číslo jednací: 44297/2023/500
spisová značka: S0548/2023/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Vybavení a zařízení pro posilovnu – posilovací stroje 2018/0151 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2023 |
| Datum nabytí právní moci | 24. 11. 2023 |
| Dokumenty |  2023_S0548.pdf 449 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0548/2023/VZ Číslo jednací: ÚOHS-44297/2023/500 |
|
Brno 8. 11. 2023 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 5. 9. 2023, jehož účastníkem je
- obviněný – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, IČO 44555601, se sídlem Pasteurova 3544/1, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem,
ve věci možného spáchání přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) citovaného zákona při zadávání veřejné zakázky „Vybavení a zařízení pro posilovnu – posilovací stroje 2018/0151“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 25. 7. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P18V00000178,
rozhodl takto:
I.
Obviněný – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, IČO 44555601, se sídlem Pasteurova 3544/1, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Vybavení a zařízení pro posilovnu – posilovací stroje 2018/0151“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 25. 7. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P18V00000178, v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, když u položky č. 55 v dokumentu nadepsaném „Příloha č.1 Specifikace vybavení“, který tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace, uvedl u posilovacího stroje v části „Druh“ text „Stepper 3000G“ a v části „Popis“ text: „kondiční trenažér pro všechny svalové skupiny
- 12 přednastavených tréninkových programů
- 16 levelů
- Generátor – nepotřebuje připojení k el. síti
- Dle EN20957-1 je výrobek zařazen do skupiny S (STUDIO)
- Nosnost 150 kg
- Měření pulsu v madlech
- Robustní klikový mechanismus“,
čímž stanovil zadávací podmínky tak, že odkazují na konkrétní výrobek společnosti Airo Fitness, a vytvořil tak bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, přičemž dne 18. 9. 2018 zadal předmětnou veřejnou zakázku, když s vybraným dodavatelem – VITA metal sport, s.r.o., IČO 26218208, se sídlem Za Humny 3301/18, Boršov, 697 01 Kyjov – uzavřel „Kupní smlouvu“ na předmět veřejné zakázky.
II.
Obviněný – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, IČO 44555601, se sídlem Pasteurova 3544/1, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Vybavení a zařízení pro posilovnu – posilovací stroje 2018/0151“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 25. 7. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P18V00000178, v rozporu s ustanovením § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, když v dokumentu nadepsaném „Příloha č. 1 Specifikace vybavení“, který tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace, u položek č. 1‑7, 10‑47, 49 a 54 stanovil požadavky na konkrétní rozměry, tj. přesnou šířku, délku a výšku posilovacích strojů/vybavení bez možnosti odchylky, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, a specifikoval tak své požadavky natolik konkrétním způsobem, že vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, přičemž dne 18. 9. 2018 zadal předmětnou veřejnou zakázku, když s vybraným dodavatelem – VITA metal sport, s.r.o., IČO 26218208, se sídlem Za Humny 3301/18, Boršov, 697 01 Kyjov – uzavřel „Kupní smlouvu“ na předmět veřejné zakázky.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, IČO 44555601, se sídlem Pasteurova 3544/1, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
IV.
Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, IČO 44555601, se sídlem Pasteurova 3544/1, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem – ukládá
uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (jeden tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení
1. Obviněný - Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, IČO 44555601, se sídlem Pasteurova 3544/1, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 25. 7. 2018 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele[1] zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vybavení a zařízení pro posilovnu – posilovací stroje 2018/0151“ (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“). Veřejná zakázky byla uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem P18V00000178.
2. V bodu 2.1. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 25. 7. 2018 (dále jen „zadávací dokumentace“) obviněný vymezil předmět plnění veřejné zakázky následovně: „Předmětem plnění této veřejné zakázky je dodávka vybavení a zařízení pro posilovnu dle specifikace Zadavatele uved[e]né v příloze č. 4 této zadávací dokumentace.“.
3. Dne 18. 9. 2018 uzavřel obviněný s vybraným dodavatelem – VITA metal sport, s.r.o., IČO 26218208, se sídlem Za Humny 3301/18, Boršov, 697 01 Kyjov – „Kupní smlouvu“ na předmět veřejné zakázky (dále jen „smlouva“).
4. Oznámení o výsledku zadávacího řízení bylo uveřejněno dne 26. 10. 2018 ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2018-037409.
II. Postup Úřadu před zahájením řízení o přestupcích
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k projednání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 16. 8. 2023 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky.
6. Na základě obdrženého podnětu si Úřad přípisem ze dne 17. 8. 2023 vyžádal od obviněného písemné vyjádření k podanému podnětu a dokumentaci o zadávacím řízení.
7. Obviněný doručil Úřadu prostřednictvím datové schránky dne 22. 8. 2023 své vyjádření ze dne 21. 8. 2023 a následně na technickém nosiči dat dne 24. 8. 2023 dokumentaci o zadávacím řízení.
Vyjádření obviněného ze dne 21. 8. 2023
8. Ve svém vyjádření k podnětu ze dne 21. 8. 2023 (dále jen „vyjádření k podnětu“) obviněný Úřadu sdělil, že záměrem bylo nově vybavit a zařídit posilovnu Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Obviněný sděluje, že technická specifikace byla formulována jako zakázková výroba jednotlivých posilovacích strojů a pro dodavatele je nezbytné disponovat přesnými rozměry tak, aby mohli vytvořit cenovou nabídku. Dle obviněného bylo nezbytné uvést přesné rozměry také s ohledem na omezené prostorové možnosti stávající dispozice posilovny, které limitovaly druh posilovacích strojů, které mohly být umístěny v prostoru posilovny.
9. Obviněný dále upozorňuje na skutečnost, že označení „Stepper 3000G“ bylo zvoleno výhradně jako určení druhu kategorie kondičních trenažerů a nikoliv jako požadovaný typ dodávky, přičemž ten je specifikován výhradně ve sloupci „Popis“. Podle názoru obviněného byly uvedené požadavky zvoleny natolik obecně, aby umožnily dodávku celé řady různých kondičních trenažerů odlišných výrobců v dané kategorii.
10. Obviněný v reakci na podnět dále sděluje, že citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152, na který pisatel podnětu poukazuje, se zabývá zejm. diskriminací prostřednictvím nastavení technické kvalifikace, kterou zadavatel v předmětném zadávacím řízení nepožadoval.
11. Závěrem se obviněný domnívá, že zadávací řízení proběhlo v souladu se zákonem.
III. Průběh řízení o přestupcích
12. Zahájení správního řízení oznámil Úřad obviněnému, který je podle § 68 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), účastníkem řízení o přestupcích, přípisem ze dne 5. 9. 2023.
13. Dnem 5. 9. 2023, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení řízení o přestupcích doručeno obviněnému, bylo podle § 78 odst. 2 zákona o přestupcích, ve spojení s § 249 zákona správní řízení zahájeno.
14. Usnesením ze dne 11. 9. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko.
Vyjádření obviněného ze dne 18. 9. 2023
15. Dne 18. 9. 2023 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne, v němž obviněný uvádí své stanovisko.
16. Obviněný je toho názoru, že zadavatel je oprávněn stanovit zadávací podmínky v závislosti na potřebách, pro které má být veřejná zakázka realizována, přičemž zadávací podmínky musí být nastaveny přiměřeně těmto potřebám. V předmětném případě bylo potřebou zadavatele vybavení a zařízení posilovny pedagogické fakulty. Obviněný konstatuje, že prostorové možnosti posilovny byly omezeny, což limitovalo druh a rozměry posilovacích strojů, a proto byla technická specifikace formulována jako zakázková výroba jednotlivých posilovacích strojů. K tomu obviněný uvádí, že zakázkové výroby se může účastnit neomezený počet dodavatelů, kteří se pohybují na tomto trhu. Obviněný sděluje, že pro dodavatele je nezbytné disponovat přesnými rozměry, aby mohli vytvořit cenovou nabídku. Proto také obviněný uvedl přesné rozměry, aby jednak mohli dodavatelé předložit nabídku a zároveň byly naplněny požadavky zadavatele na umístnění strojů „v dispozičně komplikovaném prostoru“.
17. Obviněný dále uvádí, že požadavkem bylo také pořízení kondičního trenažéru. Protože však na trhu existuje celá řada kondičních trenažérů, které jsou zaměřeny na různé svalové partie, a výhradně textový popis požadovaných vlastností by nebyl dostatečně přesný ani srozumitelný, použil zadavatel odkaz Stepper 3000G jako upřesnění dané vývojové kategorie trenažerů. Specifikace vlastností trenažeru byly určeny jako: „kondiční trenažér pro všechny svalové skupiny“, těchto parametrů:
- „12 přednastavených tréninkových programů
- 16 levelů
- Generátor – nepotřebuje připojení k el. síti
- Dle EN20957-1 je výrobek zařazen do skupiny S (STUDIO)
- Nosnost 150 kg
- Měření pulsu v madlech
- Robustní klikový mechanismus“.
Obviněný je toho názoru, že tyto požadavky na technickou specifikaci byly zvoleny natolik obecně, že umožňují dodávku celé řady různých kondičních trenažerů odlišných výrobců v dané kategorii. Obviněný dle vyjádření postupoval analogicky v souladu s § 89 odst. 6 zákona, kdy zadavatel může odkaz použít, pokud stanovení technických podmínek nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné.
Další průběh řízení o přestupcích
18. Usnesením ze dne 4. 10. 2023 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se ve stanovené lhůtě ani později v průběhu správního řízení nevyjádřil.
IV. Závěry Úřadu
19. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a vyjádření obviněného rozhodl o tom, že obviněný spáchal přestupky tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
20. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
21. Podle § 28 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona platí, že pro účely tohoto zákona se rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené podmínky účasti v zadávacím řízení.
22. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
23. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
24. Podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona platí, že podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku.
25. Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím
a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
c) odkazu na štítky.
26. Podle § 89 odst. 5 zákona platí, že není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zadavatel nesmí zvýhodnit nebo znevýhodnit určité dodavatele nebo výrobky tím, že technické podmínky stanoví prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na
a) určité dodavatele nebo výrobky, nebo
b) patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu.
27. Podle § 89 odst. 6 zákona odkaz podle § 89 odstavce 5 písm. a) nebo b) může zadavatel použít, pokud stanovení technických podmínek podle odstavce 1 cit. ustanovení nemůže být dostatečně přesné nebo srozumitelné. U každého takového odkazu zadavatel uvede možnost nabídnout rovnocenné řešení.
28. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
29. Zadavatel dne 25. 7. 2018 uveřejnil na profilu zadavatele výzvu k podání nabídek z téhož dne, jejíž součástí byla zadávací dokumentace veřejné zakázky z téhož dne, čímž zadavatel ve smyslu § 53 odst. 1 zákona zahájil zadávací řízení.
30. Čl. 2.1. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace stanoví, že „[p]ředmětem plnění této veřejné zakázky je dodávka vybavení a zařízení pro posilovnu dle specifikace Zadavatele uvedené v příloze č. 4 této zadávací dokumentace.“
31. Zadavatel v zadávací dokumentaci v čl. 10 „Seznam příloh“ uvedl, že přílohou č. 4 je „Specifikace vybavení“ (dále jen „příloha č. 4“).
32. Zadavatel přílohu č. 4 taktéž uveřejnil na profilu zadavatele dne 25. 7. 2018. V příloze č. 4 je uveden seznam zadavatelem poptávaných posilovacích strojů/vybavení s uvedením druhu, popisu, počtu, max. ceny bez DPH a ceny s DPH pro každou jednotlivou položku.
33. Zadavatel v příloze č. 4 specifikuje položku č. 55 označenou v kategorii „druh“ jako „Stepper 3000G“ a v kategorii „Popis“ je uvedeno: „kondiční trenažér pro všechny svalové skupiny
- 12 přednastavených tréninkových programů
- 16 levelů
- Generátor – nepotřebuje připojení k el. síti
- Dle EN20957-1 je výrobek zařazen do skupiny S (STUDIO)
- Nosnost 150 kg
- Měření pulsu v madlech
- Robustní klikový mechanismus“.
Právní posouzení
34. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadavatelé jsou povinni stanovit zadávací podmínky tak, aby nedošlo k bezdůvodnému zvýhodnění určitého okruhu dodavatelů, kteří dodávají konkrétní výrobky. Zadavatelé jsou povinni vymezit předmět veřejné zakázky přesně, úplně a srozumitelně, nicméně za použití natolik obecného popisu předmětu veřejné zakázky a technických podmínek, aby neodkazovali na určité identifikační znaky konkrétních dodavatelů, resp. výrobků. V rámci zadávacího řízení jsou zadavatelé povinni postupovat v souladu mj. se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace, které jsou obecně uvedeny v § 6 odst. 2 zákona a ve vztahu k zadávacím podmínkám rozvinuty v § 36 odst. 1 zákona. Tyto zásady jsou dále konkretizovány v § 89 odst. 5 zákona, ze kterého vyplývá obecné pravidlo, že zadavatelé nesmí technické podmínky stanovit prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu na určité dodavatele nebo výrobky, nebo patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků. Pokud by tedy použití odkazu ke zvýhodnění nebo znevýhodnění určitých dodavatelů nebo výrobků nevedlo, je možné ho využít, a to bez splnění dalších podmínek. K tomu předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0153/2018/VZ-32251/2018/323/PBl ze dne 6. 11. 2018 (dále jen „rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0153/2018/VZ“) uvedl, že se bude jednat o zcela výjimečné a specifické případy, protože v naprosté většině situací odkaz k omezení hospodářské soutěže povede, a proto ho nebude možné připustit, ledaže bude aplikována jedna ze dvou výjimek ze zákazu používání odkazů (viz k tomu dále).
35. Zadavatelé jsou tedy při přípravě technických podmínek povinni učinit veškeré kroky k tomu, aby se vyvarovali použití odkazů na určité výrobky. Zákon z tohoto jinak striktního zákazu připouští v § 89 odst. 5 a 6 výjimky, kdy lze odkaz použít. Konkrétně se jedná o situaci, kdy je to odůvodněno zvláštností předmětu veřejné zakázky (§ 89 odst. 5 zákona), nebo pokud zadavatel jiného stanovení technických podmínek není objektivně schopen, neboť by nebylo dostatečně přesné a srozumitelné (§ 89 odst. 6 zákona). Předseda Úřad pak např. ve výše uvedeném rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0153/2018/VZ zdůrazňuje, že tyto výjimky je třeba vykládat restriktivně (tedy velmi přísně), a v případě, že zadavatel odkaz v zadávací dokumentaci použije, musí být schopen s ohledem na zásadu transparentnosti tento postup odůvodnit a doložit.
36. V této souvislosti Úřad uvádí, že zákon z hlediska systematiky řadí problematiku konkrétních odkazů podle § 89 zákona do části čtvrté zákona, která reguluje zadávání veřejných zakázek v nadlimitním režimu.
37. V šetřeném případě zadavatel postupoval ve zjednodušeném podlimitním řízení. Pravidla pro nadlimitní režim se ve zjednodušeném podlimitním řízení použijí pouze, pokud je na tato pravidla výslovně odkázáno v ustanovení § 53 zákona, případně pokud se pro jejich využití rozhodne sám zadavatel (srov. k tomu § 53 odst. 4 zákona). Pravidla obsažená v ustanovení § 89 zákona se tak na postup zadavatele v šetřeném případě neaplikují, protože výslovný odkaz na předmětné ustanovení není v § 53 zákona uveden a zadavatel si jejich použití v zadávacích podmínkách nevyhradil. Uvedený závěr však nelze chápat tak, že je zadavatel ve zjednodušeném podlimitním řízení oprávněn bez dalšího požadovat dodávku konkrétních výrobků. Požadavek zadavatele na konkrétní výrobek je třeba považovat za „překážku hospodářské soutěže“ ve smyslu § 36 odst. 1 zákona, protože takovýto požadavek vylučuje ze soutěže o veřejnou zakázku dodavatele všech jiných (třeba i z technického a užitného hlediska srovnatelných) výrobků. Pro úplnost Úřad dodává, že ustanovení § 36 zákona se ve zjednodušeném podlimitním řízení nepochybně použije, neboť je systematicky zařazeno do části druhé zákona, která upravuje základní ustanovení v zadávacích řízeních.
38. Úřad dále uvádí, že z hlediska znění a obsahu zákona je možné za jím chráněný zájem považovat efektivní vynakládání veřejných prostředků, a to prostřednictvím existence spravedlivé a co nejvíce otevřené soutěže potenciálních dodavatelů poptávaného plnění. K dosažení tohoto cíle přispívá především to, jak zadavatel nastaví zadávací podmínky, jelikož právě ty mohou omezit potenciální dodavatele v možnosti vůbec podat nabídku.
39. Z formulace ustanovení § 36 odst. 1 zákona lze dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, čili mohou do určité míry zdánlivě „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy o porušení zásady zákazu diskriminace nejedná). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Současně je však třeba zdůraznit, že takový objektivní důvod musí být současně důvodem legitimním, tj. možnost stanovit zadávací podmínky způsobem, který některé dodavatele a priori zvýhodňuje, nesmí být vykládána extenzivně, tj. v konkrétním případě se musí jednat spíše o nutný (vedlejší) důsledek potřeb zadavatele, nikoli o situaci, kdy by určitý důvod zadavatel sám uměle vytvářel, udržoval či rozšiřoval. Zjednodušeně řečeno cílem zadavatele musí vždy být hospodářskou soutěž o určité plnění co nejvíce otevřít, pochopitelně v rámci limitů možného, nikoli postupovat tak, aby ji co nejvíce omezil či dokonce uzavřel.
40. Na základě shora uvedeného tak lze učinit dílčí závěr, že i ve zjednodušeném podlimitním řízení platí, že použít odkaz směřující k dodání konkrétního výrobku je možné jen tehdy, je-li to odůvodněno objektivními a legitimními potřebami zadavatele.
41. Úřad na tomto místě konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že obviněný obdržel pouze jednu nabídku, a to nabídku vybraného dodavatele. S vybraným dodavatelem byla smlouva uzavřena dne 18. 9. 2018.
42. Obviněný uvádí, že název „Stepper 3000G“ byl zvolen jako určení druhu kategorie kondičních trenažerů, a nikoliv jako požadovaný typ dodávky. Ten je, dle obviněného, specifikován v kategorii „Popis“. Obviněný má za to, že požadavky byly určeny natolik obecně, aby umožnily dodávku různých kondičních trenažerů v dané kategorii. Jelikož textový popis, dle vyjádření obviněného, nemohl být dostatečně přesný ani srozumitelný, byl použit odkaz Stepper 3000G jako upřesnění dané kategorie kondičních trenažerů.
43. Úřad zadáním názvu položky č. 55 přílohy č. 4 do internetového vyhledávače identifikoval tento výrobek jako stepper AIRO-A-3000G, a to např. na internetových stránkách https://www.360globalfitness.cz/profesionalni-stepper-airo-a-3000g, kde byl specifikován mj. následujícími parametry, které odpovídají technické specifikaci pro předmětnou položku:
- „Totální kondiční trenažér pro všechny svalové skupiny,
- Maximální nosnost: 150 kg,
- Dle EN20957-1 je výrobek zařazen do skupiny S (STUDIO),
- 12 výrobcem přednastavených tréninkových programů,
- 16 levelů,
- Generátor - nepotřebuje připojení k el. síti,
- Měření pulsu v madlech: Ano“.
Shodu uvedených parametrů s parametry uvedeného výrobku si Úřad ověřil z uživatelského manuálu dostupného z výše uvedených webových stránek.
44. Na základě porovnání označení a parametrů posilovacího stroje uvedených zadavatelem u položky č. 55 v příloze č. 4 a označení a parametrů výrobku v uživatelském manuálu a na výše uvedených internetových stránkách dospěl Úřad k závěru, že kombinace označení a parametrů posilovacího stroje uvedeného zadavatelem v příloze č. 4 je odkazem na konkrétní výrobek, a to stepper AIRO A-3000G od společnosti Airo Fitness. K tomu Úřad dále uvádí, že parametry posilovacího stroje uvedené zadavatelem byly nastaveny natolik konkrétně a specificky, že právě podle kombinace označení a uvedených parametrů bylo možno jednoznačně identifikovat, o který konkrétní výrobek se jedná. Výrobek bylo možné identifikovat zejména kvůli neúplnému produktovému označení, pod kterým je výrobek na trhu dostupný, a současně díky specifickým, konkrétně uvedeným požadavkům na parametry výrobku.
45. Argumentaci obviněného, že zvolené označení položky č. 55 přílohy č. 4 „Stepper 3000G“ bylo zvoleno jako upřesnění dané vývojové kategorie, Úřad shledává jako účelovou, jelikož samo o sobě obecné použití termínu „vývojové kategorie“ je v šetřeném případě nicneříkající, kdy obviněný ani nijak neupřesňuje, či nedokládá, co by taková kategorie měla definovat (a z jakých na trhu obecně dostupných informací tato „kategorizace“ vyplývá).
46. Předmětný posilovací stroj není dle názoru Úřadu ničím specifický či jedinečný, jedná se o běžný typ posilovacího stroje, který je bezesporu možno popsat obecně pomocí vlastností a požadavků na výkon nebo funkci.
47. Ve svém vyjádření ze dne 18. 9. 2023 obviněný uvádí, že výhradně textový popis požadovaných vlastností nemohl být dostatečně přesný a srozumitelný, aniž by však vysvětlil, proč tomu tak dle jeho názoru je, pouze uvádí, že postupoval analogicky v souladu s § 89 odst. 6 zákona.
48. Ze skutečností, které vyšly najevo v průběhu řízení, Úřad nezjistil, že by v šetřeném případě byly dány objektivní a legitimní potřeby zadavatele, které by odůvodňovaly uvedení konkrétního odkazu na výrobek zadavatelem. Je však právě na obviněném, aby unesl případné důkazní břemeno v souvislosti s odůvodněním, proč byl odkaz použit. To ostatně koresponduje i s výše uvedeným rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0153/2018/VZ, kdy s ohledem na zásadu transparentnosti musí být zadavatel připraven tento postup doložit a odůvodnit, což se v řešeném případě nestalo.
49. Podle názoru Úřadu je argumentace obviněného bezobsažná, jelikož je pouze obecně konstatováno, že byly splněny podmínky pro aplikaci výjimky.
50. Jak vyplývá z bodu 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí, § 89 zákona se pro zjednodušené podlimitní řízení nepoužije, ale to rozhodně neznamená, že by ve zjednodušeném podlimitním řízení bylo možno libovolně používat odkazy na konkrétní výrobky. Naopak je takový neodůvodněný požadavek nutné považovat za překážky hospodářské soutěže. Neodůvodněné zvýhodnění konkrétního výrobku prostřednictvím nepřímého odkazu by v šetřeném případě nemohlo nijak zhojit ani to, že by v teoretické rovině bylo možno dodat odlišný kondiční trenažér, jak tvrdí obviněný.
51. Vzhledem k výše uvedenému Úřad dospěl k závěru, že se zadavatel uvedením kombinace označení a popisu jednotlivých funkcionalit výrobku (položky č. 55 přílohy č. 4) v zadávacích podmínkách dopustil nedovoleného odkazu na výše uvedený výrobek od společnosti Airo Fitness, který je nutno považovat za porušení zákazu diskriminace, jelikož z dostupných podkladů vyplývá, že právě uvedené označení společně s popisem položky vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, aniž by byl dán objektivní důvod pro uvedení nepřímého odkazu na určité výrobky.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
52. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
53. Podle § 28 odst. 1 písm. a) bod 2. zákona platí, že pro účely tohoto zákona se rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené podmínky účasti v zadávacím řízení.
54. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzev uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
55. Podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona platí, že podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku.
56. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
57. Podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku, uzavře rámcovou dohodu nebo se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
58. Zadavatel v příloze č. 4 pro položky č. 1–7, 10–47, 49 a 54 uvádí rozměry jednotlivých položek, a to s přesností na milimetry. V následující tabulce jsou uvedeny předmětné položky včetně uvedení druhu a jejich relevantního popisu, jak byly zjištěny z přílohy č. 4.[2]
|
položka č. |
Druh |
Popis |
|
1 |
Leg press horizontální cihličkový |
rozměry: v 2100 x š 1400 x d 2200 |
|
2 |
Leg press v sedu cihličkový |
rozměry: v 2000 x š 1400 x d 2200 |
|
3 |
Hrazda s dopomocí (lineární ložiska) |
rozměry: v 2250 x š 1200 x d 1300 |
|
4 |
Břicho kompletní – přístroj |
rozměry: v 1700 x š 850 x d 1300 |
|
5 |
Protisměrné kladky |
rozměry: v 2350 x š 550 x d 3500 |
|
6 |
Multi Power profi |
rozměry: v 1890 x š 1200 x d 1000 |
|
7 |
Záda - extenze |
rozměry: v 1700 x š 850 x d 1300 |
|
10 |
Sklopná (polohovací) lavice |
rozměry: šířka 400 mm x délka 1260 mm x výška 400 mm |
|
11 |
Stojan na jednoruční činky |
rozměry: š 650 mm x d 1750 mm x v 790 mm |
|
12 |
Lýtka ve stoje - posilovací stroj |
rozměry: š 600 x d 1550 x v 1800 |
|
13 |
Přednožování v sedě - posilovací stroj |
rozměry: v 1650 x d 1200 x š 950 |
|
14 |
Zanožování v leže - posilovací stroj |
rozměry: v 1650 x š 950 x d 1260 |
|
15 |
Zakopávání ve stoje |
rozměry: v 1750 x š 1100 x d 1000 |
|
16 |
Hacken dřep kotoučový |
rozměry: v 1800 x š 900 x d 2200 |
|
17 |
Adduktor - posilovací stroj |
rozměry: v 1800 x š 1100 x d 1200 |
|
18 |
Abduktor - posilovací stroj |
rozměry: v 1800 x š 1000 x d 1200 |
|
19 |
Stupňový stojan na dřepy |
rozměry: v 1800 x š 1500 x d 1600 |
|
20 |
Legpress 45° - kotoučový |
rozměry: v 1820 x š 1100 x d 2200 |
|
21 |
Unožování – stroj |
rozměry: v 1700 x š 890 x d 1600 |
|
22 |
Gluteus - stroj na hýždě |
rozměry: v 1800 x š 780 x d 1490 |
|
23 |
Římská lavice - břicho |
rozměry: v 550 x š 500 x d 1100 |
|
24 |
Sed-leh lavice |
rozměry: v 1400 x š 700 x d 1300 |
|
25 |
Přednožování ve visu |
rozměry: v 1850 x š 780 x d 950 |
|
26 |
Předklon v sedě - stroj na břicho |
rozměry: v 1700 x š 850 x d 1300 |
|
27 |
Břicho spodní – přístroj |
rozměry: v 1700 x š 850 x d 1250 |
|
28 |
Benchpress s dopomocí |
rozměry: v 1150 x š 1250 x d 1700 |
|
29 |
Bench press polohovací hlavou dolů |
rozměry: v 1450 x š 1250 x d 1700 |
|
30 |
Peck deck |
rozměry: v 1850 x š 1050 x d 1350 |
|
31 |
Peck - delt deck combi |
rozměry: v 1850 x š 1050 x d 1380 |
|
32 |
Tlak v sedě (prsa) |
rozměry: v 1700 x š 1050 x d 1800 |
|
33 |
Bench press 45° kotoučový |
rozměry: v 1500 x š 1130 x d 1850 |
|
34 |
Hyperextenze |
rozměry: v 1020 x š 1080 x d 1380 |
|
35 |
Hyperextenze 45° |
rozměry: v 900 x š 800 x d 1200 |
|
36 |
Veslovací činka |
rozměry: v 650 x š 1000 x d 2000 |
|
37 |
Hrazdová kladka |
rozměry: v 2250 x š 750 x d 1300 |
|
38 |
Hrazdová kladka dvojitá |
rozměry: v 2250 x š 600 x d 1200 |
|
39 |
Vodorovná kladka |
rozměry: v 2200 x š 750 x d 1500 |
|
40 |
Veslovací přístroj |
rozměry: v 2000 x š 1000 x d 1500 |
|
41 |
Záda - veslovací přístroj – kotoučový |
rozměry: v 1280 x š 900 x d 2000 |
|
42 |
Přístroj pro tlak nad hlavou |
rozměry: v 1800 x š 1200 x d 1500 |
|
43 |
Scotova lavice ve stoje |
rozměry: v 1200 x š 850 x d 1250 |
|
44 |
Bicepsový přístroj |
rozměry: v 1600 x š 950 x d 1150 |
|
45 |
Tricepsový přístroj |
rozměry: v 1750 x š 950 x d 1500 |
|
46 |
Prsa tlak v sedě (spodní úhel) – kotoučové |
rozměry: v 1500 x š 1130 x d 1850 |
|
47 |
Žebřina kovová s hrazdou |
rozměry: v 2200 x š 900 x d 300 |
|
49 |
Ramena-tlak vsedě nad hlavou-kotoučový |
rozměry: v 1600 x š 1070 x d 2100 |
|
54 |
Multipress kotoučový |
rozměry: v 2200 x š 2200 x d 1500 |
Právní posouzení
59. Úřad předně podotýká, že si je plně vědom toho, že je to zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám, a tedy reflektovaly jeho potřeby na předmět plnění veřejné zakázky. Vymezení předmětu veřejné zakázky tedy závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen nejlépe definovat svoje potřeby a nikdo jiný není oprávněn stanovovat předmět plnění namísto zadavatele, jak ostatně vyplývá např. z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S437/2011/VZ-17139/2011/540/MKr ze dne 29. 2. 2012.
60. K tomu lze obecně doplnit, že veškeré požadavky na předmět plnění stanoví zadavatel na základě svých potřeb. Veškeré požadavky však musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných (legitimních) potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v § 6 zákona, aby bylo dosaženo účelu předpokládaného zákonem, a to uskutečnění co nejširší soutěže o konkrétní veřejnou zakázku. Jedním z důsledků zadávacího řízení je omezení okruhu dodavatelů pro účely uzavření smlouvy a s tím související výběr vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Uvedené omezení se děje prostřednictvím nastavení parametrů předmětu plnění a případně nastavením požadavků na kvalifikaci. Samotný výběr pak probíhá prostřednictvím hodnocení na základě předem stanovených kritérií hodnocení. Tento mechanismus však musí být nastaven takovým způsobem, aby nedocházelo k omezování hospodářské soutěže v rozporu se zákonem. Tomu mají zabránit právě zásady uvedené v § 6 zákona.
61. K zásadě zákazu diskriminace ve smyslu § 6 odst. 2 zákona, resp. k povinnosti jejího dodržování se vyjadřuje např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že smysl ustanovení § 6 zákona „v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli.“ Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil „že smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 zákona k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné (přímé), tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté (nepřímé), pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“ Nejvyšší správní soud dále konstatoval: „Klíčovým problémem takto pojaté skryté diskriminace je tedy ‚zjevná nepřiměřenost‘ kvalifikačních předpokladů ve vztahu ke konkrétní veřejné zakázce. Tato zjevná nepřiměřenost není vymezitelná žádnou obecnou floskulí, nýbrž je nutno ji vykládat vždy se zřetelem na individuální kauzu. (…) V každém případě musí správní soudy při aplikaci kritéria ‚zjevné nepřiměřenosti‘ poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou úvahu zadavatele, a tedy shledání skryté diskriminace je přípustné tam, kde kvalifikační předpoklady jsou vskutku excesivní a jasně vybočují z oprávněných potřeb dané zakázky (…).“ Byť se uvedené závěry obsažené v citovaném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, jsou dle názoru Úřadu plně aplikovatelné i ve vztahu k zákonu č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť přijetí nové právní úpravy nikterak nepozměnilo smysl základních zásad. Ostatně tyto závěry jsou rovněž přiléhavé i ve vztahu ke stanovení technických podmínek plnění veřejné zakázky, přestože se citované soudní rozhodnutí týká stanovení požadavků zadavatele na kvalifikaci potenciálních dodavatelů. Jádro citovaného rozsudku totiž spočívá v uchopení zjevné nepřiměřenosti v jednání zadavatele, a to bez rozdílu, zda k tomu mělo dojít nastavením požadavků na samotný předmět plnění, či nastavením požadavků na kvalifikaci, resp. způsobilost dodavatelů. Úřad dále upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoliv mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky na předmět plnění mohli splnit všichni dodavatelé předmětných dodávek. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni předmět plnění řádně, v požadovaných specifikacích, resp. v požadované specifikaci či parametrech dodat.
62. V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2016 sp. zn. 31 Af 3/2015, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ V kontextu uvedeného lze odkázat rovněž na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 31 Af 3/2015 ze dne 9. 7. 2009, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi apod.“.
63. Obecně v souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že v zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně určitá míra limitace je zákonem předem předvídána. Uvedená míra přípustnosti omezení hospodářské soutěže je však limitována tím, že k ní nesmí docházet bezdůvodně.
64. Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení, resp. požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je povinen reflektovat ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, mj. § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci technických podmínek kromě jiného zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé z dodavatelů. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb (viz výše uváděná judikatura a dále v podrobnostech viz další části odůvodnění tohoto rozhodnutí). Technická specifikace pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad přitom uvádí, že citované ustanovení zákona musí být vykládáno ve shodě se základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v § 6 zákona. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tj. mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny (jak již Úřad uvedl výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).
65. V šetřeném případě obviněný stanovil v příloze č. 4 u položek č. 1–7, 10–47, 49 a 54 konkrétní rozměry pro jednotlivé položky, s přesností na milimetry, jak to vyplývá z tabulky uvedené výše.
66. Úřad na tomto místě opakuje, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že obviněný obdržel pouze jednu nabídku, a to nabídku vybraného dodavatele.
67. K tomu obviněný ve svých vyjádřeních ze dne 21. 8. 2023 a ze dne 18. 9. 2023 sděluje, že jeho záměrem bylo nově vybavit a zařídit posilovnu Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Obviněný poukazuje na skutečnost, že bylo potřeba reflektovat omezené prostorové možnosti posilovny, které limitovaly druh o rozměry posilovacích strojů. Dle obviněného bylo nezbytné stroje specifikovat přesnými rozměry, aby mohli dodavatelé vytvořit cenovou nabídku podle náročnosti výroby a spotřeby materiálu.
68. K výše uvedenému Úřad konstatuje, že obviněný nespecifikuje ani neodkazuje na konkrétní dokumenty, které by prokazovaly argumentaci obviněného o náročné dispozici posilovny, do které měly být posilovací stroje umístěny. Stejně tak Úřad z dokumentace o zadávacím řízení nezjistil jakoukoliv skutečnost, ze které by vyplývalo, že stanovení konkrétních rozměrů (v šetřeném případě na milimetry) posilovacích strojů by bylo jakkoliv odůvodněno, nebo by přispívalo k vyjádření obviněného, že stroje měly být umístěny do posilovny, která je prostorově omezená. Náročná dispozice posilovny pak není zřejmá ani z veřejně dostupných zdrojů, naopak její řešení působí dostatečně prostorně tak, aby umožňovalo variabilní umístění, resp. dostatek místa mezi jednotlivými stroji a dalším vybavením[3].
69. Optikou výše zmiňované judikatury správních soudů Úřad konstatuje, že ze zjištěných skutečností nelze shledat důvodnost a objektivitu toho, že obviněný požadoval posilovací stroje o přesně stanovených rozměrech, a to s přesností na milimetry. Obviněný tento požadavek dostatečně neodůvodnil, když v podstatě nepředložil žádnou konkrétní argumentaci. Pouhý obecný odkaz na nikterak nekonkretizované rozměry místnosti nemůže v šetřeném případě coby odůvodnění legitimní potřeby zadavatele obstát. Taková argumentace se spíše jeví jako účelová, jelikož odkaz na dispozice místnosti bez bližšího určení by mohl namítat jakýkoliv zadavatel v zásadě při jakékoliv veřejné zakázce na dodávky, kde by mělo být dodáno cokoliv od nábytku až po počítače, jelikož, zjednodušeně řečeno, i tyto je zapotřebí umístit do místnosti, avšak bez konkrétních údajů ztrácí taková argumentace jakýkoliv smysl.
70. Jak je uvedeno výše, nelze paušalizovat, co je skrytou diskriminací, ale je vždy nutno přihlížet ke konkrétním okolnostem případu. V šetřeném případě však Úřad nespatřuje jakýkoliv důvod, proč bylo nezbytné specifikovat rozměry posilovacích strojů s přesností na milimetry a nemohly být určeny např. rozsahem nebo minimálními či maximálními rozměry, případně jiným způsobem, který by odpovídal potřebám obviněného v daném případě. Jak je uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, je to zadavatel, kdo stanovuje zadávací podmínky podle svých potřeb, a to i tak, že mohou omezovat hospodářskou soutěž, za předpokladu, že takové omezení není libovůlí, ale vychází z objektivního důvodu, přičemž zadavatel musí při takovém stanovení omezení vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb. V šetřeném případě však Úřad nespatřuje v argumentaci obviněného jakoukoliv konkrétní logickou úvahu či potřebu, které by odůvodnily prolomení základních zásad, jinými slovy důvodné omezení hospodářské soutěže.
71. V souvislosti se stanovením rozměrů jednotlivých položek je nutné v šetřeném případě dále konstatovat, že právě uvedením konkrétních rozměrů, navíc s přesností na milimetry, zadavatel zásadně zužuje hospodářskou soutěž a omezuje potenciální dodavatele, kteří by byli schopni dodat předmět veřejné zakázky, který by svým účelem vyhovoval zadavateli, avšak ten se nemůže soutěže zúčastnit, jelikož podle neodůvodněně konkrétních požadavků zadavatele nesplňuje parametry jednotlivých výrobků, byť se výrobek liší co do výšky, šířky nebo délky třeba o jediný centimetr. Přitom je zřejmé, že v obecné rovině posilovací stroje a náčiní nejsou ze své podstaty stroji, u kterých by pro jejich účelné využití byla nezbytná taková přesnost vnějších rozměrů, o čemž svědčí i velké množství na trhu nabízených strojů, které se navzájem odlišují jak tvarem, tak rozměry, což si Úřad ověřil z veřejně dostupných zdrojů. Příkladmo může Úřad uvést, že pro položku č. 11 „stojan na jednoruční činky“ zadavatel požaduje výšku 790 mm (79 cm), přičemž z veřejně dostupných zdrojů bylo zjištěno, že obdobné stojany na jednoruční činky mohou na výšku dosahovat 77,5 cm[4], 81 cm[5], 82 cm[6] nebo 85 cm[7], což již pouze ilustruje velkou variabilitu posilovacího náčiní dostupného na relevantním trhu. Jak je ostatně uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavateli se nepodařilo prokázat žádný důvod, který by legitimizoval požadování přesných rozměrů u jednotlivých položek.
72. Úřad nemůže pominout také skutečnost, že uvedeného pochybení se obviněný dopustil u většiny poptávaných položek přílohy č. 4. Celkově takto v rozporu se zákonem stanovil rozměry u 47 z celkových 57 položek, což dle názoru Úřadu nelze hodnotit jako marginální pochybení obviněného, nýbrž jako podstatné omezení hospodářské soutěže.
73. Zadavatel ve svém vyjádření také poukazoval na skutečnost, že technická specifikace byla formulována jako zakázková výroba jednotlivých posilovacích strojů, aby dodavatelé disponovali přesnými rozměry zakázkové výroby za účelem vytvoření cenové nabídky podle náročnosti výroby a spotřeby materiálu. Ačkoliv obviněný blíže nerozvádí, co si představuje pod pojmem zakázková výroba, v obecně chápaném pojetí výroby na míru po přezkoumání zadávací dokumentace Úřad dospěl k závěru, že tato neposkytuje jediné vodítko, které by podpořilo, natož prokázalo tvrzení zadavatele o zakázkové výrobě. Tento závěr dále podporuje i skutečnost, že zakázková výroba zhruba 50 posilovacích strojů by musela proběhnout ve lhůtách nastavených zadavatelem, kdy nejdelší možný čas, který by dodavatel měl na výrobu všech strojů, je celkem 37 dnů (počítáno od uveřejnění výzvy k podání nabídek zadavatelem do nejzazšího termínu dodání předmětu veřejné zakázky), a to pouze za předpokladu, že by dodavatel najisto počítal s tím, že bude vybrán. Pokud by bylo přistoupeno na argumentaci zadavatele, reálně by dodavatel mohl mít na kompletní výrobu a dodání všech strojů 21 dnů, jelikož dle zadávací dokumentace byla lhůta pro podání nabídek stanovena do 10. 8. 2018 a nejzazší termín dodání předmětu veřejné zakázky byl dle návrhu smlouvy stanoven na 31. 8. 2018. Tudíž kdyby byl dodavatel ještě dne 10. 8. 2018 informován, že byl vybrán, měl by na kompletní výrobu a dodávku všech strojů 21 dnů, přičemž za předpokladu, že by již disponoval potřebným materiálem, tento by musel být dále zpracován a následně zpracovaný materiál dodán na místo předání veřejné zakázky a tam následně zkompletován, a to vše pro zhruba 50 strojů. Taková, byť stále hypotetická, situace je dle názoru Úřadu, už z podstaty věci, takřka nereálná. Úřad je tedy toho názoru, že tvrzení zadavatele o zakázkové výrobě je pouze účelové, činěné se snahou zpětně obhájit postup zadavatele.
74. Úřad uzavírá, že požadavek obviněného, kterým stanovil přesné rozměry posilovacích strojů, nebyl obviněným řádně odůvodněn, a zároveň byl způsobilý zapříčinit vyloučení dodavatelů či výrobků z možné účasti na plnění veřejné zakázky, čímž ve svém důsledku obviněný vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. V souvislosti s tím také Úřad doplňuje, resp. opakuje, že v šetřeném případě byla podána pouze jediná nabídka, což dle názoru Úřadu dobře ilustruje výše vyslovený závěr o bezdůvodném omezení hospodářské soutěže.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení pokuty
75. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí.
76. Podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích odpovědnost za přestupek zaniká uplynutím promlčecí doby.
77. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
78. Podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.
79. Podle § 270 odst. 5 zákona činí promlčecí doba 5 let.
80. V návaznosti na výše citovaná ustanovení zákona a zákona o přestupcích Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula promlčecí doba dle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí došlo dne 18. 9. 2018, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu. Řízení o přestupcích uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení o přestupcích č. j. ÚOHS-33722/2023/524 ze dne 5. 9. 2023 obviněnému téhož dne. Na základě výše uvedených údajů dospěl Úřad k závěru, že promlčecí doba (ve smyslu § 270 odst. 5 zákona) ve vztahu k projednávaným přestupkům ke dni vydání tohoto rozhodnutí neuplynula a odpovědnost obviněného uplynutím promlčecí doby nezanikla.
81. K uložení pokuty za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad uvádí, že při stanovení výše sankce je nutné postupovat v souladu se zásadou absorpce, která se uplatní při postihu souběhu přestupků a jejíž podstata tkví v absorpci sazeb (poena maior absorbet minorem – tedy přísnější trest pohlcuje mírnější).
82. Podle ustanovení § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
83. V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 zákona o přestupcích se proto Úřad zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestným, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
84. Ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný dopustil dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. b) zákona. Za tyto přestupky lze podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 zákona, uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.
85. Ve vztahu k přestupkům uvedeným ve výroku I. a II. tohoto rozhodnutí Úřad konstatuje, že cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se obviněný dopustil přestupků, činí dle čl. II „Kupní cena a platební podmínky“ odst. 1 smlouvy celkem 1 848 285 Kč bez DPH, tedy 2 236 425 Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty za přestupek uvedený jak ve výroku I., tak ve výroku II. tohoto rozhodnutí tak činí v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) zákona částku ve výši 223 642,50 Kč (10 % ceny veřejné zakázky).
86. Úřad uvádí, že za přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí lze obviněnému uložit správní trest pokuty ve stejné výši, je tedy nutné dle § 41 odst. 1 zákona o přestupcích uložit pokutu za přestupek nejzávažnější. Úřad uložil pokutu za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto rozhodnutí, který posoudil jako závažnější, a to s ohledem na skutečnost, že omezení hospodářské soutěže vyvěrá z určení rozměrů u většiny zadavatelem vymezených položek. Pro úplnost Úřad opakuje, že se jedná o 47 dotčených položek z celkových 57.
87. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích (Úřad zde cituje pouze ta ustanovení, která jsou v daném případě pro určení druhu a výměry správního trestu relevantní, pozn. Úřadu) se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
88. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupek porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku, způsobem spáchání přestupku a okolnostmi spáchání přestupku.
89. V rámci posouzení povahy a závažnosti přestupku Úřad konstatuje, že k porušení zákona obviněným došlo již při vymezení předmětu veřejné zakázky, tj. při samotné tvorbě zadávacích podmínek, a tedy v samotném prvopočátku zadávacího řízení. Vybraný dodavatel tedy nebyl při zadávání veřejné zakázky vystaven takové konkurenci, jako kdyby obviněný stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem, a umožnil tak více dodavatelům podání nabídek (v tomto kontextu by pak obviněný mohl také obdržet výhodnější nabídky na požadované plnění). Tím, že obviněný nedodržel zásadu zákazu diskriminace a vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, narušil jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená hospodářská soutěž o veřejnou zakázku, tedy jinými slovy zasáhl do základního zákonem chráněného zájmu na efektivní hospodářské soutěži o veřejnou zakázku (vedoucí i k efektivnímu vynakládání veřejných prostředků), a to s následky výše uvedenými, tudíž se jedná o přestupek závažného charakteru. Závažnost uvedeného přestupku je rovněž umocněna skutečností, že zadavatel vymezil zadávací podmínky takovým způsobem, že omezil hospodářskou soutěž u drtivé většiny poptávaných výrobků, konkrétně u 47 z celkových 57 položek.
90. Úřad ve prospěch obviněného zohlednil skutečnost, že v šetřeném případě zadavatel postupoval v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, ačkoliv předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 1 864 311 Kč bez DPH, a tedy spadá do limitu veřejné zakázky malého rozsahu. Zadavatel tak postupoval v přísnějším režimu, než pro jeho případ vyžaduje zákon.
91. Úřad jako přitěžující okolnost zohlednil tu skutečnost, že se obviněný dopustil dalšího přestupku, a to přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
92. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.
93. Kromě výše uvedeného Úřad při stanovení konkrétní výše sankce zohlednil i dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soud uvedl: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“.
94. V šetřeném případě došlo ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí dne 18. 9. 2018, kdy obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem, tj. zadal veřejnou zakázku. V souvislosti s výše uvedeným Úřad v daném případě zohlednil jakožto okolnost svědčící ve prospěch snížení pokuty dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného (tedy uplynutí doby 5 let).
95. Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku.
96. K tomu Úřad uvádí, že přestupky uvedené ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí nejsou v souběhu s žádnými jinými přestupky podle zákona, kterých se obviněný dopustil.
97. Úřad dále při určení výše pokuty přihlédl k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit svojí nepřiměřeností vzhledem k dalším okolnostem jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z poslední zveřejněné výroční zprávy obviněného za rok 2022[8] vyplývá, že obviněný dosáhl v roce 2022 výsledku hospodaření po zdanění v celkové výši 16 026 000 Kč. S ohledem na shora uvedené Úřad naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný v rámci svého hospodaření disponuje, nelze vyměřenou výši pokuty v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).
98. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mj. dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý zásah do sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená pokuta projevit (výlučně jen) ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní stav, jenž vyústil v uložení pokuty. Závěrem tedy Úřad konstatuje, že po zvážení všech okolností případu posoudil stanovenou výši pokuty jako dostačující, neboť naplňuje obě shora uvedené funkce právní odpovědnosti.
99. Ze všech výše uvedených důvodů rozhodl Úřad o uložení pokuty tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
100. Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení
101. Podle § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.
102. Správní orgán podle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.
103. Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel Úřad vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.
104. Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč.
105. Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupcích z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupků, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
106. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2023000548.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Pasteurova 3544/1, Ústí nad Labem-centrum, 400 01 Ústí nad Labem
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupný na https://ezak.ujep.cz/
[2] V tabulce Úřad uvádí pouze údaje relevantní k prošetřovanému případu, další údaje vč. podrobnějšího popisu položek byly pro přehlednost vypuštěny – pozn. Úřadu.
[3] https://pfhala.ujep.cz/fotogalerie-2/posilovna/
[4] https://www.360globalfitness.cz/atx-line-modularni-stojan-na-hexa-cinky-cerny-125-cm
[5] https://www.cinky-zavazi.cz/stojan-na-jednorucky-dvourady-trinfit-rack-duo
[6] https://www.insportline.cz/28830/dvourady-stojan-na-jednorucni-cinky-insportline-profirack-ii#parametry
[7] https://www.360globalfitness.cz/ironlife-stojan-na-6-paru-cinek-dvourady
