číslo jednací: 32130/2023/500
spisová značka: S0301/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rekreace, chaty – Loučná (Dlouhá Louka) |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 6. 11. 2023 |
| Související rozhodnutí | 32130/2023/500 42855/2023/161 |
| Dokumenty |  2023_S0301.pdf 434 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0301/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-32130/2023/500 |
|
Brno 28. 8. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 29. 5. 2023, jehož účastníkem je
- obviněný – město Lom, IČO 00266035, se sídlem nám. Republiky 13/5, 435 11 Lom, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 31. 5. 2023 JUDr. Ivo Beránkem, advokátem, ev. č. ČAK 11645, se sídlem Sokolovská 47/73, 186 00 Praha 8,
ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona v souvislosti s veřejnou zakázkou „Rekreace, chaty – Loučná (Dlouhá Louka)“, na jejíž realizaci uzavřel cit. obviněný postupem mimo zadávací řízení dne 17. 5. 2022 „Smlouvu o developerském projektu“ s dodavatelem UNISTAV – dux s.r.o., IČO 26755131, se sídlem Jaurisova 515/4, Michle, 140 00 Praha 4,
rozhodl takto:
I.
Obviněný – město Lom, IČO 00266035, se sídlem nám. Republiky 13/5, 435 11 Lom – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že dne 17. 5. 2022 uzavřel „Smlouvu o developerském projektu“ s dodavatelem UNISTAV – dux s.r.o., IČO 26755131, se sídlem Jaurisova 515/4, Michle, 140 00 Praha 4, jejímž předmětem byl závazek cit. dodavatele k realizaci projektu „Rekreace, chaty – Loučná (Dlouhá Louka)“, jenž spočíval ve výstavbě lesní školky v přírodě a zajištění veškeré administrativní činnosti s tím související, bez provedení zadávacího řízení, ačkoliv předmět cit. smlouvy svým charakterem odpovídá podlimitní veřejné zakázce na stavební práce podle § 26 citovaného zákona, kterou byl obviněný povinen podle ust. § 2 odst. 3 citovaného zákona zadat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – město Lom, IČO 00266035, se sídlem nám. Republiky 13/5, 435 11 Lom – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 180 000 Kč (sto osmdesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
III.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – město Lom, IČO 00266035, se sídlem nám. Republiky 13/5, 435 11 Lom – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO
1. Obviněný – město Lom, IČO 00266035, se sídlem nám. Republiky 13/5, 435 11 Lom, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 31. 5. 2023 JUDr. Ivo Beránkem, advokátem, ev. č. ČAK 11645, se sídlem Sokolovská 47/73, 186 00 Praha 8 (dále jen „obviněný“) – uzavřel dne 17. 5. 2022[1] „Smlouvu o developerském projektu“ (dále jen „smlouva“) s dodavatelem UNISTAV – dux s.r.o., IČO 26755131, se sídlem Jaurisova 515/4, Michle, 140 00 Praha 4 (dále jen „zhotovitel“).
2. Dle bodu 2. „Obsah projektu a předmět smlouvy“ smlouvy je předmětem smlouvy závazek zhotovitele k realizaci výstavby lesní školky v přírodě „Rekreace, chaty – Loučná (Dlouhá Louka)“ a zajištění veškeré s tím související administrativní činnosti (dále jen „veřejná zakázka“).
3. Dle bodu 2.5. smlouvy dílo budou tvořit minimálně dvě stavby včetně kompletního zázemí, terénní úpravy spočívající ve zpevnění části pozemků, dětské hřiště, elektrifikace, vybudování vrtané studny a čističky odpadních vod, oplocení a další stavby nebo součásti dle pokynů obviněného.
4. Dle bodu 3. „Platební podmínky“ smlouvy se smluvní strany dohodly, že objednatel zaplatí zhotoviteli za dílo cenu, která bude po předání díla stanovena znaleckým posudkem. Dle bodu 3.4. smlouvy se zhotovitel zavazuje po celou dobu trvání této smlouvy hradit veškeré poplatky a další náklady související s realizací této smlouvy. Přílohou č. 3 smlouvy je předpokládaný rozpočet ceny díla a dalších nákladů zhotovitele, který je stanoven na základě obvyklých cen zhotovitele ke dni podpisu této smlouvy.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, obdržel podnět s žádostí o prošetření postupu obviněného při uzavření předmětné smlouvy. Stěžovatel v této souvislosti poukazoval na nedodržení zákonných ustanovení, resp. neuskutečnění zadávacího řízení v souvislosti s veřejnou zakázkou, jejíž realizace je předmětem smlouvy.
6. Dne 27. 2. 2023 Úřad vyzval obviněného k zaslání vyjádření k podnětu a dokumentace týkající se realizace veřejné zakázky, jakož i dokumentace týkající se prodeje pozemkových parcel vymezených ve smlouvě.
7. Dne 8. 3. 2023 obdržel Úřad požadovanou dokumentaci.
8. Vzhledem k tomu, že obviněný nezaslal Úřadu přílohy smlouvy, požádal Úřad obviněného dne 16. 3. 2023 o jejich zaslání ve lhůtě 7 dnů od obdržení této žádosti. Úřad rovněž požádal zadavatele o objasnění, kdy došlo k uzavření smlouvy.
9. Dne 23. 3. 2023 obviněný doručil Úřadu přílohy smlouvy a rovněž vyjádření ze dne 21. 3. 2023 (dále jen „vyjádření obviněného“).
Vyjádření obviněného
10. Obviněný předně ve vztahu k příloze č. 3 – předpokládanému rozpočtu díla upozorňuje, že předpokládané náklady spojené s infrastrukturou ve výši 1 825 000,- vč. DPH nepředstavují v celém rozsahu náklady spojené pouze se zhotovením modulu A a B, ale rovněž náklady zhotovitele spojené s vybudováním dalších rekreačních objektů zhotovitelem dle čl. 3 odst. 3.4 smlouvy. Obviněný dále poukazuje na čl. 5 odst. 5.1. smlouvy, dle kterého zhotovitel nese například veškeré náklady na změnu územního plánu, které jsou v příloze č. 3 smlouvy vyčísleny částkou 650 000,- Kč vč. DPH. Tuto částku tedy dle obviněného nelze započítávat do předpokládaných nákladů díla.
11. Obviněný dále potvrdil, že k uzavření smlouvy došlo dne 17. 5. 2022 a že datum 17. 5. 2021 je na smlouvě uvedeno nedopatřením.
III. PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU
12. Vzhledem k tomu, že Úřad považoval skutková zjištění za dostatečná, vydal dne 29. 5. 2023 příkaz sp. zn. ÚOHS-S0301/2023/VZ, č. j. ÚOHS-20197/2023/500 z téhož dne (dále jen „příkaz“), kterým rozhodl o tom, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, tím, že dne 17. 5. 2022 uzavřel smlouvu se zhotovitelem, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele k realizaci projektu „Rekreace, chaty – Loučná (Dlouhá Louka)“, jenž spočíval ve výstavbě lesní školky v přírodě a zajištění veškeré administrativní činnosti s tím související, bez provedení zadávacího řízení, ačkoliv předmět smlouvy svým charakterem odpovídá podlimitní veřejné zakázce na stavební práce podle § 26 zákona, kterou byl obviněný povinen podle ust. § 2 odst. 3 zákona zadat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, přičemž tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele. Ve výroku II. příkazu uložil Úřad obviněnému za spáchání uvedeného přestupku pokutu ve výši 180 000,- Kč.
13. Doručením příkazu obviněnému dne 29. 5. 2023 bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno řízení o přestupku.
14. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 256 zákona obviněný.
15. Proti uvedenému příkazu podal obviněný dne 6. 6. 2023 blanketní odpor z téhož dne (dále jen „odpor“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkazu ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.
16. Usnesením ze dne 7. 6. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.
17. Dne 15. 6. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 15. 6. 2023“).
Vyjádření obviněného ze dne 15. 6. 2023
18. Obviněný popírá, že by postupoval při zadání předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem, přičemž trvá na tom, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky nepřesahuje limit 6 000 000,- Kč, pročež se nejednalo o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.
19. Obviněný poukazuje na to, že položky vyčíslené v příloze č. 3 smlouvy nelze v celém rozsahu započítat do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce. Obviněný pokračuje, že dílo, které má být předmětem stavebních prací, je definováno v čl. 2 odst. 2.7. smlouvy a má se skládat z budovy A (zázemí pro lesní školku), budovy B (ubytování k rekreaci zaměstnanců) a dětského hřiště dle výběru obviněného. Terénní úpravy spočívající ve vybudování příjezdové komunikace a oplocení dle názoru obviněného nesouvisí výlučně s dílem zhotoveným pro obviněného. Obviněný konstatuje, že není pochyb o tom, že částka 4 700 000,- Kč představuje předpokládané náklady na vybudování budovy A a budovy B, do předpokládané hodnoty je nutno dle obviněného zahrnout rovněž náklady na vybudování dětského hřiště ve výši 300 000,- Kč. Obviněný shrnuje, že celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky na stavební práce tak činí 5 000 000,- Kč.
20. Dle názoru obviněného však nelze do předpokládané hodnoty veřejné zakázky započítávat náklady spojené s vybudováním infrastruktury na předmětných pozemcích a tyto považovat za vynaložené výlučně ve vztahu k dílu zhotovenému pro obviněného. V této souvislosti obviněný připomíná, že zhotovitel má na předmětných pozemcích vybudovat rovněž minimálně 13 rekreačních objektů. Převážný užitek z těchto pozemků tak dle obviněného plyne pro zhotovitele.
21. Mezi náklady spojené s vybudováním infrastruktury patří dle obviněného také náklady na změnu územního plánu ve výši 650 000,- Kč. V této souvislosti obviněný odkazuje na čl. 3 odst. 3.4. smlouvy a čl. 7 odst. 7.3. smlouvy, z nichž je patrné, že tyto náklady jdou výhradně k tíži zhotovitele, nikoliv obviněného.
22. K nákladům na změnu územního plánu obviněný dále doplňuje, že tyto jsou značně nadnesené a nelze vyloučit, že obvyklé reálné náklady na změnu územního plánu jsou v obdobných případech mnoho násobně nižší. Obviněný navrhuje, aby si Úřad vyžádal informaci o obvyklé výši nákladů za projektové a administrativní zpracování změny územního plánu u zpracovatelů těchto změn (projektantů).
23. Obviněný konstatuje, že Úřad nepřípustným způsobem dle vlastní ničím nepodložené úvahy rozšiřuje okruh přepokládaných nákladů na zhotovení díla a dovozuje tak odpovědnost obviněného za spáchání přestupku dle zákona, aniž by přitom jakkoliv zohlednil skutečnost, že převážný užitek z předmětných pozemků bude mít zhotovitel, nikoliv obviněný.
24. Obviněný se dále vyjadřuje ke stanovení kupní ceny k pozemkům převáděným na zhotovitele. K tomu obviněný uvádí, že kupní cena ve výši 4 400 000,- Kč s možností navýšení o 20 % nebo až na cenu díla stanovenou znaleckým posudkem, je explicitně stanovena v čl. 7 odst. 7.6. smlouvy. „Referenčním bodem pro obviněného při stanovování předpokládaného rozpočtu díla tedy byla částka 4.400.000,- Kč, přičemž obviněný dále v souladu se ZVZ dále zohlednil zejména cenu práce zhotovitele, která v případě obou budov A a B činí v souhrnu 790.000,- Kč. V součtu tak toto ocenění s minimální odchylkou odpovídá předpokládané hodnotě veřejné zakázky tak, jak byla vyčíslena (…)“.
25. Obviněný připouští, že příloha č. 3 ke smlouvě obsahující vyčíslení předpokládaných nákladů na zhotovení díla vykazuje jisté nedostatky zejména ve vztahu k důslednějšímu odlišení jednotlivých rozpočtových položek. Pouze na základě této skutečnosti však nelze dle obviněného dovodit odpovědnost obviněného za spáchání přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
26. Obviněný dále uvádí, že z odůvodnění příkazu nevyplývá, že by obviněný porušil ust. § 16 odst. 1 zákona, nýbrž Úřad dovodil, že součástí předpokládaného rozpočtu měly být také další položky, avšak tento závěr není dle obviněného ničím odůvodněn a úvahy Úřadu jsou v tomto ohledu zcela nepřezkoumatelné.
27. Obviněný závěrem konstatuje, že předmětná veřejná zakázka na stavební práce je veřejnou zakázkou malého rozsahu a obviněný tak při jejím zadání postupoval v souladu se zákonem. Obviněný požaduje, aby Úřadu předmětné řízení o přestupku zastavil.
Další průběh řízení o přestupku
28. Usnesením ze dne 27. 6. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu k provedení úkonu – doručení sdělení, ve kterém obviněný detailně vyčíslí náklady spojené s vybudováním infrastruktury vztahující se výlučně k dílu zhotovenému pro obviněného, tj. ve vztahu k projektu výstavby lesní školky v přírodě, a svůj výpočet doloží relevantními podklady, ze kterých budou stanovené částky jednoznačně vyplývat.
29. Usnesením ze dne 4. 7. 2023 Úřad na základě žádosti obviněného z téhož dne prodloužil lhůtu k provedení úkonu – doručení výše uvedeného sdělení, a to do 14. 7. 2023.
30. Dne 14. 7. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne (dále jen „vyjádření obviněného ze dne 14. 7. 2023“), jehož součástí byla i Odpověď na výzvu o poskytnutí položkového rozpočtu od zhotovitele, resp. jeho zastupující společnosti (dále jen „sdělení zhotovitele“). Zhotovitel k žádosti obviněného sdělil, že jediný rozpočet, který byl v této věci vypracován, je součástí smlouvy, konkrétně se jedná o přílohu č. 3. Žádný jiný rozpočet zhotovitel v této souvislosti nemá a nemůže jej tedy poskytnout.
Vyjádření obviněného ze dne 14. 7. 2023
31. Obviněný s odkazem na sdělení zhotovitele uvádí, že nemůže Úřadu vyhovět a poskytnout mu detailní vyčíslení nákladů spojených s vybudováním infrastruktury vztahující se výlučně k dílu zhotovenému pro obviněného, neboť tímto nedisponuje.
32. Obviněný s odkazem na příslušná ustanovení správního řádu navrhuje, aby k doložení detailního vyčíslení vyzval zhotovitele sám Úřad. V případě, že zhotovitel nebude schopen detailně vyčíslit náklady spojené s vybudováním infrastruktury, navrhuje obviněný, aby se Úřad dotázal zhotovitele, jaká je standardní výše nákladů spojených s vybudováním infrastruktury obdobného typu v obdobných případech.
33. Pakliže by Úřad neobdržel od zhotovitele adekvátní odpověď, navrhuje obviněný, aby byl vypracován znalecký posudek k určení obvyklé ceny stavebních prací na předmětné infrastruktuře.
Další průběh řízení o přestupku
34. Usnesením ze dne 18. 7. 2023 stanovil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě (ani později) Úřad vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí neobdržel.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
35. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, vč. vyjádření obviněného a na základě vlastních zjištění konstatuje, že se obviněný dopustil přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení právních předpisů
36. Podle § 2 odst. 1 zákona zadáním veřejné zakázky se pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 zákona.
37. Podle § 2 odst. 2 zákona veřejnou zakázkou je veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.
38. Podle § 2 odst. 3 zákona zadavatel je povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.
39. Podle § 3 zákona zadávacím řízením se pro účely tohoto zákona rozumí
a) zjednodušené podlimitní řízení,
b) otevřené řízení,
c) užší řízení,
d) jednací řízení s uveřejněním,
e) jednací řízení bez uveřejnění,
f) řízení se soutěžním dialogem,
g) řízení o inovačním partnerství,
h) koncesní řízení, nebo
i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.
40. Podle § 14 odst. 3 zákona veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je
a) poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (…),
b) zhotovení stavby, nebo
c) poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b) citovaného ustanovení zákona.
41. Podle § 14 odst. 4 zákona stavbou je pro účely tohoto zákona výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.
42. Podle § 16 odst. 1 zákona před zahájením zadávacího řízení nebo před zadáním veřejné zakázky na základě výjimky podle § 30 zákona stanoví zadavatel předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je zadavatelem předpokládaná výše úplaty za plnění veřejné zakázky vyjádřená v penězích. Do předpokládané hodnoty veřejné zakázky se nezahrnuje daň z přidané hodnoty.
43. Podle § 24 zákona režim veřejné zakázky se určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.
44. Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé zákona, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
45. Podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.
46. Podle § 26 odst. 2 zákona podlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v podlimitním režimu podle části třetí zákona, pokud ji nezadává ve zjednodušeném režimu, nebo u ní neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.
47. Podle § 27 zákona veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky
a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč, nebo
b) na stavební práce částce 6 000 000 Kč.
48. Podle § 4 nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce činí 140 448 000 Kč.
49. Podle § 52 zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít
a) zjednodušené podlimitní řízení s výjimkou veřejné zakázky na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 50 000 000 Kč, nebo
b) druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté obdobně s tím, že
1. jednací řízení s uveřejněním může zadavatel použít i bez splnění podmínek podle § 60 zákona,
2. u jednacího řízení bez uveřejnění musí být splněna také podmínka nemožnosti dodržet lhůty pro zjednodušené podlimitní řízení, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku, kterou by jinak zadavatel mohl zadat ve zjednodušeném podlimitním řízení,
3. ustanovení části čtvrté se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona.
50. Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel se dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu v soutěži o návrh, a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Zjištěné skutečnosti
51. Dle bodu 1.2. smlouvy obviněný má v úmyslu vybudovat na části pozemku parc. č. 446 rekreační středisko, které by mělo sloužit primárně jako zázemí pro lesní školku v přírodě a dále pro rekreaci a ozdravné pobyty zaměstnanců obviněného, jakož i pro další využití sociálních a kulturních potřeb města Lom.
52. Dle bodu 2.3. smlouvy „[p]ředmětem této smlouvy je závazek zhotovitele na své náklady a nebezpečí zhotovit pro objednatele dílo, a to s potřebnou péčí, včas a v jakosti vyplývající z ujednání této smlouvy, jinak v jakosti obvyklé, plně způsobilé k použití k účelu vyplývajícímu z této smlouvy, a dále závazek objednatele jako prodávajícího uzavřít se zhotovitelem jako kupujícím kupní smlouvu (dle čl. 7 této smlouvy)“.
53. Dle bodu 2.4. smlouvy „[p]rovedení díla ,na klíčʼ se rozumí kompletně připravené dílo k užívání, tedy úplné, funkční a bezvadné provedení všech stavebních a montážních prací a konstrukcí, včetně dodávek potřebných materiálů a zařízení nezbytných pro řádné, včasné a kompletní dokončení díla, dále provedení všech činností souvisejících s dodávkou stavebních prací a konstrukcí, jejichž provedení je pro řádné dokončení díla nezbytné (např. zařízení staveniště, bezpečnostní opatření, zabezpečení obslužnosti přilehlých nemovitostí apod.) včetně koordinační a kompletační činnosti celého díla a rovněž dokladů požadovaných stavebním úřadem pro vydání kolaudačního rozhodnutí nebo souhlasu nebo obdobného rozhodnutí tak, aby bylo dílo řádně, včas a kompletně dokončeno v souladu s obecně technickými požadavky na výstavbu, dalšími právními předpisy a v souladu s touto smlouvou tak, aby dílo mohlo sloužit účelu podle čl. I. odst. 1.2. této smlouvy. Součástí díla je i zajištění veškeré stavební dokumentace.“.
54. Dle bodu 2.5. smlouvy „[d]ílo budou tvořit minimálně dvě stavby včetně kompletního zázemí, terénní úpravy spočívající ve zpevnění části pozemků, dětské hřiště, elektrifikace, vybudování vrtané studny a čističky odpadních vod, oplocení a další stavby nebo součásti dle pokynů objednatele.“
55. Dle bodu 2. 7. smlouvy se bude dílo skládat z následujících částí:
- budova A – zázemí pro lesní školku
- „stavba ze dvou lodních kontejnerů o rozloze 60 m2, vybavena 2x WC, kuchyňskou linkou s dřezem, hliníkovými okny vč. veškerých instalací a rozvodů a včetně napojení na elektrickou síť, vodní a odpadní systém“,
- budova B – ubytování k rekreaci zaměstnanců
- „stavba ze dvou lodních kontejnerů o rozloze 60 m2 a dispozici 3kk, vybavena 1x koupelnou s WC, kuchyňskou linkou s dřezem, hliníkovými okny vč. veškerých instalací a rozvodů včetně napojení na elektrickou síť, vodní a odpadní systém“,
- dětského hřiště dle výběru obviněného
- „v průběhu realizace díla předloží zhotovitel nabídku na vybudování dětského hřiště s dřevěnými herními prvky v hodnotě 300.000,- Kč v místě umístění díla,
- pokud nebude objednatel tuto nabídku akceptovat, pak se zhotovitel zavazuje uhradit náklady v částce 300.000,- Kč dodavateli dětského hřiště dle výběru objednatele“,
- terénních úprav spočívajících ve vybudování příjezdové komunikace
- „mlatová příjezdová komunikace bude vybudována v šířce 5 m“,
- oplocení
- „oplocení bude tvořit dřevěná ohrada“.
56. Dle bodu 3.4. smlouvy „[z]hotovitel se zavazuje po celou dobu trvání této smlouvy hradit veškeré poplatky a další náklady související s realizací této smlouvy. Přílohou č. 3 je předpokládaný rozpočet ceny díla a dalších nákladů zhotovitele, který je stanoven na základě obvyklých cen zhotovitele ke dni podpisu této smlouvy“.
57. Dle bodu 5.1. smlouvy „smluvní strany prohlašují, že funkční využití pozemku parc. č. 446 v katastrálním území Loučná u Lomu ani dalších nemovitostí specifikovaných níže v čl. 7 této smlouvy dle platného územního plánu neumožňuje realizaci díla ani stavební činnosti zhotovitele podle této smlouvy, ani vydání stavebního povolení k jejich realizaci. Objednatel deklaruje, že je v jeho zájmu učinit veškeré administrativní kroky, které povedou ke změně územního plánu tak, aby bylo možné dílo a následnou stavební činnost zhotovitele (dle čl. 7 odst. 3 této smlouvy) realizovat. Veškeré finanční náklady související se změnou územního plánu se (vzhledem k ujednání podle čl. 7 této smlouvy) zavazuje uhradit zhotovitel“.
58. Dle bodu 7.1. smlouvy smluvní strany uzavřou spolu s touto smlouvou na samostatné listině smlouvu kupní a smlouvu zástavní podle podmínek uvedených v tomto článku na
- pozemek parc. č. 605,
- pozemek parc. č. 431.
59. Dle bodu 7.2. smlouvy „[z]hotovitel se na nemovitostech zavazuje vybudovat minimálně 13 rekreačních objektů v souladu se schváleným územním a regulačním plánem. Pro případ, že zhotovitel uvedené rekreační objekty řádně nezrealizuje ani do šesti let od změny územního plánu (dle čl. 5.1 až 5.3 této smlouvy) zavazuje se zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 100.000,- Kč za každý takto nerealizovaný objekt“.
60. Dle bodu 7.3. smlouvy „[s]mluvní strany prohlašují, že funkční využití nemovitostí dle platného územního plánu města Lom nyní neumožňuje na nemovitostech realizaci jakékoliv stavby. Zhotovitel si na své náklady zajistí veškeré administrativní kroky, které povedou k tomu, aby bylo možné stavební činnost zhotovitele na nemovitostech realizovat (zejm. změnu územního plánu). Objednatel se zavazuje zhotoviteli poskytnout potřebnou součinnost ke změně územního plánu města Lom a další součinnost za účelem realizace uvedeného stavebního záměru zhotovitele“.
61. Dle bodu 7.6. smlouvy „[z]hotovitel a objednatel si za nemovitosti sjednali kupní cenu v celkové výši 4.400.000,- Kč, tj. 250,- Kč / m2 (dále jen "Kupní cena”). Kupní cena byla sjednána v souladu s cenovou mapou města Lom a s přihlédnutím k předpokládaným nákladům a investicím zhotovitele, které bude nucen v rámci realizace developerského projektu vynaložit na změnu územního plánu a vybudování potřebné infrastruktury na nemovitostech“.
62. Dle bodu 7.9. smlouvy „[s]mluvní strany se dohodly, že splatná pohledávka zhotovitele na zaplacení ceny díla podle této smlouvy bude započtena na pohledávku objednatele na zaplacení kupní ceny podle kupní smlouvy na nemovitosti s tím, že případný rozdíl bude zhotovitelem doplacen v penězích“.
63. Dne 11. 10. 2022 uzavřel obviněný se zhotovitelem Kupní smlouvu (dále jen „kupní smlouva“), jejímž předmětem je dle bodu 2.1. smlouvy prodej pozemků parc. č. 605 a 431.
64. Dle bodu 2.2. kupní smlouvy „[s]trana prodávající prodává straně kupující nemovitosti, tedy strana prodávající se zavazuje, že straně kupující odevzdá nemovitosti specifikované v čl. 2.1 smlouvy, které jsou předmětem koupě, a umožní straně kupující nabýt vlastnické právo k nemovitostem, a strana kupující se zavazuje, že nemovitosti převezme a zaplatí straně prodávající dohodnutou kupní cenu, a to vše způsobem a za podmínek v této smlouvě dohodnutých a spolu se všemi právy a povinnostmi a včetně veškerých součástí a příslušenství“.
65. V příloze č. 3 – předpokládaný rozpočet díla smlouvy jsou vyčísleny předpokládané náklady díla následovně:
|
Modulová stavba ocelové konstrukce A – Loučná |
Cena (vč. 21 % DPH, v Kč) |
|
Kontejner 2 ks |
245 000 |
|
Izolace (nástřik PUR pěny, celková tloušťka 6-8 cm) |
180 000 |
|
Sádrokarton |
165 000 |
|
Koupelna (sanita, baterie, obklady) |
140 000 |
|
Elektroinstalace |
120 000 |
|
Topení – není specifikováno |
30 000 |
|
Dveře |
75 000 |
|
Podlahová krytina |
75 000 |
|
Střecha |
295 000 |
|
Fasáda - dřevo |
130 000 |
|
Výkladce (hliníkové) |
640 000 |
|
Práce, zámečnické práce, konstrukce, materiál, přípojky |
650 000 |
|
Terasa 60 m2 – dřevo Garapa |
260 000 |
|
Doprava |
10 000 |
|
Jeřábové práce |
8 500 |
|
Celkem |
3 023 500 |
|
Modulová stavba ocelové konstrukce B – Loučná |
Cena (vč. 21 % DPH, v Kč) |
|
Kontejner 2 ks |
245 000 |
|
Izolace (nástřik PUR pěny, celková tloušťka 6-8 cm) |
180 000 |
|
Sádrokarton |
165 000 |
|
Koupelna (sanita, baterie, obklady) |
125 000 |
|
Elektroinstalace |
95 000 |
|
Topení – přímotopy dálkové ovládání |
30 000 |
|
Dveře |
75 000 |
|
Podlahová krytina |
75 000 |
|
Střecha |
295 000 |
|
Fasáda - dřevo |
130 000 |
|
Výkladce (hliníkové) |
620 000 |
|
Práce, zámečnické práce, konstrukce, materiál, přípojky |
350 000 |
|
Terasa 60 m2 – dřevo Garapa |
260 000 |
|
Doprava |
10 000 |
|
Jeřábové práce |
8 500 |
|
Celkem |
2 663 500 |
|
Náklady spojené s infrastrukturou |
Cena (vč. 21 % DPH, v Kč) |
|
Cesty – mlat (předpoklad) |
800 000 |
|
Změna ÚP (předpoklad) |
650 000 |
|
Vrt – voda |
120 000 |
|
ČOV |
100 000 |
|
Přípojky - elektro |
60 000 |
|
Ohrady (plot) cca 180 m |
95 000 |
|
Celkem |
1 825 000 |
Právní posouzení
66. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Jednotlivými podmínkami, které musí být naplněny, aby bylo možno na určitý právní vztah nazírat jako na veřejnou zakázku, se ve své judikaturní činnosti opakovaně zabývaly správní soudy. Byť se dále uvedené závěry vztahovaly k předchozí právní úpravě (zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), lze obecná východiska bezesporu aplikovat i za účinnosti stávajícího zákona.
67. Z rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 15/2015-224 ze dne 21. 4. 2016 (dále jen „rozsudek ze dne 21. 4. 2016“) lze definiční znaky veřejné zakázky dovodit následovně:
- existence smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem,
- předmětem plnění jsou dodávky, služby nebo stavební práce,
- zadavatel požaduje získání plnění veřejné zakázky,
- dodavatel poskytuje plnění veřejné zakázky,
- dodavatel za poskytnuté plnění požaduje úplatu,
- zadavatel za poskytnutí plnění realizuje úplatu.
K tomu Úřad podotýká, že aby bylo možné uvažovat o zadání veřejné zakázky, je nezbytné, aby byly všechny výše uvedené podmínky naplněny kumulativně.
68. Na smlouvu, která naplňuje pojem „zadání veřejné zakázky“ je přitom třeba nahlížet z materiálního hlediska, kdy k zadání veřejné zakázky lze dospět i prostřednictvím vícero (samostatných) smluvních vztahů, které jsou věcně, časově a osobně provázané. K tomu je nutné zdůraznit, že „[n]aopak nelze akceptovat postup, kdy by partikularizace vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem na více formálně samostatných smluv měla vést k obcházení povinnosti provést zadávací řízení dle zákona o zadávání veřejných zakázek“ (PODEŠVA, Vilém. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Zákon o registru smluv: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Komentáře Wolters Kluwer. s. 11, 12. ISBN 978-80-7552-102-6.).
69. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 21. 4. 2016, uvedl, že „[p]ovahu kontrahovaného smluvního vztahu (…) tedy konkrétně to, zda se jedná o veřejnou zakázku či nikoli, nelze posuzovat podle formy, která je k uspokojení požadavku zadavatele po konkrétním plnění zvolena, nýbrž podle materiálního obsahu zadavatelova požadavku a faktické povahy a obsahu jednotlivých úkonů, prostřednictvím kterých má být zadavatelův požadavek uspokojen. (...) Není přitom rozhodné, jaké smluvní typy mají být pro realizaci zadavatelova požadavku použity, ani není rozhodné, nakolik kombinovaná struktura jednotlivých smluvních vztahů, které mají sloužit k uspokojení zadavatelova požadavku, je využita, kolik subjektů do takových vztahů vstupuje a nakolik jsou jednotlivé vztahy atomizovány.“. Touto úvahou Krajský soud navázal na již ustálenou judikaturu týkající se tzv. dissimulovaných veřejných zakázek, jejíž závěry byly instruktivně shrnuty v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 4. 2013 sp. zn. 62 Af 35/2012 takto: „Formální označení právního úkonu, jímž dojde k založení závazkového vztahu, stejně jako jeho obsah z pohledu právních norem soukromého práva, tu není rozhodující. Smlouva na veřejnou zakázku není zvláštním smluvním typem (…). Naplnění znaků veřejné zakázky může být založeno i kombinací několika soukromoprávních úkonů, pokud z nich vyplyne zadavatelova povinnost poskytnout plnění, jež je vyjádřitelné v penězích a jež je svojí povahou, se zohledněním kontextu všech práv a povinností zadavatele vyplývajících ze všech takto spolu souvisejících a na sebe navazujících soukromoprávních úkonů, zadavatelovým výdajem.“. Právě uvedené Úřad interpretuje tak, že má-li být určitý právní vztah posuzován z toho hlediska, zda se jedná o veřejnou zakázku či nikoli, musí být takový právní vztah posuzován jednak materiálně (jeho formální označení je nerozhodné), jednak ve své komplexitě (není rozhodující, zda je založen jedním či vícero právními jednáními jednoho či více subjektů).
70. V kontextu výše uvedeného Úřad posuzoval, zda postup obviněného spočívající v poptávání výstavby lesní školky a rekreačního objektu včetně související infrastruktury a zajištění veškeré administrativy na základě smlouvy naplňuje definiční znaky veřejné zakázky, kterou byl obviněný povinen zadat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, tedy zda se jedná o takový právní vztah, kdy osoba, která je ze zákona v postavení zadavatele, pořizuje zboží, služby nebo stavební práce prostřednictvím smluvního vztahu s dodavatelem, na jehož základě má dodavatel povinnost dodat předmět plnění, a zadavatel za to poskytuje dodavateli protiplnění v jakékoliv formě vyjádřitelné v penězích.
71. První nezbytnou podmínkou je existence smluvního vztahu mezi zadavatelem a dodavatelem. V šetřeném případě je tento smluvní vztah založen smlouvou mezi obviněným coby objednatelem plnění a zhotovitelem (UNISTAV – dux s.r.o.). Sekundárně lze zmínit rovněž kupní smlouvu týkající se pozemků parc. č. 605 a 431, k jejímuž uzavření se zhotovitel zavázal ve smlouvě, a to zejména ve vztahu k vymezení hodnoty plnění (k tomu viz dále v odůvodnění tohoto rozhodnutí).
72. Ze zápisu z 16. zasedání zastupitelstva města Lom ze dne 19. 4. 2021 (dále jen „zápis z 16. zasedání zastupitelstva z roku 2021“) vyplývá, že zastupitelstvo projednávalo návrh developerského projektu, ve kterém byl definován záměr společnosti UNISTAV – dux s.r.o. „vybudovat malou rekreační zónu o samostatných objektech, které budou zakomponovány do přírody tak, aby tato výstavba nenarušila stávající okolí“. Ze zápisu z 16. zasedání zastupitelstva z roku 2021 je dále patrné, že iniciativa předmětného využití lokality Dlouhá Louka vzešla od obviněného. Zhotovitel se ve smlouvě zavázal vybudovat na pozemku obviněného rekreační středisko, které by mělo sloužit jako zázemí pro lesní školku a dále pro rekreaci a ozdravné pobyty zaměstnanců obviněného a zajistit veškerou administrativní činnost s tím související (tzn. vytvoření projektové, resp. stavební dokumentace, zajištění veškerých povolení atp.). Součástí díla je rovněž zhotovení dětského hřiště, terénní úpravy, vybudování příjezdové komunikace a oplocení, jakož i vybudování vrtané studny a čističky odpadních vod. Na základě výše uvedeného Úřad nemá pochyb o tom, že předmětem smlouvy je zhotovení stavby ve smyslu ust. § 14 odst. 4 zákona, která má plnit funkci rekreačního střediska, resp. lesní školky, tedy realizace stavebních prací. Je nutno rovněž vyzdvihnout, že předmět veřejné zakázky má být realizován v zájmu obviněného, resp. na základě jeho iniciativy.
73. Co se týče úplatnosti, tato je zřejmá z bodu 3.1. smlouvy, ve kterém se objednatel zavazuje zaplatit zhotoviteli cenu za dílo, která bude po předání díla stanovena znaleckým posudkem. Se zhotovením díla je spojen výdej finančních prostředků na straně obviněného a jejich příjem zhotovitelem.
74. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad dospěl k dílčímu závěru, že uzavření předmětné smlouvy bylo de facto zadáním veřejné zakázky ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona, neboť se jednalo o uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout stavební práce.
75. Jak Úřad opakovaně deklaruje ve své rozhodovací praxi, při poptávání plnění, které je předmětem veřejné zakázky, zákonodárce v zájmu zajištění hospodárného nakládání s veřejnými prostředky prostřednictvím vytváření podmínek pro co nejširší hospodářskou soutěž mezi dodavateli stanovuje pro osoby v postavení zadavatele povinnost postupovat ve formalizovaném zadávacím řízení, ve kterém je kladen důraz zejm. na jeho transparentní provedení. Má-li být naplněn hlavní účel zákona, a sice zajištění soutěžního prostředí při zadávání veřejných zakázek, musí zadavatelé postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a – nestanoví‑li zákon výslovně jinak (např. v případě výjimek dle § 29 zákona) – použít pro zadání veřejné zakázky některý z druhů zadávacího řízení dle § 3 zákona, zásadně tedy řízení otevřené nebo užší (použití ostatních druhů zadávacích řízení je vázáno na splnění zákonných podmínek pro takový postup).
76. Jednou z prvotních fází zadávání veřejné zakázky, která předchází samotnému zadávacímu řízení a kterou je zadavatel povinen provést, je stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Stanovení předpokládané hodnoty je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (zadavatel musí postupovat v režimu, který odpovídá hodnotě poptávaného plnění). Zákon pak (odhlédne-li Úřad od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim nadlimitní, režim podlimitní a veřejné zakázky malého rozsahu. Přestože se jedná o stanovení hodnoty „předpokládané“, tedy pravděpodobné, nesmí ze strany zadavatele docházet k situacím, kdy by nesprávné stanovení výše předpokládané hodnoty vedlo k neoprávněnému užití některé z výjimek či mírnějšího režimu pro zadávání veřejných zakázek. V případě stavebních prací je zadavatel povinen postupovat v zadávacím řízení, pokud předpokládaná hodnota plnění přesahuje částku 6 000 000 Kč bez DPH.
77. Obviněný v šetřeném případě nezpochybňuje, že předmět plnění svým charakterem naplňuje definiční znaky veřejné zakázky, nýbrž zpochybňuje, že se jedná o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž hodnota přesahuje částku 6 000 000 Kč. Obviněný k tomu dodává, že dílo, jež má být předmětem veřejné zakázky, je definováno v odst. 2.7. smlouvy, přičemž uvádí, že se jedná o budovu A, budovu B a dětské hřiště. Terénní úpravy spočívající ve vybudování příjezdové komunikace a oplocení již dle názoru obviněného nesouvisí výlučně s dílem zhotoveným výhradně pro obviněného. Užitek z vybudování související infrastruktury bude dle názoru obviněného plynout především zhotoviteli, který bude na pozemcích, jež budou převedeny do jeho vlastnictví na základě kupní smlouvy, budovat 13 rekreačních objektů. Do předpokládané hodnoty pak nelze zahrnovat ani náklady na změnu územního plánu, které se zavázal dle smlouvy hradit zhotovitel a nadto se dle obviněného jedná o částku značně nadhodnocenou.
78. K tomu Úřad předně poukazuje na to, že zákon výslovně stanovuje povinnost zadavateli zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li v zákoně stanoveno jinak. Rozhodne-li se zadavatel zadat veřejnou zakázku mimo zadávací řízení, musí mít postaveno najisto, že jsou pro to splněny zákonné podmínky a musí být schopen tento postup následně i obhájit. Jak konstatoval například Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 13/2018-74 ze dne 10. 10. 2019, který se sice vyjadřoval k jednacímu řízení bez uveřejnění, avšak tam učiněné závěry lze v obecné rovině aplikovat i na šetřený případ, „[v]olí-li zadavatel výjimečný postup, jenž spočívá v uzavření smlouvy na veřejnou zakázku bez jakéhokoli nutného uveřejnění (…), tedy bez reálné možnosti dodavatelů získat povědomí o zadávané veřejné zakázce, je to tedy právě on, kdo musí mít před zahájením takového postupu postaveno najisto, že jsou pro to naplněny konkrétní důvody.“ Pakliže tedy obviněný tvrdil, že do předpokládané hodnoty veřejné zakázky nelze zahrnout některé položky, je na něm, aby pro tato svá tvrzení v souladu s § 52 správního řádu označil důkazy. Úřad vyzval obviněného k tomu, aby svá výše uvedená tvrzení doložil relevantními podklady, tj. aby vyčíslil náklady spojené s vybudováním infrastruktury vztahující se výlučně k dílu zhotovenému pro obviněného. Obviněný Úřadu v této souvislosti doložil toliko vyjádření zhotovitele, který ve vztahu k požadovanému rozpočtu odkazuje na přílohu č. 3 smlouvy, přičemž uvádí, že žádným jiným rozpočtem nedisponuje. Obviněný pak navrhoval, aby zhotovitele k doložení detailního vyčíslení nákladů na infrastrukturu vyzval sám Úřad, případně aby zhotovitele požádal o sdělení standardní výše nákladů spojených s vybudováním infrastruktury obdobného typu v obdobných případech.
79. Vzhledem k tomu, že zhotovitel pro detailnější vyčíslení nákladů odkazuje na přílohu č. 3 smlouvy, kterou Úřad již disponuje, a žádný jiný rozpočet v této souvislosti zhotovitel nepořídil, jak vyplývá z jeho sdělení, nepovažoval Úřad za účelné opakovaně v této souvislosti zhotovitele k doložení rozpočtu vyzývat.
80. Ačkoliv obviněný ve svých vyjádřeních definuje dílo v užším pojetí, dle názoru Úřadu je předmět díla, které je předmětem veřejné zakázky, jednoznačně vymezen ve smlouvě, a to v bodě 2., z nějž je patrné, že dílo budou tvořit minimálně dvě stavby vč. kompletního zázemí, terénní úpravy spočívající ve zpevnění části pozemků, dětské hřiště, elektrifikace, vybudování vrtané studny a čističky odpadních vod, oplocení a další stavby nebo součásti dle pokynů objednatele (bod 2.5. smlouvy), přičemž v bodě 2.7., na který pro vymezení předmětu díla odkazuje obviněný, je dílo vymezeno jako budova A – zázemí pro lesní školku, budova B – ubytování k rekreaci zaměstnanců, dětské hřiště, terénní úpravy spočívající ve vybudování příjezdové komunikace, oplocení. Dle názoru Úřadu tak obviněným uváděná argumentace ve vztahu k vymezení díla nemá oporu v předmětné smlouvě, neboť z ní jednoznačně vyplývá závazek zhotovitele vybudovat také související infrastrukturu vč. terénních úprav a oplocení. Ačkoliv tato infrastruktura dle argumentace obviněného nemusí sloužit výlučně jen obviněnému, rozhodné je, že iniciátorem k jejímu vybudování, jakož i investorem (neboť je smlouvou vázán zaplatit zhotoviteli za dílo cenu, která bude po jeho předání stanovena znaleckým posudkem), byl obviněný. Komu a v jaké míře poplyne užitek z této infrastruktury je tak vzhledem k výše uvedenému zcela irelevantní.
81. Předpokládaný rozpočet díla tak, jak je vymezeno ve smlouvě, je uveden v příloze č. 3 smlouvy, přičemž na tuto skutečnost je upozorňováno v bodě 3.4. smlouvy, kde je rovněž uvedeno, že tam uvedené náklady jsou stanoveny na základě obvyklých cen zhotovitele. Vzhledem k právě uvedenému ustanovení smlouvy tak Úřad neměl důvod vyzývat zhotovitele ke sdělení standardní výše nákladů spojených s vybudováním infrastruktury obdobného typu v obdobných případech, jakož ani nechávat zpracovat znalecký posudek k určení obvyklé ceny stavebních prací na předmětné infrastruktuře, jak navrhoval obviněný, neboť je to právě zadavatel, kdo určuje předpokládanou hodnotu veřejné zakázky (a to k okamžiku zahájení zadávacího řízení, resp. k okamžiku zadání veřejné zakázky), přičemž tato v daném případě vyplývá ze smlouvy, kde je navíc rovněž uvedeno, že náklady byly stanoveny na základě obvyklých cen zhotovitele. Argumentace obviněného o tom, že se zejména v případě nákladů na změnu územního plánu jedná o náklady značně nadnesené, tak zůstává v rovině pouhých ničím nepodložených tvrzení, které navíc nemají oporu v dotčeném ustanovení smlouvy, přičemž není nyní na Úřadu, aby ex post opravoval úsudek obviněného ohledně výše (konkrétní položky) předpokládané hodnoty a zjišťoval obvyklé výše nákladů v podobných případech, resp. zda ve smlouvě sjednané náklady odpovídají skutečnosti či nikoliv.
82. Pakliže by Úřad přistoupil na argumentaci obviněného o tom, že jsou náklady uvedené v předpokládaném rozpočtu značně nadnesené, je s podivem, že obviněný tuto skutečnost neřešil dříve, neboť, jak již je uvedeno výše, je pouze jeho povinností stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a na jejím základě následně určit režim, ve kterém bude zakázka zadávána.
83. Při zohlednění výše uvedeného má být tedy dle předpokládaného rozpočtu díla součástí díla modulová stavba A v hodnotě 3 023 500 Kč vč. DPH, modulová stavba B v hodnotě 2 663 500 Kč vč. DPH a náklady spojené s infrastrukturou v hodnotě 1 825 000 Kč vč. DPH. Celková hodnota díla dle rozpočtu činí 7 512 000 Kč vč. DPH, což odpovídá částce 6 208 264 Kč bez DPH. Nelze rovněž opomenout, že nedílnou součástí díla, za které objednatel zaplatí zhotoviteli cenu stanovenou znaleckým posudkem, je vybudování dětského hřiště dle výběru obviněného v hodnotě 300 000 Kč (viz bod 2.7.3. smlouvy)[2]. Ačkoliv není tato částka uvedena v předpokládaném rozpočtu díla uvedeném v příloze č. 3 smlouvy, je nutno hodnotu dětského hřiště do předpokládané hodnoty rovněž zahrnout, což ostatně potvrzuje i sám obviněný. Na základě výše uvedeného je zřejmé, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky se pohybuje kolem 6 500 000 Kč.
84. Co se týče již výše zmíněných nákladů na změnu územního plánu v hodnotě 650 000 Kč, které dle smlouvy nese zhotovitel, a tudíž je dle obviněného nelze započítávat do předpokládané hodnoty, Úřad doplňuje, že dle bodu 5.1. smlouvy je i výstavba lesní školky podmíněna změnou územního plánu, nelze tedy uvažovat v tom smyslu, že by tyto náklady s předmětem poptávaného plnění vůbec nesouvisely. Podstatné ale je, že náklady na změnu územního plánu, které bude muset zhotovitel vynaložit, byly obviněným zohledněny při stanovení kupní ceny pozemků parc. č. 605 a 431 (viz bod 7.6. smlouvy), která byla při jejich zohlednění sjednána ve výši 4 400 000,- Kč. Lze tedy konstatovat, že náklady ve výši 650 000 Kč byly zhotoviteli určitým způsobem kompenzovány snížením kupní ceny pozemků parc. č. 605 a 431. Právě uvedené skutečnosti svědčí tomu, že náklady na změnu územního plánu nelze při stanovení předpokládané hodnoty opomenout a tyto by měly být její součástí.
85. Dle názoru Úřadu tak hodnota poptávaného plnění bezesporu přesáhla částku 6 000 000 Kč bez DPH a jednalo se tedy o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.
86. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že za situace, kdy obviněný je coby územně samosprávný celek veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona a plnění pořízené na základě smlouvy naplňuje definiční znaky podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, byl povinen postupovat dle zákonných ustanovení a předmětnou veřejnou zakázku zadat v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení dle § 52 zákona[3]. Z dokumentace, kterou obviněný Úřadu zaslal, ani z jeho vyjádření nevyplývá, že by uzavření smlouvy se zhotovitelem předcházelo jakékoliv zadávací řízení, tedy že by výběr dodavatele proběhl dle zadavatelem předem jasně formulovaných kritérií/podmínek v zákonem předvídaném postupu.
87. K naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je třeba, aby porušení pravidel stanovených zákonem ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Z hlediska zákonného rámce ust. § 268 odst. 1 písm. a) zákona tedy postačí pouhá možnost (potencialita) ovlivnění výběru dodavatele (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 78/2012 ze dne 25. 7. 2013).
88. Ke způsobu, jakým má Úřad ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky dovozovat, se Nejvyšší správní soud vyjádřil v rozsudku č. j. 9 As 63/2016 ze dne 18. 8. 2016, kde uvedl, že „stěžovatel [Úřad] není u ohrožovací formy správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách (nezákonným postupem zadavatele mohl být ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky) povinen prokazovat, že zde existoval konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby stěžovatel v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, tj. k ohrožení soutěže o veřejnou zakázku.“. Ačkoliv se shora popsané závěry Nejvyššího správního soudu vztahovaly k předchozí právní úpravě (k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách), jsou tyto plně aplikovatelné i za stávající právní úpravy, neboť znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) nedoznaly co do svého obsahového významu z hlediska sledované okolnosti žádných koncepčních změn.
89. S ohledem na závěry Nejvyššího správního soudu Úřad nemá pochyb o tom, že výše popsaný postup obviněného mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť obviněný v šetřeném případě přistoupil k přímému uzavření smlouvy se zhotovitelem, čímž úplně vyloučil hospodářskou soutěž o předmětnou veřejnou zakázku. Nelze přitom vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacích řízení, tedy pokud by proběhla řádná soutěž o toto plnění, mohl by obviněný obdržet nabídky i jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout nižší cenu než zhotovitel. K tomu Úřad opakuje, že předmětné plnění spočívalo v provedení stavebních a montážních prací včetně zajištění související administrativy, je tedy vysoce pravděpodobné, že na trhu existuje vícero dodavatelů, kteří by byli schopni předmět plnění spočívající v dodávce kontejnerových staveb a vybudování související infrastruktury realizovat.
90. Vzhledem ke všem skutečnostem uvedeným výše Úřad dospěl k závěru, že obviněný se v šetřeném případě dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty
91. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.
92. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.
93. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
94. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 17. 5. 2022, kdy obviněný uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky. Správní řízení ve věci spáchání přestupku bylo zahájeno dnem doručení příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
95. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c) zákona. Vzhledem k tomu, že cena veřejné zakázky bude dle bodu 3. smlouvy vyčíslena až po předání díla znaleckým posudkem, v době vydání tohoto rozhodnutí tak nelze cenu veřejné zakázky zjistit, a horní hranice možné pokuty ve vztahu k projednávanému přestupku tak činí 20 000 000 Kč. Při zvažování výše ukládané pokuty však Úřad přihlédl k předpokládané hodnotě veřejné zakázky vyčíslené výše v bodě 76. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
96. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
97. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
98. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
99. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku se proto Úřad zabýval intenzitou narušení objektu zákonné ochrany. V šetřeném případě je tímto objektem ochrany právem chráněný zájem spočívající v zachování efektivní hospodářské soutěže o veřejné zakázky. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad hospodárného vynakládání veřejných prostředků v rámci zadávání veřejných zakázek, jelikož, jak vyplývá z konstantní judikatury správních soudů či rozhodovací praxe Úřadu, prostřednictvím férové hospodářské soutěže je dosahováno cíle a smyslu úpravy práva veřejných zakázek, tedy efektivní vynakládání veřejných prostředků. Jinými slovy, jestliže je cílem zákona zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (k tomu blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008), je třeba jednání obviněného, který uzavřel předmětnou smlouvu přímo se zhotovitelem bez provedení zadávacího řízení, ačkoliv byl povinen postupovat v zadávacím řízení, neboť se jednalo o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, označit za typově jedno z vůbec nejzávažnějších.
100. Z hlediska následků přestupku Úřadu nezbývá než konstatovat, že postupem obviněného došlo k nedůvodnému vyloučení hospodářské soutěže, resp. stavu, kdy plnění hrazené z veřejných prostředků bylo zadáno, aniž by proběhla jakákoliv soutěž o tuto veřejnou zakázku. Obviněný tedy neumožnil účast jiných v úvahu přicházejících dodavatelů, resp. podávání nabídek, které v konkurenčním prostředí mohly vyvolat tlak na snížení ceny veřejné zakázky.
101. Úřad neshledal žádné polehčující ani přitěžující okolnosti.
102. Úřad v souvislosti s hodnocením „závažnosti přestupku“ v šetřeném případě shrnuje, že posoudil způsob spáchání přestupku, jeho následky a intenzitu těchto následků, a dále okolnosti, za nichž byl přestupek spáchán, a konstatuje, že v šetřeném případě se jednalo o přestupek dosahující vysokého stupně závažnosti.
103. Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2009 č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek téhož soudu ze dne 16. 8. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku Nejvyšší správní soud dovodil, že: „při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož ˌpoužití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.ʻ“. Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh ˌje dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzeníʻ (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“. Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
104. Jak již Úřad uvedl výše, ke spáchání projednávaného přestupku došlo dne 17. 5. 2022. Z úřední činnosti Úřad zjistil následující skutečnosti. Dne 14. 12. 2022 Úřad vydal ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0588/2022/VZ příkaz č. j. ÚOHS-44843/2022/500 z téhož dne, kterým ve výroku I. konstatoval spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, ke kterému došlo dne 26. 4. 2021, a ve výroku II. konstatoval spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona, ke kterému došlo dne 12.5.2021. Za spáchání uvedených přestupků byla obviněnému ve výroku III. cit. příkazu uložena pokuta ve výši 80 000,- Kč. S ohledem na uvedené, tedy vzhledem k tomu, že výše uvedené přestupky jsou v souběhu s právě projednávaným přestupkem, Úřad přikročil k uplatnění institutu souhrnného trestu způsobem, který se Úřadu jeví v oblasti správního trestání jako jediný možný, kde nevzniká riziko, že by se Úřad jako správní orgán dopustil nedodržení zásady legality zakotvené v článku 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
105. Pokud by měl Úřad uložit obviněnému pokutu i za přestupky uvedené v bodě výše a nemá-li zároveň v tomto správním řízení zákonné zmocnění zrušit předcházející „výrok o trestu“ (tj. výrok ukládající konkrétní pokutu za spáchání přestupků uvedených v bodě 104. odůvodnění tohoto rozhodnutí), lze absorpční zásadu ve formě uplatnění pravidel pro ukládání souhrnného trestu aplikovat pouze tím způsobem, že Úřad v rámci uložení sankce za projednávaný přestupek zohlední předchozí uloženou pokutu za přestupky, jež jsou s projednávaným přestupkem v souběhu, tj. pokutu uloženou rozhodnutím uvedeným v bodě výše za spáchání tam uvedených přestupků. K tomu Úřad doplňuje, že tyto pokuty v součtu nepřevyšují maximální možnou hranici, kterou by bylo možno uložit za nejzávažnější z těchto přestupků.
106. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023[4] Úřad zjistil, že obviněný hospodaří s rozpočtovými příjmy ve výši 70 043 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
107. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
108. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
109. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – náklady řízení
110. Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
111. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
112. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
113. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
114. Jelikož Úřad v šetřeném případě zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
115. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000301.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
JUDr. Ivo Beránek, advokát, Sokolovská 47/73, 186 00 Praha 8
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ačkoliv je v předmětné smlouvě uvedeno datum 17. 5. 2021, dle vyjádření obviněného ze dne 21. 3. 2023 došlo k jejímu uzavření dne 17. 5. 2022.
[2] Ze smlouvy přitom není zřejmé, zda hodnota dětského hřiště ve výši 300 000,- Kč je uvažována včetně DPH; tato skutečnost však není pro posouzení věci významná, a Úřad se jí proto dále nezabýval.
[3] Žádné výjimky z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle § 29 nebo § 30 se obviněný nedovolával, ani se nejedná o sociální a jiné zvláštní služby uvedené v příloze č. 4 zákona, které by zadavatel mohl zadávat ve zjednodušeném režimu
[4] Dostupné na: https://www.mesto-lom.cz/mestsky-urad/klikaci-rozpocet/ - pozn. Úřadu
