číslo jednací: 45481/2023/500
spisová značka: S0791/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Napouštěcí potrubí požární nádrže v obci Libež |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 24. 11. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0791.pdf 311 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0791/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-45481/2023/500 |
|
Brno 14. 11. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- obec Libež, IČO 00232131, se sídlem Libež 53, 257 26 Libež,
v souvislosti s uveřejněním smlouvy o dílo uzavřené dne 9. 2. 2022 s vybraným dodavatelem – EVOS-HYDRO, s.r.o., IČO 47470984, se sídlem Pivovarská 1003, 584 01 Ledeč nad Sázavou – Horní Ledeč – na realizaci veřejné zakázky „Napouštěcí potrubí požární nádrže v obci Libež“ zadávané v otevřeném řízení,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Libež, IČO 00232131, se sídlem Libež 53, 257 26 Libež – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že smlouvu o dílona realizaci veřejné zakázky „Napouštěcí potrubí požární nádrže v obci Libež“, kterou uzavřel dne 9. 2. 2022 s vybraným dodavatelem – EVOS-HYDRO, s.r.o., IČO 47470984, se sídlem Pivovarská 1003, 584 01 Ledeč nad Sázavou – Horní Ledeč – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 11. 3. 2022, přičemž tak řádně neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Libež, IČO 00232131, se sídlem Libež 53, 257 26 Libež – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Libež, IČO 00232131, se sídlem Libež 53, 257 26 Libež (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 9. 2. 2022 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – EVOS-HYDRO, s.r.o., IČO 47470984, se sídlem Pivovarská 1003, 584 01 Ledeč nad Sázavou – Horní Ledeč (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Napouštěcí potrubí požární nádrže v obci Libež“ zadávané v otevřeném řízení[1] (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem smlouvy je dle jejího čl. II „Předmět smlouvy“ zhotovení díla „Napouštěcí potrubí požární nádrže v obci Libež“.
3. Obviněný smlouvu bez příloh uveřejnil dne 4. 10. 2022 a 21. 10. 2022 na profilu zadavatele[2] (dále jen „profil zadavatele“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[3], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 29. 9. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené smlouvy.
5. Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích případných příloh, změn a dodatků a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Současně Úřad zadavatele vyzval ke sdělení, z jakého důvodu nebyly přílohy smlouvy (tj. rozpočet a projektová dokumentace) uveřejněny na profilu zadavatele.
6. Ve svém vyjádření ze dne 13. 10. 2023 obviněný uvedl, že po prvním zveřejnění smlouvy na profilu zadavatele dne 4. 10. 2023 si všiml, že omylem zveřejnil smlouvu bez data podpisu. Proto dne 21. 10. 2022 smlouvu (již s datem podpisu) na profilu zadavatele opětovně uveřejnil. Ve vztahu k přílohám smlouvy obviněný konstatoval, že projektová dokumentace přílohou smlouvy být nemůže a tudíž, je dle obviněného přílohou smlouvy pouze rozpočet, který obviněný opomněl současně se smlouvou na profilu zadavatele uveřejnit.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
8. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv.
9. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
10. Obviněný uzavřel dne 9. 2. 2022 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.
11. Podle čl. IV. smlouvy činila cena díla částku 810 552,46 Kč bez DPH.
12. Dle čl. II. bodu 3. smlouvy jsou její nedílnou součástí přílohy projektová dokumentace (dále jen „projektová dokumentace“) a rozpočet (dále jen „příloha smlouvy“ nebo „rozpočet“).
13. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 4. 10. 2022 a rovněž dne 21. 10. 2022. Úřad zjistil, že verze smlouvy, kterou zadavatel uveřejnil na svém profilu dne 4. 10. 2022 neobsahuje datum podpisu smlouvy, proto zadavatel smlouvu na svém profilu opětovně uveřejnil dne 21. 10. 2022 tentokrát ve verzi obsahující datum jejího podpisu. Tuto skutečnost potvrdil také sám zadavatel ve svém vyjádření ze dne 13. 10. 2023.
14. V obou případech uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele (tj. dne 4. 10. 2022 a 21. 10. 2022) byla však smlouva zadavatelem uveřejněna bez přílohy smlouvy. To potvrdil i sám zadavatel ve svém vyjádření ze dne 13. 10. 2023. Projektovou dokumentaci zadavatel na svém profilu uveřejnil dne 21. 1. 2022.
Právní posouzení
15. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření. Úřad na tomto místě doplňuje, že ustanovení § 219 odst. 1 zákona ve znění platném do 15. 7. 2023 obsahovalo povinnost uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů. Jelikož podle nové právní úpravy platné od 16. 7. 2023 v důsledku účinnosti zákona č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo ke sjednocení předmětné uveřejňovací povinnosti podle zákona s registrem smluv, mohou zadavatelé odeslat smlouvu k uveřejnění, aniž by došlo k porušení zákonné povinnosti, až 30. den po jejím uzavření, jedná se, s ohledem na kratší dobu prodlení s uveřejněním, o v šetřeném případě pro obviněného o příznivější právní úpravu, kterou je Úřad povinen aplikovat.
16. Úřad konstatuje, že tento postup vyplývá ze skutečnosti, že Úřad je povinen při rozhodování o přestupku reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod. Ústavní pravidlo zakotvené v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (na úrovni mezinárodního práva v čl. 15 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech) je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání.
17. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím zákona o přestupcích, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání. Dle § 2 citovaného zákona, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. V duchu výše uvedené zásady tedy Úřad přistoupil k posouzení právě řešené věci.
18. Uveřejnění smlouvy umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se v něm tak promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
19. Úřad dále v obecné rovině dodává, že v § 219 odst. 1 písm. a) – d) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, případně zadavatele se povinnost uveřejnění smluv na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až d) zákona v šetřeném případě není naplněna.
20. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 9. 2. 2022, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději do 30 dnů od jejího uzavření, tedy nejpozději dne 11. 3. 2022.
21. Z profilu zadavatele bylo zjištěno, že na něm smlouva byla zadavatelem zveřejněna dne 4. 10. 2022 (ve verzi neobsahující datum jejího podpisu) a dne 21. 10. 2022 (ve verzi obsahující datum jejího podpisu), přičemž však ani v jednom případě nebyla součástí uveřejněné smlouvy její příloha (rozpočet).
22. K povaze výše uvedené přílohy smlouvy Úřad dodává, že dle čl. II. bodu 3. smlouvy je tato příloha její nedílnou součástí. V souvislosti s povinností uveřejnění nedílných příloh smlouvy Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0165/2019/VZ-32448/2019/322/BVí ze dne 26. 11. 2019, z něhož vyplývá, že pokud zadavatel učiní určité přílohy součástí smlouvy tak, že uvede, že jsou její nedílnou součástí, je povinen je zveřejnit stejným způsobem, jako uzavřenou smlouvu.
23. Jelikož příloha smlouvy byla v rámci textu smlouvy o dílo výslovně označena jako její nedílná součást, byl obviněný povinen tuto přílohu zveřejnit společně se smlouvou v zákonné lhůtě 30 dnů ode dne uzavření smlouvy. Obviněný však dne 4. 10. 2022 a 21. 10. 2022 na svém profilu zveřejnil pouze smlouvu (samotný text smlouvy bez přílohy), a to navíc po zákonem stanovené lhůtě. Příloha smlouvy, která tvoří nedílnou součást smlouvy nebyla na profilu zadavatele ke dni vydání tohoto příkazu uveřejněna.
24. Na základě výše uvedeného považuje Úřad za prokázané, že obviněný svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. uveřejnění smlouvy do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele ani ke dni vydání tohoto příkaz v úplném znění (tj. včetně přílohy) neuveřejnil, a dopustil se tak přestupku dle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
25. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
26. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.
27. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
28. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3, písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo, dle v té době platné právní úpravy[4], dne 25. 2. 2022, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
29. Ve výroku I. tohoto příkazu Úřad konstatoval, že se v daném případě obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona tím, že v souvislosti s uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku nesplnil povinnost uveřejnění podle § 219 odst. 1 zákona, když citovanou smlouvu neuveřejnil řádně na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději dne 11. 3. 2022 ve smyslu příznivější právní úpravy, přičemž tak neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu. Za tento přestupek lze dle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč.
30. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil právě projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009 – 62, popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As 245/2015 – 33. V prvně uvedeném rozsudku NSS konstatoval, že „soud dovodil, že při trestání správních deliktů týmž správním orgánem se přiměřeně uplatní i principy ovládající souběh trestných činů. Nutnost aplikovat tento trestněprávní institut vyplývá z obecné potřeby použít ve prospěch obviněného analogii z trestního práva ve správním trestání všude tam, kde vzhledem k neexistenci jednotného kodexu správního trestání v českém právním řádu nejsou výslovně upraveny některé základní zásady a instituty, jež by měly být zohledněny v případě jakéhokoliv veřejnoprávního deliktu. K této zásadě se již Nejvyšší správní soud vyslovil např. ve svém rozsudku ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67, dle něhož »použití analogie ve správním trestání je přípustné, a to v omezeném rozsahu, pouze tam, kdy to, co má být aplikováno, určitou otázku vůbec neřeší, nevede-li takový výklad k újmě účastníka řízení a ani k újmě na ochraně hodnot, na jejichž vytváření a ochraně je veřejný zájem.«“ Soud dále pokračuje tak, že „[t]restněprávní doktrína uvádí, že souběh »je dán tehdy, jestliže se pachatel dopustil dvou nebo více trestných činů dříve, než byl pro některý z nich vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující rozsudek za podmínky, že tento rozsudek později nabyl právní moci a že o něm neplatí fikce neodsouzení« (viz Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. I. díl. 6., doplněné a přepracované vydání. C. H. Beck, Praha, 2004, str. 26).“ Současně je v citovaném rozsudku uvedeno, že pro potrestání souběhu není bezpodmínečně nutné vedení společného řízení, ale je nezbytné použití absorpční zásady, pakliže zde existují sbíhající se správní delikty (nyní přestupky).
31. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě nejsou přestupky obviněného v souběhu s žádnými dalšími přestupky (správními delikty) obviněného. Vzhledem k právě řečenému tedy Úřad nemusel přikročit k analogickému uplatnění institutu souhrnného trestu.
32. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
33. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
34. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké výsledky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
35. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku malého rozsahu, potřeba uveřejnění smlouvy a jejích dodatků je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.
36. Co se týče následků spáchání přestupku dle výrok I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
37. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku, jejíž celková cena činí 810 552,46 Kč bez DPH (tj. 980 768,48 Kč včetně DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejména ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
38. Úřad při ukládání sankce ve prospěch obviněného také zohlednil skutečnost, že obviněný na uveřejňovací povinnost související se smlouvou zcela nerezignoval, když smlouvu v neúplném znění (tj. samotný text smlouvy bez přílohy) uveřejnil na profilu zadavatele dodatečně dne 4. 10. 2022 (bez data podpisu smlouvy) a dne 21. 10. 2022 (včetně data podpisu smlouvy). Obviněný tudíž do jisté míry eliminoval negativní dopady svého předchozího nezákonného postupu a možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena.
39. Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v potaz skutečnost, že obviněný ani ke dni vydání tohoto příkazu nezveřejnil smlouvu v plném znění (tj. včetně její přílohy).
40. Úřad neshledal šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.
41. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.
42. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2023[5] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2023 hospodaří s příjmy ve výši přes 20 mil. Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
43. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
44. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
45. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754- 17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Libež, Libež 53, 257 26 Libež
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Úřadu: Vzhledem k hodnotě veřejné zakázky a absenci uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek dokumentů typických pro daný druh zadávacího řízení má Úřad za to, že údaj o druhu zadávacího řízení byl obviněným na profilu zadavatele uveden omylem a lze tak usuzovat, že předmětná veřejná zakázka byla zadávána jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení. Nicméně Úřad nepovažuje způsob zadání předmětné veřejné zakázky pro účely tohoto řízení za podstatný, neboť nemění nic na zjištěném přestupku obviněného.
[2] Dostupném na internetové adrese https://www.vhodne-uverejneni.cz/profil/obec-libez
[3] Dne 16. 7. 2023 vstoupila v účinnost novela zákona (zákon č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), která z pohledu Úřadu přináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění předmětné novely.
[4] Do 15. 7. 2023 byla v platnosti právní úprava, podle níž by zadavatel povinen uveřejnit smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků na profilu zadavatele do 15 dnů od jejich uzavření.
