděluje, že s ohledem na znění zadávacích podmínek není úvaha spol. AUTODROM MOST přiléhavá, neboť zadavatel stanovil podmínku na počet míst plnění na minimálně pět polygonů, a tudíž zadávací podmínky nevylučují, aby se společné nabídky účastnili také provozovatelé zbývajících čtyř polygonů. Lze tedy konstatovat, že z provedeného šetření vyplynulo, že subjektům majícím zájem sdružit se s ostatními nebývají kladeny překážky. S ohledem na výše uvedené tedy Úřad konstatuje, že pro trh s poskytováním kurzů bezpečné jízdy řidičům na polygonech v rámci České republiky je sdružování dodavatelů (provozovatelů polygonů) typické. Jak již bylo uvedeno výše, obecně není zcela optimální stav, kdy se v návaznosti na stanovené zadávací podmínky musí dodavatelé sdružovat, nicméně v některých případech je to i s ohledem na poptávané plnění nezbytné, a ne vždy je možno plnění „rozdělit“ na takové dílčí části plnění, aby vždy každý mohl sám za sebe podat nabídku. Vždy je však třeba reflektovat oprávněnost požadavků zadavatele, které jej vedou k naplnění cíle, který je zadáním veřejné zakázky sledován. Takže i pokud tímto způsobem dochází k určitému omezení trhu, neboť jsou dodavatelé „nuceni“ se sdružovat, jedná se o standardní jev na relevantním trhu, jak vyplynulo z provedeného šetření, a nelze automaticky takový postup vnímat jako porušení zákona. Úřad dodává, že ačkoliv je možné, že zadavatelem stanovený požadavek na počet míst plnění minimálně 5 polygonů má vliv na rozhodování dodavatelů, zda se zadávacího řízení zúčastní a budou tak muset spolupracovat s jinými subjekty, nejedná se o požadavek, který by jasně vymezoval množinu dodavatelů, kteří se zadávací řízení zúčastní, a kteří nikoliv, neboť toto bezesporu závisí na obchodním a podnikatelském postupu každého dodavatele a jejich schopnostech vytvořit takové spojení s ostatními subjekty (formou sdružení, plnit pomocí poddodavatelů apod.), které by bylo schopno splnit požadavek zadavatele. V této souvislosti pak nelze považovat za relevantní ani informace navrhovatele, že „(na rozdíl od Úřadem v minulosti učiněných zjištění v souvislosti s jeho rozhodnutím ze dne 28. 5. 2020, č. j. ÚOHS-15829/2020/532/DKu) nebylo umožněno všem stávajícím provozovatelům polygonů, aby se zúčastnili podání společné nabídky za rovných podmínek.“, neboť pokud by tomu opravdu tak bylo, jednalo by se zcela o soukromoprávní záležitost mezi jednotlivými dodavateli, jež závisí toliko na obchodních a podnikatelských postupech a schopnostech každého dodavatele. Nelze tedy zadavateli přičítat k tíži jakékoliv soukromoprávní jednaní mezi jednotlivými dodavateli. Avšak i v případě, že by někteří dodavatelé v rámci vzájemného soukromoprávního jednání vyloučili spolupráci s jinými dodavateli (a k podání nabídky by přistoupili bez těchto dodavatelů), tak by tato skutečnost ničeho neměnila na závěrech, že pro trh s poskytováním kurzů bezpečné jízdy řidičům na polygonech v rámci České republiky je typické sdružování dodavatelů (provozovatelů polygonů).    

58.         V návaznosti na výše uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že charakter plnění veřejné zakázky, potřeby zadavatele a specifikum daného trhu zakládají dostatečný důvod pro zadavatele, aby byl předmět veřejné zakázky poptáván jako celek, neboť z pohledu zákona o zadávání veřejných zakázek je možné uvedenou situaci připustit právě ve chvíli, kdy je takový stav odůvodněný potřebami zadavatele.

59.         S ohledem na skutečnost, že navrhovatel v rámci podaného návrhu mimo jiné uvádí, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť nebyly vypořádány všechny námitky, zabýval se Úřad také otázkou, zda rozhodnutí o námitkách dostojí požadavkům stanoveným v § 245 odst. 1 zákona, tedy zda součástí rozhodnutí o námitkách je odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným stěžovatelem (navrhovatelem) v námitkách.

60.         Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení konstatuje, že námitky byly v dotčené části (tj. vyjma části námitek týkající se omezení místa plnění předmětu plnění veřejné zakázky výlučně na území České republiky, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí – blíže viz odůvodnění k tomuto výroku) podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené (vyjma skutečností a argumentace týkající se opožděné části námitek) věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

61.         Úřad v návaznosti na výše uvedené posoudil rozhodnutí o námitkách, kdy vycházel z toho, že pokud navrhovatel uvádí v námitkách konkrétní argumenty, je nezbytné, aby zadavatel na tyto argumenty adekvátně reagoval. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

62.         Úřad konstatuje, že obsahem podaných námitek je námitka bezdůvodného omezení hospodářské soutěže zadavatelem, neboť zadavatel nerozdělil veřejnou zakázku na části. Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že v rozhodnutí o námitkách se zadavatel podrobně vyjádřil k namítanému bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, přičemž navrhovateli podal relativně podrobné zdůvodnění svého postupu s vysvětlením, proč není z jeho pohledu není přípustné rozdělit veřejnou zakázku na části. Jelikož zadavatel neshledal důvody pro vyhovění námitkám. Úřad sděluje, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl jako nedůvodné a je z něj tedy patrné, proč považuje svůj postup v zadávacím řízení za souladný se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. Přestože lze konstatovat, že zadavatel se k námitce navrhovatele, že postup zadavatele fakticky nutí jednotlivé dodavatele, aby podali nabídku v rámci jednoho sdružení, neboť na relevantním trhu se vyskytuje pouze omezené množství soutěžitelů, explicitně nevyjádřil, Úřad musí rovněž přisvědčit zadavateli, že navrhovatel tuto námitku nikterak formálně nevyčlenil od zbývajícího obsahu námitek. Nicméně platí, že v kontextu obsahu podaných námitek se i tato dílčí námitka týkala bezdůvodného omezení hospodářské soutěže zadavatelem, na což zadavatel podrobně reagoval. Zcela zjevně tak rozhodnutí o námitkách nelze považovat za pouhé formální odmítnutí námitek bez jakéhokoli podrobného a srozumitelného odůvodnění. Lze totiž dovodit, že ve vztahu k dotčené části námitek je postihnuto jejich gros a zdůvodnění, které zadavatel stěžovateli (navrhovateli) poskytl, je dostačující k tomu, aby byla naplněna povinnost zadavatele vymezená v § 245 odst. 1 zákona spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání odůvodnění rozhodnutí o námitkách.

63.         Úřad tak uzavírá, že předmětné rozhodnutí o námitkách vyjadřuje ucelený pohled zadavatele na navrhovatelem namítané skutečnosti. Zadavatel se tak ve svém rozhodnutí o námitkách dostatečně vypořádal se všemi relevantními skutečnostmi namítanými navrhovatelem způsobem splňujícím požadavky náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.

64.         Z uvedených důvodů nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a proto Úřad podle § 265 písm. a) zákona rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele v této části zamítl.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

65.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

66.         Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek.

67.         Podle § 242 odst. 4 zákona pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek.

68.         Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 zákona věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

69.         Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

70.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavateli byly dne 9. 4. 2023 doručeny námitky, které směřují proti zadávací dokumentaci.

71.         V části III. návrhu navrhovatel namítá, že zadavatel stanovil zadávací podmínky tak, že došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, přičemž konkrétně namítal, že zadavatel měl veřejnou zakázku rozdělit na části a dále opodstatněnost požadavku, jenž omezuje místa plnění předmětu plnění veřejné zakázky výlučně na území České republiky.

Právní posouzení

72.         Úřad úvodem podotýká, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek. Ve vztahu k námitkám proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, pak dle § 242 odst. 2 zákona platí, že tyto námitky musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

73.         V šetřeném případě se tedy Úřad předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

74.         Z předložené dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku před podáním návrhu k Úřadu doručil navrhovatel zadavateli jiné podání, jehož obsahem by byly námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele ve smyslu § 242 odst. 2 zákona, než námitky ze dne 9. 4. 2023. Z uvedeného důvodu Úřad vycházel při posouzení splnění předmětné povinnosti navrhovatele (podmínky vedení správního řízení) toliko z obsahu námitek ze dne 9. 4. 2023, jakožto jediných námitek navrhovatele proti rozhodnutí o výběru dodavatele, které předcházely podání návrhu u Úřadu.

75.         V podaném návrhu navrhovatel mj. namítal, že „(…) není zřejmé, proč je dojezdová vzdálenost (resp. obecně možná místa plnění) vztažena pouze na území České republiky. Zejména u těch HZS krajů, které bezprostředně sousedí s jinými státy, není vyloučeno, aby podobným technickým zázemím disponovaly dodavatelé z jiných státu EU. Zadávací směrnice přitom klade důraz na posílení přeshraniční spolupráce (kupříkladu v bodu 42 preambule zadávací směrnice).“. Citované námitky však byly uvedeny pouze v návrhu na zahájení řízení podaném Úřadu dne 28. 4. 2023, nikoli již v námitkách ze dne 9. 4. 2023. Ačkoliv navrhovatel svými námitkami brojil proti zadávací dokumentaci a citovaná námitka obsažená v návrhu rovněž směřuje proti zadávací dokumentaci, nelze tyto námitky zobecňovat a obě posuzovat totožně, tedy toliko jako „námitky proti zadávací dokumentaci“. Argumentace v rámci podaných námitek se týká námitek bezdůvodného omezení hospodářské soutěže, neboť zadavatel nerozdělil veřejnou zakázku na části, přičemž obdobnou argumentaci užívá navrhovatel rovněž ve svém návrhu. Je však evidentní, že výše citovaná námitka se obsahově nikterak neshoduje s námitkou nerozdělení veřejné zakázky na části.

76.         Na základě výše uvedeného tedy Úřad shledal, že se v případě návrhu v části návrhu týkající se omezení místa plnění předmětu plnění veřejné zakázky výlučně na území České republiky jedná o uvedení nových skutečností oproti skutečnostem obsaženým v námitkách, a jakožto k takovým má k těmto skutečnostem Úřad v souladu s § 251 odst. 4 zákona přihlédnout pouze tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, přičemž navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Jelikož v posuzovaném případě navrhovatel ve vztahu k uvedeným skutečnostem neprokázal, že by šlo o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli, Úřad k těmto skutečnostem nepřihlédl.

77.         Vzhledem ke skutečnosti, že podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci, a námitky týkající se omezení místa plnění předmětu plnění veřejné zakázky výlučně na území České republiky navrhovatel nedoručil zadavateli ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona, tzn. ve lhůtě pro podání nabídek (tedy 10. 4. 2023 ve 12:00 hod.), Úřad konstatuje, že uvedeným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. 

78.         Z důvodu procesní ekonomie Úřad rozhodl o zastavení řízení o části návrhu (viz výrok II.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ- 04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: »Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení. Takový závěr potvrzuje např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá: „O zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje - jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku.“«. Z toho důvodu Úřad rozhodoval o zastavení řízení o části návrhu týkající se omezení místa plnění předmětu plnění veřejné zakázky výlučně na území České republiky rozhodnutím.

79.         S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl podle § 257 písm. h) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

80.         Pro úplnost Úřad podotýká, že se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona, jež by Úřad nebyl oprávněn v souladu s ustanovením § 257 písm. h) zákona zastavit.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

Obdrží

1. Česká republika - Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru České republiky, Opavská 771/29, 748 01 Hlučín

2. Agentura POZITIF s. r. o., Do Čertous 2622/14, 193 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Úřad sděluje, že ačkoliv návrh obsahuje formulaci „V Praze dne 2. 5. 2023“ a standardně by tedy bylo možné usuzovat, že se jedná o datum jeho vyhotovení, tento návrh mu byl doručen již dne 28. 4. 2023, a je tedy evidentní, že k vyhotovení návrhu nedošlo dne 2. 5. 2023.

[2] S ohledem na skutkovou podobnost správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0203/2023/VZ a nyní šetřené věci a rovněž v souladu se zásadou hospodárnosti a zásadou dobré správy Úřad považuje za účelné zohlednit zjištěné skutečnosti z provedeného šetření na trhu i v nyní šetřeném případě.

[3] Úřad sděluje, že odpověď spol. [Dodavatel 2 (fyzická osoba) byl anonymizován] ze dne 29. 5. 2023 obsahuje podpis „Za Společnost akreditovaných center pro výcvik řidičů IZS, [jméno a příjmení fyzické osoby bylo anonymizováno]“. Odpověď však byla odeslána z datové schránky spol. spol. [Dodavatel 2 (fyzická osoba) byl anonymizován] a Úřad tedy nemá pochyb o tom, že se jedná o odpověď dotazované společnosti. 

[4] „Zadávací dokumentaci vč. příloh Vám zasíláme přílohou. Příloha č. 4 zadávací dokumentace obsahuje vzor rámcové dohody vč. metodik jednotlivých kurzů (str. 31 a násl.). Příloha č. 5 obsahuje technické požadavky, popis a technické podmínky pro realizaci kurzů (str. 77 a násl.).

[5] Viz JUDr. Vilém PODEŠVA, LLM, Mgr. Lukáš SOMMER, JUDr. Jiří VOTRUBEC, JUDr. Martin FLAŠKÁR, Mgr. Jiří HARNACH, Mgr. Jan MĚKOTA, JUDr. Martin JANOUŠEK aj. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.

[6] Zvýraznění v citovaném textu komentáře provedl Úřad.

[7] Jedná se o rámcovou dohodu „Profesionalizace řidičů PČR - Dvoustopá vozidla“ zadávanou v rámci otevřeného řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 2. 2023 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 13. 2. 2023 pod ev. č. Z2023-006490 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 13. 2. 2023 pod ev. č. 2023/S 031-089517.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en
+420 542 167 111 · posta@uohs.cz